var textForPages = ["Monografie mapuje aktuální úpravu účetního výkaznictví pro malé a střední podniky na mezinárodní i národní úrovni, přičemž se zaměřuje na postupy vykazování uváděné ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU. Vyhodnocuje splnění cílů směrnice a identifikuje problémy, které mohou nastat v souvislosti s její aplikací do národních legislativ. Jsou informace zveřejňované v účetních závěrkách Účetní výkaznictví malých a středních podniků podniků srovnatelné? Nepřispívají možnosti volby způsobů uznávání a oceňování položek účetních závěrek ke zkreslení vykazovaných údajů? Publikace je teoretického charakteru, praktické dopady jsou demonstrovány na modelových příkladech. Ing. Eva Hýblová, Ph.D., je odborná asistentka na Katedře financí Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Specializuje se na finanční účetnictví a Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. Účetní výkaznictví malých a středních podniků EVA HÝBLOVÁ Eva Hýblová MASARYKOVA UNIVERZITA","Eva Hýblová Účetní výkaznictví malých a středních podniků","","Účetní výkaznictví malých a středních podniků Eva Hýblová Masarykova univerzita Brno 2017","KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Hýblová, Eva Účetní výkaznictví malých a středních podniků / Eva Hýblová. – 1. vydání. – Brno : Masarykova univerzita, 2017. – 151 stran Anglické resumé ISBN 978-80-210-8755-2 334.012.63/.64 * 657 * 657.375 * 657:340.137 * (437.3) * (4) * (048.8) - malé a střední podniky – Česko - účetnictví – Česko - účetní výkazy – Česko - harmonizace účetnictví – země Evropské unie - monografie 657 - Účetnictví [4] Citace HÝBLOVÁ, Eva. Účetní výkaznictví malých a středních podniků. Brno: Masarykova univerzita, 2017. ISBN 978-80-210-8755-2. Knihu recenzovali: prof. Ing. Alena Kocmanová, Ph.D. prof. Ing. Libuše Müllerová, CSc. prof. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D. © 2017 Masarykova univerzita ISBN 978-80-210-8755-2 ISBN 978-80-210-8756-9 (online : pdf) https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8756-2017","Obsah 1 Úvod ............................................................................................................................... 7 2 Účetní výkaznictví MSP v odborné literatuře .......................................................... 9 3 Cíle publikace a metodologie výzkumu .................................................................. 12 3.1 Cíle publikace ................................................................................................ 12 3.2 Metodologie výzkumu .................................................................................. 14 3.2.1 Obecná východiska ........................................................................... 14 3.2.2 Model výzkumu ................................................................................. 14 4 Harmonizace účetního výkaznictví ......................................................................... 18 4.1 Účetnictví \& účetní výkaznictví ................................................................. 18 4.2 Hlavní směry harmonizace účetního výkaznictví ..................................... 20 4.2.1 Mezinárodní standardy účetního výkaznictví ............................... 21 4.2.1.1 Mezinárodní standard účetního výkaznictví pro malé a střední podniky ................................................. 22 4.3 Evropská harmonizace .................................................................................. 30 5 Směrnice 2013/34/EU ............................................................................................... 33 5.1. Východiska vzniku směrnice ........................................................................ 33 5.1.1 Konzultace vzniku směrnice ............................................................ 34 5.2 Obsah směrnice ............................................................................................. 41 5.2.1 Účetní závěrka ................................................................................... 43 5.2.2 Oceňování položek účetní závěrky ................................................. 45 5.2.3 Rozvaha a výsledovka ....................................................................... 47 5.2.4 Variantní řešení ve směrnici ............................................................ 53 5.3 Účetní výkaznictví malých a středních podniků ....................................... 57 5.4 Transpozice a implementace směrnice ...................................................... 59 6 Národní úprava účetnictví ....................................................................................... 62 6.1 Zákon o účetnictví ......................................................................................... 62 6.1.1 Malé a střední podniky ..................................................................... 64 6.2 Vyhláška 500/2002 Sb.................................................................................... 66 6.2.1 Účetní závěrka ................................................................................... 67 6.2.1.1 Změny ve výkazech .............................................................. 73 6.2.1.2 Změny v účtovém rozvrhu .................................................. 80","7 Naplnění cílů směrnice .............................................................................................. 82 7.1 Shoda směrnice 2013/34/EU a čtvrté směrnice ......................................... 82 7.2 Variantní řešení ve směrnici ......................................................................... 92 7.2.1 Modelová řešení možností volby ..................................................... 94 7.2.2 Zobecnění možností volby .............................................................108 7.2.3 Možnosti volby v české legislativě .................................................109 8 Diskuse a závěr .........................................................................................................114 8.1 Diskuse .........................................................................................................114 8.2 Závěr ..............................................................................................................116 Summary .......................................................................................................................118 Literatura .......................................................................................................................119 Příloha 1 .........................................................................................................................125 Příloha 2 ........................................................................................................................131 Příloha 3 .........................................................................................................................134 Příloha 4 .........................................................................................................................136 Příloha 5 .........................................................................................................................139 Příloha 6 ........................................................................................................................142 Příloha 7 .........................................................................................................................143 Seznam zkratek .............................................................................................................144 Rejstřík ...........................................................................................................................149","[1] Úvod Účetnictví zobrazuje všechny aktivity, které v podniku probíhají a ovlivňují jeho fi- 1 nanční pozici a výkonnost. Zároveň je spojuje do systému, který postihuje všechny 2 významné souvislosti. Poskytuje informace jak pro management podniků, pro akcio- náře, tak i pro externí uživatele, mezi které patří například investoři na kapitálovém trhu, obchodní partneři, banky, stát, věřitelé apod. Dobře vedené účetnictví, správně sestavená účetní závěrka a výroční zpráva poskytují informace o současnosti i výhle- dy do budoucna. Při velkém množství uživatelů účetních informací je třeba, aby informace ve výkazech byly objektivní, srozumitelné a srovnatelné. Proto by měla být věcná, pří- padně i formální podoba účetních výkazů určitým způsobem upravena. Na národní úrovni je účetnictví regulováno příslušnou státní či profesní institucí, prostřednic- 3 tvím právní formy, účetních standardů či jejich kombinací. 4 Při postupující globalizaci a propojování jednotlivých ekonomik není regulace na národní úrovni dostačující. Se vznikem nadnárodních společností, které mají po- bočky v různých zemích, je obtížné sestavovat účetní výkazy podle národních před- pisů několika zemí a pro uživatele je složité jim porozumět. Národní úpravy finanční- ho výkaznictví a účetnictví, které jsou rozdílné vzhledem k odlišnosti ekonomických, politických, právních a společenských systémů, je třeba zharmonizovat tak, aby vy- povídací schopnost účetních výkazů byla stejná. Harmonizace je přibližování účetních pravidel a výkazů v té míře, aby byly účet- ní výkazy srozumitelné pro uživatele z různých zemí. Připouští dílčí odlišnosti ná- rodních předpisů používaných v různých zemích, pokud jsou vzájemně harmonizo- vány (mají stejnou vnitřní logickou strukturu) např. pomocí způsobů zveřejňování. Prohloubením harmonizace je standardizace, která je metodou sestavování účetních standardů, zajišťujících srovnatelnost účetních závěrek pomocí jednotných účetních pravidel, postupů a řešení uplatnitelných pro všechny stejné účetní případy. Je založe- na na principu, že stejné transakce budou posuzovány, účtovány a vykazovány shod- ně. Zajišťuje ve srovnání s harmonizací vyšší stupeň srovnatelnosti účetních závěrek. 1 V  publikaci je používán pojem „podnik“, i  když v  souladu s  úpravou zákonem č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku byl tento pojem nahrazen označením „obchodní závod“. V  souvislosti s tématem této knihy a s ohledem na zavedené zvyklosti a překlady cizojazyčných materiálů se pojem „podnik“ jeví jako vhodnější. 2 Finanční pozice je dána vztahem jednotlivých položek aktiv, závazků a  vlastního kapitálu zveřejněných v  rozvaze. Výkonnost je dána vztahem mezi výnosy a  náklady zveřejněnými ve výsledovce. 3 V České republice je touto institucí ministerstvo financí. 4 V  České republice je účetnictví podnikatelů regulováno prostřednictvím zákona 563/1991 Sb., o účetnictví v aktuálním znění, vyhláškou 500/2002 Sb. v aktuálním znění a Českými účetními standardy. [7]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Ve svých počátcích se harmonizace zaměřovala na velké podniky, které před- kládaly účetní závěrku na trzích cenných papírů a které se podílely na zahraniční spolupráci. V ostatních typech podniků podléhalo účetnictví národní regulaci. Bě- hem let se začal zvyšovat význam malých a středních podniků (MSP), jež v současné době vytvářejí v EU 58 % přidané hodnoty (v České republice 54 %) a zajišťují 67 % všech pracovních míst (v České republice 69 %). Mikropodniků je v EU 92 % (v Čes- ké republice 96 %), vytvářejí 22 % přidané hodnoty EU (v České republice 20 %) a zaměstnávají 29 % všech pracovníků (v České republice 32 %, viz Český statistický úřad, 2015). Malé a střední podniky se začínají ve stále větší míře podílet na zahra- niční spolupráci, a tudíž se u nich objevuje potřeba srovnatelných informací, které by zveřejňovaly ve svých účetních výkazech. Účetní výkaznictví musí na tento trend reagovat. Harmonizace účetních legislativ členských států EU vychází z účetních směr- nic. Čtvrtá a sedmá směrnice, které s různými dílčími úpravami a doplněními pla- tily cca 30 let, byly v roce 2013 nahrazeny směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/34 /EU o  ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (dále směrnice). Členským státům uložila povinnost uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí do 20. července 2015, případně se předpisy poprvé použijí na účetní závěrky za období začínající od 1. ledna 2016. Aktuální směrnice si obecně klade za cíl zvýšit harmonizaci účetních závěrek, s hlavním důrazem na malé a střední podniky, u kterých klade důraz na snížení ad- ministrativní zátěže. [8]","[2] Účetní výkaznictví MSP v odborné literatuře Účetní předpisy jsou založeny na konceptu zveřejnění užitečných informací pro uži- vatele. Významné světové účetní systémy (IFRS a US GAAP) se orientují na účetní vý- kaznictví pro potřeby regulovaného kapitálového trhu (Procházka, 2015). US GAAP ve vyhlášce konceptů SFAC 1 uvádí, že „finanční reportování by mělo poskytovat informace, které jsou užitečné pro současné a potenciální investory, věřitele a jiné uživatele, kteří racionálně rozhodují o koupi majetkových podílů, poskytnutí cizích zdrojů a jiných podobných rozhodnutí“. IFRS uvádí v Koncepčním rámci, v odstav- ci 9, že „uživatelé finančních zpráv zahrnují jak současné, tak potenciální investory, zaměstnance, věřitele, dodavatele a ostatní obchodní věřitele, zákazníky, vlády a je- jich agentury a veřejnost“, je ale pravda, že tyto systémy se starají pouze o investory (Mládek, 2005). Až do 90. let minulého století se oblast mezinárodního podnikání týkala pře- 5 devším velkých podniků (Zapletalová, 2015). K přeorientování na problematiku ma- lého a středního podnikání výrazně přispěla politika světového integračního sesku- pení EU a zahájení fungování jednotného trhu od 1. 1. 1993. Malé a střední podniky v  Evropě jsou podle Šebestové (2007) považovány za základ národní ekonomiky, především z důvodu jejich pružnosti, tvorby nových pracovních příležitostí, podpo- ry a rozvoje konkurenčního prostředí a kvůli svému individuálnímu a jedinečnému charakteru. Významný podíl kvalitativních charakteristik na rozvoji MSP uvádějí také Bridge a kol. (2009) nebo Casson (2005), kteří zdůrazňují významnou zainte- resovanost a vyšší zodpovědnost podnikatele za dosažené výsledky, i když zároveň uvádějí vyšší míru rizika a omezenost zdrojů (finančních, případně lidských). Malé a střední podniky se při svém fungování potýkají s řadou bariér, které brzdí jejich rozvoj. Jako jednu z nich uvádí Evropská komise (2003) neexistují- cí jednotné účetní standardy a současně odlišnost účetní legislativy jednotlivých členských zemí. To se stává problémem v situaci, kdy se rozšiřují zahraniční akti- vity těchto podniků a informace poskytované účetními závěrkami, které jsou se- staveny podle národních předpisů, přestávají být dostačující. Je třeba zaměřit se na rozšířené potřeby uživatelů účetních závěrek, což je při rozsahu tohoto segmentu velmi obtížné. Při použití klasifikace podniků podle bilanční sumy, čistého obratu a počtu zaměstnanců uvedených ve směrnici 2013/34/EU (Evropská komise, 2013), se následně objevuje široká škála uživatelů s  různými informačními potřebami. 5 Pojem „mezinárodní podnikání“ vychází ze dvou termínů cizojazyčné odborné literatury, a  to „international business“ a „international trade“. Pojem „international trade“ přestavuje výhradně obchodní aktivity, (export a import), které překračují hranice státu. Širším pojetím je „international business“, jenž zahrnuje jak mezinárodní obchodní aktivity, tak i mezinárodní výrobní aktivity (Zapletalová, 2015). [9]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Samotná směrnice okruh uživatelů konkrétně nevymezuje, stejně tak jako přesně nevymezuje ani cíl účetních závěrek. 6 Rozdíly mezi požadavky na účetní závěrky jednotek, jejichž cenné papíry jsou registrovány pro obchodování na veřejných trzích, a na závěrky MSP uvádí ve své zprávě IASB (2013). Konstatuje, že uživatelé účetních závěrek MSP mohou mít napří- klad větší zájem o krátkodobé peněžní toky, likviditu a o historické trendy výsledku a úrokového krytí než o informace, které jsou určeny k podpoře provádění předpově- dí o dlouhodobých peněžních tocích účetní jednotky, jejich výsledků a hodnotě. Uži- vatelé účetních závěrek MSP však mohou navíc potřebovat informace, které nejsou běžně prezentovány v účetních závěrkách kotovaných účetních jednotek. Tyto typy podniků například jako alternativu k veřejným kapitálovým trhům často získávají ka- pitál od společníků, vedení nebo dodavatelů a společníci a vedení často dávají do zá- stavy osobní majetek, aby firma mohla získat bankovní financování. Totéž potvrzují například Nerudová a kol. (2009), Paseková a kol. (2013), Bebeşelea (2014), Maingot, Zeghal (2006), Perera, Chand (2015), Škobič (2016). Průzkum provedený s cílem analyzovat a identifikovat potřeby, zátěže, prefe- rence a současné postupy uživatelů a zpracovatelů účetních závěrek MSP (Evropská komise, 2015) rozděluje uživatele do dvou podkategorií: interní uživatelé (vlastníci a investoři, vedení a zaměstnanci) a externí uživatelé (zákazníci a dodavatelé, banky a věřitelé, daňové úřady a vládní instituce). I když původním záměrem autorů bylo v návaznosti na výsledky výzkumu vypracovat účetní příručku pro malé a střední podniky (Accounting guide for SMEs), z výsledků výzkumu nebyla vyvozena žádná doporučení a bylo konstatováno, že zpráva obsahuje pouze nálezy. 7 I další názory na podobu účetního výkaznictví v segmentu MSP jsou rozdílné. Hlubší analýzu u mikropodniků provádí Kovanicová (2008), která za nejdůležitěj- ší uživatele účetních informací považuje vlastníky (manažery), kteří firmu zároveň vlastní i řídí a pro něž nejsou účetní výkazy tím nejdůležitějším zdrojem informací. To potvrzují i závěry studií IFAC (2006 a 2008) nebo publikace Collins, Jarvins (2000) nebo Harvie (2003). Jejich závěry lze shrnout do konstatování, že u mikropodniků nejsou účetní výkazy nejvýznamnějším zdrojem informací pro vlastníky – mana- žery, kteří dávají přednost průběžným (týdenním, měsíčním) informacím, jež jsou pro řízení mnohem užitečnější než roční účetní závěrka. Ta je podle jejich názoru příliš komplexní, málo srozumitelná a po skončení období již nevýznamná, protože je zastaralá. Informace z účetní závěrky pak slouží hlavně jako podklad pro výpočet 6 Roční účetní závěrky mají různé cíle a nejenže poskytují informace pro investory na kapitálových trzích, ale podávají také přehled o dříve provedených transakcích a zlepšují správu a řízení podniků. Je třeba, aby právní předpisy Unie v oblasti účetnictví dosáhly odpovídající rovnováhy mezi zájmy uživatelů účetních závěrek a zájmem podniků vyhnout se zbytečným a zatěžujícím požadavkům na výkaznictví (Evropská komise, 2013). 7 Autoři konstatovali, že při shromažďování dotazníků došlo k  problémům s  návratností, což se projevilo i na vyhodnocení výsledků. [10]","[2] Účetní výkaznictví MSP v odborné literatuře odměn, k porovnávání výsledků (zejména výnosů a nákladů) s předchozími období- mi a pro účely spojené s půjčkami a financováním. Důležité je sledování stavu peněž- ních prostředků a likvidita. Pro mikropodniky je významným cílem minimalizace daňových nákladů. Z toho důvodu dávají přednost takovému informačnímu systé- mu, který je ve shodě s požadavky daňové legislativy, nikoli který slouží primárně jako nástroj komunikace. Tyto výsledky vedou Kovanicovou k závěru, že nejvhodněj- ším řešením pro mikropodniky se jeví vypracování národního projektu finančního účetnictví na akruální bázi, ale s co nejjednodušší účtovou osnovou, jednoduchými, srozumitelnými pravidly a účetními metodami a výkazy. V případě, že podnik bude růst, měl by existovat snadný přechod na vyšší stupeň účetního výkaznictví. Možnosti, zda je vhodné používat shodná účetní pravidla pro všechny typy účet- ních jednotek, malé i velké subjekty, ověřovali Maingot, Zeghal, (2006). Degos (2014) uvádí, že malé a střední podniky jsou pro ekonomické prostředí EU velmi důleži- té a finanční informace jsou zásadní, a proto se domnívá, že by účetnictví malých a středních podniků mělo podléhat evropskému nařízení, a nikoli vnitrostátnímu. Potřebu všeobecně srozumitelného účetního výkaznictví přizpůsobeného mezi- národním požadavkům uvádí Jerman (2017) a Bonaci a kol. (2012). Negativně se k účetním směrnicím vyjadřují Pascu a Vasiliu (2011) s odůvodněním, že směrnice nezajišťují harmonizaci účetních závěrek dostatečně. Deac (2014) uvádí, že možnos- ti volby pro členské státy snižují srovnatelnost účetních závěrek. Naopak Stoilkovič (2016) předpokládá, že směrnice přispěje ke zlepšení kvality účetního výkaznictví, snížení nákladů pro MSP a vytvoří předpoklady pro další konvergenci. Další z možností je sestavení účetních závěrek MSP v souladu s Mezinárodním standardem účetního výkaznictví pro malé a střední podniky (International Financial Reporting Standard for Small and Medium – Sized Entities, IFRS for SMEs, podrob- nější popis standardu v oddílu 4.2.1.1). Výhodou standardu je skutečnost, že obsahuje definice základních prvků účetní závěrky, klade důraz na shodné vykazování účetních informací a jeho použitím by odpadly problémy, související s rozdílností národních legislativ. Standard by mohl vyřešit otázku harmonizace (Rossi, Hanni, 2016), kolem jeho případného použití se objevuje řada otázek. V rámci konzultací Evropské komise o nové podobě účetní směrnice byla diskutována možnost využití IFRS pro MSP pro sestavování účetních závěrek malých a středních podniků, přičemž bylo explicitní pou- žití standardu pro sestavení účetních závěrek v EU zamítnuto (viz odd. 5.1). Jednoznačně nebyl standard přijímán ani při konzultacích v průběhu jeho vzniku, kdy už ve zprávě k draftu IFRS (Di Pietro et al., 2007) zazněly připomínky k přílišné slo- žitosti standardu, ke zvýšení nákladů spojených se zavedením standardu, nevhodnosti standardu pro mikrosubjekty, negativnímu dopadu na zdanění. Jako pozitiva přijetí standardu se uvádí zvýšení kvality poskytovaných informací, vytvoření harmonizo- vaného globálního reportingu, zlepšení přístupu k financování. Náročnost standardu a nízkou připravenost na jeho případné zavedení potvrzuje Merve et al. (2016). [11]","[3] Cíle publikace a metodologie výzkumu [3.1] Cíle publikace Cílem publikace je zmapovat aktuální úpravu účetního výkaznictví pro malé a střed- ní podniky na mezinárodní i národní úrovni s důrazem na informační funkci účet- ního výkaznictví. Po analýze mezinárodní i národní legislativní úpravy účetního vý- kaznictví bude následovat vyhodnocení, zda jsou informace zveřejňované v účetních závěrkách srovnatelné a zda možnosti volby způsobů uznávání a oceňování položek účetních závěrek nepřispívají ke zkreslení vykazovaných údajů. Publikace vychá- zí z předpokladu, že se zvyšuje zahraniční spolupráce malých a středních podniků a informace z účetních výkazů musí být mezinárodně srovnatelné. Zároveň vychází ze skutečnosti, že národní legislativy upravující účetnictví členských států Evropské unie musí být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků. Publikace je převážně teoreticky zaměřená, používá metody teoretického výzku- mu a výsledky prezentuje na modelových příkladech. Vychází z analýzy směrnice, zaměřuje se na vyhodnocení cílů směrnice, úroveň harmonizace účetního výkaznic- tví s důrazem na malé a střední podniky, na možnosti volby vybraných položek účet- ní závěrky a jejich důsledky, implementaci směrnice do národní úpravy účetnictví a identifikaci problémů, které v souvislosti s aplikací směrnice mohou nastat. Publikace je rozčleněná do osmi kapitol. První kapitola je úvodem, který cha- rakterizuje výchozí situaci vzniku publikace. Druhá kapitola uvádí přehled literatury, která se tímto tématem doposud zabývala. Třetí vymezuje cíle a postup výzkumu. Čtvrtá kapitola popisuje současný stav harmonizace účetního výkaznictví. Z dů- vodu orientace na malé a  střední podniky je zaměřena především na evropskou účetní legislativu. Nepopisuje detailně Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (International Financial Reporting Standards, IFRS) a Všeobecně uznávané účetní zásady (Generally Accepted Accounting Principles, US GAAP), pouze zmiňuje jejich existenci a postavení v celosvětové harmonizaci. Ve stručnosti shrnuje Mezinárodní standard účetního výkaznictví pro malé a střední podniky (International Financial Reporting Standard for Small and Medium-Sized Entities), jeho současnou úlohu a vztah k evropské účetní legislativě. Pátá kapitola se podrobněji věnuje směrnici 2013/34/EU, předmětem zájmu je pouze ta část, která se věnuje individuálním účetním závěrkám, problém konsolido- vaných účetních závěrek není řešený. Popisuje proces vzniku směrnice, charakterizuje [12]","[3] Cíle publikace a metodologie výzkumu její součásti, zaměřuje se na cíl účetního výkaznictví, strukturu účetní závěrky, oce- ňování položek závěrky a doplňující údaje. Z pohledu malých a středních podniků se zaměřuje na klasifikaci účetních jednotek na malé, střední a velké. S tím souvisí výjimky a zjednodušení účetního výkaznictví, které by měly přispět ke snížení ad- ministrativní zátěže pro tyto typy podniků. Zmiňuje možnost volby různých typů řešení při uznávání a oceňování položek účetní závěrky, které jsou na modelových případech rozpracovány v sedmé kapitole. Šestá kapitola se zabývá národní úpravou účetnictví a účetního výkaznictví, plat- nou od 1. 1. 2016. Nepopisuje postupy účtování, zaměřuje se na vykazování, aktuální změny v obsahu a struktuře účetních výkazů a především na vztah mezi národní legislativou a ustanoveními směrnice. Nezabývá se ani návazností na daňovou legis- lativu. V souladu s aktuálním trendem se zaměřuje na malé a střední podniky. Sedmá kapitola se zabývá posunem ve vývoji obsahu směrnice a provádí kompa- raci původních směrnic (čtvrté a sedmé) se současnou úpravou směrnice 2013/34/EU. Na modelových příkladech prezentuje důsledky možností volby u vybraných položek účetní závěrky a různé varianty, které mohou při implementaci do národních legisla- tiv nastat a které snižují srovnatelnost a vypovídací schopnosti účetních závěrek pro uživatele. Možnosti volby prezentuje na rozdílech, jež vznikají různým přístupem k uznávání aktiv (nebo nákladů) a rozdílnými metodami oceňování v oblasti dlou- hodobého majetku. Zmiňuje i různé možnosti uznávání leasingů u nájemce. I když se směrnice touto oblastí přímo nezabývá, na úrovni národních legislativ dochází k rozdílům, kdy některé státy používají postupy v souladu s Mezinárodními standar- dy účetního výkaznictví. Na úrovni účetních výkazů popisuje tato kapitola možnosti volby použité v české účetní legislativě. V závěru publikace dochází ke zhodnocení teoretických východisek současného stavu harmonizace účetního výkaznictví malých a středních podniků, jeho vývojo- vých trendů, současného stavu a vlivu na národní legislativu. Jsou zde identifikovaná i slabá místa a nedostatky současného stavu. Přestože se hlavní směry výzkumu, publikace a diskuse v oblasti harmonizace účetního výkaznictví ubírají směrem hodnocení vývoje a  dopadů Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS), Všeobecně uznávaných účetních zásad (Ge- nerally Accepted Accounting Principles, US GAAP), jejich implementace, ekonomic- kých dopadů nebo konvergence obou systémů, je harmonizace účetního výkaznictví malých a středních podniků významným tématem. Publikace vznikla v rámci institucionální podpory vědy a výzkumu Katedry fi- nancí Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. [13]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] [3.2] Metodologie výzkumu [3.2.1] Obecná východiska Pro dosažení stanovených cílů bylo použito teoretického vědeckého postupu obvyk- 8 lého v obdobných typech prací, jako např.: Nerudová (2009), Paseková a kol. (2012), Bohušová a kol. (2013). Na účetní výkaznictví je v této souvislosti nahlíženo jako na systém, tj. celek slo- žený ze součástí (prvků), které na sebe vzájemně působí. Hospodářské operace tvoří vstupy do systému, obsah a struktura finančních výkazů jsou výstupy ze systému. Jednotlivé prvky systému se řídí metodickými postupy, které dávají konečnou podo- bu výstupům (finančním výkazům), viz obrázek 3.1. Vstupy do systému Prvky systému Výstupy ze systému Účetní výkazy Aktiva Rozvaha Závazky Výsledovka Hospodářské operace Vlastní kapitál Ostatní výkazy (Výkaz Náklady o změnách ve vlastním Výnosy kapitálu, Výkaz o peněžních tocích) Metodické postupy (uznávání a oceňování položek účetní závěrky) Obrázek 3.1: Účetní výkaznictví jako systém Zdroj: vlastní zpracování [3.2.2] Model výzkumu Výzkumy v oblasti účetního výkaznictví narážejí v některých případech na určité ba- riéry při stanovení, zda je dané dílo vědeckým výstupem. Je to dáno charakterem této disciplíny, neboť některá obecně uznávaná kritéria, dokumentující vědecký přístup, nejsou pro tuto oblast adekvátní. Hendl (2016) ovšem uvádí, že v současné době 9 8 Teoretický výzkum je založen převážně na dedukci a používá metody analýzy a komparace pojmů, kategorií, různých konstruktů apod. S empirickými údaji většinou nepracuje. Pokud se i přesto zabývá konkrétními jevy a fenomény, nahlíží na ně z teoretického hlediska a dochází k teoretickým závěrům (Reichel, 2009). 9 Je obtížné přesně definovat design výzkumu, výsledky výzkumu bývají v  některých případech hodnoceny jako metodické návody. [14]","[3] Cíle publikace a metodologie výzkumu převažuje pojetí, že věda nemá metodologicky jednotný charakter. Kritéria rozlišující to, co je, a co není věda, se utvářejí uvnitř jednotlivých společenství vědců. Pro postup výzkumu byl použitý upravený model výzkumu, který uvádí Punch (2008), viz obrázek 3.2. Oblast výzkumu Účetní výkaznictví malých a středních podniků Téma výzkumu Aktuální úprava účetního výkaznictví malých a středních podniků na mezinárodní i národní úrovni Výzkumné otázky Základní výzkumná otázka Umožňuje současná právní úprava účetního výkaznictví malých a středních podniků založená na směrnici 2013/34/EU srovnatelnost účetních informací na mezinárodní úrovni? Dílčí výzkumné otázky Jakým způsobem jsou v současné účetní legislativě uznávány a oceňovány základní kategorie účetních výkazů? Došlo v účetním výkaznictví malých a středních podniků ke kvalitativnímu posunu? Jsou některé účetní systémy pro účetní výkaznictví malých a středních podniků vhodnější? Design výzkumu (strategie výzkumu) Smíšený výzkum Sběr dat Zdrojem dat jsou: dokumenty (směrnice, zákony, vyhlášky) Analýza dat Použité metody: deskripce analýza syntéza indukce dedukce modelování Odpovědi na otázky Vyhodnocení výsledků Obrázek 3.2: Model výzkumu Zdroj: vlastní zpracování podle Punch (2008) [15]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] V souladu s cílem publikace byla stanovena výzkumná oblast Účetní výkaznictví malých a středních podniků. Tématem výzkumu je aktuální úprava účetního výkaz- nictví malých a středních podniků na mezinárodní i národní úrovni, zaměřená na informační funkci účetního výkaznictví. Z  tématu vyplývá základní (obecná) vý- zkumná otázka: Umožňuje současná právní úprava účetního výkaznictví malých a středních podniků založená na směrnici 2013/34/EU srovnatelnost účetních informací na mezinárodní úrovni? Jako doplňující byly formulovány tři specifické výzkumné otázky: • Jakým způsobem jsou v současné účetní legislativě uznávány a oceňovány základní kategorie účetních výkazů? • Došlo v účetním výkaznictví malých a středních podniků ke kvalitativnímu posunu? • Jsou některé účetní systémy pro účetní výkaznictví malých a středních pod- niků vhodnější? Jak již bylo uvedeno, jedná se o teoretický výzkum, jenž odpovídá definici, kte- rou stanovil Reichel (2009). Design výzkumu obsahuje prvky kvalitativního výzku- mu, tak jak jej vymezují Strauss a Corbinová (1999) nebo Creswell (2009). Zdrojem 10 dat jsou dokumenty, tj. směrnice, zákony a vyhlášky. Pro dosažení stanovených cílů byly použity následující metody: • deskripce, • analýza, • syntéza, • indukce, • dedukce, • modelování. Ze specifických metod, které se vztahují k účetnímu výkaznictví, budou pou- 11 žívány především: • metody uznávání základních prvků účetní závěrky, • metody oceňování prvků účetní závěrky. 10 Neexistuje jediný obecně uznávaný způsob, jak vymezit nebo dělat kvalitativní výzkum. Strauss a  Corbinová (1999) za něj považují jakýkoliv výzkum, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Creswell (2009) definoval kvalitativní výzkum jako proces hledání porozumění založený na různých metodologických transakcích zkoumání daného jevu. 11 Použití těchto metod vychází z  předpokladů a  principů, kterým je pořízena výsledná podoba účetnictví a účetního výkaznictví. Mezi předpoklady patří předpoklad vymezení účetní jednotky (entity), předpoklad trvání podniku, vyjádření v peněžních jednotkách, informace za jednotné účetní období. Mezi principy patří objektivnost údajů, úplnost, konzervatismus, uniformita, podstata nadřazená formě, konzistence, věcná shoda nákladů a výnosů (Janhuba, 2010). [16]","[3] Cíle publikace a metodologie výzkumu Metoda deskripce byla použita v kapitolách, které obsahují popis současného stavu a vývoje harmonizace účetního výkaznictví na celosvětové úrovni i v EU, obsa- hu směrnice a aktuální národní legislativy. Jednotlivé části směrnice byly podrobeny analýze, zaměřené na harmonizaci účetního výkaznictví malých a středních podniků, cíle účetního výkaznictví a kvalitu informací, které poskytují účetní závěrky. Předmětem analýzy byly zároveň metodic- ké postupy, které se používají při sestavování účetních závěrek, tj. metody používané pro uznávání (rozpoznání) položek účetní závěrky (aktiv, závazků, nákladů, výnosů, vlastního kapitálu) a metody oceňování majetku a závazků. Jako doplňující prvek k metodě analýzy byla použita metoda syntézy: jednotlivé dílčí části byly spojeny v celek, tj. výkazy účetní závěrky, které na základě různých metod uznávání a oce- ňování majetku a závazků mohou mít více podob, jež se projeví buď ve struktuře majetku, závazků a vlastního kapitálu, nebo v hodnotě vykazovaných položek. Tyto podoby ovlivňují vypovídací schopnost výkazů a podávají různé informace o finan- ční pozici a výkonnosti účetní jednotky. Metoda indukce byla použita při vyvozování teoretických závěrů (při výsledném vyhodnocení úrovně harmonizace) na základě poznatků o jednotlivostech (dílčích postupech, které k harmonizaci směřují, a jejich vztahu k národní legislativě). Me- todou dedukce bylo postupováno opačným směrem – od konkrétních požadavků, kterými se řídí národní legislativa, k obecným požadavkům ve směrnici. Metoda modelování byla použita v kapitole 7, v níž byly pro řešení dané pro- blematiky – ověření možnosti volby ve směrnici – sestaveny teoretické modelové příklady, které vycházejí z jednoduchého zadání rozvahy a šesti možností, u nichž existují vždy dvě varianty řešení. Jedná se o zjednodušený obraz skutečnosti, který ale respektuje vlastnosti, jež by bylo možné přiřadit reálným objektům. Tento způsob byl zvolen z toho důvodu, že je velmi obtížné ověřit tyto možnosti na praktických případech. Pro srovnání a vyhodnocení výsledků byla použita metoda komparace. [17]","[4] Harmonizace účetního výkaznictví [4.1] Účetnictví \& účetní výkaznictví Účetnictví jako disciplína existuje již od 15. století. Za dobu své existence se neu- stále muselo přizpůsobovat aktuálním podmínkám a měnícímu se prostředí. V sou- vislosti s účetnictvím používají odborná literatura i legislativa více pojmů, které se v některých případech vzájemně zaměňují. Existuje rozdíl mezi pojetím účetnictví jako prakticky prováděnými činnostmi a účetnictvím jako zdrojem informací pro ekonomická rozhodování uživatelů. Je třeba odlišit: • účetnictví, 12 • účetní nebo finanční výkaznictví. 13 Oba významné světové účetní systémy IFRS a US GAAP (podrobněji viz oddíl 4.2) používají pojem finanční výkaznictví. Cílem účetního výkaznictví je poskytovat informace jeho uživatelům. Jsou to systémy založené na zásadách, neposkytují návod, 14 jak jednotlivé transakce zaúčtovat, ale jak vykazovat jejich dopad v účetních závěrkách. Cílem finančního výkaznictví v souladu s americkými standardy US GAAP je poskytnout informace, které uživatelům umožní rozhodování o investicích nebo po- skytování úvěrů, umožní ohodnotit budoucí peněžní toky a zobrazit stav majetku, závazků a jejich změny. Informace musí být dostatečně spolehlivé, aby investorům umožnily rozhodování. Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) uvádějí, že cílem obecného účetního výkaznictví je poskytnout o účetní jednotce finanční informace, které jsou uživatelům užitečné při rozhodování. Účelem účetní závěrky je poskytovat informace o finanční pozici, finanční výkonnosti a peněžních tocích. Účetní závěrka také zobra- zuje výsledky správy vedení nad svěřenými zdroji. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU uvádí, že roční účetní zá- věrky mají různé cíle a nejenže poskytují informace pro investory na kapitálových trzích, ale také podávají přehled o dříve provedených transakcích a zlepšují správu a řízení podniků. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví v aktuálním znění, vymezuje předmět účet- nictví v § 2: „Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech, výnosech a o výsledku hospodaření.“ 12 Tento pojem se používá jak pro prakticky prováděné činnosti (účtování), tak i v některých případech (nepřesně) pro účetní výkaznictví. 