Propřírodně zaměřený učitel a jeho přístup k (environmentální) výchově
Licence
Tato práce je licencována pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.
Název anglicky: Pro-naturally focused teacher and his approach to (environmental) education
Publikace se zaměřuje na postižení stěžejních aspektů ovlivňujících vývoj biofilně/propřírodně orientovaného učitele a jeho přístup k výchově, a následné předložení jeho portrétu, který je označován termínem bioprofil. Jako zastřešující metodologický diskurz byla zvolena kvalitativní metodologie. Skupinu respondentů tvořili čtyři učitelé, kteří byli vybíráni na základě předem stanovených kritérií. Pro sběr, analýzu a interpretaci dat byla využita biografická metoda životní historie v kombinaci s narativním, fenomenologickým a hermeneutickým přístupem. Výsledný bioprofil, který vychází primárně ze spontánní narace respondentů, propojuje tři vzájemně se podmiňující dimenze, které vzešly z analýzy a komparace získaných dat. Publikace nabízí komplexnější pohled na biofilně zaměřeného učitele a jeho přístup k výchově. Zkoumání životní historie každého respondenta umožnilo nejen identifikovat zásadní činitele, kteří se podíleli na jeho propřírodní orientaci, ale vedlo též k hlubšímu po-rozumění jeho osobnosti a způsobu jeho pedagogického myšlení.
E-kniha (PDF)
| ISBN-13 | 978-80-280-0179-7 |
| Počet stran | 117 |
| Rok vydání | 2022 |
| Pořadí vydání | 1., elektronické |
| doi | https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M280-0179-2022 |
Brožovaná vazba
| ISBN-13 | 978-80-280-0178-0 |
| Formát | 148 mm×210 mm |
| Počet stran | 117 |
| Rok vydání | 2022 |
| Pořadí vydání | 1. |
Obecné informace
| Klíčová slova | biofilní orientace jedince , výchova , environmentální výchova , biofilní výchova , přístup učitele k výchově , bioprofil |
| Jazyky | Čeština |
Arendtová, H. (1994). Krize kultury: Čtyři cvičení v politickém myšlení. Praha: Mladá fronta.
Bacus, A. (2004). Vaše dítě ve věku od 3 do 6 let. Praha: Portál.
Beck. U. (1986). Risikogesellschaft: Auf dem Weg in eine andere Moderne. Frankfurt am Main: Suhrkamp Verlag.
Bertrand, Y. (1998). Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál.
Blížkovský, B. (2018). Celistvé a otevřené pojetí výchovy. Pedagogická orientace, 4(11), 102-120.
Brezinka, W. (1996). Filozofické základy výchovy. Praha: Zvon.
Brugger, W. (2006). Filosofický slovník. Praha: Naše vojsko.
Blecha, I. (2004). Filosofie. Olomouc: Olomouc, s. r. o.
Camus, A. (1995). Mýtus o Sisyfovi, Praha: Svoboda.
Carson, A. S. (1978). Environmental education: Principles and practice. London: Arnold.
Carter, R. L., & Simmons, B. (2010). The history and philosophy of environmental education. In The inclusion of environmental education in science teacher education (p. 3-16). Springer: Dordrecht. https://doi.org/10.1007/978-90-481-9222-9_1
Co je to příroda? 2016. Dostupné z: http://www.enviweb.cz/106401.
Coreth, E., Ehlen, P., & Ricken, F. (2006). F. Filosofie 20. století. Olomouc: Nakladatelství Olomouc.
Čáp, J. (1980). Psychologie pro učitele. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Činčera, J., & Štěpánek, J. (2007). Výzkum ekologické gramotnosti studentů středních odborných škol. Envigogika, 2(1). Dostupné z: www.czp.cuni.cz/envigogika. https://doi.org/10.14712/18023061.12
Daly, M. (2005). Changing family life in Europe: Significance for state and society. European societies, 7(3), 379-398. https://doi.org/10.1080/14616690500194001
Dudová, R. (2005). Rodina a rodičovství v individualizované společnosti. Gender rovné příležitosti výzkum, 6(01), 1-3.
Emmott, S. (2013). 10 Billion. London: Penguin Books Ltd.
Feber, J. (1997). Antropocentrismus a etika životního prostředí. Filosofický časopis 45(4), 663-668.
Franěk, M. In Strejčková, E. et al. (2005). Děti, aby byly a žily. Praha: Ministerstvo životního prostředí, s. 34-36.
Franěk, M. (2006). Výzkum antropocentrických a biocentrických postojů k přírodě v české populaci. In E. Strejčková (Ed.), Výzkum odcizování člověka přírodě: závěrečná zpráva. Praha: Toulcův Dvůr, 47-64.
