E-kniha (PDF)

E-kniha (Flipbook)

Obsah

FERJENČÍK, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha. Portál.

FEŘTEK, T. (2013). Rodiče vítáni: praktický návod, jak usmířit rodiče a učitele našich dětí. Praha. Yinachi.

FINKELSTEIN, S., SHARMA, U., & FURLONGER, B. (2019). The inclusive practices of classroom teachers: a scoping review and thematic analysis. International Journal of Inclusive Education, 25(6), 735–762. https://doi.org/10.1080/13603116.2019.1572232

FLICK, U. (2004). An Introcution to Qualitative Research. (4th ed.). London. SAGE Publications, Inc.

FLORIAN, L., & SPRATT, J. (2013). Enacting inclusion: a framework for interrogating inclusive practice. European Journal of Special Needs Education, 28(2), 119–135. https://doi.org/10.1080/08856257.2013.778111

FORGASZ, H. (2010). Streaming for mathematics in years 7–10 in Victoria: An issue of equity?. Mathematics Education Research Journal, 22(1), 57–90. https://doi.org/10.1007/BF03217559

FRANCIS, B., ARCHER, L., HODGEN, J., PEPPER, D., TAYLOR, B., & TRAVERS, M. C. (2016). Exploring the relative lack of impact of research on ‘ability grouping’ in England: a discourse analytic account. Cambridge Journal of Education, 47(1), 1–17. https://doi.org/10.1080/0305764X.2015.1093095

FRANCIS, B., CONNOLLY, P., ARCHER, L., HODGEN, J., MAZENOD, A., PEPPER, D., SLOAN, S., TAYLOR, B., TERESHCHENKO, A., & TRAVERS, M. C. (2017a). Attainment Grouping as self-fulfilling prophesy? A mixed methods exploration of self confidence and set level among Year 7 students. International Journal of Educational Research, 86, 96–108. https://doi.org/10.1016/j.ijer.2017.09.001

FRANCIS, B., TAYLOR, B., & TERESHCHENKO, A. (2020). Reassessing ‘ability’ grouping: improving practice for equity and attainment. London. Routledge.

FRIEDLAENDEROVÁ, H., & STRAKOVÁ, J. (2018). Veřejnost se inkluzi nebrání, ale potřebuje více informací. Řízení školy, (4), 13–15.

FRYČ, J., MATUŠKOVÁ, Z., KATZOVÁ, P., KOVÁŘ, K., BERAN, J., VALACHOVÁ, I., SEIFERT, L., BĚŤÁKOVÁ, M., & HRDLIČKA, F. (2020). Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

FULLAN, M. (2007). The new meaning of educational change (4th ed.). London. Routledge.

GAITAS, S., CARÊTO, C., PEIXOTO, F., & CASTRO SILVA, J. (2022). Differentiated Instruction: ‘to be, or not to be, that is the question’. International Journal of Inclusive Education, 1–17. https://doi.org/10.1080/13603116.2022.2119290

GAMORAN, A. (1987). The Stratification of High School Learning Opportunities. Sociology of Education, 60(3). https://doi.org/10.2307/2112271

GAMORAN, A. (2002). Standards, Inequality & Ability Grouping in Schools. Získáno 28. dubna 2023 z https://www.semanticscholar.org/paper/Standards%2C-Inequality-%26-Ability-Grouping-in-Schools-Gamoran/61383027f95baa29e036322e09982201271c eb64

GAMORAN, A., & NYSTRAND, M. (1990). Tracking, Instruction and Achievement. Paper presented at the World Congress of the International Sociological Association. July.

GEERTZ, C. (2000). Interpretace kultur: vybrané eseje. Praha. Sociologické nakladatelství.

GEORGE, P. S. (2005). A Rationale for Differentiating Instruction in the Regular Classroom. Theory Into Practice, 44(3), 185–193. https://doi.org/10.1207/s15430421tip4403_2

GINNIS, P. (2017). Efektivní výukové nástroje pro učitele: strategie pro zvýšení úspěšnosti každého žáka. Praha. Euromedia Group.

GLASER, B., & STRAUSS, A. (1967). The Discovery of Grounded Theory: Strategies for Qualitative Research. Chicago. Aldine Pub.

GOLDRING, E. B., & PHILLIPS, K. J. R. (2008). Parent preferences and parent choices: the public–private decision about school choice. Journal of Education Policy, 23(3), 209–230. https://doi.org/10.1080/02680930801987844

GREGER, D. (2004). Koncept spravedlivosti a diferenciace žáků. Pp. 362–370 in E. Walterová et al. Úloha školy v rozvoji vzdělanosti. 2. díl. Praha. Paido.

GREGER, D. (2006). Spravedlivost českého školského systému v mezinárodním srovnání. Orbis scholae, (1), 46–59. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.134

GREGER, D., & HOLUBOVÁ, M. (2010). Teachers’ Attitudes towards Early Tracking and Their Experiences with Pupils Transition to Selective “Multi-year gymnázia”. Journal of Pedagogy / Pedagogický časopis, 1(1), 85–101. https://doi.org/10.2478/v10159-010-0004-7

GREGER, D., CHVÁL, M., WALTEROVÁ, E., & ČERNÝ, K. (2009). Názory českých rodičů a veřejnosti na časné rozdělování žáků. Orbis scholae, 3(3), 51–78. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.198

GREGER, D., & STRAKOVÁ, J. (2013). Editorial. Vnější diferenciace ve školním vzdělávání. Orbis scholae, 7(3), 7–10. https://doi.org/10.14712/23363177.2015.10

GRIFUL-FREIXENET, J., STRUYVEN, K., VANTIEGHEM, W., & GHEYSSENS, E. (2020). Exploring the interrelationship between Universal Design for Learning (UDL) and Differentiated Instruction (DI): A systematic review. Educational Research Review, 29. https://doi.org/10.1016/j.edurev.2019.100306

GRISAY, A. (1984). Quels indicateurs pour quelle réduction des inégalités scolaires? Revue de la Direction générale des Etudes. November 3–14. Získáno 26. dubna 2023 z http://www.aspe.ulg.ac.be/grisay/fichiers/ART12b.pdf

HALLAM, S., & IRESON, J. (2007). Secondary school pupils’ satisfaction with their ability grouping placements. British Educational Research Journal, 33(1), 27–45. https://doi.org/10.1080/01411920601104342

HALLAM, S., & PARSONS, S. (2013a). Prevalence of streaming in UK primary schools: evidence from the Millennium Cohort Study. British Educational Research Journal, 1–31. https://doi.org/10.1080/01411926.2012.659721

HALLAM, S., & PARSONS, S. (2013b). The incidence and make up of ability grouped sets in the UK primary school. Research Papers in Education, 28(4), 393–420. https://doi.org/10.1080/02671522.2012.729079

HAMMERSLEY, M., & ATKINSON, P. (2007). Ethnography. Principles in practice. London. Routledge.

