Transdisciplinární didaktika: o učitelském sdílení znalostí a zvyšování kvality výuky napříč obory

Jan Slavík, Tomáš Janík, Petr Najvar
Anotace

Kniha se zabývá výzkumem výuky a její kvality se zaměřením na problematiku vztahů mezi teorií a praxí ve vzdělávání s ohledem na profesní přípravu učitelů. V prvních kapitolách jsou osvětlovány filozofické a teoretické předpoklady metodologie výzkumu zaměřeného nejenom na analýzu tvorby učebního prostředí ve výuce, ale také na hodnocení její kvality. Další část je věnována objasnění metodiky 3A – výzkumného přístupu speciálně určeného ke zkoumání kvality výuky. V poslední části knihy jsou uvedeny výsledky výzkumu metodikou vícepřípadové studie v pojetí metodiky 3A. Kniha je adresována obecným a oborovým didaktikům, učitelům se zájmem o kvalitu výuky, ředitelům škol a všem pracovníkům, jejichž úkolem je hodnotit didaktickou kvalitu výuky.

Více informací

E-kniha (PDF)

ISBN-13 978-80-210-8569-5
Počet stran 455
Rok vydání 2017
Pořadí vydání 1., elektronické
doi https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8569-2017

Pevná vazba

ISBN-13 978-80-210-8568-8
Formát 176 mm×250 mm
Počet stran 455
Rok vydání 2017
Pořadí vydání 1.

Obecné informace

Jazyky Čeština, Angličtina
Reference

Aarseth, E. (1997). Cybertext: Perspectives on ergodic literature. Baltimore: The Johns Hopkins University Press.    

Aebli, H. (1951). Didactique psychologique: Application à la didactique de la psychologie de Jean Piaget. Genève: Delachaux et Niestlé. aP  

Alexander, R. (2006). Towards dialogic teaching: Rethinking classroom talk. Cambridge: Dialogos. aP  

Altmanová, J. (Ed.). (2010). Gramotnosti ve vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze. Dostupné z http://www.nuv.cz/uploads/Publikace/vup/Gramotnosti_ve_vzdelavani11.pdf aP  

Amade-Escot, Ch. (2005). Using the critical didactic incidents method to analyze the content taught. Journal of Teaching in Physical Education, 24(2), 127–148. aP  

Anderson, L. W., & Кrathwohl, D. R., et al. (2001). A taxonomy for learning, teaching and assessing of educational objectives. New York: Longman. aP  

Angelides, P. (2001). The development of an efficient technique for collecting and analyzing qualitative data: The analysis of critical incidents. International Journal of Qualitative Studies in Education, 14(3), 429–442. https://doi.org/10.1080/09518390110029058

Anzenbacher, A. (2004). Úvod do filosofie. Praha: Portál.   

Aristotelés (2009). Metafyzika. Praha: Petr Rezek.    

Auer, P. (2014). Jazyková interakce. Praha. Lidové noviny.   

Barab, S. (Ed.). (2004). Design-based research [Special issue]. Journal of the Learning Sciences, 13(1).   

Barab, S., & Squire, K. (2004). Design-based research: Putting a stake in the ground. The Journal of the Learning Sciences, 13(1), 1–14. https://doi.org/10.1207/s15327809jls1301_1

Barbaras, R. (2005). Touha a odstup. Praha: OIKOYMENH.   

Barthes, R. (1967/1953). Nulový stupeň rukopisu. Základy sémiologie. Praha: Československý spisovatel.   

Bateson, G. (1987). Steps to an ecology of mind. Northvale: Jason Aronson Inc.   

Bateson, G. (2006). Mysl a příroda: nezbytná jednota. Praha: Malvern.   

Baudrillard, J. (1988). Simulacra and simulation. In J. Baudrillard & M. Poster (Eds.), Selected writings (s. 166–184). Stanford: Stanford University Press.   

Beaney, M. (2009). Analysis. In E. N. Zalta (Ed.), The Stanford encyclopedia of philosophy. Dostupné z http://plato.stanford.edu/archives/sum2009/entries/analysis/   

Bear, M., Fuchs, M., Füglister, P., Reusser, K., & Wyss, H. (Eds.). (2006). Didaktik auf psychologischer Grundlage. Von Hans Aebli kognitionspsychologischer Didaktik zur moderner Lehr- und Lernforschung. Bern: h.e.p. Verlag.   

Bell, P., Hoadley, C. M., & Linn, M. C. (2004). Design-based research in education. In M. C. Linn, E. A. Davis, & P. Bell (Eds.), Internet environment for science education (s. 73–85). Mahwah: Lawrence Erlbaum Associates.   

Bereiter, C., & Scardamalia, M. (1989). Intentional learning as a goal of instruction. In L. B. Resnick (Ed.), Knowing, learning, and instruction: Essays in honor of Robert Glaser (s. 361–392). Hillsdale, NJ: Lawrence Erlbaum Associates.   

Bergson, H. (2002). Mozek a myšlení: o jedné filosofické iluzi. Filosofický časopis, 50(2), 249–260.   

Blanck, G., & Blanck, R. (1974). Ego-psychologie: teorie a praxe. Praha: Psychoanalytické nakladatelství Kocourek.   

Blecha, I., & Marvan, T. (2009). Reference a realismus pohledem fenomenologie a analytické filosofie. Reflexe, 36, 93–114.   

Bloomfield, L. (1946). Linguistic aspects of science. In O. Neurath, R. Carnap, & C. W. Morris, International encyclopaedia of unified science. 1. díl, č. 4. Chicago: The University of Chicago Press.   

Boden, M. A. (2004). The creative mind. Myths and mechanisms. London: Routledge.   

Bohm, D. (1992). Rozvíjení významu. Víkendový dialog. Praha: Unitaria.   

Bourdieu, P. (1980). Le sens practique. Paris: Minuit.   

Bourdieu, P. (1998). Teorie jednání. Praha: Karolinum.   

Bourriaud, N. (2004). Postprodukce. Praha: Tranzit.   

Brandom, R. (1998). Making it explicit. Harvard: Harvard University Press.   

Brandt, R. (1992). On research on teaching: A conversation with Lee Shulman. Educational Leadership, 49(7), 14–19.   

Brockmayerová-Fenclová, J., Čapek, J., & Kotásek, J. (2000). Oborové didaktiky jako samostatné vědecké disciplíny. Pedagogika, 50(1), 23–37.   

Bromme, R. (1992). Lehrer als Experte. Zur Psychologie des professionellen Wissens. Bern: Hans Huber Verlag.   

Bromme, R. (2005). Thinking and knowing about knowledge. A plea for and critical remarks on psychological research programs on epistemological beliefs. In M. H. G. Hoffmann, J. Lenhard, & F. Server (Eds.), Activity and sign – Grounding mathematics education (s. 191–202). New York: Springer Science + Business Media.   

Bromme, R. (2008). Pedagogical content knowledge jako konceptuální východisko pro výzkum moudrosti praktiků. In T. Janík, et al., Metodologické problémy výzkumu didaktických znalostí obsahu (s. 9–16.). Brno: Paido.   

Brophy, J. E., Alleman, J., & Halvorsen, A. L. (2013). Powerful social studies for elementary students. Belmont: Wadsworth Cengage Learning.   (CrossRef odpověď z cache uložená 2017-05-24 08:07:26)

Brousseau, G. (2002). Theory of didactical situations in mathematics: Didactique des mathématiques, 1970–1990. New York: Kluwer Academic Publishers.   

Brousseau, G. (2012). Úvod do teorie didaktických situací v matematice. Praha: PedF UK.   

Brousseau, G., & Warfield, V. M. (1999). The case of Gaël. The Journal of Mathematical Behavior, 18(1), 7–52. https://doi.org/10.1016/S0732-3123(99)00020-6

Brown, A. L. (1992). Design experiments: Theoretical and methodological challenges in creating complex interventions in classroom settings. The Journal of the Learning Sciences, 2(2), 141–178. https://doi.org/10.1207/s15327809jls0202_2

Brown, H. D. (2000). Principles of language learning and teaching. New York: Longman.   

