XXVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků

Kapitola

Dopady pandemie COVID-19 na cestovní ruch památek UNESCO v České republice

Libor Lněnička, Tetiana But, Veronika Židová, Sára Bouzková
Rok vydání: 2023

https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.P280-0311-2023-36
Dopady pandemie COVID-19 na cestovní ruch památek UNESCO v České republice pdf, 528KB

Abstrakt

Cílem předloženého příspěvku je prozkoumat dopady pandemie covid-19 na návštěvnost vybraných památek UNESCO v České republice. Jde o první etapu rozsáhlejšího výzkumu zaměřeného na metodická doporučení dopadů pandemie covid-19 na cestovní ruch. Autoři přináší výchozí studii ve formě analýzy zaměřenou na návštěvnost vybraných památek ve srovnání let 2019 a 2021. Pomocí evidence statistik návštěvnost vybraných památek se zkoumá mechanismus ochrany, popularizace a rozvoje kulturního dědictví UNESCO v ČR. Doplňkově jsou v příspěvku analyzovány významné úmluvy týkající se ochrany památek UNESCO v oblasti kultury. Příspěvek přináší analýzu hlavních problémů legislativní regulace ochrany kulturního a přírodního dědictví a její správy v ČR. Spolupráce s UNESCO má zásadní vliv na zahraniční politiku zemí světa. Na závěr je zmíněn soubor tří okruhů doporučení, která budou v dalších fázích zkoumána podrobněji. Výsledky potvrdily, že nejnavštěvovanější památky UNESCO i po pandemii covid-19 jsou: Praha (734 tisíc osob); Lázeňský trojúhelník: Františkovy Lázně, Karlovy Vary, Mariánské Lázně (559 tisíc osob); Lednicko-valtický areál (311 tisíc osob) a Kroměříž (162 tisíc osob). Jejich atraktivita je dána vysokou úrovní ochrany přírody, stavem ochrany památkového fondu a jejich historickou hodnotou.