13 Z angl. „financial reporting“. 14 Existují dva pohledy na účetní systémy. Jde o „účetnictví založené na zásadách“ (principles based accounting) nebo „účetnictví založené na pravidlech“ (rules based accounting). Obecně se uvádí, že oba systémy jsou založené na zásadách, ale US GAAP obsahují podrobnější pravidla. [18]","[4] Harmonizace účetního výkaznictví Definice používané v odborné literatuře jsou zaměřeny převážně na informační funkci účetního výkaznictví, případně kombinaci obou přístupů definující účetnic- 15 tví jako prakticky prováděné činnosti a zdroj informací. Kovanicová a Kovanic (1998) vymezují dvě fáze přístupu k účetnictví. V první fázi je třeba zvládnout účetnictví po metodické a zpracovatelské stránce. Pak násle- duje další, kvalitativně vyšší fáze, spočívající v osvojení si umění, jak účetnictvím zpracované a vykázané údaje využít pro řešení rozhodovacích úloh nejrůznějšího druhu. Tomuto cíli je účetnictví primárně podřízeno. Janhuba (2010) definuje účetnictví ve třech různých významech jako pojmenování: • nauky, ekonomické vědní disciplíny, • prakticky prováděné činnosti (účtování), • souboru výsledků prakticky prováděné činnosti v podobě záznamů v účet- ních knihách a sady výkazů účetních závěrek. Zároveň uvádí, že většina soudobých teoretiků považuje za nejdůležitější systém účetní výkaznictví. Souvisí to s prvořadým chápáním účetnictví jako služby uživate- lům, která je naplněna poskytováním řádného obrazu o podnikových skutečnostech v podobě výkazů, nikoliv jako procesu zobrazování na účtech. Bokšová (2013) charakterizuje účetnictví jako část informačního systému, který zjišťuje, měří, zaznamenává, třídí a zpracovává data a předkládá finanční informace o ekonomické entitě. Výsledek činnosti účetnictví představuje uzavřený systém evi- dence, který podává informace o fungování podnikatelského subjektu, zjišťuje výsle- dek hospodaření a sděluje relevantní údaje uživatelům. Podle Štekera a  Otrusinové (2016) představuje účetnictví metodicky ucelený systém informací o činnosti podniku, kdy: • předmětem účetnictví je zobrazení majetkové struktury podniku (aktiv), zdrojů krytí tohoto majetku (pasiv), sledování nákladů a výnosů a zjištění výsledku hospodaření; • cílem účetnictví je věrně a poctivě zobrazit ekonomickou realitu podniku pro potřeby finančního řízení a zabezpečit srovnatelnost výstupních účet- ních informací v národním i mezinárodním měřítku. Jílek a Svobodová (2013) charakterizují účetnictví jako zlo, které musí účetní jednotka trpět. Je však třeba nastavit takové účetnictví, aby pro ni toto zlo ne- bylo příliš bolestné. Účetnictví musí být tedy srozumitelné, stejné pro všechny jednotky, málo nákladné a s jasnými pravidly hry. Potom se v něm orientuje kaž- dý průměrně vzdělaný člověk a náklady na vedení účetnictví a audit nebudou závratně vysoké. Zároveň se tím podporuje konkurenceschopnost společností ve světovém měřítku. 15 Mezi informační funkce účetnictví se řadí např. podpora a rozšíření paměti vlastníka, důkazní prostředek při vedení sporů, prostředek skládání účtů z titulu majetkové správy a celkové ochrany majetku vlastníka, poskytování podkladů potřebných pro vyměření daní, poskytování informací o podnikatelské zdatnosti vedení podniku a další (Sedláček, 2016). [19]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Jako ekonomickou instituci, která produkuje vzácný ekonomický statek – infor- maci, definuje účetnictví Procházka (2015). V  následujícím textu bude pojem účetnictví užíván pro prakticky prováděné činnosti a účetní nebo finanční výkaznictví pro účetní výkazy (jinak součásti účetní závěrky). Je ale třeba konstatovat, že hranice mezi pojmy je velmi volná, a proto není mož- né je vždy přesně odlišit. [4.2] Hlavní směry harmonizace účetního výkaznictví Počátky harmonizace účetního výkaznictví se v Evropě datují do 70.–80. let minulé- ho století, i když nutnost harmonizace se objevuje už v zakládací smlouvě Evropské- ho hospodářského společenství z 25. 3. 1957. V důsledku rozvíjející se mezinárodní 16 spolupráce se začíná objevovat potřeba účetních výkazů, které budou srovnatelné mezi jednotlivými státy a dokážou poskytnout uživatelům informace nezbytné pro jejich rozhodování. Harmonizace je proces, jehož důsledkem je postupné odstraňování rozdílů vy- plývajících z národního způsobu zpracování účetních transakcí, které se od sebe mo- hou navzájem odlišovat. Harmonizace je tudíž proces celkového sbližování finanční- ho účetnictví a výkaznictví v Evropě (Žárová, 2006). Na celosvětové úrovni existují dva významné systémy harmonizace účetního výkaznictví: Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (International Financial Reporting Standards, IFRS), Všeobecně uznávané účetní zásady (Generally Accep- ted Accounting Principles, US GAAP). IFRS jsou používány především evropskými podniky a US GAAP v USA. Tyto systémy jsou si podobné a vycházejí ze stejných zásad (Bohušová a kol., 2013), najde se však mezi nimi i spousta odlišností. Z to- hoto důvodu pracují tvůrci obou systémů, Rada pro mezinárodní účetní standardy – International Accounting Standards Board (IASB) a americká Rada pro standardy finančního účetnictví – Financial Accounting Standards Board (FASB), od roku 2006 na projektu konvergence obou systémů s cílem vytvořit jediný soubor vysoce kvalit- ních, globálně aplikovatelných standardů účetního výkaznictví, který by měl sloužit všeobecným účelům (Memorandum of Understanding between the FASB and the IASB, 2007). Mezinárodní standardy účetního výkaznictví IFRS a Všeobecně uznávané účetní zásady US GAAP jsou platné pro všechny jednotky (entity) bez ohledu na jejich veli- kost. U kterékoliv jednotky má určitá operace stejný ekonomický užitek a rizika. Účet- nictví musí odpovídat vlastnostem operací, a nikoliv druhu jednotky (Jílek, Svobo- dová, 2013). I přesto mezinárodní standardy v Evropě povinně používají pouze velké 16 Římská smlouva, Smlouva o  založení Evropského hospodářského společenství, zejména článek 54, odstavec 3, písmeno g); The Treaty of Rome, officially the Treaty establishing the European Economic Community, (TEEC). [20]","[4] Harmonizace účetního výkaznictví společnosti kotované na regulovaných trzích cenných papírů. Ostatní účetní jednot- 17 ky se řídí národními legislativami, které vycházejí z evropské směrnice o účetnictví. Pro potřeby harmonizace účetního výkaznictví malých a  středních podniků vznikal v letech 2001–2013 Mezinárodní standard účetního výkaznictví pro malé a střední podniky, nazvaný International Financial Reporting Standard for Small and Medium-Sized Entities (IFRS for SMEs). Standard je materiál zhruba o 230 stranách, zaměřený na sestavování účetních závěrek malých a  středních podniků. Vychází z principů „plných“ IFRS, i když mnoho principů pro uznání a oceňování je zjedno- dušeno. Vymezení malých a středních podniků je kvalitativní, jako společností, které nemají veřejnou zodpovědnost (podrobnější popis standardu viz odd. 4.2.1.1). Účinnost standardu je okamžitá, jeho používání je záležitostí jednotlivých států. V současné době není v členských státech EU jako jediný zdroj účetního výkaznictví povolen. [4.2.1] Mezinárodní standardy účetního výkaznictví Mezinárodní účetní standardy vzniky v 70. letech minulého století. Pro harmonizaci účetnictví byly nejdříve vydávány jako Mezinárodní účetní standardy – International Accounting Standards (IAS). Od roku 2001 byly nové standardy vydávány pod názvem 18 Mezinárodní standardy účetního výkaznictví – International Financial Reporting Stan- dards (IFRS.) Změna názvu měla odrážet skutečnost, že se jedná o standardy účetní- 19 ho výkaznictví, ne o standardy upravující postupy účtování. V případě sporných otázek jsou vydávány formou interpretací pravidla, umožňující jednotnou aplikaci IFRS. Soubor Mezinárodních standardů účetního výkaznictví obsahuje: • úvod – definuje účel IFRS, uvádí řídicí orgány Nadace IFRS a jejich pracovní programy, • předmluvu k výkladu standardů, • koncepční rámec pro přípravu a předkládání účetních výkazů, • účetní standardy (IAS, IFRS), • interpretaci standardů (SIC, IFRIC). 20 17 Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 (dále jen „nařízení o IAS“) se od společností kotovaných na regulovaném trhu kteréhokoli členského státu a  řídících se právem členského státu Evropské unie vyžaduje, aby při sestavování svých konsolidovaných účetních závěrek pro účetní období, které začíná lednem 2005, používaly IFRS přijaté EU (dále jen „schválené IFRS“). 18 IAS vydával Výbor pro mezinárodní účetní standardy (IASC – International Accounting Standard Commitee). 19 IFRS vydává Rada pro Mezinárodní účetní standardy (IASB – International Accounting Standards Board), která v roce 2001 nahradila Výbor. 20 Pravidla vydával výbor SIC (Standing Interpretation Committee), v  roce 2002 byl nahrazen výborem IFRIC (International Financial Reporting Interpretations Committee). [21]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Cílem IASB je vytvoření komplexního systému kvalitních, srozumitelných a vymahatelných účetních standardů se záměrem prosadit je na celosvětové úrovni. Účetní závěrky sestavené v souladu s IFRS by měly obsahovat kvalitní, transparentní a srovnatelné informace, relevantní pro uživatele. Aplikují se na všechny typy pod- niků včetně bank a pojišťoven a na konsolidované účetní závěrky. V roce 2015 po- žadovalo či umožňovalo zhruba 130 zemí světa sestavovat účetní závěrku v souladu s IFRS (IASB 2015). [4.2.1.1] Mezinárodní standard účetního výkaznictví pro malé a střední podniky Projekt, jehož cílem bylo vytvoření Mezinárodního standardu účetního výkaznictví pro malé a střední podniky (International Financial Reporting Standard for Small and Medium-Sized Entities, dále IFRS for SMEs, případně standard), vznikl v roce 2001, kdy Rada pro mezinárodní účetní standardy vytvořila expertní skupinu, která se tvor- bou standardu měla zabývat. V červnu roku 2004 vydala Rada diskusní materiál Před- běžná stanoviska k účetním standardům pro malé a střední podniky, ke kterému se mohly organizace vyjádřit. V roce 2005 posoudila výsledky diskuse a v roce 2006 zve- řejnila na svých webových stránkách předběžný návrh standardu. Následně na svých zasedáních návrh revidovala a v roce 2007 předložila k veřejné diskusi návrh Stan- dardu pro malé a střední firmy. S pomocí národních tvůrců účetní legislativy a ostat- ních organizací proběhlo veřejné testování standardu v praxi. Rada zahájila následnou diskusi ke zveřejněnému návrhu a po zapracování připomínek byl standard zveřejněn v červenci 2009. Standard má okamžitou účinnost, i když jeho zavedení závisí na ná- rodních regulátorech. IASB provádí pravidelný přezkum standardu, poslední byl do- 21 končen v květnu 2015. V prosince 2015 byla vydána kompletní revidovaná verze IFRS pro malé a střední podniky 2015, s účinností od 1. 1. 2017. Standard v současné době používá asi 83 států, 11 států jeho použití zvažuje (IASB, 2016). 22 Cílem standardu je poskytnout souhrnný a zjednodušený soubor účetních prin- cipů pro menší a nekotované účetní jednotky, aby tak zlepšil kvalitu a srovnatelnost finančních informací. 21 Standard nebyl Evropskou komisí uznán jako východisko pro sestavování účetních závěrek. 22 Jurisdikce, které používají nebo povolují IFRS pro malé a střední podniky, jsou: Anguilla, Antigua a  Barbuda, Argentina, Arménie, Ázerbájdžán, Bahamy, Bahrajn, Bangladéš, Barbados, Belize, Bermudy, Bhútán, Bosna a Hercegovina, Botswana, Brazílie, Kambodža, Kajmanské ostrovy, Chile, Kolumbie, Kostarika, Dominika, Dominikánská republika, Ekvádor, El Salvador, Fidži, Gambie, Ghana, Grenada, Gruzie, Guatemala, Guyana, Honduras, Hongkong, Irák, Irsko, Izrael, Jamaica, Jordánsko, Keňa, Kosovo, Lesotho, Libérie, Makedonie, Madagaskar, Malawi, Malajsie, Maledivy, Mauritius, Montserrat, Myanmar, Namibie, Nikaragua, Nigérie, Pákistán, Palestina, Panama, Peru, Filipíny, Katar, Rwanda, Svatá Lucie, Saúdská Arábie, Srbsko, Sierra Leone, Singapur, Jihoafrická republika, Srí Lanka, Svatý Kryštof a  Nevis, Svatý Vincenc a  Grenadiny, Surinam, Svazijsko, Švýcarsko, Tanzánie, Trinidad \& Tobago, Uganda, Ukrajina, Spojené arabské emiráty, Velká Británie, Uruguay, Venezuela, Jemen, Zambie a Zimbabwe. [22]","[4] Harmonizace účetního výkaznictví Standard pro malé a střední podniky vychází z plných IFRS, obsahuje však ně- která zjednodušení. Neřeší oblasti, které nejsou pro malé a střední podniky relevant- ní, a výrazně zjednodušuje požadavky na zveřejnění údajů. Standard používá na rozdíl od směrnice EU kvalitativní vymezení malých a středních podniků. Malé a střední podniky jsou účetní jednotky, které: • nemají veřejnou odpovědnost, • zveřejňují univerzální účetní závěrku pro externí uživatele. Jako příklad ex- terních uživatelů lze uvést vlastníky, kteří nejsou zapojeni do řízení podniku, existující a potenciální věřitele nebo ratingové agentury. Jednotka má veřejnou odpovědnost, pokud: • její dluhopisy nebo nástroje vlastního kapitálu jsou obchodovány na veřej- ném trhu nebo je v procesu vydávání těchto nástrojů pro obchodování na veřejném trhu (domácí nebo zahraniční burze nebo OTC trhu včetně míst- 23 ních a regionálních trhů) nebo • jako jednu ze svých primárních činností drží aktiva široké skupiny subjektů ve funkci zmocněnce. Takovou jednotkou jsou typicky banky, úvěrová druž- stva, pojišťovny, zprostředkovatelé/obchodníci s cennými papíry, společné fondy nebo investiční banky. Standard je uspořádán podle témat, uvedených v  samostatných kapitolách. V úvodu každé kapitoly je vymezen rozsah působnosti s vysvětlením, čím se daná kapitola zabývá. Standard definuje cíl (účel) účetní závěrky: „Účelem účetní závěrky malých a středních podniků je poskytovat informace o finanční situaci, výkonnosti a peněžních tocích účetní jednotky. Tyto informace jsou prospěšné pro provádění ekonomických rozhodnutí širokou škálou uživatelů, kteří nejsou v pozici, kdy mohou požadovat výkazy přizpůsobené jejich konkrétním informačním potřebám. Účetní závěrka také ukazuje výsledky hospodaření managementu – odpovědnost manage- mentu za zdroje, které mu byly svěřeny.“ Standard dále vymezuje kvalitativní charakteristiky účetní závěrky, které činí zá- věrku srozumitelnou pro uživatele. Důležité je vymezení jednotlivých prvků účetní 24 závěrky, jako jsou aktiva, závazky, vlastní kapitál, náklady a výnosy. Finanční pozice účetní jednotky je dána vztahem aktiv, závazků a vlastního ka- pitálu, který je prezentován ve výkazu o finanční pozici (rozvaze). 23 Over-the-counter (OTC) je označení pro mimoburzovní trh s cennými papíry a jinými finančními instrumenty. 24 Mezi kvalitativní charakteristiky uváděné ve standardu patří srozumitelnost, relevance, významnost, spolehlivost, zásada obsah nad formou, opatrnost, úplnost, srovnatelnost, včasnost a rovnováha mezi přínosem a náklady. [23]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Aktiva představují pro účetní jednotku budoucí ekonomický prospěch, mají schopnost přispět v budoucnu přímo nebo nepřímo k přírůstku finančních pro- středků podniku, jsou výsledkem minulých transakcí. Není důležité mít vlastnic- ké právo k aktivům, ale mít pod kontrolou užitek, který přinášejí. Podmínkou zobrazení aktiv je jistota budoucího ekonomického užitku a  spolehlivost jeho ocenění. Závazek je současná povinnost podniku, která vznikla jako důsledek minulých událostí a v budoucnu vyvolá odliv ekonomických užitků. Podmínkou zobrazení zá- vazku je dostatečná pravděpodobnost budoucího odlivu ekonomických prostředků a spolehlivost jeho ocenění. Vlastní kapitál je zbytkový podíl na aktivech podniku po odečtení všech dluhů. Výkonnost je dána vztahem mezi výnosy a náklady. Je zveřejněna ve výkazu o úplném výsledku, který má podobu jednoho nebo dvou výkazů. 25 Výnosy jsou zvýšením ekonomického užitku, které se projeví se buď zvýšením aktiv, nebo snížením dluhů. Došlo k němu v průběhu účetního období jiným způ- sobem než vkladem vlastníků. Podmínkou zobrazení výnosů je spolehlivost měření a dostatečný stupeň jistoty zvýšení ekonomického užitku. Náklady jsou snížení ekonomického užitku, projeví se buď snížením budoucí užitečnosti aktiv, nebo nárůstem dluhů. Došlo k nim v průběhu účetního období jiným způsobem než odčerpáním vlastníky. Podmínkou zobrazení nákladů je spo- lehlivost měření a dostatečný stupeň jistoty snížení ekonomického užitku. Standard rozlišuje mezi náklady (expense) a  výnosy (revenue), které souvisí s hlavní činností podniku, a zisky – přírůstky (gains) nebo ztrátami – úbytky (losses), které splňují definice výnosů a nákladů a přitom nesouvisí s hlavní činností jednot- ky. Přírůstky a úbytky souvisí s vedlejšími činnostmi společnosti a ve výsledovce se kompenzují. Přírůstkem/úbytkem jsou například zisky/ztráty související s vyřaze- ním dlouhodobých aktiv, důsledky živelných katastrof a podobně. Standard definuje oceňování prvků účetní závěrky v historických nákladech, reálné hodnotě a současné hodnotě. V historických nákladech se aktiva oceňují na úrovni peněz nebo peněžních ekvivalentů nebo v přiměřené hodnotě, kterou by bylo potřeba vynaložit na jejich získání v době jejich pořízení. Závazky se oceňují na úrovni příjmů, které by bylo možno získat směnou při postoupení závazků nebo na úrovni peněz, které bude třeba vynaložit na úhradu závazků z běžného podni- kání. Reálná hodnota je částka, za kterou by mohlo být směněno aktivum nebo vypořádán závazek mezi ochotnými, znalými stranami v  nespřízněné transak- ci. Současnou hodnotou budoucích plateb se oceňují aktiva a závazky v případě, když je platba oproti běžným úvěrovým podmínkám odložena. Standard definu- je minimální požadavky na sestavování výkazů a informace nutné ke zveřejnění. 25 Standard povoluje, aby účetní jednotky prezentovaly výkonnost v jednom účetním výkazu (výkazu o úplném výsledku) nebo ve dvou účetních výkazech (výsledovce a výkazu o úplném výsledku). [24]","[4] Harmonizace účetního výkaznictví Jednotlivé kapitoly jsou zaměřeny na způsoby vykazování a  oceňování položek účetní závěrky v podrobnějším členění a řešení situací, které souvisí se sestavová- ním účetní závěrky. Standard se skládá z následujících kapitol: Úvod a předmluva Vysvětluje předmět činnosti a cíle Nadace Výboru pro mezinárodní účetní stan- dardy (International Accounting Standards Committee Foundation, IASCF) a Rady pro mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards Board, IASB), charakteristiku Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) a  Mezinárodního standardu účetního výkaznictví pro malé a  střední podniky (IFRS for SMEs). Kapitola 1 Malé a střední podniky Uvádí definici malých a středních podniků jako jednotek, které nemají veřejnou odpovědnost. Kapitola 2 Obecné principy a koncepty Definuje cíl účetní závěrky, kvalitativní charakteristiky, které přispívají ke srozu- mitelnosti účetní závěrky a definice základních prvků účetní závěrky a podmín- ky jejich vykazování. Uvádí způsoby ocenění jednotlivých položek. Kapitola 3 Prezentace účetní závěrky Uvádí definici pojmu „věrné zobrazení v účetní závěrce“, podmínky, za kterých je závěrka v souladu s IFRS for SMEs, definice jednotlivých částí účetní závěrky (výkaz o finanční pozici – rozvaha, výkaz o úplném výsledku, výkaz o změnách ve vlastním kapitálu, výkaz o změnách peněžních toků a příloha). Kapitola 4 Výkaz o finanční situaci Stanovuje obsah výkazu o finanční pozici. Kapitola 5 Výkaz o úplném výsledku Stanovuje obsah výkazu o úplném výsledku. Kapitola 6 Výkaz o změnách ve vlastním kapitálu Uvádí obsah výkazu o změnách ve vlastním kapitálu. Kapitola 7 Výkaz o peněžních tocích Uvádí obsah výkazu o peněžních tocích. Kapitola 8 Příloha k účetní závěrce Uvádí obsah přílohy k účetní závěrce. [25]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Kapitola 9 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka Definuje okolnosti, za kterých účetní jednotka sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, a postupy jejího sestavení. Kapitola 10 Účetní pravidla, odhady, chyby Obsahuje postupy při volbě a aplikaci účetních pravidel používaných při sesta- vení účetní závěrky, týká se také změn v účetních odhadech a oprav chyb v účet- ních závěrkách minulých období. Kapitola 11 Základní finanční nástroje Definuje postupy vykazování, odúčtování, oceňování a zveřejňování finančních nástrojů (finančních aktiv a finančních závazků). Kapitola 12 Ostatní finanční nástroje Stanovuje postupy vykazování, odúčtování, oceňování a zveřejňování finančních nástrojů (finančních aktiv a finančních závazků). Kapitola 13 Zásoby Stanovuje postupy vykazování a oceňování zásob. Kapitola 14 Investice do přidružených společností Popisuje způsob vykazování přidružených společností v konsolidované účetní závěrce. Kapitola 15 Investice do společných podniků Popisuje způsob vykazování společných podniků v konsolidované účetní závěrce. Kapitola 16 Investice do nemovitostí Vymezuje způsob uznávání, oceňování a vykazování investic do pozemků a bu- dov, které jsou v držení vlastníka z důvodu příjmu z nájemného nebo kapitálo- vého zhodnocení spíše než pro použití ve výrobě, dodávkách zboží nebo admi- nistrativě. Kapitola 17 Pozemky, budovy a zařízení Vymezuje způsob uznávání, oceňování a vykazování pozemků, budov a zařízení, které jsou drženy pro použití ve výrobě nebo poskytování zboží nebo služeb, pro pronájem nebo z administrativních důvodů a u nichž se očekává využití po více než jedno účetní období. Kapitola 18 Nehmotná aktiva jiná než goodwill Vymezuje způsob uznávání, oceňování a vykazování nehmotných aktiv jiných než goodwill, která jsou identifikovatelnými nepeněžními aktivy bez fyzické podstaty, jsou identifikovatelné nebo vznikají ze smluvních nebo jiných zákon- ných práv. [26]","[4] Harmonizace účetního výkaznictví Kapitola 19 Podnikové kombinace a goodwill Vymezuje způsob uznávání, oceňování a vykazování podnikových kombinací, po- skytuje návod na identifikaci nabyvatele a určování ceny podnikové kombinace. Kapitola 20 Leasingy Vymezuje způsob uznávání, oceňování a vykazování leasingů, klasifikací leasin- gů, vykazování v rozvahách nájemce i pronajímatele. Kapitola 21 Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky Vymezuje způsob uznávání, oceňování a vykazování rezerv, zveřejněných pod- míněných aktiv a podmíněných závazků. Kapitola 22 Závazky a vlastní kapitál Obsahuje principy pro klasifikaci finančních nástrojů buď jako závazků, nebo vlastního kapitálu a vztahuje se na účtování kapitálových nástrojů. Kapitola 23 Výnosy Popisuje postup vykazování výnosů plynoucích z prodeje zboží, poskytová- ní služeb, stavebních smluv, kde je účetní jednotka dodavatelem, užití aktiv účetní jednotky jinými subjekty, z něhož vzniká úrok, licenční poplatky nebo dividendy. Kapitola 24 Státní dotace Popisuje vykazování všech státních dotací. Státní dotace je podporou ze strany státu ve formě převodu zdrojů na účetní jednotku výměnou za minulé nebo budoucí splnění určitých podmínek týkajících se provozních činností účetní jednotky. Kapitola 25 Výpůjční náklady Popisuje vykazování výpůjčních nákladů, což jsou úroky a ostatní náklady, které účetní jednotce vzniknou tím, že si půjčuje zdroje. Kapitola 26 Úhrady vázané na akcie Popisuje vykazování úhrad vázaných na akcie včetně úhrad vypořádaných kapi- tálovými nástroji. Kapitola 27 Snížení hodnoty aktiv Definuje postup vykazování ztráty ze snížení hodnoty aktiv, ke které dochází, pokud účetní hodnota aktiva převýší jeho zpětně získatelnou částku. Kapitola 28 Zaměstnanecké požitky Vztahuje se na všechny zaměstnanecké požitky, tj. všechny formy protihod- not poskytovaných účetní jednotkou jejím zaměstnancům (včetně ředitele a manage mentu) za jimi poskytované služby. [27]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Kapitola 29 Daň ze zisku Zahrnuje všechny domácí a zahraniční daně, které jsou založeny na zdanitel- ných ziscích. Požaduje se, aby účetní jednotka vykazovala současné i budoucí daňové dopady transakcí a jiných událostí, které byly vykázány v účetní závěrce. Tyto vykázané daňové částky zahrnují splatnou a odloženou daň. Kapitola 30 Převody cizích měn Předepisuje, jak zahrnout transakce v cizí měně a zahraniční jednotky do účetní závěrky účetní jednotky a jak převést účetní závěrku na měnu vykazování. Kapitola 31 Hyperinflace Vztahuje se na účetní jednotky, jejichž funkční měnou je měna hyperinflační ekonomiky. Požaduje, aby taková účetní jednotka sestavovala účetní závěrku, která je upravena o dopady hyperinflace. Kapitola 32 Události po rozvahovém dni Definuje události po skončení účetního období a stanoví principy vykazování, oceňování a zveřejnění těchto událostí. Kapitola 33 Zveřejnění spřízněných stran Požaduje, aby účetní jednotka do své účetní závěrky zahrnula zveřejnění nezbyt- ná pro upozornění na možnost, že její finanční situace a výsledky byly ovlivněny existencí spřízněných stran a transakcemi s takovými stranami. Kapitola 34 Specializované činnosti Poskytuje návod na účetní výkaznictví podniků, které se zabývají třemi typy specializovaných činností – zemědělstvím, těžební činností a  licencovanými službami. Kapitola 35 Přechod na IFRS pro malé a střední podniky Popisuje, jak postupovat při prvním přechodu na vykazování v souladu s IFRS pro malé a střední podniky. Glosář Obsahuje definice základních pojmů. Srovnávací tabulka Uvádí zdroje z plných IFRS, od kterých byl IFRS for SMEs odvozený. Důvodová zpráva Popisuje okolnosti vzniku standardu a zhodnocení diskuse k obsahu standardu. Vzorová účetní závěrka a seznam požadavků na zveřejnění Uvádí vzory výkazů a doplňujících informací k účetní závěrce. [28]","[4] Harmonizace účetního výkaznictví Pokud by účetní jednotky přešly z vykazování v souladu s národní legislativou na standard, při převodu musí: • vykázat všechna aktiva a závazky, jejichž vykázání je standardem požado- váno; • nevykázat aktiva nebo závazky, pokud standard nepovoluje jejich vykazování; • reklasifikovat položky, které byly vykázány podle předchozího rámce účet- ního výkaznictví jako jeden typ aktiva, závazku nebo složky vlastního kapi- tálu, ale které jsou podle standardu různými typy aktiv, závazků nebo složek vlastního kapitálu; • aplikovat standard při oceňování všech vykazovaných aktiv a závazků; • všechny rozdíly vyplývající ze změny v účetních pravidlech k datu přechodu vykáže účetní jednotka oproti nerozdělenému zisku, případně jiné položce vlastního kapitálu. V současné době neexistují empirické studie, které by se zabývaly konkrétními dopady na hodnotu položek účetní závěrky při přechodu na standard. Ilustrativní přepočet vzorové účetní závěrky provedla Paseková a kol. (2012), výsledek uvádí ta- bulka 4.1. Tabulka 4.1: Přepočet vzorové účetní závěrky (tis. Kč) Položka Národní legislativa IFRS Rozdíl (IFRS – národní legislativa) Aktiva celkem 701 027 774 669 73 642 Dlouhodobá aktiva 349 162 441 068 91 906 Oběžná aktiva 351 865 333 601 −18 264 Vlastní kapitál + cizí 701 027 774 669 73 642 zdroje celkem Vlastní kapitál 347 324 378 046 30 722 Cizí zdroje 353 703 396 623 42 920 Výnosy 457 933 446 206 −11 727 Náklady 426 313 423 034 −3 279 Výsledek hospodaření 31 620 23 172 −8 448 Zdroj: vlastní zpracování dle Paseková a kol. (2012) Ke změnám v hodnotě jednotlivých položek v přepočtu vzorové účetní závěrky (v tabulce 4.1) došlo z důvodu rozdílů v metodách uznávání a oceňování položek majetku a závazků, nákladů a výnosů používaných v národní legislativě a standardu. Jedná se o: • zvýšení hodnoty dlouhodobého majetku, • reklasifikaci položek dlouhodobého a oběžného majetku, [29]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] • aktivaci leasingu, • změny ve vykazování finančního majetku, • změny v oceňování závazků, • změny ve vykazování rezerv, • změny v hodnotě odpisů (Paseková a kol., 2012). [4.3] Evropská harmonizace Oblast účetnictví je v EU harmonizována směrnicemi, které jsou implementovány do národních úprav účetnictví členských států. Prvními účetními směrnicemi, které 26 vznikly v 70. a 80. letech minulého století a platily až do konce roku 2015, byly: • Čtvrtá směrnice Rady ze dne 25. července 1978 o ročních účetních závěr- kách určitých forem společností (78/660/EHS). 27 • Sedmá směrnice Rady ze dne 13. června 1983 o konsolidovaných účetních závěrkách (83/349/EEC). 28 Čtvrtá směrnice obsahovala požadavky na sestavení účetní závěrky, vymezila obsah a strukturu účetních výkazů (uváděla dva typy rozvahy a čtyři typy výsledov- ky), metody oceňování majetku a závazků, obsah přílohy k účetní závěrce, obsah výroční zprávy, požadavky na zveřejnění účetní závěrky a povinnosti spojené s au- ditem. Problémem při implementaci směrnice byla možnost volby, která členským 29 státům umožňovala výběr obvykle ze dvou různých řešení, a tím snižovala vypovída- cí schopnost účetních závěrek jednotlivých států. Sedmá směrnice obsahovala podmínky pro sestavení konsolidované účetní závěr- ky, způsob sestavení konsolidované účetní závěrky, metody konsolidace, obsah konso- lidované výroční zprávy, způsoby ověřování a zveřejňování konsolidovaných závěrek. Pro banky, finanční instituce a pojišťovny byly vydány: • Směrnice Rady ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a kon- solidovaných účetních závěrkách bank a  ostatních finančních institucí, 86/635/EHS). 30 26 Směrnice (directive) jsou členské státy povinné převzít do národní legislativy. 27 Fourth Council Directive 78/660/EEC of 25 July 1978 based on article 54 (3) (g) of the Treaty on the annual accounts of certain types of companies. 28 Seventh Council Directive 83/349/EEC of 13 June 1983 based on article 54 (3) (g) of the Treaty on consolidated accounts. 29 Ve směrnici uváděná jako: „členské státy mohou povolit nebo vyžadovat (permit or require)“. 30 Council Directive 86/635/EEC of 8 December 1986 on the annual accounts and consolidated accounts of banks and other financial institution. [30]","[4] Harmonizace účetního výkaznictví • Směrnice Rady ze dne 19. prosince o ročních a konsolidovaných účetních závěrkách pro pojišťovny (91/67/EHS). 31 V následujících letech proběhla řada dílčích novelizací, které reagovaly na ak- tuální vývoj: • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES ze dne 27. září 2001, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS a 86/635/EHS, pokud se jedná o pravidla oceňování pro roční účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky některých forem společností, bank a jiných finančních institucí, 32 která reaguje na oceňování některých finančních nástrojů reálnými hodno- tami v souladu s IAS 39. • Směrnice Evropského parlamentu a  Rady 2003/51/ES ze dne 18. červ- na 2003, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS, 86/635/EHS a  91/674/EHS o  ročních účetních závěrkách a  konsolidovaných účetních závěrkách některých forem společností, bank a jiných finančních institucí a pojišťoven, která schválila používání IFRS při sestavování účetních závě- 33 rek pro společnosti s veřejně obchodovatelnými cennými papíry. Nové stan- dardy a jejich interpretace jsou přijímány formou jednotlivých nařízení, 34 která platí pro celou Evropu a není nutné je přebírat do národní legislativy. • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směr- nic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS. 35 • Směrnice Evropského parlamentu a  rady 2006/46/ES ze dne 14. června 2006, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních zá- věrkách některých forem společností, 83/349/EHS o  konsolidovaných účetních závěrkách, 86/635/EHS o  ročních účetních závěrkách a  kon- solidovaných účetních závěrkách bank a  ostatních finančních institucí 31 Council Directive 91/674/EEC of 19 December 1991 on the annual accounts and consolidated accounts of insurance undertakings. 32 Directive 2001/65/EC of the European Parliament and of the Council of 27 September 2001 amending Directives 78/660/EEC, 83/349/EEC and 86/635/EEC as regards the valuation rules for the annual and consolidated accounts of certain types of companies as well as of banks and other financial institutions. 33 Directive 2003/51/EC of the European Parliament and of the Council of 18 June 2003 amending Directives 78/660/EEC, 83/349/EEC, 86/635/EEC and 91/674/EEC on the annual and consolidated accounts of certain types of companies, banks and other financial institutions and insurance undertakings. 34 Nařízení (regulation) je právní předpis, který platí pro všechny dotčené subjekty v EU a nemusí být převzatý do národní legislativy. 35 Directive 2006/43/EC of the European Parliament and of the Council of 17 May 2006 on statutory audits of annual accounts and consolidated accounts, amending Council Directives 78/660/EEC and 83/349/EEC and repealing Council Directive 84/253/EEC. [31]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven. 36 Nová směrnice, která má za úkol reagovat na aktuální vývoj v oblasti účetního výkaznictví, byla vydaná v červnu 2013 − směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU o  ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS. 37 Tato směrnice nahrazuje čtvrtou a sedmou směrnici a upravuje obsah individuálních i konsolidovaných účetních závěrek. Další novely účetních směrnic proběhly v roce 2014: • Směrnice Rady 2014/102/EU ze dne 7. listopadu 2014 o úpravě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých fo- rem podniků v důsledku přistoupení Chorvatské republiky. 38 • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací. 39 36 Directive 2006/46/EC of the European Parliament and of the Council of 14 June 2006 amending Council Directives 78/660/EEC on the annual accounts of certain types of companies, 83/349/EEC on consolidated accounts, 86/635/EEC on the annual accounts and consolidated accounts of banks and other financial institutions and 91/674/EEC on the annual accounts and consolidated accounts of insurance undertakings. 37 Directive 2013/34/EU of the European Parliament and of the Council on the annual financial statements, consolidated financial statements and related reports of certain types of undertakings, amending Directive 2006/43/EC of the European Parliament and of the Council and repealing Council Directives 78/660/EEC and 83/349/EEC. 38 Council Directive 2014/102/EU of 7 November 2014 adapting Directive 2013/34/EU of the European Parliament and of the Council on the annual financial statements, consolidated financial statements and related reports of certain types of undertakings, by reason of the accession of the Republic of Croatia. 39 Directive 2014/95/EU of the European Parliament and of the Council of 22 October 2014 amending Directive 2013/34/EU as regards disclosure of non-financial and diversity information by certain large undertakings and groups information by certain large undertakings and groups. [32]","[5] Směrnice 2013/34/EU Národní účetní legislativy jednotlivých členských států EU jsou aktuálně upraveny směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (dále směrnice). Členské státy měly povinnost uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí do 20. července 2015. Je možné stanovit, že se předpisy poprvé použijí na účetní závěrky za období začínající 1. ledna 2016, případně v průběhu ka- lendářního roku 2016. [5.1] Východiska vzniku směrnice Podnikatelské prostředí evropských obchodních společností se v posledních dvaceti až třiceti letech měnilo velmi rychle v souladu s globalizací ekonomiky a významným vývojem v oblasti technologií. Zároveň se změnilo i právní prostředí a judikatura. Směrnice o účetnictví byly sice v průběhu let aktualizovány (viz odd. 4.3), jedna- lo se však převážně o dílčí změny, základní obsah zůstal prakticky nezměněný od jejich přijetí. Formou různých změn a doplnění se přidalo mnoho požadavků, ale menší pozornost byla věnována zjednodušení nebo odstranění požadavků součas- ných. I když změny byly opodstatněné, nakonec zvýšily požadavky na vykazování, což vedlo k větší složitosti a zvýšení regulační zátěže, která nejvíce doléhala na menší společnosti. Proto bylo důležité provést přezkum původních směrnic, který měl za cíl po- soudit jejich současný význam a přizpůsobit je novým okolnostem. Konzultace se zaměřovaly na otázky týkající se modernizace a zjednodušení směrnic o účetnictví, na snížení zátěže především pro malé podniky a současně zlepšení kvality pro všech- ny společnosti. Návrh nové směrnice respektoval cíle souvisejících dokumentů Evropské komise: • Cílem strategie Evropa 2020 je zajistit, aby se Evropa stala inteligentnějším 40 a udržitelnějším hospodářstvím. 40 Evropa 2020. Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (EUROPE 2020. A strategy for smart, sustainable and inclusive growth). Strategie EU, jejímž cílem je v příštím desetiletí dosáhnout hospodářského růstu, který by byl inteligentní (prostřednictvím efektivnějšího investování do vzdělávání, výzkumu a  inovací), udržitelný (díky odhodlání pokročit na cestě směrem k nízkouhlíkové ekonomice) a inkluzivní (se silným důrazem na tvorbu pracovních míst a snižování chudoby). Strategie zahrnuje pět ambiciózních cílů týkajících se zaměstnanosti, inovací, vzdělávání, snižování chudoby a také otázek změny klimatu a energetiky. [33]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] • Cílem Aktu o jednotném trhu je zjednodušit život malým a středním pod- 41 nikům a zlepšit přístup těchto společností k financím. • V dokumentu Small Business Act pro Evropu se uznává potřeba zvážit jas- 42 né potřeby malých a středních podniků a vytvořit segmenty v rámci této skupiny. • Z názvů i obsahu dokumentů lze dovodit, že aktuální směrnice je výrazně orientovaná na malé a střední podniky a na snížení jejich administrativní zátěže. [5.1.1] Konzultace vzniku směrnice Přípravný dialog ke vzniku směrnice se uskutečnil s cílem zvážit názory všech zain- teresovaných stran, jako jsou sestavovatelé, uživatelé, normotvůrci, orgány veřejné správy apod. Dialog proběhl v následující podobě: • setkání neformální skupiny ustavené ad hoc k řešení otázek malých a střed- ních podniků, složené z odborníků s různými zkušenostmi a znalostmi pro- blematiky; • dvě veřejné konzultace, jedna o přezkoumání směrnic a druhá o Mezinárod- ním standardu finančního výkaznictví pro malé a střední podniky (IFRS for SMEs), po kterých následovala setkání zúčastněných stran s cílem zohlednit a dále prodiskutovat výsledky; • několik tematicky zaměřených setkání s  vnitrostátními normotvůrci, zá- stupci malých a středních podniků, bank, investorů a účetních z celé EU; • konzultace s pracovní skupinou pro malé a střední podniky, poradní skupi- ny EFRAG a pracovní skupinou pro malé a střední podniky Regulačního 43 výboru pro účetnictví (ARC); 44 41 Akt o  jednotném trhu (Single Market Act I, 2011) obsahuje dvanáct nástrojů k  podnícení hospodářského růstu a  posílení důvěry v  následujících oblastech: Přístup k  financování pro malé a  střední podniky; Mobilita občanů; Práva duševního vlastnictví; Spotřebitelé jako aktéři na jednotném trhu; Služby; Sítě; Jednotný digitální trh; Sociální podnikání; Zdanění; Sociální soudržnost; Regulační prostředí pro podniky; Veřejné zakázky; Práva duševního vlastnictví. Na Akt o  jednotném trhu I  navazuje Akt o  jednotném trhu II (Single Market Act II, 2012), který uvádí další faktory nového růstu: Rozvoj plně integrovaných sítí v rámci jednotného trhu; Podpora přeshraniční mobility občanů a podniků; Podpora digitálního hospodářství v celé Evropě; Posilování sociálního podnikání, soudržnosti a důvěry spotřebitelů. 42 Iniciativa Small Business Act 2008 je prvním uceleným rámcem opatření pro EU a její členské státy zaměřeným na malé a střední podniky. 43 EFRAG – European Financial Reporting Advisory Group, poradce pro Evropskou komisi při posuzování používání IFRS v EU. 44 ARC – Accounting Regulatory Committee, funkce výboru je regulační a  spočívá v  poskytnutí názoru na návrhy Komise ke schválení mezinárodních účetních standardů. [34]","[5] Směrnice 2013/34/EU • studie o  účincích změn ve směrnici na administrativní zátěž, provedená střediskem pro strategické a hodnotící služby (CSES). 45 Pro zhodnocení průběžných výsledků vedly útvary Komise rovněž pravidelný dialog se zpracovateli výkazů, uživateli a veřejnými orgány. Proběhly veřejné konzul- tace se zúčastněnými stranami (zejména s uživateli a zpracovateli výkazů). Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) se dále podílela na vyhodnocení správních nákladů, jež by si vyžádalo případné zavedení požadavku předkládat účet- ní výkazy za jednotlivé země. Konzultace se zaměřovaly na otázky týkající se modernizace a  zjednodušení směrnic o účetnictví, na snížení zátěže především pro malé podniky a současně zlep- šení kvality pro všechny společnosti v oblasti působnosti směrnic. Harmonogram přezkumu směrnic zobrazuje tabulka 5.1. Tabulka 5.1: Harmonogram přezkumu směrnic Datum Název dokumentu Název dokumentu v originále 07/2007 Sdělení Komise o zjednodušeném Communication from the podnikatelském prostředí pro Commission on a simplified business společnosti v oblasti práva environment for companies in the obchodních společenství, účetnictví areas of company law, a auditu. Brusel, 10. 7. 2007. COM accounting and auditing, Brussels, (2007) 394 final 10. 7. 2007 COM (2007) 394 final 12/2007 Reakce na sdělení Komise ze dne Synthesis of the reactions received to 10. července 2007 the Commission communication on a simplified business environment for companies in the areas of company law, accounting and auditing 02/2009 Konzultační dokument o přezkumu Consultation on the Review of the účetních směrnic Fourth and Seventh Company Law Directives 05/2009 Odpovědi na veřejnou konzultaci Responses to the public consultation 06/2009 Setkání zúčastněných stran. Discussion Paper for Stakeholder Prezentace výsledků konzultace meeting on Friday 12 th June 2009 o přezkumu účetních směrnic. Modernisation and simplification of Modernizace a zjednodušení 4. a 7. the 4th and the 7 th Directives: směrnice. Results of the public consultation and preliminary staff comments on issues for further analysis. 45 CSES – Centre for Strategy and Evaluation Service. Centrum pro strategické a hodnotící služby bylo založeno v roce 1999, nabízí multidisciplinární výzkumné a poradenské služby a specializuje se na následující záležitosti: vyhodnocení a posouzení dopadů; rozvoj strategií; ostatní výzkumy a studie. Úkoly provádí pro řadu klientů včetně Evropské komise. [35]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Datum Název dokumentu Název dokumentu v originále 10/2009 Výsledky konzultace 2009 o revizi Summary Report on the Responses směrnic o účetnictví Received to the Working Document of the Commission services. Consultation Paper on Review of the Accounting Directives Cutting Accounting Burden for Small Business Review of the Accounting Directive. 11/2009 Konzultace o Mezinárodním Consultation on the International standardu účetního výkaznictví pro Financial Reporting Standards for malé a středně velké podniky Small and Medium-Sized Entities 3/2010 Odpovědi na veřejnou konzultaci Responses to the public consultation 5/2010 Shrnutí konzultace o IFRS pro malé Summary Report of the Responses a střední podniky Received to the Commission’s Consultation on the International Financial Reporting Standards for Small and Medium-Sized Entities 06/2011 Zpráva o studii požadavků na Report on a Study on Accounting účetnictví malých a středních requirements for SMEs podniků 09/2011 Zpráva o obdržených reakcích na Report on the Responses Received konzultace to the Consultation of Accounting Regulatory Committee Members on the Use of Options within the Accounting Directives 10/2011 Návrh směrnice Evropského Proposal for a Directive of the parlamentu a Rady o ročních European Parliament and of the účetních závěrkách, konsolidovaných Council on the annual financial účetních závěrkách a souvisejících statements, consolidated financial zprávách určitých typů podniků statements and related reports of certain types of undertakings COM (2011) 684 final 06/2013 Přijetí směrnice Evropského Directive 2013/34/EU of the European parlamentu a Rady 2013/34/EU Parliament and of the Council of ze dne 26. června 2013 o ročních 26 June 2013 on the annual financial účetních závěrkách, konsolidovaných statements, consolidated financial účetních závěrkách a souvisejících statements and related reports zprávách některých forem podniků, of certain types of undertakings, o změně směrnice Evropského amending Directive 2006/43/EC of parlamentu a Rady 2006/43/ES a o the European Parliament and of zrušení směrnic Rady 78/660/EHS the Council and repealing Council a 83/349/EHS Directives 78/660/EEC and 83/349/ EEC Zdroj: vlastní zpracování podle Review of the Accounting directives, viz http://ec.europa.eu/finance/company-reporting/index.htm [36]","[5] Směrnice 2013/34/EU Sdělení Komise (Evropská komise, 2007) vycházelo z předpokladu, že důležitou součástí agendy zlepšování právní úpravy je revize stávajících předpisů. V této sou- vislosti byl proveden úplný přezkum evropských směrnic, které se zabývají právem obchodních společností, účetnictvím a auditem, s cílem snížit administrativní zátěž pro společnosti (zejména malé a středním podniky) a současně zjistit, zda jsou ev- ropská pravidla i nadále postačující v dnešním obchodním prostředí. Sdělení mělo dva cíle: • shromáždit názory zúčastněných stran na předložené návrhy, • najít společnou řeč s členskými státy a Evropským parlamentem o budou- cích legislativních návrzích. Ve sdělení bylo konstatováno, že požadavky čtvrté, sedmé a osmé směrnice vý- razně zvýšily kvalitu finančního výkaznictví a auditu v EU. Požadavky na zvýšení a udržení kvality by měly být zachovány, je však třeba zvážit úroveň administrativní zátěže. Aby bylo snížení administrativní zátěže úspěšné, je nutné se jím zabývat jak na úrovni EU, tak i na vnitrostátní úrovni členských států, kde má zásadní význam spo- jení vykazování pro různé účely, jako jsou daně, statistika, sociální zabezpečení, tak aby se snížila celková zátěž spojená s udržováním různých účetních systémů. Komise stanovila řadu opatření, která by podle ní mohla vést ke zjednodušení pro malé a střední podniky: • zavedení „mikrosubjektů“, • stanovení prahových hodnot pro malé a střední podniky, • zrušení vybraných požadavků na zveřejňování u malých podniků, • rozšíření výjimek pro střední podniky bez konkrétního externího uživatele, • zjednodušení výkaznictví pro všechny typy společností. Členské státy by měly mít možnost vyjmout „mikrosubjekty“ z působnosti směr- nice, mohou povolit používání jednoduššího výkaznictví na národní úrovni. Prahové hodnoty pro jednotlivé subjekty byly stanoveny na základě bilanční sumy, čistého obratu a počtu zaměstnanců, společnost musí splňovat dvě ze tří kritérií. Komise navrhla zrušit požadavky na zveřejňování účetních závěrek pro malé podniky proto, že jsou používány malým počtem uživatelů, kteří mají možnost si vyžádat informace přímo od společnosti. Současně by se měly snížit požadavky i na ostatní společnosti, které nemají velké množství externích uživatelů účetní závěrky, a povolit jim používat režim pro malé a střední podniky. 46 46 Jedná se například o společnosti, v nichž jsou manažeři zároveň vlastníky, například generální ředitel je zároveň hlavním společníkem (za předpokladu, že žádný další společník nemá více než procentní podíl). [37]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Zjednodušení pro všechny společnosti bylo navrhováno v oblasti konsolidací, zrušení požadavků na vykazování odložené daně a dalších zjednodušení požadavků na zveřejňování doplňujících informací. Na sdělení komise o  zjednodušeném podnikatelském prostředí reagovali re- spondenti z 23 zemí, z toho 22 ze zemí EU (jeden z České republiky). Výsledná zprá- va (Evropská komise, 2007) představuje kvalitativní shrnutí názorů respondentů na jednotlivé části sdělení. Převážná část respondentů podpořila zjednodušení směrnic. U návrhů předložených v oblasti účetnictví a auditu respondenti podpořili: • ustanovení o  rozdělení subjektů na malé, střední a  velké podle bilanční sumy, čistého obratu a počtu zaměstnanců, • možnost vyjmout „mikrosubjekty“ z oblasti působnosti směrnice, • zjednodušení požadavků na zveřejňování malých subjektů, • zjednodušení vykazování středně velkých společností. Naopak proti zrušení vybraných požadavků na zveřejnění u malých firem se po- stavily tři čtvrtiny respondentů. Další reakce byly zaměřené na zjednodušení pro všechny subjekty, jako např. zrušení vykazování odložené daně nebo zjednodušení v oblasti konsolidací. Mezi dalšími návrhy se objevily komentáře k IFRS pro malé a střední podniky, které byly uznány za příliš složité a pro potřeby malých a středních podniků nevyhovující. Další konzultace o přezkumu direktiv proběhla v únoru až říjnu 2009, kdy byly zveřejněny výsledky. Konzultační materiál (Evropská komise, 2009) jako důvody ke změnám uvádí, že čtvrtá a sedmá směrnice sloužily jako základ pro účetní výkaznic- tví asi 30 let, během kterých se změnilo podnikatelské prostřední i potřeby uživatelů. Účetní výkaznictví se v EU změnilo i v roce 2005, kdy se zavedla povinnost sesta- vovat účetní závěrky v souladu s IFRS pro společnosti kotované na burze. Směrnice byly v průběhu let několikrát změněny, ale zásadní revize neproběhla. Uvádí se, že mnoho pozměňovacích návrhů a nové požadavky činily směrnici složitější a obtíž- nější. Směrnice obsahují mnoho možností volby, a tím je srovnávání účetních výkazů v rámci různých členských států obtížnější. Cílem přezkumu bylo získat podklady pro modernizaci a zjednodušení účetního výkaznictví. Hlavní výsledky konzultace: • Většina respondentů vyjádřila podporu zjednodušenému výkaznictví pro malé a střední podniky. • Se soustředěním účetních zásad do jedné sekce směrnice souhlasilo 84 % respondentů. • Změny nebo vyjasnění navrhovaných zásad, případně jejich doplnění, na- vrhla polovina respondentů (například požadavky na definování cíle účetní závěrky a jejich jednotlivých prvků – aktiva, závazky, vlastní kapitál, náklady a výnosy). [38]","[5] Směrnice 2013/34/EU • S návrhem na restrukturalizaci směrnic přístupem „zdola nahoru“ („bottom-up“), kdy by se jako první stanovily požadavky pro malé podniky a další pro velké a střední podniky by se postupně přidávaly, souhlasilo 60 % respondentů. • Se současnými pravidly na vykazování malých a  středních podniků bylo spokojeno pouze 30 % respondentů. • Další otázky směřovaly ke zjednodušení směrnice i pro další kategorie pod- niků (kde respondenti příliš prostoru pro zjednodušení nevidí), vhodnosti a velikosti kritérií pro klasifikaci účetních jednotek na malé, střední a velké (bilanční suma, čistý obrat, počet zaměstnanců), povinnosti zavést výkaz o peněžních tocích, k formátu výkazů, otázkám vykazování mimořádných položek nákladů a výnosů a dalším. Součástí probíhajícího přezkumu směrnic o účetnictví byly i konzultace o Mezi- národním standardu účetního výkaznictví pro malé a střední podniky (International Financial Reporting Standard for Small and Medium-Sized Entities). Cílem konzul- tace bylo získat názor na použití standardu a zároveň vymezit vztah mezi směrnicí a standardem. Otázky v konzultačním materiálu byly zaměřeny následovně: • vhodnost využití standardu v Evropě, případně pro konkrétní typy podniků, • vymezení nákladů a přínosů spojených s vykazováním podle standardu, • užitečnost poskytovaných informací, • srovnatelnost účetních závěrek, • možnost začlenění standardu do právního rámce EU pro účetnictví, • vymezení a řešení oblastí, které jsou mezi direktivou a standardem nesluči- telné, • připomínky k přepracování směrnic, jejich postavení a další vývoj. V  reakci na konzultační materiál respondenti obecně potvrdili svou podporu směrnice o účetnictví jako základního rámce účetnictví v EU. V odpovědích byl kla- den důraz na klíčovou úlohu směrnic v rámci EU, měly by poskytovat soubor všeobec- ných účetních principů platných v celé EU. Zjednodušené a revidované směrnice by měly zajistit potřeby malých a středních podniků. Názory na standard byly rozdílné. Argumenty odpůrců: • Standard je složitý, obzvláště pro malé podniky. • Pro podniky, které působí jenom lokálně, není nutná mezinárodní srovna- telnost a sestavovatelé i uživatelé jsou zvyklí na vnitrostátní účetní pravidla. • V souvislosti se zavedením standardu by vzrostly náklady na přípravu účet- ních závěrek a školení zaměstnanců. Malé podniky by měly horší přístup k firemnímu vzdělávání. [39]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] • Standard nepostihne úzkou vazbu mezi účetnictvím a daněmi u obchodních společností, která existuje v řadě členských zemí. • Standard není v  souladu s  podmínkami rozdělování zisku u  obchodních společností. Argumenty zastánců: • Standard přispěje k větší mezinárodní srovnatelnosti. • Zjednoduší postupy při sestavování konsolidovaných účetních závěrek. • Zvýší možnost získávání mezinárodních financí. • Mnozí respondenti uvedli, že uživatelé účetnictví by měli prospěch z rozší- řené působnosti standardu především v důsledku zvýšené schopnosti analy- zovat a porovnávat účetní závěrky sestavené v různých jurisdikcích, došlo by ke zjednodušení přeshraničních fúzí i přeshraniční spolupráce. • Norma je vhodná pro mezinárodní skupiny a dceřiné společnosti vykazující podle IFRS. • Společný účetní jazyk by zlepšil komunikaci mezi obchodními partnery, in- vestory a věřiteli se sídlem v zahraničí, přispěl by i k usnadnění mobility účetních a auditorů v rámci EU a zlepšil vyhlídky na společné vzdělávání. • Investorům a ratingovým agenturám by se zlepšily podmínky pro rozho- dování. V procesu možného sbližování směrnice a standardu se někteří respondenti vy- jádřili pro zrevidování směrnice tak, aby nebyla v rozporu se standardem, někteří pro přijetí standardu jako možnosti volby, a jiní naopak varovali před radikálními změnami a vyjádřili se spíše pro evoluční proces. Komise přezkoumala možnost přijetí IFRS pro malé a střední podniky na úrovni EU a tuto možnost zamítla. Na základě rozdílů mezi standardem a směrnicí došla k zá- věru, že standard by nebyl vhodným nástrojem pro snižování administrativní zátěže. Posuzovatelé vycházeli z toho, že standard pro malé a střední podniky je novým stan- dardem (byl schválen v roce 2009), chybí zkušenosti s jeho uplatněním po celém svě- tě. Rozhodující byly i některé odlišnosti mezi směrnicí a standardem, jako například vykazování nesplaceného upsaného akciového kapitálu, snížení hodnoty goodwillu, u kterého není možné spolehlivě odhadnout očekávanou dobu životnosti. Vzhledem k tomu bylo rozhodnuto, že explicitní, úplné přijetí standardu nebude možné. Na základě výsledků konzultací byl 25. 10. 2011 zveřejněn návrh směrnice Evrop- ského parlamentu a Rady o ročních finančních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách určitých typů podniků. Součástí zveřejně- ného návrhu bylo shrnutí předchozích aktivit souvisejících se vznikem nové směrnice. V dokumentu bylo konstatováno, že v rámci přípravných prací na novelizované směr- nici bylo provedeno několik přezkoumání (viz tabulka 5.1), která se zaměřila na: [40]","[5] Směrnice 2013/34/EU • snížení administrativní zátěže a zjednodušení administrativy zejména s dů- razem na malé společnosti, • zlepšení vypovídací schopnosti a srovnatelnosti účetních závěrek s důrazem na ty společnosti, pro které jsou tato hlediska významná v důsledku aktivní přeshraniční činnosti a vyššího počtu zúčastněných stran, • ochranu základní potřeby uživatelů se zaměřením na uchování potřebných účetních informací, • zlepšení transparentnosti plateb, které vládám odvádí těžební průmysl a společnosti, které těží základní lesy. Z konzultací vyplynulo, že přímo zúčastněné strany jsou celkově spokojené 47 se současným rámcem, který z všeobecného hlediska fungoval v průběhu let dobře. Prostor pro změny vidí v určitých zjednodušeních zejména u nejmenších podniků, zároveň poukázaly na potřebu zvýšit spolehlivost a srovnatelnost účetních výkazů zvláště v případě větších společností, jež obvykle vykonávají rozsáhlejší zahraniční operace. Návrh směrnice předložil revizi a modernizaci vybraných požadavků, které byly obsaženy v současných směrnicích. Návrh obsahoval: • kategorizaci podniků na malé, střední a velké, • snížení požadavků na vykazování v  přílohách účetní závěrky pro malé a střední podniky, • omezení povinného auditu, • stanovení výjimek ze sestavování konsolidovaných účetních závěrek pro malé konsolidační skupiny, • zavedení požadavku zveřejňování plateb velkých podniků a subjektů veřej- ného zájmu vládám, • snížení počtu možností volby (například snížení výběru z formátů výsledovek), • zavedení zásady „upřednostnění obsahu před formou“. [5.2] Obsah směrnice Směrnice se vztahuje na roční individuální a konsolidovanou účetní závěrku vybra- ných účetních jednotek. Skládá se z 11 kapitol: Kapitola 1 Oblast působnosti, definice, kategorie podniků a skupin Kapitola 2 Obecná ustanovení a obecné zásady Kapitola 3 Rozvaha a výsledovka Kapitola 4 Příloha k účetní závěrce Kapitola 5 Zpráva vedení podniku Kapitola 6 Konsolidované účetní závěrky a zprávy 47 K přímo zúčastněným stranám patří sestavovatelé a uživatelé účetních výkazů a orgány veřejné správy. [41]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Kapitola 7 Zveřejňování Kapitola 8 Audit Kapitola 9 Osvobození a omezení týkající se osvobození Kapitola 10 Zpráva o platbách vládám Kapitola 11 Závěrečná ustanovení V kapitole 1 Oblast působnosti, definice a kategorie podniků a skupin, v článku 1 Oblast působnosti jsou vymezeny formy podniků, které spadají do její působnosti. 48 V článku 2 Definice jsou definovány pojmy používané ve směrnici: subjekt ve- řejného zájmu, účasti (práva, která drží jeden podnik na základním kapitálu jiných podniků), spřízněné strany, dlouhodobá aktiva, čistý obrat, pořizovací cena, výrobní náklady, úpravy hodnot, mateřský podnik, dceřiný podnik, skupina podniků, pod- niky ve skupině, přidružený podnik, investiční podniky, finanční holdingové podni- ky, významnost. Stejně jako v předchozí čtvrté direktivě, nejsou definovány základní prvky účetní závěrky, aktiva, závazky, vlastní kapitál, náklady, výnosy, i když jsou v textu používány. Článek 3 Kategorie podniků a skupin obsahuje rozdělení podniků do kategorií malé, střední, velké. Kategorizace se provádí na základě bilanční sumy, čistého ob- 49 ratu a průměrného počtu zaměstnanců, kdy podniky k rozvahovému dni nepřekra- 50 čují dvě ze tří kritérií (podrobněji odd. 5.3). Kapitola 2 Obecná ustanovení a obecné zásady obsahuje obecná ustanovení vztahující se k  účetní závěrce, vymezuje rozsah účetní závěrky, tj. výkazy, které musí obsahovat, podmínky věrného a pravdivého zobrazení a souladu se směrnicí, povinnost zveřejňování výkazů, způsob identifikace účetních výkazů, předpoklad trvání podniků, stálost metod, konzistence vykazování, zásadu opatrnosti, bilanční kontinuitu, pravidla pro oceňování nebo případné přeceňování položek účetních výkazů. Kapitola 3 Rozvaha a výsledovka obsahuje obecná ustanovení pro rozvahu a výsledovku. Vymezuje dva typy rozvahy a dva typy výsledovky, které jsou uvede- ny v podobném členění v přílohách III, IV, V, VI směrnice. Obsahuje pokyny k vy- kazování jednotlivých položek účetních výkazů a zjednodušení pro malé a střední podniky. 48 V  příloze I  a II směrnice jsou vyjmenovány typy podniků v  každém členském státu. V  České republice jsou to společnost s ručením omezeným a akciová společnost. 49 Bilanční suma uvedená zahrnuje celkovou hodnotu aktiv uvedených v položkách A až E, části „aktiva“ podle vzoru členění rozvahy stanoveného v příloze III nebo aktiv uvedených v položkách A až E podle vzoru členění rozvahy stanoveného v příloze IV. Zjednodušené výkazy viz tabulky 4.2, 4.3, 4.4 a 4.5. Plnou verzi výkazů obsahují přílohy 4–7. 50 Čistým obratem se rozumí částky pocházející z prodeje výrobků a z poskytování služeb po odečtení prodejních slev, daně z přidané hodnoty a ostatních daní přímo spojených s obratem. [42]","[5] Směrnice 2013/34/EU Kapitola 4 Příloha k účetní závěrce vymezuje informace, které musí obsahovat příloha a které doplňují a rozšiřují údaje obsažené přímo ve výkazech. Kapitola 5 Zpráva vedení podniku obsahuje požadavky na sestavení této zprávy. Zpráva musí obsahovat přehled vývoje a výkonnosti činnosti podniku a jeho situace, jakož i popis zásadních rizik a nejistot, kterým podnik čelí. Kapitola 6 Konsolidované účetní závěrky vymezuje oblast působnosti konso- lidovaných účetních závěrek, zahrnuje požadavky na jejich sestavování, osvobození od konsolidace, popisuje metody konsolidace, požadavky na přílohu ke konsolidova- ným účetním závěrkám a konsolidovanou zprávu o vedení podniku. Kapitola 7 Zveřejňování ukládá členským státům, aby zajistily zveřejnění svých účetních výkazů spolu s výrokem auditora, a stanovuje osvobození a zjednodušení pro malé a střední podniky. Kapitola 8 Audit vyžaduje, aby členské státy zajistily, aby audit účetní závěrky subjektů veřejného zájmu a středních a velkých podniků prováděl jeden nebo více statutárních auditorů nebo auditorských společností, které členské státy schválily pro provádění povinných auditů na základě směrnice 2006/43/ES. Popisuje také obsah zprávy auditora. Kapitola 9 Osvobození a omezení týkající se osvobození vymezuje podmín- ky osvobození od vykazování vybraných informací pro mikropodniky, pro dceřiné a mateřské podniky při konsolidaci, pro podniky, které jsou společníky s ručením omezeným v jiných podnicích, a omezení osvobození pro subjekty veřejného zájmu. Kapitola 10 Zpráva o platbách vládám definuje typy podniků, od kterých se vyžadují zprávy vládám, popisuje obsah zprávy pro individuální podniky i skupiny a způsob zveřejnění. Kapitola 11 Závěrečná ustanovení popisuje výkon přenesené pravomoci, sankce za nedodržení, zrušení směrnic 78/660/EHS a 83/349/EHS, vstup směrnice v plat- nost a uvedení účinnosti předpisů členských států EU do souladu se směrnicí. [5.2.1] Účetní závěrka Roční účetní závěrka (Kapitola 2 článek 4 směrnice) musí být sestavena v souladu se směrnicí, zahrnuje minimálně rozvahu, výsledovku a přílohu, případně mohou členské státy vyžadovat i další výkazy (obrázek 5.1). [43]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Možnost Minimální rozsah závěrky vyžadovat Rozvaha Výsledovka Příloha Další výkazy Obrázek 5.1: Složky účetní závěrky Zdroj: vlastní zpracování Musí podávat věrný a pravdivý obraz o aktivech, pasivech, finanční situaci a vý- sledku hospodaření podniku, v příloze mohou být uvedeny i další informace nad rámec směrnice, které naplnění požadavku věrného a pravdivého zobrazení po- tvrdí. V případě, že by použití směrnice bylo neslučitelné s věrným a pravdivým zobrazením, příslušné ustanovení se nepoužije. Zdůvodnění této skutečnosti s vy- světlením vlivu na aktiva, pasiva, finanční situaci a výsledek hospodaření podniku se uvede v příloze k účetní závěrce. Členské státy mohou vymezit příslušné výji- mečné případy a stanovit odpovídající zvláštní pravidla, která se mají v takových případech použít. Dokument označující účetní závěrku musí obsahovat název podniku, práv- ní formu a sídlo společnosti, případně údaj, že je společnost v likvidaci (Směrnice 2009/101/ES). Účetní závěrky musí být sestaveny v souladu s obecnými zásadami, uvedenými v článku 6 směrnice: a) předpokládá se, že podnik bude ve své činnosti nepřetržitě pokračovat; b) účetní pravidla a  metody oceňování nelze od jednoho účetního období k druhému měnit; c) uznávání a oceňování položek se provádí na základě zásady opatrnosti, tj. že se mohou uznávat jenom zisky realizované k rozvahovému dni; musí se zveřejňovat všechny závazky, i ty, co vznikly mezi rozvahovým dnem a dnem sestavení závěrky; musí se zveřejňovat všechny záporné úpravy hodnot bez ohledu na výsledek hospodaření; d) částky zachycené v rozvaze a výsledovce se stanoví na akruálním principu; e) počáteční rozvaha každého účetního období musí odpovídat konečné rozvaze předchozího účetního období; f) jednotlivé složky aktiv a pasiv se oceňují odděleně; g) jakákoli kompenzace mezi položkami aktiv a pasiv nebo mezi položkami nákladů a výnosů je zakázána; [44]","[5] Směrnice 2013/34/EU h) položky zachycené ve výsledovce a  v rozvaze se vykazují s  ohledem na podstatu dotčené transakce nebo ujednání; i) položky zachycené v  účetní závěrce se oceňují v  pořizovacích cenách či výrobních nákladech; j) požadavky týkající se účetního zachycování, oceňování, vykazování, uvádění informací a  konsolidace stanovené ve směrnici nemusí být dodržovány, jestliže je účinek jejich dodržování nevýznamný. U výše uvedených zásad je možné uplatnit výjimky: • U zákazu kompenzace (písm. g) mohou členské státy ve zvláštních přípa- dech povolit nebo vyžadovat, aby podniky prováděly kompenzaci mezi po- ložkami aktiv a pasiv nebo mezi položkami nákladů a výnosů, jsou-li kom- penzované částky uvedeny v hrubé výši v příloze v účetní závěrce. • Členské státy mohou podniky osvobodit od požadavků zaúčtovat polož- ky rozvahy a výsledovky s ohledem na podstatu transakce nebo ujednání (písm. h). • Členské státy mohou omezit oblast působnosti (písm. j) na vykazování a uvádění informací. • Vedle částek zachycených v souladu s písm. c) mohou členské státy povolit nebo vyžadovat, aby byly zachycovány všechny předvídatelné závazky a po- tenciální ztráty vznikající v  průběhu daného nebo předchozího účetního období, a to i v případě, že se stanou zřejmými až mezi rozvahovým dnem a dnem sestavení rozvahy. [5.2.2] Oceňování položek účetní závěrky Položky zachycované v ročních účetních závěrkách by měly být v zájmu spolehli- vosti informací v souladu s odst. 18 směrnice oceňovány v pořizovacích cenách či 51 výrobních nákladech. Členské státy by však měly mít možnost povolit či vyžadovat, 52 aby podniky provedly přecenění svých dlouhodobých aktiv tak, aby se uživatelům účetních závěrek dostalo relevantnějších informací. Členské státy mohou všem podnikům nebo vybraným druhům podniků v sou- ladu s kap. 2 odstavci 7 a 8 povolit nebo od nich vyžadovat oceňování dlouhodobých 51 Pořizovací cenou je cena, která má být zaplacena, zvýšená o související náklady a snížená o jakékoli související snížení nákladů na pořízení (směrnice, kapitola 1 článek 2 odst. 6). 52 Výrobní náklady zahrnují pořizovací cenu surovin, spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v  přímé souvislosti s  danou položkou. Mohou zahrnovat i  přiměřenou poměrnou část fixních nebo variabilních režijních nákladů nepřímo přiřaditelných k dané položce, jestliže se vztahují k období výroby. Náklady na distribuci se do těchto nákladů nezahrnují (směrnice, kapitola 1 článek 2 odst. 7). [45]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] aktiv v přeceněných hodnotách. V případě, že bude stanovena možnost přecenění, 53 musí členské státy zároveň vymezit obsah, limity a pravidla používání. Rozdíl mezi původní a přeceněnou cenou se v rozvaze zobrazí ve vlastním kapi- tálu v položce Fond z přecenění. Může být kdykoli zcela nebo částečně kapitalizován. Pokud již částky zahrnuté do fondu z přecenění nejsou k účtování na základě přece- ňování zapotřebí, fond z přecenění se sníží. Členské státy mohou stanovit pravidla pro používání fondu z přecenění za předpokladu, že převody z fondu z přecenění do výsledovky je možné uskutečnit jen tehdy, pokud byly převedené částky zachyce- ny ve výsledovce jako náklady nebo pokud odrážejí zvýšení hodnoty, které již bylo skutečně realizováno. Žádná část fondu z přecenění nesmí být přímo ani nepřímo rozdělena, pokud nepředstavuje skutečně realizované zvýšení hodnoty. Na základě přeceněné hodnoty se každoročně vypočítávají úpravy hodnot. V souladu s článkem 8 směrnice mohou členské státy povolit nebo vyžadovat oceňování vybraných finančních nástrojů (včetně derivátových) reálnou hodnotou. 54 Oceňovací základny ukazuje obrázek 5.2. Dlouhodobý Pořizovací cena majetek Zásoby Majetek vzniklý ve Vlastní náklady vlastní režii Možnosti volby Přeceněná Dlouhodobý hodnota majetek Reálná hodnota Finanční majetek Obrázek 5.2: Metody oceňování Zdroj: vlastní zpracování 53 Stanoví-li vnitrostátní právo oceňování na základě přecenění, vymezí současně jeho obsah, limity a pravidla používání (kapitola 1 článek 7 odst. 1). 54 Reálná hodnota se v případě finančních nástrojů, pro které lze snadno identifikovat hodnověrný trh, stanoví podle tržní hodnoty. Nelze-li tržní hodnotu pro některý nástroj snadno zjistit, ale lze ji zjistit pro jeho jednotlivé složky nebo pro podobný nástroj, je možné tržní hodnotu odvodit z tržní hodnoty jeho složek nebo podobného nástroje. V  případě finančních nástrojů, pro které nelze snadno identifikovat hodnověrný trh, podle hodnoty vyplývající z obecně uznávaných oceňovacích modelů a technik, pokud tyto oceňovací modely a techniky zajišťují přijatelný odhad tržní hodnoty. [46]","[5] Směrnice 2013/34/EU [5.2.3] Rozvaha a výsledovka Směrnice uvádí dva typy rozvahy a dva typy výsledovky. Členské státy si zvolí jeden nebo oba typy rozvahy stanovené v přílohách III a IV směrnice a jeden nebo dva typy výsledovky stanovené v přílohách V a VI směrnice. Agregované typy rozvah uvádějí tabulky 5.2 a 5.3, plná verze je v přílohách 4 a 5. Agregované typy výsledovek uvádějí tabulky 5.4 a 5.5, plná verze je v přílohách 6 a 7. Členění rozvahy a výsledovky se nesmí měnit od jednoho účetního období ke druhému, odchylka je povolena ve výjimečných případech za účelem podání věr- ného a pravdivého zobrazení. Každá odchylka se musí zdůvodnit v příloze. Položky v rozvaze a výsledovce se uvádějí odděleně ve stanoveném pořadí. Je možné provést podrobnější členění nebo vložení mezisoučtů za předpokladu, že zůstane zachována původní struktura. Povolena je úprava názvosloví u položek označených arabskými číslicemi, pokud se jedná o specifické položky konkrétního hospodářského odvětví. Položky označe- né arabskými číslicemi mohou být i sloučeny, pokud je jejich výše nevýznamná. Je možné přizpůsobit vzory členění rozvahy i výsledovky tak, aby zahrnovaly rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty. U každé položky se uvádí číselný údaj za běžné a mi- nulé účetní období. Tabulka 5.2: Horizontální členění rozvahy Aktiva A. Nesplacený upsaný základní kapitál B. Zřizovací výdaje C. Dlouhodobá aktiva I. Nehmotná aktiva II. Hmotná aktiva III. Finanční aktiva D. Krátkodobá aktiva I. Zásoby II. Pohledávky III. Investice IV. Bankovní a pokladní hotovost E. Náklady a příjmy příštích období Vlastní kapitál a cizí zdroje A. Vlastní kapitál I. Upsaný základní kapitál II. Emisní ážio [47]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] III. Fond z přecenění IV. Fondy V. Výsledek hospodaření za minulá účetní období VI. Výsledek hospodaření za účetní období B. Rezervy C. Závazky D. Výdaje a výnosy příštích období Zdroj: vlastní zpracování na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU Tabulka 5.3: Vertikální členění rozvahy A. Nesplacený upsaný základní kapitál B. Zřizovací výdaje C. Dlouhodobá aktiva I. Nehmotná aktiva II. Hmotná aktiva III. Finanční aktiva D. Krátkodobá aktiva I. Zásoby II. Pohledávky III. Investice IV. Bankovní a pokladní hotovost E. Náklady a příjmy příštích období F. Závazky se zbytkovou dobou splatnosti do jednoho roku G. Čistá krátkodobá aktiva/závazky H. Celková aktiva snížená o krátkodobé závazky I. Závazky se zbytkovou dobou splatnosti delší než jeden rok J. Rezervy K. Výdaje a výnosy příštích období L. Vlastní kapitál I. Upsaný základní kapitál II. Emisní ážio III. Fond z přecenění IV. Fondy V. Výsledek hospodaření za minulá účetní období VI. Výsledek hospodaření za účetní období Zdroj: vlastní zpracování na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU [48]","[5] Směrnice 2013/34/EU Možnosti volby při sestavení rozvahy pro členské státy ukazuje obrázek 5.3. Typy rozvahy Rozvaha ve vertikálním členění Rozvaha v horizontálním členění Povinnost dodržet Základní strukturu výkazu Provést podrobnější členění položek Možnosti úprav Vložit mezisoučty Agregovat nevýznamné položky označené arabskými číslicemi Obrázek 5.3: Možnosti úpravy rozvahy Zdroj: vlastní zpracování Pro vykazování položek rozvahy uvádí směrnice v článku 12 zvláštní ustanovení, která slouží k upřesnění položek: • Pokud se určité aktivum či pasivum vztahuje k více než jedné položce, jeho vztah k jiným položkám se uvede buď u položky, u které se toto aktivum či pasivum vykáže, nebo v příloze v účetní závěrce. • Vlastní podíly a podíly v podnicích ve skupině se vykazují jen v položkách předepsaných pro tento účel. • Rozdělení konkrétních aktiv na dlouhodobá nebo krátkodobá záleží na úče- lu, k němuž jsou určena. • Věcná práva k nemovitostem a jiná podobná práva, jak je vymezuje vnitro- státní právo, se vykazují v položce „pozemky a budovy“. • Pořizovací cena dlouhodobých aktiv s omezenou dobou ekonomické život- nosti, náklady na jejich výrobu nebo jejich přeceněná hodnota se snižují o úpravy hodnot vypočítané tak, aby se hodnota těchto aktiv během doby jejich ekonomické životnosti systematicky odepisovala. • U dlouhodobých finančních aktiv mohou členské státy povolit nebo vyžado- vat úpravy hodnot tak, aby byla oceněna na nižší z hodnot, jež jim k rozva- hovému dni přísluší. [49]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] • U dlouhodobých aktiv se provedou úpravy hodnot bez ohledu na to, zda je doba jejich ekonomické životnosti omezena, či nikoli, tak aby byla oceněna nižší z hodnot, jež jim k rozvahovému dni přísluší, jestliže se očekává, že snížení jejich hodnoty bude trvalé. V oceňování v nižší z hodnot se nesmí pokračovat, jestliže pominuly důvody, pro které se úpravy hodnot provádě- ly. Veškeré úpravy hodnot je třeba vykázat ve výsledovce a uvést odděleně v příloze k účetní závěrce. • U krátkodobých aktiv se provádějí úpravy hodnot tak, aby se vykazovala v nižší z tržních hodnot nebo ve výjimečných případech v jiné nižší hodno- tě, jež jim k rozvahovému dni přísluší. V oceňování nižší z hodnot se nesmí pokračovat, jestliže pominuly důvody, pro které se úpravy hodnot prováděly. • Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat, aby byly úroky z kapitálu vy- půjčeného za účelem financování výroby dlouhodobých nebo krátkodobých aktiv zahrnuty do výrobních nákladů v rozsahu, v jakém se tyto úroky vzta- hují k období výroby. Každé použití tohoto ustanovení se uvede v příloze k účetní závěrce. • Členské státy mohou povolit, aby se pořizovací cena nebo náklady na výro- bu zásob zboží stejné kategorie i všech zastupitelných položek včetně inves- tic vypočítávaly na základě vážených průměrných cen, podle metody „first in – first out (FIFO)“, „last in – first out (LIFO)“ nebo podle metody zohled- ňující obecně uznávané osvědčené postupy. • Pokud je splatná částka jakéhokoli dluhu vyšší než přijatá částka, mohou členské státy povolit nebo vyžadovat, aby byl rozdíl vykázán v aktivech. Roz- díl se vykazuje samostatně v rozvaze nebo v příloze v účetní závěrce. Při- měřená částka tohoto rozdílu se každý rok odepíše a rozdíl musí být zcela odepsán nejpozději v okamžiku splacení dluhu. • Nehmotná aktiva musí být odepsána za dobu své ekonomické životnosti. Goodwill a náklady na výzkum a vývoj musí být odepsány v rozmezí 5–10 let. Pokud jsou zřizovací výdaje vykázány v aktivech, musí být tyto výdaje odepsány nejpozději do pěti let. V případě, že zřizovací výdaje nebo akti- vované náklady na vývoj nebyly zcela odepsány, nemůže dojít k rozdělení zisku, pokud výše fondů použitelných k rozdělení a zisků za minulá účetní období není nejméně rovna částce neodepsaných nákladů. • Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo datum, ke kterému vzniknou. Členské státy mohou také povolit vytvoření rezerv určených ke krytí nákla- dů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo datum, ke kterému vzniknou. K rozvahovému dni musí rezerva [50]","[5] Směrnice 2013/34/EU představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně vzniknou, nebo v případě závazku částky, která je zapotřebí k vypořádání. Rezervy nesmějí být použity k úpravám hodnot aktiv. Dva typy výsledovky, uváděné v přílohách V a VI směrnice se liší podle členění nákladů na výsledovku sestavenou v souladu s druhovým členěním nákladů (tabulka 5.4) a výsledovku sestavenou v souladu s účelovým členěním nákladů (tabulka 5.5). Tabulka 5.4: Členění výsledovky – druhové členění nákladů 1. Čistý obrat 2. Změny stavu zásob výrobků a nedokončené výroby 3. Aktivace výkonů vlastní výroby 4. Ostatní provozní výnosy 5. a) Suroviny a jiné spotřebované výkony b) Ostatní externí náklady 6. Osobní náklady 7. a) Úpravy hodnot ve vztahu ke zřizovacím výdajům a k dlouhodobým hmotným a nehmotným aktivům b) Úpravy hodnot ve vztahu ke krátkodobým aktivům v rozsahu, v jakém překročily částku úpravy hodnot, která je v daném podniku běžná 8. Ostatní provozní náklady 9. Výnosy z účastí se samostatným uvedením výnosů z účastí od podniků ve skupině 10. Výnosy z ostatních investic a půjček zahrnutých do dlouhodobých aktiv se samostatným uvedením výnosů od podniků ve skupině 11. Výnosové úroky a podobné výnosy se samostatným uvedením výnosů od podniků ve skupině 12. Úpravy hodnot finančních aktiv a investic držených jako krátkodobá aktiva 13. Nákladové úroky a podobné náklady se samostatným uvedením částek splatných podnikům ve skupině 14. Daň ze zisku 15. Výsledek hospodaření po zdanění 16. Ostatní daně nevykázané v položkách 1–15 17. Výsledek hospodaření za účetní období Zdroj: vlastní zpracování na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU Tabulka 5.5: Členění výsledovky – účelové členění nákladů 1. Čistý obrat 2. Náklady vynaložené na prodané zboží nebo poskytnuté služby 3. Hrubý zisk nebo ztráta 4. Odbytové náklady 5. Správní náklady [51]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] 6. Ostatní provozní výnosy 7. Výnosy z účastí se samostatným uvedením výnosů z účastí od podniků ve skupině 8. Výnosy z ostatních investic a půjček zahrnutých do dlouhodobých aktiv se samostatným uvedením výnosů od podniků ve skupině 9. Výnosové úroky a podobné výnosy se samostatným uvedením výnosů od podniků ve skupině 10. Úpravy hodnot finančních aktiv a investic držených jako krátkodobá aktiva 11. Nákladové úroky a podobné náklady se samostatným uvedením částek splatných podnikům ve skupině 12. Daň ze zisku 13. Výsledek hospodaření po zdanění 14. Ostatní daně nevykázané v položkách 1–13 15. Výsledek hospodaření za účetní období Zdroj: vlastní zpracování na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU Členské státy zvolí jeden nebo oba vzory výsledovky. Členské státy mohou pod- nikům povolit či vyžadovat, aby místo prezentace výsledovky předkládaly výkaz fi- nanční výkonnosti, je-li obsah takto poskytovaných informací přinejmenším rov- nocenný obsahu informací, které jsou požadovány ve výsledovce. Možnosti úpravy výsledovky uvádí obrázek 5.4. Vzory výsledovky Výsledovka s druhovým členěním nákladů Výsledovka s účelovým členěním nákladů Povinnost dodržet Základní strukturu výkazu Provést podrobnější členění položek Vložit mezisoučty Možnosti úprav Agregovat nevýznamné položky označené arabskými číslicemi Vložit položky vyjadřující rozdělení zisku Obrázek 5.4: Možnosti úprav výsledovky Zdroj: vlastní zpracování [52]","[5] Směrnice 2013/34/EU [5.2.4] Variantní řešení ve směrnici Směrnice v mnoha případech obsahuje variantní řešení jednotlivých situací, která jsou označena formulací „povolit či vyžadovat“ nebo odkazy na národní legislativu. 