Page 43 - Dny práva 2014. Část II. - Bermudský trojúhelník obchodního práva III

Bermudský trojúhelník obchodního práva III

této kapitoly uvedená evoluce tohoto institutu zatím zjevně nekončí. Určitý
posun doktríny stanovené v rozhodnutí Akzo lze demonstrovat na dal-
ších rozhodnutích. Zejména lze uvést rozhodnutí Elf Aquitaine , ze dne
42 43
29. září 2011, jehož význam popisuje ve své stati Aleš Musil expresivním
zvoláním „Akzo is dead, vivat Elf Aquitaine.“ Je tedy na místě se ptát,
44
co vlastně toto rozhodnutí přineslo nového?
Jádro úvah soudu směřuje k charakteru vyvratitelnosti domněnky, která
konstruuje možnost uplatnění rozhodujícího vlivu mateřské společnosti.
Společnost Elf Aquitaine napadala zejména skutečnost, že vyvrácení této
domněnky vyžaduje předložení důkazů o neexistenci zásahů, které budou
nutně negativní. Také není zřejmé, jakou hodnotou by musel mít souboru
indicií, které společnost předkládá pro vyvrácení existence rozhodujícího
vlivu, aby k překonání domněnky rozhodujícího vlivu došlo. Tím je fakticky
prolomen procesní zákaz probatio diabolica. V tomto směru ESD rozhodl tak,
45
že „pokud je rozhodnutí týkající se řízení o použití unijních norem v oblasti
práva hospodářské soutěže určeno více osobám a řeší otázku přičitatelnosti
protiprávního jednání, (…) musí obsahovat dostatečné odůvodnění ve vztahu
ke každé z osob, jimž je určeno, a zejména ve vztahu k těm z nich, které
podle uvedeného rozhodnutí musejí nést odpovědnost za uvedené proti-
právní jednání. Takové rozhodnutí tak musí ohledně mateřské společnosti,
jež je činěna odpovědnou za protiprávní jednání své dceřiné společnosti,
obsahovat podrobný popis důvodů, které mohou odůvodnit přičitatelnost

42 Rozsudek Soudního dvora ve věci Elf Aquitaine SA proti Evropské komisi, ze dne
29. září 2011, sp. zn. C521/09 P (dále jen “rozsudek Elf Aquitaine”).
43 Pro shrnutí: v tomto případě ESD zrušil svým rozhodnutím rozsudek Soudu první-
ho stupně (nyní Tribunál) ze dne 30. září 2009 T-174/05 a předcházející rozhodnutí
Komise, kterým byla společnosti Elf Aquitaine uložena povinnost uhradit pokutu ve výši
45 milionu euro společně a nerozdílně se společností Arkema SA (respektive Atofina),
ve které držela společnost Elf Aquitaine 98% podíl. Věcně se jednalo o uzavření karte-
lové dohody týkající se monochloroctové kyseliny, na které dceřiná společnost Arkema
(Atofina) participovala. Základní úvahy, kterými ESD posuzoval odpovědnost mateř-
ské společnosti Elf Aquitaine, jsou totožné s výše rozebraným případem Akzo; tedy:
vlastnictví 98% akcíí ve společnosti Atofina vytvořilo vyvratitelnou domněnku jednotné
ekonomické jednotky, respektive možnosti uplatnění rozhodujícího vlivu společnosti
Elf Aquitaine ve své dceřiné společnosti. Na tomto základě ji také byla přičtena odpo-
vědnost za protisoutěžní jednání.
44 MUSIL, A. Parent Liability Concept – Akzo is dead, vivat Elf Aquitaine. In: Antitrust,
2011, č. 4, s- 174-175.
45 Rozhodnutí Elf Aquitaine, bod 45.

43