Page 99 - Dny práva 2014. Část II. - Bermudský trojúhelník obchodního práva III

Bermudský trojúhelník obchodního práva III

práva zahrnout. Tak jako máme donucující předpisy týkající se formy
smlouvy nebo některých jejích náležitostí, existují i předpisy ukládající
poskytnutí určitých informací před uzavřením smlouvy nebo poskytnutí
práva odstoupit od smlouvy apod. Jenom proto, že tyto povinnosti zava-
zují podnikatele před uzavřením smlouvy, není nutno je kvalifikovat jako
veřejnoprávní. Jejich uložení nemá povahu vrchnostenského aktu. Na druhé
straně souvislost s úpravou podmínek podnikání ve veřejnoprávních záko-
nech je zřetelná a jenom potvrzuje marnost úsilí o narýsování příliš zřetel-
ných dělících čar uvnitř práva.
Jak řečeno, je ukládání takovýchto ochranných povinností známým jevem.
Má za sebou tradici řady desetiletí vývoje evropských směrnic, ale známe
ji i z původního znění našeho občanského zákoníku z roku 1964. Ten
např. v § 223 stanovil: „Organizace poskytující služby jsou povinny vytvářet před-
poklady pro jejich poskytování tak, aby společensky odůvodněné požadavky občanů byly
řádně a plynule uspokojovány.“ V § 226 ukládal dodavatelům zboží a služeb
dokonce obecnou kontraktační povinnost: „Organizace je povinna poskytnout
službu tak, aby potřeba občana mohla být řádně uspokojena; vyžaduje-li to povaha
služby, je organizace povinna občana o ní též správně a úplně informovat“. Podle § 265
mohl občan odstoupit od smlouvy o zhotovení věci až do jejího zhotovení.
Takto by bylo možno pokračovat. Blízkost se současným spotřebitelským
právem je patrná.
Zdá se, že další krok ve vývoji ochrany slabší smluvní strany ukazuje návrh
nařízení EU o obecném kupním právu, jehož ustanovení se mají vztaho-
vat nejenom na vztahy mezi spotřebiteli a profesionály, ale také na vztahy
mezi profesionály navzájem za předpokladu, že alespoň jeden z nich je malým
nebo středním podnikem. To je výrazný posun oproti poměrně úzké defi-
nici spotřebitele přijaté v unijním spotřebitelském právu, podle níž jím
je výlučně fyzická osoba. Evropský zákonodárce tímto vymezením ukazuje,
že nehodlá upravit obecně kupní právo pro všechny subjekty (dodejme –
bohužel), ale že nepřekračuje hranice svého úkolu: společnou evropskou
úpravou především chránit slabší smluvní stranu.
V současném právním vývoji smluvního práva se setkáváme ještě s dalším
významným jevem, jímž je právo veřejných zakázek. Tento úsek práva řazený
spíše do práva veřejného se velmi úzce dotýká obligačního práva. Regulace

99