Mezinárodní právo soukromé nejenom v České republice a ve všech zemích Evropské unie, ale i mimo toto ekonomicko-politické seskupení, prochází v posledních letech řadou změn. Klíčový význam v tomto vývoji hraje zejména regulace na úrovni Evropské unie, která unifikovala úpravu řady otázek týkajících se soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem a která pro třetí země představuje do jisté míry vzor možné úpravy. Byly vytvořeny právní předpisy obsahující procesní i kolizní úpravu těchto vztahů. Vývoj v oblasti unijní byl na úrovni národní i jedním z důvodů, který vedl českého zákonodárce k přijetí nového zákona o mezinárodním právu soukromém.

Unifikace na unijní úrovni však dosud komplexněji nepokrývá obecnou část mezinárodního práva soukromého, především obecné otázky kolizní metody jako je kvalifikace, interpretace, odkazy, předběžné otázky, otázku zacházení s cizím právem a další. Tyto otázky nadále podléhají národním úpravám, které často zastávají odlišné přístupy.

Problém propojení odlišných národních úprav obecných otázek s existujícími unijními předpisy je tak výzvou. Nabízí se zde otázka možnosti a vhodnosti unifikace těchto otázek v členských státech Evropské unie.

Tato sekce by tedy měla být věnována právě obecným otázkám kolizní metody (především kvalifikace, zpětný či další odkaz, předběžné otázky v mezinárodním právu soukromém, zacházení s právním řádem určeným kolizní normou, výhrada veřejného pořádku, imperativní normy). Vítány jsou příspěvky věnované vývoji těchto institutů, analýze a hodnocení jejich úpravy v zákoně o mezinárodním právu soukromém i ve srovnání s jinými právními řády, jakož i příspěvky věnující se existující úpravě v unifikovaných předpisech a otázce vhodnosti či nutnosti sjednocení právní úpravy v těchto otázkách na unijní či mezinárodní úrovni. Tématem příspěvků by neměla být analýza kolizní úpravy jednotlivých soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem.