Page 201 - COFOLA 2023. Část 3 – Sborník příspěvků mladých právníků, doktorandů a právních vědců.

Exekuční a insolvenční právo v kontextu současné doby

řečeno také to, že exekuce ani neměla být nařízena. V této souvislosti při-
pomínám, že kritériem posuzování věcné legitimace je v exekučním řízení
nikoliv hmotné právo a „mravnost přiznaného plnění“, nýbrž exekuční titul,
jehož obsahem jsou exekuční orgány vázány.
Hypotetickou nemravnost plnění přiznaného exekučním titulem nelze pova-
žovat za vadu exekučního titulu. Vadou exekučního titulu je naopak jeho
materiální nebo formální nevykonatelnost. Jestliže má předpokladem exe-
kuce být skutečnost, že nárok přiznaný exekučním titulem není nemravný,
fakticky tím judikatura konstruuje nový předpoklad materiální vykona-
telnosti, a to v rozporu s výslovným zněním § 261a OSŘ . Předpoklady
55
vykonatelnosti materiální ovšem neznamenají „materiální“ ve smyslu hmot-
něprávním, nýbrž – jak bylo výše uvedeno – jde o formální požadavky
na obsahové náležitosti exekučního titulu.
Ze shora uvedeného je patrné, že již samotná východiska judikatury týkající
se možnosti zastavení skončené exekuce nejsou z pohledu civilního procesu
akceptovatelná, neboť připouští, aby exekuční orgány posuzovaly obsah
exekučního titulu, bez ohledu na to, že věcná správnost exekučního titulu
nemůže být v exekučním řízení zkoumána. Tomu totiž brání především
účinky právní moci. Stěží lze přijmout názory judikatury umožňující pro-
lomení právní moci přezkumem rozhodnutí v exekučním řízení, neboť tím
nevyhnutelně dochází k zásahu do právní jistoty, která je s institutem právní
moci spojena.
Dodávám, že současná judikatura podle mého názoru neobstojí ani z pohledu
rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva. Odmítnou-li exe-
kuční orgány vykonat pravomocné rozhodnutí pro jeho rozpor s hmotným
právem (nemravnost), přezkoumávají tak právní posouzení věci nalézacím
soudem. Evropský soud pro lidská práva však ve své judikatuře výslovně
uvedl, že s ohledem na princip právní jistoty není důvodem prolomení
právní moci pouhá možnost dvou rozdílných právních posouzení věci .
56
55 Srov. SVOBODA, K. Návrh na zastavení exekuce jako mimořádný opravný prostředek
proti exekučnímu titulu. Soudní rozhledy. 2019, č. 7–8, s. 221–223.
56 Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 18. 1. 2007, Kot proti Rusku,
č. 20887/03. Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 24. 7. 2003, Ryabykh
proti Rusku, č. 52854/99. Dále srov. DVOŘÁK, B. Nad koncepcí dovolání v civilních
věcech. Právník. 2018, č. 4, s. 343–353.

199