HANUSHEK, E. A., & WÖSSMANN, L. (2006). Does Educational Tracking Affect Performance and Inequality? Differences-in-Differences Evidence Across Countries. The Economic Journal, 116(510), C63–C76. https://doi.org/10.1111/j.1468-0297.2006.01076.x

HEITLINGEROVÁ, A., & TRNKOVÁ, Z. (1998). Životy mladých pražských žen. Praha. Sociologické nakladatelství.

HENDL, J. (2005). Kvalitativní výzkum. Praha. Portál.

HENNESSY, E., & HEARY, C. (2005). “Exploring Children’s Views through Focus Groups”. Pp. 236–252 in S. Greene, D. Hogan (eds.). Researching Children’s Exprerience. London. SAGE Publications.

HERNÁNDEZ, M. (2019). White middle-class families and sociocultural diversity in schools: A literature review. The Urban Review, 51(2), 270–300. https://doi.org/10.1007/s11256-018-0477-6

HERTBERG-DAVIS, H. L., & BRIGHTON, C. M. (2006). Support and sabotage: Principal’s influence on middle school teachers’ responses to differentiation. The Journal of Secondary Gifted Education, 17, 90–102.

HEYWOOD, A. (2005). Politické ideologie. 1. vyd. Praha. Eurolex Bohemia.

HIGGINS, S., KATSIPATAKI, M., COLEMAN, R., HENDERSON, P., MAJOR, L., COE, R., & MASON, D. (2016). The Sutton Trust-Education Endowment Foundation Teaching and Learning Toolkit. Education Endowment Foundation. Získáno 2. května 2023 z https://dro.dur.ac.uk/20987/

HLOUŠKOVÁ, L., TRNKOVÁ, K., LAZAROVÁ, B., & POL, M. (2015). Diverzita žáků: Téma pro vedení školy. Studia paedagogica, 20(2), 105–126. https://doi.org/10.5817/SP2015-2-6

HORNBY, G. & WITTE, CH. (2014). Ability grouping in New Zeland High Schools: Are Practices Evidence-Based? Preventing School Failure, 58(2), 90–98. https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/1045988X.2013.782531

HORNBY, G., WITTE, CH., & MITCHELL, D. (2011). Policies and Practices of ability grouping in New Zealand intermediate schools. Support for Learning, 26(3), 92–96. https://doi.org/10.1111/j.1467-9604.2011.01485.x

HOVE, N., PHASHA, N. T. (2022). Teachers’ perceptions of ability grouping in the face of policy on Inclusion: A case of Johannesburg metropolitan mainstream primary schools. South African Journal of Childhood Education, 12(1). Získáno 17. ledna 2023 z https://sajce.co.za/index.php/sajce/article/view/1081/2210

HUTMACHER, W., COCHRANE, D., & BOTTANI, N. (2001). Pursuit of Equality in Education. Using International Indicators to Compare Equity Policies. London. Springer.

CHARMAZ, K. (2006). Constructing Grounded Theory. Lodon. SAGE Publications, Inc.

CHMIELEWSKI, A. K., DUMONT, H., & TRAUTWEIN, U. (2013). Tracking Effects Depend on Tracking Type. American Educational Research Journal, 50(5), 925–957. https://doi.org/10.3102/0002831213489843

CHRASTINA, J. (2019). Případová studie – metoda kvalitativní výzkumné strategie a designování výzkumu: Case study – a method of qualitative research strategy and research design. Olomouc. Univerzita Palackého v Olomouci.

IRESON, J., CLARK, H., & HALLAM, S. (2010). Constructing Ability Groups in the Secondary School: Issues in Practice. School Leadership & Management, 22(2), 163–176. https://doi.org/10.1080/1363243022000007737

IRESON, J., & HALLAM, S. (2001). Ability Grouping in Education. London. SAGE Publications, Inc.

IRESON, J., HALLAM, S., & HURLEY, C. (2005). What are the effects of ability grouping on GCSE attainment? British Educational Research Journal, 31(4), 443–458. https://doi.org/10.1080/01411920500148663

JAFFE, E. (2020). Mindset in the Classroom: Changing the Way Students See Themselves in Mathematics and Beyond. The Clearing House: A Journal of Educational Strategies, Issues and Ideas, 93(5), 255–263. https://doi.org/10.1080/00098655.2020.1802215

DE JAGER, T. (2013). Guidelines to assist the implementation of differentiated learning activities in South African secondary schools. International Journal of Inclusive Education, 17(1), 80–94. https://doi.org/10.1080/13603116.2011.580465

JARKOVSKÁ, L. (2009). Ideologie přirozenosti ve vzdělávání jako překážka překonávání sociálních nerovností. Orbis scholae, 3(1), 21–34. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.239

JARKOVSKÁ, L. (2018). Ohrožují soukromé školy rovný přístup ke vzdělávání v České republice? Sociální pedagogika / Social Education, 6(1), 47–57. https://doi.org/10.7441/soced.2018.06.01.03

JENCKS, C. (2007). The immigration charade. The New York Review of Books, 54(14), 49–52.

JOHNSON, D. W., & JOHNSON, R. T. (1999). Human relations: valuing diversity. Boston. Allyn & Bacon.

JOHNSTON, O., WILDY, H., & SHAND, J. (2023). Students’ contrasting their experiences of teacher expectations in streamed and mixed ability classes: A study of Grade 10 students in Western Australia. Research Papers in Education, 1–25. https://doi.org/10.1080/02671522.2022.2030396

KADRNOŽKOVÁ, M. (2020). Jak vedení výběrových základních škol přiděluje učitele do tříd? Pedagogika, 70(1), 43–68. https://doi.org/10.14712/23362189.2019.1342

KAMPICHLER, M., DVOŘÁČKOVÁ, J., & JARKOVSKÁ, L. (2019). Choosing the right kindergarten: Parents’ reasoning about their ECEC choices in the context of the diversification of ECEC program. Journal of Pedagogy, 9(2), 9–32. https://dx.doi.org/10.2478/jped-2018-0009

KARTOUS, B. (2019). No future: vezeme děti na parním stroji do virtuální reality? Praha. 65. pole.

