XXV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků
KapitolaCovid-19 v České republice: Demografické aspekty, zdravotnická intervence a prostorové souvislosti
Rok vydání: 2022https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.P280-0068-2022-35
Abstrakt
Nástup a vývoj pandemie COVID-19 vyvolal řadu otázek, včetně problematiky determinant zdraví, které jsou (potenciálně) rizikové pro šíření i průběh onemocnění a mohou prohlubovat regionální nerovnosti ve zdraví. Cílem příspěvku je analyzovat demografické ukazatele (podíl obyvatel ve věku 65 a více let a naděje dožití) a indikátory zdravotnické intervence (počet lůžek a počet lékařů/1000 obyv.) v souvislosti s onemocněním způsobeným virem COVID-19 (podíl nakažených a smrtnost nakažených virem COVID-19 v okresech České republiky). Data z roku 2020 a 2021 jsou analyzována za využití korelační analýzy (Pearsonův korelační koeficient), faktorové a shlukové analýzy. Z výsledků vyplývá, že mezi podílem nakažených osob a smrtností na COVID-19 je středně silná závislost. Faktorová analýza prokázala, že čím vyšší jsou podíly osob ve věku 65 a více let, tím vyšší jsou hodnoty podílu nakažených osob a počtu úmrtí (smrtnosti). Pozitivní situace v hodnocených ukazatelích je ve shluku okresů Brno-město a Ostrava-město, naopak nepříznivá situace je ve shluku okresů Český Krumlov, Domažlice, Jeseník, Prachatice, Rakovník, Rokycany a Tachov. Poloha okresů a indikátory zdravotnické intervence vytvářejí regionální diferenciace a způsobují nerovnosti ve zdraví.
Klíčová slova
regionální nerovnosti ve zdraví, determinanty zdravím, smrtnost na onemocnění COVID-19
Reference
[1] CANCELLO, R., SORANNA, D., ZAMBRA, G., ZAMBON, A., INVITTI, C., (2020). Determinants of the Lifestyle Changes during COVID-19 Pandemic in the Residents of Northern Italy. International Journal of Environmental Research and Public Health, vol. 17, no. 17 pp. 62-87. ISSN 1661-7827. DOI: 10.3390/ijerph17176287.
[2] ČSÚ, (2021): Demografická ročenka okresů - 2011–2020. [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/demograficka-rocenka-okresu-veg5wl4zvo.
[3] DEHINGIA, N., RAJ, A., (2021). Sex differences in COVID-19 case fatality: do we know enough? Lancet Global Health, vol. 9, no 1, pp. e14-e15. ISSN 2214-109X. DOI: 10.1016/S2214-109X(20)30464-2.
[4] DOMÍNGUEZ-AMARILLO, S., FERNÁNDEZ-AGÜERA, J., CESTEROS-GARCÍA, S., GONZÁLEZ-LEZCANO, R. A., (2020). Bad Air Can Also Kill: Residential Indoor Air Quality and Pollutant Exposure Risk during the COVID-19 Crisis. International Journal of Environmental Research and Public Health, vol. 17, no. 19, pp. 71-83. ISSN 1661-7827. DOI: 10.3390/ijerph17197183.
[5] HÜBELOVÁ, D., CHROMKOVÁ MANEA, B-E., KOZUMPLÍKOVÁ, A., (2021). Územní diferenciace nerovností ve zdraví v České republice. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-4655-0
[6] JANOVSKÁ, K., (2020). Zdraví obyvatel: co lze a nelze ovlivnit zdravotní politikou obce [online]. [cit. 2022-03-10] Dostupné z: https://www.dataplan.info/img_upload/f96fc5d7def29509aeffc6784e61f65b/04_praha-nszm25_4_18-final.pdf.
[7] KLÍMA, B., (2021). Sociálně-demografická rizika šíření Covid-19 v regionech České republiky. [Diplomová práce]. Brno: Mendelova univerzita v Brně.
[8] LAKES, T., BRÜCKNER, M., KRÄMER, A., (2014). Development of an environmental justice index to determine socio-economic disparities of noise pollution and green space in residential areas in Berlin. Journal of Environmental Planning and Management, vol. 57, no. 4, pp. 538-556. ISSN 1360-0559. DOI: 10.1080/09640568.2012.755461.
[9] McNEELY, C. L., SCHINTLER, L. A., STABILE, B., (2020). Social Determinants and COVID‐19 Disparities: Differential Pandemic Effects and Dynamics. World Medical and Health Policy, vol. 12, no. 3, pp. 206-217. ISSN 2153-2028. DOI: 10.1002/wmh3.370.
[10] MELOUN, M., MILITKÝ, J., (2012). Interaktivní statistická analýza dat. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-2173-9.
[11] MZ ČR, (2020). Zdraví 2030: Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030. Praha: Ministerstvo zdravotnictví České republiky.
[12] MZ ČR, (2021): COVID‑19 : Kumulativní přehledy dle hlášení KHS a dle pozitivních nálezů laboratoří, které jsou určeny pro další šetření. [online]. [cit. 2021-12-15]. Dostupné z: https://koronavirus.mzcr.cz/.
[13] OMRAN, ABDEL R., (2005). The Epidemiologic Transition: A Theory of the Epidemiology of Population Change. The Milbank Quarterly, vol. 83, no. 4, pp. 731-757. ISSN 1468-0009. DOI: 10.1111/j.1468-0009.2005.00398.x.
[14] PINTO, D. A, GLATTSTEIN-YOUNG, G., MOHAMED, A., BLOCH, G., LEUNG, F., R. H., GLAZIER, R. H., (2016). Building a Foundation to Reduce Health Inequities: Routine Collection of Sociodemographic Data in Primary. The Journal of the American Board of Family Medicine, vol. 29, no. 3, pp. 348-355. ISSN 1557-2625. DOI: 10.3122/jabfm.2016.03.150280.
[15] SATTAR, N., McINNES, I. B., McMURRAY, J. J. V., (2020). Obesity a risk factor for severe COVID-19 infection: multiple potential mechanisms. Circulation, vol. 142, pp. 4-6. ISSN 0009-7322. DOI: 10.1161/CIRCULATIONAHA.120.047659.
[16] VARDAVAS, C. I., NIKITARA, K., (2020). COVID-19 and smoking: a systematic review of the evidence, Tobacco Induced Diseases, vol. 18, p. 20. ISSN 1617-9625. DOI: 10.18332/tid/119324.
[17] WHO, (2020). Supporting older people during the COVID-19 pandemic is everyone’s business. [online]. [cit. 2021-11-12]. Dostupné z: https://www.euro.who.int/en/health-topics/health-emergencies/coronavirus-covid-19/news/news/2020/4/supporting-older-people-during-the-covid-19-pandemic-is-everyonesbusiness#:~:text=Over%2095%25%20of%20these,other%20chronic%20underlying%20conditions.
[18] WU, Z. M. D., McGOOGAN, J. M., (2020). Characteristics of and Important Lessons from the Coronavirus Disease 2019 (COVID-19) Outbreak in China. Journal of the American Medical Association, vol. 323, no. 13, pp. 1239-1242. ISSN 2574-3805. DOI: 10.1001/jama.2020.2648.