Ernst Mach – Fyzika – Filosofie – Vzdělávání
KapitolaAbstrakt
Dnes již prokázaná skutečnost, že možnost rovnoměrné rotace je v prvním Newtonově
axiomu zahrnuta samotným Newtonem, dává negativní odpověď na často kladenou otázku,
zda je první axiom důsledkem druhého. Podrobný rozbor Newtonovy originální formulace přináší i další otázky, jejichž nastolení a zodpovězení jak z hlediska možné interpretace odpovídající Newtonově době, tak z hlediska dnešního pohledu může být přínosné pro rozvoj fyzikálního myšlení studentů na úrovni základního univerzitního kurzu obecné fyziky. Přípěvek se v kontextu s problematikou fyzikálního vzdělávání zabývá těmito otázkami: Co je třeba, resp. co lze ve znění prvního axiomu rozumět slovním spojením „…in statu suo quiescendi vel movendi uniformiter in directum“? [1] Je v Newtonově mechanice první axiom v pojetí připouštějícím zahrnutí rotace důsledkem druhého a třetího? Je z dnešního hlediska první axiom důsledkem druhého a třetího a jak by mohl být přeformulován?
[1] V doslovném českém překladu znamená „ve svém stavu klidu nebo rovnoměrného pohybu v daném směru“.
Reference
M. Černohorský: Problém interpretace Newtonovy formulace prvního pohybového zákona. Folia facultatis scientiarum naturalium Universitatis Purkynianae brunensis 20 (1979), Physica 28, opus 3, Univerzita J. E. Purkyně, Brno 1979, 5-32.
M. Černohorský: Devět Newtonových formulací prvního pohybového zákona: V: Pocta Newtonovi (Ed.: M. Černohorský, M. Fojtíková). Odborná skupina Pedagogická fyzika FVS JČSMF, Brno 1986, 36-52.
M. Černohorský: Newtonova translačně-rotační formulace prvního zákona pohybu: V: Ernst Mach: Fyzika – filosofie – vzdělávání (Ed.: J. Musilová, P. Dub). Masarykova univerzita, Brno 2009, xxx-xxx. CHYBÍ STRÁNKY – budou doplněny, až bude kompletní sazba.
I. Newton: Principia Mathematica Philosophiae Naturalis. Editio ultima. Sumptibus Societatis, Amstaelodami 1723.
J. Langer: Martin Černohorský a setrvačníky, od Isaaca k Ernstovi. Čs. čas. fyz. 58 (2008), 2, 113-115.