var textForPages = ["Monografie mapuje aktuální úpravu účetního výkaznictví                        pro malé a střední podniky na mezinárodní i národní                         úrovni, přičemž se zaměřuje na postupy vykazování                            uváděné ve směrnici Evropského parlamentu                       a Rady 2013/34/EU. Vyhodnocuje splnění cílů směrnice                             a identifikuje problémy, které mohou nastat                           v souvislosti s její aplikací do národních legislativ.                         Jsou informace zveřejňované v účetních závěrkách                                        Účetní výkaznictví malých a středních podniků                          podniků srovnatelné? Nepřispívají možnosti volby                           způsobů uznávání a oceňování položek účetních                         závěrek ke zkreslení vykazovaných údajů? Publikace                              je teoretického charakteru, praktické dopady                            jsou demonstrovány na modelových příkladech.                               Ing. Eva Hýblová, Ph.D., je odborná asistentka                      na Katedře financí Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy                         univerzity v Brně. Specializuje se na finanční účetnictví                             a Mezinárodní standardy účetního výkaznictví.                                                                                                              Účetní výkaznictví malých                                                                                                                a středních podniků                                                                                                                                                                                  EVA HÝBLOVÁ                                                                                                       Eva Hýblová                                                                                                                            MASARYKOVA                                                                                                                   UNIVERZITA","Eva Hýblová                     Účetní výkaznictví malých a středních podniků","","Účetní výkaznictví malých                            a středních podniků                                              Eva Hýblová                                                                   Masarykova univerzita                                             Brno 2017","KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR            Hýblová, Eva           Účetní výkaznictví malých a středních podniků / Eva Hýblová. – 1. vydání. – Brno :           Masarykova univerzita, 2017. – 151 stran           Anglické resumé           ISBN 978-80-210-8755-2            334.012.63/.64 * 657 * 657.375 * 657:340.137 * (437.3) * (4) * (048.8)           - malé a střední podniky – Česko           - účetnictví – Česko           - účetní výkazy – Česko           - harmonizace účetnictví – země Evropské unie           - monografie            657 - Účetnictví [4]                Citace           HÝBLOVÁ, Eva. Účetní výkaznictví malých a středních podniků. Brno: Masarykova           univerzita, 2017. ISBN 978-80-210-8755-2.              Knihu recenzovali:           prof. Ing. Alena Kocmanová, Ph.D.           prof. Ing. Libuše Müllerová, CSc.           prof. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D.                          © 2017 Masarykova univerzita             ISBN 978-80-210-8755-2           ISBN 978-80-210-8756-9 (online : pdf)           https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8756-2017","Obsah                  1  Úvod ............................................................................................................................... 7                2   Účetní výkaznictví MSP v odborné literatuře .......................................................... 9                3   Cíle publikace a metodologie výzkumu .................................................................. 12                  3.1  Cíle publikace  ................................................................................................ 12                  3.2  Metodologie výzkumu .................................................................................. 14                      3.2.1  Obecná východiska ........................................................................... 14                      3.2.2  Model výzkumu ................................................................................. 14              4   Harmonizace účetního výkaznictví ......................................................................... 18                  4.1  Účetnictví \& účetní výkaznictví  ................................................................. 18                  4.2  Hlavní směry harmonizace účetního výkaznictví ..................................... 20                      4.2.1  Mezinárodní standardy účetního výkaznictví ............................... 21                           4.2.1.1   Mezinárodní standard účetního výkaznictví                                  pro malé a střední podniky ................................................. 22                  4.3  Evropská harmonizace .................................................................................. 30              5  Směrnice 2013/34/EU  ............................................................................................... 33                  5.1. Východiska vzniku směrnice ........................................................................ 33                      5.1.1  Konzultace vzniku směrnice ............................................................ 34                  5.2  Obsah směrnice ............................................................................................. 41                      5.2.1  Účetní závěrka ................................................................................... 43                      5.2.2  Oceňování položek účetní závěrky ................................................. 45                      5.2.3  Rozvaha a výsledovka ....................................................................... 47                      5.2.4  Variantní řešení ve směrnici ............................................................ 53                  5.3  Účetní výkaznictví malých a středních podniků ....................................... 57                  5.4  Transpozice a implementace směrnice  ...................................................... 59              6  Národní úprava účetnictví  ....................................................................................... 62                  6.1  Zákon o účetnictví ......................................................................................... 62                      6.1.1  Malé a střední podniky ..................................................................... 64                  6.2  Vyhláška 500/2002 Sb.................................................................................... 66                      6.2.1  Účetní závěrka ................................................................................... 67                           6.2.1.1  Změny ve výkazech .............................................................. 73                           6.2.1.2  Změny v účtovém rozvrhu .................................................. 80","7  Naplnění cílů směrnice .............................................................................................. 82               7.1  Shoda směrnice 2013/34/EU a čtvrté směrnice ......................................... 82               7.2  Variantní řešení ve směrnici ......................................................................... 92                    7.2.1  Modelová řešení možností volby ..................................................... 94                    7.2.2  Zobecnění možností volby .............................................................108                    7.2.3  Možnosti volby v české legislativě .................................................109           8  Diskuse a závěr .........................................................................................................114               8.1  Diskuse  .........................................................................................................114               8.2  Závěr ..............................................................................................................116            Summary .......................................................................................................................118           Literatura .......................................................................................................................119           Příloha 1 .........................................................................................................................125           Příloha 2  ........................................................................................................................131           Příloha 3 .........................................................................................................................134           Příloha 4 .........................................................................................................................136           Příloha 5 .........................................................................................................................139           Příloha 6  ........................................................................................................................142           Příloha 7 .........................................................................................................................143           Seznam zkratek .............................................................................................................144           Rejstřík ...........................................................................................................................149","[1]      Úvod                Účetnictví zobrazuje všechny aktivity, které v podniku  probíhají a ovlivňují jeho fi-                                                             1             nanční pozici a výkonnost.  Zároveň je spojuje do systému, který postihuje všechny                                     2             významné souvislosti. Poskytuje informace jak pro management podniků, pro akcio-             náře, tak i pro externí uživatele, mezi které patří například investoři na kapitálovém             trhu, obchodní partneři, banky, stát, věřitelé apod. Dobře vedené účetnictví, správně             sestavená účetní závěrka a výroční zpráva poskytují informace o současnosti i výhle-             dy do budoucna.                 Při velkém množství uživatelů účetních informací je třeba, aby informace ve             výkazech byly objektivní, srozumitelné a srovnatelné. Proto by měla být věcná, pří-             padně i formální podoba účetních výkazů určitým způsobem upravena. Na národní             úrovni je účetnictví regulováno příslušnou státní či profesní institucí,  prostřednic-                                                                           3             tvím právní formy, účetních standardů či jejich kombinací.                                                                 4                 Při postupující globalizaci a propojování jednotlivých ekonomik není regulace             na národní úrovni dostačující. Se vznikem nadnárodních společností, které mají po-             bočky v různých zemích, je obtížné sestavovat účetní výkazy podle národních před-             pisů několika zemí a pro uživatele je složité jim porozumět. Národní úpravy finanční-             ho výkaznictví a účetnictví, které jsou rozdílné vzhledem k odlišnosti ekonomických,             politických, právních a společenských systémů, je třeba zharmonizovat tak, aby vy-             povídací schopnost účetních výkazů byla stejná.                 Harmonizace je přibližování účetních pravidel a výkazů v té míře, aby byly účet-             ní výkazy srozumitelné pro uživatele z různých zemí. Připouští dílčí odlišnosti ná-             rodních předpisů používaných v různých zemích, pokud jsou vzájemně harmonizo-             vány (mají stejnou vnitřní logickou strukturu) např. pomocí způsobů zveřejňování.             Prohloubením harmonizace je standardizace, která je metodou sestavování účetních             standardů, zajišťujících srovnatelnost účetních závěrek pomocí jednotných účetních             pravidel, postupů a řešení uplatnitelných pro všechny stejné účetní případy. Je založe-             na na principu, že stejné transakce budou posuzovány, účtovány a vykazovány shod-             ně. Zajišťuje ve srovnání s harmonizací vyšší stupeň srovnatelnosti účetních závěrek.             1   V  publikaci je používán pojem „podnik“, i  když v  souladu s  úpravou zákonem č. 89/2012 Sb.                 občanského zákoníku byl tento pojem nahrazen označením „obchodní závod“. V  souvislosti                 s tématem této knihy a s ohledem na zavedené zvyklosti a překlady cizojazyčných materiálů se                 pojem „podnik“ jeví jako vhodnější.             2   Finanční pozice je dána vztahem jednotlivých položek aktiv, závazků a  vlastního kapitálu                 zveřejněných v  rozvaze. Výkonnost je dána vztahem mezi výnosy a  náklady zveřejněnými ve                 výsledovce.             3   V České republice je touto institucí ministerstvo financí.             4   V  České republice je účetnictví podnikatelů regulováno prostřednictvím zákona 563/1991 Sb.,                 o účetnictví v aktuálním znění, vyhláškou 500/2002 Sb. v aktuálním znění a Českými účetními                 standardy.                                                                                      [7]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]               Ve svých počátcích se harmonizace zaměřovala na velké podniky, které před-           kládaly účetní závěrku na trzích cenných papírů a které se podílely na zahraniční           spolupráci. V ostatních typech podniků podléhalo účetnictví národní regulaci. Bě-           hem let se začal zvyšovat význam malých a středních podniků (MSP), jež v současné           době vytvářejí v EU 58 % přidané hodnoty (v České republice 54 %) a zajišťují 67 %           všech pracovních míst (v České republice 69 %). Mikropodniků je v EU 92 % (v Čes-           ké republice 96 %), vytvářejí 22 % přidané hodnoty EU (v České republice 20 %)           a zaměstnávají 29 % všech pracovníků (v České republice 32 %, viz Český statistický           úřad, 2015). Malé a střední podniky se začínají ve stále větší míře podílet na zahra-           niční spolupráci, a tudíž se u nich objevuje potřeba srovnatelných informací, které           by zveřejňovaly ve svých účetních výkazech. Účetní výkaznictví musí na tento trend           reagovat.              Harmonizace účetních legislativ členských států EU vychází z účetních směr-           nic. Čtvrtá a sedmá směrnice, které s různými dílčími úpravami a doplněními pla-           tily cca 30 let, byly v roce 2013 nahrazeny směrnicí Evropského parlamentu a Rady             2013/34 /EU o  ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách           a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského           parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS           (dále směrnice). Členským státům uložila povinnost uvést v účinnost právní a správní           předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí do 20. července 2015, případně           se předpisy poprvé použijí na účetní závěrky za období začínající od 1. ledna 2016.              Aktuální směrnice si obecně klade za cíl zvýšit harmonizaci účetních závěrek,           s hlavním důrazem na malé a střední podniky, u kterých klade důraz na snížení ad-           ministrativní zátěže.                                         [8]","[2]      Účetní výkaznictví MSP v odborné                       literatuře                 Účetní předpisy jsou založeny na konceptu zveřejnění užitečných informací pro uži-             vatele. Významné světové účetní systémy (IFRS a US GAAP) se orientují na účetní vý-             kaznictví pro potřeby regulovaného kapitálového trhu (Procházka, 2015). US GAAP             ve vyhlášce konceptů SFAC 1 uvádí, že „finanční reportování by mělo poskytovat             informace, které jsou užitečné pro současné a potenciální investory, věřitele a jiné             uživatele, kteří racionálně rozhodují o koupi majetkových podílů, poskytnutí cizích             zdrojů a jiných podobných rozhodnutí“. IFRS uvádí v Koncepčním rámci, v odstav-             ci 9, že „uživatelé finančních zpráv zahrnují jak současné, tak potenciální investory,             zaměstnance, věřitele, dodavatele a ostatní obchodní věřitele, zákazníky, vlády a je-             jich agentury a veřejnost“, je ale pravda, že tyto systémy se starají pouze o investory             (Mládek, 2005).                 Až do 90. let minulého století se oblast mezinárodního podnikání  týkala pře-                                                                            5             devším velkých podniků (Zapletalová, 2015). K přeorientování na problematiku ma-             lého a středního podnikání výrazně přispěla politika světového integračního sesku-             pení EU a zahájení fungování jednotného trhu od 1. 1. 1993. Malé a střední podniky             v  Evropě jsou podle Šebestové (2007) považovány za základ národní ekonomiky,             především z důvodu jejich pružnosti, tvorby nových pracovních příležitostí, podpo-             ry a rozvoje konkurenčního prostředí a kvůli svému individuálnímu a jedinečnému             charakteru. Významný podíl kvalitativních charakteristik na rozvoji MSP uvádějí             také Bridge a kol. (2009) nebo Casson (2005), kteří zdůrazňují významnou zainte-             resovanost a vyšší zodpovědnost podnikatele za dosažené výsledky, i když zároveň             uvádějí vyšší míru rizika a omezenost zdrojů (finančních, případně lidských).                 Malé a střední podniky se při svém fungování potýkají s řadou bariér, které             brzdí jejich rozvoj. Jako jednu z nich uvádí Evropská komise (2003) neexistují-             cí jednotné účetní standardy a současně odlišnost účetní legislativy jednotlivých             členských zemí. To se stává problémem v situaci, kdy se rozšiřují zahraniční akti-             vity těchto podniků a informace poskytované účetními závěrkami, které jsou se-             staveny podle národních předpisů, přestávají být dostačující. Je třeba zaměřit se na             rozšířené potřeby uživatelů účetních závěrek, což je při rozsahu tohoto segmentu             velmi obtížné. Při použití klasifikace podniků podle bilanční sumy, čistého obratu             a počtu zaměstnanců uvedených ve směrnici 2013/34/EU (Evropská komise, 2013),             se následně objevuje široká škála uživatelů s  různými informačními potřebami.              5   Pojem  „mezinárodní  podnikání“  vychází  ze  dvou  termínů  cizojazyčné  odborné  literatury,  a  to                 „international business“ a „international trade“. Pojem „international trade“ přestavuje výhradně                 obchodní aktivity, (export a import), které překračují hranice státu. Širším pojetím je „international                 business“, jenž zahrnuje jak mezinárodní obchodní aktivity, tak i mezinárodní výrobní aktivity                 (Zapletalová, 2015).                                                                                      [9]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]              Samotná směrnice okruh uživatelů konkrétně nevymezuje, stejně tak jako přesně           nevymezuje ani cíl účetních závěrek. 6              Rozdíly mezi požadavky na účetní závěrky jednotek, jejichž cenné papíry jsou           registrovány pro obchodování na veřejných trzích, a na závěrky MSP uvádí ve své           zprávě IASB (2013). Konstatuje, že uživatelé účetních závěrek MSP mohou mít napří-           klad větší zájem o krátkodobé peněžní toky, likviditu a o historické trendy výsledku           a úrokového krytí než o informace, které jsou určeny k podpoře provádění předpově-           dí o dlouhodobých peněžních tocích účetní jednotky, jejich výsledků a hodnotě. Uži-           vatelé účetních závěrek MSP však mohou navíc potřebovat informace, které nejsou           běžně prezentovány v účetních závěrkách kotovaných účetních jednotek. Tyto typy           podniků například jako alternativu k veřejným kapitálovým trhům často získávají ka-           pitál od společníků, vedení nebo dodavatelů a společníci a vedení často dávají do zá-           stavy osobní majetek, aby firma mohla získat bankovní financování. Totéž potvrzují           například Nerudová a kol. (2009), Paseková a kol. (2013), Bebeşelea (2014), Maingot,           Zeghal (2006), Perera, Chand (2015), Škobič (2016).              Průzkum provedený s cílem analyzovat a identifikovat potřeby, zátěže, prefe-           rence a současné postupy uživatelů a zpracovatelů účetních závěrek MSP (Evropská           komise, 2015) rozděluje uživatele do dvou podkategorií: interní uživatelé (vlastníci           a investoři, vedení a zaměstnanci) a externí uživatelé (zákazníci a dodavatelé, banky           a věřitelé, daňové úřady a vládní instituce). I když původním záměrem autorů bylo           v návaznosti na výsledky výzkumu vypracovat účetní příručku pro malé a střední           podniky (Accounting guide for SMEs), z výsledků výzkumu nebyla vyvozena žádná           doporučení a bylo konstatováno, že zpráva obsahuje pouze nálezy. 7              I další názory na podobu účetního výkaznictví v segmentu MSP jsou rozdílné.           Hlubší analýzu u mikropodniků provádí Kovanicová (2008), která za nejdůležitěj-           ší uživatele účetních informací považuje vlastníky (manažery), kteří firmu zároveň           vlastní i řídí a pro něž nejsou účetní výkazy tím nejdůležitějším zdrojem informací.           To potvrzují i závěry studií IFAC (2006 a 2008) nebo publikace Collins, Jarvins (2000)           nebo Harvie (2003). Jejich závěry lze shrnout do konstatování, že u mikropodniků           nejsou účetní výkazy nejvýznamnějším zdrojem informací pro vlastníky – mana-           žery, kteří dávají přednost průběžným (týdenním, měsíčním) informacím, jež jsou           pro řízení mnohem užitečnější než roční účetní závěrka. Ta je podle jejich názoru           příliš komplexní, málo srozumitelná a po skončení období již nevýznamná, protože           je zastaralá. Informace z účetní závěrky pak slouží hlavně jako podklad pro výpočet              6   Roční účetní závěrky mají různé cíle a nejenže poskytují informace pro investory na kapitálových              trzích, ale podávají také přehled o dříve provedených transakcích a zlepšují správu a řízení podniků.              Je třeba, aby právní předpisy Unie v oblasti účetnictví dosáhly odpovídající rovnováhy mezi zájmy              uživatelů účetních závěrek a zájmem podniků vyhnout se zbytečným a zatěžujícím požadavkům na              výkaznictví (Evropská komise, 2013).           7   Autoři konstatovali, že při shromažďování dotazníků došlo k  problémům s  návratností, což se              projevilo i na vyhodnocení výsledků.           [10]","[2]  Účetní výkaznictví MSP v odborné literatuře              odměn, k porovnávání výsledků (zejména výnosů a nákladů) s předchozími období-             mi a pro účely spojené s půjčkami a financováním. Důležité je sledování stavu peněž-             ních prostředků a likvidita. Pro mikropodniky je významným cílem minimalizace             daňových nákladů. Z toho důvodu dávají přednost takovému informačnímu systé-             mu, který je ve shodě s požadavky daňové legislativy, nikoli který slouží primárně             jako nástroj komunikace. Tyto výsledky vedou Kovanicovou k závěru, že nejvhodněj-             ším řešením pro mikropodniky se jeví vypracování národního projektu finančního             účetnictví na akruální bázi, ale s co nejjednodušší účtovou osnovou, jednoduchými,             srozumitelnými pravidly a účetními metodami a výkazy. V případě, že podnik bude             růst, měl by existovat snadný přechod na vyšší stupeň účetního výkaznictví.                 Možnosti, zda je vhodné používat shodná účetní pravidla pro všechny typy účet-             ních jednotek, malé i velké subjekty, ověřovali Maingot, Zeghal, (2006). Degos (2014)             uvádí, že malé a střední podniky jsou pro ekonomické prostředí EU velmi důleži-             té a finanční informace jsou zásadní, a proto se domnívá, že by účetnictví malých             a středních podniků mělo podléhat evropskému nařízení, a nikoli vnitrostátnímu.             Potřebu všeobecně srozumitelného účetního výkaznictví přizpůsobeného mezi-             národním požadavkům uvádí Jerman (2017) a Bonaci a kol. (2012). Negativně se             k účetním směrnicím vyjadřují Pascu a Vasiliu (2011) s odůvodněním, že směrnice             nezajišťují harmonizaci účetních závěrek dostatečně. Deac (2014) uvádí, že možnos-             ti volby pro členské státy snižují srovnatelnost účetních závěrek. Naopak Stoilkovič             (2016) předpokládá, že směrnice přispěje ke zlepšení kvality účetního výkaznictví,             snížení nákladů pro MSP a vytvoří předpoklady pro další konvergenci.                 Další z možností je sestavení účetních závěrek MSP v souladu s Mezinárodním             standardem účetního výkaznictví pro malé a střední podniky (International Financial             Reporting Standard for Small and Medium – Sized Entities, IFRS for SMEs, podrob-             nější popis standardu v oddílu 4.2.1.1). Výhodou standardu je skutečnost, že obsahuje             definice základních prvků účetní závěrky, klade důraz na shodné vykazování účetních             informací a jeho použitím by odpadly problémy, související s rozdílností národních             legislativ. Standard by mohl vyřešit otázku harmonizace (Rossi, Hanni, 2016), kolem             jeho případného použití se objevuje řada otázek. V rámci konzultací Evropské komise             o nové podobě účetní směrnice byla diskutována možnost využití IFRS pro MSP pro             sestavování účetních závěrek malých a středních podniků, přičemž bylo explicitní pou-             žití standardu pro sestavení účetních závěrek v EU zamítnuto (viz odd. 5.1).                 Jednoznačně nebyl standard přijímán ani při konzultacích v průběhu jeho vzniku,             kdy už ve zprávě k draftu IFRS (Di Pietro et al., 2007) zazněly připomínky k přílišné slo-             žitosti standardu, ke zvýšení nákladů spojených se zavedením standardu, nevhodnosti             standardu pro mikrosubjekty, negativnímu dopadu na zdanění. Jako pozitiva přijetí             standardu se uvádí zvýšení kvality poskytovaných informací, vytvoření harmonizo-             vaného globálního reportingu, zlepšení přístupu k financování. Náročnost standardu             a nízkou připravenost na jeho případné zavedení potvrzuje Merve et al. (2016).                                                                                       [11]","[3]     Cíle publikace a metodologie                    výzkumu               [3.1]  Cíle publikace             Cílem publikace je zmapovat aktuální úpravu účetního výkaznictví pro malé a střed-           ní podniky na mezinárodní i národní úrovni s důrazem na informační funkci účet-           ního výkaznictví. Po analýze mezinárodní i národní legislativní úpravy účetního vý-           kaznictví bude následovat vyhodnocení, zda jsou informace zveřejňované v účetních           závěrkách srovnatelné a zda možnosti volby způsobů uznávání a oceňování položek           účetních závěrek nepřispívají ke zkreslení vykazovaných údajů. Publikace vychá-           zí z předpokladu, že se zvyšuje zahraniční spolupráce malých a středních podniků           a informace z účetních výkazů musí být mezinárodně srovnatelné. Zároveň vychází           ze skutečnosti, že národní legislativy upravující účetnictví členských států Evropské           unie musí být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU           o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících           zprávách některých forem podniků.              Publikace je převážně teoreticky zaměřená, používá metody teoretického výzku-           mu a výsledky prezentuje na modelových příkladech. Vychází z analýzy směrnice,           zaměřuje se na vyhodnocení cílů směrnice, úroveň harmonizace účetního výkaznic-           tví s důrazem na malé a střední podniky, na možnosti volby vybraných položek účet-           ní závěrky a jejich důsledky, implementaci směrnice do národní úpravy účetnictví           a identifikaci problémů, které v souvislosti s aplikací směrnice mohou nastat.              Publikace je rozčleněná do osmi kapitol. První kapitola je úvodem, který cha-           rakterizuje výchozí situaci vzniku publikace. Druhá kapitola uvádí přehled literatury,           která se tímto tématem doposud zabývala. Třetí vymezuje cíle a postup výzkumu.              Čtvrtá kapitola popisuje současný stav harmonizace účetního výkaznictví. Z dů-           vodu orientace na malé a  střední podniky je zaměřena především na evropskou           účetní legislativu. Nepopisuje detailně Mezinárodní standardy účetního výkaznictví           (International Financial Reporting Standards, IFRS) a Všeobecně uznávané účetní           zásady (Generally Accepted Accounting Principles, US GAAP), pouze zmiňuje jejich           existenci a postavení v celosvětové harmonizaci. Ve stručnosti shrnuje Mezinárodní           standard účetního výkaznictví pro malé a střední podniky (International Financial           Reporting Standard for Small and Medium-Sized Entities), jeho současnou úlohu           a vztah k evropské účetní legislativě.              Pátá kapitola se podrobněji věnuje směrnici 2013/34/EU, předmětem zájmu je           pouze ta část, která se věnuje individuálním účetním závěrkám, problém konsolido-           vaných účetních závěrek není řešený. Popisuje proces vzniku směrnice,  charakterizuje             [12]","[3]  Cíle publikace a metodologie výzkumu              její součásti, zaměřuje se na cíl účetního výkaznictví, strukturu účetní závěrky, oce-             ňování položek závěrky a doplňující údaje. Z pohledu malých a středních podniků             se zaměřuje na klasifikaci účetních jednotek na malé, střední a velké. S tím souvisí             výjimky a zjednodušení účetního výkaznictví, které by měly přispět ke snížení ad-             ministrativní zátěže pro tyto typy podniků. Zmiňuje možnost volby různých typů             řešení při uznávání a oceňování položek účetní závěrky, které jsou na modelových             případech rozpracovány v sedmé kapitole.                 Šestá kapitola se zabývá národní úpravou účetnictví a účetního výkaznictví, plat-             nou od 1. 1. 2016. Nepopisuje postupy účtování, zaměřuje se na vykazování, aktuální             změny v obsahu a struktuře účetních výkazů a především na vztah mezi národní             legislativou a ustanoveními směrnice. Nezabývá se ani návazností na daňovou legis-             lativu. V souladu s aktuálním trendem se zaměřuje na malé a střední podniky.                 Sedmá kapitola se zabývá posunem ve vývoji obsahu směrnice a provádí kompa-             raci původních směrnic (čtvrté a sedmé) se současnou úpravou směrnice 2013/34/EU.             Na modelových příkladech prezentuje důsledky možností volby u vybraných položek             účetní závěrky a různé varianty, které mohou při implementaci do národních legisla-             tiv nastat a které snižují srovnatelnost a vypovídací schopnosti účetních závěrek pro             uživatele. Možnosti volby prezentuje na rozdílech, jež vznikají různým přístupem             k uznávání aktiv (nebo nákladů) a rozdílnými metodami oceňování v oblasti dlou-             hodobého majetku. Zmiňuje i různé možnosti uznávání leasingů u nájemce. I když             se směrnice touto oblastí přímo nezabývá, na úrovni národních legislativ dochází             k rozdílům, kdy některé státy používají postupy v souladu s Mezinárodními standar-             dy účetního výkaznictví. Na úrovni účetních výkazů popisuje tato kapitola možnosti             volby použité v české účetní legislativě.                 V závěru publikace dochází ke zhodnocení teoretických východisek současného             stavu harmonizace účetního výkaznictví malých a středních podniků, jeho vývojo-             vých trendů, současného stavu a vlivu na národní legislativu. Jsou zde identifikovaná             i slabá místa a nedostatky současného stavu.                 Přestože se hlavní směry výzkumu, publikace a diskuse v oblasti harmonizace             účetního výkaznictví ubírají směrem hodnocení vývoje a  dopadů Mezinárodních             standardů účetního výkaznictví (IFRS), Všeobecně uznávaných účetních zásad (Ge-             nerally Accepted Accounting Principles, US GAAP), jejich implementace, ekonomic-             kých dopadů nebo konvergence obou systémů, je harmonizace účetního výkaznictví             malých a středních podniků významným tématem.                 Publikace vznikla v rámci institucionální podpory vědy a výzkumu Katedry fi-             nancí Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.                                                                                              [13]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]            [3.2]  Metodologie výzkumu             [3.2.1]  Obecná východiska            Pro dosažení stanovených cílů bylo použito teoretického vědeckého postupu  obvyk-                                                                             8           lého v obdobných typech prací, jako např.: Nerudová (2009), Paseková a kol. (2012),           Bohušová a kol. (2013).              Na účetní výkaznictví je v této souvislosti nahlíženo jako na systém, tj. celek slo-           žený ze součástí (prvků), které na sebe vzájemně působí. Hospodářské operace tvoří           vstupy do systému, obsah a struktura finančních výkazů jsou výstupy ze systému.           Jednotlivé prvky systému se řídí metodickými postupy, které dávají konečnou podo-           bu výstupům (finančním výkazům), viz obrázek 3.1.                 Vstupy do systému         Prvky systému         Výstupy ze systému                                                                     Účetní výkazy                                            Aktiva                  Rozvaha                                            Závazky                Výsledovka              Hospodářské operace        Vlastní kapitál       Ostatní výkazy (Výkaz                                            Náklady            o změnách ve vlastním                                            Výnosy           kapitálu, Výkaz o peněžních                                                                     tocích)                                          Metodické postupy                                       (uznávání a oceňování                                     položek účetní závěrky)                               Obrázek 3.1: Účetní výkaznictví jako systém                                       Zdroj: vlastní zpracování           [3.2.2]  Model výzkumu            Výzkumy v oblasti účetního výkaznictví narážejí v některých případech na určité ba-           riéry při stanovení, zda je dané dílo vědeckým výstupem. Je to dáno charakterem této           disciplíny, neboť některá obecně uznávaná kritéria, dokumentující vědecký přístup,           nejsou pro tuto oblast adekvátní.  Hendl (2016) ovšem uvádí, že v současné době                                        9            8   Teoretický výzkum je založen převážně na dedukci a používá metody analýzy a komparace pojmů,              kategorií, různých konstruktů apod. S empirickými údaji většinou nepracuje. Pokud se i přesto zabývá              konkrétními jevy a fenomény, nahlíží na ně z teoretického hlediska a dochází k teoretickým závěrům              (Reichel, 2009).           9   Je obtížné přesně definovat design výzkumu, výsledky výzkumu bývají v  některých případech              hodnoceny jako metodické návody.           [14]","[3]  Cíle publikace a metodologie výzkumu              převažuje pojetí, že věda nemá metodologicky jednotný charakter. Kritéria rozlišující             to, co je, a co není věda, se utvářejí uvnitř jednotlivých společenství vědců.                 Pro postup výzkumu byl použitý upravený model výzkumu, který uvádí Punch             (2008), viz obrázek 3.2.                                             Oblast výzkumu                                Účetní výkaznictví malých a středních podniků                                              Téma výzkumu                        Aktuální úprava účetního výkaznictví malých a středních podniků na                                       mezinárodní i národní úrovni                                             Výzkumné otázky                                       Základní výzkumná otázka                          Umožňuje současná právní úprava účetního výkaznictví malých                        a středních podniků založená na směrnici 2013/34/EU srovnatelnost                                  účetních informací na mezinárodní úrovni?                                           Dílčí výzkumné otázky                          Jakým způsobem jsou v současné účetní legislativě uznávány                               a oceňovány základní kategorie účetních výkazů?                           Došlo v účetním výkaznictví malých a středních podniků ke                                         kvalitativnímu posunu?                           Jsou některé účetní systémy pro účetní výkaznictví malých                                      a středních podniků vhodnější?                                     Design výzkumu (strategie výzkumu)                                            Smíšený výzkum                                                 Sběr dat                           Zdrojem dat jsou: dokumenty (směrnice, zákony, vyhlášky)                                               Analýza dat                                            Použité metody:                                              deskripce                                               analýza                                               syntéza                                               indukce                                               dedukce                                              modelování                                            Odpovědi na otázky                                         Vyhodnocení výsledků                                      Obrázek 3.2: Model výzkumu                                  Zdroj: vlastní zpracování podle Punch (2008)                                                                                     [15]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]               V souladu s cílem publikace byla stanovena výzkumná oblast Účetní výkaznictví           malých a středních podniků. Tématem výzkumu je aktuální úprava účetního výkaz-           nictví malých a středních podniků na mezinárodní i národní úrovni, zaměřená na           informační funkci účetního výkaznictví. Z  tématu vyplývá základní (obecná) vý-           zkumná otázka:              Umožňuje současná právní úprava účetního výkaznictví malých a středních           podniků založená na směrnici 2013/34/EU srovnatelnost účetních informací na           mezinárodní úrovni?               Jako doplňující byly formulovány tři specifické výzkumné otázky:              •   Jakým způsobem jsou v současné účetní legislativě uznávány a oceňovány                  základní kategorie účetních výkazů?              •   Došlo v účetním výkaznictví malých a středních podniků ke kvalitativnímu                  posunu?              •   Jsou některé účetní systémy pro účetní výkaznictví malých a středních pod-                  niků vhodnější?              Jak již bylo uvedeno, jedná se o teoretický výzkum, jenž odpovídá definici, kte-           rou stanovil Reichel (2009). Design výzkumu obsahuje prvky kvalitativního výzku-           mu, tak jak jej vymezují Strauss a Corbinová (1999) nebo Creswell (2009).  Zdrojem                                                                           10           dat jsou dokumenty, tj. směrnice, zákony a vyhlášky.              Pro dosažení stanovených cílů byly použity následující metody:              •   deskripce,              •   analýza,              •   syntéza,              •   indukce,              •   dedukce,              •   modelování.                Ze specifických metod, které se vztahují k účetnímu výkaznictví,  budou pou-                                                                        11           žívány především:              •   metody uznávání základních prvků účetní závěrky,              •   metody oceňování prvků účetní závěrky.             10  Neexistuje jediný obecně uznávaný způsob, jak vymezit nebo dělat kvalitativní výzkum. Strauss              a  Corbinová (1999) za něj považují jakýkoliv výzkum, jehož výsledků se nedosahuje pomocí              statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Creswell (2009) definoval kvalitativní              výzkum jako proces hledání porozumění založený na různých metodologických transakcích              zkoumání daného jevu.           11  Použití  těchto  metod  vychází z  předpokladů a  principů,  kterým  je  pořízena  výsledná  podoba              účetnictví a účetního výkaznictví. Mezi předpoklady patří předpoklad vymezení účetní jednotky              (entity), předpoklad trvání podniku, vyjádření v peněžních jednotkách, informace za jednotné              účetní  období.  