Brückmann, M., & Janík, T. (2008). Diagram obsahové struktury vyučovací hodiny: ukázka z výuky fyziky. In T. Janík, et al., Metodologické problémy výzkumu didaktických znalostí obsahu (s. 89–101). Brno: Paido.   

Buty, C., Tiberghien, A., & Le Maréchal, J.-F. (2004). Learning hypotheses and associated tools to design and to analyse teaching-learning sequences. International Journal of Science Education, 26(5), 579–604. https://doi.org/10.1080/09500690310001614735

Caws, P. (1988). Structuralism. The art of the intelligible. Atlantic Highlands, New York: Humanities Press.   

Clarke, A. E. (2005). Situational analysis. Grounded theory after the postmodern turn. Thousand Oaks: Sage.   

Clarke, A. E. (2016). Situational analysis. Grounded theory after the postmodern turn. Thousand Oaks: Sage.   

Cook, V. (2001). Second language learning and language teaching. New York: Oxford University Press.   

Cranney, J., Botwood, L., & Morris, S. (2012). National standards for psychological literacy and global citizenship: Outcomes of undergraduate psychology education. Australia: The University of New South Wales.   

Cruse, D. A. (2000). Meaning in language: An introduction to semantics and pragmatics. Oxford: Oxford University Press.   

Currie, G., & Ravenscroft, I. (2011). Recreative minds. New York: Oxford University Press.   

Čabradová et al. (2005). Přírodopis. Učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Praha: Fraus.   

Čapek, J. (2012). Maurice Merleau-Ponty. Myslet podle vnímání. Praha: Filosofia.   

Čapek, V. (1981). Metodologické otázky didaktik vědních, uměleckých a technických oborů. In Speciální didaktiky jako vědní obory a jako studijní předměty (s. 8–16). Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.   

Černík, V. (2006). Metóda a metodológia praktických vied. In V. Černík & E. Višňovský (Eds.), Vzťah teoretického a praktického v sociálných a humanitných vedách (s. 68–98). Bratislava: IRIS.   

Češková, T. (2016). Výukové situace rozvíjející kompetenci k řešení problémů: teoretický model jako východisko pro jejich analýzu výuky. Pedagogika, 66(5), 508–525.   

Dann, H. D. (1994). Pädagogisches Verstehen: Subjektive Theorien und erfolgreiches Handeln von Lehrkräften. In K. Reusser & M. Reusser-Weyeneth (Eds.), Verstehen. Psychologischer Prozess und didaktische Aufgabe (s. 163–182). Bern: Verlag Hans Huber (Psychologie-Forschung).   

Davidson, D. (1991). Three varieties of knowledge. In J. A. Ayer (Ed.), Memorial essays: Royal Institute of Philosophy Suplement (s. 153–166). Cambidge: Mc Griffiths.   

Davidson, D. (2001). Subjective, intersubjective, objective. Oxford: Oxford University Press.   

de Jong, W. R. (2010). The analytic-synthetic distinction and the classical model of science: Kant, Bolzano and Frege. Synthese, 174(2), 237–261. https://doi.org/10.1007/s11229-008-9420-9

de Saussure, F. (2007). Kurs obecné lingvistiky. Praha: Academia.   

Dede, C. (2004). If design-based research is the answer, what is the question? The Journal of the Learning Sciences, 13(1), 105–114.   

Deleuze, G., & Guattari, F. (1980). A thousand plateaus: Capitalism and schizophrenia. Paris: Les Editions de Minuit.   

Dennett, D. C. (2004). Druhy myslí. Praha: Academia.   

Descartes, R. (1992). Rozprava o metodě. Praha: Svoboda.   

Design-Based Research Collective. (2003). Design-based research: An emerging paradigm for educational inquiry. Educational Researcher, 32(1), 5–8. https://doi.org/10.3102/0013189X032001005

DiSessa, A., & Cobb, P. (2004). Ontological innovation and the role of theory in design experiments. The Journal of the Learning Sciences, 13(1), 77–103. https://doi.org/10.1207/s15327809jls1301_4

Doležel, L. (2003). Heterocosmica. Fikce a možné světy. Praha: Karolinum.   

Dorotíková, S. (1998). Filosofie hodnot. Problémy lidské existence, poznání a hodnocení. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.   

Dvořák, D. (2009). Řazení učiva v soudobých teoriích kurikula. Pedagogika, 59(2), 136–152.   

Eco, U. (2004). Meze interpretace. Praha: Karolinum.   

Edelson, D. C. (2002). Design research: What we learn when we engage in design. The Journal of the Learning Sciences, 11(1), 105–121. https://doi.org/10.1207/S15327809JLS1101_4

Englund, T. (1997). Towards a dynamic analysis of the content of schooling: Narrow and broad didactics in Sweden. Journal of Curriculum Studies, 29(3), 267–287. https://doi.org/10.1080/002202797184044

Evans, C. (2008). Exploring teaching styles and cognitive styles: Evidence from school teachers in Canada. North American Journal of Psychology, 10(3), 567–582.   

Farrell, T. S. C. (2008). Critical incidents in ELT initial teacher training. ELT Journal, 62(1), 3–10. https://doi.org/10.1093/elt/ccm072

Fauconnier, G., & Turner, M. (2002). The way we think. Conceptual blending and the mind’s hidden complexities. New York: Basic Books.   

Feiman-Nemser, S., & Beasley, K. (2007). Discovering and sharing knowledge: Inventing a new role for cooperating teachers. In D. Carroll, H. Featherstone, J. Featherstone, S. Feiman-Nemser, & D. Roosevelt (Eds.), Transforming teacher education: Reflections from the field (s. 139–160). Cambridge: Harvard Education Press.   

Fenstermacher, G. D., & Soltis, J. F. (2008). Vyučovací styly učitelů. Praha: Portál

Flanagan, J. C. (1954). The critical incident technique. Psychological Bulletin, 51(4), 327–358. https://doi.org/10.1037/h0061470 

Flyvbjerg, B. (1996). Morální a politická filosofie dnes. Nárys užité etiky pro trvale udržitelný rozvoj. Aristotelés, Foucault a progresivní fronésis. Filosofický časopis, 44(1), 45–69.   

Gadamer, H.-G. (1994). Idea Dobra mezi Platónem a Aristotelem. Praha: OIKOYMENH.   

Gaut, B. (2010). „Umění“ jako klastrový pojem. In T. Kulka (Ed.), Co je umění?: Texty angloamerické estetiky 20. století (s. 377–402). Červený Kostelec: Pavel Mervart.   

Gerrig, R. J. (1991). Text comprehension. In R. J. Sternberg & E. E. Smith (Eds.), The psychology of human thought (s. 244–255). Cambridge: Cambridge University Press.   

Giddens, A. (1986). Action, subjectivity and the constitution of meaning. Social Research, 53(3), 529–545.   

Giddens, A. (1998). Důsledky modernity. Praha: Sociologické nakladatelství.   

Giordan, A., & de Vecchi, G. (1987). Les origines du savoir. Des conceptions des apprenants aux concepts scientifiques. Neuchătel – Paris: Delachaux et Niestlé.   

Goddard, T., Kahn, K. B., & Adkins, A. (2015). Racial bias in driver yielding behavior at crosswalks. Transportation Research Part F: Traffic Psychology and Behaviour, 33, 1–6. https://doi.org/10.1016/j.trf.2015.06.002

Goffman, E. (1967). Interaction ritual. Essays on face-to-face behavior. Garden City: Doubleday.   

Goldberg, E. (2004). Jak nás mozek civilizuje. Praha: Karolinum.   

