Filosofie jako životní cesta. Ad honorem Jan Zouhar

Kapitola

Abstrakt

Studie Prometheus například volně navazuje na centrální téma teorie mýtu a mytologie Hanse Blumenberga, figuru Promethea a prometheologické koncepce v odborné a krásné literatuře (poezii a dramatu). Cílem není podrobná reflexe všech variací na prométheovské téma, které shrnul H. Blumenberg ve své epochální knize Arbeit am Mythos (1979). Autor si spíš vybírá několik podnětů ze zpracování mýtu o Prométheovi ve starořecké literatuře (Hésiodos, Aischylos) a na přelomu k moderně v německém hnutí Sturm und Drang (Goethe). Nejvíce pozornosti patří myšlenkové figuře známé jako actio per distans (působení na dálku, se zachováním odstupu) a jejím proměnám od distance mezi lidmi a bohy, přes vzájemný odstup mezi lidmi až po distanci stárnoucího básníka od ducha doby (Zeitgeist), ke které již nepatřil.


Reference

 

Aischylos: Upoutaný Prometheus (Προμηθεὺς Δεσμώτης), přel. Josef Král, Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění 1914.

Blumenberg, H.: Arbeit am Mythos, Frankfurt a. M.: Suhrkamp 1979.

Blumenberg, H.: Theorie der Unbegrifflichkeit, Frankfurt a. M.: Suhrkamp 2007.

Fränkel, J.: Wandlungen des Prometheus, Berner Universitätsschriften, herausgegeben vom Rektorat der Hochschule zu Bern, Heft 2, 1910.

Goethe, J. W. v.: Prometheus, in Goethes Schriften. Achter Band, Leipzig: G. J. Göschen 1789, s. 207–209.

Heine, H.: Götter im Exil. Pod názvem „Götter im Elend“ in Blätter für literarische Unterhaltung, 30. 4. 1853 Leipzig (týž, Sämtliche Werke II, München, Artemis & Winkler Verlag 1969, s. 705–712).

Hésiodos: Práce a dny (přel. J. Nováková), Praha: Svoboda 1990.

Kuhn, A.: Die Herabkunft des Feuers und des Göttertranks: Ein Beitrag zur vergleichenden Mythologie der Indogermanen, Berlin: Verlag Dümmler 1859.

Lukian: Prometheus. An jemand, der ihn einen Prometheus im Schriftstellen genannt hatte, in Werke in drei Bänden (z řeč. přel. Ch. M. Wieland), eds. J. Werner – H. Greiner-Mai, sv. 3, Berlin – Weimar: Aufbau Verlag 1974.

Lukian: Prometheus. An Jemand, der mich einen Prometheus im Schriftstellen genannt hatte (Πρὸς τὸν εἰπόντα Προμηθεὺς εἶ ἐν λόγοις) (z řeč. přel. A. F. Pauly), in Erstes Bändchen, Stuttgart: J. B. Mezler 1827.

Lúkiános: Šlehy a úsměvy, přel. L. Varcl, Praha: Svoboda 1969.

Marquard, O.: Lob des Polytheismus. Über Monomythie und Polymythie, in Abschied vom Prinzipiellen. Philosophische Studien, Stuttgart: Reclam 1981.

Möller, M. (Hg.): Prometheus gibt nicht auf. Antike Welt und modernes Leben in Hans Blumenbergs Philosophie, Paderborn: Fink 2015. https://doi.org/10.30965/9783846758663.

Peters, G.: Ein Prometheus im Schriftstellen?, in Literaturwissenschaft und politische Kultur, eds. W. Menninghaus – K. R. Scherpe, Stuttgart – Weimar: J. B. Metzler 1999. https://doi.org/10.1007/978-3-476-03797-8_3.

Platón: Prótagoras, Praha: Oikúmené 2015.

Schelling, F. W. J.: Philosophie der Mythologie, 2 Bände, Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft 1966.

Urválková, Z.: Dialogy Lúkiána ze Samosaty v souřadnicích českého literárního klasicismu, in D. Tureček – P. Zajac, Český a slovenský klasicismus. Synopticko-pulzační model kulturního jevu, Brno: Host 2017, s. 272–299.