Page 43 - COFOLA 2023. Část 3 – Sborník příspěvků mladých právníků, doktorandů a právních vědců.

Aktuální otázky civilního procesu

rovněž poučit podle § 43 odst. 2 o. s. ř. o následcích nevyhovění této výzvě. Pokud tak
obecné soudy v žádném směru neučinily a předmětnou výzvu žalobcům nezaslaly, porušily
čl. 90 Ústavy, podle kterého jsou soudy povolány především k tomu, aby zákonem stano-
veným způsobem poskytovaly ochranu právům.“
Lze tedy prozatímně shrnout, že v případě, že je jako žalovaný označena
entita bez procesní subjektivity, dovodila judikatura nezbytnost poučení, při-
čemž tuto změnu nepovažuje za změnu žaloby, nýbrž toliko za opravu její
vady. Nejde tedy o to, že by vyvstala potřeba žalovat jiný subjekt, ale pouze
o správné označení stále stejného subjektu, se kterým žalobce hodlal již
původně spor vést.
O odlišnou situaci oproti tomu jde tehdy, jestliže má v řízení vystupovat
skutečně jiný subjekt, a to i případně vedle původního subjektu. Zde judika-
tura dospívá převážně k závěru, že poučení o věcné legitimaci nepřichází
v úvahu, neboť v opačném případě by soud dával žalující straně návod, jak
postupovat (koho žalovat), aby byla v řízení úspěšná.
V této souvislosti lze z mnoha zveřejněných rozhodnutí zmínit např. usne-
sení Ústavního soudu ze dne 5. 3. 1998, sp. zn. III. ÚS 480/97, ve kterém
bylo uvedeno, že „do poučovací povinnosti nepatří návod, co by účastník měl nebo mohl
v daném případě dělat, aby dosáhl žádaného účinku. Pokud by v rámci poučovací povin-
nosti soud poučoval účastníky o tom, kdo je či není pasivně legitimován, nešlo by o pouhé
poučení o procesních právech a povinnostech, ale o zásah soudu, kterým by vedl účastníky
k tomu, co mají v daném případě dělat, aby dosáhli žádaného právního účinku. Navíc
takto chápanou poučovací povinností by soud mohl výrazně porušit zásadu rovnosti účast-
níků soudního řízení.“
Z judikatury dovolacího soudu pak lze příkladem poukázat na usnesení
ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. 29 Cdo 2494/99, publikované pod č. 37/2003 Sb.
rozh. civ., ze dne 16. 7, 2008, sp. zn. 26 Cdo 4364/2007, nebo ze dne
29. 6. 2011, sp. zn. 26 Cdo 1955/2009, podle kterých poučení o nedostatku
pasivní věcné legitimace či o tom, že ve věci má či může být žalován další
žalovaný, není součástí poučovací povinnosti soudu podle § 5 o. s. ř.
Tento přístup však není zcela jednoznačný, neboť v některých přípa-
dech je naopak judikaturou takové poučení vyžadováno. Jde konkrétně
o poučení o možnosti podání návrhu ohledně procesního nástupnictví při

41