XXIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků
KapitolaFormální hlediska fungování dobrovolných svazků obcí
Rok vydání: 2020https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.P210-9610-2020-25
Abstrakt
Článek představuje vybrané výsledky analýzy vzorku dobrovolných svazků obcí, která byla realizována v souvislosti se zpracováním metodiky dobře fungujících svazků ze strany Ministerstva vnitra. Byly zkoumány víceúčelové dobrovolné svazky, které působí ve funkčním mikroregionu totožném či obdobném s území ORP. Zkoumána byla formální hlediska jejich fungování, manažerské modely, způsoby komunikace, hodnotová hlediska apod. Tento článek se zaměřuje na první zkoumaný okruh, tj. formální hlediska fungování svazků. Je založen na formálním rozboru zakládacích listin a stanov, jejich komparaci a posouzení. Získané informace byly následně ověřeny formou řízených rozhovorů s představiteli svazků. Ze šetření vyplývá, že variabilita v nastavení orgánů a vztahů uvnitř svazků není podstatná, týká se pouze některých rolí a pojmenování (označení) orgánů. Tj. všechny zkoumané svazky vykazovaly obdobné znaky, co se týče rozdělení úkolů mezi nejvyšším a výkonným orgánem. Byly identifikovány dílčí rozdíly ve vztahu mezi nejvyšším a výkonným orgánem (v rozsahu úkolů, které byly delegovány), ve způsobu přijímání nových členů, postihu členské obce při neplnění povinností. Předseda vždy reprezentuje svazek navenek. Sám, případně ve spolupráci s tajemníkem či svým zástupcem (ojediněle) se podílí na organizování chodu svazku. Svazky ojediněle vytvářejí i orgány pracovní, iniciační či kontrolní povahy. Jejich postavení nemusí být upraveno stanovami. Následně jsou formulována doporučení pro efektivní chod svazků. V případě, že se nemůže předseda věnovat činnosti svazku na plný úvazek, je pro úspěšný chod svazku nezbytné ustanovení pozice manažera, respektive tajemníka.
Klíčová slova
obce a města, veřejná správa, meziobecní spolupráce