Page 107 - COFOLA 2023. Část 3 – Sborník příspěvků mladých právníků, doktorandů a právních vědců.

Exekuční a insolvenční právo v kontextu současné doby

volně nakládat. Pouhá možnost zásahu nebo obava neodůvodňuje mož-
15
nost podání žaloby. Pasivně legitimovaným je oprávněný, proti němuž vylu-
16
čovací žaloba směřuje. Fiala v souvislosti s pasivní legitimací oprávněného
uvádí, že pouze tak lze konstruovat vylučovací žalobu, neboť je to opráv-
něný, který odpovídá procesně za to, že vůbec došlo k zásahu do práva třetí
osoby, když na základě jeho dispozičního práva může být exekuce zahájena
a také zastavena. Souhlasím s tím, že jako žalovaný by měl v řízení o vylu-
17
čovací žalobě vystupovat oprávněný a nikoli například soudní exekutor,
který svým postupem zasáhl do právní sféry třetí osoby. Jak jsem již uvedla,
z praktického hlediska není obvykle v možnostech soudního exekutora
ověřit, zda majetek náleží skutečně povinnému. Pokud exekutor záměrně
postihne majetek nebo nepostupuje dostatečně obezřetně a se zvýšenou
pozorností, ačkoli okolnosti nasvědčují tomu, že věc nepatří povinnému,
je to důvodem pro jeho postih v rovině kárné nebo vznik jeho odpovědnosti
za škodu ve smyslu zvláštních předpisů, nikoli pro jeho pasivní legitimaci
18
v řízení o vylučovací žalobě. Oprávněný je pak v rámci kontradiktorního
postavení proti povinnému tím, kdo prostřednictvím exekuce vymáhá svůj
nárok, a proto i ve vztahu k němu bude případně soudem konstatováno,
že uspokojení dluhu je z majetku třetí osoby nepřípustné.
Za specifický rys vylučovací žaloby lze označit, že na základě ní nedo-
chází k automatickému vyloučení postihu předmětné věci exekucí, jakko-
liv by k tomu mohlo svádět její označení „vylučovací“. Řízení o vylučovací
žalobě je totiž pomyslně rozděleno do dvou fází, a to do fáze soudního řízení
a do fáze uskutečněné v rámci exekuce úkonem exekutora. K řízení před
soudem je věcně a místně příslušný okresní soud, v jehož obvodu je exe-
kuce vedena (tzv. exekuční soud), přičemž smyslem je rozhodnutí o tom,
zda je exekuce ve vztahu k postižené věci nepřípustná. Toto rozhodnutí lze
19
dle mého názoru označit za deklaratorní, neboť je jím rozhodováno o právu
procesní povahy a nezakládá hmotná subjektivní práva či povinnosti, pouze
deklaruje právo již existující (blíže viz následující výklad). Ve fázi druhé,

15 FIALA, 1972, op. cit., s. 66.
16 HORA, 1932, op. cit., s. 210.
17 FIALA, 1972, op. cit., s. 67.
18 Nález Ústavního soudu ze dne 9. 6. 2009, sp. zn. III. ÚS 292/07.
19 FIALA, 1972, op. cit., s. 67.

105