Page 274 - COFOLA 2023. Část 3 – Sborník příspěvků mladých právníků, doktorandů a právních vědců.

COFOLA 2023 – ČÁST 3

vykonatelným a nemůže být nařízen jeho výkon. Pokud je přesto nařízen,
musí být kdykoli během řízení i bez návrhu zastaven. 5
V nalézacím řízení lze uvažovat o tom, že v řízeních o vydání předběžných
opatření by se mohlo jednat o stejnou věc. Pokud by tomu tak bylo, bránila
by tato skutečnost soudu, který by byl druhý v pořadí, ve vydání kolidujícího
předběžného opatření.
Stejně tak ve vykonávacím řízení by soud nemohl výkon nařídit, pokud by se jak
v řízení o výkonu obecného předběžného opatření tak v řízení o výkonu
speciálního předběžného opatření mělo jednat o stejnou věc. Tento závěr
by jistě problém vyřešil – lze k němu však v této věci dojít? Za tutéž věc
6
se v řízení o výkonu rozhodnutí považuje stejný způsob výkonu uplatňo-
vaný mezi týmiž účastníky pro stejnou pohledávku. O stejnou věc ve sta-
7
diu výkonu rozhodnutí tedy nepůjde. Nechybí tak podmínka řízení a obě
vykonávací řízení o obou vykonatelných rozhodnutích mohou být vedena
současně.
Nařízení výkonu by proto mohla stát v cestě pouze samotná protichůdnost
8
vykonatelných rozhodnutí. K té se vyjádřil mj. Nejvyšší soud. V citovaném
rozhodnutí byly posuzovány dva exekuční tituly: první zakazoval povinným
jakýmkoli způsobem užívat blíže určené pozemky, druhý naopak zakázal
oprávněné, aby jakýmkoli způsobem povinným v užívání těchto pozemků
bránila. Vztah exekučních titulů byl blízký modelovému případu: exekuční
tituly upravují zároveň zákaz i oprávnění k určitému jednání. Nejvyšší soud
v tomto kontextu došel k závěru, že: „[s]kutečnost, že byla vydána dvě soudní
rozhodnutí týkající se týchž účastníků, jež jim ukládají ve vztahu k téže věci zcela
protichůdné povinnosti, nemá vliv na jejich materiální vykonatelnost a ve stadiu nařízení
výkonu rozhodnutí (exekuce) k ní soud nepřihlíží.“ Nejvyšší soud zároveň vylou-
čil možnost, že by později nařízené předběžné opatření rušilo účinky dříve
vydaného exekučního titulu.

5 Zpráva Nejvyššího soudu České socialistické republiky ze dne 18. 2. 1981, sp. zn. Cpj
159/79.
6 TRIPES, A. Exekuce v soudní praxi, 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 11.
7 „Pozdější vydání exekučního příkazu na ten způsob exekuce, který by byl shodný (nejen druhem, nýbrž
i předmětem) s tím, pro nějž byl dříve nařízen výkon rozhodnutí, má za následek, že exekuce (v tomto
rozsahu) musí být zastavena (§ 52/1, § 55/1 EŘ, § 268/1/h OSŘ).“ Ibid., s. 13.
8 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 20 Cdo 259/2008.

272