Page 40 - Ochrana přírody při rozvojových činnostech a jiné střety zájmů při využití území

OCHRANA PŘÍRODY PŘI ROZVOJOVÝCH ČINNOSTECH A JINÉ STŘETY ZÁJMŮ PŘI VYUŽITÍ ÚZEMÍ

V tomto ohledu je možné odkázat na závěry nálezu ze dne 28. 6. 2005,
ve kterém ÚS konstatoval rozpor tehdejšího § 3a zákona č. 114/1995 Sb.,
o vnitrozemské plavbě, s Úmluvou o ochraně evropských planě rostoucích
rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť: „Napadené ustano-
vení § 3a zákona o vnitrozemské plavbě tedy vylučuje, aby správní orgán ve správním
řízení zjišťoval veřejný zájem na rozvoji a modernizaci předmětné vodní cesty, neboť
ten je již určen samotným zákonem. Takovéto řešení, tj. deklarování veřejného zájmu
v konkrétně určené věci zákonem, pokládá Ústavní soud za protiústavní. (…)Veřejný
zájem v konkrétní věci je zjišťován v průběhu správního řízení na základě poměřování
nejrůznějších partikulárních zájmů, po zvážení všech rozporů a připomínek. Z odůvod-
nění rozhodnutí, jehož ústředním bodem je otázka existence veřejného zájmu, pak musí
zřetelně vyplynout, proč veřejný zájem převážil nad řadou soukromých, partikulárních
zájmů. Veřejný zájem je třeba nalézt v procesu rozhodování o určité otázce (typicky
např. o vyvlastňování), a nelze jej v konkrétní věci a priori stanovit. Z těchto důvodů
je zjišťování veřejného zájmu v konkrétním případě typicky pravomocí moci výkonné,
a nikoliv zákonodárné.“ 31
Mezi zájmy, které se dostávají do střetu se zvláštní ochranou přírody, je však
možné vyčlenit kategorii záměrů, jejichž realizace spíše odpovídá hlediskům
převažujícího veřejného zájmu, kategorii záměrů, která zahrnuje činnosti,
o jejichž přínosu z hlediska veřejného zájmu je možné pochybovat a kate-
gorii záměrů, které zjevně nesměřují k zajištění veřejného zájmu.
Do první kategorie budou často spadat záměry výstavby dopravní infra-
struktury, především té dálniční, nebo výroby energie z obnovitelných
32
zdrojů. I v tomto případě však soud uvedl, že nelze bez dalšího stanovit,
33
že by stavba větrných elektráren a priori a zcela automaticky veřejný zájem
31 Nález Ústavního soudu ze dne 28. 6. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 24/04.
32 Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 6. 2011, č. j. 6 As 8/2010 - 323.
33 Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 1. 2017, č. j. 2 As 207/2016 - 46:
„Co je takovým veřejným zájmem, lze v praxi vysledovat zejména z politických a zákonodárných aktů
legitimních orgánů, z politického diskursu, veřejného diskursu k nejrůznějším odborným otázkám aj.
Ochrana životního prostředí je z tohoto pohledu v obecné rovině nepochybně veřejným zájmem. V rám-
ci ochrany životního prostředí je za současného stavu politického a odborného diskursu považováno
za žádoucí, jakkoli to může být z řady odborných (zejména ekonomických a ekologických) hledisek
považováno za mimořádně sporné, podporovat výrobu elektrické energie z tzv. obnovitelných zdrojů.
V současné době tedy existuje rámcová většinová politická shoda vyjádřená nejrůznějšími politickými
i legislativními akty na světové, evropské i národní úrovni, že výroba energie z obnovitelných zdrojů
směřuje k vyšší míře ochrany životního prostředí, a že je proto v zájmu celé společnosti, aby byly za při-
měřených podmínek uskutečňovány záměry tomuto přispívající.“

38