KASÍKOVÁ, H., & STRAKOVÁ, J. (Eds.). (2011). Diverzita a diferenciace v základním vzdělávání. Praha. Karolinum.

KATRŇÁK, T. (2004). Odsouzení k manuální práci. Vzdělanostní reprodukce v dělnické rodině. Praha. Sociologické nakladatelství (SLON).

KATRŇÁK, T., SIMONOVÁ, N., & FÓNADOVÁ, L. (2013). Od diferenciace k diverzifikaci: test MMI a EMI v českém středním vzdělávání v první dekádě 21. století. Sociologický časopis, 49(4), 491–520.

KELLY, S. (2004). Are teachers tracked? On what basis and with what consequences. Social Psychology of Education, 7(1), 55–72. https://doi.org/10.1023/B:SPOE.0000010673.78910.f1

KELLY, S., & COVAY, E. (2008). „Curriculum tracking: Reviewing the Evidence on a controversial but resilient educational policy“. Pp. 401–409 in T. Good (ed.). 21st Century Education, 2. London. SAGE Publications, Inc.

KERCKHOFF, A. C. (1976). The Status Attainment Process – Socialization or Allocation. Social Forces, 55(2), 368–381. https://doi.org/10.2307/2576228

KIELBLOCK, S., & WOODCOCK, S. (2023). Who’s included and Who’s not? An analysis of instruments that measure teachers’ attitudes towards inclusive education. Teaching and Teacher Education, 122. https://doi.org/10.1016/j.tate.2022.103922

KIM, E. C. (2023). Accumulating summer loss: an ethnographic look into the summer whereabouts and activities of low-income college students. Ethnography and Education, 1–17. https://doi.org/10.1080/17457823.2022.2119877

KLAPKO, D. (2016). Prolínání mocenských diskursů v týdeníku Učitelské noviny: sociální inkluze romských žáků v českém školství. Pedagogická orientace, 26(2), 202–227. https://doi.org/10.5817/PedOr2016-2-202

KNECHT, P. (2007). Didaktická transformace aneb od „didaktického zjednodušení“ k „didaktické rekonstrukci“. Orbis scholae, 1(1), 67–81. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.152

KOLÁŘ, Z., & ŠIKULOVÁ, R. (2009). Hodnocení žáků. Praha. Grada.

KOSTELECKÁ, Y., BELÁŇOVÁ, A., HÁNA, D., KAŠPAROVÁ, I., PIVARČ, J., & SVOBODOVÁ, Z. (2020). Domácí vzdělávání. Praha. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.

KOSUNEN, S. (2014). Reputation and parental logics of action in local school choice space in Finland. Journal of Education Policy, 29(4), 443–466. https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/02680939.2013.844859

KRATOCHVÍLOVÁ, J. (2012). „Aktivní spoluúčast žáka při hodnocení – zdroj inspirace rozvoje osobnosti žáka a pokládání základů zodpovědnosti za kvalitu svého života“. In Z. Helus, H. Lukášová, J. Kratochvílová, K. Rýdl, V. Spilková. & T. Zdražil. Proměny pojetí vzdělávání a školního hodnocení: filozofická východiska a pedagogické souvislosti. Asociace waldorfských škol ČR.

KRATOCHVÍLOVÁ, J., & HAVEL, J. (2012). Application of Individualization and Differentiation in Czech Primary Schools – One of the Characteristic Features of Inclusion. Procedia – Social and Behavioral Sciences, 93, 1523–1525. https://doi.org/10.1016/j.sbspro.2013.10.075

KRATOCHVÍLOVÁ, J., HORKÁ, H., & CHALOUPKOVÁ, L. (2015). Rozvoj osobnostních a profesních kompetencí učitele 1. stupně základní školy. Brno. Masarykova univerzita.

KUČERA, M. (1992). Orientace školní etnografie. Pedagogika, časopis pro vědy o vzdělávání a výchově, 4, 455–464.

LANDRUM, T. J., & MCDUFFIE, K. A. (2010). Learning Styles in the Age of Differentiated Instruction. Exceptionality, 18(1), 6–17. https://doi.org/10.1080/09362830903462441

LANGELAAN, B. N., GAIKHORST, L., SMETS, W., & OOSTDAM, R. J. (2024). Differentiating instruction: Understanding the key elements for successful teacher preparation and development. Teaching and Teacher Education, 140. https://doi.org/10.1016/j.tate.2023.104464

LAUDER, H., BROWN, P., DILLABOUGH, J. A., & HALSEY, A. H. (2006). Education, Globalization, and Social Change. Oxford. Oxford University Press.

LAVANIA, M., & NOR, F. B. M. (2020). Barriers in Differentiated Instruction: A Systematic Review of the Literature. Journal of Critical Reviews, 7, 293–297. Dostupné z: https://www.researchgate.net/profile/Marsha-Lavania-Manivannan/publication/354156146_BARRIERS_IN_DIFFERENTIATED_INSTRUCTION_A_SYSTEMATIC_REVIEW_OF_THE_LITERATURE/links/6128326e0360302a005f4034/BARRIERS-IN-DIFFERENTIATED-INSTRUCTION-A-SYSTEMATIC-REVIEW-OF

LILLIEDAHL, J. (2021). Class, capital, and school culture: Parental involvement in public schools with specialised music programmes. British Journal of Sociology of Education, 42(2), 245–259. https://doi.org/10.1080/01425692.2021.1875198

LINDNER, K.-T., ALNAHDI, G. H., WAHL, S., & SCHWAB, S. (2019). Perceived Differentiation and Personalization Teaching Approaches in Inclusive Classrooms: Perspectives of Students and Teachers. Frontiers in Education, 4. https://doi.org/10.3389/feduc.2019.00058

LINDNER, K.-T., & SCHWAB, S. (2020). Differentiation and individualisation in inclusive education: a systematic review and narrative synthesis. International Journal of Inclusive Education, 1–21. https://doi.org/10.1080/13603116.2020.1813450

LOJDOVÁ, K. (2015). Není nekázeň jako nekázeň: Rezistentní chování žáků jako projev moci ve školní třídě. Orbis scholae, 9(1), 103–117. https://doi.org/10.14712/23363177.2015.74

LOUAIL, T., LENORMAND, M., MURILLO ARIAS, J., & RAMASCO, J. J. (2017). Crowdsourcing the Robin Hood effect in cities. Applied Network Science, 2(1). https://doi.org/10.1007/s41109-017-0026-3

LUNSFORD, K. J. (2017). Challenges to Implementing Differentiated Instruction in Middle School Classrooms with Mixed Skill Levels. PhD Thesis, Minneapolis, MN: Walden University. https://scholarworks.waldenu.edu/dissertations

LYNCH, K., & BAKER, J. (2005). Equality in education: An equality of condition perspective. Theory and Research in Education, 3(2), 131–164. https://doi.org/10.1177/1477878505053298

MACEK, P. (2003). Adolescence. Praha. Portál.