Goodman, N. (1984). Of mind and other matters. Cambridge, Massachusetts, and London, England: Harvard University Press.   

Goodman, N. (1996). Způsoby světatvorby. Bratislava: Archa.   

Goodman, N. (2007). Jazyky umění. Nástin teorie symbolů. Praha: Academia.   

Goodman, N., & Elgin, C. Z. (1988). Reconceptions in philosophy and other arts and sciences. London: Routledge.   

Goodwin, C. (1994). Professional vision. American Antropologist, 96(3), 606–633. https://doi.org/10.1525/aa.1994.96.3.02a00100

Gray, E. M., & Tall, D. (1994). Duality, ambiguity, and flexibility: A proceptual view on simple arithmetic. Journal of Research on Mathematic Education, 25(2), 116–141. https://doi.org/10.2307/749505

Gruschka, A. (2013a). Unterrichten – eine pädagogische Theorie auf empirischer Basis. Münster: Waxmann.   

Gruschka, A. (2013b). Verstehen fördern, Verstehen verhindern. In K. P. Liessmann & K. Lacina (Eds.), Sackgassen der Bildungsreform (s. 25–36). Wien: Facultas.   

Gudmundsdottir, S. (1990). Values in pedagogical content knowledge. Journal of Teacher Education, 41(3), 44–52. https://doi.org/10.1177/002248719004100306

Gudmundsdottir, S., & Shulman, L. (1987). Pedagogical content knowledge in social studies. Scandinavian Journal of Educational Research, 31(2), 59–70. https://doi.org/10.1080/0031383870310201

Haag, L. (2000). Die Identifizierung einer ‚Handschrift‘ Subjektiver Theorien – Ein Weg der Transformation wissenschaftlicher Erkenntnisse in die Praxis. Empirische Pädagogik, 14(2), 111–129.   

Haimes, D. H. (1996). The implementation of a „Function“ approach to introductory algebra: A case study of teacher cognitions, teacher actions, and the intended curriculum. Journal of Research in Mathematics Education, 27(5), 582–602. https://doi.org/10.2307/749849

Hajdušková, L. (2009). Profesní a osobní tendence v roli učitele výtvarné výchovy (Disertační práce). Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta.   

Halquist, D., & Musanti, S. I. (2010). Critical incidents and reflection: Turning points that challenge the researcher and create opportunities for knowing. International Journal of Qualitative Studies in Education, 23(4), 449–461. https://doi.org/10.1080/09518398.2010.492811

Harbo, T. (1991). Humanizace vzdělávání a současné teorie kurikula. Pedagogika, 41(3), 247–255.   

Havel, I. M. (2004). Einsteinův jazyk. Vesmír, 83(9), 483.   

Heidegger, M. (1994). Novověká matematická přírodní věda. SciPhi, 6, 76–113.   

Hejný, M. (2003). Diagnostika aritmetické struktury. In V. Burian, M. Hejný, & Š. Jány (Ed.), Zborník príspevkov z letnej školy z teórie vyučovania matematiky PYTHAGORAS (s. 22–42). Bratislava: Exam.   

Hejný, M. (2004). Chyba jako prvek edukační strategie učitele. In M. Hejný, J. Novotná, & N. Stehlíková (Eds.), Dvacet pět kapitol z didaktiky matematiky. 1. díl. (s. 63–80). Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta.   

Hejný, M. (2007). Budování matematických schémat. In A. Hošpesová, N. Stehlíková, & M. Tichá (Eds.), Cesty zdokonalování kultury vyučování matematice (s. 81–122). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.   

Hejný, M. (2014). Vyučování matematice orientované na budování schémat: aritmetika 1. stupně. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta.   

Hejný, M., & Jirotková, D. (2004). The key role of tasks for the development of future primary teachers’– teaching style. In Proceedings of ICME 10. Dostupné z: www.icme-10.dk   

Hejný, M., & Kuřina, F. (2001). Dítě, škola a matematika. Konstruktivistické přístupy k vyučování. Praha: Portál.   

Hejný, M., & Kuřina, F. (2009). Dítě, škola, matematika. Konstruktivistické přístupy k vyučování. Praha: Portál.   

Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál.   

Henning, T., & Schweikard, D. P. (Eds). (2013). Knowledge, virtue, and action: Putting epistemic virtues to work. London: Routledge.   

Hickman, M., & Stokes, M. (2016). Beyond learning by doing: An exploration of critical incidents in outdoor leadership education. Journal of Adventure Education and Outdoor Learning, 16(1), 63–77. https://doi.org/10.1080/14729679.2015.1051564

Hiebert, J., Stigler, J. W., & Manaster, A. B. (1999). Mathematical features of lessons in the TIMSS video study. Zentralblatt für die Didaktik der Mathematik, 31(6), 196–201.   

Hjelmslev, L. (1972). O základech teorie jazyka. Praha: Academia.   

Hník, O. (2014). Didaktika literatury: výzvy oboru. Praha: Karolinum.   

Hofstadter, D. R. (2012). Gödel, Escher, Bach. Existenciální gordická balada. Metaforická fuga o mysli a strojích v duchu Lewise Carolla. Praha: Argo, Dokořán.   

Hopmann, T. S. (2007). Restrained teaching: The common core of Didaktik. European Educational Research Journal, 6(2), 109–124.   

Hřebíček, L. (2008). Struktura textu a sémantika. Antropoweb. Dostupné z http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_1-2_2006/04_hrebicek.pdf.   

Husserl, E. (1993). Karteziánské meditace. Praha: Nakladatelství Svoboda-Libertas.   

Cheetham, G., & Chivers, G. (1998). The reflective (and competent) practitioner: A model of professional competence which seeks to harmonise the reflective practitioner and competence-based approaches. Journal of European Industrial Training, 22(7), 267–276. https://doi.org/10.1108/03090599810230678

Chevallard, Y. (1991). La transposition didactique du savoir savant au savoir enseigné (suvie de un exemple d’analyse de la transposition didactique). Paris: La Pensée Sauvage.   

Chrz, V., & Čermák, I. (2011). Interpretace v narativním přístupu. Teorie vědy / Theory of Science, 33(3), 415–443.   

Chrz, V., Nohavová, A., & Slavík, J. (2015). Psychologická gramotnost ze dvou poznávacích perspektiv – aktuální výzva pro výuku psychologie a její didaktiku. Studia paedagogica, 20(3), 21–46. https://doi.org/10.5817/SP2015-3-3

Chvál, M., Dvořák, D., Starý, K., & Marková, K. (2008). Design-based research při hledání cest dalšího vzdělávání učitelů. Orbis scholae, 2(3), 107–130.   

Jagodzinski, J. (2008). Postmetaphysical vision: Art education’s challenge in an age of globalized aesthetics. Studies in Art Education, (A Journal of Issues and Research), 49(2), 147–160.   

Jandourek, J. (2001). Sociologický slovník. Praha: Portál.   

Janík, T. (2005). Zkoumání subjektivních teorií pomocí techniky strukturování konceptů (SLT). Pedagogická revue, 57(5), 477–496.   

Janík, T. (2007). Cílová orientace ve výuce fyziky: exkurz do subjektivních teorií učitelů. Pedagogická orientace, 17(1), 12–33.   

Janík, T. (2009). Výzkum výuky: Historický vývoj. In M. Janíková & K. Vlčková, et al., Výzkum výuky: Tematické oblasti, výzkumné přístupy a metody (s. 23–43). Brno: Paido.   

Janík, T. (2012). Kvalita výuky: vymezení pojmu a způsobů jeho užívání. Pedagogika, 62(3), 244–261.   

Janík, T., & Slavík, J. (2009). Obsah, subjekt a intersubjektivita v oborových didaktikách. Pedagogika, 59(2), 116–135.   

Janík, T., & Stuchlíková, I. (2010). Oborové didaktiky na vzestupu: přehled aktuálních vývojových tendencí. Scientia in educatione, 1(1), 5–32.   

