Page 74 - Ochrana přírody při rozvojových činnostech a jiné střety zájmů při využití území

OCHRANA PŘÍRODY PŘI ROZVOJOVÝCH ČINNOSTECH A JINÉ STŘETY ZÁJMŮ PŘI VYUŽITÍ ÚZEMÍ

je vykonávat svou mocí nezávisle na současné moci kohokoli jiného. Jinými
slovy řečeno vlastnické právo je přímé a výlučné právní panství vlastníka
(určité individuálně určené osoby) nad konkrétní věcí.
Ochrana vlastnictví je zakotvena již na ústavní úrovni a vlastnickému právu
je tak přisuzován zásadní význam, což potvrzuje jedna z úvodních zásad
uvedených v občanském zákoníku. Vlastnické právo jako subjektivní právo
je základem hospodářských vztahů. Vlastník potřebuje mít jistotu, že může
se svou věcí volně nakládat tak, jak sám uváží při respektování zákonem
stanovených povinností či omezení.
Je praktické vzpomenout, že současný občanský zákoník nesměšuje ani neza-
měňuje pojmy vlastnictví a vlastnické právo, jak to činil předchozí civilní
kodex. Vlastnické právo je nyní třeba chápat jako subjektivní právo vlastníka
k předmětu tohoto práva, které se označuje jako vlastnictví. Nicméně v teorii
i praxi se pojmy vlastnické právo a vlastnictví používají ve stejném významu.

3 Stát
3.1 Stát jako právnická osoba

Podle § 20 odst. 1 o. z. je právnická osoba definována jako organizovaný útvar,
o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osob-
nost zákon uzná. Právnická osoba může bez zřetele na předmět své činnosti
mít práva a povinnosti, které se slučují s její právní povahou. Toto základní
vymezení sleduje funkční a organizační hledisko. Organizační útvar lze
chápat jako strukturu, která existuje jakožto nástroj lidské činnosti nezávisle
na právu. Právní osobnost poté značí způsobilost vystupovat v právních vzta-
zích vlastním jménem a nést majetkovou odpovědnost z těchto vztahů vzni-
kající. Právnická osoba má právní osobnost (způsobilost mít práva a povin-
3
nosti) už od okamžiku svého vzniku, a to v plném rozsahu, ledaže je omezena
zákonem. Uvedené doplňuje zákonné ustanovení, které stanoví, že pokud stát
4
vystupuje jako účastník právních vztahů, je právnickou osobou. 5

3 ELIÁŠ, Karel a kol. Občanské právo pro každého: Pohledem (nejen) tvůrců nového občanského
zákoníku. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, s. 316.
4 § 118 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění.
5 § 6 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních
vztazích, v platném znění.

72