55 Variantní řešení vzniklo jako důsledek skutečnosti, že účetní směrnice jsou ur- čeny pro země, které spadají do dvou odlišných systémů regulace účetnictví. Každá evropská země má svůj národní regulační systém, který vychází z právního systému a způsobu financování domácích společností. Existují dva typy právní kultury: ang- losaský typ právní kultury a kontinentální typ právní kultury. Právo volby umožňuje při transpozici směrnic do národních legislativ určitou obsahovou volnost a respek- tování národních specifik (Žárová, 2006). Tyto varianty do jisté míry zjednoduší aplikaci směrnice, ale v konečném součtu snižují vypovídací schopnost účetních výkazů, protože neposkytují uživatelům srov- natelné informace. Možnosti volby v jednotlivých částech směrnice uvádějí tabulky 5.6–5.8. Tabulka 5.6: Varianty uváděné v úvodu ve zdůvodnění směrnice Situace Odkaz Možnost volby Možnost zavést Odstavce 14, Členské státy by měly zohlednit konkrétní vlastní režim pro 15 zdůvodnění podmínky a potřeby svých vlastních trhů. mikropodniky směrnice Kompenzace Odstavec 16 Nemělo by být dovoleno provádět kompenzaci jednotlivých položek zdůvodnění mezi položkami aktiv a pasiv a mezi položkami aktiv, pasiv, nákladů směrnice nákladů a výnosů a složky aktiv a pasiv by měly a výnosů být oceňovány odděleně. Členské státy by měly mít možnost povolit nebo vyžadovat, aby podniky prováděly kompenzace mezi položkami aktiv a pasiv a mezi položkami nákladů a výnosů. Oceňování položek Odstavec 18 Položky zachycované v účetních závěrkách účetní závěrky zdůvodnění by měly být v zájmu spolehlivosti informací směrnice oceňovány v pořizovacích cenách či výrobních nákladech. Členské státy by měly mít možnost povolit či vyžadovat, aby podniky provedly přecenění svých dlouhodobých aktiv tak, aby se uživatelům účetních závěrek dostalo relevantnějších informací. Oceňování Odstavec 19 Členské státy by měly povolit u některých finančních nástrojů zdůvodnění finančních nástrojů systém účtování v reálných směrnice hodnotách. Navíc by měly mít možnost povolit či vyžadovat, aby bylo v reálných hodnotách účtováno o aktivech jiných, než jsou finanční nástroje. 55 „permint or require“ [53]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Situace Odkaz Možnost volby Vzory rozvahy Odstavec 20 Členské státy by měly vyžadovat, aby byl používán jeden ze stanovených vzorů členění rozvahy, a měly by mít možnost nabídnout výběr ze dvou stanovených vzorů členění. Členské státy by však měly mít možnost povolit či vyžadovat, aby podniky tyto vzory členění upravily a předkládaly rozvahu, v níž budou rozlišeny krátkodobé a dlouhodobé položky. Vzory výsledovky Odstavec 20 U výsledovky by měla být povolena možnost druhového nebo účelového členění nákladů. Členské státy by měly vyžadovat, aby byl používán jeden ze stanovených vzorů členění výsledovky, a měly by mít možnost nabídnout výběr ze dvou stanovených vzorů členění. Členské státy by měly mít rovněž možnost povolit, aby podniky místo výsledovky předkládaly výkaz finanční výkonnosti. Zdroj: vlastní zpracování na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU Tabulka 5.7: Varianty uváděné v kapitole 2 Obecná ustanovení a obecné zásady Situace Odkaz Možnost volby Odklon od pravidel Článek 4 Pokud dojde ve výjimečných případech k tomu, směrnice odstavce 4 a 5 že uplatňování některého ustanovení směrnice je neslučitelné s věrným a pravdivým zobrazením, ustanovení se nepoužije, důvod se uvede v příloze včetně vysvětlení vlivu na jednotlivé položky účetní závěrky. Členské státy mohou vymezit příslušné výjimečné případy a stanovit odpovídající zvláštní pravidla, která se mají v takových případech použít. Zobrazení položek Článek 5 Položky zachycené ve výsledovce a v rozvaze rozvahy a výsledovky odstavce 1h se zaúčtují a vykazují s ohledem na podstatu s ohledem na a 3 dotčené transakce nebo ujednání. Členské podstatu transakce státy mohou podniky od tohoto požadavku osvobodit. Kompenzace Článek 5 Jakákoli kompenzace mezi položkami aktiv jednotlivých položek odstavce 1g a pasiv nebo mezi položkami nákladů a výnosů aktiv, pasiv, nákladů a 2 je zakázána. Členské státy mohou ve zvláštních a výnosů případech povolit nebo vyžadovat, aby podniky prováděly kompenzaci mezi položkami, částky v hrubé výši je třeba uvést v příloze účetní závěrky. [54]","[5] Směrnice 2013/34/EU Situace Odkaz Možnost volby Alternativní Článek 7 Položky zachycené v účetních výkazech se metoda oceňování oceňují v pořizovacích cenách nebo výrobních dlouhodobých aktiv nákladech. Členské státy mohou povolit nebo v přeceněných vyžadovat oceňování dlouhodobých aktiv hodnotách v přeceněných hodnotách. Stanoví-li vnitrostátní právo oceňování na základě přecenění, vymezí současně jeho obsah, limity a pravidla používání. Alternativní metoda Článek 8 Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat oceňování reálnou oceňování finančních nástrojů včetně hodnotou derivátových finančních nástrojů reálnou hodnotou; mohou povolit nebo vyžadovat oceňování určitých kategorií aktiv jiných než finanční nástroje částkami stanovenými na základě reálné hodnoty. Zdroj: vlastní zpracování na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU Tabulka 5.8: Varianty uváděné v kapitole 3 Rozvaha a výsledovka Situace Odkaz Možnost volby Specifické položky Článek 9 Vyžaduje-li to zvláštní povaha podniku, rozvahy odstavec 3 přizpůsobí se členění, zařazení a odborné názvosloví položek rozvahy a výsledovky, které jsou označeny arabskými číslicemi. Členské státy mohou takové přizpůsobení vyžadovat od podniků, jež náleží k určitému konkrétnímu hospodářskému odvětví. Sloučení Článek 9 Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat, nevýznamných odstavec 3 aby byly položky rozvahy a výsledovky položek účetní označené arabskou číslicí sloučeny, pokud závěrky je jejich výše nevýznamná nebo pokud jejich sloučení přispěje k větší transparentnosti. Sloučené položky se uvedou odděleně v příloze v účetní závěrce. Rozdělení zisku Článek 9 Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat a ztráty ve výkazech odstavec 6 přizpůsobení vzorů členění rozvahy a výsledovky tak, aby zahrnovaly rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty. Prezentace rozvahy Článek 10 Členské státy předepíší jeden nebo oba ze vzorů členění rozvahy stanovených ve směrnici. Pokud předepíší oba vzory, povolí podnikům, aby si vybraly, který z předepsaných vzorů členění přijmou. [55]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Situace Odkaz Možnost volby Alternativní Článek 11 Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat, prezentace rozvahy aby podniky při prezentaci položek rozlišovaly mezi krátkodobými a dlouhodobými položkami v členění odlišném od vzoru rozvah stanovených směrnicí, pokud obsah poskytovaných informací je přinejmenším rovnocenný obsahu informací, jež mají být poskytnuty v souladu se směrnicí. Úprava hodnoty Článek 12 Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat dlouhodobých odstavec 6b úpravy hodnot u dlouhodobých finančních aktiv finančních aktiv tak, aby byla oceněna na úrovni nižší z hodnot, jež jim k rozvahovému dni přísluší. Kapitalizace úroků Článek 12 Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat, odstavec 8 aby byly úroky z kapitálu vypůjčeného za účelem financování výroby dlouhodobých nebo krátkodobých aktiv zahrnuty do výrobních nákladů v rozsahu, v jakém se tyto úroky vztahují k období výroby. Nákladové vzorce Článek 12 Členské státy mohou povolit, aby se pořizovací odstavec 9 cena nebo náklady na výrobu zásob zboží stejné kategorie i všech zastupitelných položek včetně investic vypočítávaly na základě vážených průměrných cen, podle metody „first in – first out (FIFO)“, „last in – first out (LIFO)“ nebo podle metody zohledňující obecně uznávané osvědčené postupy. Zobrazení dluhu Článek 12 Pokud je splatná částka jakéhokoli dluhu odstavec 10 vyšší než přijatá částka, mohou členské státy povolit nebo vyžadovat, aby byl rozdíl vykázán v aktivech. Rozdíl se každoročně odepisuje tak, aby byl zcela odepsán nejpozději v okamžiku splacení dluhu. Prezentace Článek 13 Členské státy předepíší jeden nebo oba vzory výsledovky odstavec 1 členění výsledovky stanovené ve směrnici. Pokud předepíší oba vzory členění, mohou podnikům povolit, aby si vybraly, který z předepsaných vzorů členění přijmou. Odchylka od Článek 13 Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat, prezentace odstavec 2 aby místo prezentace položek výsledovky výsledovky v souladu se směrnicí předkládaly výkaz finanční výkonnosti, je-li obsah takto poskytovaných informací přinejmenším rovnocenný obsahu informací, které jsou požadovány směrnicí. Zdroj: vlastní zpracování na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU [56]","[5] Směrnice 2013/34/EU [5.3] Účetní výkaznictví malých a středních podniků Směrnice ve svém úvodu odkazuje na dokumenty zaměřené na postavení malých a středních podniků (Strategie Evropa 2020, Akt o jednotném trhu, Zelenou malým a středním podnikům, více oddíl 5.1). Cílem směrnice je zajistit, aby požadavky na malé podniky byly v celé unii harmonizovány. Vychází ze zásady „zelenou malým a středním podnikům“ a cílem je vyhnout se nepřiměřené administrativní zátěži. Směrnice uvádí, že podporuje harmonizační snahy, ty jsou ale vyjádřeny převáž- ně formou různých zjednodušení, která nakonec nemusí přispět (a pravděpodobně nepřispějí) k lepšímu poskytování informací. Řešením by byla určitá standardizace, která je mimo kompetenci směrnice. Směrnice definuje v kapitole 1 článku 3 Kategorie podniků a skupin jednotlivé typy podniků, které člení na základě bilanční sumy, čistého obratu a průměrného počtu zaměstnanců (viz odd. 5.2), pokud k rozvahovému dni nepřekračují dvě ze tří kritérií, viz tabulka 5.9. Tabulka 5.9: Kategorie podniků Typ Bilanční Čistý obrat Průměrný Poznámka podniku suma (tis. EUR) počet (tis. EUR) zaměstnanců mikro- 350 700 10 podnik malý 4 000 8 000 50 Členské státy mohou stanovit podnik hraniční hodnoty vyšší u bilanční sumy a čistého obratu. Tyto hod- noty však nesmějí přesáhnout 6 000 000 EUR v případě bilanční sumy a 12 000 000 EUR v přípa- dě čistého obratu. střední 20 000 40 000 250 Členské státy povolí, aby při vý- podnik počtu hodnot nebyla prove dena kompenzace účetních hodnot podílů na základním kapitálu podniků zahrnutých do konso- lidace s odpovídajícím podílem na vlastním kapitálu takových podniků ani vyloučení vzájem- ných operací v konsolidovaných účetních závěrkách. V těchto případech se hraniční hodnoty pro bilanční sumu a čistý obrat zvyšují o 20 %. Zdroj: vlastní zpracování na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU [57]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Směrnice se snaží minimalizovat požadavky na zveřejnění, členským státům ale umožňuje tyto požadavky rozšířit v situacích, kdy by nezveřejnění určitých informací mělo negativní vliv na vypovídací schopnost účetních závěrek. Situace, ve kterých jsou zjednodušení možná, ukazuje tabulka 5.10. Tabulka 5.10: Zjednodušení účetních závěrek malých a středních podniků Situace Odkaz Pro malé podniky možnost zavést omezený režim informací Odstavec 23 uváděných v příloze účetní závěrky, rozsah omezení je na zdůvodnění směrnice členských státech. Pro malé a střední podniky možnost neuvádět ve zprávách Odstavec 26 vedení nefinanční informace. zdůvodnění směrnice Členské státy by měly mít možnost osvobodit malé podniky od Odstavec 27 povinnosti vypracovat zprávu vedení podniku. zdůvodnění směrnice Kapitola 5 článek 19 odstavec 3 Povolit odchylky ve zveřejňování účetních závěrek malých Odstavec 38 a středních podniků. zdůvodnění směrnice Kapitola 7 článek 31 Zjednodušení výkazů pro malé a střední podniky Kapitola 3 článek 14 Zdroj: vlastní zpracování na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU Při zjednodušení rozvahy uváděném v článku 14 směrnice mohou členské státy povolit malým podnikům sestavovat zkrácenou verzi rozvahy, kdy podniky vykazují pouze položky označené písmeny a římskými číslicemi (tabulky 5.2 a 5.3), přitom musí samostatně zveřejnit pohledávky a závazky v členění na krátkodobé a dlouho- dobé. Členské státy mohou povolit malým a středním podnikům sestavovat zkrácenou výsledovku, kdy u výsledovky sestavené podle druhového členění nákladů (tabulka 5.4) položky Čistý obrat, Změna stavu zásob výrobků a nedokončené výroby, Aktiva- ce výkonů vlastní výroby, Ostatní provozní výnosy, Suroviny a jiné spotřebované vý- kony lze sloučit do jedné položky s názvem Hrubý zisk nebo ztráta, viz tabulka 5.11. Tabulka 5.11: Zjednodušení výsledovky sestavené podle druhového členění nákladů 1. Čistý obrat 2. Změny stavu zásob výrobků a nedokončené výroby 3. Aktivace výkonů vlastní výroby Hrubý zisk 4. Ostatní provozní výnosy } nebo ztráta 5. a) Suroviny a jiné spotřebované výkony b) Ostatní externí náklady Zdroj: vlastní zpracování na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU [58]","[5] Směrnice 2013/34/EU U výsledovky sestavené v souladu s účelovým členěním nákladů (tabulka 5.4) lze položky Čistý obrat, Náklady vynaložené na prodané zboží nebo poskytnuté služby, Hrubý zisk nebo ztráta a Ostatní provozní výnosy sloučit do jedné položky s názvem Hrubý zisk nebo ztráta, viz tabulka 5.12. Tabulka 5.12: Zjednodušení výsledovky sestavené podle účelového členění nákladů 1. Čistý obrat 2. Náklady vynaložené na prodané zboží nebo Hrubý zisk poskytnuté služby } nebo ztráta 3. Hrubý zisk nebo ztráta 6. Ostatní provozní výnosy Zdroj: vlastní zpracování na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU V souladu s článkem 31 směrnice mohou členské státy malé a střední podni- ky osvobodit od povinnosti zveřejnit výsledovku a zprávu vedení podniku. Obdob- ně jako článek 14 uvádí možnost zveřejňování zkrácené verze výkazů, ale rozšiřuje okruh informací, které mají být uvedeny buď ve výkazech, nebo v příloze k účetní závěrce. Samostatně je třeba zveřejnit goodwill, jednotlivé součásti hmotných a fi- nančních aktiv a položky cizích zdrojů. [5.4] Transpozice a implementace směrnice Po vydání směrnic jsou členské státy v určité lhůtě povinny je transponovat a imple- mentovat. Transpozice je formální promítnutí požadavků unijního práva do vnitro- státních předpisů. Implementace je širší pojem, zahrnuje jak samotnou transpozici, tak i následující fázi, tj. zajištění řádné aplikace transpozičního opatření a účinné vy- máhání práv a povinností z něho vyplývajících (Navrátilová, 2004). Přijatá opatření sdělí Komisi, která ověří jejich správnost a úplnost. V případě problémů, jako jsou opožděné dodání nebo neúplné sdělení, může Komise zahájit řízení pro porušení práva. „Plný stav transpozice“ (100 %) nastává v okamžiku, kdy všechny členské státy oznámily prováděcí opatření, která považují za úplná. Svoje povinnosti v souladu se směrnicí splnilo 25 členských států (89 %). Řízení o porušení probíhá proti 18 členským státům, přehled uvádí tabulka 5.13. 56 56 Stav k 31. 8. 2016. [59]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Tabulka 5.13: Stav transpozice směrnice Opatření Státy Státy, které sdělily plná opatření Belgie, Dánsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie Státy, které sdělily dílčí opatření Bulharsko Státy, které nesdělily opatření Irsko, Kypr Státy, proti kterým bylo zahájeno Belgie, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, řízení pro zpoždění, neúplnost nebo Finsko, Francie, Irsko, Kypr, Lotyšsko, nesdělení Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Řecko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko Zdroj: vlastní zpracování podle Monitoring implementation and enforcement of Directives, http:// ec.europa.eu/finance/enforcement/directives/index_en.htm#accounting Členské státy zveřejňují národní implementační opatření (National implementa- tion measures), v němž uvádějí názvy dokumentů, kterých se transpozice směrnice 57 dotýká. Aktuální přehled uvádí tabulka 5.14. 58 Tabulka 5.14: Přehled implementačních opatření v členských zemích EU Stát Počet dokumentů Stát Počet dokumentů Belgie 2 Lucembursko 2 Bulharsko 2 Maďarsko 29 Česká republika 56 Malta 2 Dánsko 1 Německo 1 Estonsko 5 Polsko 8 Finsko 6 Portugalsko 3 Francie 7 Rakousko 1 Holandsko 4 Rumunsko 10 Chorvatsko 3 Řecko 3 Irsko 0 Slovensko 17 Itálie 2 Slovinsko 5 Kypr 0 Španělsko 1 Litva 62 Švédsko 21 Lotyšsko 4 Velká Británie 5 Zdroj: vlastní zpracování podle National Implementing Measures 57 Dostupné na http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/NIM/?uri=celex:32013L0034. 58 Stav k 31. 8. 2016. [60]","[5] Směrnice 2013/34/EU Existují velké rozdíly v počtu implementačních opatření, která členské státy pro- vedly a zveřejnily. Česká republika je druhá za Litvou co do počtu vložených opat- 59 ření. Do seznamu opatření vkládají jednotlivé státy odkazy na zákony (v národních jazycích), kterých se implementace dotýká. Odkazy na vnitrostátní prováděcí opatře- ní neznamenají, že implementace proběhla v pořádku nebo že je ucelená. 59 Jsou vloženy všechny verze zákona o účetnictví a prováděcích vyhlášek od roku 1991. [61]","[6] Národní úprava účetnictví Česká účetní legislativa (ČÚL) je národním účetním systémem, který je založený na pravidlech Evropské unie a podléhá jejím předpisům. České účetnictví je upra- veno zákonem o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozděj- ších předpisů), prováděcími vyhláškami (vyhlášky č. 500 až 504/2002 Sb. a vyhláška č. 410/2009 Sb.) a českými účetními standardy. Zákon o účetnictví je základní, obec- ně platnou legislativní normou s celostátní platností, jehož forma a obsah jsou dány nejen pravidly a obsahem evropské legislativy, ale především českými legislativními pravidly a požadavky na plný soulad (věcný i terminologický) s ostatními normami českého právního řádu. [6.1] Zákon o účetnictví Účetnictví v České republice je upraveno zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále zákon). Článek 53 odstavec 1 směrnice v prvním pododstavci ukládá členským státům, aby uvedly v účinnost právní a správní před- pisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 20. července 2015 s tím, že v souladu se zněním druhého pododstavce tohoto odstavce se tyto předpisy poprvé použijí na účetní závěrky sestavené za účetní období počínající od 1. ledna 2016 nebo v průběhu kalendářního roku 2016. Novela českého zákona o účetnictví nabyla účin- nosti od 1. 1. 2016. I když směrnice navrhuje změny některých pojmů, jako např.: náhrada pojmu „účetní závěrka“ za „finanční výkaz“ a náhrada „výroční zprávy“ za „zprávu vedení společnosti“, náhrada pojmu „společnost“ za „podnik“, v české legislativě tyto změny přijaty nebyly. I nadále se budou používat pojmy „účetní jednotka“, příp. v dalších 60 souvislostech „obchodní korporace“ v souladu s českým právním řádem. Zároveň se bude používat pojem „účetní závěrka“ místo pojmu „finanční výkazy“ a pojem „výroční zpráva“ místo pojmu „zpráva vedení podniku“. Tuto skutečnost zdůvodňují tvůrci zákona tím, že při zavedení těchto pojmů do zákona by musela tato terminolo- gická změna proběhnout v celé řadě jiných právních předpisů, které uvedené pojmy používají nebo se na ně odkazují (Ministerstvo financí, 2015). Tím by mohl nastat stav právní nejistoty a provedení všech úprav by bylo nákladné. Novela zákona o účetnictví přebírá možnosti zjednodušení či osvobození s ohle- dem na snižování administrativní zátěže mikro a malých účetních jednotek. K hlav- ním věcným úpravám zákona, vyplývajícím ze směrnice patří především: 60 V  souladu s  ustanovením směrnice, která umožňuje členským státům projevit v  některých ustanoveních vlastní vůli při jejich aplikaci, i když pouze v tom rozsahu, aby se nenarušil soulad s cíli a požadavky směrnice. [62]","[6] Národní úprava účetnictví • Zavedení kategorizace účetních jednotek. Mikro účetní jednotka, malá účetní jednotka, střední účetní jednotka a velká účetní jednotka se rozlišu- jí podle dosažení nebo překročení alespoň dvou ze tří stanovených kritérií (hodnota aktiv, čistý obrat a průměrný počet zaměstnanců) k rozvahovému dni (viz odd. 6.1.1). • Zavedení kategorizace konsolidačních skupin. Nově se rozlišuje pouze malá konsolidační skupina. Zařazení do příslušné konsolidační skupiny opět bude záviset na dosažení či překročení alespoň dvou ze tří stanovených kritérií (hodnota aktiv, čistý obrat a průměrný počet zaměstnanců) k rozva- hovému dni. • Stanovení subjektu veřejného zájmu. 61 • Zavedení povinnosti sestavovat a zveřejňovat zprávu o platbách vládám. Tuto zprávu budou sestavovat velké účetní jednotky a subjekty veřejného zájmu především s ohledem na větší transparentnost plateb odváděných vlá- dám. Bude se jednat o účetní jednotky, které působí v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích (subjektů uvádějících na trh 62 dřevo a dřevařské výrobky . 63 • Znovuzavedení jednoduchého účetnictví pro velmi malé účetní jednotky, 64 které nejsou primárně založeny za účelem podnikání a které vykonávají pře- vážně společensky prospěšnou činnost. 61 Za subjekt veřejného zájmu se považuje v souladu s § 1a zákona účetní jednotka se sídlem v České republice, která je obchodní společností a  je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu; bankou podle zákona upravujícího činnost bank nebo spořitelním a úvěrním družstvem podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev; pojišťovnou nebo zajišťovnou podle zákona upravujícího činnost pojišťoven a zajišťoven, penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření nebo zdravotní pojišťovnou. 62 Směrnice 2009 /28/ES je uvádí jako „lesy s původními druhy, kde nejsou žádné viditelné známky lidské činnosti a kde nejsou významně narušeny ekologické procesy“. 63 Úř. věst. L 295, 12. 11. 2010, s. 23. 64 Systém jednoduchého účetnictví byl ze zákona o  účetnictví vyřazen zákonem č. 437/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. ledna 2004, de facto článkem IV. Zrušovací ustanovení, kterým byla zrušena vyhláška č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví s tím, že podle § 38a zákona o účetnictví bylo některým účetním jednotkám (občanská sdružení a jejich organizační jednotky, které mají právní osobnost, církve a  náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou a honební společenstva) umožněno i nadále vést jednoduché účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., pokud jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč. Přitom se na výše uvedené účetní jednotky vztahovala ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o  účetnictví, a  jeho prováděcích právních předpisů, která upravovala účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, ve znění účinném k 31. prosinci 2003. Předloženým návrhem se upravuje neuspokojivý stav, kdy některým účetním jednotkám bylo umožněno postupovat v souladu s již zrušeným právním předpisem. [63]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] [6.1.1] Malé a střední podniky S odkazem na kapitolu 1 článek 3 směrnice zavádí novela zákona v § 1b kategorizaci malých a středních podniků, viz tabulka 6.1. Tabulka 6.1: Kategorie účetních jednotek Kategorie účetních Aktiva celkem Čistý obrat Průměrný počet jednotek tis. Kč tis. Kč zaměstnanců Mikro účetní jednotka 9 000 18 000 10 Malá účetní jednotka 100 000 200 000 50 Střední účetní jednotka 500 000 1 000 000 250 Zdroj: vlastní zpracování podle zákona 563/1991 Sb., o účetnictví Velkou účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň dvě hraniční hodnoty stanovené pro malé a  střední podniky. Za velkou účetní jednotku se vždy považuje subjekt veřejného zájmu. Do jednotlivých kategorií je možné zařadit ty účetní jednotky, které k rozvahovému dni nepřekračují dvě z uve- dených kritérií. Pro účely tohoto zákona: • Aktiva celkem se rovnají úhrnu aktiv zjištěnému z rozvahy (aktiva netto). • Roční úhrn čistého obratu se rovná výši výnosů snížené o prodejní slevy, dělené počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynáso- bené dvanácti. • Průměrným počtem zaměstnanců se rozumí průměrný přepočtený evi- denční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu. 65 Podmínka směrnice omezit administrativní zátěž vybraných účetních jednotek a osvobodit malé a mikro účetní jednotky od vybraných povinností je v zákoně re- spektována doporučením, aby osvobození byla poskytnuta účetním jednotkám, kte- ré nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Přehled zjednodušení uvádí tabulka 6.2. Tabulka 6.2: Zjednodušení pro mikro a malé podniky Situace Odkaz Odkaz ve v zákoně směrnici Mikro účetní jednotky nebudou používat ocenění reálnou odst. 7 odst. 19 hodnotou. § 27 Malé a mikro účetní jednotky nebudou sestavovat přehled odst. 2 čl. 36 odst. 1 o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. § 18 písm. b) 65 Podrobněji na: http://apl.czso.cz/iSMS/ukazdet.jsp?\&fid=299. [64]","[6] Národní úprava účetnictví Situace Odkaz Odkaz ve v zákoně směrnici Mikro a malé účetní jednotky, které nemají povinnost mít odst. 5 čl. 36 odst. 2 účetní závěrku ověřenou auditorem, mohou sestavovat § 18 čl. 14 odst. 1 zkrácené účetní výkazy. a 2 Malé a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít § 1b čl. 36 odst. 1 účetní závěrku ověřenou auditorem, nemají povinnost § 20 čl. 19 odst. 3 vyhotovit výroční zprávu. čl. 31 odst. 1 Všechny střední, malé a mikro účetní jednotky jsou odst. 3 čl. 19 odst. 4 osvobozeny od povinnosti vykazovat nefinanční § 21 čl. 36 odst. 6 informace. Všechny mikro a malé účetní jednotky, které nemají § 21a čl. 36 odst. 6 povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, čl. 31 odst. 1 nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty. Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu mohou vést odst. 3b čl. 36 odst. 1 mikro účetní jednotky nebo malé účetní jednotky, § 9 písm. a) které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou 66 auditorem. Zdroj: vlastní zpracování podle zákona 563/1991 Sb., o účetnictví a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU 66 Některá ustanovení směrnice týkající se zjednodušení nebyla do zákona zavede- na. V souladu s možností, kdy mohou členské státy projevit vlastní vůli při aplikaci směrnice, nebyla do zákona zavedena následující ustanovení směrnice: • Nebyla využita možnost sestavení zkráceného výkazu zisku a  ztráty pro střední účetní jednotky dle čl. 14 odst. 2 písm. a), protože střední účetní jednotky mají povinnost ověřit účetní závěrku auditorem. • Nebyla využita možnost nevykazovat položky časového rozlišení (náklady a příjmy příštích období a výdaje a výnosy příštích období) pro mikro účetní jednotky v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. a) směrnice. Takové zjednodušení by pravděpodobně spíše snížilo kvalitu poskytovaných informací, než zjed- nodušilo administrativní zátěž. • Směrnicí vymezené vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu je stano- veno jen pro účetní jednotky, které nejsou obchodními společnostmi. 66 Z účetních jednotek, které jsou právnickými osobami se sídlem na území České republiky nebo zahraničními právnickými osobami (v souladu s vymezením účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) zákona o účetnictví), může vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu ta účetní jednotka, která je spolkem, odborovou organizací, organizací zaměstnavatelů, církví nebo církevní institucí, honebním společenstvím, obecně prospěšnou společností, nadačním fondem, ústavem, společenstvím vlastníků jednotek nebo bytovým a sociálním družstvem, v souladu s § 9 odst. 4 písm. a) až j) zákona. [65]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] [6.2] Vyhláška 500/2002 Sb. V návaznosti na návrh novely zákona o účetnictví byla k 1. 1. 2016 novelizována vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podni- kateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Vyhláška upravuje: a) rozsah a způsob sestavování účetní závěrky a vyhotovení výroční zprávy; uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných ak- tiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce; uspořádání, označování a obsa- hové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce; uspořádání a  obsahové vymezení vysvětlujících a  doplňujících informací v  příloze v  účetní závěrce; uspořádání, označování a  obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrky; metody konsolidace účetní závěrky a postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku; b) uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a přehledu o  změnách vlastního kapitálu; směrnou účtovou osnovu; účetní metody; metody přechodu z daňové evidence podle zákona upravujícího daně z pří- jmů na účetnictví; c) metodu ocenění při pořízení souboru hmotných movitých věcí se samostat- ným technicko-ekonomickým určením; d) metodu oceňování při přeměně obchodní korporace podle zákona upravují- cího přeměny obchodních společností a družstev (dále jen „zákon o přemě- nách“) včetně úprav prováděných v rámci přeměn obchodní korporace ke dni zápisu do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne; e) metodu sestavení zahajovací rozvahy při přeměně obchodní korporace; f) úpravy při přeshraniční přeměně nebo převodu obchodního závodu, poboč- ky nebo jiné části obchodního závodu (dále jen „obchodní závod“); g) metodu ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či pře- chodem včetně možnosti použití způsobu oceňování podle § 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 v případě přeshraniční přeměny, vkladu nebo prodeje ob- chodního závodu; h) ocenění majetku a závazků při přeměně obchodní korporace včetně oka- mžiku účtování o ocenění reálnou hodnotou. Na základě změn provedených v zákoně, především nové kategorizace účetních jednotek a některých zjednodušení (viz odd. 5.1.1), byly: • navrženy nové účetní výkazy (rozvaha a výkaz zisku a ztráty) v plném rozsa- hu a ve zkráceném rozsahu včetně nového uspořádání, označování položek a zpřesnění obsahu položek; [66]","[6] Národní úprava účetnictví • navrženy nové přílohy v účetní závěrce podle kategorií účetních jednotek tak, aby: » malé a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní zá- věrky ověřeny auditorem, uváděly pouze základní informace, » malé a mikro účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní zá- věrky ověřeny auditorem, uváděly základní informace a část dalších informací, » střední a velké účetní jednotky uváděly základní informace a všechny další informace a » velké účetní jednotky uváděly navíc ještě doplňující informace. Účetní jednotky mohou vést účetnictví v plném nebo ve zjednodušeném rozsa- hu. Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, tvoří oprav- né položky a rezervy pouze podle zvláštních právních předpisů, neoceňují majetek 67 a  závazky reálnou hodnotou, sestavují účetní závěrku ve zkráceném rozsahu (viz odd. 6.2.1). [6.2.1] Účetní závěrka Obsah účetní závěrky je stanovený § 18 zákona. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji: • rozvaha (bilance), • výkaz zisku a ztráty, • příloha, která vysvětluje a doplňuje informace ve výkazech. Účetní závěrka obchodních společností zahrnuje i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. 68 V rozvaze jsou uspořádány a označeny položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv. Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány a označeny položky nákladů a výnosů a výsledku hospodaření. Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty; informace v ní se uvádějí zpravidla v tomtéž pořadí, v jakém jsou vykázány položky v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Přehled o peněžních tocích je rozpisem vybraných položek majetku a podává informaci o přírůstcích (příjmech) a úbytcích (výdajích) peněžních prostředků a pe- něžních ekvivalentů v členění na provozní, investiční a finanční činnost v průběhu účetního období. 67 Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu, ve znění pozdějších předpisů. 