XXV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků
KapitolaManagement a implementace programů územní spolupráce na příkladu ESÚS
Rok vydání: 2022https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.P280-0068-2022-26
Abstrakt
Evropská seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) byla vytvořena s cílem usnadnit přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci mezi členskými státy či jejich regionálními a místními orgány. ESÚS těmto partnerům umožňují realizovat společné projekty, sdílet odborné znalosti a zlepšovat koordinaci územního plánování. Na rozdíl od starších kooperačních struktur, které se zabývaly oblastí přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce před rokem 2007, Evropské seskupení pro územní spolupráci je právnickou osobou a jako takové umožnuje regionálním a místním orgánům z různých evropských států zakládat společné kooperačních seskupení s právní subjektivitou. Tento příspěvek se zabývá analýzou Evropského seskupení pro územní spolupráci, nové formy přeshraniční spolupráce v rámci Evropské unie. Hlavním cílem příspěvku je analyzovat historický vývoj této spolupráce v letech 2008–2022 na základě vlastního výzkumu a studia relevantních dokumentů Výboru regionů (například EGTC Monitoring Report). Při hodnocení ESÚS lze hovořit o komparativní analýze časové i prostorové, protože srovnáváme různé jednotky nejen v čase, ale i z hlediska geografické lokace. Příspěvek diskutuje rostoucí význam ESÚS jako nástroje regionálního rozvoje, nerovnoměrný rozvoj v jednotlivých zemích (Maďarsko, Francie, Slovensko x Skandinávie, pobaltské státy, Velká Británie a Irsko), terminologické problémy a validitu databází ESÚS.
Klíčová slova
ESÚS, Evropské seskupení pro územní spolupráci, přeshraniční spolupráce, region
Reference
[1] BARNOVÁ, S., KRÁSNA, S., GABRHELOVÁ, G., (2019). Application of Digital Technologies as a Factor Influencing University Students' Academic Satisfaction. In 12th International Conference of Education, Research and Innovation (ICERI2019) Proceedings. Burjassot: International Academy of Technology, Education and Development. ISBN 978-84-09-14755-7.
[2] BRANDA, P., (2011). Evropské seskupení pro územní spolupráci – Základní analýza nařízení a jeho potencionálního využití v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa. Liberec: Euroregion Nisa regionální sdružení.
[3] BRANDA, P., (2015). Regionální politika EU a podpora přeshraniční spolupráce. Liberec: Europe Direct Liberec, Euroregion Neisse-Nisa-Nysa.
[4] ČAJKOVÁ, A., JANKELOVÁ, N., MASÁR, D., (2021). Knowledge Management as a Tool for Increasing the Efficiency of Municipality Management in Slovakia. Knowledge Management Research & Practice. DOI: 10.1080/14778238.2021.1895686.
[5] DOKOUPIL, J., (2001). Přehled literatury k problematice pohraničí. Praha: Sociologický ústav AV ČR. ISBN 978-80-7082-871-7.
[6] DOKOUPIL, J., (2002). Diferencující aspekty zkoumání hraničního efektu (na příkladu česko-bavorského a česko-slovenského pohraničí). In Balej, M. (ed.). Pohraničí, přeshraniční spolupráce a euroregiony: sborník tematického okruhu PSE. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, pp. 69-77. ISBN 80-7044-412-6.
[7] EUROREGION GLACENSIS, (2012). Evropské seskupení pro územní spolupráci. [online]. [cit. 2022-04-10]. Dostupné z: https://www.euro-glacensis.cz/esus.html.
[8] EUROSCHOLA, (2010). Evropské seskupení územní spolupráce II – příklady. Třinec: Institut EuroSchola.
[9] EVROPSKÁ KOMISE, (2021). Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů (COM(2021) 393). Brusel: Evropská komise.
[10] EVROPSKÝ PARLAMENT, (2006). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci. [online]. [cit. 2022-04-10]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docoffic/official/regulation/pdf/2007/gect/ce_1082(2006)_en.pdf.