Janík, T., Knecht, P., Najvar, P., Pavlas, T., Slavík, J., & Solnička, D. (2010). Kurikulární reforma na gymnáziích v rozhovorech s koordinátory pilotních a partnerských škol. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze.   

Janík, T., Knecht, P., Najvar, P., Pavlas, T., Slavík, J., & Solnička, D. (2011). Kurikulární reforma na gymnáziích: v rozhovorech s koordinátory pilotních a partnerských škol. Praha: Národní ústav pro vzdělávání.   

Janík, T., Maňák, J., & Knecht, P. (2009). Cíle a obsahy školního vzdělávání a metodologie jejich utváření. Brno: Paido.   

Janík, T., Minaříková, E., Píšová, M., Kostková, K., Janík, M., & Hublová, G. (2014). Profesní vidění u učitelů: pokus o zmapování výzkumného pole. Pedagogika, 64(2), 151–176.   

Janík, T., Minaříková, E., Píšová, M., Uličná, K., & Janík, M. (2016). Profesní vidění učitelů a jeho rozvíjení prostřednictvím videoklubů. Brno: Masarykova univerzita.   

Janík, T., Slavík, J., Mužík, V., Trna, J., Janko, T., Lokajíčková, V., Zlatníček, P. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: Masarykova univerzita.   

Janík, T., Slavík, J., Najvar, P. Hajdušková, L., Hesová, A., Lukavský, J., Minaříková, E., Píšová, M., & Švecová, Z. (2011). Kurikulární reforma na gymnáziích: od virtuálních hospitací k videostudiím. Výzkumná zpráva. Praha: Národní ústav pro vzdělávání.   

Jelemenská, P. (2007). Problém vytvorenia učebného prostredia v odborových didaktikách. Didaktika biológie z pohľadu Modelu didaktickej rekonštrukcie. Pedagogika, 57(2), 153–165.   

Jelemenská, P. (2009). Prepojenosť výberu učebných obsahov, zisťovania výkonov žiakov a predstáv učitelov. Význam empirických výsledkov výskumu didaktiky biológie na príklade vyučovania evolúcie. Pedagogika, 59(2), 164–182.   

Jelemenská, P., Sander, E., & Kattmann U. (2003). Model didaktickej rekonštrukcie: Impulz pre výzkum v oborových didaktikách. Pedagogika, 53(2), 190–201.   

Jirásek, I. (2015). Využití mentálních map v pedagogickém výzkumu: metodologické souvislosti. Pedagogika, 65(1), 57–74.   

Kalenda, J. (2016). Prozatím nevyužitá šance: situační analýza v pedagogickém výzkumu. Pedagogická orientace, 26(3), 457–481. https://doi.org/10.5817/PedOr2016-3-457

Kant, I. (1976). Základy metafyziky mravů. Praha: Svoboda.   

Kant, I. (2001). Kritika čistého rozumu. Praha: OIKOYMENH.   

Kaščák, O., & Pupala, B. (2009). Výchova a vzdelávanie v základných diskurzoch. Prešov: Rokus.   

Kattmann, U. (2007). Didaktische Rekonstruktion—eine praktische Theorie. In D. Krüger & H. Vogt (Eds.), Theorien in der biologiedidaktischen Forschung (s. 93–104). Berlin: Springer.   

Kattmann, U. (2009). Didaktická rekonstrukce: učitelské vzdělávání a reflexe výuky. In T. Janík, et al., Možnosti rozvíjení učitelových didaktických znalostí obsahu (s. 17–31). Brno: Paido.   

Keatinge, D. (2002). Versatility and flexibility: Attributes of the critical incident technique in nursing research. Nursing & Health Sciences, 4(1–2), 33–39. https://doi.org/10.1046/j.1442-2018.2002.00099.x

Kelly, A. E. (2003). Special issue on the role if design in educational research. Educational Researcher, 32(1). https://doi.org/10.3102/0013189X032001003

Keppell, M., Souter, K., & Riddle, M. (2012). Physical and virtual learning spaces in higher education: Concepts for the modern learning environment [Preface]. In M. Keppell, K. Souter, & M. Riddle, Physical and virtual learning spaces in higher education: Concepts for the modern learning environment (s. xvi–xx). Hershey: IGI Publishing (IGI Global).   

Kessels, J., & Korthagen, F. (2011). Vztah mezi teorií a praxí: Návrat ke klasikům. In F. Korthagen, J. Kessels, B. Koster, B. Lagerwerf, & T. Wubbels, Jak spojit praxi s teorií: Didaktika realistického vzdělávání učitelů (s. 35–45). Brno: Paido.   

Kirk, J., & Miller, M. I. (1986). Reliability and validity in qualitative research. London: Sage Publications.   

Klafki, W. (1967). Studie k teorii vzdělání a didaktice. Praha: SPN.   

Klafki, W. (1991). Neue Studien zur Bildungstheorie und Didaktik. Weinheim: Beltz Verlag.   

Klafki, W. (2000). The significance of classical theories of Bildung for a contemporary concept of Allgemeinbildung. In I. Westbury, K. Riquarts, & T. S. Hopmann (Eds.), Teaching as a reflective practice. The German Didaktik tradition (s. 85–107). Mahwah: Erlbaum.   

Klieme, E., Schümer, G., & Knoll, S. (2001). Mathematikunterricht in der Sekundarstufe I: Aufgabenkultur und Unterrichtsgestaltung. In E. Klieme, & J. Baumert (Eds.), TIMSS-Impulse für Schule und Unterricht. Forschungsbefunde, Reforminitiativen, Praxisberichte und Video-Dokumente (s. 45–57). Bonn: Bundesministerium für Bildung und Forschung.   

Kolb, D. A. (1984). Experiential learning: Experience as the source of learning and development. Englewood Cliffs: Prentice-Hall.   

Kolman, V. (2011). Idea, číslo, pravidlo. Praha: Filosofia.   

Komorek, M., & Kattmann, U. (2008). The model of educational reconstruction. In S. Mikelskis-Seifert, U. Ringelband, & M. Brückmann (Eds.), Four decades of research in science education – from curriculum development to quality Improvement (s. 171–188). Münster: Waxmann.   

Korthagen, F. A. J. (2007). The gap between research and practice revisited. Educational Research and Evaluation, 13(3), 303–310. https://doi.org/10.1080/13803610701640235

Korthagen, F. A. J., et al. (2001). Linking practice and theory. The pedagogy of realistic teacher education. Mahwah, New Jersey, London: Lawrence Erlbaum Associates, Inc.   

Korthagen, F. A. J., Kessels, J., Koster, B., Lagerwerf, B., & Wubbels, T. (2011). Jak spojit praxi s teorií: didaktika realistického vzdělávání učitelů. Brno: Paido.   

Koťa, J. (1996). Poslání školy. Pedagogika, 46(4), 318–328.   

Koubek, P., & Janík, T. (2015). Výzkumy subjektivních teorií učitelů v kontextu profesního rozvoje: přehledová studie. Studia paedagogica, 20(3), 47–67. https://doi.org/10.5817/SP2015-3-4

Koukolík, F. (2003). Já. O vztahu mozku, vědomí a sebeuvědomování. Praha: Karolinum.   

Kourea, L., & Ya-yu Lo (2016). The educational validity and utility of singlecase design research in building evidence--based practices in education. Research & Method in Education, 39(4), 349–364.   

Kronick, J. C. (1997). Alternativní metodologie pro analýzu kvalitativních dat. Sociologický časopis, 33(1), 57–67.   

Kuhn, T. S. (1997). Struktura vědeckých revolucí. Praha: OIKOYMENH.   

Kulka, T. (1989). Art and science: An outline of a Popperian aesthetics. British Journal of Aesthetic, 29(3), 197–212.   

