Page 123 - Ochrana přírody při rozvojových činnostech a jiné střety zájmů při využití území

Ochrana přírody a stavební činnost (několik obecných poznámek a postřehů)

Zapomenout nelze ani na stavby sloužící zdravotnictví, umění a vědě, vzdě-
lávání, využívání volného času. Ale také stavby, v nichž se realizuje politická
a státní správa společnosti, stavby sloužící obraně státu. Jistě by se našly ještě
i další skupiny staveb, a tedy i s nimi spojených stavebních činností.
Pro úplnost je třeba dodat, že podle platné právní úpravy je za stavební
činnost považováno nejen pořizování, údržba a případně i rekonstrukce
staveb a zařízení, ale i jejich bourání (odstraňování). A nejen to, ale za stavební
činnost stavební zákon považuje i terénní úpravy. Vymezuje je v § 3 odst. 1
jako zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí
nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce
(pokud se v posledně jmenovaném případě nejedná o hornickou činnost
nebo činnost prováděnou hornickým způsobem – v tomto případě by byly
tyto činnosti v režimu těchto speciálních předpisů). Jako příklad terénních
úprav, která má cit. ustanovení na mysli zákon uvádí skladovací a odstavné
plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť,
těžební práce na povrchu.
Stavební činnost a její výsledky (stavby) zabírají stále více a více území,
bohužel i toho, na němž dosud převažovaly přírodní ekosystémy. Situace
se přitom trvale zhoršuje. Nejen proto, že činnosti provozované ve stavbách
a zařízeních stále ještě produkují velká množství odpadu (jím se dokonce
stanou i samy cílené produkty činností v nich provozovaných), ale i tím,
že prostě jen zabírají další a další územní, a to právě na úkor toho dosud
„přírodního. Třeba i jen tím, že je rozdělují a vytvářejí překážky pro pohyb,
3
zejména volně žijících živočichů (pozemní komunikace, dráhy apod). Kromě
toho z částí, které vzájemně propojuje výměna látek, tok energie a předávání
informací, a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase –
srov. § 3 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. Člověk je nedílnou
součástí tohoto ekosystému. Jeho vývoj a proměny se ho týkají bez ohledu
na to, zda si to uvědomuje či nikoli. Ekosystém Země se proměňuje i nezá-
visle na člověku. Dokazuje to skutečnost, že ekosystém na Zemi vznikl

3 Je vcelku běžným jevem, že investoři (subjekty financující stavení činnost) raději staví
na volných dosud nezastavěných plochách namísto toho, aby dožívající stavby v zastavě-
ném území rekonstruovali, případně dosavadní stavby zcela nahradili stavbami novými.
Výsledkem je neustálé rozšiřování zastavěného území měst i venkovských obcí na úkor
dosud tzv. „volné krajiny“.

121