MACQUEEN, S. E. (2013). Grouping for Inequity. International Journal of Inclusive Education, 17(3), 295–309. https://doi.org/10.1080/13603116.2012.676088

MAENG, J. L. (2016). Using Technology to Facilitate Differentiated High School Science Instruction. Research in Science Education, 47(5), 1075–1099. https://doi.org/10.1007/s11165-016-9546-6

MAGABLEH, I., & ABDULLAH, A. (2020). The Effect of Differentiated Instruction on EFL Learners: Teachers’ Perspective. International Journal of Academic Research in Business and Social Sciences, 10(5), 626–641. https://doi.org/10.6007/IJARBSS/v10-i5/7235

MAGER, U., & NOWAK, P. (2012). Effects of student participation in decision making at school. A systematic review and synthesis of empirical research. Educational Research Review, 7(1), 38–61. https://doi.org/10.1016/j.edurev.2011.11.001

MAREŠ, J. (2015). Tvorba případových studií pro výzkumné účely. Pedagogika, 65(2), 113–142.

MATĚJŮ, P., & STRAKOVÁ, J. (2003). Role rodiny v reprodukci vzdělanostních nerovností. Sociologický pohled na úlohu víceletých gymnázií ve světle výzkumu PISA 2000. Sociologický časopis, 39(5), 625–652.

MATĚJŮ, P., STRAKOVÁ, J., & VESELÝ, A. (Eds.). (2010). Nerovnosti ve vzdělávání: od měření k řešení. Praha. Sociologické nakladatelství (SLON).

MAXWELL, J. A. (2013). Qualitative Research Design. An Interactive Approach. (3th ed). London. SAGE Publications, Inc.

MAZENOD, A., FRANCIS, B., ARCHER, L., HODGEN, J., TAYLOR, B., TERESHCHENKO, A., & PEPPER, D. (2018). Nurturing learning or encouraging dependency? Teacher constructions of students in lower attainment groups in English secondary schools. Cambridge Journal of Education, 49(1), 53–68. https://doi.org/10.1080/0305764X.2018.1441372

Mediainfo. (2016). Diskuse o inkluzi jako ukázka možných novinářských přístupů. Získáno 28. dubna 2023 z https://www.newtonmedia.cz/diskuse-o-inkluzi-jako-ukazka-moznych-novinarskych-pristupu/

MELESSE, T., & BELAY, S. (2022). Differentiating Instruction in primary and middle schools: Does variation in students’ learning attributes matter? Cogent Education, 9(1). https://doi.org/10.1080/2331186X.2022.2105552

MERTON, R. K. (1948). The Self-Fulfilling Prophecy. The Antioch Review, 8(2). https://doi.org/10.2307/4609267

MEURET, D. (2001). „A System of Equity Indicators for Educational Systems.“ Pp. 133–164 in Pursuit of Equity in Education: Using International Indicators to Compare Equity Policies. Kluwer.

MEZZANOTTE, C. (2022). The social and economic rationale of inclusive education. OECD Education Working Papers. https://doi.org/10.1787/bff7a85d-en

MILES, M. B., HUBERMAN, A. M., & SALDANA, J. (2014). Qualitative Data Analysis: A Methods Sourcebook. SAGE Publications, Inc.

MIOVSKÝ, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha. Grada.

MÖHLENBROCK, R. (1982). Modellbildung und didaktische Transformation. Verlag Barbara Franzbecker.

MOURALOVÁ, M. (2013). Postoje českých učitelů k vnější diferenciaci žáků a možné hodnotové kořeny těchto postojů. Orbis scholae, 7(3), 11–26. https://doi.org/10.14712/23363177.2015.11

MŠMT. (2009). Analýza kvalifikovanosti učitelů a návrhy doporučení pro podpůrné projekty ESF. Získáno 28. dubna 2023 z https://msmt.gov.cz/uploads/soubory/ESF/3._vyzva_1.3/Analyza_kvalifikovanosti_ucitelu.pdf

MŠMT. (2018). Základní informace ke společnému vzdělávání. Získáno 27. října 2022 z https://www.msmt.cz/file/39369/

MŠMT. (2023). Statistický informační systém Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Získáno 29. dubna 2023 z https://statis.msmt.cz/rocenka/rocenka.asp

MUIJS, D., & DUNNE, M. (2010). Setting by ability – or is it? A quantitative study of determinants of set placement in English secondary schools. Educational Research, 52(4), 391–407. https://doi.org/10.1080/00131881.2010.524750

MUSSET, P. (2012). School Choice and Equity: Current Policies in OECD Countries and a Literature Review. Získáno 27. dubna 2023 z https://www.oecd-ilibrary.org/education/school-choice-and-equity_5k9fq23507vc-en

Národní pedagogický institut České republiky. (nedat.). Podpora rovných vzdělávacích příležitostí. Získáno 25. dubna 2023 z https://www.edu.cz/npo/projekt-podpora-rovnych-prilezitosti/

NAVRÁTILOVÁ, J. (2019). Diferencovaná výuka jako cesta k žákovské participaci. Studia paedagogica, 24(1), 157–186. https://doi.org/10.5817/SP2019-1-7

NAVRÁTILOVÁ, J. (2020). Spolu, a přece odděleně: podoba částečně diferencovaného vzdělávání na druhém stupni ZŠ optikou učitelů. Pedagogická orientace, 30(3), 347–374. http://dx.doi.org/10.5817/PedOr2020-3-347

NAVRÁTILOVÁ, J. (2023). V zajetí svých nálepek: vyučovací strategie v diferencované výuce. Komenský, 147(3), 21–25. Dostupné z https://www.ped.muni.cz/media/3524802/komensky-3.pdf

NAVRÁTILOVÁ, J. (2023). Zkušenosti žáků s výukou ve výkonových skupinách: kvalitativní výzkumná sonda. Pedagogika, 73(1). https://doi.org/10.14712/23362189.2023.2572

NAVRÁTILOVÁ, J., SVOJANOVSKÝ, P., OBROVSKÁ, J., KRATOCHVÍLOVÁ, J., LOJDOVÁ, K., & PLCH, L. (2024). Who is in focus? A scoping review of themes and consistency in inclusive education for all. European Journal of Special Needs Education, 1–18. https://doi.org/10.1080/08856257.2024.2410570