Kulka, T. (1992). How metaphor makes its wonders. Poetics Today, 13(4), 795–806. https://doi.org/10.2307/1773299

Kulka, T. (1994). Umění a kýč (Druhé, upravené vydání). Praha: Torst.   

Kulka, T. (1994). Umění a kýč (První vydání). Praha: Torst.   

Kulka, T. (2004). Umění a falzum: monismus a dualismus v estetice. Praha: Academia.   

Kuřina, F. (2002). O matematice a jejím vyučování. Obzory matematiky, fyziky a informatiky, 31(1), 1–8.   

Kvasz, L. (2008). Patterns of change. Linguistic innovations in the development of classical mathematics. Berlin: Birkhauser Verlag AG.   

Kvasz, L. (2015). Inštrumentálny realizmus. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni.   

Kvasz, L. (2016). Princípy genetického konštruktivismu. Orbis scholae, 10(2), 15–46.   

Lakoff, G. (1987). Women, fire, and dangerous things. What categories reveal about the mind. Chicago: The University of Chicago Press.   

Langefors, B. (1981). Teoretická analýza informačních systémov. Bratislava: Archa.   

Lazarsfeld, P. F. (1959). Latent structure analysis. In S. Koch (Ed.), Psychology: A study of a science, vol. 3, Formulations of the person and the social context (s. 476–543). New York: McGraw-Hill.   

Leach, J., Ametller, J., & Schott, P. (2010). Establishing and communicationg knowledge about teaching and learning scientific content: The role of design briefs. In K. Kortland & K. Klassen (Eds.), Designing theory-based teaching-learning sequences for science education (s. 7–35). Utrecht: FIsme.   

Leeman, Y., & Wardekker, W. (2011). Redesigning vocational education: The possibilities of design-based research. Journal of Curriculum Studies, 43(3), 313–331. https://doi.org/10.1080/00220272.2011.557838

Levin, J. R., & O‘Donnell, A. M. (1999). What to do about educational research‘s credibility gaps? Issues in Education, 5(2), 177–229. https://doi.org/10.1016/S1080-9724(00)00025-2

Lijnse, P. (1995). „Developmental research“ as a way to an empirically based „didactical structure“ of science. Science Education, 79(2), 189–199. https://doi.org/10.1002/sce.3730790205

Lijnse, P. (2010). Methodological aspects of design research in physics education. In K. Kortland & K. Klaassen (Eds.), Designing theory-based teoaching-learning sequences for science education (s. 143–155). Utrecht: CDBeta-Press.   

Liptáková, Ľ. et al. (2015). Integrovaná didaktika slovenského jazyka a literatury pre primárne vzdelávanie. Prešov: Prešovská univerzita v Prešove – Pedagogická fakulta.   

Lloyd, G. M., & Wilson, M. S. (1998). Supporting innovation: The impact of a teacherʼs conceptions of functions on his implementation of a reform curriculum. Journal for Research in Mathematics Education, 29(3), 248–274. https://doi.org/10.2307/749790

Losev, A. F., & Šestakov, V. P. (1984). Dějiny estetických kategorií. Praha: Svoboda.   

Macdonald, J. A. (1965). Myths about instruction. Educational Leadership, 22(8), 571–617.   

Mácha, J. (2009). Davidsonova kritika metaforického významu. In Filosofický časopis: Supplementum II. Studie k filosofii Donalda Davidsona (s. 139–150). Praha: Filosofický ústav AV ČR.   

Mair, C., Taylor, J., & Hulme, J. (2013). An introductory guide to psychological literacy and psychologically literate citizenship. York: The Higher Education Academy.   

Maňák, J., & Švec, V. (2003). Výukové metody. Brno: Paido.   

Mareš, J. (2015). Tvorba případových studií pro výzkumné účely. Pedagogika, 65(2), 113–142.   

Mareš, J., Slavík, J., Svatoš, T., & Švec, V. (1996). Učitelovo pojetí výuky. Brno: Centrum pro další vzdělávání učitelů, Masarykova univerzita.   

Martin, K. (1996). Critical incidents in teaching and learning. Issues in Teaching and Learning, 2(8) Dostupné z www.csd.uwa.edu.au/newsletter/issue0896/critical.html   

Marvan, T., & Polák, M. (2015). Vědomí a jeho teorie. Plzeň: Pavel Mervart.   

Materna, P. (1995). Svět pojmů a logika. Praha: Filosofia.   

Materna, P., & Štěpán, J. (2003). Filozofická logika: nová cesta? Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.   

McGovern, T. V., Corey, L. A., Cranney, J., Dixon, Jr., W. E., Holmes, J. D., Kuebli, J. E., ... Walker, S. (2010). Psychologically literate citizens. In D. Halpern (Ed.), Undergraduate education in psychology: Blueprint for the discipline’s future (s. 9–27). Washington: APA.   

McGraw, L. (1987). The anthropologist in the classroom: A case study of Chris, a beginning social studies teacher. Stanford: Stanford University, School of Education.   

Merlan, P. (1953). From Platonism to Neoplatonism. Haag: Martinus Nijhoff.   

Meyer, H. (1986). Unterrichtsinhalt. In D. Lenzen (Hrsg.), Enzyklopädie Erziehungswissenschaft. Band 3. Ziele und Inhalte der Erziehung und des Unterrichts. (s. 632–640). Stuttgart: Klett-Cotta.   

Midtsundstad, J. H. (2015). Bildung – At risk in school organisations? In S. Hillen & C. Aprea (Eds.), Instrumentalism in Education – Where is Bildung left? (s. 29–41). Münster: Waxmann.   

Mokrejš, A. (1998). Hermeneutické pojetí zkušenosti. Praha: Parva.   

Nedělka, M. (2015). Hudební výchova. In I. Stuchlíková & T. Janík, et al., Oborové didaktiky: vývoj, stav, perspektivy (s. 365–367). Brno: Masarykova univerzita.   

Nohavová, A., & Slavík, J. (2012). Expression – An experimental field for investigation and management of the paradox of education (with illustrations from voice education). International Education Studies, 5(6), 24–35. https://doi.org/10.5539/ies.v5n6p24

Nohejl, M. (2001). Lebenswelt a každodennost v sociologii Alfreda Schütze: pojednání o východiscích fenomenologické sociologie. Praha: SLON.   

Nonaka, I., & Konno, N. (1998). The concept of „ba“: Building a foundation for knowledge creation. California Management Review, 40(3), 40–54. https://doi.org/10.2307/41165942

Nonaka, I., & Toyama, R. (2003). The knowledge-creating theory revisited: Knowledge creation as a synthesizing process. Knowledge Management Research & Practice, 1(1), 2–10. https://doi.org/10.1057/palgrave.kmrp.8500001

Nystrand, M., Gamoran, A., Kachur, R., & Prendergast, C. (1997). Opening dialogue. Understanding the dynamics of language and learning in the English classroom. New York, London: Teachers College Press.   

Nystrand, M., Wu, L. L., Gamoran A., Zeiser, S., & Long, D. (2001). Questions in time: Investigating the structure and dynamics of unfolding classroom discourse. Cela Research Report Number 14005. New York: The National Research Center on English Learning & Achievement.   

Oh, E., & Reeves, T. C. (2010). The implications of the differences between design research and instructional systems design for educational technology researchers and practitioners. Educational Media International, 47(4), 263–275. https://doi.org/10.1080/09523987.2010.535326

O‘Neill, D. K. (2012). Designs that fly: What the history of aeronautics tells us about the future of design-based research in education. International Journal of Research & Method in Education, 35(2), 119–140. https://doi.org/10.1080/1743727X.2012.683573

Oser, F. K., & Baeriswyl, F. J. (2001). Choreographies of teaching: Bridging instruction to learning. In V. Richardson (Ed.), AERA’s handbook of research on teaching (s. 1031–1065). Washington DC: American Educational Research Association.   

