Přes veškeré pokusy o lepší porozumění příčinám a důsledkům segregace dětí romského etnika a dětí se zdravotním postižením v ČR zůstává tato silně zpolitizovaná problematika na okraji zájmu mnoha vědeckých disciplín. Chybí zejména interdisciplinární přístup, který by dokázal prohloubit současné poznání a pomohl tak vypracovat ucelenou teorii segregace. Tato kniha sleduje formování institucí a diskursů, týkajících se vzdělávání a sociální péče, které byly a jsou za poslední 150 let v českých zemích určené dětem s postižením a dětem romského etnika. V souladu se zásadou historizace používá autorka institucionální diskurs-analýzu, kdy na základě zkoumání v archivech, rozboru odborných periodik a sekundárních výzkumů vysvětluje současné nedostatky a limity eforem směrujících k integraci dětí s postižením a romského etnika.
Recenze knihy (EN)