Musica viva in schola XXIX.

Kapitola

Abstrakt

Hudba v životě dítěte předškolního věku představuje významný prostředek celostního rozvoje, který zasahuje do oblasti kognitivní, motorické, emoční i sociální. Výzkumy (např. Gordon, 2003; Hallam, 2010) ukazují, že rytmické a melodické struktury podporují rozvoj jazykových schopností, paměti a koncentrace, a zároveň stimulují motorickou koordinaci a propojují činnost obou mozkových hemisfér. V kontextu předškolního vzdělávání se hudební činnosti stávají nejen prostředkem rozvoje dovedností, ale také nástrojem péče o duševní zdraví, jelikož přispívají k regulaci emocí, posilování empatie a vytváření zdravých sociálních vazeb. Cílem příspěvku je představit praktické příklady ukazující, že zařazování hudebněvýchovných aktivit do každodenního programu mateřských škol vede k lepší schopnosti dětí soustředit se, k rozšiřování slovní zásoby a k posílení jejich emoční stability. Výsledky naznačují, že hudba může fungovat jako efektivní prostředek relaxace a prevence psychické zátěže, přičemž zároveň podporuje harmonický rozvoj osobnosti dítěte. Hudební činnosti tak propojují vzdělávací, terapeutické i sociální aspekty a představují klíčový prvek komplexní péče o dítě v předškolním věku.

Klíčová slova

hudebněvýchovné činnosti, předškolní vzdělávání, duševní zdraví, propojování hemisfér, relaxace


Reference

Bonde, L. O. (2011). Health musicing – Music therapy or music and health? Nordic  Journal  of Music Therapy, 20(2), 103–121. https://doi.org/10.1080/08098131.2011.571278

Budde, H., Voelcker-Rehage, C., Pietrabyk-Kendziorra, S., Ribeiro, P., & Tidow, G. (2008). Acute coordinative exercise improves attentional performance in  adolescents.  Neuroscience Letters, 441(2), 219–223. https://doi.org/10.1016/j.neulet.2008.06.024

Campbell, P. S., & Scott-Kassner, C. (2019). Music in childhood: From preschool through the elementary grades. Cengage Learning.

Cermak, S. A., Quintero, E. J., & Cohen, P. M. (1980). Developmental age trends in crossing the body midline in normal children. The American Journal of Occupational Therapy, 34(5), 313–319. https://doi.org/10.5014/ajot.34.5.313

Čechov, M. (1996). O herecké technice. Divadelní ústav, edice Světové divadlo.

Dennison, P. E., & Dennison, G. E. (1989). Brain Gym: Simple activities for whole brain learning. Edu-Kinesthetics.

Eduall. (2025, 13. ledna). Mozkové hemisféry: Jak propojit kreativitu a logiku. Eduall blog. https://www.eduall.cz/blog/mozkové-hemisféry-jak-propojit-kreativitu-a-logiku

Ferwer. (2024, 28. listopadu). Objevte sílu neuroplasticity mozku. Ferwer blog. https://www.ferwer.cz/blog/neuroplasticita-mozku

Fiese, B. H., Tomcho, T. J., Douglas, M., Josephs, K., Poltrock, S., & Baker, T. (2002). A review of 50 years of research on naturally occurring family routines and rituals: Cause for celebration? Journal of Family Psychology, 16(4), 381–390. https://doi.org/10.1037/0893-3200.16.4.381

Gordon, E. E. (2003). A music learning theory for newborn and young children. GIA Publications.

Hallam, S. (2010). The power of music: Its impact on the intellectual, social and personal development of children and young people. International Journal of Music Education, 28(3), 269–289. https://doi.org/10.1177/0255761410370658

Juslin, P. N., & Sloboda, J. A. (Eds.). (2010). Handbook of music and emotion: Theory, research, applications. Oxford University Press. https://doi.org/10.1093/acprof:oso/9780199230143.001.0001

Kovaliková, S. (1995). Integrovaná tematická výuka. Spirála.

Laevers, F. (2005). The curriculum as means to raise the quality of early childhood education. Implications for policy. European Early Childhood Education Research Journal, 13(1), 17–29. https://doi.org/10.1080/13502930585209531

Machková, E. (2004). Jak se učí dramatická výchova. Didaktika dramatické výchovy. AMU.

Martínková, I. (2012). Jak rozumět kolokagathii? Tělesná kultura, 35(1), 93–105. https://doi.org/10.5507/tk.2012.006

Mavilidi, M. F., Okely, A. D., Chandler, P., Cliff, D. P., Paas, F., & Zacharia, Z. (2015). Effects of integrated physical exercises and gestures on preschool children’s foreign language vocabulary learning. Educational Psychology Review, 27(3), 413–426. https://doi.org/10.1007/s10648-015-9337-7

Nakata, T., & Trehub, S. E. (2004). Infants’ responsiveness to maternal speech and  singing.  Infant Behaviour and Development, 27(4), 455–464. https://doi.org/10.1016/j.infbeh.2004.03.002

Pernica, A. (2003). Mýtové kořeny dramatických postav. Janáčkova akademie múzických umění.

Piaget, J. (2007). Psychologie dítěte (J. Švec, Trans.). Portál.

Slavíková, M. (2011). Předškolní dítě a rytmické cítění. RVP.cz.  https://clanky.rvp.cz/clanek/c/p/13431/PREDSKOLNI-DITE-A-RYTMICKE-CITENI.html

Stilwell, J. M. (1987). The development of manual midline crossing in 2- to 6-year-old children. The American Journal of Occupational Therapy, 41(12), 783–789. https://doi.org/10.5014/ajot.41.12.783

Svobodová, E., & Švejdová, H. (2011). Metody dramatické výchovy v mateřské škole. Portál.

Thaut, M. H. (2005). Rhythm, music, and the brain: Scientific foundations and clinical applications. Routledge.

Trevarthen, C. (2000). Musicality and the intrinsic motive pulse: Evidence from human psychobiology and infant communication. Musicae Scientiae, 3(1), 155–215. https://doi.org/10.1177/10298649000030S109

UNICEF. (2019). Technical note on mental health and psychosocial wellbeing for children and families. UNICEF. https://www.unicef.org/media/73726/file/UNICEF-MH-and-PS-Technical-Note-2019.pdf

Wigram, T., Pedersen, I. N., & Bonde, L. O. (2002). A comprehensive guide to music therapy: Theory, clinical practice, research and training. Jessica Kingsley Publishers.

World Health Organization. (2022). World health statistics 2022: Monitoring health for the SDGs, sustainable development goals. World Health Organization. https://www.who.int/data/gho/publications/world-health-statistics/2022

Yeahman, & Aluna Project. (2021). Baixi Baixi [píseň]. Na Ostriconi [album]. Wonderwheel Recordings. https://yeahman.bandcamp.com/track/baixi-baixi-ft-aluna-project

Žáková, I. (2019). Lateralita, leváctví a specializované funkční oblasti mozku. Anthropologia Integra, 10(2), 51–58. https://doi.org/10.5817/AI2019-2-51