Osgood, Ch. E. (1976). Focus of meaning I. Explorations in semantic space. The Hague: Mouton Publishers.   

O‘Sullivan, H., McConnell, B., & McMillan, D. J. (2012). Continuous professional development and its impact on practice: A north-south comparative study of Irish teachers‘ perceptions, experiences and motivations. In Report to the Standing Committee of Teacher Education North and South (SCoTENS). Dostupné z ­http://scotens.org/wp-content/uploads/Final-Report1.pdf   

Pacovská, J. (2012). K hlubinám študákovy duše. Didaktika mateřského jazyka v transdisciplinárním kontextu. Praha: Univerzita Karlova v Praze - Nakladatelství Karolinum.   

Pasch, M., et al. (1998). Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál.   

Peirce, C. S. (1997). Grammatica Speculativa. In B. Palek (Ed.), Sémiotika (s. 31–153). Praha: Karolinum.   

Peregrin, J. (1995). Diskuse o analytičnosti v našem století. In S. Sousedík & J. Peregrin (Eds.), Co je analytický výrok (s. 15–24). Praha: OIKOYMENH.   

Peregrin, J. (1999). Význam a struktura. Praha: OIKOYMENH.   

Peregrin, J. (2003). Úvod do teoretické sémantiky. Principy formálního modelování významu. Praha: Karolinum.   

Perner, J. (1993). Understanding the representational mind. Massachusetts: MIT Press.   

Peschl, M. F. (2006). Modes of knowing and modes of coming to know. Knowledge creation and knowledge coconstruction as socioepistemological engineering in educational processes. Constructivist Foundations, 1(3), 111–123.   

Petráčková, V., & Kraus, J. (Eds.). (2001). Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia.   

Petrenko, V. F. (1988). Psychosemantika soznanija. Moskva: Izdatel’stvo Moskovskogo universiteta.   

Petrusek, M. (1998). Anthony Giddens: Teorie strukturace a modernity. In A. Giddens, Důsledky Modernity (s. 180–191). Praha: Sociologické nakladatelství.   

Petříček, M. (2006). Svět jako analogon obrazu. Svět literatury, 15(33), 33–38.   

Piaget, J. (1972). Play, dreams and imitation in childhood. London: Routledge & Kegan Paul.   

Piaget, J., & Inhelderová, B. (1997). Psychologie dítěte. Praha: Portál.   

Pike, K. (1967). Etic and emic standpoints for the description of behavior. In D. C. Hildum (Ed.), Language and thought: An enduring problem in psychology (s. 32–39). Princeton: D. Van Norstrand Company.   

Píšová, M., Hanušová, S., Kostková, K., Janíková, V., Najvar, P., & Tůma, F. (2013). Učitel expert: jeho charakteristiky a determinanty profesního rozvoje (na pozadí výuky cizích jazyků). Brno: Masarykova univerzita.   

Platón. (2005). Politikos. Praha: OIKOYMENH.   

Poláková, J. (1993). Filosofie dialogu. Praha: Filosofický ústav AV ČR.   

Popper, K. R. (1994). Bída historicismu. Praha: OIKOYMENH.   

Popper, K. R. (1997). Logika vědeckého zkoumání. Praha: OIKOYMENH.   

Popper, K. R. (1998). Poznámky realisty k problému těla a duše. In K. R. Popper, Život je řešení problémů (s. 79–94). Praha: Mladá fronta.   

Porter, A., & Smithson, J. (2001). Defining, developing, and using curriculum indicators. Research Report Series RR-048. Philadelphia: Consortium for Policy Research in Education, University of Pennsylvania.   

Prach, V. (1998). Řecko-český slovník. Praha: Vyšehrad.   

Prange, K. (2007). Kanon auf Zeit. Zeitschrift für Erziehungswissenschaft, 10(2), 170–180. https://doi.org/10.1007/s11618-007-0025-8

Pražák, J. M., Novotný, F., & Sedláček, J. (1948). Latinsko-český slovník. Praha: Česká grafická unie.   

Pražská skupina školní etnografie (2004). Čeští žáci po deseti letech. Praha: UK – Pedagogická fakulta.   

Prenzel, M. (2009). Von der Unterrichtsforschung zur Exzellenz in der Lehrerbildung. Beiträge zur Lehrerbildung, 27(3), 327–345.   

Průcha, J. (1997). Moderní pedagogika. Praha: Portál.   

Průcha, J. (2002). Učitel. Současné poznatky o profesi. Praha: Portál.   

Pupala, B., & Mašková, M. (1997). Slovensko na mapách detí: detská naivná kartografia. Pedagogika, 47(4), 317–328.   

Quine, W. V. O. (2002). Od stimulu k vědě. Praha: Filosofia.   

Quine, W. V. O. (2008). Covitosti. Praha: Mladá fronta.   

Reich, K. (2002). Konstruktivistische Didaktik. Lehrer und Lernen aus interaktionistischer Sicht. Neuwied: Luchterhand.   

Rendl, M. (1995). Na cestě k číslům. Pedagogika, 45(4), 373–385.   

Rendl, M. (2008). O konstruktivismu ve vyučování matematiky. Pedagogika 58(2), 167–203.   

Rendl, M., & S. Štech (2012). Should learning (mathematics) at school aim at knowledge or at competences? Orbis Scholae, 6(2), 23–39.   

Rescher, N. (1977). Methodological Pragmatism. Basil Blackwell. Oxford.   

Reynolds, M., & Salters, M. (1995). Models of competence and teacher training. Cambridge Journal of Education, 25(3), 349–359. https://doi.org/10.1080/0305764950250306

Rickert, H. (1921). Allgemeine Grundlegung der Philosophie. Tübingen: Mohr.   

Ricoeur, P. (1965). De l’interprétation. Essai sur Freud. Paris: Éditions du Seuil.   

Ricoeur, P. (1967). The image of god and the epic of man. In Ricoeur, P. History and truth. Evanston Illinois: Northwestern University Press.   

Riemeier, T. (2005). Biologie verstehen: Die Zelltheorie. Beiträge zur Didaktischen Rekonstruktion, bd. 7. Oldenburg: Didaktisches Zentrum.   

Rooseveltová, A. C. (2003). Transdisciplinární věda. Vesmír, 82(11), 653–657.   

Rosenblueth, A., & Wiener, N. (1945). The role of models in science. Philosophy of Science, 12(4), 316–321. https://doi.org/10.1086/286874

Rusek, M., Slavík, J., & Najvar, P. (2016). Obsahová konstrukce a didaktické uplatnění přírodovědného edukačního experimentu ve výuce na příkladu chemie. Orbis scholae, 10(2), 71–91.   

Russell, B. (1997). Poznanie na základe oboznámenosti a poznanie z deskripcie. Organon F, 4(3), 264–278.   

Ruthven, K. (2009). Towards a naturalistic conceptualisation of technology integration in classroom practice: The example of school mathematics. Education & Didactique 3(1), 131–152. https://doi.org/10.4000/educationdidactique.434

Scott, B. (2001). Gordon Pask’s conversation theory: A domain independent constructivist model of human knowing. Foundations of Science, 6(4), 343–360. https://doi.org/10.1023/A:1011667022540

Seamon, J. G., & Kenrick, D. T. (1992). Psychology. New Jersey: Prentice Hall.   

Searle, J. (1992). The rediscovery of mind. (Representation and mind). Massachutsetts: A Bradford Book.   

Searle, J. R. (2004). Mind. Oxford: Oxford University Press.   

Sedláková, M. (1995). Zdroje pojetí mentální reprezentace v současné teorii mysli. Praha: Psychologický ústav AV ČR (nepublikovaný rukopis).   

Semerádová, S., & Hošpesová, A. (2013). Didaktické situace v předškolním období. Magister. Reflexe primárního a preprimárního vzdělávání ve výzkumu, 1(1), 33–47.   