Mezi  principy  patří  objektivnost  údajů,  úplnost,  konzervatismus,  uniformita,              podstata nadřazená formě, konzistence, věcná shoda nákladů a výnosů (Janhuba, 2010).           [16]","[3]  Cíle publikace a metodologie výzkumu                  Metoda deskripce byla použita v kapitolách, které obsahují popis současného             stavu a vývoje harmonizace účetního výkaznictví na celosvětové úrovni i v EU, obsa-             hu směrnice a aktuální národní legislativy.                 Jednotlivé části směrnice byly podrobeny analýze, zaměřené na harmonizaci             účetního výkaznictví malých a středních podniků, cíle účetního výkaznictví a kvalitu             informací, které poskytují účetní závěrky. Předmětem analýzy byly zároveň metodic-             ké postupy, které se používají při sestavování účetních závěrek, tj. metody používané             pro uznávání (rozpoznání) položek účetní závěrky (aktiv, závazků, nákladů, výnosů,             vlastního kapitálu) a metody oceňování majetku a závazků. Jako doplňující prvek             k metodě analýzy byla použita metoda syntézy: jednotlivé dílčí části byly spojeny             v celek, tj. výkazy účetní závěrky, které na základě různých metod uznávání a oce-             ňování majetku a závazků mohou mít více podob, jež se projeví buď ve struktuře             majetku, závazků a vlastního kapitálu, nebo v hodnotě vykazovaných položek. Tyto             podoby ovlivňují vypovídací schopnost výkazů a podávají různé informace o finan-             ční pozici a výkonnosti účetní jednotky.                 Metoda indukce byla použita při vyvozování teoretických závěrů (při výsledném             vyhodnocení úrovně harmonizace) na základě poznatků o jednotlivostech (dílčích             postupech, které k harmonizaci směřují, a jejich vztahu k národní legislativě). Me-             todou dedukce bylo postupováno opačným směrem – od konkrétních požadavků,             kterými se řídí národní legislativa, k obecným požadavkům ve směrnici.                 Metoda modelování byla použita v kapitole 7, v níž byly pro řešení dané pro-             blematiky – ověření možnosti volby ve směrnici – sestaveny teoretické modelové             příklady, které vycházejí z jednoduchého zadání rozvahy a šesti možností, u nichž             existují vždy dvě varianty řešení. Jedná se o zjednodušený obraz skutečnosti, který             ale respektuje vlastnosti, jež by bylo možné přiřadit reálným objektům. Tento způsob             byl zvolen z toho důvodu, že je velmi obtížné ověřit tyto možnosti na praktických             případech. Pro srovnání a vyhodnocení výsledků byla použita metoda komparace.                                                                                                              [17]","[4]       Harmonizace účetního výkaznictví              [4.1]  Účetnictví \& účetní výkaznictví             Účetnictví jako disciplína existuje již od 15. století. Za dobu své existence se neu-           stále muselo přizpůsobovat aktuálním podmínkám a měnícímu se prostředí. V sou-           vislosti s účetnictvím používají odborná literatura i legislativa více pojmů, které se           v některých případech vzájemně zaměňují. Existuje rozdíl mezi pojetím účetnictví           jako prakticky prováděnými činnostmi a účetnictvím jako zdrojem informací pro           ekonomická rozhodování uživatelů. Je třeba odlišit:              •   účetnictví,                           12              •   účetní nebo finanční výkaznictví. 13              Oba významné světové účetní systémy IFRS a US GAAP (podrobněji viz oddíl           4.2) používají pojem finanční výkaznictví. Cílem účetního výkaznictví je poskytovat           informace jeho uživatelům. Jsou to systémy založené na zásadách,  neposkytují návod,                                                                  14           jak jednotlivé transakce zaúčtovat, ale jak vykazovat jejich dopad v účetních závěrkách.              Cílem finančního výkaznictví v souladu s americkými standardy US GAAP je           poskytnout informace, které uživatelům umožní rozhodování o investicích nebo po-           skytování úvěrů, umožní ohodnotit budoucí peněžní toky a zobrazit stav majetku,           závazků a jejich změny. Informace musí být dostatečně spolehlivé, aby investorům           umožnily rozhodování.              Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) uvádějí, že cílem obecného           účetního výkaznictví je poskytnout o účetní jednotce finanční informace, které jsou           uživatelům užitečné při rozhodování. Účelem účetní závěrky je poskytovat informace           o finanční pozici, finanční výkonnosti a peněžních tocích. Účetní závěrka také zobra-           zuje výsledky správy vedení nad svěřenými zdroji.              Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU uvádí, že roční účetní zá-           věrky mají různé cíle a nejenže poskytují informace pro investory na kapitálových           trzích, ale také podávají přehled o dříve provedených transakcích a zlepšují správu           a řízení podniků.              Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví v aktuálním znění, vymezuje předmět účet-           nictví v § 2: „Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků           a jiných pasiv, dále o nákladech, výnosech a o výsledku hospodaření.“             12  Tento pojem se používá jak pro prakticky prováděné činnosti (účtování), tak i v některých případech              (nepřesně) pro účetní výkaznictví.           13  Z angl. „financial reporting“.           14  Existují dva pohledy na účetní systémy. Jde o „účetnictví založené na zásadách“ (principles based              accounting) nebo „účetnictví založené na pravidlech“ (rules based accounting). Obecně se uvádí,              že oba systémy jsou založené na zásadách, ale US GAAP obsahují podrobnější pravidla.           [18]","[4]  Harmonizace účetního výkaznictví                  Definice používané v odborné literatuře jsou zaměřeny převážně na informační             funkci  účetního výkaznictví, případně kombinaci obou přístupů definující účetnic-                   15             tví jako prakticky prováděné činnosti a zdroj informací.                 Kovanicová a Kovanic (1998) vymezují dvě fáze přístupu k účetnictví. V první             fázi je třeba zvládnout účetnictví po metodické a zpracovatelské stránce. Pak násle-             duje další, kvalitativně vyšší fáze, spočívající v osvojení si umění, jak účetnictvím             zpracované a vykázané údaje využít pro řešení rozhodovacích úloh nejrůznějšího             druhu. Tomuto cíli je účetnictví primárně podřízeno.                 Janhuba (2010) definuje účetnictví ve třech různých významech jako pojmenování:                 •   nauky, ekonomické vědní disciplíny,                 •   prakticky prováděné činnosti (účtování),                 •   souboru výsledků prakticky prováděné činnosti v podobě záznamů v účet-                     ních knihách a sady výkazů účetních závěrek.                 Zároveň uvádí, že většina soudobých teoretiků považuje za nejdůležitější systém             účetní výkaznictví. Souvisí to s prvořadým chápáním účetnictví jako služby uživate-             lům, která je naplněna poskytováním řádného obrazu o podnikových skutečnostech             v podobě výkazů, nikoliv jako procesu zobrazování na účtech.                 Bokšová (2013) charakterizuje účetnictví jako část informačního systému, který             zjišťuje, měří, zaznamenává, třídí a zpracovává data a předkládá finanční informace             o ekonomické entitě. Výsledek činnosti účetnictví představuje uzavřený systém evi-             dence, který podává informace o fungování podnikatelského subjektu, zjišťuje výsle-             dek hospodaření a sděluje relevantní údaje uživatelům.                 Podle Štekera a  Otrusinové (2016) představuje účetnictví metodicky ucelený             systém informací o činnosti podniku, kdy:                 •   předmětem účetnictví je zobrazení majetkové struktury podniku (aktiv),                     zdrojů krytí tohoto majetku (pasiv), sledování nákladů a výnosů a zjištění                     výsledku hospodaření;                 •   cílem účetnictví je věrně a poctivě zobrazit ekonomickou realitu podniku                     pro potřeby finančního řízení a zabezpečit srovnatelnost výstupních účet-                     ních informací v národním i mezinárodním měřítku.                 Jílek a Svobodová (2013) charakterizují účetnictví jako zlo, které musí účetní             jednotka trpět. Je však třeba nastavit takové účetnictví, aby pro ni toto zlo ne-             bylo příliš bolestné. Účetnictví musí být tedy srozumitelné, stejné pro všechny             jednotky, málo nákladné a s jasnými pravidly hry. Potom se v něm orientuje kaž-             dý průměrně vzdělaný člověk a náklady na vedení účetnictví a audit nebudou             závratně vysoké. Zároveň se tím podporuje konkurenceschopnost společností ve             světovém měřítku.               15  Mezi informační funkce účetnictví se řadí např. podpora a rozšíření paměti vlastníka, důkazní                 prostředek při vedení sporů, prostředek skládání účtů z titulu majetkové správy a celkové ochrany                 majetku vlastníka, poskytování podkladů potřebných pro vyměření daní, poskytování informací                 o podnikatelské zdatnosti vedení podniku a další (Sedláček, 2016).                                                                                     [19]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]               Jako ekonomickou instituci, která produkuje vzácný ekonomický statek – infor-           maci, definuje účetnictví Procházka (2015).              V  následujícím textu bude pojem účetnictví užíván pro prakticky prováděné           činnosti a účetní nebo finanční výkaznictví pro účetní výkazy (jinak součásti účetní           závěrky).              Je ale třeba konstatovat, že hranice mezi pojmy je velmi volná, a proto není mož-           né je vždy přesně odlišit.             [4.2]  Hlavní směry harmonizace účetního výkaznictví             Počátky harmonizace účetního výkaznictví se v Evropě datují do 70.–80. let minulé-           ho století, i když nutnost harmonizace se objevuje už v zakládací smlouvě Evropské-           ho hospodářského společenství z 25. 3. 1957.  V důsledku rozvíjející se mezinárodní                                                  16           spolupráce se začíná objevovat potřeba účetních výkazů, které budou srovnatelné           mezi jednotlivými státy a dokážou poskytnout uživatelům informace nezbytné pro           jejich rozhodování.              Harmonizace je proces, jehož důsledkem je postupné odstraňování rozdílů vy-           plývajících z národního způsobu zpracování účetních transakcí, které se od sebe mo-           hou navzájem odlišovat. Harmonizace je tudíž proces celkového sbližování finanční-           ho účetnictví a výkaznictví v Evropě (Žárová, 2006).              Na  celosvětové  úrovni  existují  dva  významné  systémy  harmonizace  účetního           výkaznictví: Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (International Financial           Reporting Standards, IFRS), Všeobecně uznávané účetní zásady (Generally Accep-           ted Accounting Principles, US GAAP). IFRS jsou používány především evropskými           podniky a US GAAP v USA. Tyto systémy jsou si podobné a vycházejí ze stejných           zásad (Bohušová a kol., 2013), najde se však mezi nimi i spousta odlišností. Z to-           hoto důvodu pracují tvůrci obou systémů, Rada pro mezinárodní účetní standardy           – International Accounting Standards Board (IASB) a americká Rada pro standardy           finančního účetnictví – Financial Accounting Standards Board (FASB), od roku 2006           na projektu konvergence obou systémů s cílem vytvořit jediný soubor vysoce kvalit-           ních, globálně aplikovatelných standardů účetního výkaznictví, který by měl sloužit           všeobecným účelům (Memorandum of Understanding between the FASB and the           IASB, 2007).              Mezinárodní standardy účetního výkaznictví IFRS a Všeobecně uznávané účetní           zásady US GAAP jsou platné pro všechny jednotky (entity) bez ohledu na jejich veli-           kost. U kterékoliv jednotky má určitá operace stejný ekonomický užitek a rizika. Účet-           nictví musí odpovídat vlastnostem operací, a nikoliv druhu jednotky (Jílek, Svobo-           dová, 2013). I přesto mezinárodní standardy v Evropě povinně používají pouze velké            16  Římská smlouva, Smlouva o  založení Evropského hospodářského společenství, zejména článek              54, odstavec 3, písmeno g); The Treaty of Rome, officially the Treaty establishing the European              Economic Community, (TEEC).           [20]","[4]  Harmonizace účetního výkaznictví              společnosti kotované na regulovaných trzích cenných papírů.  Ostatní účetní jednot-                                                                  17             ky se řídí národními legislativami, které vycházejí z evropské směrnice o účetnictví.                 Pro potřeby harmonizace účetního výkaznictví malých a  středních podniků             vznikal v letech 2001–2013 Mezinárodní standard účetního výkaznictví pro malé             a střední podniky, nazvaný International Financial Reporting Standard for Small and             Medium-Sized Entities (IFRS for SMEs). Standard je materiál zhruba o 230 stranách,             zaměřený na sestavování účetních závěrek malých a  středních podniků. Vychází             z principů „plných“ IFRS, i když mnoho principů pro uznání a oceňování je zjedno-             dušeno. Vymezení malých a středních podniků je kvalitativní, jako společností, které             nemají veřejnou zodpovědnost (podrobnější popis standardu viz odd. 4.2.1.1).                 