Page 100 - Dny práva 2014. Část II. - Bermudský trojúhelník obchodního práva III

DNY PRÁVA / DAYS OF LAW 2014

předkontraktační fáze vyplynula rovněž s poznatku, že silnější podniky
snadněji získávaly lukrativní veřejné podniky, a že o přidělení těchto zaká-
zek se velmi často rozhodovalo netransparentně a korupčně. I v tomto pří-
padě jde tedy o zabezpečení rovnosti uchazečů v řízení o přidělení zakázky
a cílem regulace je ochrana slabších a nekorumpujících podnikatelů.
Pokusme se však jít ještě hlouběji než v úvodní pasáži této stati a ptát se:
z jakých kořenů vyrůstá snaha právně zakotvit ochranu slabší smluvní strany
ve stále rozsáhlejším okruhu zákonodárných aktů?
Zdá se, že jde o výraz odlišného přístupu k funkci soukromoprávní regulace.
Jestliže kodifikace 19. století měly za cíl poskytnout právní jistotu soutěží-
cím subjektům a vymezit jenom nejhrubší rámec pro jejich co nejrozsáhlejší
smluvní volnost, zákonodárce konce 20. a začátku 21. století má cíl poněkud
posunutý. Nechceme tím říci, že by zákonodárce 19. století nijak nepřihlížel
k ochranné funkci práva. Živnostenské právo bylo v mnoha směrech přís-
nější než současná veřejnoprávní úprava podmínek podnikání. Jeho cílem
bylo omezit vstup nespolehlivých a ohrožujících subjektů do podnikání.
Posun v současné právní politice je takový, že podmínky podnikání jsou
někdy méně náročné, ale ochrana se zajišťuje jinými prostředky, prostředky
práva soukromého. Důsledkem takového přístupu je, že povinným je každý,
kdo podniká, nikoli individuálně určená osoba, jejíž oprávnění k podnikání
může a nemusí být přiznáno. Jde o rozvinutí principu obsaženého v defi-
nici podnikatele podle činnosti bez ohledu na jeho veřejnoprávní oprávnění
a pravidla, že občanský zákoník musí být aplikován na každého, kdo urči-
tou činnost vykonává, aniž má v tomto směru právní význam jeho veřej-
noprávní postavení. Cílem je intervenovat do výkonu smluvní volnosti tak,
aby přirozeně znevýhodněné subjekty měly více šancí na dosažení svých
cílů, aniž zkoumají, jaké je veřejnoprávní postavení druhé smluvní strany
(poskytovatele plnění).
Tato myšlenka nezbytnosti intervence vyrůstá nikoli ze záměru omezit roz-
sah smluvní volnosti, jak se často mylně interpretuje, ale ze snahy zabránit
zneužití smluvní volnosti a zejména zneužívajícím praktikám, jež není
možno považovat za výraz smluvní volnosti, protože jsou ve své podstatě
jenom zneužitím práva. Smluvní volnost dává smluvním stranám svobodu

100