NEKORJAK, M., SOURALOVÁ, A., VOMASTKOVÁ, K. (2011). Uvíznutí v marginalitě: vzdělávací trh, „romské školy“ a reprodukce sociálně prostorových nerovností. Sociologický časopis, 47(4), 657–680. https://doi.org/10.13060/00380288.2011.47.4.03

NILHOLM, C., & GÖRANSSON, K. (2017). What is meant by inclusion? An analysis of European and North American journal articles with high impact. European Journal of Special Needs Education, 32(3), 437–451. https://doi.org/10.1080/08856257.2017.1295638

NOMI, T. (2010). The Effects of Within-Class Ability Grouping on Academic Achievement in Early Elementary Years. Journal of Research on Educational Effectiveness, 3, 56–92. http://dx.doi.org/10.1080/19345740903277601

NOREISCH, K. (2007). School catchment area evasion: the case of Berlin, Germany. Journal of Education Policy, 22(1), 69–90. https://doi.org/10.1080/02680930601065759

NUTHALL, G. (2004). Relating Classroom Teaching to Student Learning: A Critical Analysis of Why Research Has Failed to Bridge the Theory-Practice Gap. Harvard Educational Review, 74(3), s. 273–306. https://doi.org/10.17763/haer.74.3.e08k1276713824u5

OAKES, J. (1992). Can Tracking Research Inform Practice? Technical, Normative, and Political Considerations. Educational Researcher, 21(4), 12–21. https://doi.org/10.3102/0013189X0210040

OAKES, J. (2005). Keeping Track: How Schools Structure Inequality (2nd ed.). New Haven. Yale University Press.

OECD (2023), Equity and Inclusion in Education: Finding Strength through Diversity, OECD Publishing, Paris. https://doi.org/10.1787/e9072e21-en

OECD. (2012). Equity and Quality in Education: Supporting Disadvantaged Students and Schools. OECD Publishing. http://dx.doi.org/10.1787/9789264130852-en

OECD. (2015). In It Together: Why Less Inequality Benefits All. OECD. https://doi.org/10.1787/9789264235120-en

OECD. (2016). PISA 2015 Results (Volume I). In PISA. OECD. https://doi.org/10.1787/9789264266490-en

OECD. (2021). Sky’s the limit: growth mindset, students, and school in PISA. OECD. Získáno 27. května 2023 z https://learningportal.iiep.unesco.org/en/library/skys-the-limit-growth-mindset-students-and-schools-in-pisa

OECD. (2022). Education at a Glance 2022. OECD. https://doi.org/10.1787/3197152b-en

OECD. (2022). PISA 2022 Results (Volume I). (2023). OECD. https://doi.org/10.1787/53f23881-en

OECD. (2023). Equity and Inclusion in Education: Finding Strenth through Diversity. OECD Publishing. https://doi.org/10.1787/e9072e21-en

OISHI, S., DIENER, E., & LUCAS, R. E. (2021). „Subjektive Well-Being“. In S. J. Lopez, & C. R. Snyder, (Eds.). The Oxford Handbook of Positive Psychology (s. 256). Oxford. Oxford University Press.

PALLAS, A. M., ENTWISLE, D. R., ALEXANDER, K. L., & STLUKA, M. F. (1994). Ability- -Group Effects: Instructional, Social, or Institutional? Sociology of Education, 67(1). https://doi.org/10.2307/2112748

PAQ Research. (2020). Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity. Nadace České spořitelny. Získáno 9. ledna 2023 z https://www.paqresearch.cz/post/nerovnosti-vzdelani-neefektivita/

PASCH, M. (2005). Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině: jak pracovat s kurikulem. Praha. Portál.

PATTON, M. Q. (2002). Qualitative Research & Evaluation Methods. (3rd ed.). London. SAGE Publications, Inc.

PHmax.cz. (nedat). Reforma financování regionálního školství. Výklad problematiky, výpočet, příklady. Získáno 4. května 2023 z https://www.phmax.cz/

PIERCE, R. L. & ADAMS, C. M. (2004). Tiered lessons: One way to differentiate mathematics instruction. Gifted Child Today, 27, 58–65.

PISA. (2016). Volume I: Excellence and Equity in Education. OECD. https://doi.org/10.1787/9789264266490-en

PIVARČ, J. (2020). Na cestě k inkluzi: proměny pedagogických procesů ve vzdělávání a jejich pojetí učiteli a zástupci vedení ZŠ. Praha. Pedagogická fakulta UK.

PRAST, E. J., VAN DE WEIJER-BERGSMA, E., KROESBERGEN, E. H., & VAN LUIT, J. E. H. (2018). Differentiated instruction in primary mathematics: Effects of teacher professional development on student achievement. Learning and Instruction, 54, 22–34. https://doi.org/10.1016/j.learninstruc.2018.01.009

PRECKEL, F., SCHMIDT, I., STUMPF, E., MOTSCHENBACHER, M., VOGL, K., SCHERRER, V., & SCHNEIDER, W. (2017). High-Ability Grouping: Benefits for Gifted Students’ Achievement Development Without Costs in Academic Self-Concept. Child Development, 90(4), 1185–1201. https://doi.org/10.1111/cdev.12996

PROCHÁZKOVÁ, I. (2006). Vzdělávací systém České republiky v mezinárodním srovnání. In P. Matějů et al. (Eds.). (Ne)rovné šance na vzdělání: Vzdělanostní nerovnosti v České republice (s. 92–117). Praha. Academia.

PROKOP, D. (2022). Slepé skvrny: o chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnosti (třetí vydání). Brno. Host.

PROKOP, D. & DVOŘÁK, T. (2022). Analýza výzev vzdělávání v České republice. Eduzměna. https://www.eduzmena.cz/src/Frontend/Files/FileExtend/source/file1629457367.pdf

PRŮCHA, J., & ŠVAŘÍČEK, R. (2009). Etický kodex české pedagogické vědy a výzkumu. Pedagogická orientace 19(2). https://journals.muni.cz/pedor/issue/view/130

PUNCH, K. (2008). Základy kvantitativního šetření. Praha. Portál.

RABUŠICOVÁ, M. (1992). Otázky rovnosti a nerovnosti vzdělávacích příležitostí. Sborník prací Filozofické fakulty Brněnské univerzity, I (26), 59–70. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/cs/handle/11222.digilib/112488

RAWLS, J. (2001). Justice as fairness: a restatement. Cambridge. Harvard University Press.