Účinnost standardu je okamžitá, jeho používání je záležitostí jednotlivých států.             V současné době není v členských státech EU jako jediný zdroj účetního výkaznictví             povolen.              [4.2.1]  Mezinárodní standardy účetního výkaznictví              Mezinárodní účetní standardy vzniky v 70. letech minulého století. Pro harmonizaci             účetnictví byly nejdříve vydávány jako Mezinárodní účetní standardy – International             Accounting Standards (IAS).  Od roku 2001 byly nové standardy vydávány pod názvem                                      18             Mezinárodní standardy účetního výkaznictví – International Financial Reporting Stan-             dards (IFRS.)  Změna názvu měla odrážet skutečnost, že se jedná o standardy účetní-                         19             ho výkaznictví, ne o standardy upravující postupy účtování. V případě sporných otázek             jsou vydávány formou interpretací pravidla, umožňující jednotnou aplikaci IFRS.                  Soubor Mezinárodních standardů účetního výkaznictví obsahuje:                 •   úvod – definuje účel IFRS, uvádí řídicí orgány Nadace IFRS a jejich pracovní                     programy,                 •   předmluvu k výkladu standardů,                 •   koncepční rámec pro přípravu a předkládání účetních výkazů,                 •   účetní standardy (IAS, IFRS),                 •   interpretaci standardů (SIC, IFRIC). 20               17  Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 (dále                 jen „nařízení o IAS“) se od společností kotovaných na regulovaném trhu kteréhokoli členského                 státu a  řídících se právem členského státu Evropské unie vyžaduje, aby při sestavování svých                 konsolidovaných účetních závěrek pro účetní období, které začíná lednem 2005, používaly IFRS                 přijaté EU (dále jen „schválené IFRS“).             18  IAS vydával Výbor pro mezinárodní účetní standardy (IASC – International Accounting Standard                 Commitee).             19  IFRS vydává Rada pro Mezinárodní účetní standardy (IASB – International Accounting Standards                 Board), která v roce 2001 nahradila Výbor.             20  Pravidla vydával výbor SIC (Standing Interpretation Committee), v  roce 2002 byl nahrazen                 výborem IFRIC (International Financial Reporting Interpretations Committee).                                                                                     [21]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]               Cílem IASB je vytvoření komplexního systému kvalitních, srozumitelných           a vymahatelných účetních standardů se záměrem prosadit je na celosvětové úrovni.           Účetní závěrky sestavené v souladu s IFRS by měly obsahovat kvalitní, transparentní           a srovnatelné informace, relevantní pro uživatele. Aplikují se na všechny typy pod-           niků včetně bank a pojišťoven a na konsolidované účetní závěrky. V roce 2015 po-           žadovalo či umožňovalo zhruba 130 zemí světa sestavovat účetní závěrku v souladu           s IFRS (IASB 2015).             [4.2.1.1]   Mezinárodní standard účetního výkaznictví pro malé a střední                     podniky            Projekt, jehož cílem bylo vytvoření Mezinárodního standardu účetního výkaznictví           pro malé a střední podniky (International Financial Reporting Standard for Small and           Medium-Sized Entities, dále IFRS for SMEs, případně standard), vznikl v roce 2001,           kdy Rada pro mezinárodní účetní standardy vytvořila expertní skupinu, která se tvor-           bou standardu měla zabývat. V červnu roku 2004 vydala Rada diskusní materiál Před-           běžná stanoviska k účetním standardům pro malé a střední podniky, ke kterému se           mohly organizace vyjádřit. V roce 2005 posoudila výsledky diskuse a v roce 2006 zve-           řejnila na svých webových stránkách předběžný návrh standardu. Následně na svých           zasedáních návrh revidovala a v roce 2007 předložila k veřejné diskusi návrh Stan-           dardu pro malé a střední firmy. S pomocí národních tvůrců účetní legislativy a ostat-           ních organizací proběhlo veřejné testování standardu v praxi. Rada zahájila následnou           diskusi ke zveřejněnému návrhu a po zapracování připomínek byl standard zveřejněn           v červenci 2009. Standard má okamžitou účinnost, i když jeho zavedení závisí na ná-           rodních regulátorech.  IASB provádí pravidelný přezkum standardu, poslední byl do-                             21           končen v květnu 2015. V prosince 2015 byla vydána kompletní revidovaná verze IFRS           pro malé a střední podniky 2015, s účinností od 1. 1. 2017. Standard v současné době           používá asi 83 států,  11 států jeho použití zvažuje (IASB, 2016).                            22              Cílem standardu je poskytnout souhrnný a zjednodušený soubor účetních prin-           cipů pro menší a nekotované účetní jednotky, aby tak zlepšil kvalitu a srovnatelnost           finančních informací.            21  Standard nebyl Evropskou komisí uznán jako východisko pro sestavování účetních závěrek.           22  Jurisdikce, které používají nebo povolují IFRS pro malé a střední podniky, jsou: Anguilla, Antigua              a  Barbuda, Argentina, Arménie, Ázerbájdžán, Bahamy, Bahrajn, Bangladéš, Barbados, Belize,              Bermudy, Bhútán, Bosna a Hercegovina, Botswana, Brazílie, Kambodža, Kajmanské ostrovy, Chile,              Kolumbie, Kostarika, Dominika, Dominikánská republika, Ekvádor, El Salvador, Fidži, Gambie,              Ghana, Grenada, Gruzie, Guatemala, Guyana, Honduras, Hongkong, Irák, Irsko, Izrael, Jamaica,              Jordánsko, Keňa, Kosovo, Lesotho, Libérie, Makedonie, Madagaskar, Malawi, Malajsie, Maledivy,              Mauritius, Montserrat, Myanmar, Namibie, Nikaragua, Nigérie, Pákistán, Palestina, Panama, Peru,              Filipíny, Katar, Rwanda, Svatá Lucie, Saúdská Arábie, Srbsko, Sierra Leone, Singapur, Jihoafrická              republika, Srí Lanka, Svatý Kryštof a  Nevis, Svatý Vincenc a  Grenadiny, Surinam, Svazijsko,              Švýcarsko, Tanzánie, Trinidad \& Tobago, Uganda, Ukrajina, Spojené arabské emiráty, Velká              Británie, Uruguay, Venezuela, Jemen, Zambie a Zimbabwe.           [22]","[4]  Harmonizace účetního výkaznictví                  Standard pro malé a střední podniky vychází z plných IFRS, obsahuje však ně-             která zjednodušení. Neřeší oblasti, které nejsou pro malé a střední podniky relevant-             ní, a výrazně zjednodušuje požadavky na zveřejnění údajů.                 Standard používá na rozdíl od směrnice EU kvalitativní vymezení malých             a středních podniků.                  Malé a střední podniky jsou účetní jednotky, které:                 •   nemají veřejnou odpovědnost,                 •   zveřejňují univerzální účetní závěrku pro externí uživatele. Jako příklad ex-                     terních uživatelů lze uvést vlastníky, kteří nejsou zapojeni do řízení podniku,                     existující a potenciální věřitele nebo ratingové agentury.                  Jednotka má veřejnou odpovědnost, pokud:                 •   její dluhopisy nebo nástroje vlastního kapitálu jsou obchodovány na veřej-                     ném trhu nebo je v procesu vydávání těchto nástrojů pro obchodování na                     veřejném trhu (domácí nebo zahraniční burze nebo OTC  trhu včetně míst-                                                                      23                     ních a regionálních trhů) nebo                 •   jako jednu ze svých primárních činností drží aktiva široké skupiny subjektů                     ve funkci zmocněnce. Takovou jednotkou jsou typicky banky, úvěrová druž-                     stva, pojišťovny, zprostředkovatelé/obchodníci s cennými papíry, společné                     fondy nebo investiční banky.                  Standard je uspořádán podle témat, uvedených v  samostatných kapitolách.             V úvodu každé kapitoly je vymezen rozsah působnosti s vysvětlením, čím se daná             kapitola zabývá. Standard definuje cíl (účel) účetní závěrky: „Účelem účetní závěrky             malých a středních podniků je poskytovat informace o finanční situaci, výkonnosti             a peněžních tocích účetní jednotky. Tyto informace jsou prospěšné pro provádění             ekonomických rozhodnutí širokou škálou uživatelů, kteří nejsou v pozici, kdy mohou             požadovat výkazy přizpůsobené jejich konkrétním informačním potřebám. Účetní             závěrka také ukazuje výsledky hospodaření managementu – odpovědnost manage-             mentu za zdroje, které mu byly svěřeny.“                 Standard dále vymezuje kvalitativní charakteristiky účetní závěrky, které činí zá-             věrku srozumitelnou pro uživatele.  Důležité je vymezení jednotlivých prvků účetní                                            24             závěrky, jako jsou aktiva, závazky, vlastní kapitál, náklady a výnosy.                 Finanční pozice účetní jednotky je dána vztahem aktiv, závazků a vlastního ka-             pitálu, který je prezentován ve výkazu o finanční pozici (rozvaze).               23  Over-the-counter (OTC) je označení pro mimoburzovní trh s cennými papíry a jinými finančními                 instrumenty.             24  Mezi kvalitativní charakteristiky uváděné ve standardu patří srozumitelnost, relevance, významnost,                 spolehlivost, zásada obsah nad formou, opatrnost, úplnost, srovnatelnost, včasnost a rovnováha                 mezi přínosem a náklady.                                                                                     [23]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]               Aktiva představují pro účetní jednotku budoucí ekonomický prospěch, mají           schopnost přispět v budoucnu přímo nebo nepřímo k přírůstku finančních pro-           středků podniku, jsou výsledkem minulých transakcí. Není důležité mít vlastnic-           ké právo k aktivům, ale mít pod kontrolou užitek, který přinášejí. Podmínkou           zobrazení aktiv je jistota budoucího ekonomického užitku a  spolehlivost jeho           ocenění.              Závazek je současná povinnost podniku, která vznikla jako důsledek minulých           událostí a v budoucnu vyvolá odliv ekonomických užitků. Podmínkou zobrazení zá-           vazku je dostatečná pravděpodobnost budoucího odlivu ekonomických prostředků           a spolehlivost jeho ocenění.              Vlastní kapitál je zbytkový podíl na aktivech podniku po odečtení všech dluhů.              Výkonnost je dána vztahem mezi výnosy a náklady. Je zveřejněna ve výkazu           o úplném výsledku, který má podobu jednoho nebo dvou výkazů.                                                                    25              Výnosy jsou zvýšením ekonomického užitku, které se projeví se buď zvýšením           aktiv, nebo snížením dluhů. Došlo k němu v průběhu účetního období jiným způ-           sobem než vkladem vlastníků. Podmínkou zobrazení výnosů je spolehlivost měření           a dostatečný stupeň jistoty zvýšení ekonomického užitku.              Náklady jsou snížení ekonomického užitku, projeví se buď snížením budoucí           užitečnosti aktiv, nebo nárůstem dluhů. Došlo k nim v průběhu účetního období           jiným způsobem než odčerpáním vlastníky. Podmínkou zobrazení nákladů je spo-           lehlivost měření a dostatečný stupeň jistoty snížení ekonomického užitku.              Standard  rozlišuje  mezi  náklady  (expense)  a  výnosy  (revenue),  které  souvisí           s hlavní činností podniku, a zisky – přírůstky (gains) nebo ztrátami – úbytky (losses),           které splňují definice výnosů a nákladů a přitom nesouvisí s hlavní činností jednot-           ky. Přírůstky a úbytky souvisí s vedlejšími činnostmi společnosti a ve výsledovce se           kompenzují. Přírůstkem/úbytkem jsou například zisky/ztráty související s vyřaze-           ním dlouhodobých aktiv, důsledky živelných katastrof a podobně.              Standard definuje oceňování prvků účetní závěrky v historických nákladech,           reálné hodnotě a současné hodnotě. V historických nákladech se aktiva oceňují           na úrovni peněz nebo peněžních ekvivalentů nebo v přiměřené hodnotě, kterou by           bylo potřeba vynaložit na jejich získání v době jejich pořízení. Závazky se oceňují           na úrovni příjmů, které by bylo možno získat směnou při postoupení závazků nebo           na úrovni peněz, které bude třeba vynaložit na úhradu závazků z běžného podni-           kání. Reálná hodnota je částka, za kterou by mohlo být směněno aktivum nebo           vypořádán závazek mezi ochotnými, znalými stranami v  nespřízněné transak-           ci. Současnou hodnotou budoucích plateb se oceňují aktiva a závazky v případě,           když je platba oproti běžným úvěrovým podmínkám odložena. Standard definu-           je minimální požadavky na sestavování výkazů a informace nutné ke zveřejnění.             25  Standard povoluje, aby účetní jednotky prezentovaly výkonnost v jednom účetním výkazu (výkazu              o úplném výsledku) nebo ve dvou účetních výkazech (výsledovce a výkazu o úplném výsledku).           [24]","[4]  Harmonizace účetního výkaznictví                Jednotlivé kapitoly jsou zaměřeny na způsoby vykazování a  oceňování položek             účetní závěrky v podrobnějším členění a řešení situací, které souvisí se sestavová-             ním účetní závěrky.                  