Page 143 - Ochrana přírody při rozvojových činnostech a jiné střety zájmů při využití území

Ochrana přírody a myslivost podle polského práva

přírody ve smyslu čl. 6 odst. 1 bod 10 a podrobnějších pravidel čl. 46-60
zákona o ochraně přírody a ustanovení prováděcího nařízení Ministra život-
ního prostředí ze 16. prosince 2016 o druhové ochraně zvířat. To je nejdále
12
jdoucí ochrana, jejíž podstatou jsou zákazy zabíjet, mrzačit, odchytávat
zvířata, ničit podmínky jejich života apod. Z těchto zákazů je možné
odstoupit pouze za podmínek určených obecně normativním aktem nebo
individuálně správním rozhodnutím. Na protilehlém pólu se nachází obecná
ochrana, která přísluší veškerému zvířectvu a jejímž základem je na jedné
straně čl. 125 zákona o ochraně přírody, podle něhož zabití jakýchkoli zvířat
nezahrnutých do jiných forem ochrany přírody je obecně zakázané, ledaže
přichází v úvahu některá z deseti výjimek tímto ustanovením určených,
a na druhé straně čl. 6 odst. 1 zákona na ochranu zvířat, podle něhož zabití
obratlovce je obecně zakázané, ledaže přichází v úvahu některá z devíti
výjimek tímto ustanovením určených. Mezi výjimkami čl. 125 bod 3 zákona
o ochraně přírody uvádí racionální hospodaření a čl. 6 odst. 1 bod 1 uvádí
přímo lov, odstřel a omezení populace zvěře. Dva seznamy výjimek vytvářejí
podstatu pro odlišení přechodného stupně ochrany zvířat, který je možné
nazývat jako užitková ochrana, jež vůči zvěři má formu myslivecké ochrany.
Její podstatou je přísná reglementace podmínek získávání zvěře, včetně
vymezeni dob hájeni pro jednotlivé druhy zvěře.
Toto dělení ochranných modelů se ještě komplikuje kategorií humánní
ochrany, tj. ochrany zvířat před týráním. Tato ochrana již má absolutní
povahu: čl. 6 odst. 1 zákona na ochranu zvířat zakazuje týrání a čl. 6 odst. 2
definuje pojem týrání. Ze zákazu týrání zvířat neexistuje žádná výjimka.
Je třeba zdůraznit, že humánní ochrana se vztahuje na veškerá zvířata (včetně
druhově chráněných) a zvěř.
Jestliže pozorujeme rozvoj polských mysliveckých úprav od nařízení z roku
1927 do současně platného právního stavu, vidíme postupný, nicméně
zřejmý přesun těžiště ochrany zvířat od myslivecké ochrany k druhové
ochraně. Seznam zvěře je systematicky zkracovaný a podle platného nařízení

12 Rozporządzenie Ministra Środowiska z 16. 12. 2016 w sprawie ochrony gatunkowej
zwierząt (DzU pozn. 2183).

141