XXV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků

Kapitola

Abstrakt

Jak ukazují výsledky řady studií, obyvatelstvo není z hlediska migračního chování homogenním celkem, ale preference jednotlivých skupin populace se mohou výrazně lišit, což se projevuje rozdílnou volbou cílů migrace např. z hlediska typů území nebo vzdáleností, na kterou se stěhování realizuje. Cílem příspěvku je analyzovat a identifikovat hlavní procesy a trendy vnitřní migrace v ČR po roce 1989 s důrazem na specifika migračního chování různých skupin obyvatelstva dle pohlaví, věku, vzdělání a důvodů stěhování a jejich změny v čase. Pro analýzu byla využita anonymizovaná databáze vnitřní migrace mezi obcemi ČR za období 1991-2019. Na základě dostupných údajů v jednotlivých letech byly analyzovány skupiny obyvatel členěné dle pohlaví, věku, vzdělání a důvodů stěhování. Hlavní výsledky analýzy ukazují, že přes mírný nárůst uprostřed sledovaného období se průměrná vzdálenost migračních pohybů zkracuje a je dnes nižší než na počátku 90. let, což platí pro všechny věkové kategorie i pro obě pohlaví, přičemž u mužů je po celou dobu i ve většině věkových kategorií průměrná vzdálenost přestěhování vyšší. Potvrdily se i závěry jiných studií, že vzdálenost stěhování roste se vzděláním i s některými důvody stěhovaní, jako změna pracoviště, či studium, naopak pro bytové či rodinné důvody je typická migrace na kratší vzdálenost.

Klíčová slova

migrace, Česká republika, prostorové aspekty


Reference

[1] ALEŠ, M., (2001). Vnitřní migrace v České republice v letech 1980–1999. Demografie, vol. 43, no. 3, pp. 187–201. ISSN 0011-8265.

[2] BARTOŇOVÁ, D., (1997). Demografické aspekty vnitřní a zahraniční migrace v České republice v 90. letech. Demografie, vol. 39, no. 4, pp. 248-256. ISSN 0011-8265.

[3] BELL, M., BLAKE, M., BOYLE, P., DUKE-WILLIAMS, O., REES, P., STILLWELL, J., HUGO, G., (2002). Cross-National Comparison of Internal Migration: Issues and Measures. Journal of the Royal Statistical Society. Series A (Statistics in Society), vol. 165, no. 3, pp. 435–464. ISSN 0964-1998.

[4] BERNARD, A., BELL, M., (2018). Educational selectivity of internal migrants: A global assessment. Demographic Research, vol. 39, pp. 835–853. ISSN 1435-9871.

[5] BERNARD, A., BELL, M., CHARLES-EDWARDS, E., (2014). Improved measures for the cross-national comparison of age profiles of internal migration. Population Studies, vol. 68, no. 2, pp. 179–195. ISSN 0032-4728. DOI: 10.1080/00324728.2014.890243.

[6] BERNARD, A., BELL, M., CHARLES-EDWARDS, E., (2016). Internal migration age patterns and the transition to adulthood: Australia and Great Britain compared. Journal of Population Research, vol. 33, no. 2, pp. 123–146. ISSN 1835-9469. DOI: 10.1007/s12546-016-9157-0.

[7] BIAGI, B., FAGGIAN, A., MCCANN, P., (2011). Long and Short Distance Migration in Italy: The Role of Economic, Social and Environmental Characteristics. Spatial Economic Analysis, vol. 6, no. 1, pp. 111–131. ISSN 1742-1772. DOI: 10.1080/17421772.2010.540035.

[8] BLAKE, M., BELL, M., REES, P., (2000). Creating a temporally consistent spatial framework for the analysis of inter- regional migration in Australia. International Journal of Population Geography, vol. 6, no. 2, pp. 155–174. ISSN 1077-3495, 1099-1220. DOI: 10.1002/(SICI)1099-1220(200003/04)6:2<155::AID-IJPG180>3.0.CO;2-A.