Shavelson, R. J., Phillips, D. C., Towne, L., & Feuer, M. J. (2003). On the science of education design studies. Educational Researcher, 32(1), 25–28. https://doi.org/10.3102/0013189X032001025

Shulman, L. S. (1986). Paradigms and research programs in the study of teaching. A contemporary perspective. In Wittrock, M. C. (Ed.), Handbook of research on teaching. (s. 3–36). New York: Macmillan.   

Shulman, L. S. (1987). Knowledge and teaching. Foundations of the New Reform. Harvard Educational Rewiew, 57(1), 1–22. https://doi.org/10.17763/haer.57.1.j463w79r56455411

Shulman, L. S. (1996). „Just in case...“: Reflections on learning from experience. In J. A. Colbert, P. Desberg, & K. Trimble (Eds.), The case for education: Contemporary approaches for using case methods (s. 461–482). Boston: Allyn & Bacon.   

Schank, R., & Abelson, R. P. (1977). Scripts, plans, goals und understanding: An inquiry into human knowledge structures. Hillsdale: Lawrence Erlbaum Associates.   

Scheler, M. (1921). Der Formalismus in der Ethik und die materiale Wertethik. Halle: Niemeyer.   

Schmidt, H. G., & Boshuizen, H. P. A. (1992). Encapsulation of biomedical knowledge. In D. A. Evans & V. L. Patel (Eds.), Advanced models for cognition or medical training and practice (s. 265–282). New York: Springer.   

Schneuwly, B. (2011). Subject didactics. An academic field related to the teacher profession and teacher education. In B. Hudson & M. A. Meyer (Eds.), Beyond fragmentation: Didactics, learning and teaching in Europe (s. 275–286). Opladen: Barbara Budrich.   

Schűtz, A. (1953). Common-sense and scientific interpretation of human action. Philosophy and Phenomenological Research, 14(1), 1–38. https://doi.org/10.2307/2104013

Schűtz, A. (1967). The phenomenology of the social world. Northwestern University Press.   

Skovajsa, M. (2013). Struktury významu. Struktura a jednání v současné sociální teorii. Praha: SLON.   

Slavík, J. (1995). Výchovný cíl jako žákova zakázka pro učitele. Pedagogika, 45(3), 260–268.   

Slavík, J. (1997). Od výrazu k dialogu ve výchově. Praha: Karolinum.   

Slavík, J. (1999). Umění, věda a poznávání ve škole (verifikační procedura jako didaktický prostředek rozvíjení epistemické kompetence žáků). Pedagogika, 49(3), 220–235.   

Slavík, J. (2001). Didaktické meditace aneb o do-rozumění a světa-tvorbě. Pedagogika, 51(3), 241–243.   

Slavík, J. (2003). Několik poznámek k úvodníku Josefa Valenty „Potřebujeme didaktiku teorie?“ Pedagogika, 53(2), 202–205.   

Slavík, J. (2007). Mozek, myšlení, umění. In D. Krámský, et al., Humanitní vědy dnes a zítra (s. 327–338). Liberec: Katedra filosofie Technické univerzity v Liberci – Nakladatelství Bor.   

Slavík, J. (2015a). K přehledové stati Jiřího Mareše: Hudební představy, hudební představivost a mentální reprezentace hudby – podněty k diskusi. Živá hudba, 2(5) [online]. Dostupné z http://ziva-hudba.info/article.php?id=314   

Slavík, J. (2015b). Artefiletika – příležitost pro expresi v dialogu teorie a praxe. Dostupný z http://www.kuv.upol.cz/index.php?seo_url=aktualni-cislo&casopis=8&clanek=92   

Slavík, J., & Čapková, D. (1994). Reflexe učitelské profese. Divadlo, dílna a těžký život v pojetí výuky. Pedagogika, 44(4), 377–388.   

Slavík, J., Dytrtová, K., & Fulková, M. (2010). Konceptová analýza tvořivých úloh jako nástroj učitelské reflexe. Pedagogika, 60(3–4), 223–241.   

Slavík, J., Chrz, V., & Štech, S., et al. (2013). Tvorba jako způsob poznávání. Praha: Karolinum.   

Slavík, J., & Janík, T. (2005). Významová struktura faktu v oborových didaktikách. Pedagogika, 55(4), 336–354.   

Slavík, J., & Janík, T. (2006). Teorie, výzkum a tvorba školy. Pedagogika, 56(2), 168–177.   

Slavík, J., & Janík, T. (2007). Fakty a fenomény v průniku didaktické teorie, výzkumu a praxe vzdělávání. Pedagogika, 57(3), 263–274.   

Slavík, J., & Janík, T. (2012). Kvalita výuky: obsahově zaměřený přístup ke studiu procesů učení a vyučování. Pedagogika, 62(3), 262–286.   

Slavík, J., Janík, T., Jarníková, J., & Tupý, J. (2014). Zkoumání a rozvíjení kvality výuky v oborových didaktikách: metodika 3A mezi teorií a praxí. Pedagogická orientace, 24(5), 721–752. https://doi.org/10.5817/PedOr2014-5-721

Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., & Píšová, M. (2012). Mezi praxí a teorií v učitelském vzdělávání: na okraj českého překladu knihy F. A. J. Korthagena et al. Pedagogická orientace, 22(3), 367–386.   

Slavík, J., Lukavský, J., & Hajdušková, L. (2010). Konceptová analýza výuky: didaktické poznatky z výzkumu reflexí studentů učitelství výtvarné výchovy. Pedagogická orientace, 20(4), 68–90.   

Slavík, J., Lukavský, J., Najvar, P., & Janík, P. (2015). Profesní soud o kvalitě výuky: předem a následně strukturovaná reflexe. Pedagogika, 65(1), 5–33.   

Slavík, J., Lukavský, J., & Zikmundová, V. (2009). Kulturní experiment jako nástroj humanizace kurikula. In Miňhová, J. (Ed.), Psychologie ve vzdělávání učitelů a v jejich profesní činnosti (s. 143–159). Plzeň: Pedagogická fakulta ZČU v Plzni.   

Slavík, J., Nedělka, M., Valenta, J., Hník, O., Brücknerová, K., & Dytrtová, K. (2015). Didaktiky expresivních oborů: tvorba a její reflexe ve výchově a vzdělávání. In I. Stuchlíková & T. Janík, et al., Oborové didaktiky: vývoj, stav, perspektivy (s. 361–422). Brno: Masarykova univerzita.   

Slavík, J., & Siňor, S. (1993). Kompetence učitele v reflektování výuky. Pedagogika, 42(2), 155–166.   

Slavík, J., Stará, J., Uličná, K., & Najvar, P. et al. (2017, v tisku). Didaktické kazuistiky v oborech školního vzdělávání. Brno: Masarykova univerzita.   

Smith, R. (2014). Aristotle‘s logic. In E. N. Zalta (Ed.), The Stanford encyclopedia of philosophy (Spring 2014 Edition). Dostupné z http://plato.stanford.edu/archives/spr2014/entries/aristotle-logic/   

Sousedík, P. (2001). Logika pro studenty humanitních oborů. Praha: Vyšehrad.   

Sousedík, S. (1995). Úvod. In S. Sousedík & J. Peregrin (Eds.), Co je analytický výrok (s. 7–14). Praha: OIKOYMENH.   

Stake, R. E. (1995). The art of case study research. London: Sage.   

Starý, K., & Chvál, M. (2009). Kvalita a efektivita výuky: metodologické přístupy. In M. Janíková & K. Vlčková (Eds.), Výzkum výuky: Tematické oblasti, výzkumné přístupy a metody (63–81). Brno: Paido.   

Staub, C. F., West, L., & Bickel D. P. (2003). What is content-focused coaching? In L. West & F. C. Staub (Eds.), Content-focused coaching: Transforming mathematics lessons (s. 1–17). Portsmouth: Heinemann.   

