Page 38 - Ochrana přírody při rozvojových činnostech a jiné střety zájmů při využití území

OCHRANA PŘÍRODY PŘI ROZVOJOVÝCH ČINNOSTECH A JINÉ STŘETY ZÁJMŮ PŘI VYUŽITÍ ÚZEMÍ

opřít o patřičné úvahy ve vztahu k spornému záměru: „V napadeném rozhodnutí
stěžovatel vysvětlil, že v řízení o výjimce proti sobě stály celkem čtyři kategorie veřejných
zájmů. Jednotlivé aspekty takto rozčleněných veřejných zájmů také pečlivě vyjmenoval. (…)
Při hodnocení střetu těchto aspektů reprezentujících jednotlivé kategorie veřejných zájmů byl
stěžovatel bohužel velmi strohý. Obecně uvedl, že se „všemi důsledně zabýval, a to každým
samostatně i v jejich vzájemných souvislostech“ a že početní porovnání faktorů „samo o sobě
nepostačuje“, nicméně kromě této zcela obecné a vágní rétoriky žádné vážení konkrétních
takto vyjmenovaných aspektů neprovedl.“ Úvahy ohledně vážení konkurujících
veřejných zájmů tak nemohou být nahrazeny pouhým přehledem veřejných
zájmů, které připadají v úvahu. Nejvyšší správní soud přitom uznal určitou
relevanci nesouhlasných usnesení obcí se zamýšlenou činností: „Pokud místní
samospráva změní postoj k realizaci záměru, tj. např. vydá usnesení, v němž obnovení těžby
odmítne, je takový dokument třeba při posuzování žádosti o výjimku dle § 56 zákona
o ochraně přírody a krajiny vzít v potaz. Obdobně je třeba zacházet také s peticemi záměrem
dotčených obyvatel nebo také s projednávanými návrhy na změnu územního plánu“.
Protože je poměřování veřejných zájmů součástí rozhodovací činnosti orgánu
ochrany přírody, je v tomto směru opět vázán svojí předchozí rozhodovací
činností, případně svými stanovisky či závaznými stanovisky vydanými k téže
či podobné činnosti, takže musí přinejmenším zdůvodnit, proč se od svých
předchozích závěrů hodlá odchýlit. A pochopitelně je nutné nejprve vyjasnit,
kterých konkrétních zájmů se má veřejný zájem vztahovat, což platí nejen
pro veřejný zájem převažující, ale i pro veřejný zájem na ochraně ohrože-
ných druhů a památných stromů, a nejen pro orgán ochrany přírody, ale i pro
samotného žadatele, případně další účastníky řízení. 27
Podobné závěry platí i pro stanovení odchylného postupu podle § 5 b
ZOPK. Bez ohledu na formu stanovení odchylného postupu zejména platí
shodné nároky na odůvodnění, které jsou poměrně přísné. Jak dovodil
SDEU v rozsudku ze dne 8. 6. 2006, WWF Italia a další, „při vykonávání svých

27 K tomu viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2012,
č. j. 5 As 115/2011 - 193: „Stěžovatel však svou argumentací k nesprávnému výkladu § 50 a 56
zákona č. 114/1992 Sb. nenapadá závěry městského soudu učiněné v napadeném rozsudku ve vztahu
k hlavnímu rozhodovacímu důvodu, to je k prvořadému veřejnému zájmu na zachování populace tet-
řívka obecného v uvedené lokalitě. Jeho kasační námitka, že pro celou ptačí oblast je odhadován výskyt
např. čápa černého na 1-2 páry, motáka pilicha 0-1 hnízdící pár, že však není řádně zjištěn aktuální
stav živočichů a že pro pouhý odhad těchto živočichů by neměla být nepovolena výjimka, o kterou žádal,
nemůže být úspěšná, protože stěžovatel v kasační stížnosti zcela pomíjí prvořadý veřejný zájem na za-
chování populace tetřívka obecného v uvedené lokalitě“.

36