RICHMOND, V., & MCCROSKEY, J. (Eds.). (1992). Power in the classroom: Communication, control and concern. Lawrence Erlbaum Associates.

ROCK, M. L., GREGG, M., ELLIS, E., & GABLE, R. A. (2008). REACH: A Framework for Differentiating Classroom Instruction. Preventing School Failure: Alternative Education for Children and Youth, 52(2), 31–47. https://doi.org/10.3200/PSFL.52.2.31-47

RODA, A., & SATTIN-BAJAJ, C. (2024). Meritocracy and Advantaged Parents’ Perceptions of the Fairness of School Choice Policies. Educational Policy, 38(4), 937–969. https://doi.org/10.1177/08959048231174878

ROSSENBAUM, J. E. (1976). Making inequality. New York. Wiley.

ROWLEY, J. (2002). Using case studies in research. Management Research News, 25(1), 16–27. https://doi.org/10.1108/01409170210782990

ROY, A., GUAY, F., & VALOIS, P. (2013). Teaching to address diverse learning needs: development and validation of a Differentiated Instruction Scale. International Journal of Inclusive Education, 17(11), 1186–1204. https://doi.org/10.1080/13603116.2012.743604

RÝDL, K. (2009). Soužití z rozumu, nebo nutnosti? Ke vztahům a souvislostem mezi vědou a vzdělávací politikou. Orbis scholae, 3(3), 119–130. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.201

SANNINO, A. (2010). Teachers’ talk of experiencing: Conflict, resistance and agency. Teaching and Teacher Education, 26(4), 838−844. https://doi.org/10.1016/j.tate.2009.10.021

SEDLÁČEK, M. (2007). „Případová studie“. Pp. 96–112. In R. Švaříček & K. Šeďová. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha. Portál.

SILVERMAN, D. (2005). Ako robiť kvalitatívny výskum: praktická príručka. Ikar.

SIMONOVÁ, J. (2015a). Postoje rodičů k volbě základní školy. Studia paedagogica, 20(3), 69–88. https://doi.org/10.5817/SP2015-3-5

SIMONOVÁ, J. (2015b). Volba školy v primárním vzdělávání jako důležitý mechanizmus ovlivňující spravedlivý přístup ke vzdělávání [Dizertační práce, Univerzita Karlova]. http://hdl.handle.net/20.500.11956/65474

SIMONOVÁ, J. (2017). Charakteristiky dobré základní školy z pohledu rodičů. Pedagogická orientace, 27(1), 136–159. https://doi.org/10.5817/PedOr2017-1-136

SIMONOVÁ, J. et al. (2023). Podoby diferenciace na základních školách. Zpráva z výzkumu. Získáno 16. listopadu 2024 z https://pedf.cuni.cz/PEDF-2076-version1-podoby_diferenciace_na_zakladnich_skolach___zaverecna_vyzkumna_zprava_2023_final.pdf

SIMONOVÁ, N. (2011). Vzdělanostní nerovnosti v české společnosti: vývoj od počátku 20. století do současnosti. Praha. Sociologické nakladatelství (SLON).

SIMONOVÁ, N., & KATRŇÁK, T. (2008). Empirické přístupy v sociálně stratifikačním výzkumu vzdělanostních nerovností [Empirical Approaches in Social Stratification Research on Educational Inequalities]. Czech Sociological Review, 44(4), 725–744. https://doi.org/10.13060/00380288.2008.44.4.06

SIRGY, M. J. (2021). Positive Outcomes of Wellbeing. Social Indicators Research Series, 83, 59–78. https://doi.org/10.1007/978-3-030-71888-6_3

SLAVIN, R. E. (1990b). Ability grouping and student achievement in secondary schools: A best evidence synthesis. Review of Educational Research, 60, 471–499.

SLAVIN, R. E. (1990). Ability grouping in secondary schools: A response to Hallinan. Review of Educational Research, 90, 505–507.

SMALE-JACOBSE, A. E., MEIJER, A., HELMS-LORENZ, M., & MAULANA, R. (2019). Differentiated Instruction in Secondary Education: A Systematic Review of Research Evidence. Frontiers in Psychology, 10. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2019.02366

SMETS, W., & STRUYVEN, K. (2018). Realist Review of Literature on Catering for Different Instructional Needs with Preteaching and Extended Instruction. Education Sciences, 8(3), 1–18. https://doi.org/10.3390/educsci8030113

SMIT, R., & HUMPERT, W. (2012). Differentiated instruction in small schools. Teaching and Teacher Education, 28, 1152–1162. https://doi.org/10.1016/j.tate.2012.07.003

SMITH SLÁMOVÁ, R. (2021). Únik ze spádových škol: obavy rodičů z „běžné školy“ při nástupu dítěte do 1. třídy. Pedagogika, 71(3), 457–482. https://doi.org/10.14712/23362189.2021.980

SMITH SLÁMOVÁ, R. (2022). Nesouzníme s „běžnou školou“: rodičovská volba základní školy v kontextu souladu rodinného a institucionálního habitu. Studia paedagogica, 27(3), 161–193. https://doi.org/10.5817/SP2022-3-6

SMITH SLÁMOVÁ, R., & SIMONOVÁ, J. (2024). School choice and parenting strategies among Czech middle-class parents: Implications for social segregation in public schools. Sociology Compass, 18(8). https://doi.org/10.1111/soc4.13248

SNOW, R. E. (1991). Aptitude-treatment interaction as a framework for research on individual differences in psychotherapy. Journal of Consulting and Clinical Psychology, 59(2), 205–216. https://doi.org/10.1037//0022-006X.59.2.205

SPRADLEY, J. P. (1979). The ethnographic interview. New York. Holt, Rinehart and Winston.

SPRADLEY, J. P. (1980). Participant observation. New York. Holt, Rinehart and Winston.

STAKE, R. E. (1995). The Art Of Case Study Research. London. SAGE Publications, Inc.

STARÝ, K., & NOVOTNÁ, J. (2008). „Hodnocení výsledků učení žáků“. In K. Starý et al. Učitelé učitelů. Praha. Portál, s. 65–87.

STARÝ, K. & LAUFKOVÁ, V. et al. (2016). Formativní hodnocení ve výuce. Praha. Portál.

STEM/MARK. (2009). Sociologický výzkum zaměřený na analýzu struktury postojů a očekávání veřejnosti k oblasti školství, výchovy a vzdělávání. Část 2: Postoje rodičů a žáků ke vzdělávání. Praha.