Stehlíková, N. (2004). Konstruktivistické přístupy ve vyučování matematice. In M. Hejný, J. Novotná, & N. Stehlíková (Eds.), Dvacet pět kapitol z didaktiky matematiky. 1. díl. (s. 11–22). Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta.   

Stehlíková, N. (2007). Charakteristika kultury vyučování matematice. In A. Hošpesová, N. Stehlíková, & M. Tichá (Eds.), Cesty zdokonalování kultury vyučování matematice (s. 13–48). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.   

Stein, M. K., Baxter, J. A., & Leinhardt, G. (1990). Topic-matter knowledge and elementary instruction: A case from functions and graphing. American Educational Researcher, 27(4), 639−663. https://doi.org/10.3102/00028312027004639

Stigler, J. W., Gallimore, R., & Hiebert, J. (2000). Using video surveys to compare classrooms and teaching across cultures: Example and lessons from the TIMSS video studies. Educational Psychologist, 35(2), 87–100. https://doi.org/10.1207/S15326985EP3502_3

Strauss, A. L. (1987). Qualitative analysis for social scientists. Cambridge: Cambridge University Press.   

Strauss, A., & Corbin, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu: postupy, a techniky metody zakotvené teorie. Brno: Sdružení Podané ruce.   

Stuchlíková, I., & Janík, T., et al. (2015). Oborové didaktiky: vývoj, stav, perspektivy. Brno: Masarykova univerzita.   

Sullivan, G. (2006). Research acts in art practice. Studies in Art Education. A Journal of Issues and Research in Art Education, 48(1), 19–35.   

Sweller, J., Ayres, P. L., & Kalyuga, S. (2011). Cognitive load theory. New York: Springer.   

Šalamounová, Z., & Švaříček, R. (2011). Subjektivní teorie učitelů o výukové komunikaci. In T. Janík, P. Knecht, & S. Šebestová (Eds.), Smíšený design v pedagogickém výzkumu: Sborník příspěvků z 19. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu (s. 52–56). Brno: Masarykova univerzita.   

Šeďová, K. & Šalamounová, Z. (2016). Dialogické vyučování jako realizace produktivní kultury vyučování a učení v literární výchově: jak iniciovat a udržet změnu. Orbis scholae, 10(2), 47–70.   

Šíp, R., & Švec, V. (2013). Pojetí tacitních znalostí v paradigmatu sjednoceného pole. Pedagogická orientace, 23(5), 664–690. https://doi.org/10.5817/PedOr2013-5-664 

Škoda, J., & Doulík, P. (2006). Výzkum dětských pojetí vybraných přírodovědných fenoménů z učiva fyziky a chemie na základní škole. Pedagogika, 56(3), 231–243.   

Štech, S. (1994). Co je to učitelství a lze se mu naučit? Pedagogika, 47(4), 310–320.   

Štech, S. (1995). Psycho-didaktika? Pedagogika, 45(3), 307–308.   

Štech, S. (2004). Psycho-didaktika jako obrat k tématu účinného vyučování. Komentář na okraj Kansanenovy úvahy „Didaktika a její vztah k pedagogické psychologii“. Pedagogika, 54(1), 58–63.   

Štech, S. (2007). Profesionalita učitele v neo-liberální době: esej o paradoxní situaci učitelství. Pedagogika, 57(4), 326–337.

Štech, S. (2009). Zřetel k učivu a problém dvou modelů kurikula. Pedagogika, 59(2), 105–115.   

Štech, S. (2013). Kognitivní vývoj mezi kulturní reprodukcí a inovací. In J. Slavík, V. Chrz, & S. Štech, et al., Tvorba jako způsob poznávání (s. 29–44). Praha: Karolinum.   

Štěpáník, S., & Slavík, J. (2017, v tisku). Žákovské prekoncepty jako konstitutivní prvek výuky mateřského jazyka. Pedagogická orientace, 27(1).   

Švaříček, R., & Šeďová, K., et al. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.   

Švec, V. (1999). Pedagogická příprava budoucích učitelů: problémy a inspirace. Brno: Paido.

Švec, V. (2009). Sdílení znalostí ve školním prostředí. Pedagogická orientace, 19(2), 22–37.   

Švec, V. (2011). Tacitní znalosti v činnosti profesionálů. In A. Gregar, et al., Tacitní znalosti a úspěšní řízení (s. 13–25). Martin: Alfa print.   

Švec, V. (2012). Tacitní znalosti jako most mezi teorií a praxí v pedagogické přípravě budoucích učitelů. Pedagogická orientace, 22(3), 387–403. https://doi.org/10.5817/PedOr2012-3-387

Švec, V., Nehyba, J., Svojanovský, P., Lawley, J., Šíp, R., Minaříková, E., Pravdová, B., Šimůnková, B., & Slavík, J. (2016). Studenti učitelství mezi tacitními a explicitními znalostmi. Brno: Masarykova univerzita.   

Tabak, I. (2004). Reconstructing context: Negotiating the tension between exogenous and endogenous educational design. Educational Psychologist, 39(4), 225–233. https://doi.org/10.1207/s15326985ep3904_4

Terhart, E. (2003). Constructivism and teaching: A new paradigm in general didactics. Journal of Curriculum Studies, 35(1), 25–44. https://doi.org/10.1080/00220270210163653

Thompson, J. B. (1995). Média a modernita. Praha: Karolinum.   

Tichý, P. (1996). O čem mluvíme? Vybrané stati k logice a sémantice. Praha: Filosofia.   

Tomasello, M. (1999). The cultural origins of human cognition. Cambridge, MA: Harvard University Press.   

Tondl, L. (1996). Mezi epistemologií a sémiotikou. Praha: Filosofia.   

Treagust, D. F., & Chittleborough, G. (2001). Chemistry: A matter of understanding representations. In Subject-specific instructional methods and activities, vol. 8 (s. 239–267). Elsevier Science Ltd.   

Tripp, D. (2011). Critical incidents in teaching: Developing professional judgement. New York: Routledge.   

Trna, J. (2011). Konstrukční výzkum (design-based research) v přírodovědných didaktikách. Scientia in educatione, 2(1), 3–14.   

Trna, J. (2013). Fyzika: Záhadná setrvačnost těles v jednoduchých experimentech. In T. Janík, et al., Kvalita ve vzdělávání (s. 284–293). Brno: Masarykova univerzita.   

Valenta, J. (2002). Potřebujeme didaktiku teorie? Pedagogika, 52(4), 385–387.   

Valenta, J. (2013). Didaktika osobnostní a sociální výchovy. Praha: Grada.   

Valenta, J. (2015a). Dramatická výchova v kurikulu. In I. Stuchlíková & T. Janík, et al., Oborové didaktiky: vývoj, stav, perspektivy (s. 399–403). Brno: Masarykova univerzita.   

Valenta, J. (2015b). Osobnostní a sociální výchova jako obor „semi-expresivní“. In I. Stuchlíková & T. Janík, et al., Oborové didaktiky: vývoj, stav, perspektivy (s. 405–412). Brno: Masarykova univerzita.   

van Dijk, E. M., & Kattmann, U. (2007). A research model for the study of science teachers’ PCK and improving teacher education. Teaching and Teacher Education, 23, 885–897. https://doi.org/10.1016/j.tate.2006.05.002

van Patten, J., Chao, Ch. I., & Reigeluth, Ch. M. (1986). A review of strategies for sequencing and synthesizing instruction. Review of Educational Research, 56(4), 437–471. https://doi.org/10.3102/00346543056004437

Vančát, J. (2009). Vývoj obrazivosti od objektu k interaktivitě. Gnozeologické předpoklady analýzy obrazové stránky nových médií. Praha: Karolinum.   

Višňovský, E. (2004). Filozofia a sociálne myslenie. In V. Černík & J. Viceník (Eds.), Problém rekonštrukcie sociálnych a humanitných vied. (s. 91–139). Bratislava: IR

Podobné publikace