XXV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků
KapitolaVýznam, potenciál a limity sledování digitální výkonnosti regionů: Příklad ČR
Rok vydání: 2022https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.P280-0068-2022-16
Abstrakt
Příspěvek se zaměřuje na zhodnocení mainstreamingu dostupnosti statistických ukazatelů a jejich využívání při tvorbách rozvojových strategií (národních i regionálních). Přestože do rozvoje digitální ekonomiky plyne velký objem prostředků (ze strukturálních fondů EU i nových nástrojů, např. v rámci národních plánů obnovy či procesu spravedlivé transformace v uhelných regionech), otázkou zůstává účelnost a efektivnost vynakládaných prostředků a reflektování skutečných potřeb regionálních a místních celků. Z provedené analýzy klíčových dokumentů pro regionální rozvoj (tj. Strategie regionálního rozvoje ČR 21+ a rozvojových strategií krajů ČR) vyplynula skutečnost, že uvedené strategie oblast digitalizace reflektují jen omezeně, což je zapříčiněno sektorovým pojetím digitalizace v rámci národní Strategie Digitální Česko v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Důsledkem je slabá reflexe územní dimenze této tématiky a nedostatek adekvátních dat na regionální úrovni. Dle těchto zjištění autoři upozorňují na dichotomii mezi nastaveným implementačním systémem intervencí pro digitalizaci na straně jedné, a na straně druhé minimální reflexe monitorování a tvorby kontextových statistických ukazatelů pro hodnocení pokroku digitalizace na regionální úrovni (zejména pak Českým statistickým úřadem). Závěr příspěvku je věnován argumentaci pro nutné posílení finančních prostředků na potřebné změny a rozšíření monitorování a statistického pokrytí tématiky digitalizace v ČR.
Klíčová slova
digitalizace, regionální rozvoj, monitorování
Reference
[1] BRYNJOLFSSON, E., MCAFEE, A., (2014). The second machine age: Work, progress, and prosperity in a time of brilliant technologies. New York, NY: WW Norton. ISBN 978-0393239355.
[2] COWIE, P., TOWNSEND, L., SALEMINK, K., (2020). Smart rural futures: Will rural areas be left behind in the 4th industrial revolution?. Journal of Rural Studies, vol. 79, pp. 169-176. ISSN 0743-0167. DOI: 10.1016/j.jrurstud.2020.08.042.
[3] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, (2021). Využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru za rok 2020. [online]. [cit. 2022-03-24]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/vyuzivani-informacnich-a-komunikacnich-technologii-v-podnikatelskem-sektoru-rok-2019-aktualni-mesic-roku-2020.
[4] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, (2014). Závěrečný účet ČSÚ za rok 2013. [online]. [cit. 2022-03-24]. Dostupné z:https://www.czso.cz/csu/czso/zaverecny_ucet.
[5] D’ADAMO, G., BIANCHI, M., GRANELLI, L., (2021). Digitalisation and Beyond: The COVID-19 Pandemic and Productivity Growth in G20 Countries. Luxembourg: Publications Office of the European Union. ISBN 9789276296225. DOI: 10.2765/850182.
[6] DUFHUES, T., MÖLLERS, J., TRAIKOVA, D., BUCHENRIEDER, G., RUNSCHKE, D., (2021). Why villagers stay put–A structural equation model on staying intentions. Journal of Rural Studies, vol. 81, pp. 345-357. ISSN 0743-0167. DOI: 10.1016/j.jrurstud.2020.10.054.
[7] EGOROVA, M., ANDREEVA, L., ANDREEV, V., TSINDELIANI, I., KIKAVETS, V., (2021). Digitalization of public procurement in the Russian Federation. The NISPAcee Journal of Public Administration and Policy, vol. 14, no. 1, pp. 87-106. ISSN 1338-4309. DOI: 10.2478/nispa-2021-0004.
[8] EI CHEW, H., LAROSE, R., STEINFIELD, C., VELASQUEZ, A., (2011). The use of online social networking by rural youth and its effects on community attachment. Information, Communication & Society, vol. 14, no. 5, pp. 726-747. ISSN 1468-4462. DOI: 10.1080/1369118X.2010.539243.
[9] EVROPSKÁ KOMISE, (2021). Digital Economy and Society Index: Methodological note. [online]. [cit. 2022-03-24]. Dostupné z: https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/desi.
[10] HAVRYLIUK, V., HROMYK, A., SEMENETS, I., PYLYPIUK, T., MOTSYK, R., KOSTYAKOVA, A., (2021). Digitalization Of Territorial And Economic Systems At The Regional Level. Regional Science Inquiry, vol. 13, no. 2, pp. 209-226. ISSN 1791-7735.
[11] HUGGINS, R., (2010). Regional competitive intelligence: benchmarking and policy-making. Regional Studies, vol. 44, no. 5, pp. 639-658. ISSN 0034-3404. DOI: 10.1080/00343400802331312.
[12] CHMELAŘ, A., VOLČÍK, S., NECHUTA, A., HOLUB, O., (2015). Dopady digitalizace na trh práce v ČR a EU. OSTEU Discussion paper 12/2015. Praha: Úřad vlády, Oddělení strategie a trendů Evropské unie (OSTEU).
[13] KASTROP, C., PONATTU, D., SCHMIDT, J., SCHMIDT, S., (2019). The Urban-Rural Divide and Regionally Inclusive Growth in the Digital Age. [online]. [cit. 2022-03-24]. Dostupné z: https://www.g20-insights.org/wp-content/uploads/2019/06/the-urban-rural-divide-and-regionally-inclusive-growth-in-the-digital-age-1560511198.pdf.