68 Účetní jednotky uvedené v § 1a písm. b) až d) – banky, pojišťovny a zajišťovny a penzijní společnosti vymezené v příslušných zákonech – nesestavují přehled o peněžních tocích. Malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu (§18 odst. 2 zákona o účetnictví). [67]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Přehled o změnách vlastního kapitálu je rozpisem položky A. Vlastní kapitál z rozvahy a podává informaci o uspořádání jeho položek, které vyjadřují jeho celko- vou změnu za účetní období. Účetní jednotky sestavují rozvahu a výkaz zisku a ztráty a přílohu k účetní závěr- ce v plném nebo ve zkráceném rozsahu. Rozvaha v plném rozsahu zahrnuje všechny položky uvedené v příloze 1 vyhláš- ky (rozvaha v plném rozsahu je uvedena v příloze 1) a sestavuje ji účetní jednotka, která je: • velkou účetní jednotkou, • střední účetní jednotkou, • malou účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo • mikro účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Rozvahu ve zkráceném rozsahu je možné sestavovat ve dvou verzích: v rozšíře- né a základní verzi. Rozvaha ve zkráceném rozsahu, rozšířené verzi, zahrnuje položky podle přílohy č. 1 k této vyhlášce označené písmeny a římskými číslicemi a rozděle- ní pohledávek na dlouhodobé a krátkodobé (C.II.1. Dlouhodobé pohledávky a  C.II.2. Krátkodobé pohledávky) a může ji sestavovat malá účetní jednotka, která nemá po- vinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Vzor rozvahy ve zkráceném rozsahu, rozšířené verzi uvádí tabulka 6.3. Tabulka 6.3: Vzor rozvahy ve zkráceném rozsahu, rozšířená verze Rozvaha Aktiva celkem A Pohledávky za upsaný základní kapitál B Dlouhodobý majetek B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.III. Dlouhodobý finanční majetek C. Oběžná aktiva C.I. Zásoby C.II. Pohledávky C.II.1 Dlouhodobé pohledávky C.II.2. Krátkodobé pohledávky C.III. Krátkodobý finanční majetek C.IV. Peněžní prostředky D. Časové rozlišení aktiv [68]","[6] Národní úprava účetnictví Pasiva celkem A. Vlastní kapitál A.I. Základní kapitál A.II. Ážio a kapitálové fondy A.III. Fondy ze zisku A. IV. Výsledek hospodaření minulých let A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období A.VI. Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku B. + C. Cizí zdroje B. Rezervy C. Závazky D. Časové rozlišení pasiv Zdroj: vlastní zpracování podle vyhlášky 500/2002 Sb. Rozvaha ve zkráceném rozsahu, v základní verzi obsahuje položky podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, a to pouze položky označené písmeny. Může ji sestavovat mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, viz tabulka 6.4. Tabulka 6.4: Vzor rozvahy ve zkráceném rozsahu, základní verze Rozvaha Aktiva celkem A. Pohledávky za upsaný základní kapitál B. Dlouhodobý majetek C. Oběžná aktiva D. Časové rozlišení aktiv Pasiva celkem A. Vlastní kapitál B. + C. Cizí zdroje B. Rezervy C. Závazky D. Časové rozlišení pasiv Zdroj: vlastní zpracování podle vyhlášky 500/2002 Sb. Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu zahrnuje všechny položky podle přílohy č. 2 nebo č. 3 vyhlášky (vzor výkazu zisku a ztráty v plném rozsahu obsahují přílohy 2 a 3) a sestavuje ho: • účetní jednotka, která je obchodní společností, a • z ostatních účetních jednotek ta, která je: [69]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] » velkou účetní jednotkou, » střední účetní jednotkou, » malou účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ově- řenou auditorem, nebo » mikro účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ově- řenou auditorem. Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu zahrnuje položky označené římský- mi číslicemi nebo písmeny a výpočtové položky podle přílohy č. 2 nebo č. 3 k vyhláš- ce. Může ho sestavit malá účetní jednotka nebo mikro účetní jednotka, která: • není obchodní společností, a  • nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu podle druhového a účelového členění nákladů uvádějí tabulky 6.5 a 6.6. Tabulka 6.5: Výkaz zisku a ztráty v druhovém členění ve zkráceném rozsahu Výkaz zisku a ztráty v druhovém členění nákladů I. Tržby z prodeje výrobků a služeb II. Tržby za prodej zboží A Výkonová spotřeba B. Změna stavu zásob vlastní činností C. Aktivace D. Osobní náklady E. Úpravy hodnot v provozní oblasti III. Ostatní provozní výnosy F. Ostatní provozní náklady * Provozní výsledek hospodaření IV. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku – podíly G. Náklady vynaložené na prodané podíly V. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku H. Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem VI. Výnosové úroky a podobné výnosy I. Úpravy hodnot rezerv ve finanční oblasti J. Nákladové úroky a podobné náklady VII. Ostatní finanční výnosy K. Ostatní finanční náklady * Finanční výsledek hospodaření ** Výsledek hospodaření před zdaněním L. Daň z příjmu [70]","[6] Národní úprava účetnictví ** Výsledek hospodaření po zdanění M. Převod podílu na výsledku společníkům *** Výsledek hospodaření za účetní období * Čistý obrat za účetní období = I. + II. + III. + IV. + V. + VI. + VII. Zdroj: vlastní zpracování podle vyhlášky 500/2002 Sb. Tabulka 6.6: Výkaz zisku a ztráty v účelovém členění ve zkráceném rozsahu Výkaz zisku a ztráty I. Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb A. Náklady prodeje (včetně úprav hodnot) * Hrubý zisk nebo ztráta B. Odbytové náklady (včetně úprav hodnot) C. Správní náklady (včetně úprav hodnot) II. Ostatní provozní výnosy D. Ostatní provozní náklady * Provozní výsledek hospodaření III. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku – podíly E. Náklady vynaložené na prodané podíly IV. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku F. Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem V. Výnosové úroky a podobné výnosy G. Úpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti H. Nákladové úroky a podobné náklady VI. Ostatní finanční výnosy I. Ostatní finanční náklady * Finanční výsledek hospodaření ** Výsledek hospodaření před zdaněním J. Daň z příjmu ** Výsledek hospodaření po zdanění K. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům *** Výsledek hospodaření za období * Čistý obrat za účetní období = I. + II. + III. + IV. + V. + VI. Zdroj: vlastní zpracování podle vyhlášky 500/2002 Sb. Obsah přílohy k účetní závěrce je dán § 39 a)–c) vyhlášky a rozsah zveřejněných informací záleží na velikosti účetní jednotky. Informace je možné rozdělit do tří zá- kladních kategorií, viz tabulka 6.7. [71]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Tabulka 6.7: Informace zveřejněné v příloze účetní závěrky Informace v příloze účetní závěrky Potřeba zveřejnit Základní informace • použité účetní zásady a metody • způsoby oceňování • stanovení úprav hodnoty majetku • postup uplatněný při přepočtu údajů v cizích měnách • informace o technice ocenění reálnou hodnotou a její změny • podstata derivátů • dlouhodobé závazky (nad 5 let) • pohledávky a dluhy k členům řídicích a kontrolních orgánů • výši nákladů a výnosů mimořádných objemem nebo určením • průměrný přepočtený stav zaměstnanců za období • u malých a mikro účetních jednotek, které nemají povinnost ověření účetní závěrky auditorem, informace o nabytí vlastních akcií nebo podílů Informace malých a mikro účetních • zůstatky na počátku a konci jednotek, které mají povinnost mít účetních období, přírůstky a úbytky účetní závěrku ověřenou auditorem u dlouhodobých aktiv • výši oprávek a opravných položek a jejich změny • výši úroků aktivovaných do ocenění majetku • povahu a obchodní účel transakcí nezahrnutých v rozvaze • transakce se spřízněnými stranami Další informace velkých a středních • vztahy podniků ve skupině účetních jednotek • počet a jmenovitou nebo účetní hodnotu vydaných akcií za každou kategorii zvlášť • informace o vyměnitelných dluhopisech • doplňující informace k přepočtenému stavu zaměstnanců podle kategorií • výši odměn přiznaných členům řídicích a kontrolních orgánů • informace o navrhovaném zisku nebo rozdělení ztráty • informace o rozčlenění tržeb z prodeje zboží, výrobků a služeb podle kategorií a podle trhů • odměnu auditora Zdroj: vlastní zpracování podle vyhlášky 500/2002 Sb. v aktuálním znění [72]","[6] Národní úprava účetnictví [6.2.1.1] Změny ve výkazech V  novelizované vyhlášce došlo k  obsahovým i  formálním změnám ve výkazech. Srovnání vzoru rozvahy ve zkráceném rozsahu v souladu se zněním vyhlášky plat- ným k 31. 12. 2015 a zněním platným od 1. 1. 2016 uvádí tabulka 6.8. Tabulka 6.8: Porovnání vzorů rozvahy Uspořádání a označování položek rozvahy Znění vyhlášky platné do 31. 12. 2015 Znění vyhlášky platné od 1. 1. 2016 Aktiva celkem Aktiva celkem A. Pohledávky za upsaný základní A. Pohledávky za upsaný základní kapitál kapitál B. Dlouhodobý majetek B. Dlouhodobý majetek B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.III Dlouhodobý finanční majetek B.III. Dlouhodobý finanční majetek C. Oběžná aktiva C. Oběžná aktiva C.I. Zásoby C.I. Zásoby C.II. Dlouhodobé pohledávky C.II. Pohledávky C.III. Krátkodobé pohledávky C.III. Krátkodobý finanční majetek C.IV. Krátkodobý finanční majetek C.IV. Peněžní prostředky D.I. Časové rozlišení D. Časové rozlišení aktiv Pasiva celkem Pasiva celkem A. Vlastní kapitál A. Vlastní kapitál A.I. Základní kapitál A.I. Základní kapitál A.II. Kapitálové fondy A.II. Ážio a kapitálové fondy A.III. Fondy ze zisku A.III. Fondy ze zisku A.IV. Výsledek hospodaření minulých let A.IV. Výsledek hospodaření minulých let A.V. Výsledek hospodaření běžného A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období účetního období A.VI. Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku B. Cizí zdroje B. + C. Cizí zdroje B.I. Rezervy B. Rezervy B.II. Dlouhodobé závazky C. Závazky B.III. Krátkodobé závazky D. Časové rozlišení pasiv B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci C.I. Časové rozlišení Zdroj: vlastní zpracování podle vyhlášky 500/2002 Sb. Z  podrobnější analýzy položek rozvahy vyplývá, že v  řádku označeném B.I. [73]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Dlouhodobý nehmotný majetek dochází v novelizované verzi rozvahy ke zrušení vy- kazování položky Zřizovací výdaje, protože nesplňuje kritéria pro vykazování dlou- 69 hodobého majetku, viz tabulka 6.9. Tabulka 6.9: Změny v položce Dlouhodobý nehmotný majetek Uspořádání a označování položky rozvahy Dlouhodobý nehmotný majetek Znění vyhlášky platné do 31. 12. 2015 Znění vyhlášky platné od 1. 1. 2016 B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.I.1. Zřizovací výdaje Zrušeny B.I.2. Nehmotné výsledky B.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje výzkumu a vývoje B.I.3. Software B.I.2. Ocenitelná práva B.I.4. Ocenitelná práva B.I.2.1. Software B.I.5. Goodwill B.I.2.2. Ostatní ocenitelná B.I.6. Jiný dlouhodobý nehmotný práva majetek B.I.3. Goodwill B.I.7. Nedokončený dlouhodobý B.I.4. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek nehmotný majetek B.I.8. Poskytnuté zálohy na B.I.5. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný dlouhodobý nehmotný majetek majetek a nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek B.I.5.1. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek B.I.5.2. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Zdroj: vlastní zpracování v souladu s vyhláškou 500/2002 Sb. U goodwillu byla omezena maximální doba odepisování na 120 měsíců, viz tabulka 6.10. Tabulka 6.10: Změny v době odepisování goodwillu Znění vyhlášky platné do 31. 12. 2015 Znění vyhlášky platné od 1. 1. 2016 § 6 Dlouhodobý nehmotný majetek, odst. 3 § 6 Dlouhodobý nehmotný majetek, odst. 3 Účetní jednotka může rozhodnout o době Účetní jednotka může rozhodnout o době odepisování goodwillu nebo záporného odepisování goodwillu nebo záporného goodwillu delší než 60 měsíců. goodwillu delší než 60 měsíců, nejdéle však 120 měsíců. Zdroj: vlastní zpracování podle vyhlášky 500/2002 Sb. 69 Podle § 6 odstavce 1vyhlášky 500/2002 Sb., ve znění platném do 31. 12. 2015, jsou zřizovacími výdaji souhrn výdajů vynaložených na založení účetní jednotky do okamžiku jejího vzniku, zejména soudní a správní poplatky, výdaje na pracovní cesty, odměny za zprostředkování a poradenské služby, nájemné a pachtovné. Zřizovací výdaje se odepisují nejvýše po dobu pěti let. Zřizovacími výdaji nejsou zejména výdaje na pořízení dlouhodobého majetku a zásob, na reprezentaci nebo výdaje související s přeměnou obchodní korporace nebo družstva. [74]","[6] Národní úprava účetnictví Ve vykazování dalších položek v rozvaze v plném rozsahu jsou ve vykazování krátkodobého finančního majetku peněžní prostředky přesunuty do samostatné po- ložky s novým označením C.IV. Peněžní prostředky, viz tabulka 6.11. Tabulka 6.11: Změny v položce Krátkodobý finanční majetek Uspořádání a označování položek rozvahy Krátkodobý finanční majetek Znění vyhlášky platné do 31. 12. 2015 Znění vyhlášky platné od 1. 1. 2016 C.IV. Krátkodobý finanční majetek C.III. Krátkodobý finanční majetek C.IV.1. Peníze C.III.1. Podíly – ovládaná nebo C.IV.2. Účty v bankách ovládající osoba C.IV.3. Krátkodobé cenné C.III.2. Ostatní krátkodobý papíry a podíly finanční majetek C.IV.4. Pořizovaný krátkodobý finanční majetek C.IV. Peněžní prostředky C.IV.1 Peněžní prostředky v pokladně C.IV.2. Peněžní prostředky na účtech Zdroj: vlastní zpracování podle vyhlášky 500/2002 Sb. Vykazování vydaných dluhopisů se přesunuje do položky C.I.2. Závazky k úvě- rovým institucím, která nahrazuje stávající položku B.IV.1. Bankovní úvěry dlouho- dobé, viz tabulka 6.12. Tabulka 6.12: Vykazování vydaných dluhopisů Uspořádání a označování položek rozvahy Bankovní úvěry dlouhodobé a Závazky k úvěrovým institucím Znění vyhlášky platné do 31. 12. 2015 Znění vyhlášky platné od 1. 1. 2016 B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci C.I. Dlouhodobé závazky B.IV.1. Bankovní úvěry C.I.1 Vydané dluhopisy dlouhodobé C.I.1.1.Vyměnitelné dluhopisy C.I.1.2. Ostatní dluhopisy Zdroj: vlastní zpracování podle vyhlášky 500/2002 Sb. V souladu s novelizací vyhlášky došlo i ke změnám ve výkazu zisku a ztráty. Porovnání původní a novelizované podoby zobrazují tabulky 6.13 a 6.14. [75]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Tabulka 6.13: Výkaz zisku a ztráty v druhovém členění – porovnání změn Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty – druhové členění Znění vyhlášky platné do 31. 12. 2015 Znění vyhlášky platné od 1. 1. 2016 I. Tržby za prodej zboží I. Tržby z prodeje výrobků a služeb A. Náklady vynaložené na prodané II. Tržby za prodej zboží zboží + Obchodní marže A Výkonová spotřeba II. Výkony B. Změna stavu zásob vlastní činností B. Výkonová spotřeba C. Aktivace + Přidaná hodnota D. Osobní náklady C. Osobní náklady E. Úpravy hodnot v provozní oblasti D. Daně a poplatky III. Ostatní provozní výnosy E. Odpisy dlouhodobého hmotného F. Ostatní provozní náklady a nehmotného majetku III. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu F. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu G. Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období IV. Ostatní provozní výnosy H. Ostatní provozní náklady V. Převod provozních výnosů I. Převod provozních nákladů * Provozní výsledek hospodaření * Provozní výsledek hospodaření VI. Tržby z prodeje cenných papírů IV. Výnosy z dlouhodobého a podílů finančního majetku – podíly J. Prodané cenné papíry a podíly G. Náklady vynaložené na prodané podíly VII. Výnosy z dlouhodobého V. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku finančního majetku VIII. Výnosy z krátkodobého finančního H. Náklady související s ostatním majetku dlouhodobým finančním majetkem K. Náklady z finančního majetku VI. Výnosové úroky a podobné výnosy [76]","[6] Národní úprava účetnictví IX. Výnosy z přecenění cenných I. Úpravy hodnot rezerv ve finanční papírů a derivátů oblasti L. Náklady z přecenění cenných J. Nákladové úroky a podobné papírů a derivátů náklady M. Změna stavu rezerv a opravných VII. Ostatní finanční výnosy položek ve finanční oblasti X. Výnosové úroky K. Ostatní finanční náklady N. Nákladové úroky XI. Ostatní finanční výnosy O. Ostatní finanční náklady XII. Převod finančních výnosů P. Převod finančních nákladů * Finanční výsledek hospodaření * Finanční výsledek hospodaření Q. Daň z příjmu za běžnou činnost ** Výsledek hospodaření před zdaněním ** Výsledek hospodaření za běžnou L. Daň z příjmu činnost XIII. Mimořádné výnosy ** Výsledek hospodaření po zdanění R. Mimořádné náklady M. Převod podílu na výsledku společníkům S. Daň z příjmu z mimořádné činnosti *** Výsledek hospodaření za účetní období * Mimořádný výsledek hospodaření * Čistý obrat za účetní období = = I. + II. + III. + IV. + V. + VI. + VII. T. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům *** Výsledek hospodaření za účetní období **** Výsledek hospodaření před zdaněním Zdroj: vlastní zpracování podle vyhlášky 500/2002 Sb. Ve výkazu zisku a  ztráty byla zrušeny stávající položky + Obchodní marže 70 a + Přidaná hodnota. Položka A. Náklady vynaložené na prodané zboží byla přesu- 71 nuta do položky A. Výkonová spotřeba, která obsahuje: • A.1 Náklady vynaložené na prodané zboží, • A.2 Spotřeba materiálu a energie, • A.3 Služby. 70 Obchodní marže = I. Tržby za prodané zboží − A. Náklady vynaložené na prodané zboží. 71 Přidaná hodnota = Obchodní marže + II. Výkony − B. Výkonová spotřeba. [77]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Došlo ke změně metody účtování změny stavu zásob vytvořených vlastní čin- ností a majetku vzniklého vlastní činností. Položka B. Změna stavu zásob vlastní 73 72 činností obsahuje náklady či snížení nákladů z titulu přírůstku nebo úbytku zásob vlastní činností v průběhu běžného účetního období. O změně nedokončené výroby, polotovarů, výrobků a mladých a ostatních zvířat a jejich skupin je účtováno pro- střednictvím příslušného účtu účtové skupiny 58 – Změna stavu zásob vlastní čin- ností a aktivace. Položka C. Aktivace obsahuje snížení nákladů v provozní oblasti z titulu vytvo- ření zásob nebo dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku vlastní činností; o nákladech souvisejících s vytvořením těchto aktiv je účtováno jako o snížení ná- kladů ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 58 – Změna stavu zásob vlastní činností a aktivace. Vznikla nová položka E. Úpravy hodnot v provozní oblasti, která obsahuje úpra- vy zohledňující změny v ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, zásob a pohledávek, ať již je tato změna trvalá (odpisy), nebo dočasná (opravné po- ložky). Došlo ke změně obsahu položek III. Ostatní provozní výnosy a F. Ostatní pro- vozní náklady, kam se přesunuly všechny provozní výnosy a náklady, v původní verzi výkazu zobrazené v jiných řádcích pod jinými názvy. Zároveň se sem přesunuly mi- mořádné výnosy a náklady, protože mimořádná část výsledovky byla zrušena. K upřesnění názvů nebo obsahu vybraných položek došlo i v oblasti finančních výnosů (položky IV. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku – podíly, V. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku, VI. Výnosové úroky a podobné výnosy, VII. Ostatní finanční výnosy) a finančních nákladů (G. Náklady vynaložené na proda- né podíly, H. Náklady související s ostatním finančním majetkem, I. Úpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti, J. Nákladové úroky a podobné náklady, K.  Ostatní finanč- ní náklady). Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu je uveden v příloze 2. Ve výkazu zisků a ztrát v účelovém členění nákladové položky A. Náklady pro- deje (včetně úprav hodnot), B. Odbytové náklady (včetně úprav hodnot) a C. Správní náklady (včetně úprav hodnot) obsahují náklady na provozní činnost členěné podle funkce. Obsahové vymezení ostatních výnosů a nákladů, provozních i finančních, je obdobné jako v původní výsledovce, může se lišit pouze názvem nebo označením položky. Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu uvádí příloha 3. Byla zrušena povinnost účetní jednotky, která zvolila pro sestavení výkaz zisku a ztráty v účelovém členění, uvádět v rámci přílohy náklady a výnosy provozního výsledku hospodaření v členění podle druhového členění. Změny ve výkazu zisku a ztráty v účelovém členění uvádí tabulka 6.14. 72 Do konce roku 2015 se změna stavu zásob vlastní výroby účtovala na výnosové účty skupiny 61 Změna stavu zásob. 73 Do konce roku 2015 se aktivace majetku a služeb účtovala na výnosové účty skupiny 62 Aktivace. [78]","[6] Národní úprava účetnictví Tabulka 6.14: Výkaz zisku a ztráty v účelovém členění – porovnání změn Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty – účelové členění Původní verze vyhlášky 500/2002 Sb. Novelizovaná verze vyhlášky 500/2002 Sb. I. Tržby z prodeje zboží, výrobků I. Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb a služeb A. Náklady prodeje A. Náklady prodeje (včetně úprav hodnot) * Hrubý zisk nebo ztráta * Hrubý zisk nebo ztráta B. Odbytové náklady B. Odbytové náklady (včetně úprav hodnot) C. Správní režie C. Správní náklady (včetně úprav hodnot) II. Jiné provozní výnosy II. Ostatní provozní výnosy D. Jiné provozní náklady D. Ostatní provozní náklady * Provozní výsledek hospodaření * Provozní výsledek hospodaření III. Tržby z prodeje cenných papírů III. Výnosy z dlouhodobého finančního a podílů majetku – podíly E. Prodané cenné papíry a podíly E. Náklady vynaložené na prodané podíly IV. Výnosy z dlouhodobého IV. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku finančního majetku V. Výnosy z krátkodobého F. Náklady související s ostatním finančního majetku dlouhodobým finančním majetkem F. Náklady z finančního majetku V. Výnosové úroky a podobné výnosy VI. Výnosy z přecenění cenných G. Úpravy hodnot a rezervy ve papírů a derivátů finanční oblasti G. Náklady z přecenění cenných H. Nákladové úroky a podobné papírů a derivátů náklady H. Změna stavu rezerv a opravných VI. Ostatní finanční výnosy položek ve finanční oblasti VII. Výnosové úroky I. Ostatní finanční náklady I. Nákladové úroky * Finanční výsledek hospodaření VIII. Ostatní finanční výnosy ** Výsledek hospodaření před zdaněním J. Ostatní finanční náklady J. Daň z příjmu IX. Převod finančních výnosů ** Výsledek hospodaření po zdanění K. Převod finančních nákladů K. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům * Finanční výsledek hospodaření *** Výsledek hospodaření za období L. Daň z příjmu za běžnou činnost * Čistý obrat za účetní období = = I. + II. + III. + IV. + V. + VI. [79]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] ** Výsledek hospodaření za běžnou činnost X. Mimořádné výnosy M. Mimořádné náklady N. Daň z příjmu z mimořádné činnosti * Mimořádný výsledek hospodaření O. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům *** Výsledek hospodaření za účetní období **** Výsledek hospodaření před zdaněním Zdroj: vlastní zpracování podle novelizované vyhlášky 500/2002 Sb. [6.2.1.2] Změny v účtovém rozvrhu Změny v legislativě zasáhly i do oblasti směrné účtové osnovy a účtového rozvrhu. Zrušením zřizovacích výdajů jako samostatného nehmotného majetku byl ve skupi- ně 01 Dlouhodobý nehmotný majetek zrušen účet 011 Zřizovací výdaje. Došlo ke změnám ve vykazování změny stavu zásob a aktivace z výnosových účtů ve skupině 61 Změna stavu zásob vlastní činností a 62 Aktivace na nákladové účty ve skupině 58 Změny stavu zásob vlastní činností a aktivace. Změny v účtovém rozvrhu uvádí tabulka 6.15. Tabulka 6.15: Změny ve vykazování změny stavu zásob a aktivací Název účtu Původní účet Nový účet Změna stavu zásob nedokončené výroby 611 581 Změna stavu polotovarů vlastní výroby 612 582 Změna stavu výrobků 613 583 Změna stavu zvířat 614 584 Aktivace materiálu a zboží 621 585 Aktivace vnitropodnikových služeb 622 586 Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku 623 587 Aktivace dlouhodobého hmotného majetku 624 588 Zdroj: vlastní zpracování podle vyhlášky 500/2002 Sb., v aktuálním znění Byla zrušena mimořádná část výsledovky, to znamená výnosové účty skupiny 68 Mimo- řádné výnosy a nákladové účty skupiny 58 Mimořádné náklady. Tyto položky se přesunuly do skupin 54 Jiné provozní náklady a 64 Jiné provozní výnosy. Změny v účtovém rozvrhu uvádí tabulka 6.16. [80]","[6] Národní úprava účetnictví Tabulka 6.16: Změny ve vykazování mimořádných nákladů a výnosů Název účtu Původní účet Nový účet Mimořádné provozní náklady 588 547 Mimořádné provozní výnosy 688 649 Zdroj: vlastní zpracování podle vyhlášky 500/2002 Sb., v aktuálním znění Zrušením mimořádných nákladů a  výnosů dojde i  ke zrušení mimořádného výsledku hospodaření. S tím souvisí zrušení mimořádné daně z příjmu splatné i od- ložené, tj. účtů 593 Daň z příjmu z mimořádné činnosti splatná a 594 Daň z příjmu z mimořádné činnosti odložená. [81]","[7] Naplnění cílů směrnice Tato kapitola je celkovým zhodnocením cílů, které se objevily v konzultačních mate- riálech při přípravě směrnice, a zvážením, zda tvůrci směrnice vzali v úvahu připo- mínky z konzultačních materiálů a případné dopady ustanovení směrnice na infor- mace zveřejněné v účetních závěrkách. Aktuální směrnice 2013/34/EU vznikla úpravou, aktualizací a  moderniza- cí čtvrté, případně sedmé směrnice. Do textu byly zapracovány změny v pojmech, které mají lépe odpovídat moderní účetní terminologii, vliv na obsahovou podstatu příslušných ustanovení ale nemají. Mezi změny patří náhrada pojmu „společnost“ pojmem „podnik“, změna „účetní závěrky“ na „finanční výkaz“ a náhrada „výroční zprávy“ za „zprávu vedení společnosti“. [7.1] Shoda směrnice 2013/34/EU a čtvrté směrnice I přes deklarovanou modernizaci směrnice, zaměřenou na zjednodušení adminis- trativní zátěže a zlepšení vypovídací schopnosti účetních závěrek, zůstala výrazná část směrnice v původní verzi. Komparace obou směrnic vychází ze Srovnávací ta- bulky, uvedené v příloze VII směrnice, která obsahuje přehled článků, jež v aktuální směrnici zůstávají v podstatě stejné jako odpovídající články ve čtvrté směrnici Rady 78/660/EHS, případně sedmé směrnici Rady 83/349/EHS, liší se pouze číslováním. 74 Podrobnější přehled shody uvádí tabulky 7.1 až 7.9. Kapitola 1 Oblast působnosti, definice a kategorie podniků (články 1–3) V článku 2 je seskupeno několik definic, jež byly původně v textu rozptýleny na několika místech. Článek 3 představuje právní základ pro pojmy „malý“, „střední“ a „velký“ podnik. Přitom zachovává dosavadní postup pro určování velikosti podni- ku na základě čistého obratu, bilanční sumy a počtu zaměstnanců. Směrnice v  plném rozsahu harmonizuje kritéria pro určení velikosti podniků, zatímco doposud měly členské státy na výběr, zdali ve svém právním systému uznají různé velikosti a do jisté míry i příslušná velikostní kritéria. 75 74 K uvedeným článkům patří ustanovení čl. 1 odst. 1 (včetně příloh I a II), čl. 2 odst. 2 až 8, čl. 3 odst. 6 až 9, čl. 4, čl. 5 odst. 2 a 3, čl. 6 odst. 2 a 3, čl. 7, čl. 8 odst. 1 až 5, čl. 10, čl. 11 odst. 1 až 7, čl. 11 odst. 11, čl. 12 odst. 2, čl. 19 odst. 2, čl. 20, 21, 22, čl. 28 odst. 2, čl. 29 odst. 2 a 3, čl. 30, 32, čl. 33 odst. 1 a 2, čl. 34 odst. 1, čl. 35 s výjimkou odstavce 3 a čl. 44, 45, 47 a 51. 75 I když v souladu s vybranými politikami mohou členské státy používat i jiná kritéria. [82]","[7] Naplnění cílů směrnice Tabulka 7.1: Shoda v kapitole 1 Oblastní působnosti, definice a kategorie podniků Směrnice 2013/34/EU Řešený problém Směrnice 78/660/EHS Čl. 2 bod 2 Definice účastí Čl. 17 Čl. 2 bod 3 Definice spřízněné strany Čl. 43 odst. 1 bod 7b Čl. 2 bod 4 Definice dlouhodobých aktiv Čl. 15 odst. 2 Čl. 2 bod 5 Definice čistého obratu Čl. 28 Čl. 2 bod 6–7 Definice pořizovací ceny Čl. 35 odst. 2–3 a výrobních nákladů Čl. 2 bod 8 Úprava hodnoty aktiv Čl. 19 Čl. 2 bod 14 a 15 Definice investičních podniků Čl. 5 odst. 2–3 a finančních holdingových podniků Čl. 3 odst. 2 a čl. 14 odst. 1 Kategorie malých podniků Čl. 11 první pododstavec Zjednodušení pro malé a střední podniky Čl. 3 odst. 3 Charakteristika středních Čl. 27 první pododstavec podniků návětí Čl. 3 odst. 9 první Převod účetních závěrek na Čl. 11 třetí pododstavec pododstavec EURO ve státech, které je nepřijaly Čl. 3 odst. 9 druhý Převod účetních závěrek na Čl. 12 odst. 2 pododstavec EURO ve státech, které je nepřijaly, úprava celkových součtů Čl. 3 odst. 10 Při změnách sledovaných Čl. 12 odst. 1 hraničních hodnot vyhodnotit po dvě po sobě jdoucí období Čl. 3 odst. 11 Výpočet bilanční sumy Čl. 12 odst. 3 Čl. 3 odst. 13 Přezkoumání hraničních Čl. 53 odst. 2 hodnot pro zařazení podniků do jednotlivých kategorií z důvodu inflace Zdroj: vlastní zpracování podle směrnice 78/660/EHS a směrnice 2013/34/EU Kapitola 2 Obecná ustanovení a obecné zásady (články 4–8) Článek 4 zavádí plně harmonizovaný režim pro sestavování finančních výkazů ma- lých podniků, který spočívá ve zpracování výsledovky, rozvahy a zjednodušeného komentáře. Předkládání dalších údajů by členské státy vyžadovat neměly. Článek 5 zavádí obecnou zásadu významnosti. Vykazování, oceňování, prezen- tace a zveřejňování údajů ve finančních výkazech by podle něj mělo podléhat omeze- ní co do významnosti. Díky tomu by mělo být možné např. slučovat údaje z několika řádků výsledovky či rozvahy nebo upustit od zveřejnění v komentáři u těch údajů, [83]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] jež prahu významnosti nedosahují. Podobně by nemusely být vykazovány ani vý- daje a náklady příštích období a rezervy. Určení prahu významnosti je ponecháno primárně na odpovědnosti daného podniku, ať již tento podnik podléhá auditu, či nikoli. Článek 5 dále zavádí obecnou zásadu, podle níž je ve finančních výkazech nutno zachycovat ekonomickou podstatu transakcí, nikoli jen jejich právní formu. Cílem tohoto ustanovení je upravit společné obecné zásady, a tyto zásady tak v rámci EU harmonizovat. Směrnice tuto metodu prezentace dosud připouštěly, avšak členské státy ji nebyly povinny převzít do svých vnitrostátních právních předpisů. Tabulka 7.2: Shoda v kapitole 2 Obecná ustanovení a obecné zásady Směrnice 2013/34/EU Poznámka Směrnice 78/660/EHS Čl. 4 odst. 1–5 Obecná ustanovení a zásady, Čl. 2 odst. 1–6 obsah účetní závěrky, věrné a pravdivé zobrazení Čl. 4 odst. 4 Odchýlení od požadavku Čl. 31 odst. 2 směrnice z důvodu věrného a pravdivého zobrazení Čl. 6 odst. 1 návětí a písm. Obecné zásady účetního Čl. 31 odst. 1 a) až f) výkaznictví Čl. 6 odst. 1 písm. g) Obecní zásady účetního Čl. 7 výkaznictví, zákaz kompenzace Čl. 6 odst. 1 písm. h) a odst. Obecné zásady účetního Čl. 4 odst. 6 3 výkaznictví, účtování a vykazování v souladu s podstatou transakce Čl. 6 odst. 1 písm. i) Obecné zásady účetního Čl. 35 odst. 1 písm. a) výkaznictví, realizované zisky Čl. 6 odst. 5 Obecné zásady účetního Čl. 31 odst. 1a výkaznictví, podmíněné závazky a podmíněná aktiva Čl. 7 odst. 1 Alternativní metoda Čl. 32, Čl. 33 odst. 1 první oceňování dlouhodobých pododstavec písm. c) aktiv v přeceněných hodnotách Čl. 7 odst. 2 Zobrazení rozdílu z přecenění Čl. 33 odst. 2 písm. a) při použití alternativní první pododstavec a čl. 33 metody oceňování odst. 2 písm. b), c) a d) dlouhodobých aktiv Čl. 7 odst. 3 Úpravy hodnot Čl. 33 odst. 3 dlouhodobých aktiv při použití alternativní metody oceňování [84]","[7] Naplnění cílů směrnice Směrnice 2013/34/EU Poznámka Směrnice 78/660/EHS Čl. 8 odst. 1 písm. a) Ocenění finančních nástrojů Čl. 42a odst. 1 reálnou hodnotou Čl. 8 odst. 1 písm. b) Oceňování aktiv jiných než Čl. 42e finančních nástrojů reálnou hodnotou Čl. 8 odst. 2 Charakteristika komoditních Čl. 42a odst. 2–5a smluv jako derivátových nástrojů Čl. 8 odst. 7–8 Stanovení reálné hodnoty Čl. 42b–c pro oceňování finančních nástrojů Čl. 8 odst. 9 Zobrazení rozdílů Čl. 42f z přecenění aktiv jiných než finanční nástroje ve výsledovce Zdroj: vlastní zpracování podle směrnice 78/660/EHS a směrnice 2013/34/EU Kapitola 3 Rozvaha a výsledovka (články 9–14), přílohy III, IV, V, VI Směrnice obsahuje dvě podoby členění rozvahy, vertikální a horizontální. Výsledov- ky jsou stanoveny pouze ve dvou podobách (místo bývalých čtyř), jedna je založena na povaze položek, druhá na jejich funkci. Cílem této změny je zlepšit vzájemnou srovnatelnost těchto finančních výkazů a současně zachovat způsob prezentace polo- žek, který uživatelé už znají. Byla zrušena mimořádná část výsledovky, tyto položky se přesunuly do běžné činnosti. Režim sestavování zjednodušených finančních výkazů je předmětem následných změn v článku 16, který reaguje na snížení počtu členění výkazů. Tabulka 7.3: Shoda v kapitole 3 Rozvaha a výsledovka Směrnice 2013/34/EU Poznámka Směrnice 78/660/EHS Čl. 9 odst. 1 Obecná ustanovení o rozvaze Čl. 3 a výsledovce, zásada bilanční kontinuity Čl. 9, odst. 2–5 Obecná ustanovení Čl. 4 odst. 1–4 o rozvaze a výsledovce, vykazování položek rozvahy a výsledovky Čl. 9 odst. 6 Obecná ustanovení Čl. 6 o rozvaze a výsledovce, možnost zahrnutí rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty do výkazů [85]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Směrnice 2013/34/EU Poznámka Směrnice 78/660/EHS Čl. 9 odst. 7 písm. a) Zachycování účasti v roční Čl. 59 odst. 1 účetní závěrce Čl. 9 odst. 7 písm. b) a c) Zobrazení výsledku Čl. 59 odst. 6 písm. b) a c) hospodaření připadající na účast Čl. 10 Prezentace rozvahy Čl. 8 Čl. 11 Alternativní členění rozvahy Čl. 10a Čl. 12 odst. 1–2 Zvláštní ustanovení vztahující Čl. 13 odst. 1–2 se na určité rozvahové položky, aktiva nebo pasiva vztahující se k více rozvahovým položkám Čl. 12 odst. 3 Klasifikace krátkodobých Čl. 15 odst. 1 a dlouhodobých aktiv Čl. 12 odst. 4 Obsah přílohy k účetní Čl. 16 závěrce, vykazování věcných práv k nemovitostem Čl. 12 odst. 5–6 Zvláštní ustanovení vztahující Čl. 35 odst. 1 písm. b) a c) se na vybrané rozvahové položky, úpravy hodnot dlouhodobých aktiv Čl. 12 odst. 7 první a druhý Úprava hodnot krátkodobých Čl. 39 odst. 1 písm. b) a d) pododstavec aktiv Čl. 12 odst. 8 a čl. 17 odst. 1 Možnost volby aktivace Čl. 35 odst. 4 písm. a) bod vi) úroků z úvěrů Čl. 12 odst. 9 Použití metod FIFO, LIFO Čl. 40 odst. 1 a váženého aritmetického průměru Čl. 12 odst. 10 Zvláštní ustanovení vztahující Čl. 41 se na vybrané rozvahové položky, zobrazení dluhů Čl. 12 odst. 11 čtvrtý Odepisování nehmotných Čl. 34 pododstavec aktiv Čl. 12 odst. 12 první až třetí Tvorba rezerv Čl. 20 odst. 1–3 pododstavec Čl. 12 odst. 12 třetí Ocenění rezerv Čl. 42 první pododstavec pododstavec Čl. 13 odst. 1–2 Prezentace výsledovky Čl. 22 první a druhý pododstavec Příloha III položka A–E Horizontální členění rozvahy Čl. 9 položka A–E (aktiva) (aktiva) Příloha III položka A–D Horizontální členění rozvahy Čl. 9 položka A–D (pasiva) (vlastní kapitál a cizí zdroje) [86]","[7] Naplnění cílů směrnice Směrnice 2013/34/EU Poznámka Směrnice 78/660/EHS Příloha IV Vertikální členění rozvahy Čl. 10 Příloha V body 1–15 Členění výsledovky, druhové Čl. 23 body 1–15 členění nákladů Příloha V body 16 a 17 Členění výsledovky, druhové Čl. 23 body 20 a 21 členění nákladů Příloha VI body 1–13 Členění výsledovky, účelové Čl. 25 body 1–13 členění nákladů Příloha VI body 14–15 Členění výsledovky, účelové Čl. 25 body 18 a 19 členění nákladů Čl. 14 odst. 2 písm. a) a b) Agregace položek výsledovky Čl. 27 první pododstavec písm. a) a c) Zdroj: vlastní zpracování podle směrnice 78/660/EHS a směrnice 2013/34/EU Kapitola 4 Příloha k účetní závěrce (články 15–18) Ve spojitosti se zveřejňováním údajů v komentářích poskytovaly směrnice členským státům dosud řadu různých možností. Harmonizace v této oblasti znamená, že pod- niky stejné velikostní kategorie budou podléhat v celé EU stejnému nebo srovnatel- nému režimu. Tato kapitola zavádí pro poskytování informací v komentáři k finančním vý- kazům přístup „zdola nahoru“. Údaje, které v komentáři musí zveřejňovat všechny podniky, stanoví článek 17. Malé podniky přitom budou v porovnání s dosavadními směrnicemi podléhat relativně omezenému režimu zveřejňování. V souladu s poža- davky článku 4 je navrženo, aby členské státy nepožadovaly po podnicích v této kate- gorii zveřejňování dalších informací. Střední podniky mají mít povinnost zveřejňovat informace podle článků 17 a 18, zatímco informace vyžadované o velkých podnicích a subjektech veřejného zájmu se řídí články 17–19. Podle článku 17 mají být všechny podniky nově povinny zveřejňo- vat v komentáři k finančním výkazům události, k nimž došlo po datu účetní závěr- ky. Tyto zásadní informace byly původně zveřejňovány ve zprávě vedení společnosti a členské státy navíc mohly od této povinnosti upustit. V zájmu větší transparent- nosti mají podniky všech velikostí ve svých ročních finančních výkazech povinně zveřejňovat transakce se spřízněnými stranami včetně transakcí mezi 100% dceřiný- mi společnostmi. Dosud však mohly členské státy od jejich zveřejňování upustit bez ohledu na velikost daného podniku. [87]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Tabulka 7.4: Shoda v kapitole 4 Příloha k účetní závěrce Směrnice 2013/34/EU Poznámka Směrnice 78/660/EHS Čl. 16 odst. 1 písm. a) Obsah přílohy k účetní Čl. 43 odst. 1 bod 1 závěrce vztahující se na všechny podniky, zveřejnění účetních pravidel Čl. 16 odst. 1 písm. b) Obsah přílohy k účetní Čl. 33 odst. 2 písm. a) druhý závěrce pro položky pododstavec dlouhodobých aktiv přeceněné za použití alternativních metod ocenění Čl. 16 odst. 1 písm. c) Obsah přílohy k účetní Čl. 42d závěrce vztahující se na všechny podniky, informace zveřejněné při oceňování finančních a jiných aktiv reálnou hodnotou Čl. 16 odst. 1 písm. d) Obsah přílohy k účetní Čl. 14 závěrce, vykazování