Page 43 - Ochrana přírody při rozvojových činnostech a jiné střety zájmů při využití území

Vyvažování veřejných zájmů vůči ochraně přírody a krajiny v judikatuře NSS a SDEU

svůj investiční záměr, jehož cílem je s největší pravděpodobností její zisk. Skutečnost,
že vedlejším důsledkem podnikatelské činnosti osoby zúčastněné na řízení ad 1) je uspo-
kojení bytové potřeby jejích zákazníků, ještě nemusí vytvářet odpovídající sociální veřejný
zájem. (…) i kdyby žalovaný přesvědčivě odůvodnil, že stavební činnost osoby zúčastněné
na řízení ad 1) je skutečně prováděna ve veřejném zájmu, bylo by třeba vycházet z toho,
že veřejný zájem je kategorie, „která má u každého rozhodnutí svůj konkrétní obsah,
jenž je spojen s okolnostmi řešeného případu“. Je proto nezbytné, „aby veřejný zájem
byl správním orgánem výslovně formulován ve vztahu ke konkrétně řešené záležitosti.
Je třeba jej vyvodit z právní úpravy a jejích dílů, z právní politiky a posouzením různých
hodnotových hledisek podle úkolů správy v příslušných oblastech (sociální, kulturní,
ochrany životního prostředí apod.)“ (Hendrych, D., citováno výše, s. 83 a s. 358).“
40
NSS tak zcela neodmítl závěr, že by bytová výstavba mohla být převažujícím
veřejným zájmem, ale podmínil jej řádným posouzením všech okolností.
Realizace výstavby však jen těžko bude splňovat požadavky převažujícího
zájmu, protože je možné ji zpravidla zajistit i způsobem, který dotčení chrá-
něných zájmů vylučuje (na jiném místě). Podobně problematická je i reali-
zace rozvoje průmyslových zón, u které je veřejný zájem zdůvodňován
tvorbou pracovních míst, nebo uplatňování obecné argumentace veřejným
41
zájmem na splavnění řek. K tomu viz zejm. závěry rozsudku NSS ze dne
23. 8. 2012: „Při srovnání obou státem chráněných zájmů se rozhodujícím správním
orgánům jevilo jako zřejmé, že zatímco přínos pro lodní dopravu i pro řešení dopravy
v kraji byl v případě realizace záměru malý a nejistý, újma na ochraně přírody by byla
zřejmá a neoddiskutovatelná. (…) Posléze byl uvedený zájem ekonomické a sociální
povahy ze strany Správy CHKO připuštěn, nicméně byl vyhodnocen tak, že přínos
pro lodní dopravu i pro řešení dopravy v kraji obecně by byl malý a nejistý, naproti tomu
újma na ochraně přírody a krajiny by byla zřejmá a neoddiskutovatelná. Tomuto postupu
správních orgánů nelze vytýkat nezákonnost, neboť pro aplikaci ustanovení § 56 zákona
o ochraně přírody a krajiny je podstatná právě identifikace veřejného zájmu ve vazbě
na zájmy uvedené v ustanovení § 56 odst. 3 uvedeného zákona.“ 42
Podobný přístup lze vysledovat i v judikatuře Soudního dvora k ochraně
oblastí v soustavě Natura 2000, zejména v závěrech rozsudku ze dne

40 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 5. 2013, č. j. 6 As 65/2012 - 161.
41 Viz věc dosud nerozhodnutá Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp.
zn. 15 A 21/2016.
42 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 8. 2012, č. j. 9 As 30/2012 - 88.

41