[9] ČERMÁK, Z., (1997). Geografické aspekty vnitřní migrace v České republice. Demografie, vol. 39, no. 4, pp. 242-248. ISSN 0011-8265.

[10] ČSÚ, (2005). Vnitřní stěhování v ČR - 1991 – 2004: Metodické vysvětlivky. [online]. [cit. 2022-03-25]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/vnitrni-stehovani-v-cr-1991-az-2004-n-q5h7q09guk.

[11] ČSÚ, (2018). Vnitřní stěhování v ČR - 2005 – 2017: Metodické vysvětlivky. [online]. [cit. 2022-03-25]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/vnitrni-stehovani-v-cr#.

[12] ČSÚ, (2022). Databáze vnitřního stěhování ČR v letech 1991-2019. Datový soubor.

[13] ČÚZK, (2019). Topografická databáze České republiky (Data200) - vrstva Doprava. Datový soubor.

[14] DARLINGTON-POLLOCK, F., LOMAX, N., NORMAN, P., (2019). Ethnic internal migration: The importance of age and migrant status. The Geographical Journal, vol. 185, no. 1, pp. 68–81. ISSN 1475-4959. DOI: 10.1111/geoj.12286.

[15] FINNEY, N., SIMPSON, L., (2008). Internal migration and ethnic groups: Evidence for Britain from the 2001 census. Population, Space and Place, vol. 14, no. 2, pp. 63–83. ISSN 1544-8452. DOI: 10.1002/psp.481.

[16] HALÁS, M., KLAPKA, P., (2021). Revealing the structures of internal migration: A distance and a time-space behaviour perspectives. Applied Geography, vol. 137, pp. 102603. ISSN 0143-6228. DOI: 10.1016/j.apgeog.2021.102603.

[17] CHAMPION, T., SHUTTLEWORTH, I., (2017a). Are People Changing Address Less? An Analysis of Migration within England and Wales, 1971–2011, by Distance of Move. Population, Space and Place, vol. 23, no. 3, pp. e2026. ISSN 1544-8452. DOI: 10.1002/psp.2026.

[18] CHAMPION, T., SHUTTLEWORTH, I., (2017b). Is Longer-Distance Migration Slowing? An Analysis of the Annual Record for England and Wales since the 1970s. Population, Space and Place, vol. 23, no. 3, pp. e2024. ISSN 1544-8452. DOI: 10.1002/psp.2024.

[19] JOHNSON, K. M., VOSS, P. R., HAMMER, R. B., FUGUITT, G. V., MCNIVEN, S., (2005). Temporal and Spatial Variation in Age-Specific Net Migration in the United States. Demography, vol. 42, no. 4, pp. 791–812. ISSN 0070-3370.

[20] KALEMBA, S. V., BERNARD, A., CHARLES-EDWARDS, E., CORCORAN, J., (2021). Decline in internal migration levels in Australia: Compositional or behavioural effect? Population, Space and Place, vol. 27, no. 7, pp. e2341. ISSN 1544-8452. DOI: 10.1002/psp.2341.

[21] KAMENICKÝ, J., (2007). Regionální aspekty vnitřní migrace a jejich širší podmíněnost. [online]. [cit. 2022-03-25] Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20564299/137007a2.pdf/c0f83dff-c1c9-4196-a603-cd172e12fa28?version=1.0.

[22] KARACHURINA, L., MKRTCHYAN, N., (2019). Age-specific Migration in Regional Centres and Peripheral Areas of Russia. Comparative Population Studies, vol. 44. ISSN 1869-8999. DOI: 10.12765/CPoS-2020-12.

[23] KRÖHNERT, S., VOLLMER, S., (2012). Gender-Specific Migration from Eastern to Western Germany: Where Have All the Young Women Gone? International Migration, vol. 50, no. 5, pp. 95–112. ISSN 1468-2435. DOI: 10.1111/j.1468-2435.2012.00750.x.