Standard se skládá z následujících kapitol:                  Úvod a předmluva                   Vysvětluje předmět činnosti a cíle Nadace Výboru pro mezinárodní účetní stan-                 dardy (International Accounting Standards Committee Foundation, IASCF)                 a Rady pro mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards                 Board, IASB), charakteristiku Mezinárodních standardů účetního výkaznictví                 (IFRS) a  Mezinárodního standardu účetního výkaznictví pro malé a  střední                 podniky (IFRS for SMEs).                  Kapitola 1 Malé a střední podniky                   Uvádí definici malých a středních podniků jako jednotek, které nemají veřejnou                 odpovědnost.                  Kapitola 2 Obecné principy a koncepty                   Definuje cíl účetní závěrky, kvalitativní charakteristiky, které přispívají ke srozu-                 mitelnosti účetní závěrky a definice základních prvků účetní závěrky a podmín-                 ky jejich vykazování. Uvádí způsoby ocenění jednotlivých položek.                  Kapitola 3 Prezentace účetní závěrky                   Uvádí definici pojmu „věrné zobrazení v účetní závěrce“, podmínky, za kterých                 je závěrka v souladu s IFRS for SMEs, definice jednotlivých částí účetní závěrky                 (výkaz o finanční pozici – rozvaha, výkaz o úplném výsledku, výkaz o změnách                 ve vlastním kapitálu, výkaz o změnách peněžních toků a příloha).                  Kapitola 4 Výkaz o finanční situaci                 Stanovuje obsah výkazu o finanční pozici.                 Kapitola 5 Výkaz o úplném výsledku                 Stanovuje obsah výkazu o úplném výsledku.                  Kapitola 6 Výkaz o změnách ve vlastním kapitálu                 Uvádí obsah výkazu o změnách ve vlastním kapitálu.                 Kapitola 7 Výkaz o peněžních tocích                 Uvádí obsah výkazu o peněžních tocích.                  Kapitola 8 Příloha k účetní závěrce                 Uvádí obsah přílohy k účetní závěrce.                                                                                        [25]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]               Kapitola 9 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka                Definuje okolnosti, za kterých účetní jednotka sestavuje konsolidovanou účetní              závěrku, a postupy jejího sestavení.               Kapitola 10 Účetní pravidla, odhady, chyby                Obsahuje postupy při volbě a aplikaci účetních pravidel používaných při sesta-              vení účetní závěrky, týká se také změn v účetních odhadech a oprav chyb v účet-              ních závěrkách minulých období.               Kapitola 11 Základní finanční nástroje                Definuje postupy vykazování, odúčtování, oceňování a zveřejňování finančních              nástrojů (finančních aktiv a finančních závazků).               Kapitola 12 Ostatní finanční nástroje                Stanovuje postupy vykazování, odúčtování, oceňování a zveřejňování finančních              nástrojů (finančních aktiv a finančních závazků).               Kapitola 13 Zásoby              Stanovuje postupy vykazování a oceňování zásob.               Kapitola 14 Investice do přidružených společností                Popisuje způsob vykazování přidružených společností v konsolidované účetní              závěrce.               Kapitola 15 Investice do společných podniků              Popisuje způsob vykazování společných podniků v konsolidované účetní závěrce.               Kapitola 16 Investice do nemovitostí              Vymezuje způsob uznávání, oceňování a vykazování investic do pozemků a bu-              dov, které jsou v držení vlastníka z důvodu příjmu z nájemného nebo kapitálo-              vého zhodnocení spíše než pro použití ve výrobě, dodávkách zboží nebo admi-              nistrativě.               Kapitola 17 Pozemky, budovy a zařízení              Vymezuje způsob uznávání, oceňování a vykazování pozemků, budov a zařízení,              které jsou drženy pro použití ve výrobě nebo poskytování zboží nebo služeb, pro              pronájem nebo z administrativních důvodů a u nichž se očekává využití po více              než jedno účetní období.               Kapitola 18 Nehmotná aktiva jiná než goodwill              Vymezuje způsob uznávání, oceňování a vykazování nehmotných aktiv jiných              než goodwill, která jsou identifikovatelnými nepeněžními aktivy bez fyzické              podstaty, jsou identifikovatelné nebo vznikají ze smluvních nebo jiných zákon-              ných práv.            [26]","[4]  Harmonizace účetního výkaznictví                  Kapitola 19 Podnikové kombinace a goodwill                 Vymezuje způsob uznávání, oceňování a vykazování podnikových kombinací, po-                 skytuje návod na identifikaci nabyvatele a určování ceny podnikové kombinace.                  Kapitola 20 Leasingy                 Vymezuje způsob uznávání, oceňování a vykazování leasingů, klasifikací leasin-                 gů, vykazování v rozvahách nájemce i pronajímatele.                  Kapitola 21 Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky                 Vymezuje způsob uznávání, oceňování a vykazování rezerv, zveřejněných pod-                 míněných aktiv a podmíněných závazků.                  Kapitola 22 Závazky a vlastní kapitál                 Obsahuje principy pro klasifikaci finančních nástrojů buď jako závazků, nebo                 vlastního kapitálu a vztahuje se na účtování kapitálových nástrojů.                  Kapitola 23 Výnosy                 Popisuje postup vykazování výnosů plynoucích z prodeje zboží, poskytová-                 ní služeb, stavebních smluv, kde je účetní jednotka dodavatelem, užití aktiv                 účetní jednotky jinými subjekty, z něhož vzniká úrok, licenční poplatky nebo                 dividendy.                  Kapitola 24 Státní dotace                 Popisuje vykazování všech státních dotací. Státní dotace je podporou ze strany                 státu ve formě převodu zdrojů na účetní jednotku výměnou za minulé nebo                 budoucí splnění určitých podmínek týkajících se provozních činností účetní                 jednotky.                  Kapitola 25 Výpůjční náklady                 Popisuje vykazování výpůjčních nákladů, což jsou úroky a ostatní náklady, které                 účetní jednotce vzniknou tím, že si půjčuje zdroje.                  Kapitola 26 Úhrady vázané na akcie                 Popisuje vykazování úhrad vázaných na akcie včetně úhrad vypořádaných kapi-                 tálovými nástroji.                  Kapitola 27 Snížení hodnoty aktiv                 Definuje postup vykazování ztráty ze snížení hodnoty aktiv, ke které dochází,                 pokud účetní hodnota aktiva převýší jeho zpětně získatelnou částku.                 Kapitola 28 Zaměstnanecké požitky                 Vztahuje se na všechny zaměstnanecké požitky, tj. všechny formy protihod-                 not poskytovaných účetní jednotkou jejím zaměstnancům (včetně ředitele                 a manage mentu) za jimi poskytované služby.                                                                                      [27]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]               Kapitola 29 Daň ze zisku              Zahrnuje všechny domácí a zahraniční daně, které jsou založeny na zdanitel-              ných ziscích. Požaduje se, aby účetní jednotka vykazovala současné i budoucí              daňové dopady transakcí a jiných událostí, které byly vykázány v účetní závěrce.              Tyto vykázané daňové částky zahrnují splatnou a odloženou daň.              Kapitola 30 Převody cizích měn              Předepisuje, jak zahrnout transakce v cizí měně a zahraniční jednotky do účetní              závěrky účetní jednotky a jak převést účetní závěrku na měnu vykazování.               Kapitola 31 Hyperinflace              Vztahuje se na účetní jednotky, jejichž funkční měnou je měna hyperinflační              ekonomiky. Požaduje, aby taková účetní jednotka sestavovala účetní závěrku,              která je upravena o dopady hyperinflace.               Kapitola 32 Události po rozvahovém dni              Definuje události po skončení účetního období a stanoví principy vykazování,              oceňování a zveřejnění těchto událostí.               Kapitola 33 Zveřejnění spřízněných stran              Požaduje, aby účetní jednotka do své účetní závěrky zahrnula zveřejnění nezbyt-              ná pro upozornění na možnost, že její finanční situace a výsledky byly ovlivněny              existencí spřízněných stran a transakcemi s takovými stranami.               Kapitola 34 Specializované činnosti              Poskytuje návod na účetní výkaznictví podniků, které se zabývají třemi typy              specializovaných činností – zemědělstvím, těžební činností a  licencovanými              službami.               Kapitola 35 Přechod na IFRS pro malé a střední podniky              Popisuje, jak postupovat při prvním přechodu na vykazování v souladu s IFRS              pro malé a střední podniky.               Glosář              Obsahuje definice základních pojmů.               Srovnávací tabulka              Uvádí zdroje z plných IFRS, od kterých byl IFRS for SMEs odvozený.               Důvodová zpráva              Popisuje okolnosti vzniku standardu a zhodnocení diskuse k obsahu standardu.               Vzorová účetní závěrka a seznam požadavků na zveřejnění              Uvádí vzory výkazů a doplňujících informací k účetní závěrce.             [28]","[4]  Harmonizace účetního výkaznictví                  Pokud by účetní jednotky přešly z vykazování v souladu s národní legislativou na             standard, při převodu musí:                 •   vykázat všechna aktiva a závazky, jejichž vykázání je standardem požado-                     váno;                 •   nevykázat aktiva nebo závazky, pokud standard nepovoluje jejich vykazování;                 •   reklasifikovat položky, které byly vykázány podle předchozího rámce účet-                     ního výkaznictví jako jeden typ aktiva, závazku nebo složky vlastního kapi-                     tálu, ale které jsou podle standardu různými typy aktiv, závazků nebo složek                     vlastního kapitálu;                 •   aplikovat standard při oceňování všech vykazovaných aktiv a závazků;                 •   všechny rozdíly vyplývající ze změny v účetních pravidlech k datu přechodu                     vykáže účetní jednotka oproti nerozdělenému zisku, případně jiné položce                     vlastního kapitálu.                  V současné době neexistují empirické studie, které by se zabývaly konkrétními             dopady na hodnotu položek účetní závěrky při přechodu na standard. Ilustrativní             přepočet vzorové účetní závěrky provedla Paseková a kol. (2012), výsledek uvádí ta-             bulka 4.1.                             Tabulka 4.1: Přepočet vzorové účetní závěrky (tis. Kč)               Položka               Národní legislativa IFRS        Rozdíl                                                                    (IFRS – národní                                                                    legislativa)              Aktiva celkem                    701 027      774 669              73 642              Dlouhodobá aktiva                349 162      441 068              91 906              Oběžná aktiva                    351 865      333 601             −18 264              Vlastní kapitál + cizí           701 027      774 669              73 642              zdroje celkem              Vlastní kapitál                  347 324      378 046              30 722              Cizí zdroje                      353 703      396 623              42 920              Výnosy                           457 933      446 206             −11 727              Náklady                          426 313      423 034              −3 279              Výsledek hospodaření              31 620       23 172              −8 448                                Zdroj: vlastní zpracování dle Paseková a kol. (2012)                  Ke změnám v hodnotě jednotlivých položek v přepočtu vzorové účetní závěrky             (v tabulce 4.1) došlo z důvodu rozdílů v metodách uznávání a oceňování položek             majetku a závazků, nákladů a výnosů používaných v národní legislativě a standardu.             Jedná se o:                 •   zvýšení hodnoty dlouhodobého majetku,                 •   reklasifikaci položek dlouhodobého a oběžného majetku,                                                                                      [29]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]               •   aktivaci leasingu,              •   změny ve vykazování finančního majetku,              •   změny v oceňování závazků,              •   změny ve vykazování rezerv,              •   změny v hodnotě odpisů (Paseková a kol., 2012).            [4.3]  Evropská harmonizace             Oblast účetnictví je v EU harmonizována směrnicemi, které jsou implementovány           do národních úprav účetnictví členských států.  Prvními účetními směrnicemi, které                                                   26           vznikly v 70. a 80. letech minulého století a platily až do konce roku 2015, byly:               •   Čtvrtá směrnice Rady ze dne 25. července 1978 o ročních účetních závěr-                  kách určitých forem společností (78/660/EHS).                                                           27              •   Sedmá směrnice Rady ze dne 13. června 1983 o konsolidovaných účetních                  závěrkách (83/349/EEC). 