Filosofie jako životní cesta. Ad honorem Jan Zouhar
KapitolaAbstrakt
Na rozdíl od Martina Heideggera, který se na roli Platóna v dějinách filosofie díval vždy velmi kriticky, nebo Jana Patočky, který byl k Platónovi vstřícný, ale s velkými výhradami, Edmund Husserl pojímá Platóna veskrze pozitivně. Je to ale dáno tím, že jej velmi zjednodušuje a přizpůsobuje si jej svému pohledu na filosofii. Platón je podle něho inspirující zakladatel filosofického „vědosloví“ a tím, že má smysl pro abstrahující poznání a nazírání podstat, může zároveň sloužit jako užitečný protipól jednostranné filosofii novodobého empirismu. Stať se pokouší podrobněji tuto Husserlovu pozici předvést a kriticky posoudit.
Reference
Husserl, E.: Briefwechsel, Bd. I, Husserliana-Dokumente 3, eds. K. Schuhmann, E. Schuhmannová, Dordrecht: Springer 1994.
Husserl, E.: Briefwechsel, Bd. VI, Husserliana-Dokumente 3, eds. K. Schuhmann, E. Schuhmannová, Dordrecht: Springer 1994.
Husserl, E.: Erste Philosophie I. Kritische Ideengeschichte, Husserliana, Bd. VII, ed. R. Boehm, Den Haag: Martinus Nijhoff 1956.
Husserl, E.: Formale und transzendentale Logik, Husserliana, Bd. XVII, ed. P. Janssen, Den Haag: Martinus Nijhoff 1974.
Husserl, E.: Die Krisis der europäischen Wissenschaften und die transzendentale Phänomenologie. Ergänzungsband: Texte aus dem Nachlaß 1934-1937, Husserliana, Bd. XXIX, ed. R. N. Smid, Dordrecht: Springer 1993.
Ponsetto, A.: Die Tradition in der Phänomenologie Husserls. Ihre Bedeutung für die Entwicklung der Philosophiegeschichte, Meisenheim am Glan: Anton Hein 1978.