Page 151 - Ochrana přírody při rozvojových činnostech a jiné střety zájmů při využití území

Ochrana přírody a myslivost podle polského práva

9. záři 2002 nařízení ve věci realizace některých předpisů zákona na ochranu
zvířat, kterým zavázala správy mysliveckých kroužků k úpravě potlačování
19
toulavých psů a koček v honitbách formou usnesení.
Zkoncentrovaný útok hysterických obhájců psů a koček vedl v roce 2011
k novelizaci odstavce 3 v čl. 33a zákona na ochranu zvířat, který získal násle-
dující znění:
Čl. 33a. (…) 3. Pachtýř nebo správce honitby může dělat činnosti, předcházející
toulání se psů v honitbách přes:
1) poučení vlastníka psa o povinnosti kontroly nad zvířetem,
2) odlovení psa a předání ho vlastníkovi a pokud určení této osoby není možné,
předání psa útulku pro zvířata; odlovení a předání psa je na náklady vlastníka.
Toto ustanovení vyžaduje nejostřejší kritiku. Zákonodárce omezil úpravu
na psy, nikoli kočky; nikdo neví proč. Ale nejdůležitější je to, že čl. 33a
odst. 1 bod 1 zesměšňuje zákonodárce, a bod 2 vykazuje jeho bezmyšlen-
kovitost, protože hlavním problémem jsou toulaví psi, jejichž vlastníka není
možné určit.
Jak to obvykle bývá, praxe si našla řešení v čl. 6 odst. 1 bod 5 zákona na ochranu
zvířat, který do zákazu zabíjení zvířat zavádí výjimku dovolující eliminaci
jedinců přímo ohrožujících lidi nebo jiná zvířata, jestliže není možný jiný
způsob odstranění ohrožení. Ukazuje se, že lovec může střelit psa pronásle-
dujícího srnce, dokonce i když tento pes není zdivočelý, má svého pečova-
tele, který ho právě pustil z vodítka, a případ se stal ve vzdálenosti menší než
200 m od bytové zástavby. „Šlechetné“ intence obhájců psů se obrátily proti
nim, protože situace psů je horší, než byla v období platnosti čl. 33a odst. 3
zákona na ochranu zvířat ve znění před novelizaci z roku 2011.
Otázka je velmi delikátní. Z toho, že je do psa pronásledujícího zvěř možno
střílet, nevyplývá, že střílet je třeba. Podmínkou legality výstřelu jsou přímé
ohrožení zvěře a nedostatek jiné možnosti odstranění ohrožení; tyto mají
být přísně dodržovány. Rozhodně je třeba se postavit proti názoru, že když
čl. 166 zákoníku o přestupcích obsahuje skutkovou podstatu přestupku
20
puštění psa volně do lesa (mimo činností spojených s lovem) se sankcí pokuty
do 5000 zlotých (asi 1250 €) nebo důtky, tak lovec, který vidí psa běhajícího

19 Łowiec Polski, 2002, č. 10, s. 5.
20 Ustawa z 20. 5. 1971 – Kodeks wykroczeń (úplný text DzU 2015, pozn. 1094).

149