28               Čtvrtá směrnice obsahovala požadavky na sestavení účetní závěrky, vymezila           obsah a strukturu účetních výkazů (uváděla dva typy rozvahy a čtyři typy výsledov-           ky), metody oceňování majetku a závazků, obsah přílohy k účetní závěrce, obsah           výroční zprávy, požadavky na zveřejnění účetní závěrky a povinnosti spojené s au-           ditem. Problémem při implementaci směrnice byla možnost volby,  která členským                                                                     29           státům umožňovala výběr obvykle ze dvou různých řešení, a tím snižovala vypovída-           cí schopnost účetních závěrek jednotlivých států.              Sedmá směrnice obsahovala podmínky pro sestavení konsolidované účetní závěr-           ky, způsob sestavení konsolidované účetní závěrky, metody konsolidace, obsah konso-           lidované výroční zprávy, způsoby ověřování a zveřejňování konsolidovaných závěrek.               Pro banky, finanční instituce a pojišťovny byly vydány:              •   Směrnice Rady ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a kon-                  solidovaných  účetních závěrkách bank  a  ostatních  finančních institucí,                  86/635/EHS). 30            26  Směrnice (directive) jsou členské státy povinné převzít do národní legislativy.            27  Fourth Council Directive 78/660/EEC of 25 July 1978 based on article 54 (3) (g) of the Treaty on the              annual accounts of certain types of companies.           28  Seventh Council Directive 83/349/EEC of 13 June 1983 based on article 54 (3) (g) of the Treaty on              consolidated accounts.           29  Ve směrnici uváděná jako: „členské státy mohou povolit nebo vyžadovat (permit or require)“.           30  Council  Directive  86/635/EEC  of  8  December  1986  on  the  annual  accounts  and  consolidated              accounts of banks and other financial institution.           [30]","[4]  Harmonizace účetního výkaznictví                  •   Směrnice Rady ze dne 19. prosince o ročních a konsolidovaných účetních                     závěrkách pro pojišťovny (91/67/EHS).                                                       31                  V následujících letech proběhla řada dílčích novelizací, které reagovaly na ak-             tuální vývoj:                 •   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES ze dne 27. září 2001,                     kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS a 86/635/EHS, pokud se                     jedná o pravidla oceňování pro roční účetní závěrky a konsolidované účetní                     závěrky některých forem společností, bank a jiných finančních institucí,                                                                                      32                     která reaguje na oceňování některých finančních nástrojů reálnými hodno-                     tami v souladu s IAS 39.                 •   Směrnice Evropského parlamentu a  Rady 2003/51/ES ze dne 18. červ-                     na 2003, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS, 86/635/EHS                     a  91/674/EHS o  ročních účetních závěrkách a  konsolidovaných účetních                     závěrkách některých forem společností, bank a jiných finančních institucí                     a pojišťoven,  která schválila používání IFRS při sestavování účetních závě-                                33                     rek pro společnosti s veřejně obchodovatelnými cennými papíry. Nové stan-                     dardy a jejich interpretace jsou přijímány formou jednotlivých nařízení,                                                                                      34                     která platí pro celou Evropu a není nutné je přebírat do národní legislativy.                 •   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006                     o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směr-                     nic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS. 35                 •   Směrnice Evropského parlamentu a  rady 2006/46/ES ze dne 14. června                     2006, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních zá-                     věrkách některých forem společností, 83/349/EHS o  konsolidovaných                     účetních závěrkách, 86/635/EHS o  ročních účetních závěrkách a  kon-                     solidovaných účetních  závěrkách bank  a  ostatních finančních institucí               31  Council Directive 91/674/EEC of 19 December 1991 on the annual accounts and consolidated                 accounts of insurance undertakings.             32  Directive 2001/65/EC of the European Parliament and of the Council of 27 September 2001                 amending Directives 78/660/EEC, 83/349/EEC and 86/635/EEC as regards the valuation rules for                 the annual and consolidated accounts of certain types of companies as well as of banks and other                 financial institutions.             33  Directive 2003/51/EC of the European Parliament and of the Council of 18 June 2003 amending                 Directives 78/660/EEC, 83/349/EEC, 86/635/EEC and 91/674/EEC on the annual and consolidated                 accounts of certain types of companies, banks and other financial institutions and insurance                 undertakings.             34  Nařízení (regulation) je právní předpis, který platí pro všechny dotčené subjekty v EU a nemusí být                 převzatý do národní legislativy.             35  Directive 2006/43/EC of the European Parliament and of the Council of 17 May 2006 on statutory                 audits of annual accounts and consolidated accounts, amending Council Directives 78/660/EEC                 and 83/349/EEC and repealing Council Directive 84/253/EEC.                                                                                     [31]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]                   a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních                  závěrkách pojišťoven.                                     36               Nová směrnice, která má za úkol reagovat na aktuální vývoj v oblasti účetního           výkaznictví, byla vydaná v červnu 2013 − směrnice Evropského parlamentu a Rady           2013/34/EU o  ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách           a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského           parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS.                                                                                   37           Tato směrnice nahrazuje čtvrtou a sedmou směrnici a upravuje obsah individuálních           i konsolidovaných účetních závěrek.               Další novely účetních směrnic proběhly v roce 2014:              •   Směrnice Rady 2014/102/EU ze dne 7. listopadu 2014 o úpravě směrnice                  Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách,                  konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých fo-                  rem podniků v důsledku přistoupení Chorvatské republiky.                                                                      38              •   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014,                  kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních                  informací. 39                           36  Directive 2006/46/EC of the European Parliament and of the Council of 14 June 2006 amending              Council Directives 78/660/EEC on the annual accounts of certain types of companies, 83/349/EEC              on consolidated accounts, 86/635/EEC on the annual accounts and consolidated accounts of banks              and other financial institutions and 91/674/EEC on the annual accounts and consolidated accounts              of insurance undertakings.           37  Directive 2013/34/EU of the European Parliament and of the Council on the annual financial              statements, consolidated financial statements and related reports of certain types of undertakings,              amending Directive 2006/43/EC of the European Parliament and of the Council and repealing              Council Directives 78/660/EEC and 83/349/EEC.           38  Council Directive 2014/102/EU of 7 November 2014 adapting Directive 2013/34/EU of the              European Parliament and of the Council on the annual financial statements, consolidated financial              statements and related reports of certain types of undertakings, by reason of the accession of the              Republic of Croatia.           39  Directive 2014/95/EU of the European Parliament and of the Council of 22 October 2014 amending              Directive 2013/34/EU as regards disclosure of non-financial and diversity information by certain              large undertakings and groups information by certain large undertakings and groups.           [32]","[5]      Směrnice 2013/34/EU                Národní účetní legislativy jednotlivých členských států EU jsou aktuálně upraveny             směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (dále směrnice). Členské státy             měly povinnost uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení             souladu se směrnicí do 20. července 2015. Je možné stanovit, že se předpisy poprvé             použijí na účetní závěrky za období začínající 1. ledna 2016, případně v průběhu ka-             lendářního roku 2016.              [5.1]  Východiska vzniku směrnice               Podnikatelské prostředí evropských obchodních společností se v posledních dvaceti             až třiceti letech měnilo velmi rychle v souladu s globalizací ekonomiky a významným             vývojem v oblasti technologií. Zároveň se změnilo i právní prostředí a judikatura.             Směrnice o účetnictví byly sice v průběhu let aktualizovány (viz odd. 4.3), jedna-             lo se však převážně o dílčí změny, základní obsah zůstal prakticky nezměněný od             jejich přijetí. Formou různých změn a doplnění se přidalo mnoho požadavků, ale             menší pozornost byla věnována zjednodušení nebo odstranění požadavků součas-             ných. I když změny byly opodstatněné, nakonec zvýšily požadavky na vykazování,             což vedlo k větší složitosti a zvýšení regulační zátěže, která nejvíce doléhala na menší             společnosti.                 Proto bylo důležité provést přezkum původních směrnic, který měl za cíl po-             soudit jejich současný význam a přizpůsobit je novým okolnostem. Konzultace se             zaměřovaly na otázky týkající se modernizace a zjednodušení směrnic o účetnictví,             na snížení zátěže především pro malé podniky a současně zlepšení kvality pro všech-             ny společnosti.                 Návrh nové směrnice respektoval cíle souvisejících dokumentů Evropské komise:                 •   Cílem strategie Evropa 2020  je zajistit, aby se Evropa stala inteligentnějším                                              40                     a udržitelnějším hospodářstvím.                      40  Evropa 2020. Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (EUROPE 2020.                 A strategy for smart, sustainable and inclusive growth). Strategie EU, jejímž cílem je v příštím                 desetiletí dosáhnout hospodářského růstu, který by byl inteligentní (prostřednictvím efektivnějšího                 investování do vzdělávání, výzkumu a  inovací),  udržitelný (díky odhodlání pokročit na cestě                 směrem k nízkouhlíkové ekonomice) a inkluzivní (se silným důrazem na tvorbu pracovních míst                 a snižování chudoby). Strategie zahrnuje pět ambiciózních cílů týkajících se zaměstnanosti, inovací,                 vzdělávání, snižování chudoby a také otázek změny klimatu a energetiky.                                                                                     [33]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]               •   Cílem Aktu o jednotném trhu  je zjednodušit život malým a středním pod-                                            41                  nikům a zlepšit přístup těchto společností k financím.              •   V dokumentu Small Business Act  pro Evropu se uznává potřeba zvážit jas-                                               42                  né potřeby malých a středních podniků a vytvořit segmenty v rámci této                  skupiny.              •   Z názvů i obsahu dokumentů lze dovodit, že aktuální směrnice je výrazně                  orientovaná na malé a střední podniky a na snížení jejich administrativní                  zátěže.            [5.1.1]  Konzultace vzniku směrnice            Přípravný dialog ke vzniku směrnice se uskutečnil s cílem zvážit názory všech zain-           teresovaných stran, jako jsou sestavovatelé, uživatelé, normotvůrci, orgány veřejné           správy apod.               Dialog proběhl v následující podobě:              •   setkání neformální skupiny ustavené ad hoc k řešení otázek malých a střed-                  ních podniků, složené z odborníků s různými zkušenostmi a znalostmi pro-                  blematiky;              •   dvě veřejné konzultace, jedna o přezkoumání směrnic a druhá o Mezinárod-                  ním standardu finančního výkaznictví pro malé a střední podniky (IFRS for                  SMEs), po kterých následovala setkání zúčastněných stran s cílem zohlednit                  a dále prodiskutovat výsledky;              •   několik tematicky zaměřených setkání s  vnitrostátními normotvůrci, zá-                  stupci malých a středních podniků, bank, investorů a účetních z celé EU;              •   konzultace s pracovní skupinou pro malé a střední podniky, poradní skupi-                  ny EFRAG  a pracovní skupinou pro malé a střední podniky Regulačního                            43                  výboru pro účetnictví (ARC); 44            41  Akt o  jednotném trhu (Single Market Act I, 2011) obsahuje dvanáct nástrojů k  podnícení              hospodářského růstu a  posílení důvěry v  následujících oblastech: Přístup k  financování pro              malé a  střední podniky; Mobilita občanů; Práva duševního vlastnictví; Spotřebitelé jako aktéři              na jednotném trhu; Služby; Sítě; Jednotný digitální trh; Sociální podnikání; Zdanění; Sociální              soudržnost; Regulační prostředí pro podniky; Veřejné zakázky; Práva duševního vlastnictví.              