Page 54 - Dny práva 2014. Část II. - Bermudský trojúhelník obchodního práva III

DNY PRÁVA / DAYS OF LAW 2014

„druhou stranu mince,“ kterou v těchto případech představuje
možnost „přenesení“ odpovědnosti mezi jednotlivými subjekty
podnikatelského seskupení.
2. Není možné připustit případ, kdy se viník snaží svoji odpovědnost
ukrýt za důmyslně sestavenou korporátní skupinu. Avšak domnívám
se, že stejně tak nepřijatelnou se jeví situace, kdy je vůdčím mottem
trestání podnikatelských seskupení heslo „padni komu padni.“
Je třeba mít na paměti již výše uvedenou myšlenku vztahující
se k judikaturnímu překlenutí právní samostatnosti obchodních
společností: zcela zjevně se nejedná o nástroj, který je možné
aplikovat v „běžných“ případech, nýbrž mají sloužit k nápravě zvlášť
excesivních nesprávností. Někteří autoři dokonce varují před pokusy
řešit toto výslovnou úpravou právními předpisy, neboť tyto doktríny
slouží právě jako prostředek k vykrývání mezer v právní úpravě. 79
3. V tomto spatřuji i první a nejpodstatnější výtku směřující k současné
unijní rozhodovací praxi. Ta je sice vystavena na existenci vyvratitelné
domněnky existence rozhodujícího vlivu v případě 100% vlastněných
dceřiných společností. De facto je však vyvrácení této domněnky
iluzorní. Důslednější je tak hovořit snad až o automatickém přičítání
odpovědnosti mateřské společnosti.
4. V tomto duchu jsou předpoklady přičtení odpovědnosti mateřské
společnosti nastaveny mimořádně široce. Srovnáme-li doktrínu Akzo
s výše uvedenými předpoklady (soukromoprávního) prolomení
samostatnosti právnické osoby (tedy (i) dceřiná společnost působí
jako alter ego svého vlastníka, (ii) zneužití právní formy obchodní
společnosti), je podmínka „100% vlastnictví“ ryze formální, aniž
by reflektovala skutečné poměry uvnitř podnikatelského seskupení
a okolnosti porušení právního předpisu. Domnívám se, že kritéria,
na základě kterých by měla být přičítána odpovědnost mateřské
společnosti, by měl být spíše materiálního charakteru, zaměřená
na skutečné zneužití právní autonomie dceřiných společností.
5. Domácí rozhodovací praxe v současnosti vlastní pohled na parent
liability koncept teprve vytváří. Přitom lze patrně očekávat

79 KOSTOHRYZ, M. Doktrína piercing the Corporate Veil. In: Odpovědnost a ručení v právu
obchodních společností. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova, Právnická fakulta, 2013. ISBN
9788087146781. S. 26.

54