Page 45 - Ochrana přírody při rozvojových činnostech a jiné střety zájmů při využití území

Vyvažování veřejných zájmů vůči ochraně přírody a krajiny v judikatuře NSS a SDEU

uplatňované na podporu záměru odklonění toku může být naléhavým důvodem převažu-
jícího veřejného zájmu, který je s to ospravedlnit uskutečnění záměru, jenž má nepříznivý
vliv na celistvost dotčených lokalit. Má-li záměr nepříznivý vliv na celistvost LVS, kde
se vyskytují prioritní typy přírodních stanovišť nebo prioritní druhy, lze jeho uskuteč-
nění v zásadě ospravedlnit důvody spjatými se zásobováním pitnou vodou. Za určitých
okolností může být uskutečnění záměru odůvodněno příznivými důsledky mimořádného
významu, které má pro životní prostředí zavlažování. Zavlažování však nelze v zásadě
spojovat s důvody souvisejícími s ochranou lidského zdraví a veřejné bezpečnosti, kterými
lze odůvodnit uskutečnění takového záměru, jako je záměr dotčený v původním řízení.“ 44
Poslední kategorii dobře vystihují závěry rozsudku NSS ze dne 23. 9. 2014,
který se týká provedení terénních úprav: „Nejvyšší správní soud se zcela ztotož-
ňuje s městským soudem, že v posuzované věci nebylo kritérium převažujícího veřejného
zájmu naplněno. Stěžovatelé ve své kasační stížnosti jako veřejný zájem uvádí zejména
lepší přístupnost ke svým nemovitostem, což jednoznačně představuje pouze soukromý
zájem těchto osob, neboť stěžovatelé již nezbytný přístup mají a nyní si ho pouze chtěli
upravit či rozšířit. Ve správním řízení ani nebylo prokázáno, že by terénní úpravy byly
nezbytné pro příjezd složek Integrovaného záchranného systému, což stěžovatelé uváděli
ve správním řízení jako podpůrný argument. Vzhledem k tomu, že zájem stěžovatelů
na provedení terénních úprav nelze shledat jako zájem veřejný, není ani nutné zkoumat,
zda existovalo jiné uspokojivé řešení potřeby stěžovatelů a jestli byl zásah šetrný a prove-
dený v nezbytné míře.“ 45
Podobné jsou závěry NSS v rozsudku ze dne 30. 3. 2017, který se týká
neudělení výjimky dle § 43 ZOPK pro trvalé umístění obytného přívěsu
na pozemku situovaném na území chráněné krajinné oblasti. Správní
orgány v tomto případě vycházely z toho, že obytný přívěs svou barvou,
tvarem a rozměry tvoří v krajině zcela cizorodý prvek a v prostředí vesnické
zástavby působí rušivě; správní orgány také vysvětlily, proč nebyly napl-
něny další podmínky pro udělení výjimky – umístění obytného přívěsu
na vlastním pozemku je zájmem soukromým, nikoliv veřejným, a umístění
není ani v zájmu ochrany přírody. Krajský soud a později i NSS potvrdily
tyto závěry, ovšem není možné je přebírat zcela kategoricky, a to zejména

44 Rozsudek SDEU ze dne 11. 9. 2012, Nomarchiaki Aftodioikisi Aitoloakarnanias a další (C-
43/10, ECLI:EU:C:2012:560, body 122–128).
45 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2014, č. j. 1 As 100/2014 - 36.

43