Page 51 - Ochrana přírody při rozvojových činnostech a jiné střety zájmů při využití území

Vyvažování veřejných zájmů vůči ochraně přírody a krajiny v judikatuře NSS a SDEU

druhu, nejeví se naopak, že by tato činnost mohla být prováděna pouze za podmínky,
že je povolen lov tohoto ptáka na jaře“ (body 35 a 38).
K podmínce neexistence jiného uspokojivého řešení se vyjádřil i NSS, který
v rozsudku ze dne 18. 6. 2009 dospěl k závěru, že „(n)eexistence jiného uspo-
kojivého řešení jistě neznamená povinnost správního orgánu zabývat se absolutně všemi
možnými způsoby plašení špačka obecného, které byť i jen teoreticky připadají v úvahu.“
57
To znamená, že jiným uspokojivým řešením je třeba rozumět především
běžné a standardně užívané metody (v tomto případě plašení). K podmínce
závažných škod soud v obecné rovině uvedl, že „přípustnost odchylného postupu
ve smyslu § 5 b odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny není podmíněna již existu-
jící škodou na úrodě, ale prevencí, tedy předcházením, této škodě. Jinými slovy, aplikace
tohoto zákonného ustanovení se odvíjí od hrozby vzniku škody, nikoliv od tohoto vzniku
samotného. V návaznosti na konkrétní podmínky různých případů si lze jistě před-
stavit řadu důkazů, jimiž může být hrozba vzniku škody prokázána, a jejich zobec-
nění není dost dobře možné.“ V konkrétní rovině však posoudil NSS podklady
pro stanovení odchylného postupu tak, že „dva dopisy samotného subjektu, který
žádal o povolení odchylného postupu, a zcela obecné povrchní zjištění při místním šetření,
představují dostatečnou oporu pro závěr o hrozící závažné škodě na úrodě.“
Pokud jde o splnění podmínek odchylného postupu pro odchyt, držení nebo
jiné (rozumné) využívání ptáků v malém množství podle tohoto ustanovení,
zákon nespecifikuje, jaké množství je možné považovat za malé. Z judika-
tury Soudního dvora vyplývá, že se v podstatě jedná o množství co nejmenší.
Jak vyjasnil Soudní dvůr v rozsudku ze dne 8. 7. 1987, Komise v. Itálie, „pokud
„neexistuje žádná záruka, že odchyt určitých druhů ptáků bude omezen na nezbytné
minimum (…) nebo že prostředky, zařízení nebo metody odchytu nebudou používány
ve velkém měřítku nebo nevýběrovým způsobem nebo že jejichž použití nemůže způsobit
vymizení druhů v určitých územích“, nejsou splněny „podstatné náležitosti“ článku 9“. 58
V rozsudku ze dne 9. 12. 2004, Komise v. Španělsko, podle kterého Španělsko
porušilo povinnosti vyplývající ze směrnice o ochraně volně žijících ptáků
tím, že trpělo lov různých druhů drozda na lepidla na území Valencijského
regionu metodou známou jako „parany“, Soudní dvůr dovodil malé množ-
ství ze zprávy Komise o uplatnění směrnice o ochraně volně žijících ptáků.

57 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2009, č. j. 8 As 33/2009 - 56.
58 Rozsudek SDEU ze dne 8. 7. 1987, Komise v. Itálie (C-262/85, EU:C:1987:340, bod 39).

49