[11] GABBE, J., MALCHUS, V., MARTINOS, H., BLOMEYER, R., (2002). LACE (Linkage, Assistance and Cooperation for the European Border Regions). Gronau: Association of European Border Regions.
[12] HÁLOVÁ, P., ALINA, J., (2014). Analysis of Investment in Infrastructure and Other Selected Determinants Influence to Unemployment in CR Regions. In Loster, T., Pavelka, T. (eds.). 8th International Days of Statistics and Economics Location. Prague: University of Economics, pp. 445-455. ISBN 978-80-87990-02-5. WOS:000350226700044.
[13] HAVLÍČEK, T., (2004). Teorie vymezení pohraničí. In Jeřábek, M. et al. České pohraničí. Bariéra nebo prostor zprostředkování?. Praha: Academia, pp. 59-66. ISBN 80-200-1051-3.
[14] HRUŠKA, L., et al, (2014). Analýza systémových problémů přeshraniční spolupráce na česko-polské hranici. Ostrava – Moravská Ostrava: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů.
[15] HRVOĽOVÁ, B., POLEDNÁKOVÁ, A., SZARKOVÁ, M., KRÁSNA, S., MARKOVÁ, J., (2017). Ekonomické a sociálne nástroje ako faktor tvorby pracovných miest. Brno: Tribun EU. ISBN 978-80-263-1166-9.
[16] CHROMÝ, P., (2004). Historickogeografický pohled na české pohraničí. In Jeřábek, M. et al. České pohraničí – bariéra nebo prostor zprostředkování? Praha: Academia, pp. 33-44. ISBN 80-200-1051-3.
[17] IVANČÍK, R., NEČAS, P., (2013). Theoretical and Methodological Views of Definition of Conflicts. Security and Defence Quarterly, vol. 1, no. 1, pp. 17-24. ISSN 2300-8741.
[18] JEŘÁBEK, M., (2001). Přeshraniční spolupráce v rámci Evropské unie. In EuroSchola, (2010). Evropské seskupení územní spolupráce II – příklady. Třinec: Institut EuroSchola, pp. 2.
[19] JETMAR, M., (2007). Meziregionální a přeshraniční spolupráce v cestovním ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.
[20] JIROUŠEK, J., (2003). Euroregiony. [online]. [cit. 2022-04-10]. Dostupné z: https://www.businessinfo.cz/navody/euroregiony/.
[21] KEDZIERSKI, U., (2014). Studie „Možnosti, příležitosti a bariéry přeshraničního transferu technologií“. Glaubitz: ZTS Zentrum für Technologiestrukturenentwicklung Region Riesa-Großenhain GmbH.
[22] KRÁSNA, S., GABRHELOVÁ, G., ČEPELOVÁ, S., BARNOVÁ, S., (2018). Selected Aspects of Employees‘ Job Satisfaction. In Majtán, Š. et al. Aktuálne problémy podnikovej sféry. Bratislava: Ekonóm, pp. 599-605. ISBN 978-80-225-4536-5.
[23] LEZZI, M., (1994). Raumordnungspolitik in europäischen Grenzregionen zwischen Konkurrenz und Zusammenarbeit : Untersuchungen an der EG-Aussengrenze Deutschland-Schweiz. In Wirtschaftsgeographie und Raumplanung. Zürich: Universität Zürich.
[24] MALCHUS, V. von, (1996). Strukturen und Arbeitsweisen grenzüberschreitender regionaler Kooperation in Mitteleuropa. In Jurczek, P. (ed.). Regionale Entwicklung über Staatsgrenzen. Kronach: Link, pp. 23-40. ISBN 978-3-55601-134-8.
[25] MATOUŠEK, V., (1995). Přeshraniční spolupráce evropských států a její začlenění do prostorového plánování. Územní rozvoj, vol. 1, no. 1, pp. 11-15. ISSN 1211-1279.