Fromm, E. (1997). Anatomie lidské destruktivity: Můžeme ovlivnit její podstatu a následky? Praha: Lidové noviny.
Fromm, E. (2001). Mít nebo být? Praha: Aurora.
Giddens, A. (2000). Unikající svět: Jak globalizace mění náš život. Praha: Sociologické nakladatelství.
Gillernová, I. (2004). Způsob výchovy v současné české rodině z pohledu dospívajících chlapců a dívek. Psychologické dny, 1-14.
Gore, A. (2000). Země na misce vah: Ekologie a lidský duch. Praha: Argo.
Gough, N. (1999). Surpassing Our Own Histories: autobiographical methods for environmental education research. Environmental Education Research, 5(4), 407-418. https://doi.org/10.1080/1350462990050406
Graeser, A. (2000). Řecká filosofie klasického období. Praha: Oikoymenh.
Heidegger, M. (1996). Bytí a čas. Praha: Oikoymenh.
Hendl, J. (2016). Kvalitativní výzkum: Základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál.
Hines, J. H., Hungerford, H. R., & Tomera, A. N. (1986-1987). Analysis and synthesis of research on responsible environmental behavior: A meta-analysis. Journal of environmental education, 18(2), 1-8. https://doi.org/10.1080/00958964.1987.9943482
Horká, H. (1996). Teorie a metodika ekologické výchovy. Brno: Paido.
Horká, H. (1999). K problematice ekosociálního pohledu na výchovu. Pedagogická orientace, 9(2), 80-87.
Horká, H. (2003). Výzkum faktorů ovlivňujících úroveň rozvoje ekopedagogické kompetence. In Sociální a kulturní souvislosti výchovy a vzdělávání: 11. výroční mezinárodní konference ČAPV: Sborník referátů [CD-ROM], Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta.
Horká, H. (2005). Ekologická dimenze výchovy a vzdělávání ve škole 21. století, Brno: Masarykova univerzita.
Horká, H. (2013). Vzděláváním k překonání narušené reciprocity mezi člověkem a přírodou. In L. Danielová, M. Horáčková, I. Skalická & P. Vyleťal, et al. Celoživotní učení v podmínkách středních a vysokých škol. Brno: Mendelova univerzita, s. 41-46.
Horká, H. (2011). Biofilní orientace vzdělávání z pohledu učitelova pojetí environmentální problematiky. In Řehulka, E. (Ed.), Škola a zdraví pro 21. století. Brno: Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, 70-77.
Hroch, J. (2009). Filosofická, strukturální a hlubinná hermeneutika. Brno: Marek Konečný.
Hsu, S. J. (2017). Significant life experiences affect environmental action: A critical review of Taiwanese research. Japanese Journal of Environmental Education, 26(4), 51-56. https://doi.org/10.5647/jsoee.26.4_51
Hungerford, H. R., & Volk,T. L. (1990). Changing learners behavior through environmental education. Journal of environmental education, 21(3), 257-270. https://doi.org/10.1080/00958964.1990.10753743
Chawla, L. (1998). Significant life experiences revisited: a review of research on sources of environmental sensitivity. Journal of environmental education, 29(3), 11-21. https://doi.org/10.1080/00958969809599114
Chawla, L. (1999). Life paths into effective environmental action. Journal of environmental education, 31(1), 15-26. https://doi.org/10.1080/00958969909598628
Chomsky, N. (2006). Hegemonie nebo přežití: Americké tažení za globální nadvládou. Praha: Mladá fronta.
Chrz, V., & Čermák, I. (2011). Interpretace v narativním přístupu. Teorie vědy / Theory of Science, 33(3), 415-443.
Inglehart, R. (1971). The silent revolution in Europe: Intergenerational change in post-industrial societies. American political science review, 65(4), 991-1017. https://doi.org/10.2307/1953494
Jaspers, K. (2008). Duchovní situace doby. Praha: Nakladatelství Academia.
Jemelka, P. (2016). Environmentální etika, etika sociálních důsledků a evoluční ontologie. Studia philosophica, 63(1), 69-83.
Kahn, P. H., Severson, R. L., & Ruckert, J. H. (2009). The human relation with nature and technological nature. Current directions in psychological science, 18(1), 37-42. https://doi.org/10.1111/j.1467-8721.2009.01602.x
Kašparů, M. (2015). O zemi beze studu. Brno: Nakladatelství Cesta.
Keller, J. (2008). Abeceda prosperity. Brno: Doplněk.
Kohák, E. (1993). Člověk, dobro a zlo: O smyslu života v zrcadle dějin. Praha: Ježek.
