Page 35 - Ochrana přírody při rozvojových činnostech a jiné střety zájmů při využití území

Vyvažování veřejných zájmů vůči ochraně přírody a krajiny v judikatuře NSS a SDEU

nelze předjímat, naopak je potřeba posoudit, zda zjištěný skutkový stav lze
pod veřejný zájem podřadit. 17
Zásada ochrany veřejného zájmu neznamená, že by správní orgány měly
veřejný zájem, přesněji řečeno veřejné zájmy, samy formulovat, to je zásadně
úkolem moci zákonodárné. Úkolem správních orgánů je při aplikaci zákonů,
které jednotlivé veřejné zájmy definují, v jednotlivých případech takto obecně
formulované veřejné zájmy konkretizovat. To neznamená, že je orgán
18
ochrany přírody odkázán na poměřování zájmů, které jsou zákonodárcem
výslovně za veřejné zájmy označeny. Veřejné zájmy je možné ztotožnit s cíli
zákona (včetně unijní a mezinárodní úpravy), vyjádřenými výslovně i odvo-
ditelnými ze znění zákona za využití základních výkladových metod včetně
výkladu systematického a teleologického.
Pro posouzení splnění podmínek existence převažujícího veřejného zájmu
je rozhodující stav před udělením výjimky, což je podstatné z hlediska zajiš-
tění relevantních důkazních prostředků, respektive vyhodnocení podkladů
předložených žadatelem. V tomto ohledu lze odkázat na závěry NSS k § 56
ZOPK v rozsudku ze dne 23. 9. 2014: „Opodstatněné nejsou ani námitky stěžova-
telů, že nebyly provedeny jimi navrhované důkazy týkající se výskytu rostlin na dotčeném
území v minulosti a po provedení terénních úprav. Jak soud zdůraznil výše (zejm. bod
28 tohoto rozsudku), pro posouzení povolení výjimky byl rozhodující výskyt zvláště chrá-
něných rostlin v době bezprostředně předcházející provedení terénních úprav. Pro rozhod-
nutí o výjimce proto nemohlo být relevantní, jaké byly výsledky botanických průzkumů
z let 1998, 2006 a 2008, či jaký je stav po provedených úpravách. Tyto důkazy totiž
nezachycují aktuální výskyt zvláště chráněných rostlin v době před provedením dotčených
terénních úprav.“ 19

5 Nároky na vážení veřejných zájmů
Je zřejmé, že orgán ochrany přírody nemůže pouze konstatovat existenci
(jiného) veřejného zájmu, který opravňuje provedení zásahu, ale musí být
zároveň prokázáno a zdůvodněno, v čem tento veřejný zájem převažuje nad
zákonnou ochranou.

17 Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 8. 2012, č. j. 9 As 30/2012 - 88.
18 Viz citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 65/2012 - 161.
19 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2014, č. j. 1 As 100/2014 - 36.

33