XXVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků

Kapitola

Rekultivace jako příležitost pro zvýšení resilience transformujících se regionů

Martin Domín, Jan Holub, Tomáš Sýkora, Petr Hlaváček
Rok vydání: 2023

https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.P280-0311-2023-9
Rekultivace jako příležitost pro zvýšení resilience transformujících se regionů pdf, 653KB

Abstrakt

Evropa se nyní nachází v časech, kdy se aktivně ustupuje od těžby uhlí a ekonomika se transformuje ideálně na bezuhlíkovou. Tato opatření se dotýkají nejen celých členských států v Evropské unii, ale nejvíce i jejich regionů a municipalit, přímo se pak dotýkají sociální sféry, která je nejvíce náchylná k sociálním patogenům v důsledku dekarbonizace v uhelných regionech. Cílem příspěvku je identifikovat vývojové procesy rekultivace těžebních ploch spolu s vyhodnocením dopadů na sociální transformaci. V tomto článku kolektiv autorů specifikuje procesy, které ovlivňují budoucí potenciál postižených regionů, a identifikují bariéry, kvůli kterým nedochází k regulační a věcné koordinaci jednotlivých úrovní veřejné správy. Metodicky byly pro analýzu území vybrány reprezentativní ukazatele postihující situaci na území okresů Most a Ústí nad Labem. Data byla čerpána z ČSÚ a komparována napříč velikostními úrovněmi územních jednotek. Okresy Most a Ústí nad Labem zaznamenaly od začátku tisíciletí pozitivní změny v oblasti vzdělanosti a nezaměstnanosti. Tento trend je ale pomalejší ve srovnání s ČR. Oproti tomu byly regiony populačně ztrátové. Na příkladu dvou rekultivovaných jezer v hnědouhelném regionu článek ukazuje, které rozhodovací procesy nejvíce ovlivňují jejich funkci v rámci regionu. Závěrem pak článek poukazuje na možnosti využití ostatních ploch v Ústeckém kraji, mimo jiné i v kontextu nízkouhlíkové Evropy, kde se hnědé uhlí i nadále povrchově těží.

Klíčová slova

dekarbonizace, transformace, rekultivace, veřejná správa

Reference

  • BOSCHMA, R., LAMBOY, J. (1999). Why do old industrial regions decline? An exploration of potential adjustment strategies. Dublin: European RSA-congress.
  • ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, (2022). Časové řady. [online]. [cit. 2023-03-12]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/casove_rady.
  • ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD VEŘEJNÁ DATABÁZE, (2022). Veřejná databáze ČSÚ. [online]. [cit. 2023-03-12]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/.
  • ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD SLDB, (2022). Sčítaní lidu, domů a bytů. [online]. [cit. 2023-03-12]. Dostupné z: https://sldb.czso.cz/.
  • ČTVRTLÍKOVÁ, M., KUČEROVÁ, A., RYCHTECKÝ, P., BLABOLIL, P., BOROVEC, J., (2018). Hydrobotanický průzkum umělých jezer Medard, Most a Milada. Zpravodaj Hnědé uhlí, vol. 2018, no 4, pp. 16-24. ISSN 1213-1660.
  • DAWKINS, C. (2003). Regional Development Theory: Conceptual Foundations, Classic Works, and Recent Developments. Journal of Planning Literature, vol. 18, no. 2, pp. 131-172. DOI:10.1177/0885412203254706.
  • DROBNIAK, A., (2020). Development in regions lagging behind – the case of coal and post-coal regions. Biblioteka Regionalisty, vol. 2020, no. 20, pp. 20-37. ISSN 20814461. DOI:10.15611/br.2020.1.02.
  • EUROCONSULTANTS, (2010). Ekonomické vyhodnocení území jezera Most. [Strategický dokument]. Most: Statutární město Most.
  • GARNRY, P., (2021). Dekarbonizace je poslední šancí Evropy na cestu k prosperitě. [online]. [cit. 2023-03-12]. Dostupné z: https://www.peak.cz/dekarbonizace-je-posledni-sanci-evropy-na-cestu-k-prosperite/29491/.
  • HAINES, A., SCHEELBEEK, P., (2020). European Green Deal: a major opportunity for health improvement. The Lancet, 395, no. 10233, pp. 1327-1329. ISSN 0140-6736. DOI: 10.1016/S0140-6736(20)30109-4.
  • HAMPL, M., (2005). Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha: DemoArt, ISBN 80-86746-02-X.
  • HUDSON, R., CHAPMAN, K., SCHAMP, E., EICH-BORN, M., GRUNSVEN, L., & SMAKMAN, F. (2005). The restructuring of old industrial areas in Europe and Asia. Environment and Planning, vol. 37, no. 4, pp. 571-680.
  • KOŘAN, J., (1973). K počátkům uhelného hornictví. Rozpravy Národního technického muzea v Praze, vol. 58, no. 3, pp. 46-62.
  • MAJER, J., (2004). Rudné hornictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN 80-7277-222-8.
  • NACKE, L., (2020). The cost of phasing out coal. In: CPR General Conference 2020: Quantifying and comparing compensation costs of coal phase out policies to governments. [diplomová práce]. Lund: Lund University.
  • NORTON, R. (2013). City Life-Cycles and American Urban Policy: Studies in Urban Economics. Massachusetts: Academic Press.
  • PAVLÍK, A., (2016). Odolnost českých nemetropolitních regionů. In Výroční konference České geografické společnosti: Geografické myšlení jako aktuální společenská výzva. České Budějovice: JČU, pp. 204-216.
  • PAVLÁSEK, M. (2022). Nepohodlné vzpomínky a ozvuky ticha. Problematické implikace reemigrace Čechů z Jugoslávie a odsunu Němců z Československa. Slovenský národopis / Slovak Ethnology, vol. 70, no. 1, pp. 69-91. ISSN 13351303. Dostupné z: doi:10.31577/SN.2022.1.06.
  • SVOBODA, O. (2013). Ekonomická odolnost regionů. [Disertační práce]. Pardubice: Univerzita Pardubice.
  • (2020). Svaz podnikatelů pro využití energetických zdrojů. [online]. [cit. 2023-03-12]. Dostupné z: https://www.spvez.cz/cs.
  • ŠAŠEK, M., (2011). The Changes of Internal Migration in the Czech Republic (with the Focus on Analysis of the Changes in Ústí nad Labem Region). Ústí nad Labem: UJEP.
  • ŠTERNBERK, K., (2003). Nástin dějin českého hornictví. Ostrava: Montanex, ISBN 80-7225-093-0.