STOLLMAN, S. H. M. (2018). Differentiated instruction in practice: a teacher perspective. [Phd Thesis 4 Research NOT TU/e / Graduation NOT TU/e, Universiteit Leiden]. https://openaccess.leidenuniv.nl/handle/1887/62049

STRAKOVÁ, J. (2010). Dopad diferenciace vzdělávacích příležitostí v povinném vzdělávání na vývoj nerovností ve výsledcích žáků v ČR po roce 2000. Pedagogika, 1, 21–37.

STRAKOVÁ, J. (2021). „Mathematical education in the context of educational inequalities in Czech primary schools“ in J. Novotná & H. Moraová (Eds.). Broadening experiences in elementary school mathematics (32–40). Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.

STRAKOVÁ, J., & GREGER, D. (2013). Faktory ovlivňující přechod žáků 5. ročníků na osmileté gymnázium. Orbis scholae, 7(3), 73–85. https://doi.org/10.14712/23363177.2015.14

STRAKOVÁ, J. & SIMONOVÁ, J. (2015). Výběr základní školy v ČR a faktory, které jej ovlivňují. Sociologický časopis, 51(4), 587–606. http://dx.doi.org/10.13060/00380288.2015.51.4.208

STRAKOVÁ, J., SIMONOVÁ, J., & FRIEDLAENDEROVÁ, H. (2019). Postoje odborné a laické veřejnosti k inkluzivnímu vzdělávání v kontextu obecných postojů k vnější diferenciaci. Studia paedagogica, 24(1), 79–106. https://doi.org/10.5817/SP2019-1-4

STRAKOVÁ, J., SIMONOVÁ, J. & SOUKUP, P. (2020). Vliv akademického optimismu na výsledky žáků středních škol. Orbis scholae, 14(3), 1–20. https://doi.org/10.14712/23363177.2021.5

STRAUSS, A. L., & CORBIN, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Sdružení Podané ruce.

SUPRAYOGI, M. N., & VALCKE, M. (2016). Differentiated Instruction in Primary Schools: Implementation and Challenges in Indonesia. PONTE International Scientific Researchs Journal, 72(6). https://doi.org/10.21506/j.ponte.2016.6.1

SUPRAYOGI, M. N., VALCKE, M., & GODWIN, R. (2017). Teachers and their implementation of differentiated instruction in the classroom. Teaching and Teacher Education, 67, 291–301. https://doi.org/10.1016/j.tate.2017.06.020

SVOBODOVÁ, I., HORSKÝ, P., & NÁDOBA, J. (2022). Rvačka o lepší školu. Reflex. Získané 28. dubna 2023 z https://www.respekt.cz/tydenik/2022/5/rvacka-o-lepsi-skolu

SWIFT, A. (2005). Politická filozofie. Praha. Portál.

ŠAFR, J., GORČÍKOVÁ, M., & SIMONOVÁ, N. (2022). „Nerovnosti při přechodu na osmileté gymnázium: panelová studie žáků pražských a středočeských škol“. Pp. 198–229 in R. Džambazovič, D. Gerbery & J. Sopóci (eds.). Vzdelanostné nerovnosti v optike sociológie: teoretické východiská a empirické poznatky. Univerzita Komenského v Bratislave, Filozofická fakulta.

ŠEĎOVÁ, K. (2007). „Zakotvená teorie“. Pp. 84–96 in R. Švaříček & K. Šeďová. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha. Portál.

ŠEĎOVÁ. K. (2016). „Co je dialogické vyučování“. Pp. 11–64 in K. Šeďová, R. Švaříček, M. Sedláček, & Z. Šalamounová (2016). Jak se učitelé učí: cestou profesního rozvoje k dialogickému vyučování. Brno. Masarykova univerzita.

ŠTECH, S. (2018). Inkluzivní vzdělávání – obtížné zvládání „rozmanitosti“ v praxi. Pedagogická orientace, 28(2), 382–398. https://doi.org/10.5817/PedOr2018-2-382

ŠTECH, S. (2021). Výzkum, experti a politici – podivuhodný život ideje inkluzivního vzdělávání v ČR. Pedagogika, 71(3). https://doi.org/10.14712/23362189.2021.981

ŠŤASTNÝ, V. (2023). Shadow education in the context of early tracking: between-track differences in the Czech Republic. Compare: A Journal of Comparative and International Education, 53(3), 380–398. https://doi.org/10.1080/03057925.2021.1922271

ŠVAŘÍČEK, R. (2007). „Kritéria kvality kvalitativního výzkumu“. Pp. 28–50 in R. Švaříček & K. Šeďová. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha. Portál.

ŠVAŘÍČEK, R., & ŠEĎOVÁ, K. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha. Portál.

TAN, CH. J., & DIMMOCK, C. (2022). The relationships among between-class ability grouping, teaching practices, and mathematics achievement: a large-scale empirical analysis. Educational Studies, 48(4), 471–489. https://doi.org/10.1080/03055698.2020.1780416

TANNENBERGEROVÁ, M. (2016). Průvodce školní inkluzí aneb Jak vypadá kvalitní základní škola současnosti? Wolters Kluwer.

TARR, J. M., TSOKOVA, D., & TAKKUNEN, U.-M. (2012). Insights into inclusive education through a small Finnish case study of an inclusive school context. International Journal of Inclusive Education, 16(7), 691–704. https://doi.org/10.1080/13603116.2010.502947

TAYLOR, B., HODGEN, J., TERESHCHENKO, A., & GUTIÉRREZ, G. (2020). Attainment grouping in English secondary schools: A national survey of current practices. Research Papers in Education, 37(2), 199–220. https://doi.org/10.1080/02671522.2020.1836517

TEMKIN, L. S. (2016). The many faces of equal opportunity. Theory and Research in Education, 14(3), 255–276. https://doi.org/10.1177/1477878516680410

TERESHCHENKO, A., FRANCIS, B., ARCHER, L., HODGEN, J., MAZENOD, A., TAYLOR, B., PEPPER, D., & TRAVERS, M. C. (2018). Learners’ attitudes to mixed-attainment grouping: examining the views of students of high, middle and low attainment. Research Papers in Education, 34(4), 425–444. https://doi.org/10.1080/02671522.2018.1452962

TIESO, C. L. (2010). Ability grouping is not just tracking anymore. Roeper Review, 26(1), 29–36. https://doi.org/10.1080/02783190309554236

TOMKOVÁ, A., HEJLOVÁ, H., PROCHÁZKA, M., & NAJMONOVÁ, M. (2020). Spolupráce učitele s dalšími odborníky v realitě společného vzdělávání. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta.

