Page 119 - Dny práva 2014. Část II. - Bermudský trojúhelník obchodního práva III

Bermudský trojúhelník obchodního práva III

3 Subsidiarita derivativních žalob jako nástroj k umlčení
akcionáře

Jak bylo v úvodu tohoto pojednání uvedeno, plní derivativní žaloby funkci
krajního řešení situací, v nichž standardní mechanismy selhávají. Bylo též
řečeno, že nevhodné prolomení principu subisidiarity ve prospěch akcionáře
může vést ke zneužívání derivativních žalob.
Je však rovněž faktem, že podpůrné užití odvozených nároků je možné
zneužít i ve druhém směru a že vhodné nastavení povahy tohoto insti-
tutu je základním předpokladem jeho vyváženého využívání. Lze si totiž
poměrně snadno představit, že v případech žalob na náhradu újmy proti
členovi představenstva dozorčí rada – ve snaze jej podpořit – subsidiární
povahy tohoto institutu zneužije. Postačuje, aby dozorčí rada na informaci
akcionáře o záměru uplatnit derivativní nárok zareagovala tak, že se jeho
vymáhání chopí sama (§ 374 odst. 2 ZOK). Jak již totiž bylo řečeno, uplatní-
-li dozorčí rada nárok společnosti, není akcionář oprávněn společnost zastu-
povat. Tímto krokem by tedy dozorčí rada znemožnila jakoukoli aktivitu
akcionáře, přitom by jí nic nebránilo vést soudní řízení záměrně tak, aby
pro společnost dopadlo nezdarem.
Domnívám se, že řešením této (potenciálně hrozící) obtíže může být v pod-
mínkách současné procesní úpravy institut vedlejší intervence (§ 93 OSŘ).
Řízení ve věcech derivativních žalob je − jako každé jiné řízení o náhradu
škody − řízením sporným. Vedlejší účastenství je tedy zásadně připuštěno.
Pochyb pak nemůže být ani o tom, že akcionář má právní zájem na výsledku
takového řízení (zájem na vítězství společnosti) a že tedy jeho vstupu
do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalobce (společnosti) v elemen-
tární rovině nic nebrání.
Nezbytné však je, aby tuto iniciativu vyvinul sám akcionář. Jen stěží si lze −
díky popsanému střetu zájmů uvnitř korporace − představit, že by akcionáře
ke vstupu do řízení vyzvala sama společnost (potažmo dozorčí rada). Tím
méně je pak myslitelné, aby vstup do řízení inicioval soud.
Funkčně lze předpokládat, že žalovaný (člen statutárního orgánu) či dokonce
sám žalobce (společnost, resp. dozorčí rada) podá soudu návrh na přezkum
naléhavosti právního zájmu akcionáře, který bude zpochybňovat, čímž se bude

119