Page 121 - Dny práva 2014. Část II. - Bermudský trojúhelník obchodního práva III

Bermudský trojúhelník obchodního práva III

dozorčí radu k aktivitě vyzýval (a který mohl doposud sehrávat toliko roli
vedlejšího účastníka), se tak ve vztahu k uplatňování práva na náhradu újmy
stává zástupcem společnosti a může tedy za společnost žalobu znovu podat.
Obdobně je tomu v případě změny žaloby (§ 95 OSŘ), která by směřovala
k jinému „skutku“. Rovněž zde by byly automaticky naplněny předpoklady
pro zastoupení společnosti akcionářem, který by mohl podat nový návrh
na zahájení řízení v nezměněné podobě. Uznání nároku a vzájemná žaloba
v případech řízení z derivativních žalob v zásadě nepřichází v úvahu, a tak
zůstává jediným „sporným“ místem soudní smír (§ 99 OSŘ).
Představitelné totiž je, že dozorčí rada aktivitu akcionáře, který ji vyzval
k uplatnění práva na náhradu újmy, resp. který je vedlejším účastníkem řízení,
zhatí tak, že s žalovaným členem představenstva uzavře − pro společnost
nevýhodný − soudní smír. Domnívám se však, že vzhledem k předmětu
řízení je jediným možným „hmotněprávním podkladem“ (res transacta) soudního
smíru smlouva o vypořádání újmy podle § 53 odst. 3 ZOK. Každá jiná
právní skutečnost, na jejímž základě by byla újma vypořádána, pravděpo-
dobně bude v rozporu s právními předpisy, a proto by takový smír soud
neměl schválit (§ 99 odst. 2 OSŘ). Rovněž v tomto případě tedy zůstává
zachováno, že dispozice vedlejšího účastníka s řízením či jeho předmětem,
je zapovězena.
Mám pak rovněž za to, že institut vedlejšího účastenství může dobře poslou-
žit též v případech duplicity žalobních návrhů, tedy v situaci, kdy jsou čle-
nové představenstva z téhož skutku žalování vícero akcionáři současně.
V takovém případě musí být řízení z později napadnuvšího návrhu zasta-
veno (§ 104 odst. 1 OSŘ) z důvodu litispendence (§ 83 OSŘ), neboť žalobcem
je v obou případech − byť zastoupená jinými akcionáři − sama společnost.
Nic však nebrání tomu, aby „neúspěšně“ žalující akcionář jako vedlejší účast-
ník vstoupil do řízení již započatého (chronologicky staršího). Obdobně
pak platí vše, co bylo uvedeno k situacím, kdy společnost v řízení zastupuje
dozorčí rada, a to včetně závěrů o dispozici s předmětem řízení či řízením
samotným.
Jako dílčí závěr této části textu budiž uvedeno, že pro případ obrany proti
„zneužití“ principu subsidiarity, mohou menšinový akcionáři využít institutu
vedlejšího účastenství, který jim umožňuje na činnost dozorčí rady fakticky

121