finančních závazků a záruk Čl. 16 odst. 1 písm. e) Obsah přílohy k účetní Čl. 43 odst. 1 bod 13 závěrce pro všechny podniky Čl. 17 odst. 1 písm. a) Uvádění dalších informací Čl. 15 odst. 3 písm. a) středními podniky a subjekty veřejného zájmu; informace o dlouhodobých aktivech Čl. 17 odst. 1 písm. b) Uvádění informací středními Čl. 39 odst. 1. písm. e) a velkými podniky a subjekty veřejného zájmu, úpravy hodnot dlouhodobých aktiv pro daňové účely Čl. 17 odst. 1 písm. c) bod Uvádění dalších informací Čl. 43 odst. 1 bod 14 písm. i)–ii) zveřejňovaných středními a)–b) a velkými podniky a subjekty veřejného zájmu Čl. 17 odst. 1 písm. d) Uvádění dalších informací Čl. 43 odst. 1 bod 12 první pododstavec zveřejňovaných středními a velkými podniky a subjekty veřejného zájmu, odměny přiznané členům správních, dozorčích a řídicích orgánů [88]","[7] Naplnění cílů směrnice Směrnice 2013/34/EU Poznámka Směrnice 78/660/EHS Čl. 17 odst. 1 písm. e) Uvádění dalších informací Čl. 43 odst. 1 bod 9 zveřejňovaných středními a velkými podniky a subjekty veřejného zájmu, průměrný počet zaměstnanců a osobní náklady Čl. 17 odst. 1 písm. f) Uvádění dalších informací Čl. 43 odst. 1 bod 11 zveřejňovaných středními a velkými podniky a subjekty veřejného zájmu, odložená daň Čl. 17 odst. 1 písm. g) Uvádění dalších informací Čl. 43 odst. 1 bod 2 první první pododstavec zveřejňovaných středními pododstavec a velkými podniky a subjekty veřejného zájmu, identifikační údaje o podniku Čl. 17 odst. 1 písm. g) Uvádění dalších informací Čl. 45 odst. 1 druhý pododstavec zveřejňovaných středními Čl. 28 odst. 3 a velkými podniky a subjekty veřejného zájmu Čl. 17 odst. 1 písm. h), i), Uvádění dalších informací Čl. 43 odst. 1 bod 3–7 j), g), d) zveřejňovaných středními a velkými podniky a subjekty veřejného zájmu Čl. 17 odst. 1 písm. o) Uvádění dalších informací Čl. 50 středními a velkými podniky a subjekty veřejného zájmu, zveřejnění navrhovaného rozdělení zisku nebo úhrady ztráty Čl. 17 odst. 1 písm. p) Uvádění dalších informací Čl. 43 odst. 1 bod 7a zveřejňovaných středními a velkými podniky a subjekty veřejného zájmu Čl. 18 odst. 1 písm. a) Uvádění dalších informací Čl. 43 odst. 1 bod 8 velkými podniky a subjekty veřejného zájmu Čl. 18 odst. 1 písm. b) Uvádění dalších informací Čl. 43 odst. 1 bod 15 a odst. 3 velkými podniky a subjekty veřejného zájmu Čl. 18 odst. 2 Uvádění dalších informací Čl. 45 odst. 2 velkými podniky a subjekty veřejného zájmu Zdroj: vlastní zpracování podle směrnice 78/660/EHS a směrnice 2013/34/EU [89]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Kapitola 5 Zpráva vedení společnosti (články 19–20) Pokud jde o zprávu vedení společnosti, nedochází v jejím obsahu oproti stávající úpravě ve čtvrté směrnici Rady 78/660/EHS a sedmé směrnici Rady 83/349/EHS k věcným změnám. Tabulka 7.5: Shoda v kapitole 5 Zpráva vedení společnosti Směrnice 2013/34/EU Poznámka Směrnice 78/660/EHS Čl. 19 Zpráva vedení podniku Čl. 46 Čl. 20 Výkaz o správě a řízení podniku Čl. 46a Zdroj: vlastní zpracování podle směrnice 78/660/EHS a směrnice 2013/34/EU Kapitola 7 Zveřejňování (články 30–33) Pokud jde o zveřejňování finančních výkazů, nedochází oproti jeho stávající úpravě ve čtvrté směrnici Rady 78/660/EHS a sedmé směrnici Rady 83/349/EHS k věcným změnám. Tabulka 7.6: Shoda v kapitole 7 Zveřejňování Směrnice 2013/34/EU Poznámka Směrnice 78/660/EHS Čl. 30 odst. 1 a 2 Obecné požadavky na Čl. 47 odst. 1 a 1a zveřejnění Čl. 31 odst. 1 Zjednodušení pro malé Čl. 47 odst. 2 a střední podniky, osvobození od povinnosti zveřejnit výsledovku a zprávu vedení podniku Čl. 31 odst. 2 Zjednodušení pro malé Čl. 47 odst. 3 a střední podniky, zveřejnění zkrácené rozvahy Čl. 32 odst. 1 Další požadavky na zveřejnění, Čl. 48 plná verze závěrky se zprávou auditora Čl. 32 odst. 2 Další požadavky na zveřejnění, Čl. 49 zkrácená verze závěrky bez zprávy auditora Čl. 33 odst. 1 písm. a) Sestavení a zveřejnění závěrky Čl. 50b v souladu s požadavky směrnice Čl. 33 odst. 2 Stanovení odpovědnosti za Čl. 50c porušení povinnosti sestavení a zveřejnění závěrky Zdroj: vlastní zpracování podle směrnice 78/660/EHS a směrnice 2013/34/EU [90]","[7] Naplnění cílů směrnice Kapitola 8 Audit (články 34–36) Obecné požadavky článku 34 prošly změnou, tak aby odrážely zásadu, kterou sleduje předkládaný návrh, totiž že je třeba myslet především na potřeby malých a středních podniků. V jejím důsledku budou malé podniky z hlediska evropského práva ob- chodních společností v plném rozsahu osvobozeny od povinného auditu. Tento člá- nek dále upřesňuje, že subjekty veřejného zájmu budou povinnému auditu podléhat bez ohledu na svou velikost. Tabulka 7.7: Shoda v kapitole 8 Audit Směrnice 2013/34/EU Poznámka Směrnice 78/660/EHS Čl. 34 odst. 1 Povinnost zajistit, aby audit Čl. 51 odst. 1 účetních závěrek prováděly auditorské společnosti, schválení na základě směrnice 2006/43/ES Zdroj: vlastní zpracování podle směrnice 78/660/EHS a směrnice 2013/34/EU Kapitola 9 Osvobození a omezení týkající se osvobození (články 36–40) V případě velkých podniků a subjektů veřejného zájmu, které působí v těžebním prů- myslu a v odvětví těžby dřeva v původních lesích, jsou zavedeny nové požadavky na předkládání výkazů. Za všechny země, v nichž působí, jsou povinny zveřejňovat kaž- doročně platby, jež odvádějí vládám v daném rozpočtovém roce, pokud je výše těchto plateb pro přijímající vládu významná; jsou-li tyto platby přiřazeny ke konkrétnímu projektu, jsou povinny zveřejnit i platby za všechny takové projekty. V případě po- třeby je nutno příslušné výkazy zpracovat na konsolidované bázi. V takovém případě jsou z povinnosti předkládat vlastní výkaz vyjmuty dceřiné podniky a mateřský pod- nik, jenž výkaz zpracoval. Tabulka 7.8: Shoda v kapitole 9 Osvobození a omezení týkající se osvobození Směrnice 2013/34/EU Poznámka Směrnice 78/660/EHS Čl. 37 Osvobození pro dceřiné podniky Čl. 57 Čl. 38 Zveřejňování pro podniky, které Čl. 57a jsou v jiných podnicích společníky s neomezeným ručením Zdroj: vlastní zpracování podle směrnice 78/660/EHS a směrnice 2013/34/EU Kapitola 11 Závěrečná ustanovení (články 49–55) V zájmu zohlednění ekonomického vývoje a inflace by měl článek 42 Komisi zmoc- nit, aby pravidelně přezkoumávala limitní hodnoty v článku 3, podle nichž je určo- vána velikost podniků. Tento krok je nutný k dlouhodobému zachování reálné hod- noty těchto limitů. Komise by měla být dále zmocněna aktualizovat druhy subjektů [91]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] vyjmenovaných v příloze I a II, tak aby odpovídaly případným změnám na úrovni členských států. Je nezbytné specifikovat a rozpracovat pojem významnosti plateb tak, aby byl zajištěn příslušný a náležitý rozsah zveřejňování plateb, které odvádějí vládám podniky v těžebním průmyslu a podniky v odvětví těžby dřeva v původních lesích. Je důležité použít akty v přenesené pravomoci, aby byla vytvořena odborně fundovaná a účelná pravidla, která Komisi umožní zohlednit všechny dostupné od- borné poznatky. Přesný rozsah a podmínky tohoto přenesení pravomoci jsou podrobně popsány v článku 42. V neposlední řadě upřesňuje nový článek 46, že subjekty veřejného zá- jmu nejsou zpravidla oprávněny využívat výjimek, jež směrnice stanoví. Tabulka 7.9: Shoda v kapitole 11 Závěrečná ustanovení Směrnice 2013/34/EU Poznámka Směrnice 78/660/EHS Čl. 51 Sankce Čl. 60a Čl. 55 Určení směrnice členským státům Čl. 62 Zdroj: vlastní zpracování podle Směrnice 78/660/EHS a Směrnice 2013/34/EU [7.2] Variantní řešení ve směrnici Směrnice v mnoha případech obsahuje variantní řešení jednotlivých situací, která jsou označena formulací „povolit či vyžadovat“ („permit or require”) nebo odkazy na národní legislativu (podrobněji viz oddíl 5.2.4). Variantní řešení vzniklo jako dů- sledek skutečnosti, že účetní směrnice jsou určeny pro země, které spadají do dvou odlišných systémů regulace účetnictví. Každá evropská země má svůj národní re- gulační systém, který vychází z právního systému a způsobu financování domácích společností. Existují dva typy právní kultury: anglosaský a kontinentální typ právní kultury. Právo volby umožňuje při transpozici směrnic do národních legislativ urči- tou obsahovou volnost a respektování národních specifik (Žárová, 2006). Variantní řešení do jisté míry zjednoduší aplikaci směrnice, ale v  konečném součtu snižují vypovídací schopnost účetních výkazů, protože neposkytují uživate- lům srovnatelné informace. Variantní řešení je možné rozdělit na dvě části: • varianty, které mají vliv na hodnotu majetku, závazků a výsledek hospoda- ření ve výkazech (rozdíly ve způsobu oceňování a uznávání položek účetní závěrky); • varianty, které mají vliv na podobu účetní závěrky (výběr ze dvou typů roz- vahy a výsledovky, agregace položek, zjednodušení pro vybrané typy účet- ních jednotek a podobně). Položky, u kterých existuje možnost volby a které mají vliv na hodnotu majetku, závazků a výsledku hospodaření, jsou zobrazeny v rozvaze v tabulce 7.10. [92]","[7] Naplnění cílů směrnice Tabulka 7.10: Rozvaha se zobrazením možností volby Aktiva A. Nesplacený upsaný základní kapitál z toho splatný (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se splatný základní kapitál vykazuje v položce Vlastní kapitál; v takovém případě se splatná, avšak dosud nesplacená část základního kapitálu vykazuje v aktivech buď v položce A., nebo v položce D.II.). B. Zřizovací výdaje, jak jsou stanoveny vnitrostátními právními předpisy, pokud povolují jejich vykazování v aktivech. Vnitrostátní právní předpisy mohou rovněž stanovit, že se zřizovací výdaje vykazují jako první položka v části Nehmotná aktiva. C. Dlouhodobá aktiva I. Nehmotná aktiva 1. Náklady na vývoj, pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v aktivech. 2. Koncese, patenty, licence, ochranné známky a podobná práva a aktiva, pokud byly: a) pořízeny za úplatu, b) vytvořeny vlastní činností podniku, a pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v aktivech. II. Hmotná aktiva Položky zachycené v účetních výkazech se oceňují v pořizovacích cenách nebo výrobních nákladech. Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat oceňování dlouhodobých aktiv v přeceněných hodnotách. Stanoví-li vnitrostátní právo oceňování na základě přecenění, vymezí současně jeho obsah, limity a pravidla používání. III. Finanční aktiva Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat oceňování finančních nástrojů, včetně derivátových finančních nástrojů, reálnou hodnotou. D. Krátkodobá aktiva I. Zásoby Členské státy mohou povolit, aby se pořizovací cena nebo náklady na výrobu zásob zboží stejné kategorie i všech zastupitelných položek včetně investic vypočítávaly na základě vážených průměrných cen, podle metody „first in – first out (FIFO)“, „last in – first out (LIFO)“ nebo podle metody zohledňující obecně uznávané, osvědčené postupy. II. Pohledávky (možnost vykázat náklady a příjmy příštích období) III. Investice Vlastní podíly (s uvedením jejich jmenovité hodnoty, nebo nemají- li jmenovitou hodnotu, s uvedením jejich účetní hodnoty), pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v rozvaze. IV. Bankovní a pokladní hotovost E. Náklady a příjmy příštích období (možnost vykázat v položce D.II. Pohledávky) [93]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Vlastní kapitál a cizí zdroje A. Vlastní kapitál I. Upsaný základní kapitál (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se v této položce vykazuje splatný základní kapitál; v takovém případě se musí výše upsaného základního kapitálu a splaceného základního kapitálu vykázat odděleně) II. Emisní ážio III. Fond z přecenění IV. Fondy Zákonný rezervní fond, pokud ho vnitrostátní předpisy vyžadují. Rezervní fond na vlastní podíly, pokud ho vnitrostátní právní předpisy vyžadují. V. Výsledek hospodaření za minulá účetní období VI. Výsledek hospodaření za účetní období B. Rezervy Členské státy mohou povolit vytvoření rezerv určených ke krytí nákladů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo datum, ke kterému vzniknou. C. Závazky (možnost vykázat výdaje a výnosy příštích období) D. Výdaje a výnosy příštích období (pokud se nevykazují v části C. Závazky) Zdroj: vlastní zpracování na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, příloha III [7.2.1] Modelová řešení možností volby V současnosti není možné ověřit praktické důsledky možnosti volby v jednotlivých členských zemích (Jílek, Svobodová, 2013). V teoretické rovině je možné pro ověření důsledků možnosti volby použít modelové příklady (řešení v tabulkách 7.11 až 7.33). Pro potřeby modelu bylo ze všech možností volby uvedených v tabulce 7.10 vy- bráno šest položek, na kterých bude možnost volby demonstrována. Byly vybrány s ohledem na cíl obecného účetního výkaznictví, tj. poskytnout informace o finanč- 76 ní pozici a výkonnosti účetní jednotky. U každé z položek existují dvě varianty zob- razení ve výkazech, viz tabulka 7.11. 76 Protože směrnice nedefinuje obecný cíl účetního výkaznictví, byla použita definice z Koncepčního rámce IFRS. [94]","[7] Naplnění cílů směrnice Tabulka 7.11: Varianty pro možnost volby Číslo Položka Varianta položky 1. Zřizovací výdaje 1 (aktivum) 2 (náklad) 2. Náklady na vývoj 1 (aktivum) 2 (náklad) 3. Nehmotná aktiva vytvořená 1 (aktivum) 2 (náklad) vlastní činností 4. Ocenění hmotných aktiv 1 (pořizovací cena) 2 (přeceněná hodnota) 5. Ocenění finančních aktiv 1 (pořizovací cena) 2 (reálná hodnota) 6. Vykázání rezerv 1 (uznat rezervu) 2 (neuznat rezervu) Zdroj: vlastní zpracování Řešení vychází z výchozí rozvahy, viz tabulka 7.12. V příkladu není použita žád- ná konkrétní měna, pro zjednodušení byla u všech položek zvolena stejná hodnota. Tabulka 7.12: Výchozí rozvaha Rozvaha Položka Hodnota Dlouhodobý majetek 3000 • Hmotná aktiva 1000 • Nehmotná aktiva 1000 • Finanční aktiva 1000 Oběžná aktiva 3000 • Zásoby 1000 • Pohledávky 1000 • Peníze 1000 Aktiva celkem 6000 Vlastní kapitál 3000 • Základní kapitál 1000 • Fondy 1000 • Výsledek hospodaření (běžné i minulé období) 1000 Závazky celkem 3000 • Rezervy 1000 • Dlouhodobé závazky 1000 • Krátkodobé závazky 1000 Vlastní kapitál a cizí zdroje celkem 6000 Zdroj: vlastní zpracování [95]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Řešení Aktivace vybraných položek Možnost volby platí pro situace, kdy je možné položky buď aktivovat, nebo uznat v nákladech. Platí to pro volbu zřizovacích výdajů, nákladů na vývoj a nehmotných aktiv vytvořených vlastní činností, (položky 1–3 v tabulce 7.12). Modelový příklad uvádí varianty, kdy tyto položky nabývají 1 %, 25 %, 50 %, 75 % a 100 % z celkové hodnoty nehmotných aktiv (hodnota nehmotných aktiv ve výchozí rozvaze je 1000, hodnota dlouhodobého majetku celkem je 3000). Výpočet pro uznání položek jako aktivum uvádí tabulka 7.13. Tabulka 7.13: Uznání položek jako aktivum Podíl z hodnoty Částka Hodnota Dlouhodobý Změna bilanční nehmotných nehmotných majetek sumy*) aktiv aktiv navýšená navýšený o aktivované o aktivované položky položky Částka Změna Částka Změna v % v % 1 % 10 1010 3010 +0,34 6010 +0,17 25 % 250 1250 3250 +8,34 6250 +4,17 50 % 500 1500 3500 +16,67 6500 +8,34 75 % 750 1750 3750 +25,00 6750 +12,50 100 % 1000 2000 4000 +33,34 7000 +16,67 Zdroj: vlastní zpracování *) Bilanční suma se navýší v případě vzniku závazku nebo při aktivaci majetku vytvořeného vlastní činností, viz obrázky 7.1 a 7.2. V případě úhrady závazku se 77 bilanční suma nemění, změní se pouze poměr dlouhodobého majetku a oběžných aktiv, viz obrázek 7.3. Rozvaha Aktiva Pasiva + Dlouhodobý hmotný majetek + Závazky Obrázek 7.1: Změna v rozvaze při aktivaci položek a vzniku závazku Zdroj: vlastní zpracování 77 Prostřednictvím snížení nákladů, které se projeví zvýšením výsledku hospodaření. [96]","[7] Naplnění cílů směrnice Rozvaha Aktiva Pasiva + Dlouhodobý hmotný majetek + Výsledek hospodaření Obrázek 7.2: Změna v rozvaze při aktivaci položek vzniklých ve vlastní režii Zdroj: vlastní zpracování Rozvaha Aktiva Pasiva + Dlouhodobý hmotný majetek − Peněžní prostředky Obrázek 7.3: Změna v rozvaze při aktivaci položek a úhradě závazku Zdroj: vlastní zpracování V dalších letech se bude snižovat hodnota aktiv a výsledek hospodaření v závis- losti na metodě odepisování a hodnotě odpisů. Předpokládejme rovnoměrné odpisy s dobou životnosti 5 nebo 10 let. Hodnotu aktiv závislosti na odepisování uvádějí tabulky 7.14 a 7.15. Tabulka 7.14: Hodnota aktiv v prvním roce odepisování, doba životnosti 5 let Hodnota Roční Zůstatková Hodnota Zůstatková cena nehmotného odpis cena nehmotných aktiv nehmotných aktiv aktiva celkem, pořizovací k rozvahovému dni cena 10 2 8 1010 1008 250 50 200 1250 1200 500 100 400 1500 1400 750 150 600 1750 1600 1000 200 800 2000 1800 Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 7.15: Hodnota aktiv v prvním roce odepisování, doba životnosti 10 let Hodnota Roční Zůstatková Hodnota Zůstatková cena nehmotného odpis cena nehmotných aktiv nehmotných aktiv aktiva celkem, k rozvahovému dni pořizovací cena 10 1 9 1010 1009 250 25 225 1250 1225 500 50 450 1500 1450 [97]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Hodnota Roční Zůstatková Hodnota Zůstatková cena nehmotného odpis cena nehmotných aktiv nehmotných aktiv aktiva celkem, k rozvahovému dni pořizovací cena 750 75 675 1750 1675 1000 100 900 2000 1900 Zdroj: vlastní zpracování Pokud se položky související se vznikem nehmotných aktiv zaúčtují přímo do nákladů, dochází ke změnám ve výsledku hospodaření a bilanční sumě, které jsou uvedeny v tabulce 7.16. Tabulka 7.16: Vliv položek uznaných v nákladech na výsledek hospodaření a bilanční sumu Podíl z hodnoty Částka Vliv na výsledek Bilanční suma*) nehmotných hospodaření Částka Změna v % aktiv 1 % 10 −10 5990 −0,17 25 % 250 −250 5750 −4,17 50 % 500 −500 5500 −8,34 75 % 750 −750 5250 −12,50 100 % 1000 −1000 5000 −16,67 Zdroj: vlastní zpracování *) V případě existence závazku se bilanční suma nemění, viz obrázek 7.4. V pří- padě úhrady závazku se bilanční suma sníží, viz obrázek 7.5. Rozvaha Aktiva Pasiva − Výsledek hospodaření + Závazky Obrázek 7.4: Změna v rozvaze při uznání položek v rozvaze a vzniku závazku Zdroj: vlastní zpracování Rozvaha Aktiva Pasiva − Peněžní prostředky −Výsledek hospodaření Obrázek 7.5: Změna v rozvaze při uznání položek v nákladech a úhradě závazku Zdroj: vlastní zpracování Volba způsobů uznávání položek má vliv na výsledek hospodaření běžného ob- dobí v jednotlivých letech, jak ukazují tabulky 7.17 a 7.18. [98]","[7] Naplnění cílů směrnice Tabulka 7.17: Porovnání výsledku hospodaření běžného období v 1. roce Částka Výsledek hospodaření Výsledek hospodaření při aktivaci položky při uznání položky Doba odepisování 5 let Doba odepisování 10 let v nákladech 10 −10 −2 −1 250 −250 −50 −25 500 −500 −100 −50 750 −750 −150 −75 1000 −1000 −200 −100 Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 7.18: Výsledek hospodaření běžného období v dalších letech Částka Výsledek hospodaření Výsledek hospodaření při aktivaci při uznání položky položky v nákladech v dalších letech Doba odepisování 5 let Doba odepisování 10 let 2.–5. rok 6.–10. rok 2.–10. rok 10 0 −2 0 −1 250 0 −50 0 −25 500 0 −100 0 −50 750 0 −150 0 −75 1000 0 −200 0 −100 Zdroj: vlastní zpracování Při uznání položky v nákladech se celá částka zobrazí ve výsledku hospodaření běžného období, při aktivaci se rozloží v jednotlivých letech po dobu odepisování dlouhodobého majetku. Přecenění dlouhodobého hmotného majetku K dalším možnostem volby patří oceňování dlouhodobého hmotného majetku buď v pořizovací ceně, nebo v přeceněných hodnotách. V případě ocenění v přeceně- 78 ných hodnotách může dojít ke zvýšení, nebo snížení hodnoty majetku oproti poři- zovací ceně. 78 Směrnice 2013/34/EU článek 7. [99]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Tabulka 7.19: Oceňování dlouhodobého hmotného majetku v přeceněných hodnotách – zvýšení hodnoty Částka Podíl Hodnota Hodnota Bilanční suma*) přecenění z hodnoty hmotného dlouhodobého dlouhodobého majetku majetku majetku v přeceněných v přeceněných hodnotách hodnotách Částka Změna Částka Změna v % v % 10 1 % 1010 3010 +0,34 6010 +0,17 250 25 % 1250 3250 +8,34 6250 +4,17 500 50 % 1500 3500 +16,67 6500 +8,34 750 75 % 1750 3750 +25,00 6750 +12,50 1000 100 % 2000 4000 +33,37 7000 +16,67 Zdroj: vlastní zpracování *) Bilanční suma se zvýší o položku Fond z přecenění ve vlastním kapitálu, viz obrázek 7.6. Rozvaha Aktiva Pasiva + Dlouhodobý hmotný majetek + Fond z přecenění Obrázek 7.6: Přecenění dlouhodobého hmotného majetku – zvýšení hodnoty Zdroj: vlastní zpracování Změna v hodnotě majetku se promítne do změny v odpisech a výsledku hospo- daření. Porovnání hodnoty odpisů a výsledku hospodaření při použití rovnoměrné- ho odepisování a doby životnosti aktiva 5 let uvádí tabulka 7.20. Tabulka 7.20: Změna v odpisech a výsledku hospodaření při přecenění hmotného a nehmotného majetku Hodnota Roční Hodnota Roční Rozdíl odpisů dlouhodobých odpis dlouhodobých odpis aktiv v pořizovacích aktiv v přeceněných Částka Změna v % cenách hodnotách 1000 200 1010 202 2 +1 1000 200 1250 250 50 +25 1000 200 1500 300 100 +50 1000 200 1750 350 150 +75 1000 200 2000 400 200 +100 Zdroj: vlastní zpracování [100]","[7] Naplnění cílů směrnice Změny v odpisech mají vliv na výsledek hospodaření, viz tabulka 7.21. Tabulka 7.21: Změny ve výsledku hospodaření při přecenění dlouhodobého majetku Výsledek hospodaření při Výsledek hospodaření při Rozdíl ocenění v pořizovacích ocenění v přeceněných cenách hodnotách*) Částka Změna v % 1000 998 −2 −0,2 1000 950 −50 −5,0 1000 900 −100 −10,0 1000 850 −150 −15,0 1000 800 −200 −20,0 *) Výpočet: VH (1000) snížený o změny způsobené zvýšením odpisů (−2, −50, −100, −150, −200). Zdroj: vlastní zpracování V důsledku zvýšení hodnoty dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku dochází ke snížení výsledku hospodaření z důvodu vyšších odpisů. Přecenění vyvolá současně změny v hodnotě i struktuře vlastního kapitálu, kdy se vlastní kapitál celkem navýší o hodnotu fondu z přecenění a současně se bude sni- žovat výsledek hospodaření o rozdíl mezi původními a navýšenými odpisy do doby, než bude majetek odepsaný, viz tabulka 7.22. Tabulka 7.22: Změny ve struktuře vlastního kapitálu Položka Výchozí Změny po přecenění, zvýšení hodnoty hodnoty majetku o: 10 250 500 750 1000 Vlastní kapitál celkem 3000 3008 3200 3400 3600 3800 Základní kapitál 1000 1000 1000 1000 1000 1000 Fondy 1000 1010 1250 1500 1750 2000 Výsledek hospodaření 1000 998 950 900 850 800 Zdroj: vlastní zpracování V případě, že při oceňování hmotného a nehmotného majetku v přeceněných hodnotách dojde ke snížení hodnoty oproti pořizovací ceně, ukazuje změnu v souvi- sejících položkách tabulka 7.23. [101]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Tabulka 7.23: Oceňování hmotného a nehmotného majetku v přeceněných hodnotách – snížení hodnoty Podíl Částka Hodnota Hodnota Bilanční suma*) z hodnoty hmotného dlouhodobého dlouhodobého majetku majetku majetku v přeceněných v přeceněných hodnotách hodnotách Částka Změna Částka Změna v % v % 1 % 10 990 2990 −0,33 5990 −0,17 25 % 250 750 2750 −8,33 5750 −4,17 50 % 500 500 2500 −16,67 5500 −8,33 75 % 750 250 2250 −25,00 5250 −12,50 100 % 1000 0 2000 −33,33 5000 −16,67 Zdroj: vlastní zpracování *) Bilanční suma se sníží buď v položce Fond z přecenění ve vlastním kapitálu, nebo ve výsledku hospodaření, viz obrázky 7.7 a 7.8. Rozvaha Aktiva Pasiva − Dlouhodobý hmotný majetek − Fond z přecenění Obrázek 7.7: Změna v rozvaze při snížení hodnoty dlouhodobého hmotného majetku Zdroj: vlastní zpracování nebo Rozvaha Aktiva Pasiva − Dlouhodobý hmotný majetek − Výsledek hospodaření Obrázek 7.8: Změna v rozvaze při snížení hodnoty dlouhodobého hmotného majetku Zdroj: vlastní zpracování Změna v hodnotě majetku se promítne do změny v odpisech a výsledku hospo- daření. Porovnání hodnoty odpisů a výsledku hospodaření při použití rovnoměrné- ho odepisování a doby životnosti aktiva 5 let uvádí tabulka 7.24. [102]","[7] Naplnění cílů směrnice Tabulka 7.24: Změna v odpisech a výsledku hospodaření při přecenění hmotného majetku Hodnota Roční Hodnota Roční Rozdíl odpisů dlouhodobých odpis dlouhodobých odpis aktiv v pořizovacích aktiv v přeceněných Částka Změna v % cenách hodnotách 1000 200 990 198 −2 −1 1000 200 750 150 −50 −25 1000 200 500 100 −100 −50 1000 200 250 50 −150 −75 1000 200 0 0 −200 −100 Zdroj: vlastní zpracování Změny v odpisech mají vliv na výsledek hospodaření, viz tabulka 7.25. Tabulka 7.25: Změny ve výsledku hospodaření při přecenění dlouhodobého majetku Výsledek hospodaření Výsledek hospodaření Rozdíl při ocenění při ocenění v pořizovacích cenách v přeceněných Částka Změna v % hodnotách*) 1000 1002 +2 +0,2 1000 1050 +50 +5,0 1000 1100 +100 +10,0 1000 1150 +150 +15,0 1000 1200 +200 +20,0 Zdroj: vlastní zpracování V důsledku snížení hodnoty dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku dochází ke zvýšení výsledku hospodaření z důvodu nižších odpisů. Zároveň se objeví změny ve struktuře vlastního kapitálu, viz tabulka 7.26. Tabulka 7.26: Změny ve struktuře vlastního kapitálu Položka Výchozí Změny po přecenění, zvýšení hodnoty hodnoty majetku o: 10 250 500 750 1000 Vlastní kapitál celkem 3000 2992 2800 2600 2400 2200 Základní kapitál 1000 1000 1000 1000 1000 1000 Fondy 1000 990 750 500 250 0 Výsledek hospodaření 1000 1002 1050 1100 1150 1200 Zdroj: vlastní zpracování *) Výpočet: VH (1000) zvýšený o změny způsobené snížením odpisů (2, 50, 100, 150, 200) [103]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Ocenění dlouhodobého finančního majetku Další z možností volby je volba mezi oceněním finančního majetku v pořizovacích cenách nebo v reálné hodnotě. Může dojít ke snížení i zvýšení hodnoty majetku, viz 79 tabulky 7.27 a 7.28. Tabulka 7.27: Přecenění dlouhodobého finančního majetku na reálnou hodnotu – zvýšení hodnoty Částka Podíl Hodnota Hodnota Bilanční suma přecenění z hodnoty finančního dlouhodobého finančního majetku majetku majetku v přeceněných v přeceněných hodnotách hodnotách Částka Změna Částka Změna v % v % 10 1 % 1010 3010 0,34 6010 0,67 250 25 % 1250 3250 8,34 6250 4,17 500 50 % 1500 3500 16,67 6500 8,34 750 75 % 1750 3750 25,00 6750 12,50 1000 100 % 2000 4000 33,37 7000 16,67 Zdroj: vlastní zpracování Zvýšení hodnoty dlouhodobého finančního majetku přeceněním na reálnou hodnotu se v rozvaze zobrazí v položce Fond z přecenění, viz obrázek 7.9. Rozvaha Aktiva Pasiva + Dlouhodobý finanční majetek + Fond z přecenění Obrázek 7.9: Změna v rozvaze při přecenění dlouhodobého finančního majetku Zdroj: vlastní zpracování 79 Článek 8 Směrnice. [104]","[7] Naplnění cílů směrnice Tabulka 7.28: Přecenění dlouhodobého finančního majetku na reálnou hodnotu – snížení hodnoty Částka Podíl Hodnota Hodnota Bilanční suma přecenění z hodnoty finančního dlouhodobého finančního majetku majetku majetku v přeceněných v přeceněných hodnotách hodnotách Částka Změna Částka Změna v % v % 10 1 % 990 2990 −0,33 5990 −0,17 250 25 % 750 2750 −8,33 5750 −4,17 500 50 % 500 2500 −16,67 5500 −8,33 750 75 % 250 2250 −25,00 5250 −12,50 1000 100 % 0 2000 33,33 5000 −16,67 Zdroj: vlastní zpracování Snížení hodnoty dlouhodobého finančního majetku přeceněním na reálnou hodnotu se v rozvaze zobrazí v položce Fond z přecenění, viz obrázek 7.10. Rozvaha Aktiva Pasiva − Dlouhodobý finanční majetek − Fond z přecenění Obrázek 7.10: Změna v rozvaze při přecenění dlouhodobého finančního majetku na reálnou hodnotu Zdroj: vlastní zpracování Rezervy V souladu s článkem 12 směrnice mohou členské státy povolit vytvoření rezerv urče- ných ke krytí nákladů, jejichž povaha je jasně definovaná. Rozhodování mezi varian- tami vychází z možností, zda uznat, nebo neuznat rezervu. Varianty při uznávání 80 rezerv uvádí tabulka 7.29. Tabulka 7.29: Varianty tvorby rezerv Částka podíl z hodnoty Hodnota Hodnota závazků Výsledek hospodaření rezerv v % rezerv Částka Změna v % Částka Změna v % 10 1 1010 3010 +0,33 −10 −1 250 25 1250 3250 +8,33 −250 −25 500 50 1500 3500 +16,67 −500 −50 750 75 1750 3750 +25,00 −750 −75 1000 100 2000 4000 +33,33 −1000 −100 Zdroj: vlastní zpracování 80 Tvorba rezerv podléhá národním legislativám. [105]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Pokud účetní jednotka uzná rezervu, nezmění se bilanční suma, ale poměr vlast- ního kapitálu a cizích zdrojů, viz obrázek 7.11. Rozvaha Aktiva Pasiva − Výsledek hospodaření + Rezervy Obrázek 7.11: Změna v rozvaze při uznání rezervy Zdroj: vlastní zpracování Leasingy Specifickou položkou je uznávání a zobrazování finančního leasingu u nájemců a pro- najímatelů. Směrnice se o způsobu uznávání předmětu leasingu nezmiňuje, v národ- ních legislativách se obvykle předmět finančního leasingu zobrazuje v aktivech pro- najímatele, který majetek zároveň odepisuje, a nájemce účtuje leasingové splátky do nákladů. Některé státy postupem času přijaly metodu používanou v Mezinárodních 81 standardech účetního výkaznictví, kdy aktivem se stává položka, která účetní jednotce přináší ekonomické užitky. Při tomto přístupu se majetek a závazky zobrazují v rozvaze nájemce v částce nižší z reálné hodnoty a současné hodnoty leasingových splátek. 82 Reálnou hodnotou se rozumí hodnota splátek diskontovaná implicitní úrokovou mírou leasingu. V případě, že nájemce nezná implicitní úrokovou míru leasingu, 83 může použít přírůstkovou výpůjční úrokovou míru. 84 Při účtování leasingových splátek u nájemce do nákladů se snižuje výsledek hos- podaření a peněžní prostředky, viz obrázek 7.12. Rozvaha Aktiva Pasiva − Peněžní prostředky − Výsledek hospodaření Obrázek 7.12: Zobrazení leasingových splátek u nájemce v nákladech Zdroj: vlastní zpracování Při aktivaci předmětu leasingu u nájemce se zvyšuje bilanční suma a navyšuje se 81 Tento způsob se používá např. v České republice. 82 Tento způsob se používá na Slovensku nebo v Německu. 83 Implicitní úroková míra leasingu je úroková míra, která se stanoví na počátku doby leasingu tak, aby se součet diskontovaných splátek rovnal reálné hodnotě aktiva, případně navýšené o počáteční přímé náklady pronajímatele. 84 Přírůstková výpůjční úroková míra je sazba, kterou by nájemce zaplatil za obdobný leasing nebo za vypůjčení částky nutné k úhradě předmětu leasingu. [106]","[7] Naplnění cílů směrnice hodnota dlouhodobého majetku a závazků, viz obrázek 7.13. Rozvaha Aktiva Pasiva + Dlouhodobý hmotný majetek + Závazky Obrázek 7.13: Aktivace předmětu leasing u nájemce Zdroj: vlastní zpracování Každá leasingová splátka se rozdělí na snížení závazku a na úrok. Nájemce ma- jetek odepisuje. Předpokládejme finanční leasing, 60 měsíčních splátek v hodnotě 10, úrokovou míru 2 % p. a., odpis rovnoměrný, dobu odepisování 60 měsíců. Řešení u nájemce při aktivaci majetku zobrazuje tabulka 7.30, při účtování splátek do nákladů tabulka 7.31. Tabulka 7.30: Finanční leasing u nájemce – uznání v aktivech Položka Částka Hodnota majetku pořízeného formou finančního leasingu 570 Roční odpis 114 Roční splátky 120 Snížení závazku za první rok 109 Úrok 11 Výsledek hospodaření (odpis + úrok) −125 Navýšení bilanční sumy ke dni zahájení leasingu +570 Údaje k rozvahovému dni běžného roku Dlouhodobý majetek (netto) 456 Peněžní prostředky −120 Hodnota závazku 461 Výsledek hospodaření −125 Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 7.31: Finanční leasing u nájemce – zobrazení leasingových splátek v nákladech Položka Částka Hodnota majetku pořízeného formou 0 finančního leasingu (majetek aktivuje pronajímatel) Roční splátky 120 Výsledek hospodaření −120 Peněžní prostředky −120 Zdroj: vlastní zpracování [107]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] [7.2.2] Zobecnění možností volby Modelová řešení uvedená v oddíle 7.2.1 naznačují různé možnosti uznávání nebo oceňování vybraných položek účetní závěrky. V národních legislativách se tyto mož- nosti vzájemně kombinují a vznikají různé varianty, ve kterých existují rozdíly v bi- lanční sumě, hodnotě a struktuře majetku, hodnotě závazků a vlastního kapitálu. Je třeba si uvědomit, že na základě těchto rozdílů dostává uživatel rozdílné informace , které mu slouží jako východisko pro rozhodování. Obecně je možné pro výpočet počtu variant řešení použít vzorec pro výpočet variací, kdy cílem je najít celkový počet všech řešení, která by mohla nastat. Poté je třeba dané konkrétní řešení zobecnit na n a k variant. Označíme-li: X hledaný počet všech možných řešení n počet položek k počet variant kde n, k jsou přirozená čísla, pak výsledný počet řešení vypočítáme podle vzorce: X = n k (1) Vývoj počtu řešení v závislosti na počtu položek uvádí tabulka 7.32 a graf v ob- rázku 7.14. Tabulka 7.32: Počet řešení v závislosti na počtu položek Počet variant 2 Počet položek 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Počet řešení 2 4 8 16 32 64 128 256 512 1024 Zdroj: vlastní zpracování C Celkový počet řešeníelkový počet řešení Počet řešení Počet položek Obrázek 7.14: Vývoj počtu řešení v závislosti na počtu položek Zdroj: vlastní zpracování [108]","[7] Naplnění cílů směrnice Z grafu je patrné, jak s rostoucím počtem položek (osa x) exponenciálně roste počet všech možných řešení (osa y). V uváděném modelovém příkladu předpokládáme možnost volby v souladu se směrnicí u šesti položek, viz zadání v tabulkách 7.11 a 7.12. Pro celkový počet řešení výběrového souboru se použije vzorec (1): X = 2 = 64 6 n = 6… počet položek ve výběrovém souboru k = 2… počet variant u jednotlivé položky X = celkový počet všech řešení výběrového souboru Při kombinaci šesti možností volby při výběru ze dvou variant řešení každé po- ložky je výsledkem 36 možných řešení, kdy jednotlivé varianty ovlivňují bilanční sumu, výsledek hospodaření, strukturu a hodnotu aktiva i pasiv. [7.2.3] Možnosti volby v české legislativě Česká účetní legislativa využívá možnosti volby stanovené ve směrnici. Při výběru ze dvou vzorů rozvahy, stanovených v článku 10 směrnice a přílohách III. a IV., tj. hori- zontální členění rozvahy a vertikální členění rozvahy, používá členění horizontální. Možnosti volby ve vykazování položek aktiv a pasiv zobrazují tabulky 7.33 a 7.34. Tabulka 7.33: Použití možnosti volby v aktivech Položka aktiv Varianta 1 Varianta 2 A. Pohledávky za upsaný Vykázat upsaný Vykázat upsaný základní kapitál nesplacený kapitál nesplacený kapitál ve v aktivech vlastním kapitálu B. Dlouhodobý majetek B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Uznat jako aktivum Zobrazit v nákladech Náklady na vývoj Uznat jako aktivum Zobrazit v nákladech Nehmotná aktiva Uznat jako aktivum Zobrazit v nákladech vytvořená vlastní činností určená k vlastnímu použití Nehmotná aktiva Uznat jako aktivum Zobrazit v nákladech vytvořená vlastní činností určená pro prodej B.II. Dlouhodobý hmotný Ocenit v pořizovacích Možnost ocenit majetek cenách v přeceněné hodnotě B.III. Dlouhodobý finanční Ocenit v pořizovacích Možnost ocenit v reálné majetek cenách hodnotě [109]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Položka aktiv Varianta 1 Varianta 2 C. Oběžná aktiva C.I. Zásoby Možnost použít metodu Nepoužívat metodu LIFO LIFO C.II. Pohledávky Zobrazit časové rozlišení Zobrazit časové rozlišení aktiv v pohledávkách aktiv v samostatné položce C.III. Krátkodobý finanční Možnost vykázat vlastní Možnost vykázat vlastní majetek podíly v aktivech podíly ve vlastním kapitálu (−) C.IV. Peněžní prostředky D. Časové rozlišení aktiv Zobrazit náklady a příjmy Zobrazit náklady a příjmy příštích období příštích období v položce C.II. Pohledávky Zdroj: vlastní zpracování Charakteristika vybraných položek aktiv: • Položka A. Pohledávky za upsaný základní kapitál obsahuje pohledávky za upisovateli a společníky obchodní korporace plynoucí z povinnosti splatit vklad do základního kapitálu a upsané nesplacené akcie. • Položka B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek obsahuje zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a goodwill s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou. Nehmotnými výsledky výzkumu a vývoje a softwarem se rozumí takové vý- sledky, které jsou buď vytvořeny vlastní činností k obchodování s nimi, nebo byly nabyty od jiných osob. • Položky zahrnuté pod B.II. Dlouhodobý hmotný majetek se při pořízení od dodavatelů oceňují pořizovacími cenami, při vytvoření vlastní činností vlastními náklady. Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou byl majetek pořízen, a náklady s ní související. Vlastními náklady se rozumí přímé ná- klady vynaložené na výrobu, případně i přiřaditelné nepřímé náklady, které se k výrobě vztahují. • Z položek zahrnutých pod B.III. Dlouhodobý finanční majetek se reálnou hodnotou k datu účetní závěrky oceňují cenné papíry s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti, dluhopisů neurčených účetní jednotkou k obchodování, cenných papírů představujících účast v ovládané osobě nebo v osobě pod podstatným vlivem a cenných papírů emitovaných účetní jed- notkou. • V položce C.I. Zásoby se u stejného druhu zásob povoluje ocenění cenou, která vyplyne z ocenění jejich úbytku cenou zjištěnou váženým aritmetic- kým průměrem nebo způsobem, kdy první cena pro ocenění přírůstku zá- sob se použije jako první cena pro ocenění úbytku zásob. [110]","[7] Naplnění cílů směrnice • Položka D. Časové rozlišení aktiv obsahuje tituly časového rozlišení, které mají aktivní zůstatek. Hlediskem pro účtování a vykazování účetních přípa- dů časového rozlišení je skutečnost, že jsou v okamžiku jejich účtování sou- časně známy jejich účel (věcné vymezení), částka a období, kterých se týkají. Tabulka 7.34: Použití možnosti volby v pasivech Položka pasiv Varianta 1 Varianta 2 A. Vlastní kapitál A.I. Základní kapitál Vykázat upsaný základní Vykázat upsaný kapitál a splacený základní kapitál A.III. Fondy ze zisku Vykázat rezervní fond Národní legislativa v souladu s národní nevyžaduje vykázat legislativou rezervní fond Vykázat rezervní fond na Národní legislativa vlastní podíly v souladu nevyžaduje vykazovat s národní legislativou rezervní fond na vlastní podíly B. + C. Cizí zdroje B. Rezervy Vykazování rezerv určených ke krytí nákladů v souladu s národní legislativou C. Závazky Možnost vykázat Vykázat časové rozlišení položky časového v samostatné položce rozlišení pasiv D. Časové rozlišení pasiv Vykázat výdaje a výnosy Vykázat výdaje a výnosy příštích období příštích období v části C. Závazky Zdroj: vlastní zpracování Charakteristika vybraných položek pasiv: • Položka A.I. Základní kapitál obsahuje A.I.1. Základní kapitál, A.I.2. Vlastní podíly (−) a A.II.3. Změny základního kapitálu. A.I.1. Základní kapitál ob- sahuje zapsaný základní kapitál obchodních korporací, zapsané i nezapsané kmenové jmění státních podniků, základní kapitál obchodních společnos- tí povinně nezapisovaný. Tato položka obsahuje též u fyzické osoby rozdíl mezi majetkem určeným k podnikání a dluhy plynoucími z podnikání při zohlednění účtování o  reálných hodnotách v  příslušné položce vlastního kapitálu. Položka A.I.2. Vlastní podíly obsahuje vlastní podíly (zobrazené na účtu ve skupině 25 Krátkodobý finanční majetek), položka se uvádí se záporným znaménkem. Položka A.I.3. Změny základního kapitálu obsahuje změny základního kapitálu vykazované příslušnými obchodními korpora- cemi před zápisem změn základního kapitálu do obchodního rejstříku. [111]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] • Položka B. Rezervy obsahuje rezervy podle zvláštních právních předpisů, 85 rezervu na důchody a podobné závazky, rezervu na daň z příjmů a ostatní rezervy. • Položka D. Časové rozlišení pasiv obsahuje tituly časového rozlišení, které mají pasivní zůstatek. Hlediskem pro účtování a vykazování účetních přípa- dů časového rozlišení je skutečnost, že jsou v okamžiku jejich účtování sou- časně známy jejich účel (věcné vymezení), částka a období, kterých se týkají. Směrnice umožňuje oceňování majetku a závazků v souladu s odst. 18 v poři- zovacích cenách nebo výrobních nákladech. Členské státy mohou v souladu s kap. 2 odstavci 7 a 8 povolit nebo vyžadovat oceňování dlouhodobých aktiv v přeceněných hodnotách. V souladu s článkem 8 směrnice mohou členské státy povolit nebo vyžado- vat oceňování vybraných finančních nástrojů (včetně derivátových) reálnou hodnotou (podrobněji viz odd. 5.2.2). Z možností volby ve směrnici nepovoluje česká legislativa oceňování dlouhodobého majetku v přeceněných hodnotách, viz obrázek 7.15. Dlouhodobý majetek Pořizovací cena Zásoby Majetek vzniklý ve Vlastní náklady vlastní režii Možnosti volby X Dlouhodobý Přeceněná hodnota Nepoužívá se majetek Reálná hodnota Finanční majetek Obrázek 7.15: Využití oceňovacích modelů v české legislativě Zdroj: vlastní zpracování Pořizovací cenou se v souladu s § 25 zákona o účetnictví k okamžiku uskutečně- ní účetního případu oceňují: • hmotný a nehmotný majetek a zásoby pořízené od dodavatelů, • podíly, cenné papíry a deriváty při pořízení, • pohledávky pořízené za úplatu. 85 Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [112]","[7] Naplnění cílů směrnice Vlastními náklady se v souladu s § 25 zákona o účetnictví k okamžiku usku- tečnění účetního případu oceňují hmotný a nehmotný majetek a zásoby vytvořené vlastní činností. Reálnou hodnotou se v souladu s § 27 k rozvahovému dni oceňují: • cenné papíry s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti, dluhopisů neurčených účetní jednotkou k obchodování, cenných papírů představují- cích účast v ovládané osobě nebo v osobě pod podstatným vlivem a cenných papírů emitovaných účetní jednotkou, • deriváty, • technické rezervy pojišťoven, • majetek a  závazky v  případech, kdy ocenění reálnou hodnotou ukládá zvláštní právní předpis, • u vybraných účetních jednotek majetek určený k prodeji s výjimkou zásob. [113]","[8] Diskuse a závěr [8.1] Diskuse V souladu s uvedenými cíli výzkumu byla stanovena výzkumná oblast Účetní výkaz- nictví malých a středních podniků. Tématem výzkumu byla aktuální úprava účetního výkaznictví malých a středních podniků na mezinárodní i národní úrovni, zaměřená na informační funkci účetního výkaznictví. Byla definována základní výzkumná otázka a tři specifické výzkumné otázky: Umožňuje současná právní úprava účetního výkaznictví malých a  středních podniků založená na směrnici 2013/34/EU srovnatelnost účetních informací na me- zinárodní úrovni? » Jakým způsobem jsou v současné účetní legislativě podniků uznává- ny a oceňovány základní kategorie účetních výkazů? » Došlo v účetním výkaznictví malých a středních podniků ke kvalita- tivnímu posunu? » Jsou některé účetní systémy pro účetní výkaznictví malých a střed- ních podniků vhodnější? Odpovědi na otázky Jakým způsobem jsou v současné účetní legislativě podniků uznávány a oceňovány základní kategorie účetních výkazů? Z analýzy směrnice 2013/34/EU a následně české účetní legislativy vyplynulo, že neuvádějí obecné definice základních kategorií účetních výkazů, tj. aktiv, závazků, vlastního kapitálu, nákladů a výnosů. Tyto kategorie se ve směrnici objevují v článku 10 jako součásti rozvahy a výsledovky, v české úpravě jsou dány výčtem, který se vzta- huje buď k jednotlivým řádkům výkazů (vyhláška 500/2002 Sb.), nebo k účtovým třídám (České účetní standardy pro podnikatele). Definice metod oceňování uvádí směrnice v kap. 1 článku 2 české legislativy 86 v zákoně o účetnictví. Došlo v účetním výkaznictví malých a středních podniků ke kvalitativnímu posunu? Směrnice o účetních závěrkách byla novelizována. Zavedla kategorizaci malých a středních podniků podle bilanční sumy, čistého obratu a počtu zaměstnanců. Pro snížení administrativní zátěže zavedla některá zjednodušení při sestavování a zve- řejňování účetních závěrek. Jinak velká část směrnice zůstává oproti 4. a 7. směrnici 86 Pořizovací cena, vlastní náklady, přeceněná hodnota, reálná hodnota. [114]","[8] Diskuse a závěr beze změn (viz oddíl 7.1). Zároveň zůstává řada možností volby pro uznávání a oce- ňování položek účetní závěrky, ze kterých si mohou členské státy volit. Pokud vez- meme v úvahu množství variant, které kombinací těchto možností volby vzniknou, nemohou být účetní závěrky jednotlivých členských zemí srovnatelné (oddíl 7.2). K novelizaci došlo od 1. 1. 2016 v české účetní legislativě. Národní legislativa zavedla rovněž kategorizaci podniků na malé, střední a velké, zavedla některá zjed- nodušení při sestavení a zveřejnění účetních závěrek (viz kapitola 6). Uvedené změny nelze hodnotit jako zásadní. Jsou některé účetní systémy pro účetní výkaznictví malých a středních podniků vhodnější? Oddíl 7.2.1.1 obsahuje stručnou charakteristiku Mezinárodního standardu účet- ního výkaznictví pro malé a střední podniky, který vznikl s cílem poskytnout základ- nu pro harmonizaci účetního výkaznictví malých a středních podniků. Standard byl podroben několika přezkoumáním s kladnými i zápornými reakcemi, ve finále nebyl Evropskou komisí schválen. Není možné spolehlivě vyhodnotit, zda by byl standard lepší základnou pro harmonizaci účetního výkaznictví než směrnice, jak uvádí Janhuba (2010), proble- matika „věrného obrazu“ hospodaření podniku v účetních údajích je v dosavadním stupni poznání neřešitelná. Nespornou výhodou standardu by byla jeho jednotnost pro všechny státy, odpadly by rozdíly vzniklé z národní legislativy. Umožňuje současná právní úprava účetního výkaznictví malých a středních pod- niků založená na směrnici 2013/34/EU srovnatelnost účetních informací na meziná- rodní úrovni? Srovnatelnost účetních informací vychází z obsahu účetních výkazů, viz obrá- zek 8.16. Účetní závěrka Výkazy Doplňující informace Možnosti volby Uznávání a oceňování Formát a rozsah výkazů položek účetních výkazů Obrázek 8.16: Východiska srovnatelnosti účetních závěrek Zdroj: vlastní zpracování [115]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Na informace uvedené v účetních výkazech mají významný vliv možnosti volby (Deac, 2014), přičemž použití směrnic nezajišťuje dostatečně harmonizaci účetních závěrek (Pascu a Vasiliu, 2011). Primární problém spočívá v různých možnostech uznávání a oceňování položek účetní závěrky, viz modelová řešení v oddíle 7.2.1, formát a rozsah účetních výkazů (oddíl 5.2.3) je druhotný. Z uvedeného vyplývá, že současná národní legislativa založená na směrnici EU srovnatelnost účetních infor- mací neumožňuje. [8.2] Závěr Z údajů Eurostatu zveřejněných v roce 2016 vyplývá, že z celkového počtu malých a středních podniků v EU jsou největší skupinou mikropodniky, kterých je 93 %, malých podniků je 6 % a středních podniků 1 %. 87 Účetní výkaznictví je zdrojem informací o finanční pozici a výkonnosti podni- ku, určeným pro potřeby uživatelů. Mezinárodní spolupráce vyžaduje, aby informace získané z účetních výkazů byly srozumitelné pro uživatele z různých zemí, což výkazy sestavené v souladu s národními legislativami nemohou poskytnout. V rámci EU existuje 27 různých systémů účetního výkaznictví, což je v dlouhodobém horizontu nepřijatelné (Baldarelli et. all., 2012, Paseková, 2010) a je třeba účetní systémy har- monizovat. Velké podniky, které předkládají účetní závěrky na trzích cenných papírů, se- stavují účetní závěrku v  souladu s  Mezinárodními standardy účetního výkaznic- tví (IFRS). Problémem je harmonizace malých a středních podniků, které podléhají regulaci v souladu s národními pravidly. Harmonizace národních účetních legislativ členských států EU vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a  souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS. Směrnice si klade za cíl zvýšit a zkvalitnit harmonizaci účetních závěrek, hlavní důraz je ale v soula- du s aktuálními trendy kladen na snížení administrativní zátěže primárně u malých a středních podniků. Směrnice vznikla kombinací předchozích směrnic, konkrétně čtvrté a  sedmé směrnice, s  dílčími úpravami. V  rámci přípravného dialogu proběhly konzultace s uživateli a zpracovateli účetních výkazů, kteří konstatovali celkovou spokojenost se současným rámcem, který ze všeobecného hlediska fungoval v průběhu let dobře. Prostor pro změny viděli v určitých zjednodušeních, zejména u nejmenších podniků, zároveň poukázali na potřebu zvýšit spolehlivost a srovnatelnost účetních výkazů, 87 Tyto údaje mohou být mírně zkreslené, protože jako kritérium klasifikace podniků byl použitý pouze počet zaměstnanců: mikropodniky mají méně než 10 zaměstnanců, malé podniky 10–49 zaměstnanců, střední podniky 50–249 zaměstnanců. [116]","[8] Diskuse a závěr zejména v případě větších společností, které obvykle vykonávají rozsáhlejší zahranič- ní operace. Součástí konzultací bylo i vyhodnocení možnosti aplikace Mezinárodní- ho standardu účetního výkaznictví pro malé a střední podniky (IFRS for SMEs). Bylo konstatováno, že přijetí standardu jako možnosti pro sestavování účetních závěrek v rámci EU není možné. Na základě výsledků konzultací obsahuje aktualizovaná směrnice řadu změn: • kategorizaci podniků na malé, střední a velké podle hodnoty aktiv, čistého obratu a přepočteného počtu zaměstnanců, • snížení požadavků na vykazování v  přílohách účetní závěrky pro malé a střední podniky, • omezení povinného auditu, • stanovení výjimek ze sestavování konsolidovaných účetních závěrek pro malé konsolidační skupiny, • zavedení požadavku zveřejňování plateb velkých podniků a subjektů veřej- ného zájmu vládám, • snížení počtu možností volby (například snížení výběru z formátů výsle- dovek), • zavedení zásady „upřednostnění obsahu před formou“. I přes uvedené změny nejsou výsledky harmonizace účetního výkaznictví malých a středních podniků dostatečné. Přílišná orientace na snížení administrativní zátěže zastiňuje potřebu výkazů, které budou srozumitelné uživatelům z různých států. Směrnice neuvádí definice základních prvků účetní závěrky, obecné podmínky pro jejich uznávání a oceňování, které by obsah pojmů sjednotily. Obsahuje stále řadu možností volby, které ve vzájemné kombinaci přispívají ke zkreslení vykazova- ných údajů v národních legislativách. Ani změny v národní legislativě nejsou příliš významné. Došlo ke zrušení zři- zovacích výdajů v aktivech, změnách účtování aktivací a změny stavu zásob vlastní výroby z výnosových na nákladové účty, zjednodušení výkazu zisku a ztráty (kdy zrušení dílčích výpočtů spíše snížilo vypovídací schopnost výkazu) a zrušení mimo- řádné části výsledovky. [117]","Summary Financial Reporting of Small and Medium-Sized Entities The aims of the publication are to describe and evaluate the current regulations on financial reporting for small and medium-sized entities at the national and interna- tional levels focusing on the information function of financial statements. The publi- cation concentrates on the reporting procedures specified in Directive 2013/34/EU of the European Parliament and of the Council on the annual financial statements, con- solidated financial statements and related reports of certain types of undertakings, with the main emphasis on the reduction of administrative load and simplification of financial reporting of small and medium-sized entities. The study assesses whether the Directive objectives have been met, and what the consequences are of the pos- sible choices within recognition and measurement of items of financial statements as well as the proposed simplifications, particularly from the users’ point of view. It identifies the problems that can occur in relation to the Directive application. It deals with the relationship between the Directive and the International Financial Report- ing Standard for Small and Medium-Sized Entities. It describes the transposition of the Directive provisions into the national legislation and its changes since January 1, 2016. The publication is of theoretical nature - it has been created using methods of theoretical research. Practical impact is demonstrated through model examples. Účetní výkaznictví malých a středních podniků Cílem publikace je popsat a vyhodnotit aktuální úpravu účetního výkaznictví pro malé a střední podniky na národní i mezinárodní úrovni s orientací na informační funkci účetních závěrek. Publikace se zaměřuje na postupy vykazování uváděné ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem pod- niků s hlavním důrazem na snížení administrativní zátěže a zjednodušení účetního výkaznictví malých a středních podniků. Vyhodnocuje splnění cílů směrnice, dů- sledky možnosti volby při uznávání a oceňování položek účetní závěrky i navrhovaná zjednodušení, především z pohledu uživatelů. Identifikuje problémy, které mohou nastat v souvislosti s aplikací směrnice. Zabývá se vztahem mezi směrnicí a Mezi- národním standardem účetního výkaznictví pro malé a střední podniky. Popisuje transpozici a implementaci směrnice do národní legislativy a její změny od 1. 1. 2016. Publikace je teoretického charakteru, vznikla s využitím metod teoretického vědec- kého postupu, praktické dopady jsou demonstrovány na modelových příkladech. [118]","Literatura BALDARELLI, Maria-Gabriella, Paola DEMARTINI, Lorena MOSNJA-SKARE a  Paola PAOLONI. Accounting Harmonization for SMEs in Europe: Some Remarks on IFRS for SMEs and Empirical Evidences. Economic Research. 2012, 25, 1–26. BEBEŞELEA, Mihaela. Accounting information and its users. A study of the supply and demand of accounting information in Romania. Economics, Management. 2014, 9(4), 150–157. BOKŠOVÁ, Jiřina. Účetní výkazy pod lupou. I. Základy účetního výkaznictví. Praha: Linde, 2013. BONACI, Carmen Giorgiana, Alin Ionel IENCIU, Răzvan V. MUSTAŢĂ a Dumitru MATIŞ. The particural case of SMEs regarding financial reporting and accounting for investment property. Studia Universitatis Babes-Bolyai, Negotia. 2012, 57(1), 35–51. BRIDGE, Simon, Ken O’NEILL a Martin MARTIN. Understanding Enterprise: Ent- repreneurship and Small Business. Third edition. New York: Palgrave Macmillan, 2009. CASSON, Mark. Entrepreneurship and the theory of the firm. Journal of Economic Be- havior \& Organization [online]. 2005, 58(2). 327–348 [cit. 2017-08-15]. Dostupné na: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S016726810500154X. COLLIS, Jill a Robin JARVIS. How owner-managers use accounts. Institute of Charte- red Accountants in England \& Wales, 2000. CRESWELL, John W. Research design: qualitative, quantitative and mixed methods approaches. Sage Publications US public, 2003. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 [online]. 2015 [cit. 2016-08-15]. Dostupné na: http://www. mpo.cz/assets/cz/podpora-podnikani/msp/2015/9/Zpr_va_o_v_voji_MSP_a_ jeho_podp_e_v_roce_2014.pdf. DEAC, Marius. The new EU accounting directive – a comparation of reporting requi- rements. Analele Universităţii Constantin Brâncuşi din Târgu Jiu: Seria Economie. 2014, 2(2), 197–205. DEGOS, Jean-Guy. The Long Road of the European Union towards a Converged Ac- counting System from the Treaty of Rome to the Single Accounting Directive. Economic Studies. 2014, 23(4), 43–66. [119]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] DI PIETRA, Roberto et al. Comment on the IASB Exposure Draft IFRS for Small and Medium-Sized Entities [online]. 2007. [cit. 2016-08-15]. Dostupné na: https://www.researchgate.net/publication/233043877_Comment_on_the_IA- SB%27s_exposure_draft_%27IFRS_for_small_and_medium-sized_entities%27. DVOŘÁKOVÁ, Dana. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních stan- dardů IFRS. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Brno: BizBooks, 2014. EUROPEAN COMMISSION. Přehled údajů SBA Česká republika [online]. 2015. [cit. 2016-05-12]. Dostupné na: ec.europa.eu/DocsRoom/documents/16344/at- tachments/7/translations/cs/. EUROPEAN COMMISSION. Directive 2013/34/EU of the European Parliament and of the Council of 26 June 2013 on the annual financial statements, consolidated financial statements and related reports of certain types of undertakings, amending Directive 2006/43/EC of the European Parliament and of the Council and repealing Council Directives 78/660/EEC and 83/349/EEC [online]. 2013 [cit. 2016-08-15]. Dostupné na: http://www.kacr.cz/eu-smernice. EUROPEAN COMMISSION. Accounting guide for SMEs [online]. 2015 [cit. 2016- 08-15]. Dostupné na: http://ec.europa.eu/growth/tools-databases/newsroom/cf/ itemdetail.cfm?item_id=8380. EUROPEAN COMMISSION. Monitoring implementation and enforcement of Direc- tives [online]. 2016 [cit. 2016-09-10]. Dostupné na: http://ec.europa.eu/finance/ enforcement/directives/index_en.htm. EUROPEAN COMMISSION. Report on the responses received to the consultation of accounting regulatory committee members on the use of opinions within the ac- counting directives [online]. 2011 [cit. 2016-07-15]. Dostupné na: http://ec.eu- ropa.eu/finance/accounting/docs/2010-options_en.pdf. EUROPEAN COMMISSION. SMEs in Europe, Observatory or European SMEs. DG Enterprise Publications, No 7, 2003. EUROPEAN COUNCIL. Seventh Council Directive of 13 June 1983 based on the Article 54 (3) (g) of the Treaty on consolidated accounts (83/349/EEC) [online]. 1983 [cit. 2016-07-05]. Dostupné na: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/Le- xUriServ.do?uri=CELEX:01983L0349-20070101:EN:NOT. EUROPEAN COUNCIL. Fourth Council Directive of 25 July 1978 based on Artic- le 54 (3) (g) of the Treaty on the annual accounts of certain types of companies (78/660/EEC) [online]. 1978 [cit. 2016-07-05]. Dostupné na: http://eur-lex.euro- pa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:01978L0660-20070101:EN:NOT. [120]","Literatura EUROSTAT. Key size class indicators [online]. 2015. [cit. 2016-07-05]. Dostupné na: http:// ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Key_size_class_indi- cators,_non-financial_business_economy,_EU-28,_2012.png\&oldid=266872. HARVIE, Charles. Sustaining Growth and Performance in East Asia: The Role of Small and Medium Sized Enterprises. 2005, 72–98. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Čtvrté, přepra- cované a rozšířené vydání. Praha: Portál, 2016. HÝBLOVÁ, Eva a Zuzana KŘÍŽOVÁ. Harmonization of Small and Medium-Sized Enterprises Accounting in Directive 2013/34/EU of the European Parliament and of the Council on the Financial Statements. In Miroslav Čulík. Financial Man- agement of Firms and Financial Institutions. Proceedings (Part II). Ostrava: VŠB – Technical University of Ostrava, Faculty of Economics, 2015, 414–421. HÝBLOVÁ, Eva. Současný stav účetního výkaznictví malých a středních podniků. In Tomas Kliestik. 15th International Scientific Conference GLOBALIZATION AND ITS SOCIO-ECONOMIC CONSEQUENCES. Zilina – Slovakia: University of Zilina, The Faculty of Operation and Economics of Transport and Communications, Depart- ment of Economics, 2015, 240–246. HÝBLOVÁ, Eva. Účetní výkaznictví pro malé a střední podniky. Brno: Masarykova univerzita, 2010. IASB. International financial reporting standard for small and medium-sized entities (IFRS for SMEs). London: International Accounting Standards Board, 2009. IASB. International financial reporting standard for small and medium-sized entities (IFRS for SMEs): illustrative financial statements, presentation and disclosure chec- klist. London: International Accounting Standards Board, 2009. IASB. International financial reporting standard for small and medium-sized entities (IFRS for SMEs): basic for conclusions. London: International Accounting Stan- dards Board, 2009. IASB. International financial reporting standards: as issued at 1 January 2011. Part A. London: International Accounting Standards Board, 2011. IASB. International financial reporting standards: as issued at 1 January 2011. Part B. London: International Accounting Standards Board, 2011. IFAC. Micro-entity Financial Reporting Perspectives of Preparers and Users. New York: International Federation of Accountants, 2006. [121]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] IFAC. Micro-entity Financial Reporting: Some Empirical Evidence on the Perspectives of Preparers and Users. Information Paper. New York: International Federation of Accountants, 2006. JANHUBA, Miloslav. Teorie účetnictví: výběr z problematiky. Praha: Oeconomica, 2010. JERMAN, Mateja. Accounting by SMEs – Evidence from Slovenia. Accounting [on- line]. 2017, 16(2), 268–290 [cit. 2017-09-11]. DOI: 10.24818/jamis.2017.02003. JÍLEK, Josef a Jitka SVOBODOVÁ. Účetnictví podle mezinárodních standardů účetní- ho výkaznictví 2013. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. KOVANICOVÁ, Dana. Finanční výkaznictví mikro-podniků: stále otevřená otázka. Český finanční a účetní časopis [online]. 2008, 3, 1802–2200 [cit. 2016-05-05]. Do- stupné na: https://www.vse.cz/cfuc/276. KOVANICOVÁ, Dana a Pavel KOVANIC. Poklady skryté v účetnictví. Díl 1. Jak poro- zumět účetním výkazům. 5. aktualizované vyd. Praha: Polygon, 1998. MAINGOT, Michael a  Daniel ZEGHAL. Financial Reporting of Small Business Entities in Canada. Journal of Small Business Management [online]. 2006, 44(4), 513–530 [cit. 2017-06-05]. DOI: 10.1111/j.1540-627X.2006.00191.x. MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Důvodová zpráva k návrhu zákona o účetnictví. [online]. 2015 [cit. 2016-08-15]. Dostupné na: www.kacr.cz/file/2014/d-cj1788- 21082014-219939608-1-duvodova-zprava-vpr.doc. MLÁDEK, Robert. Světové účetnictví: IFRS, US GAAP. 1. díl. 3. aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Linde, 2005. NAVRÁTILOVÁ, Markéta. Implementace směrnic ve vnitrostátním právu. Část I.4 Rozsah implementační povinnosti. EPRAVO.CZ [online]. 2004 [cit. 2016-08-15]. Dostupné na: http://www.epravo.cz/top/clanky/implementaceUsmernicUveUv- nitrostatnimUpravuUcastUiUrozsahUimplementacniUpovinnostiU25334.html. NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace účetních standardů pro malé a střední podniky. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009. OTRUSINOVÁ, Milana a  Karel ŠTEKER. An Analysis of Using Accounting Information for Financial Management in Czech Companies. International Journal of Mathematical Models and Methods in Applied Sciences. 2013, 7(4), 436–443. PASCU, Ana-Maria a  Andreea VASILIU. International financial reporting standard for small and medium-sized entities – a new challenge for the European union [online]. 2005 [cit. 2017-07-12]. Working Paper. Dostupné na: http://ceswp.uaic.ro/articles/CESWP2011_III1_PAS.pdf. [122]","Literatura PASEKOVÁ, Marie. Implementace IFRS do malých a středních podniků. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012. PERERA, Dinuja a  Parmod CHAND. Issues in the adoption of international financial reporting standards (IFRS) for small and medium-sized enterprises (SMES). Advances in Accounting, incorporating Advances in International Accounting [online]. 2015, 31(1), 165–178 [cit. 2017-07-12]. DOI: 10.1016/j.adiac.2015.03.012. PROCHÁZKA, David. Ekonomické dopady implementace IFRS v  Evropě. Praha: Oeconomica, nakladatelství VŠE, 2015. PUNCH, Keith. Úspěšný návrh výzkumu. Vydání druhé. Praha: Portál, 2015. REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada, 2009. SEDLÁČEK, Jaroslav. Základy finančního účetnictví. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2016. SEDLÁČEK, Jaroslav, Zuzana KŘÍŽOVÁ a Eva HÝBLOVÁ. Vliv účetních metod na vykazování výkonnosti podniku. Brno: Masarykova univerzita, 2005. SHARMROCK, Steven E. IFRS and US GAAP: a  comprehensive comparison. Hoboken: John Wiley \& Sons, 2012. SOGAARD, Gitte. Introduction of a  Group Definition in the New Accounting Directive: The Impact on Future Accounting Regulation. European Company Law. 2014, 11(5), 232. STOJILKOVIĆ, Milorad. New Accounting Directive with the Aim to Improve Financial Reporting in the European Union: Casopis za Društvene Nauke. 2016, 40(1), 103–122. STRAUSS, Anselm L. a Juliet M. CORBIN. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert, 1999. ŠEBESTOVÁ, Jarmila. Analýza faktorů ovlivňujících rozvoj malého a  středního podnikání v Moravskoslezském kraji. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 2007. ŠKOBIĆ, Tanja. Accounting Regulation Of Financial Reporting By Small And Medium-Sized Entities With No Public Accountability. Economic Themes [online]. 2016, 54(3), 425–447. ŠTEKER, Karel a  Milana OTRUSINOVÁ. Jak číst účetní výkazy: základy českého účetnictví a výkaznictví. 2., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada, 2016. VANDER BAUWHEDE, Heidi, Michiel de MEYERE a  Philippe van CAUWEN- BERGE. Financial Reporting Quality and the Cost of Debt of SMEs. Small Business Economics [online]. 2015. 45(1), 149–164 [cit. 2017-07-04]. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s11187-015-9645-1. [123]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Vyhláška 500/2002, v aktuálním znění. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v aktuálním znění. ZAPLETALOVÁ, Šárka. Podnikání malých a  středních podniků na mezinárodních trzích. Praha: Ekopress, 2015. [124]","Příloha 1 Uspořádání a označování položek rozvahy v plném rozsahu v souladu s českou legislativou Rozvaha v souladu s legislativou Rozvaha v souladu s legislativou platnou do 31. 12. 2015 platnou od 1. 1. 2016 AKTIVA CELKEM AKTIVA CELKEM A. Pohledávky za upsaný základní A. Pohledávky za upsaný základní kapitál kapitál B. Dlouhodobý majetek B. Dlouhodobý majetek B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.I.1. Zřizovací výdaje B.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje B.I.2. Nehmotné výsledky výzkumu B.I.2. Ocenitelná práva a vývoje B.I.3. Software B.I.2.1. Software B.I.4. Ocenitelná práva B.I.2.2. Ostatní ocenitelná práva B.I.5. Goodwill B.I.3. Goodwill B.I.6. Jiný dlouhodobý nehmotný B.I.4. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek majetek B.I.7. Nedokončený dlouhodobý B.I.5. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek nehmotný majetek a nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek B.I.8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý B.I.5.1. Poskytnuté zálohy na nehmotný majetek dlouhodobý nehmotný majetek B.I.5.2. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.II.1. Pozemky B.II.1. Pozemky a stavby B.II.2. Stavby B.II.1.1. Pozemky B.II.3. Samostatné hmotné movité věci B.II.1.2. Stavby a soubory hmotných movitých věcí B.II.4 Pěstitelské celky trvalých porostů B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory B.II.5. Dospělá zvířata a jejich skupiny B.II.3. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku B.II.6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek B.II.4. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek [125]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Rozvaha v souladu s legislativou Rozvaha v souladu s legislativou platnou do 31. 12. 2015 platnou od 1. 1. 2016 B.II.7. Nedokončený dlouhodobý B.II.4.1. Pěstitelské celky trvalých hmotný majetek porostů B.II.8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý B.II.4.2. Dospělá zvířata a jejich skupiny hmotný majetek B.II.9. Oceňovací rozdíl k nabytému B.II.4.3. Jiný dlouhodobý hmotný majetku majetek B.II.5. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek a nedokončený dlouhodobý hmotný majetek B.II.5.1. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek B.II.5.2. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek B.III. Dlouhodobý finanční majetek B.III. Dlouhodobý finanční majetek B.III.1. Podíly – ovládaná osoba B.III.1. Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba B.III.2. Podíly v účetních jednotkách pod B.III.2. Zápůjčky a úvěry – ovládaná nebo podstatným vlivem ovládající osoba B.III.3. Ostatní dlouhodobé cenné papíry B.III.3. Podíly – podstatný vliv a podíly B.III.4. Zápůjčky a úvěry – ovládaná nebo B.III.4. Zápůjčky a úvěry – podstatný vliv ovládající osoba, podstatný vliv B.III.5. Jiný dlouhodobý finanční majetek B.III.5. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly B.III.6. Pořizovaný dlouhodobý finanční B.III.6. Zápůjčky a úvěry – ostatní majetek B.III.7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý B.III.7. Ostatní dlouhodobý finanční finanční majetek majetek B.III.7.1. Jiný dlouhodobý finanční majetek B.III.7.2. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek C. Oběžná aktiva C. Oběžná aktiva C.I. Zásoby C.I. Zásoby C.I.1. Materiál C.I.1. Materiál C.I.2. Nedokončená výroba a polotovary C.I.2. Nedokončená výroba a polotovary C.I.3. Výrobky C.I.3. Výrobky a zboží C.I.4. Mladá a ostatní zvířata a jejich C.I.3.1. Výrobky skupiny [126]","Příloha 1 Rozvaha v souladu s legislativou Rozvaha v souladu s legislativou platnou do 31. 12. 2015 platnou od 1. 1. 2016 C.I.5. Zboží C.I.3.2. Zboží C.I.6. Poskytnuté zálohy na zásoby C.I.4. Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny C.I.5. Poskytnuté zálohy na zásoby C.II. Dlouhodobé pohledávky C.II. Pohledávky C.II.1. Pohledávky z obchodních vztahů C.II.1. Dlouhodobé pohledávky C.II.2. Pohledávky – ovládaná nebo C.II.1.1. Pohledávky z obchodních vztahů ovládající osoba C.II.3. Pohledávky – podstatný vliv C.II.1.2. Pohledávky – ovládaná nebo ovládající osoba C.II.4. Pohledávky za společníky C.II.1.3. Pohledávky – podstatný vliv C.II.5. Dlouhodobé poskytnuté zálohy C.II.1.4. Odložená daňová pohledávka C.II.6. Dohadné účty aktivní C.II.1.5. Pohledávky – ostatní C.II.7. Jiné pohledávky C.II.1.5.1. Pohledávky za společníky C.II.8. Odložená daňová pohledávka C.II.1.5.2. Dlouhodobé poskytnuté zálohy C.II.1.5.3. Dohadné účty aktivní C.II.1.5.4. Jiné pohledávky C.III. Krátkodobé pohledávky C.II.2. Krátkodobé pohledávky C.III.1. Pohledávky z obchodních vztahů C.II.2.1. Pohledávky z obchodních vztahů C.III.2. Pohledávky – ovládaná nebo C.II.2.2. Pohledávky – ovládaná nebo ovládající osoba ovládající osoba C.III.3. Pohledávky – podstatný vliv C.II.2.3. Pohledávky – podstatný vliv C.III.4. Pohledávky za společníky C.II.2.4. Pohledávky – ostatní C.III.5. Sociální zabezpečení a zdravotní C.II.2.4.1. Pohledávky za společníky pojištění C.III.6. Stát – daňové pohledávky C.II.2.4.2. Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění C.III.7. Krátkodobé poskytnuté zálohy C.II.2.4.3. Stát – daňové pohledávky C.III.8. Dohadné účty aktivní C.II.2.4.4. Krátkodobé poskytnuté zálohy C.III.9. Jiné pohledávky C.II.2.4.5. Dohadné účty aktivní C.II.2.4.6. Jiné pohledávky C.IV. Krátkodobý finanční majetek C.III. Krátkodobý finanční majetek C.IV.1. Peníze C.III.1. Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba [127]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Rozvaha v souladu s legislativou Rozvaha v souladu s legislativou platnou do 31. 12. 2015 platnou od 1. 1. 2016 C.IV.2. Účty v bankách C.III.2. Ostatní krátkodobý finanční majetek C.IV.3. Krátkodobé cenné papíry a podíly C.IV.4. Pořizovaný krátkodobý finanční majetek C.IV. Peněžní prostředky C.IV.1. Peněžní prostředky v pokladně C.IV.2. Peněžní prostředky na účtech D.I. Časové rozlišení D. Časové rozlišení aktiv D.I.1. Náklady příštích období D.1. Náklady příštích období D.I.2. Komplexní náklady příštích období D.2. Komplexní náklady příštích období D.I.3. Příjmy příštích období D.3. Příjmy příštích období PASIVA CELKEM PASIVA CELKEM A. Vlastní kapitál A. Vlastní kapitál A.I. Základní kapitál A.I. Základní kapitál A.I.1. Základní kapitál A.I.1. Základní kapitál A.I.2. Vlastní akcie a vlastní obchodní A.I.2. Vlastní podíly (−) podíly (−) A.I.3. Změny základního kapitálu A.I.3. Změny základního kapitálu A.II. Kapitálové fondy A.II. Ážio a kapitálové fondy A.II. 1. Ážio A.II.1. Ážio A.II.2. Ostatní kapitálové fondy A.II.2. Kapitálové fondy A.II.3. Oceňovací rozdíly z přecenění A.II.2.1. Ostatní kapitálové fondy majetku a závazků A.II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při A.II.2.2. Oceňovací rozdíly z přecenění přeměnách obchodních korporací majetku a závazků (+/−) A.II.5. Rozdíly z přeměn obchodních A.II.2.3. Oceňovací rozdíly z přecenění korporací při přeměnách obchodních korporací (+/−) A.II.6. Rozdíly z ocenění při přeměnách A.II.2.4. Rozdíly z přeměn obchodních obchodních korporací korporací (+/−) A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací (+/−) A.III. Fondy ze zisku A.III. Fondy ze zisku A.III.1. Rezervní fond A.III.1. Ostatní rezervní fondy [128]","Příloha 1 Rozvaha v souladu s legislativou Rozvaha v souladu s legislativou platnou do 31. 12. 2015 platnou od 1. 1. 2016 A.III.2. Statutární a ostatní fondy A.III.2. Statutární a ostatní fondy A.IV. Výsledek hospodaření minulých A.IV. Výsledek hospodaření minulých let let (+/−) A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let A.IV.2. Neuhrazená ztráta minulých let A.IV.2. Neuhrazená ztráta minulých let (−) A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let minulých let (+/−) A.V.1. Výsledek hospodaření běžného A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období (+ −) účetního období (+/−) A.V.2. Rozhodnuto o zálohách na A.VI. Rozhodnuto o zálohové výplatě výplatu podílu na zisku (−) podílu na zisku (−) B. Cizí zdroje B. + C. Cizí zdroje B.I. Rezervy B. Rezervy B.I.1. Rezervy podle zvláštních právních B.1. Rezerva na důchody a podobné předpisů závazky B.I.2. Rezerva na důchody a podobné B.2. Rezerva na daň z příjmů závazky B.I.3. Rezerva na daň z příjmů B.3. Rezervy podle zvláštních právních předpisů B.I.4. Ostatní rezervy B.4. Ostatní rezervy C. Závazky B.II. Dlouhodobé závazky C.I. Dlouhodobé závazky B.II.1. Závazky z obchodních vztahů C.I.1. Vydané dluhopisy B.II.2. Závazky – ovládaná nebo C.I.1.1. Vyměnitelné dluhopisy ovládající osoba B.II.3. Závazky – podstatný vliv C.I.1.2. Ostatní dluhopisy B.II.4. Závazky ke společníkům C.I.2. Závazky k úvěrovým institucím B.II.5. Dlouhodobé přijaté zálohy C.I.3. Dlouhodobé přijaté zálohy B.II.6. Vydané dluhopisy C.I.4. Závazky z obchodních vztahů B.II.7. Dlouhodobé směnky k úhradě C.I.5. Dlouhodobé směnky k úhradě B.II.8. Dohadné účty pasivní C.I.6. Závazky – ovládaná nebo ovládající osoba B.II.9. Jiné závazky C.I.7. Závazky – podstatný vliv B.II.10. Odložený daňový závazek C.I.8. Odložený daňový závazek C.I.9. Závazky – ostatní [129]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Rozvaha v souladu s legislativou Rozvaha v souladu s legislativou platnou do 31. 12. 2015 platnou od 1. 1. 