[24] NIEDOMYSL, T., (2011). How Migration Motives Change over Migration Distance: Evidence on Variation across Socio-economic and Demographic Groups. Regional Studies, vol. 45, no. 6, pp. 843–855. ISSN 0034-3404. DOI: 10.1080/00343401003614266.

[25] NIEDOMYSL, T., ERNSTSON, U., FRANSSON, U., (2017). The Accuracy of Migration Distance Measures. Population, Space and Place, vol. 23, no. 1, pp. e1971. ISSN 1544-8452. DOI: 10.1002/psp.1971.

[26] NORMAN, P., REES, P., BOYLE, P., (2003). Achieving data compatibility over space and time: creating consistent geographical zones. International Journal of Population Geography, vol. 9, no. 5, pp. 365–386. ISSN 1077-3495, 1099-1220. DOI: 10.1002/ijpg.294.

[27] NOVOTNÝ, L., PREGI, L., (2017). Selective migration of population subgroups by educational attainment in the urban region of Bratislava. Geograficky Casopis, vol. 69, no. 1, pp. 21–39. ISSN 0016-7193.

[28] PIRAS, R., (2021). Migration flows by educational attainment: Disentangling the heterogeneous role of push and pull factors. Journal of Regional Science, vol. 61, no. 3, pp. 515–542. ISSN 1467-9787. DOI: 10.1111/jors.12519.

[29] POLÁŠEK, V, PTÁČEK, P., TOUŠEK, V., (2007). Migrace vysokoškoláků v letech 1991–2004 v regionálním pohledu. In XXXVII. konference České demografické společnosti. Regionální demografie: Sborník příspěvků. Česká demografická společnost: Olomouc, pp. 215-234.

[30] SHUTTLEWORTH, I., COOKE, T., CHAMPION, T., (2019). Why did fewer people change address in England and Wales in the 2000s than in the 1970s? Evidence from an analysis of the ONS Longitudinal Study. Population, Space and Place, vol. 25, no. 2, pp. e2167. ISSN 1544-8452. DOI: 10.1002/psp.2167.

[31] SHUTTLEWORTH, I., FOLEY, B., CHAMPION, T., (2021). Internal migration in Northern Ireland: Are people becoming more stuck in place? Population, Space and Place, vol. 27, no. 7, pp. e2338. ISSN 1544-8452. DOI: 10.1002/psp.2338.

[32] SRB, V., (1999). Vnitřní stěhování 1991 - 1997 podle důvodů migrace. Urbanismus a územní rozvoj, vol. 2, no. 3, pp. 8-14. ISSN 1212-0855.

[33] SRB, V., (2005). Vnitrostátní stěhování v České republice podle důvodů a druhů stěhování 1993-2001. Demografie, vol. 47, no. 1, pp. 67-70. ISSN 0011-8265.

[34] SRB, V., ANDRLE, A., (1997). Důvody stěhování v ČR 1991–1995. Demografie, vol. 39, no. 3, pp. 221-223. ISSN 0011-8265.

[35] STILLWELL, J., BELL, M., UEFFING, P., DARAS, K., CHARLES-EDWARDS, E., KUPISZEWSKI, M., KUPISZEWSKA, D., (2016). Internal migration around the world: comparing distance travelled and its frictional effect. Environment and Planning A: Economy and Space, vol. 48, no. 8, pp. 1657–1675. ISSN 0308-518X. DOI: 10.1177/0308518X16643963.

[36] STILLWELL, J., THOMAS, M., (2016). How far do internal migrants really move? Demonstrating a new method for the estimation of intra-zonal distance. Regional Studies, Regional Science, vol. 3, no. 1, pp. 28–47. ISSN 2168-1376. DOI: 10.1080/21681376.2015.1109473.

[37] VRIELING, A., MELSER, C., (2013). Constructing boundary-consistent population time series for the municipalities of the Netherlands, 1988–2011. Population Studies, vol. 67, no. 2, pp. 195–208. ISSN 0032-4728. DOI: 10.1080/00324728.2012.754049.