Page 87 - COFOLA 2023. Část 3 – Sborník příspěvků mladých právníků, doktorandů a právních vědců.

Aktuální otázky civilního procesu

Základním principem pro celý navrhovaný model je tzv. „institut dobro
dítěte“. Ačkoli tento institut nenalezneme nikde v české legislativě právně
zakotvený, tak s ním právní teoretici, zákonodárci a i jiní zástupci relevant-
ních společenskovědních oborů běžně v oblasti ochrany zájmů dětí pracují.
Zákonná úprava zahrnující ochranu dítěte v situacích, kdy se rodiče proti
jeho vůli nenávratně odloučí, se zaměřením na tzv. dobro dítěte a jeho vyde-
finování, by byla více než žádoucí. Tento institut je z pohledu dospělých,
ať už se jedná o rodiče, zákonodárce nebo některé představitele ze zain-
teresovaných profesí velice těžko právně uchopitelný a příliš vágní. Tato
situace v rámci české legislativy je obdobná i v německé právní úpravě.
23
Proto je orientace na perspektivu dítěte jednou ze základních podstat této
praxe. Zkušenosti, které přináší cochemská praxe, by měly sloužit k legisla-
24
tivní změně a být podnětem a inspirací pro zákonnou definici, a to i přestože
kritici této myšlenky jistě budou namítat, že se jedná o vágní pojem, který
nelze jednoznačně definovat právními normami. Přesto je nutné si uvědo-
mit, že se jedná o rozhodující kritérium, podle kterého se orientuje veškerá
zákonná úprava týkající se dětí. V nejlepším zájmu dítěte by mělo být pri-
márně uspokojit jeho potřeby, přičemž základní potřebou dítěte v sociální
rovině je i zejména ekvivalentní participace obou rodičů na jeho životě. Zde
je také nutné zdůraznit, že rozhodování v nejlepším zájmu dítěte nemusí být
vždy v souladu s jeho aktuálním názorem.
Na základě principu subsidiarity se postup soudu při zjišťování názoru
soudu řídí základní úpravou danou § 100 odst. 3 o. s. ř., tímto ustanovením
se upřesňuje znění čl. 12 Úmluvy o právech dítěte (dále „Úmluvy“), kterou
Česká republika přijala v roce 1993 a následně o rok později ratifikovala.
I přes více než pětadvacet let od ratifikace Úmluvy se soudní praxe v ochraně
práv dětí v rámci opatrovnického řízení výrazně neposunula. Cochemský
model proto představuje určitou naději na modernizace těchto soudních
řízení. Podle uvedeného čl. 12 Úmluvy, pokud je účastníkem řízení nezletilé
25
dítě, které je schopné vyjádřit vlastní názor na projednávanou věc, by měl

23 ÚLEHLOVÁ, S. Cochemský model v aplikační praxi českých soudů. Diplomová práce. Praha:
Právnická fakulta, Karlova univerzita, 2019.
24 Ibid., s. 57.
25 NOVÁKOVÁ, M., MATOUŠEK, O. Zájem dítěte v opatrovnickém sporu – Cochemská
praxe. E-psychogie, 2017, roč. 11, č. 2, s. 71–77.

85