Klíčová slova

UNESCO, konvence, management, dědictví, covid-19

Reference

  • ANTHONY, R. N., (1965). Planning and control systems: a framework for analysis. Boston: Harvard University, p. 180.
  • BADIA, F., DONATO, F., (2011). The management Plan for UNESCO Heritage Sites: some Critical Reflections from a Managerial Point of View. In 11th International Conference on Arts & Cultural Management. Antwerpy: AIMAC, 3–6 Jul.
  • BEKKE, H. A., KICKERT, W. J., KOOIMAN, J., (1995). Public Management and Governance. In Kickert, W. J. M., van Vught, F. A. (eds.) Public Policy and Administration Sciences in The Netherlands. London: Harvester-Wheatsheaf, pp. 201–218. ISBN 9780134420219.
  • BEZDÍČKOVÁ, K., (2021). Dopady cestovního ruchu na destinaci s památkou na Seznamu světového dědictví [Bakalářská práce]. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové.
  • BLANCHFIELD, L., BROWNE, M. A., (2013). The United Nations Educational, Scientific, and Cultural Organization (UNESCO). Congressional Research Service, 21 p. [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné z: https://www.crs.gov/.
  • BLAŠKO, M., SONNKOVÁ, P., (2021). Porovnání přístupu a aktivit krajů a oblastních destinačních společností ke snížení dopadů pandemie Covid 19 na cestovní ruch. In Mezinárodní vědecká konference – Aktuální trendy lázeňství, hotelnictví a turismu. Karviná: Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Slezská univerzita v Opavě, pp. 23–31. ISBN 978-80-7510-461-8.
  • CARUANA, J., DEBONO, E., STROUD, K., ZAMMIT, M., (2021). The impact of COVID-19 closures on the Megalithic Temples of Malta UNESCO world heritage site. Journal of Cultural Heritage Management and Sustainable Development, vol. 13, no. 1, pp. 15–27. ISSN 2044-1274. DOI: 10.1108/JCHMSD-12-2020-0173.
  • ČESKÉ DĚDICTVÍ UNESCO, (2023). [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné z: https://www.unesco-czech.cz/.
  • ČESKÝ STATISTICKÝ UŘAD, (2023). Cestovní ruch se v roce 2021 vyrovnával s následky pandemie koronaviru. [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cestovni-ruch-se-v-roce-2021-vyrovnaval-s-nasledky-pandemie-koronaviru.
  • DAVEY, A.G., (1998). National system planning for protected areas, World Commission on Protected Areas. Best practice protected areas series. Gland: IUCN – the World Conservation Union, p. 71. ISBN 2-8317-0399-9.
  • DE VARINE, H., (2002). Les racines du futur. Le patrimoine au service du developpement local. Chalonsur Saone: Asdic Editions. ISBN 978-2950950666.
  • DRUCKER, P., (1954). The practice of management. New York: Harper & Brothers, p. 416.
  • DURAJ, M., MARSCHALKO, M., NIEMIEC, D., YILMAZ, I., (2016). Monuments of the Czech Republic on the UNESCO World Heritage Site List and their Significance for Geotourism. Procedia Engineering, vol. 161, pp. 2265–2270. ISSN 1877–7058. DOI: 10.1016/J.PROENG.2016.08.826.
  • GRAY, R., OWEN, D., ADAMS, C., (1996). Accounting and Accountability. Changes and Challenges in Corporate Social and Environmental Reporting. London: Prentice Hall, 332 p. ISBN 978-0131758605.
  • HARRISON, D., HITCHCOCK, M., (2005). The Politics of World Heritage. Negotiating Tourism and Conservation. Clevedon: Channel View, 186 p. ISBN 978-1845410094.
  • JIREČEK, J., (2022). Dopady COVID-19 na regionální politiku a rozvoj vybraného regionu [Bakalářská práce]. Brno: Masarykova univerzita.
  • KRÁL, M., (2022). Dopady pandemie COVID-19na destinaci Dubrovník [Bakalářská práce]. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové.
  • LASOCHA, M., (2020). The process of adopting local spatial management plans for UNESCO site in Krakow. Teka komisji urbanistyki i architektury, vol. 48, pp. 237–250. ISSN 0079-3450. DOI: 10.24425/tkuia.2020.135416.
  • LEASK, A., FYALL, A., (2006). Managing World Heritage Sites. Oxford: Elsevier, 320 p. ISBN 978-0-7506-6546-9.
  • LINDEROVÁ, І., JANEČEK, Р., (2017). Accessible tourism for all – current state in the Czech business and non-business environment. E+M Ekonomie a Management, vol. 20, no. 4, pp. 168–186. ISSN 1212–3609. DOI:15240/tul/001/2017-4-012.
  • LNĚNIČKA, L., (2019). Možnosti zapojení veřejnosti a odborné komunity do organizace zájmových území Vlkolínce a Mikulčic-Kopčan. In Lněnička, L. a kol. Tradice a kulturní hodnoty území v péči UNESCO. Možnosti účelové obnovy tradičního hospodaření. 1. elektronické vyd. Brno: Masarykova univerzita, p. 76–83. ISBN 978-80-210-9351-5. DOI: 10.5817/CZ.MUNI.M210-9351-2019.
  • MINISTERSTVO KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY, (2023). Statistika kultury České republiky. Návštěvnost památek. [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné z: https://www.statistikakultury.cz/navstevnost-pamatek/.
  • MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ, (2021). Strategie rozvoje cestovniho ruchu ČR 2021–2030. Ministerstvo pro místní rozvoj CR, červen 2021. [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné z: https://mmr.cz/cs/ministerstvo/cestovni-ruch/archiv/koncepce-strategie/strategie-rozvoje-cestovniho-ruchu-cr-2021-2030.
  • MONTEIRO, L. D., (2011). The Mezquita of Córdoba is made of more than bricks: towards a broader definition of the “Heritage” protected at UNESCO world heritage sites. Archaeologies, 7, no. 2, pp. 312–328. ISSN 1555–8622. DOI: 10.1007/S11759-010-9133-9.
  • PAPAGEORGIOU, M., (2015). Planning Practices for The Protection of Cultural Heritage: Lessons Learnt from the Greek UNESCO Sites. European Spatial Research and Policy, vol. 22, no. 2, pp. 111–125. ISSN 1231–1952. DOI: 10.1515/esrp-2015-0028.
  • PULINA, T., BUT, T., KHRYSTENKO, O., ZAYTSEVA, V., (2020). Managing the Field of Reconstruction and Preservation of Historical and Cultural Complexes in Ukraine and Europe. In Proceedings of the 2nd International Conference on Building Innovations. Cham: Springer International Publishing, pp. 709–720. ISBN 9783030429386. DOI: 10.1007/978-3-030-42939-3_70.
  • ROHLÍKOVÁ, K., (2022). Vliv pandemie COVID-19 na zaměstnanost v lázeňství v Karlovarském kraji. [Diplomová práce]. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze.
  • THOMAS, L., MIDDLETON, J., (2003). Guidelines for management planning of protected areas. World Commission on Protected Areas. Best practice protected areas series. Gland: IUCN – the World Conservation Union. ISBN 978-2-8317-0673-3.
  • TUCKER, H., (2011). The Heritage-Scape. UNESCO, World Heritage and Tourism. Journal of Anthropological Research, vol. 67, no. 2, pp. 295–296. ISSN 0091–7710. DOI: 10.1086/jar.67.2.41303302.
  • UKRAINIAN CENTER FOR CULTURAL RESEARCH, (2023). NATIONAL LIST OF ELEMENTS OF THE INTANGIBLE CULTURAL HERITAGE OF UKRAINE. [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné z: https://uccs.org.ua/natsionalnyj-reiestr-obiektiv/.
  • UNESCO WORLD HERITAGE COMMITTEE, (1972). Convention concerning the Protection of the World Cultural and Natural Heritage. (World Heritage Convention). [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné z: https://whc.unesco.org/en/conventiontext. 
  • UNESCO WORLD HERITAGE COMMITTEE, (2021). Operational Guidelines for the Implementation of the World Heritage Convention. [online]. [cit. 09-21-2022]. Dostupné z: https://whc.unesco.org/en/guidelines/.
  • UNWTO, (2023). World tourism organization a United Nations Specialized Agency. [online]. [cit. 2023-06-04]. Dostupné z: https://www.unwto.org/.
  • VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., KUBÍČKOVÁ, H., (2022). Turistická atraktivita měst ČR ve světle návštěvnosti zahraničních turistů 2018 a 2020. In mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, pp. 312–319. ISBN 978-80-280-0068-4. DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P280-0068-2022-38.