TOMLINSON, C. A. (1999). The differentiated Classroom: Responding to the Needs of All Learners. Virginie. Association for Supervision and Curriculum Development.

TOMLINSON, C. A. (2001). How to Differentiate Instruction in Mixed-Ability Classroom. (2nd ed). Virginie. Association for Supervision and Curriculum Development (ASCD).

TOMLINSON, C. A. (2014). The Differentiated Classroom: Responding to the Needs of All Learners. Virginie. Association for Supervision and Curriculum Development (ASCD).

TOMLINSON, C. A. (2017). How to Differentiate Instruction in Academically Diverse Classrooms. (3rd ed). Virginie. Association for Supervision and Curriculum Development (ASCD).

TOWERS, E., TAYLOR, B., TERESHCHENKO, A., & MAZENOD, A. (2019). ‘The reality is complex’: teachers’ and school leaders’ accounts and justifications of grouping practices in the English key stage 2 classroom. Education 3–13, 48(1), 22–36. https://doi.org/10.1080/03004279.2019.1569707

TRINIDAD, J. E., & KING, R. B. (2022). Ability grouping predicts inequality, not achievement gains in Philippine schools: findings from PISA 2018. Educational Research for Policy and Practice, 21(2), 305–322. https://doi.org/10.1007/s10671-021-09307-8

UNESCO. (1994). The Salamanca statement and framework for action on special needs education. Paris.

UNESCO. (2004). Changing Teaching Practices: using curriculum differentiation to respond to students’ diversity. https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000136583

UNESCO. (2008). „Incusive education: The way of the future.“ Conclusions and recommendations of the 48th session of the International Conference on Education. Geneva. UNESCO IBE. Získáno 28. dubna 2023 z https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000180629

UNESCO. (2009). Policy Guidelines on Inclusion in Education. Získáno 28. dubna 2023 z https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000177849

UNESCO. (2018). Handbook on Measuring Equity in Education. UNESCO-UIS. https://uis.unesco.org/en/topic/equity-education

Úplné znění Ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky: Úplné znění Usnesení České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky: některé další související právní předpisy. (2022) (vydání sedmnácté). Armex Publishing.

URBANOVÁ, E. (2019). Participace žáků očima učitelů: případová studie školy s mnohaletou zkušeností. Pedagogika, 69(1). https://doi.org/10.14712/23362189.2018.1194

VALENTA, P. (2011). „Problematika rovných vzdělávacích příležitostí ve vzdělávání v českých médiích (v období březen 2008 – březen 2009)“. Pp. 76–95 in H. Kasíková & J. Straková. Diverzita a diferenciace v základním vzdělávání. Praha. Karolinum.

VAN CASTEREN, W., BENDIG-JACOBS, J., WARTENBERGH-CRAS, F., VAN ESSEN, M., & KURVER, B. (2017). Differentieren en differentiatievaardigheden in het primair onderwijs (Report). Nijmegen: ResearchNed.

VAN DE WERFHORST, H. (2019). Early Tracking and Social Inequality in Educational Attainment: Educational Reforms in 21 European Countries. American Journal of Education 126(1), 65–99. https://doi.org/10.1086/705500

VÁŇOVÁ, M. (1992). „Diferenciace vzdělávání a tendence v její realizaci ve školských systémech vyspělých zemí“. In Proměny vzdělávání v mezinárodním kontextu. PedF UK.

VEALE, A. (2005). „Creative Methodologies in Participatory Research with Children“. Pp. 254–272 in S. Greene, D. Hogan (eds.). Researching Children’s Experience. London. SAGE. https://doi.org/10.4135/9781849209823

VESELÝ, A. (2011). Konceptuální rámec pro analýzu vztahu vzdělávací politiky a vzdělávacích výsledků. Orbis scholae, 5(1), 23–52. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.73

VESELÝ, A., & Matějů, P. (2010). „Vzdělávací systémy a reprodukce vzdělanostních nerovností“. Pp. 38–90 in P. Matějů, J. Straková & A. Veselý. Nerovnosti ve vzdělávání. Praha. Sociologické nakladatelství (SLON).

VYGOTSKIJ, L. S. (1976). Vývoj vyšších psychických funkcí. Praha. SPN.

WALTEROVÁ, E. (2011). Dva světy základní školy? Úskalí přechodu z 1. na 2. stupeň. Praha. Karolinum.

WEBB-WILLIAMS, J. L. (2021). Teachers’ Use of Within-Class Ability Groups in the Primary Classroom: A Mixed Methods Study of Social Comparison. Frontiers in Psychology, 12. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2021.728104

WELLS, AM. S., & SERNA, I. (1996). The politics of culture: Understanding local political resistance to detracking in racially mixed schools. Harvard Educational Review, 66(1), 93–118.

WHITLEY, J., GOODERHAM, S., DUQUETTE, CH., ORDERS, S., & COUSINS, J. B. (2019). Implementing differentiated instruction: a mixed-methods exploration of teacher beliefs and practices. Teachers and Teaching, 25(8), 1043–1061. https://doi.org/10.1080/13540602.2019.1699782

WILKINSON, S. D., & PENNEY, D. (2013). The effects of setting on classroom teaching and student learning in mainstream mathematics, English and science lessons: a critical review of the literature in England. Educational Review, 66(4), 411–427. https://doi.org/10.1080/00131911.2013.787971

WILKINSON, S., PENNEY, D., & ALLIN, L. (2016). Setting and within-class ability grouping. European Physical Education Review, 22(3), 336–354. https://doi.org/10.1177/1356336X15610784

WILSON, D., & BRIDGE, G. (2019). School choice and the city: Geographies of allocation and segregation. Urban Studies, 56(15), 3198–3215. https://doi.org/10.1177/0042098019843481

WOODS, P. (1986). Inside schools. London. Routledge.

WOODS, P. (2005). „Educational Ethnography in Britain“ in R. R. Sherman & R. B. Webb. Qualitative Research in Education: Focus and Methods. London. Routledge.

WOODS, P. (2006). Successful Writing for Qualitative Researchers. London. Routledge.

YIN, R. K. (2009). Case study research: design and methods (4th ed). London. SAGE Publications, Inc.

ZACHARIAS, N. T. (2012). Qualitative Research Methods for Second Language Education: A Coursebook. Newcastle upon Tyne. Cambridge Scholars Publishing.

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). (2004). Praha: MŠMT.

Zákon č. 563/2004 Sb., zákon o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. (2014). Získáno 28. dubna 2023 z https://msmt.gov.cz/dokumenty/zakon-o-pedagogickych-pracovnicich