[26] MĚRTLOVÁ, L., (2012). Porovnání regionálních disparit v regionech České republiky. In 15th International Colloquium on Regional Sciences. Conference Proceedings. Brno: Masarykova univerzita, pp. 81-90. ISBN 978-80-210-5875-0.
[27] NOVOTNÁ, M, VOLEK, T., ALINA, J., (2014). Regional Disparities in Productivity of Small and Medium-Sized Enterprises in the Food Industry. In 17th International Colloquium on Regional Sciences. Conference Proceedings. Brno: Masarykova univerzita, pp. 757-763. ISBN 978-80-210-6840-7. DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-6840-2014-98.
[28] NOVOTNÝ, L., (2009). Názory a postoje české populace na přeshraniční spolupráci. Naše společnost, vol. 7, no. 1, pp. 27-32. ISSN 1214-438X.
[29] PAPCUNOVÁ, V., URBANÍKOVÁ, M., KORENKOVÁ, M., (2016). Financovanie preneseného výkonu štátnej správy na úseku matrík na úrovni miestnej samosprávy v SR. In 19th International Colloquium on Regional Sciences. Conference Proceedings. Brno: Masarykova univerzita, pp. 788-795. ISBN 978-80-210-8273-1. DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-8273-2016-101.
[30] PORVAZNÍK, J., LJUDVIGOVÁ, I., ČAJKOVÁ, A., (2018). Holistic Competence of Leadership and Managerial Subjects. Politické vedy, vol. 21, no. 2, pp. 56-77. ISSN 1335-2741.
[31] POŠTOLKA, V., BRANDA, P., (2009). Přeshraniční spolupráce, euroregiony a Euroregion Nisa. In Regionální studia, vol. 3, no. 1, pp. 2-11. ISSN 1803-1471.
[32] RÉDL, M., ONDRUŠ, J., FELCAN, M. (2021). Using Measuring System Viewpointsystem© by Perception of Road Accident. In Proceedings of 25th International Scietific Conference. Transport Means 2021. Kaunas: Kauno Technologijos Universitetas, pp. 812-817. ISSN 1822-296X.
[33] ROCH, I., SCOTT, J., ZIEGLER, A., (1998). Umweltgerechte Entwicklung von Grenzregionen durch kooperatives handeln. Dresden: IöR-Schriften 24, Institut für ökologische Raumentwicklung e.V. ISBN 978-3-93305-303-9.
[34] SEKERÁK, M., (2021). Modely a teorie demokracie. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. ISBN 978-80-7325-524-4.
[35] SLEPECKÝ, J., RISTVEJ, J., (2008). Ekonomické dôsledky katastrof. Žilina: Edis – vydavateľstvo ŽU. ISBN 978-80-8070-830-6.
[36] SZCZYRBA, Z., SMOLOVÁ, I., JEŘÁBEK, M., (2006). Analýza přeshraniční spolupráce v euroregionálních strukturách na česko-polském pohraničí - Výzkumný projekt RM 02/22/05. Olomouc: Katedra geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
[37] VÝBOR REGIONŮ, (2020). EGTC monitoring report 2018-2019. Brussel: Commission for Territorial Cohesion Policy. ISBN 978-92-895-1038-7.
[38] VÝBOR REGIONŮ, (2022). Register of European Groupings of Territorial Cooperation. [online]. [cit. 2022-04-10]. Dostupné z: https://portal.cor.europa.eu/egtc/CoRActivities/Pages/welcome.aspx.
[39] WILAM, P., (2005). Přeshraniční spolupráce v rámci Evropské unie. [online]. [cit. 2016-10-30]. Dostupné z: http://www1.osu.cz/home/Rumpel/JEAN%20MONET/Texty/Preshranicni_spoluprace_text_Wilam.pdf.
[40] ŽÁRSKA, E., (2009). Finančná kapacita obce ako determinant rozvoja. In Teoretické a praktické aspekty veřejných financí. Praha: Oeconomica, pp. 92. ISBN 978-80-245-1513-7.