[14] KOVÁCS, T. Z., BITTNER, B., HUZSVAI, L., NÁBRÁDI, A., (2022). Convergence and the Matthew Effect in the European Union Based on the DESI Index. Mathematics, vol. 10, no. 4, pp. 613. ISSN 2227-7390. DOI: 10.3390/math10040613.
[15] KROL, F., SAEED, M. A., KERSTEN, W., (2020). A holistic digitalization KPI framework for the aerospace industry. In KERSTEN, W. B., THORSTEN, R., CHRISTIAN M (eds.). Data Science and Innovation in Supply Chain Management: How Data Transforms the Value Chain. Proceedings of the Hamburg International Conference of Logistics (HICL). Berlin: epubli GmbH, pp. 797-847. ISBN 978-3-7531-2346-2. DOI: 10.15480/882.3109.
[16] KUBÍKOVÁ, M., (2021). Východiska, možnosti a limity měření digitalizace a digitální výkonnosti regionů ČR [Diplomová práce]. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze.
[17] LAITSOU, E., KARGAS, A., VAROUTAS, D., (2020). Digital competitiveness in the European Union era: The Greek case. Economies, vol. 8, no. 4, pp. 85. ISSN 2227-7099. DOI: 10.3390/economies8040085.
[18] MATTHESS, M., KUNKEL, S., (2020). Structural change and digitalization in developing countries: Conceptually linking the two transformations. Technology in Society, vol. 63, pp. 101428. ISSN 0160-791X. DOI: 10.1016/j.techsoc.2020.101428.
[19] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ, (2018). Analytický podklad k přípravě Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+. [online]. [cit. 2022-03-24]. Dostupné z: https://docplayer.cz/107199798-Analyticky-podklad-k-priprave-strategie-regionalniho-rozvoje-cr-2021.html.
[20] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ, (2021). Hlavní zjištění z evaluací: Výsledky vybraných evaluací realizovaných v programovém období 2014-2020. [online]. [cit. 2022-03-24]. Dostupné z:
https://www.dotaceeu.cz/getmedia/d790d0c3-b307-47bf-98c2-3f106ae145c3/Shrnuti-z-evaluaci_201910.pdf.aspx.
[21] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU (2018). Digitální Česko: Koncepce Digitální ekonomika a společnost. [online]. [cit. 2022-03-24]. Dostupné z: https://www.databaze-strategie.cz/cz/mpo/strategie/digitalni-ekonomika-a-spolecnost.
[22] OECD, (2017). Key issues for digital transformation in the G20: Report prepared for a joint G20 German Presidency/OECD conference, [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné z: https://www.oecd.org/G20/key-issues-for-digital-transformation-in-the-G20.pdf.
[23] OECD, (2018). Toolkit for measuring the digital economy, OECD, Argentina. [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné z: https://www.oecd.org/g20/summits/buenos-aires/G20-Toolkit-for-measuring-digital-economy.pdf.
[24] PĚLUCHA, M., a kol., (2012). Venkov na prahu 21. století. 1. vydání. Praha: Alfa Nakladatelství. ISBN 978-80-87197-49-3.
[25] PĚLUCHA, M., KASABOV, E., (2020). Rural development in the digital age: Exploring neo-productivist EU rural policy. 1 st Edition. Abingdon: Routledge. ISBN 978-0-367-35658-3. DOI: 10.4324/9780429340987.
[26] PEPPARD, J., WARD, J., (2016). The strategic management of information systems: Building a digital strategy. 4 th Edition. Chichester, England: John Wiley & Sons. ISBN 9780470034675.
[27] POKORNÝ, O., (2008). Analýza inovačního potenciálu krajů České republiky. Praha: Sociologické nakladatelství. ISBN 9788086429908.
[28] REGGI, L., GIL-GARCIA, J. R., (2021). Addressing territorial digital divides through ICT strategies: Are investment decisions consistent with local needs?. Government Information Quarterly, vol. 38, no. 2, pp. 101562. ISSN 0740-624X. DOI: 10.1016/j.giq.2020.101562.
[29] RUIZ-RODRÍGUEZ, F., LUCENDO-MONEDERO, A. L., GONZÁLEZ-RELAÑO, R., (2018). Measurement and characterisation of the Digital Divide of Spanish regions at enterprise level. A comparative analysis with the European context. Telecommunications Policy, vol. 42, no. 3, pp. 187-211. ISSN 0308-5961. DOI: 10.1016/j.telpol.2017.11.007.
[30] SANDERSON, I., (2002). Evaluation, policy learning and evidence‐based policy making. Public administration, vol. 80, no. 1, pp. 1-22. ISSN 0033-3298. DOI: 10.1111/1467-9299.00292.
[31] SANTILLI, E., (2021) The board’s role in digital transformation. [online]. [2022-03-24]. Dostupné z: https://www.grantthornton.com/library/articles/audit/2021/the-boards-role-in-digital-transformation.aspx.
[32] SCHWAB, K., (2017) The fourth industrial revolution. New York, NY: Crown Publishing Group. ISBN 978-1-52475-886-8.
[33] SIDDIQUI, A., (2020). The statistical challenges in measuring the digital economy. [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné z: http://194.44.12.92:8080/xmlui/handle/123456789/5316.