Page 117 - Dny práva 2014. Část II. - Bermudský trojúhelník obchodního práva III

Bermudský trojúhelník obchodního práva III

Pokud akcionář neinformoval dozorčí radu o svém záměru uplatnit právo
na náhradu újmy proti členovi představenstva, je možné vadu řízení odstra-
nit tím, že soud dozorčí radu seznámí s obsahem žalobního návrhu a vyzve
ji, aby se vyjádřila, zda má zájem společnost v této věci zastoupit, resp. právo
na náhradu újmy za společnost uplatnit. Bude-li mít dozorčí rada zájem sub-
jektivní právo společnosti aktivně vymáhat, stane se s účinky ex tunc zástup-
cem společnosti, čímž dojde ke „konvalidaci“ dřívější procesní úkony akci-
onáře a odstranění vady řízení. Naopak odmítne-li se dozorčí rada řízení
účastnit či nevyjádříli se ve stanovené (soudcovské) lhůtě, je tím dodatečně
legitimováno postavení akcionáře coby zástupce společnosti, čímž je vada
řízení opět odstraněna.
Shodně je pak na místě uvažovat též o situacích, v nichž akcionář dozorčí
radu o svém záměru uplatnit právo společnosti sice informoval, avšak
nevyčkal, zda jej dozorčí rada bez zbytečného odkladu neuplatní sama. Jisté
obtíže pak v tomto směru může způsobovat přesné vymezení časového
úseku, po jehož uplynutí vzniká zástupčí oprávnění akcionáře, tedy vyme-
zení věcné specifikace sousloví bez zbytečného odkladu (§ 374 odst. 2 ZOK).
Vyjít je přitom možné z německých doktrinálních závěrů, podle nichž
12
je lhůta, která má být pro tyto účely poskytnuta, dvouměsíční. Přestože
bude nezbytné vždy posuzovat konkrétní skutkové okolnosti, domnívám
se, že též pro tuzemskou praxi lze mít obecnou dvouměsíční lhůtu za plně
dostačující (to též s odkazem na ust. § 102 odst. 1 ZOK, který pro veřejnou
obchodní společnost stanoví lhůtu měsíční).
Vrátím-li se k praktické obtíži spočívající v tom, že soud není schopen
ex ante rozpoznat, z jakého důvodu akcionář netvrdí, resp. neprokazuje své
zástupčí oprávnění (tj. zda tak učinit pouze opomněl, či zda zástupčí opráv-
nění chybí), domnívám se, že z hlediska hospodárnosti řízení je jako první
krok soudu optimální výzva akcionáře k doplnění podání. Neprokáže-li své
oprávnění akcionář ani přes tuto výzvu, je na místě jednotlivé situace rozli-
šovat dle povahy vady.

12 Lönner, A. Die actio pro socio im Recht der Kapital- und Personengesellschaften.
Frankfurt am Main: Peter Lang, 2011. s. 67−68. (Dovozuje tak s odkazem na důvodo-
vou zprávu k Gesetz zur Unternehmensintegrität und Modernisierung des Anfechtungsrechts; srov.
UMAG, BT-Drucks. 15/5092. s. 22.)

117