Kohák, E. (1997). Řekové, Židé a vztah "přírody" a "kultury". Filosofický časopis 45(4), 669-672.
Komárek, S. (1995). Sto esejů o přírodě a společnosti. Praha: Nakladatelství Vesmír s. r. o.
Koubek, P., & Janík, T. (2015). Výzkumy subjektivních teorií učitelů v kontextu profesního rozvoje: přehledová studie. Studia paedagogica, 20(3), 47-67. https://doi.org/10.5817/SP2015-3-4
Kořán, R. (2020). UNESCO - podporovatel globální výchovy. Journal of Diplomatic and Social Studies, 3(2), 46-52.
Krajhanzl, J. (2015). Psychologie vztahu k přírodě a životnímu prostředí. Brno: Lipka. https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-7063-2014
Krajhanzl, J. (2020) Vztah k přírodě? Jenže, co je "příroda"? Český portál ekopsychologie [online]. Dostupné z: http://www.ekopsychologie.cz/citarna/clanky/vztah-k-prirode-co-je-priroda/.
Kratochvíl, Z. (1994). Filosofie živé přírody. Praha: Hermann a synové.
Krob, J., & Šmajs, J. (1994). Úvod do ontologie: Bytí, prostor, čas, pohyb, evoluce, struktura, systém, řád, informace, vesmír, kultura, člověk. Brno: Masarykova univerzita.
Křivohlavý, J. (2011). Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie. Praha: Grada Publishing.
Kučerová, S. (2018). Hodnotová dimenze výchovy a globální výzva. Pedagogická orientace, 3(8-9), 13-24.
Kulich, J. & Dobiášová, M. (2003). Průzkum ekologické gramotnosti. Bedrník 1(2), 1-16.
Kullmuss, A., & Agyeman, J. (2002). Mind the gap: Why do people act environmentally and what are the barriers to pro-environmental behavior. Environmental education research, 8(3), 239-260. https://doi.org/10.1080/13504620220145401
Kyburz‐Graber, R. (1999). Environmental education as critical education: How teachers and students handle the challenge. Cambridge Journal of Education, 29(3), 415-432. https://doi.org/10.1080/0305764990290310
Létalová, J. (2017). Rozhovor s Josefem Šmajsem o významu biofilního vzdělávání. Komenský: Odborný časopis pro učitele základní školy 141(03), s. 5-11.
Librová, H. (1988). Láska ke krajině. Brno: Blok.
Librová, H. (1994). Pestří a zelení: Kapitoly o dobrovolné skromnosti. Brno: Veronica a Hnutí Duha.
Librová, H. (2016). Věrní a rozumní: kapitoly o ekologické zpozdilosti. Brno: Masarykova univerzita. https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8412-2016
Liessmann, K. L. (2010). Teorie nevzdělanosti: Omyly společnosti vědění. Praha: Academia.
Lipovetsky, G. (2007). Paradoxní štěstí. Praha: Prostor.
Lorenz, K. (1997). Odumírání lidskosti. Praha: Mladá fronta.
Maňák, J., Janík, T., & Švec, V. (2008). Kurikulum v současné škole. Brno: Paido.
Maříková, H., Petrusek, M., & Vodáková, A. (1996). Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum.
Mogensen, F. (1997). Critical thinking: a central element in developing action competence in health and environmental education. Health Education Research, 12(4), 429-436. https://doi.org/10.1093/her/12.4.429
Moudr, V. (2015). "Zamrzlá "interpretace evoluční ontologie? Filosofický časopis, 63(4), 581-593.
Moudr, V. (2017). Pohybová aktivita a tělesná kultura pohledem evoluční ontologie: K otázce "filosofické kinantropologie". Brno: Masarykova univerzita.
Murgaš, F. (2007). Trvale udržatelný život. Ale aký život? Envigogika, 2(3) [online]. Dostupné z: www.czp.cuni.cz/envigogika. https://doi.org/10.14712/18023061.252
Neisser, U. (1981). John Dean's memory: A case study. Cognition, 9(1), 1-22. https://doi.org/10.1016/0010-0277(81)90011-1
Olšovský, J. (2018). Slovník filosofických pojmů současnosti. Praha: Vyšehrad.
Palmer, J. (1995). Influences on pro-environmental practices. In J. Palmer, W. Goldstein & A. Cumow (Eds.), Planning education to care for the earth (p. 3-8). IUCN, Gland, Switzerland and Cambridge, UK.
Palouš, R. (1991). K filosofii výchovy. Praha: Karolinum.
Pasch, M. Et al. (2005). Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině: jak pracovat s kurikulem. Praha: Portál.
