Page 14 - COFOLA 2023. Část 3 – Sborník příspěvků mladých právníků, doktorandů a právních vědců.

COFOLA 2023 – ČÁST 3

bylo v daném případě dosaženo, soud posuzuje v rámci volného hodno-
cení důkazů. Stejně chápe pojem míry důkazu také Lavický, podle něhož
2
je mírou důkazu třeba rozumět obecné a abstraktní právní pravidlo určující,
kdy lze skutečnost považovat za prokázanou, tj. kdy je důkaz podán. Rozdíl
3
mezi mírou důkazu a volným hodnocením důkazu pak výstižně shrnuje
německý procesualista Laumen, podle něhož zatímco se volné hodnocení
důkazu omezuje na otázku, zdali se důkaz zdařil, pravidlo o míře důkazu
stanoví, kdy je možno důkaz za zdařený považovat. 4
Teoretické názory na pojem míry důkazu se tedy shodují v tom, že jde o právní
pravidlo definující požadovanou úroveň soudcova přesvědčení o pravdivosti
dokazované skutečnosti. Pokud se však ptáme, jaká je ona požadovaná úro-
veň soudcova přesvědčení, či jinak řečeno, jak vysoké požadavky mají být
na míru důkazu kladeny, je již situace o poznání komplikovanější.
Přístupy ke stanovení míry důkazu lze členit na subjektivní, objektivní,
popř. smíšené teorie míry důkazu. Subjektivní teorie míry důkazu považují
za rozhodující kritérium toliko vnitřní přesvědčení soudce. Jedním dechem
je však třeba dodat, že ryzí podoba subjektivní teorie je většinou autorů
odmítána a kritiku je nutno považovat za zcela oprávněnou – vždyť stavět
posouzení pravdivosti čistě na subjektivních pocitech rozhodujícího tělesa
hrozí nebezpečím libovůle. Objektivní teorie míry důkazu naproti tomu spa-
5
třují smysl a účel dokazování ve zjišťování objektivní, empirické pravděpo-
dobnosti, přičemž subjektivní komponenty nalézání pravdy jsou vyloučeny.
6
Jedná se o matematizující pojetí míry důkazu, které svým požadavkem na sta-
novení procentuální pravděpodobnosti každé skutečnosti připomíná vázané
hodnocení důkazů. Výstižnou kritiku objektivní teorie míry důkazu podává
7
např. Lavický, který správně uvádí, že pokud bychom akceptovali objektivní
teorii míry důkazu, zcela bychom tím popřeli zásadu volného hodnocení

2 MACUR, J. Postmodernismus a zjišťování skutkového stavu v civilním soudním řízení. 1. vyd.
Brno: Masarykova univerzita, 2001, s. 107.
3 LAVICKÝ, P. Důkazní břemeno v civilním řízení soudním. 1. vyd. Praha: Leges, 2017, s. 22.
4 LAUMEN, H.-W. Kapitel 5 Das Beweismaß. In: BAUMGÄRTEL, G., LAUMEN, H.-W.,
PRÜTTING, H. (eds.). Handbuch der Beweislast: Grundlagen. 3. vyd. Köln: Carl Heymanns
Verlag, 2016, s. 91–92.
5 Kritikem subjektivní teorie ve své ryzí podobě byl např. Macur – viz např. MACUR,
2001, op. cit., s. 133.
6 LAVICKÝ, 2017, op. cit., s. 26.
7 Ibid., s. 28.

12