Page 37 - COFOLA 2023. Část 3 – Sborník příspěvků mladých právníků, doktorandů a právních vědců.

Aktuální otázky civilního procesu

Právní věda rozlišuje dvě zásadní koncepce stanovení rozhodného krité-
ria pro posuzování identity skutkového základu žaloby. Jde na jedné straně
o koncept tzv. normativní jednoty skutkového základu žaloby. Tento
přístup vychází ze skutkových znaků (hypotézy) hmotněprávní normy, jež
má být aplikována na skutkový přednes, resp. skutkový základ procesního
nároku, aby mohlo být soudem o žalobě rozhodnuto. Spočívá-li odlišnost
nových skutkových přednesů pouze v podrobnějším doplnění původních
skutkových přednesů, přičemž původní i nové přednesy odpovídají skut-
kovým znakům právní normy, jejíž aplikace přichází v úvahu, je dána iden-
tita předmětu sporu, neboť nová skutková tvrzení pouze doplňují skutkový
základ procesního nároku. Jestliže však nově uváděné skutečnosti umož-
ňují nebo vyžadují formulaci jiného skutkového stavu, odpovídajícího skut-
kovým znakům jiné právní normy, která má být na posouzení žalobního
návrhu použita, nelze považovat předmět sporu za identický. Toto krité-
24
rium má za následek velmi úzké pojetí předmětu řízení. 25
Druhá koncepce vymezení skutkového základu žaloby, která se uplatňuje
spíše v zahraničních civilních procesech, naproti tomu odmítá použití hmot-
něprávních kritérií a nebere v úvahu znaky právní normy, podle níž má být
procesní nárok žalobce posuzován, nýbrž vychází z ryze faktického, empi-
rického pojmu „životního skutkového obsahu“ (v německy mluvících
zemích se užívá výrazu „Lebenssachverhalt“). Jestliže po uplatnění skutkových
přednesů v původním návrhu žalobce učiní další skutková tvrzení, která však
odpovídají spolu s původně tvrzenými skutečnostmi témuž jedinému „život-
nímu skutkovému obsahu“, jde o jediný skutkový základ a tedy i o jediný
předmět sporu. Základním problémem této širší koncepce je stanovení jas-
ných a jednoznačných kritérií, která by umožňovala snadno a přesvědčivě
určit, které skutečnosti patří, resp. nepatří k témuž životnímu skutkovému
obsahu. 26
Uvedená koncepce vycházející z širokého pojímání předmětu sporu
se v tuzemsku dostala do popředí zájmu poté, co Ústavní soud v nálezu
ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. III. ÚS 2551/16, judikoval, že obecně platí,

24 MACUR, 2002, op. cit., s. 35.
25 Srov. DVOŘÁK, 2008, op. cit., s. 91, a tam uvedenou kritiku této koncepce.
26 MACUR, 2002, op. cit., s. 35. Uvedené obavy Macura pak vyvrací Dvořák v DVOŘÁK,
2008, op. cit., s. 92.

35