Page 36 - COFOLA 2023. Část 3 – Sborník příspěvků mladých právníků, doktorandů a právních vědců.

COFOLA 2023 – ČÁST 3

povinen respektovat a neměl by poukazovat na nároky nové, z dosud vylí-
čených skutečností nevyplývající. V tomto pojetí má nicméně zcela zásadní
význam nestranné působení na průběh sporu, tak aby ani jedna ze stran
nemohla nabýt dojmu, že druhá strana je na její úkor upřednostňována. 21
Naopak nepovažuji za šťastné tuzemské rozlišování toliko podle kritéria vad-
nosti či bezvadnosti žaloby, které vychází z toho, že je-li žaloba formálně bez-
vadná, avšak spor zcela zjevně nevede a ani nemůže vést ke sledovanému cíli,
není aktivita soudu namístě, neboť již jde o riziko, které nese výhradně žalobce.
Je skutečností, že při obecném vymezení role soudu, tak jako je tomu v zahra-
ničí, by rostl význam judikatury, jejímž úkolem je vymezit jednotlivé kon-
krétní případy, ve kterých je aktivita soudu žádoucí a ve kterých naopak soud
do sporu zasahovat nemá. Jednalo by se o určitou kazuistiku, která by postu-
pem času poskytla vodítka, ve kterých typových situacích by soud na strany
měl působit v tom směru, aby svoji dosavadní neúčelnou žalobu změnily.

6 Změna skutkového základu žaloby
Jak bylo již shora uvedeno, vymezení předmětu sporu je v tuzemském civil-
ním procesu založeno na tzv. dvoučlenné teorii předmětu sporu, podle
které je pro vymezení předmětu sporu rozhodný jednak petit, a jednak skut-
kový základ žalobního nároku . O změnu žaloby se tedy jedná, dochází-li
22
ke změně byť jedné z těchto složek. Od změny skutkového základu žaloby
je přitom nutno odlišovat pouhé doplnění žaloby o určitou skutkovou okol-
nost při zachování totožnosti předmětu sporu. Na takové doplnění, které
se nedotýká změny skutkového základu žaloby z hlediska v úvahu přicháze-
jící hmotněprávní normy se naopak i poučovací povinnost podle § 5 o. s. ř.
zcela jistě vztahuje .
23

21 K problematice nestrannosti soudu blíže viz např. MAZEL, F. Materiální vedení řízení
v kontextu práva na spravedlivý proces. In: LAVICKÝ, P., DOBROVOLNÁ, E.,
VALDHANS, J. Dny práva 2018: Část VI. – Reforma civilního procesu. 1. vyd. Brno:
Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2019. s. 94–111.
22 MACUR, 2002, op. cit., s. 24. K této koncepci a jejím nevýhodám viz také DVOŘÁK, B.
Právní moc civilních soudních rozhodnutí. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 91–92.
23 LAVICKÝ, 2016, op. cit., s. 24, nebo nález Ústavního soudu ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. I.
ÚS 215/12, ve kterém se sice naznačuje i možnost poučení o nutnosti změnit žalobu,
nakonec ale i Ústavní soud přiznává, že v posuzované věci mělo dojít pouze ke zpřes-
nění obsahu žaloby, tedy k jejímu doplnění.

34