2016 C.I.9.1. Závazky ke společníkům C.I.9.2. Dohadné účty pasivní C.I.9.3. Jiné závazky B.III. Krátkodobé závazky C.II. Krátkodobé závazky B.III.1. Závazky z obchodních vztahů C.II.1. Vydané dluhopisy B.III.2. Závazky – ovládaná nebo C.II.1.1. Vyměnitelné dluhopisy ovládající osoba B.III. 3. Závazky – podstatný vliv C.II.1.2. Ostatní dluhopisy B.III. 4. Závazky ke společníkům C.II.2. Závazky k úvěrovým institucím B.III.5. Závazky k zaměstnancům C.II.3. Krátkodobé přijaté zálohy B.III.6. Závazky ze sociálního C.II.4. Závazky z obchodních vztahů zabezpečení a zdravotního pojištění B.III.7. Stát – daňové závazky a dotace C.II.5. Krátkodobé směnky k úhradě B.III.8. Krátkodobé přijaté zálohy C.II.6. Závazky – ovládaná nebo ovládající osoba B.III.9. Vydané dluhopisy C.II.7. Závazky – podstatný vliv B.III.10. Dohadné účty pasivní C.II.8. Závazky ostatní B.III.11. Jiné závazky C.II.8.1. Závazky ke společníkům B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci C.II.8.2. Krátkodobé finanční výpomoci B.IV.1. Bankovní úvěry dlouhodobé C.II.8.3. Závazky k zaměstnancům B.IV.2. Krátkodobé bankovní úvěry C.II.8.4. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění B.IV.3. Krátkodobé finanční výpomoci C.II.8.5. Stát – daňové závazky a dotace C.II.8.6. Dohadné účty pasivní C.II.8.7. Jiné závazky C.I. Časové rozlišení D. Časové rozlišení pasiv C.I.1. Výdaje příštích období D.1. Výdaje příštích období C.I.2. Výnosy příštích období D.2. Výnosy příštích období Zdroj: vlastní zpracování na základě vyhlášky 500/2002 Sb. Komentář: Členění rozvahy v souladu s českou legislativou, zveřejněné v příloze vy- hlášky 500/2002 Sb., vychází z horizontálního členění rozvahy, stanovené v článku 10 a příloze III. směrnice. Kromě zrušení položky B.I.1. Zřizovací výdaje došlo převážně ke změnám názvů, členění na úrovni agregace položek v aktivech i pasivech. Členění v aktuální rozvaze je podrobnější. [130]","Příloha 2 Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty – druhové členění v souladu s českou legislativou Výkaz zisku a ztráty v souladu Výkaz zisku a ztráty v souladu s legislativou platnou do 31. 12. 2015 s legislativou platnou od 1. 1. 2016 I. Tržby za prodej zboží I. Tržby z prodeje výrobků a služeb A. Náklady vynaložené na prodané zboží II. Tržby za prodej zboží + Obchodní marže A. Výkonová spotřeba II. Výkony A.1. Náklady vynaložené na prodané zboží II.1. Tržby z prodeje vlastních výrobků A.2. Spotřeba materiálu a energie a služeb II.2. Změna stavu zásob vlastní činností A.3. Služby II.3. Aktivace B. Změna stavu zásob vlastní činností (+/−) B. Výkonová spotřeba C. Aktivace (−) B.1. Spotřeba materiálu D. Osobní náklady B.2. Služby D.1. Mzdové náklady + Přidaná hodnota D.2. Náklady na sociální zabezpečení, zdravotní pojištění a ostatní náklady C. Osobní náklady D.2.1. Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění C.1. Mzdové náklady D.2.2. Ostatní náklady C.2. Odměny členům orgánů obchodní E. Úpravy hodnot v provozní oblasti korporace C.3. Náklady na sociální zabezpečení E.1. Úpravy hodnot dlouhodobého a zdravotní pojištění nehmotného a hmotného majetku C.4. Sociální náklady E.1.1. Úpravy hodnot dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku – trvalé D. Daně a poplatky E.1.2. Úpravy hodnot dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku – dočasné E. Odpisy dlouhodobého nehmotného E.2. Úpravy hodnot zásob a hmotného majetku III. Tržby z prodeje dlouhodobého E.3. Úpravy hodnot pohledávek majetku a materiálu [131]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Výkaz zisku a ztráty v souladu Výkaz zisku a ztráty v souladu s legislativou platnou do 31. 12. 2015 s legislativou platnou od 1. 1. 2016 III.1. Tržby z prodeje dlouhodobého III. Ostatní provozní výnosy majetku III.2. Tržby z prodeje materiálu III.1. Tržby z prodaného dlouhodobého majetku F. Zůstatková cena prodaného III.2. Tržby z prodaného materiálu dlouhodobého majetku a materiálu F.1. Zůstatková cena prodaného III.3. Jiné provozní výnosy dlouhodobého majetku F.2. Prodaný materiál F. Ostatní provozní náklady G. Změna stavu rezerv a opravných F.1. Zůstatková cena prodaného položek v provozní oblasti dlouhodobého majetku a komplexních nákladů příštích období IV. Ostatní provozní výnosy F.2. Zůstatková cena prodaného materiálu H. Ostatní provozní náklady F.3. Daně a poplatky v provozní oblasti V. Převod provozních výnosů F.4. Rezervy v provozní oblasti a komplexní náklady příštích období I. Převod provozních nákladů F.5. Jiné provozní náklady * Provozní výsledek hospodaření * Provozní výsledek hospodaření (+/−) VI. Tržby z prodeje cenných papírů IV. Výnosy z dlouhodobého finančního a podílů majetku – podíly J. Prodané cenné papíry a podíly IV.1. Výnosy z podílů – ovládaná nebo ovládající osoba VII. Výnosy z dlouhodobého finančního IV.2. Ostatní výnosy z podílů majetku VII.1. Výnosy z podílů v ovládaných G. Náklady vynaložené na prodané osobách a v účetních jednotkách pod podíly podstatným vlivem VII.2. Výnosy z ostatních dlouhodobých V. Výnosy z ostatního dlouhodobého cenných papírů a podílů finančního majetku VII.3. Výnosy z ostatního dlouhodobého V.1. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku finančního majetku – ovládaná nebo ovládající osoba VIII. Výnosy z krátkodobého finančního V 2. Ostatní výnosy z ostatního majetku dlouhodobého finančního majetku K. Náklady z finančního majetku H. Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem IX. Výnosy z přecenění cenných papírů VI. Výnosové úroky a podobné výnosy a derivátů [132]","Příloha 2 Výkaz zisku a ztráty v souladu Výkaz zisku a ztráty v souladu s legislativou platnou do 31. 12. 2015 s legislativou platnou od 1. 1. 2016 L. Náklady z přecenění cenných papírů VI.1. Výnosové úroky a podobné a derivátů výnosy – ovládaná nebo ovládající osoba M. Změna stavu rezerv a opravných VI.2. Ostatní výnosové úroky a podobné položek ve finanční oblasti výnosy X. Výnosové úroky I. Úpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti N. Nákladové úroky J. Nákladové úroky a podobné náklady XI. Ostatní finanční výnosy J.1. Nákladové úroky a podobné nákla- dy – ovládaná nebo ovládající osoba O. Ostatní finanční náklady J.2. Ostatní nákladové úroky a podobné náklady XII. Převod finančních výnosů VII. Ostatní finanční výnosy P. Převod finančních nákladů K. Ostatní finanční náklady * Finanční výsledek hospodaření * Finanční výsledek hospodaření (+/−) Q. Daň z příjmu za běžnou činnost ** Výsledek hospodaření před zdaněním (+/−) Q.1. – splatná L. Daň z příjmů Q.2. – odložená L.1. Daň z příjmů splatná L.2. Daň z příjmů odložená (+/−) ** Výsledek hospodaření za běžnou ** Výsledek hospodaření po zdanění činnost (+/−) XIII. Mimořádné výnosy M. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/−) R. Mimořádné náklady *** Výsledek hospodaření za účetní období (+/−) S. Daň z příjmů z mimořádné činnosti * Čistý obrat za účetní období = I. + II. + + III. + IV. + V. + VI. + VII. S.1. – splatná S.2. – odložená * Mimořádný výsledek hospodaření T. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/−) *** Výsledek hospodaření za účetní období (+/−) **** Výsledek hospodaření před zdaněním [133]","Příloha 3 Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty – účelové členění v souladu s českou legislativou Výkaz zisku a ztráty v souladu Výkaz zisku a ztráty v souladu s platnou legislativou do 31. 12. 2015 s platnou legislativou od 1. 1. 2016 I. Tržby z prodeje zboží, výrobků I. Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb a služeb A. Náklady prodeje A. Náklady prodeje (včetně úprav hodnot) * Hrubý zisk nebo ztráta * Hrubý zisk nebo ztráta B. Odbytové náklady B. Odbytové náklady (včetně úprav hodnot) C. Správní režie C. Správní náklady (včetně úprav hodnot) II. Jiné provozní výnosy II. Ostatní provozní výnosy D. Jiné provozní náklady D. Ostatní provozní náklady * Provozní výsledek hospodaření * Provozní výsledek hospodaření (+/−) III. Tržby z prodeje cenných papírů III. Výnosy z dlouhodobého finančního a podílů majetku – podíly E. Prodané cenné papíry a podíly III.1. Výnosy z podílů – ovládaná nebo ovládající osoba IV. Výnosy z dlouhodobého finančního III.2. Ostatní výnosy z podílů majetku IV.1. Výnosy z podílů v ovládaných E. Náklady vynaložené na prodané osobách a účetních jednotkách podíly pod podstatným vlivem IV.2. Výnosy z ostatních IV. Výnosy z ostatního dlouhodobého dlouhodobých cenných papírů finančního majetku a podílů IV.3. Výnosy z ostatního IV.1. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku dlouhodobého finančního majetku – ovládaná nebo ovládající osoba V. Výnosy z krátkodobého finančního IV.2. Ostatní výnosy majetku z dlouhodobého finančního majetku F. Náklady z finančního majetku F. Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem [134]","Příloha 3 Výkaz zisku a ztráty v souladu Výkaz zisku a ztráty v souladu s platnou legislativou do 31. 12. 2015 s platnou legislativou od 1. 1. 2016 VI. Výnosy z přecenění cenných papírů V. Výnosové úroky a podobné výnosy a derivátů G. Náklady z přecenění cenných V.1. Výnosové úroky a podobné papírů a derivátů výnosy – ovládaná nebo ovládající osoba H. Změna stavu rezerv a opravných V.2. Ostatní výnosové úroky položek ve finanční oblasti a podobné výnosy VII. Výnosové úroky G. Úpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti I. Nákladové úroky H. Nákladové úroky a podobné náklady VIII. Ostatní finanční výnosy H.1. Nákladové úroky a podobné náklady – ovládaná nebo ovládající osoba J. Ostatní finanční náklady H.2. Ostatní nákladové úroky a podobné náklady IX. Převod finančních výnosů VI. Ostatní finanční výnosy K. Převod finančních nákladů I. Ostatní finanční náklady * Finanční výsledek hospodaření * Finanční výsledek hospodaření L. Daň z příjmu za běžnou činnost ** Výsledek hospodaření před zdaněním L.1. Splatná J. Daň z příjmu L.2. Odložená J.1. Splatná ** Výsledek hospodaření za běžnou J.2. Odložená činnost X. Mimořádné výnosy ** Výsledek hospodaření po zdanění M. Mimořádné náklady K. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům N. Daň z příjmu z mimořádné činnosti *** Výsledek hospodaření za období N.1. Splatná * Čistý obrat za účetní období = = I. + II. + III. + IV. + V. + VI. N.2. Odložená * Mimořádný výsledek hospodaření O. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům *** Výsledek hospodaření za účetní období **** Výsledek hospodaření před zdaněním [135]","Příloha 4 Horizontální členění rozvahy uváděné v článku 10 směrnice Aktiva A. Nesplacený upsaný základní kapitál, z toho splatný (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se splatný základní kapitál vykazuje v položce Vlastní kapitál; v takovém případě se splatná, avšak dosud nesplacená část základního kapitálu vykazuje v aktivech buď v položce A, nebo v položce D.II.5) B. Zřizovací výdaje, jak jsou stanoveny vnitrostátními právními předpisy, pokud povolují jejich vykazování v aktivech. Vnitrostátní právní předpisy mohou rovněž stanovit, že se zřizovací výdaje vykazují jako první položka v části Nehmotná aktiva C. Dlouhodobá aktiva I. I. Nehmotná aktiva 1. Náklady na vývoj, pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v aktivech 2. Koncese, patenty, licence, ochranné známky a podobná práva a aktiva, pokud byly: a) pořízeny za úplatu a není třeba je vykazovat v položce C.I.3 nebo b) vytvořeny vlastní činností podniku, pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v aktivech 3. Goodwill, pokud byl pořízen za úplatu 4. Poskytnuté zálohy II. Hmotná aktiva 1. Pozemky a budovy 2. Technická zařízení a stroje 3. Jiná zařízení a inventář, nástroje a provozní vybavení 4. Poskytnuté zálohy a nedokončená hmotná aktiva III. Finanční aktiva 1. Podíly v podnicích ve skupině 2. Půjčky podnikům ve skupině 3. Účasti 4. Půjčky podnikům, s nimiž je podnik spojen účastí 5. Investice držené jako dlouhodobá aktiva 6. Ostatní půjčky [136]","Příloha 4 D. Krátkodobá aktiva I. Zásoby 1. Suroviny a jiné spotřebované výkony 2. Nedokončená výroba 3. Výrobky a zboží 4. Poskytnuté zálohy II. Pohledávky (u níže uvedených položek se odděleně uvedou částky se zbytkovou dobou splatnosti delší než jeden rok) 1. Pohledávky z obchodního styku 2. Pohledávky za podniky ve skupině 3. Pohledávky za podniky, s nimiž je podnik spojen účastí. 4. Ostatní pohledávky 5. Pohledávky za upsaný splatný, avšak dosud nesplacený základní kapitál (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se splatný základní kapitál vykazuje v aktivech v položce A) 6. Náklady a příjmy příštích období (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se tyto položky vykazují v aktivech v položce E) III. Investice 1. Podíly v podnicích ve skupině 2. Vlastní podíly (s uvedením jejich jmenovité hodnoty, nebo nemají- li jmenovitou hodnotu, s uvedením jejich účetní hodnoty), pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v rozvaze. 3. Ostatní investice IV. Bankovní a pokladní hotovost E. Náklady a příjmy příštích období (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se tyto položky vykazují v aktivech v položce D.II.6.) Vlastní kapitál a cizí zdroje A. Vlastní kapitál I. Upsaný základní kapitál (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se v této položce vykazuje splatný základní kapitál; v takovém případě se musí výše upsaného základního kapitálu a splaceného základního kapitálu vykázat odděleně) II. Emisní ážio III. Fond z přecenění IV. Fondy [137]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] 1. Zákonný rezervní fond, pokud ho vnitrostátní právní předpisy vyžadují 2. Rezervní fond na vlastní podíly, pokud ho vnitrostátní právní předpisy vyžadují, aniž je dotčen čl. 24 odst. 1 písm. b) směrnice 2012/30/EU 3. Statutární fondy 4. Ostatní fondy včetně fondu z přecenění reálnou hodnotou V. Výsledek hospodaření za minulá účetní období VI. Výsledek hospodaření za účetní období B. Rezervy 1. Rezervy na penzijní a podobné závazky 2. Rezervy na daně 3. Ostatní rezervy C. Závazky (u níže uvedených položek a pro jejich souhrn se odděleně uvedou částky se zbytkovou dobou splatnosti do jednoho roku a se zbytkovou dobou splatnosti delší než jeden rok) 1. Dluhopisy, z toho samostatně konvertibilní dluhopisy 2. Závazky vůči úvěrovým institucím 3. Přijaté zálohy na smluvně podložené objednávky, pokud se nevykazují samostatně jako snížení zásob 4. Závazky z obchodního styku 5. Směnky k úhradě 6. Závazky vůči podnikům ve skupině 7. Závazky vůči podnikům, s nimiž je podnik spojen účastí 8. Ostatní závazky včetně závazků vůči daňovým orgánům a orgánům sociálního zabezpečení 9. Výdaje a výnosy příštích období (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se tyto položky vykazují v položce D) D. Výdaje a výnosy příštích období (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se vykazují v závazcích v položce C.9) [138]","Příloha 5 Vertikální členění rozvahy stanovené v článku 10 směrnice A. Nesplacený upsaný základní kapitál, z toho splatný (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se splatný základní kapitál vykazuje v položce L; v takovém případě musí být splatná, avšak dosud nesplacená část základního kapitálu uvedena buď v položce A, nebo v položce D.II.5) B. Zřizovací výdaje, jak jsou stanoveny vnitrostátními právními předpisy, pokud povolují jejich vykazování v aktivech. Vnitrostátní právní předpisy mohou rovněž stanovit, že se zřizovací výdaje vykazují jako první položka v části Nehmotná aktiva. C. Dlouhodobá aktiva I. Nehmotná aktiva 1. Náklady na vývoj, pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v aktivech 2. Koncese, patenty, licence, ochranné známky a podobná práva a aktiva, pokud byly: a) pořízeny za úplatu a není třeba je vykazovat v položce C.I.3 nebo b) byly vytvořeny vlastní činností podniku, pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v aktivech 3. Goodwill, pokud byl pořízen za úplatu 4. Poskytnuté zálohy II. Hmotná aktiva 1. Pozemky a budovy 2. Technická zařízení a stroje 3. Jiná zařízení a inventář, nástroje a provozní vybavení 4. Poskytnuté zálohy a nedokončená hmotná aktiva III. Finanční aktiva 1. Podíly v podnicích ve skupině 2. Půjčky podnikům ve skupině 3. Účasti 4. Půjčky podnikům, s nimiž je podnik spojen účastí 5. Investice držené jako dlouhodobá aktiva 6. Ostatní půjčky D. Krátkodobá aktiva I. Zásoby 1. Suroviny a jiné spotřebované výkony 2. Nedokončená výroba 3. Výrobky a zboží [139]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] 4. Poskytnuté zálohy II. Pohledávky (u níže uvedených položek se odděleně uvedou částky se zbytkovou dobou splatnosti delší než jeden rok) 1. Pohledávky z obchodního styku 2. Pohledávky za podniky ve skupině 3. Pohledávky za podniky, s nimiž je podnik spojen účastí 4. Ostatní pohledávky 5. Pohledávky za upsaný splatný, avšak dosud nesplacený základní kapitál (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se splatný základní kapitál vykazuje v aktivech v položce A) 6. Náklady a příjmy příštích období (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se vykazují v aktivech v položce E) III. Investice 1. Podíly v podnicích ve skupině 2. Vlastní podíly (s uvedením jejich jmenovité hodnoty, nebo nemají- li jmenovitou hodnotu, s uvedením jejich účetní hodnoty), pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v rozvaze 3. Ostatní investice IV. Bankovní a pokladní hotovost E. Náklady a příjmy příštích období (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se tyto položky vykazují v položce D.II.6) F. Závazky se zbytkovou dobou splatnosti do jednoho roku 1. Dluhopisy, z toho samostatně konvertibilní dluhopisy 2. Závazky vůči úvěrovým institucím 3. Přijaté zálohy na smluvně podložené objednávky, pokud se nevykazují samostatně jako snížení zásob 4. Závazky z obchodního styku 5. Směnky k úhradě 6. Závazky vůči podnikům ve skupině 7. Závazky vůči podnikům, s nimiž je podnik spojen účastí 8. Ostatní závazky včetně závazků vůči daňovým orgánům a orgánům sociálního zabezpečení 9. Výdaje a výnosy příštích období (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se tyto položky vykazují v položce K) G. Čistá krátkodobá aktiva/závazky (se zohledněním nákladů a příjmů příštích období, pokud se vykazují v položce E, a výdajů a výnosů příštích období, pokud se vykazují v položce K) H. Celková aktiva snížená o krátkodobé závazky I. Závazky se zbytkovou dobou splatnosti delší než jeden rok [140]","Příloha 5 1. Dluhopisy, z toho samostatně konvertibilní dluhopisy 2. Závazky vůči úvěrovým institucím 3. Přijaté zálohy na smluvně podložené objednávky, pokud se nevykazují samostatně jako snížení zásob 4. Závazky z obchodního styku 5. Směnky k úhradě 6. Závazky vůči podnikům ve skupině 7. Závazky vůči podnikům, s nimiž je podnik spojen účastí 8. Ostatní závazky včetně závazků vůči daňovým orgánům a orgánům sociálního zabezpečení 9. Výdaje a výnosy příštích období (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se tyto položky vykazují v položce K) J. Rezervy 1. Rezervy na penzijní a podobné závazky 2. Rezervy na daně 3. Ostatní rezervy K. Výdaje a výnosy příštích období (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se tyto položky vykazují v položce F.9 nebo I.9 nebo v obou) L- Vlastní kapitál I. Upsaný základní kapitál (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se v této položce vykazuje splatný základní kapitál; v takovém případě se musí výše upsaného základního kapitálu a splaceného základního kapitálu vykázat odděleně) II. Emisní ážio III. Fond z přecenění IV. Fondy 1. Zákonný rezervní fond, pokud ho vnitrostátní právní předpisy vyžadují 2. Rezervní fond na vlastní podíly, pokud ho vnitrostátní právní předpisy vyžadují, aniž je dotčen čl. 24 odst. 1 písm. b) směrnice 2012/30/EU 3. Statutární fondy 4. Ostatní fondy V. Výsledek hospodaření za minulá účetní období VI. Výsledek hospodaření za účetní období [141]","Příloha 6 Členění výsledovky – druhové členění nákladů stanovené v článku 13 směrnice 1. Čistý obrat 2. Změny stavu zásob výrobků a nedokončené výroby 3. Aktivace výkonů vlastní výroby 4. Ostatní provozní výnosy 5. a) Suroviny a jiné spotřebované výkony b) Ostatní externí náklady 6. Osobní náklady a) mzdy a platy b) náklady na sociální zabezpečení, se samostatným uvedením nákladů na důchodové zabezpečení 7. a) Úpravy hodnot ve vztahu ke zřizovacím výdajům a k dlouhodobým hmotným a nehmotným aktivům b) Úpravy hodnot ve vztahu ke krátkodobým aktivům v rozsahu, v jakém překročily částku úpravy hodnot, která je v daném podniku běžná 8. Ostatní provozní náklady 9. Výnosy z účastí, se samostatným uvedením výnosů z účastí od podniků ve skupině 10. Výnosy z ostatních investic a půjček zahrnutých do dlouhodobých aktiv, se samostatným uvedením výnosů od podniků ve skupině 11. Výnosové úroky a podobné výnosy, se samostatným uvedením výnosů od podniků ve skupině 12. Úpravy hodnot finančních aktiv a investic držených jako krátkodobá aktiva 13. Nákladové úroky a podobné náklady, se samostatným uvedením částek splatných podnikům ve skupině 14. Daň ze zisku nebo ztráty 15. Výsledek hospodaření po zdanění 16. Ostatní daně nevykázané v položkách 1–15 17. Výsledek hospodaření za účetní období [142]","Příloha 7 Členění výsledovky – účelové členění nákladů stanovené v článku 13 směrnice 1. Čistý obrat 2. Náklady vynaložené na prodané zboží nebo poskytnuté služby (včetně úprav hodnoty) 3. Hrubý zisk nebo ztráta 4. Odbytové náklady (včetně úprav hodnoty) 5. Správní náklady (včetně úprav hodnoty) 6. Ostatní provozní výnosy 7. Výnosy z účastí, se samostatným uvedením výnosů z účastí od podniků ve skupině 8. Výnosy z ostatních investic a půjček zahrnutých do dlouhodobých aktiv, se samostatným uvedením výnosů od podniků ve skupině 9. Výnosové úroky a podobné výnosy, se samostatným uvedením výnosů od podniků ve skupině 10. Úpravy hodnot finančních aktiv a investic držených jako krátkodobá aktiva 11. Nákladové úroky a podobné náklady, se samostatným uvedením částek splatných podnikům ve skupině 12. Daň ze zisku nebo ztráty 13. Výsledek hospodaření po zdanění 14. Ostatní daně nevykázané v položkách 1–13 15. Výsledek hospodaření za účetní období [143]","Seznam zkratek ARC Accounting Regulatory Committee ČR Česká republika ČÚL Česká účetní legislativa EFRAG European Financial Reporting Advisory Group EU Evropská unie FASB Financial Accounting Standards Board FIFO First in, first out IAS International Accounting Standards IASB International Accounting Standards Board IFRS International Financial Reporting Standards IFRS for SMEs International Financial Reporting Standard for Small and Medium- Sized Entities LIFO Last in, first out MSP Malé a střední podniky US GAAP Generally Accepted Accounting Principles [144]","Seznam tabulek Tabulka 4.1: Přepočet vzorové účetní závěrky (tis. Kč) .............................................29 Tabulka 5.1: Harmonogram přezkumu směrnic.........................................................35 Tabulka 5.2: Horizontální členění rozvahy ..................................................................47 Tabulka 5.3: Vertikální členění rozvahy .......................................................................48 Tabulka 5.4: Členění výsledovky – druhové členění nákladů ...................................51 Tabulka 5.5: Členění výsledovky – účelové členění nákladů ....................................51 Tabulka 5.6: Varianty uváděné v úvodu ve zdůvodnění směrnice ...........................53 Tabulka 5.7: Varianty uváděné v kapitole 2 Obecná ustanovení a obecné zásady .........................................................................................54 Tabulka 5.8: Varianty uváděné v kapitole 3 Rozvaha a výsledovka ..........................55 Tabulka 5.9: Kategorie podniků ....................................................................................57 Tabulka 5.10: Zjednodušení účetních závěrek malých a středních podniků ............58 Tabulka 5.11: Zjednodušení výsledovky sestavené podle druhového členění nákladů .........................................................................................58 Tabulka 5.12: Zjednodušení výsledovky sestavené podle účelového členění nákladů .......................................................................................................59 Tabulka 5.13: Stav transpozice směrnice .......................................................................60 Tabulka 5.14: Přehled implementačních opatření v členských zemích EU ...............60 Tabulka 6.1: Kategorie účetních jednotek ....................................................................64 Tabulka 6.2: Zjednodušení pro mikro a malé podniky ..............................................64 Tabulka 6.3: Vzor rozvahy ve zkráceném rozsahu, rozšířená verze .........................68 Tabulka 6.4: Vzor rozvahy ve zkráceném rozsahu, základní verze ..........................69 Tabulka 6.5: Výkaz zisku a ztráty v druhovém členění ve zkráceném rozsahu ......70 Tabulka 6.6: Výkaz zisku a ztráty v účelovém členění ve zkráceném rozsahu ........71 Tabulka 6.7: Informace zveřejněné v příloze účetní závěrky ....................................72 Tabulka 6.8: Porovnání vzorů rozvahy ........................................................................73 Tabulka 6.9: Změny v položce Dlouhodobý nehmotný majetek ..............................74 Tabulka 6.10: Změny v době odepisování goodwillu ...................................................74 Tabulka 6.11: Změny v položce Krátkodobý finanční majetek ..................................75 Tabulka 6.12: Vykazování vydaných dluhopisů ............................................................75 Tabulka 6.13: Výkaz zisku a ztráty v druhovém členění – porovnání změn .............76 Tabulka 6.14: Výkaz zisku a ztráty v účelovém členění – porovnání změn ...............79 Tabulka 6.15: Změny ve vykazování změny stavu zásob a aktivací ............................80 Tabulka 6.16: Změny ve vykazování mimořádných nákladů a výnosů .....................81 [145]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] Tabulka 7.1: Shoda v kapitole 1 Oblastní působnosti, definice a kategorie podniků ......................................................................................................83 Tabulka 7.3: Shoda v kapitole 3 Rozvaha a výsledovka ..............................................85 Tabulka 7.4: Shoda v kapitole 4 Příloha k účetní závěrce ..........................................88 Tabulka 7.5: Shoda v kapitole 5 Zpráva vedení společnosti ......................................90 Tabulka 7.6: Shoda v kapitole 7 Zveřejňování .............................................................90 Tabulka 7.7: Shoda v kapitole 8 Audit ..........................................................................91 Tabulka 7.8: Shoda v kapitole 9 Osvobození a omezení týkající se osvobození .....91 Tabulka 7.9: Shoda v kapitole 11 Závěrečná ustanovení ............................................92 Tabulka 7.10: Rozvaha se zobrazením možností volby ................................................93 Tabulka 7.11: Varianty pro možnost volby ....................................................................95 Tabulka 7.12: Výchozí rozvaha ........................................................................................95 Tabulka 7.13: Uznání položek jako aktivum .................................................................96 Tabulka 7.14: Hodnota aktiv v prvním roce odepisování, doba životnosti 5 let ......97 Tabulka 7.15: Hodnota aktiv v prvním roce odepisování, doba životnosti 10 let ....97 Tabulka 7.16: Vliv položek uznaných v nákladech na výsledek hospodaření a bilanční sumu .........................................................................................98 Tabulka 7.17: Porovnání výsledku hospodaření běžného období v 1. roce ..............99 Tabulka 7.18: Výsledek hospodaření běžného období v dalších letech .....................99 Tabulka 7.19: Oceňování dlouhodobého hmotného majetku v přeceněných hodnotách – zvýšení hodnoty ...............................................................100 Tabulka 7.20: Změna v odpisech a výsledku hospodaření při přecenění hmotného a nehmotného majetku .......................................................100 Tabulka 7.21: Změny ve výsledku hospodaření při přecenění dlouhodobého majetku .....................................................................................................101 Tabulka 7.22: Změny ve struktuře vlastního kapitálu ................................................101 Tabulka 7.23: Oceňování hmotného a nehmotného majetku v přeceněných hodnotách – snížení hodnoty ...............................................................102 Tabulka 7.24: Změna v odpisech a výsledku hospodaření při přecenění hmotného majetku .................................................................................103 Tabulka 7.25: Změny ve výsledku hospodaření při přecenění dlouhodobého majetku ..........................................................................103 Tabulka 7.26: Změny ve struktuře vlastního kapitálu ................................................103 Tabulka 7.27: Přecenění dlouhodobého finančního majetku na reálnou hodnotu – zvýšení hodnoty ...................................................................104 Tabulka 7.28: Přecenění dlouhodobého finančního majetku na reálnou hodnotu – snížení hodnoty ...................................................................105 Tabulka 7.29: Varianty tvorby rezerv ............................................................................105 [146]","Seznam tabulek Tabulka 7.30: Finanční leasing u nájemce – uznání v aktivech ................................107 Tabulka 7.31: Finanční leasing u nájemce – zobrazení leasingových splátek v nákladech ..............................................................................................107 Tabulka 7.32: Počet řešení v závislosti na počtu položek...........................................108 Tabulka 7.33: Použití možnosti volby v aktivech ........................................................109 Tabulka 7.34: Použití možnosti volby v pasivech ........................................................111 [147]","Seznam obrazků Obrázek 3.1: Účetní výkaznictví jako systém ........................................................... 14 Obrázek 3.2: Model výzkumu ..................................................................................... 15 Obrázek 5.1: Složky účetní závěrky ............................................................................ 44 Obrázek 5.2: Metody oceňování ................................................................................. 46 Obrázek 5.3: Možnosti úpravy rozvahy ..................................................................... 49 Obrázek 5.4: Možnosti úprav výsledovky ................................................................. 52 Obrázek 7.1: Změna v rozvaze při aktivaci položek a vzniku závazku .................. 96 Obrázek 7.2: Změna v rozvaze při aktivaci položek vzniklých ve vlastní režii .... 97 Obrázek 7.3: Změna v rozvaze při aktivaci položek a úhradě závazku ................. 97 Obrázek 7.4: Změna v rozvaze při uznání položek v rozvaze a vzniku závazku ................................................................................................... 98 Obrázek 7.5: Změna v rozvaze při uznání položek v nákladech a úhradě závazku ................................................................................................... 98 Obrázek 7.6: Přecenění dlouhodobého hmotného majetku – zvýšení hodnoty .................................................................................................100 Obrázek 7.7: Změna v rozvaze při snížení hodnoty dlouhodobého hmotného majetku ..............................................................................102 Obrázek 7.8: Změna v rozvaze při snížení hodnoty dlouhodobého hmotného majetku ..............................................................................102 Obrázek 7.9: Změna v rozvaze při přecenění dlouhodobého finančního majetku .................................................................................................104 Obrázek 7.10: Změna v rozvaze při přecenění dlouhodobého finančního majetku na reálnou hodnotu .........................................105 Obrázek 7.11: Změna v rozvaze při uznání rezervy .................................................106 Obrázek 7.12: Zobrazení leasingových splátek u nájemce v nákladech ................106 Obrázek 7.13: Aktivace předmětu leasing u nájemce ..............................................107 Obrázek 7.14: Vývoj počtu řešení v závislosti na počtu položek............................108 Obrázek 7.15: Využití oceňovacích modelů v české legislativě ..............................112 Obrázek 8.16: Východiska srovnatelnosti účetních závěrek ...................................115 [148]","Rejstřík A IFRS 11, 12, 13, 18, 20, 21, 22, 23, 25, 28, aktiva 29, 31, 34, 36, 38, 40, 94, 116, 117, 23, 24, 26, 27, 29, 38, 42, 44, 47, 48, 120, 121, 123, 144 49, 50, 51, 52, 64, 68, 69, 73, 84, 86, IFRS for SMEs 93, 95, 97, 100, 102, 106, 109, 110, 25, 28 126, 136, 137, 139, 140, 142, 143 informace C 7, 12, 16, 17, 18, 19, 20, 22, 23, 24, 37, 43, 44, 53, 58, 65, 67, 72, 82, 87, Česká účetní legislativa 88, 92, 94, 108, 116 62, 109, 144 International Financial Reporting čistý obrat Standard for Small and Medium-Sized 51, 57, 58, 59, 63, 64, 71, 77, 79, 133, Entities 135, 142, 143 22, 118, 144 F M finanční leasing malá účetní jednotka 107 63, 68, 70 finanční výkaznictví malé a střední podniky 18 8, 12, 13, 21, 22, 23, 25, 28, 34, 36, fond z přecenění 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 58, 59, 64, 83, 90, 115, 117, 118, 121 46 metoda H 17 metody oceňování harmonizace 30 7, 8, 12, 13, 17, 20, 21, 30, 116, 117 Mezinárodní standardy účetního hodnota aktiv výkaznictví 63 18 možnosti volby I 12, 13, 17, 30, 40, 92, 94, 95, 109, 111, 118 IASB MSP 20, 21, 22, 25, 120, 121, 144 8, 11, 119, 144 [149]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků] N standardizace 7, 57 náklady střední účetní jednotka 19, 23, 24, 27, 38, 39, 42, 45, 46, 49, 63 50, 51, 52, 56, 58, 65, 70, 71, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 84, 89, 93, 106, 110, U 112, 113, 128, 131, 132, 133, 134, 135, 142, 143 účetnictví 7, 8, 12, 13, 16, 18, 19, 20, 21, 30, O 33, 34, 35, 36, 38, 39, 40, 53, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 67, 92, 112, 113, 120, oceňování 24, 45, 112 122, 124 účetní výkaznictví P 14, 18, 19, 28, 35, 38 účetní závěrka pasiva 7, 26, 28, 43, 62 44, 86 US GAAP příloha 12, 13, 18, 20, 123, 144 25, 43, 67, 78, 94 průměrný počet zaměstnanců V 63 variantní řešení R 53, 92 velká účetní jednotka regulace 63 7, 53, 92 věrné zobrazení rezerva 25 50 věrný a pravdivý obraz rozvaha 44 25, 44, 66, 67, 68, 95 vlastní kapitál 23 S výkaznictví 18 směrnice 8, 11, 12, 13, 17, 21, 23, 30, 31, 32, výkaz zisku a ztráty 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 65, 66, 67, 68, 78 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 51, 52, 53, výnosy 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 62, 64, 65, 17, 23, 24, 38, 42, 48, 51, 52, 58, 59, 82, 83, 84, 85, 87, 89, 90, 91, 92, 94, 65, 70, 71, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 94, 105, 109, 112, 116, 117, 118, 130, 111, 132, 133, 134, 135, 140, 141, 136, 139, 141, 142, 143 142, 143 [150]","Rejstřík Z závazky 23 zisk 51, 58, 59, 71, 79, 129, 134, 143 zjednodušení administrativní zátěže 82 ztráta 51, 58, 59, 71, 79, 129, 134, 143 [151]","Vědecká redakce Masarykovy univerzity: prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D. Ing. Radmila Droběnová, Ph.D. Mgr. Michaela Hanousková doc. Mgr. Jana Horáková, Ph.D. doc. PhDr. Mgr. Tomáš Janík, Ph.D., M.Ed. doc. JUDr. Josef Kotásek, Ph.D. Mgr. et Mgr. Oldřich Krpec, Ph.D. prof. PhDr. Petr Macek, CSc. PhDr. Alena Mizerová doc. Ing. Petr Pirožek, Ph.D. doc. RNDr. Lubomír Popelínský, Ph.D. Mgr. David Povolný Mgr. Kateřina Sedláčková, Ph.D. prof. RNDr. David Trunec, CSc. prof. MUDr. Anna Vašků, CSc. Mgr. Iva Zlatušková doc. Mgr. Martin Zvonař, Ph.D. Ediční rada ESF MU: doc. Ing. Petr Pirožek, Ph.D.; doc. Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D.; Ing. Eva Hýblová, Ph.D.; Ing. Mgr. Markéta Matulová, Ph.D.; Ing. Daniel Němec, Ph.D.; doc. Ing. Petr Suchánek, Ph.D.; doc. RNDr. Milan Viturka, CSc. Účetní výkaznictví malých a středních podniků Ing. Eva Hýblová, Ph.D. Jazyková redakce Hana Borovská Obálka Beata Mílová Grafická úprava a sazba Jana Pařilová Tisk Powerprint, a. s., Praha Vydala Masarykova univerzita, Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno 1. vydání, 2017 ISBN 978-80-210-8755-2 https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8756-2017","Monografie mapuje aktuální úpravu účetního výkaznictví pro malé a střední podniky na mezinárodní i národní úrovni, přičemž se zaměřuje na postupy vykazování uváděné ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU. Vyhodnocuje splnění cílů směrnice a identifikuje problémy, které mohou nastat v souvislosti s její aplikací do národních legislativ. Jsou informace zveřejňované v účetních závěrkách Účetní výkaznictví malých a středních podniků podniků srovnatelné? Nepřispívají možnosti volby způsobů uznávání a oceňování položek účetních závěrek ke zkreslení vykazovaných údajů? Publikace je teoretického charakteru, praktické dopady jsou demonstrovány na modelových příkladech. Ing. Eva Hýblová, Ph.D., je odborná asistentka na Katedře financí Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Specializuje se na finanční účetnictví a Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. Účetní výkaznictví malých a středních podniků EVA HÝBLOVÁ Eva Hýblová MASARYKOVA UNIVERZITA"];