Payne, P. G. (1999). The significance of experience in SLE research. Environmental Education Research, 5(4), 365-381. https://doi.org/10.1080/1350462990050403
Pazdera, M. (2019). Etika sociálnych dôsledkov a evolučná ontológia v súčasnom eko-etickom diskurze. Pro-Fil, 20(1), 45-64. https://doi.org/10.5817/pf19-1-1847
Pelcová, N. (2013). Hodnotová výchova a výchova k hodnocení. Pedagogika, 10(3), 285-300.
Pelcová, N., & Semrádová, I. (2014). Fenomén výchovy a etika učitelského povolání. Praha: Karolinum.
Pelikán, J. (1995). Výchova jako teoretický problém. Ostrava: Amosium servis.
Peterson, N. (2005). Factors influencing the development of environmental sensitivity. In Hungerford, H. H., Bloom, W. J., Volk, T. L., & Ramsey. J. M. Essential Readings in Environmental Education. Champaign: Stipes.
Piťha, P. (2008). Velká iluze českého školství. Učitel matematiky, 16(2007/08), 231-242.
Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2003). Pedagogický slovník. Praha: Portál.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (2021). Praha: MŠMT.
Rázgová, E. et al. 2009. Jak a proč podporovat vztah lidí k přírodě: klišé, bariéry, příležitosti. Praha: Zelený kruh a Hnutí Duha.
Říčan, P. (2005). Psychologie. Praha: Portál.
Schütze, F. (2007). Biography Analysis on the Empirical Base of Autobiographical Narratives: How to Analyse Autobiographical Narrative Interviews - Part I.
Schweitzer, A. (1974). Z mého života a díla. Praha: Vyšehrad.
Skolimowski, H. (1996). Ekologická etika a posvátnost života. In Kohák, E., Kolářský, R., & Míchal, I. Závod s časem: Texty z morální ekologie. Praha: Ministerstvo životního prostředí.
Soukup, P., & Jandová N. (2001). Češi a životní prostředí (na okraj jednoho výzkumu). In P. Šauer (Ed.), Environmentální ekonomie, politika a vnější vztahy České republiky. Praha: Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře, 222-233.
Spilková, V. (1997). Jakou školu potřebujeme. Praha: Agentura STROM.
Stapp, W. B. et al. (1969). The concept of environmental education. Journal of environmental education, 1(1), 30-31. https://doi.org/10.1080/00139254.1969.10801479
Steg, L., & Vlek, Ch. (2009). Encouraging pro-environmental behaviour: An integrative review and research agenda. Journal of environmental psychology, 29(3), 309-317. https://doi.org/10.1016/j.jenvp.2008.10.004
Stern, P. C. (2000). Toward a coherent theory of environmentally significant behavior. Journal of Social Issues, 56(3), 407-424. https://doi.org/10.1111/0022-4537.00175
Strejčková, E. et al. (2005). Děti, aby byly a žily. Praha: Ministerstvo životního prostředí.
Šíp, R. (2014). Jak oživit "zamrzlou" evoluční ontologii. Filosofický časopis, 3(62), 431-442.
Šmajs, J. (2008). Filosofie - obrat k Zemi, Praha: Academia.
Šmajs, J. (2008). O přírodě, kultuře a filosofii. Brno: Masarykova univerzita.
Šmajs, J. (2016). Fenomén technika. Brno: Doplněk.
Šmajs, J. (2011). Ohrožená kultura: Od evoluční ontologie k ekologické politice. Brno: Host.
Šmajs, J., & Krob, J. (1991). Úvod do ontologie. Brno: Masarykova univerzita.
Štech, S. (2016). Co přinesl "obrat k dítěti" a co naopak skryl. Pedagogika, 66(1), 73-82.
Švaříček, R. (2006). Životní historie učitele experta. In Současné metodologické přístupy a strategie pedagogického výzkumu. Sborník příspěvků 14. konference ČAPV (CD-ROM). Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 1-17.
Švaříček, R., & Šeďová, K. (2014). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.
Tanner, T. (1980). Significant life experiences: A new research area in environmental education. Journal of environmental education, 11(4), 20-24. https://doi.org/10.1080/00958964.1980.9941386
Vavroušek, J. (1996). Hledání lidských hodnot slučitelných s trvale udržitelným způsobem života. In Kohák, E., Kolářský, R., & Míchal, I. Závod s časem: Texty z morální ekologie. Praha: Ministerstvo životního prostředí.
Wilson, E. O. (1984). Biophilia: The human bond with other species. Harvard University Press: Massachusetts. https://doi.org/10.4159/9780674045231
Winterová, D., & Kogerová, S. (2004). Psychologie environmentálních problémů. Praha. Portál.
Žižek, S. (2013). Požadujme nemožné. Olomouc: Broken Books.