Na Akt o  jednotném trhu I  navazuje Akt o  jednotném trhu II (Single Market Act II, 2012),              který uvádí další faktory nového růstu: Rozvoj plně integrovaných sítí v rámci jednotného trhu;              Podpora přeshraniční mobility občanů a podniků; Podpora digitálního hospodářství v celé Evropě;              Posilování sociálního podnikání, soudržnosti a důvěry spotřebitelů.           42  Iniciativa Small Business Act 2008 je prvním uceleným rámcem opatření pro EU a její členské státy              zaměřeným na malé a střední podniky.           43  EFRAG – European Financial Reporting Advisory Group, poradce pro Evropskou komisi při              posuzování používání IFRS v EU.           44  ARC – Accounting Regulatory Committee, funkce výboru je regulační a  spočívá v  poskytnutí              názoru na návrhy Komise ke schválení mezinárodních účetních standardů.           [34]","[5]  Směrnice 2013/34/EU                  •   studie o  účincích změn ve směrnici na administrativní zátěž, provedená                     střediskem pro strategické a hodnotící služby (CSES).                                                                    45                  Pro zhodnocení průběžných výsledků vedly útvary Komise rovněž pravidelný             dialog se zpracovateli výkazů, uživateli a veřejnými orgány. Proběhly veřejné konzul-             tace se zúčastněnými stranami (zejména s uživateli a zpracovateli výkazů). Evropská             poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) se dále podílela na vyhodnocení             správních nákladů, jež by si vyžádalo případné zavedení požadavku předkládat účet-             ní výkazy za jednotlivé země.                 Konzultace se zaměřovaly na otázky týkající se modernizace a  zjednodušení             směrnic o účetnictví, na snížení zátěže především pro malé podniky a současně zlep-             šení kvality pro všechny společnosti v oblasti působnosti směrnic. Harmonogram             přezkumu směrnic zobrazuje tabulka 5.1.                               Tabulka 5.1: Harmonogram přezkumu směrnic               Datum    Název dokumentu                  Název dokumentu v originále              07/2007  Sdělení Komise o zjednodušeném   Communication from the                       podnikatelském prostředí pro     Commission on a simplified business                       společnosti v oblasti práva      environment for companies in the                       obchodních společenství, účetnictví   areas of company law,                       a auditu. Brusel, 10. 7. 2007. COM   accounting and auditing, Brussels,                       (2007) 394 final                 10. 7. 2007 COM (2007) 394 final              12/2007  Reakce na sdělení Komise ze dne   Synthesis of the reactions received to                       10. července 2007                the Commission communication on                                                        a simplified business environment for                                                        companies in the areas of company                                                        law, accounting and auditing              02/2009  Konzultační dokument o přezkumu   Consultation on the Review of the                       účetních směrnic                 Fourth and Seventh Company Law                                                        Directives              05/2009  Odpovědi na veřejnou konzultaci  Responses to the public consultation              06/2009  Setkání zúčastněných stran.      Discussion Paper for Stakeholder                       Prezentace výsledků konzultace   meeting on Friday 12 th June 2009                       o přezkumu účetních směrnic.     Modernisation and simplification of                       Modernizace a zjednodušení 4. a 7.   the 4th and the 7 th Directives:                       směrnice.                        Results of the public consultation and                                                        preliminary staff comments on issues                                                        for further analysis.                  45  CSES – Centre for Strategy and Evaluation Service. Centrum pro strategické a hodnotící služby                 bylo založeno v roce 1999, nabízí multidisciplinární výzkumné a poradenské služby a specializuje                 se na následující záležitosti: vyhodnocení a posouzení dopadů; rozvoj strategií; ostatní výzkumy                 a studie. Úkoly provádí pro řadu klientů včetně Evropské komise.                                                                                     [35]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]            Datum    Název dokumentu                  Název dokumentu v originále           10/2009  Výsledky konzultace 2009 o revizi   Summary Report on the Responses                    směrnic o účetnictví             Received to the Working Document                                                     of the Commission services.                                                     Consultation Paper on Review of                                                     the Accounting Directives Cutting                                                     Accounting Burden for Small                                                     Business Review of the Accounting                                                     Directive.           11/2009  Konzultace o Mezinárodním        Consultation on the International                    standardu účetního výkaznictví pro   Financial Reporting Standards for                    malé a středně velké podniky     Small and Medium-Sized Entities           3/2010   Odpovědi na veřejnou konzultaci  Responses to the public consultation           5/2010   Shrnutí konzultace o IFRS pro malé   Summary Report of the Responses                    a střední podniky                Received to the Commission’s                                                     Consultation on the International                                                     Financial Reporting Standards for                                                     Small and Medium-Sized Entities           06/2011  Zpráva o studii požadavků na     Report on a Study on Accounting                    účetnictví malých a středních    requirements for SMEs                    podniků           09/2011  Zpráva o obdržených reakcích na   Report on the Responses Received                    konzultace                       to the Consultation of Accounting                                                     Regulatory Committee Members                                                     on the Use of Options within the                                                     Accounting Directives           10/2011  Návrh směrnice Evropského        Proposal for a Directive of the                    parlamentu a Rady o ročních      European Parliament and of the                    účetních závěrkách, konsolidovaných  Council on the annual financial                    účetních závěrkách a souvisejících   statements, consolidated financial                    zprávách určitých typů podniků   statements and related reports of                                                     certain types of undertakings COM                                                     (2011) 684 final           06/2013  Přijetí směrnice Evropského      Directive 2013/34/EU of the European                    parlamentu a Rady 2013/34/EU     Parliament and of the Council of                    ze dne 26. června 2013 o ročních   26 June 2013 on the annual financial                    účetních závěrkách, konsolidovaných  statements, consolidated financial                    účetních závěrkách a souvisejících   statements and related reports                    zprávách některých forem podniků,   of certain types of undertakings,                    o změně směrnice Evropského      amending Directive 2006/43/EC of                    parlamentu a Rady 2006/43/ES a o   the European Parliament and of                    zrušení směrnic Rady 78/660/EHS   the Council and repealing Council                    a 83/349/EHS                     Directives 78/660/EEC and 83/349/                                                     EEC                         Zdroj: vlastní zpracování podle Review of the Accounting directives,                          viz http://ec.europa.eu/finance/company-reporting/index.htm             [36]","[5]  Směrnice 2013/34/EU                  Sdělení Komise (Evropská komise, 2007) vycházelo z předpokladu, že důležitou             součástí agendy zlepšování právní úpravy je revize stávajících předpisů. V této sou-             vislosti byl proveden úplný přezkum evropských směrnic, které se zabývají právem             obchodních společností, účetnictvím a auditem, s cílem snížit administrativní zátěž             pro společnosti (zejména malé a středním podniky) a současně zjistit, zda jsou ev-             ropská pravidla i nadále postačující v dnešním obchodním prostředí.                  Sdělení mělo dva cíle:                 •   shromáždit názory zúčastněných stran na předložené návrhy,                 •   najít společnou řeč s členskými státy a Evropským parlamentem o budou-                     cích legislativních návrzích.                  Ve sdělení bylo konstatováno, že požadavky čtvrté, sedmé a osmé směrnice vý-             razně zvýšily kvalitu finančního výkaznictví a auditu v EU. Požadavky na zvýšení             a udržení kvality by měly být zachovány, je však třeba zvážit úroveň administrativní             zátěže.                 Aby bylo snížení administrativní zátěže úspěšné, je nutné se jím zabývat jak na             úrovni EU, tak i na vnitrostátní úrovni členských států, kde má zásadní význam spo-             jení vykazování pro různé účely, jako jsou daně, statistika, sociální zabezpečení, tak             aby se snížila celková zátěž spojená s udržováním různých účetních systémů.                  Komise stanovila řadu opatření, která by podle ní mohla vést ke zjednodušení             pro malé a střední podniky:                 •   zavedení „mikrosubjektů“,                 •   stanovení prahových hodnot pro malé a střední podniky,                 •   zrušení vybraných požadavků na zveřejňování u malých podniků,                 •   rozšíření výjimek pro střední podniky bez konkrétního externího uživatele,                 •   zjednodušení výkaznictví pro všechny typy společností.                  Členské státy by měly mít možnost vyjmout „mikrosubjekty“ z působnosti směr-             nice, mohou povolit používání jednoduššího výkaznictví na národní úrovni. Prahové             hodnoty pro jednotlivé subjekty byly stanoveny na základě bilanční sumy, čistého             obratu a počtu zaměstnanců, společnost musí splňovat dvě ze tří kritérií.                 Komise navrhla zrušit požadavky na zveřejňování účetních závěrek pro malé             podniky proto, že jsou používány malým počtem uživatelů, kteří mají možnost si             vyžádat informace přímo od společnosti. Současně by se měly snížit požadavky i na             ostatní společnosti, které nemají velké množství externích uživatelů účetní závěrky,             a povolit jim používat režim pro malé a střední podniky. 46               46  Jedná se například o společnosti, v nichž jsou manažeři zároveň vlastníky, například generální                 ředitel je zároveň hlavním společníkem (za předpokladu, že žádný další společník nemá více než                 procentní podíl).                                                                                     [37]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]               Zjednodušení pro všechny společnosti bylo navrhováno v oblasti konsolidací,           zrušení požadavků na vykazování odložené daně a dalších zjednodušení požadavků           na zveřejňování doplňujících informací.              Na  sdělení  komise  o  zjednodušeném  podnikatelském  prostředí reagovali re-           spondenti z 23 zemí, z toho 22 ze zemí EU (jeden z České republiky). Výsledná zprá-           va (Evropská komise, 2007) představuje kvalitativní shrnutí názorů respondentů na           jednotlivé části sdělení. Převážná část respondentů podpořila zjednodušení směrnic.               U návrhů předložených v oblasti účetnictví a auditu respondenti podpořili:              •   ustanovení o  rozdělení subjektů  na malé, střední a  velké  podle  bilanční                  sumy, čistého obratu a počtu zaměstnanců,              •   možnost vyjmout „mikrosubjekty“ z oblasti působnosti směrnice,              •   zjednodušení požadavků na zveřejňování malých subjektů,              •   zjednodušení vykazování středně velkých společností.               Naopak proti zrušení vybraných požadavků na zveřejnění u malých firem se po-           stavily tři čtvrtiny respondentů.              Další reakce byly zaměřené na zjednodušení pro všechny subjekty, jako např.           zrušení vykazování odložené daně nebo zjednodušení v oblasti konsolidací. Mezi           dalšími návrhy se objevily komentáře k IFRS pro malé a střední podniky, které byly           uznány za příliš složité a pro potřeby malých a středních podniků nevyhovující.              Další konzultace o přezkumu direktiv proběhla v únoru až říjnu 2009, kdy byly           zveřejněny výsledky. Konzultační materiál (Evropská komise, 2009) jako důvody ke           změnám uvádí, že čtvrtá a sedmá směrnice sloužily jako základ pro účetní výkaznic-           tví asi 30 let, během kterých se změnilo podnikatelské prostřední i potřeby uživatelů.           Účetní výkaznictví se v EU změnilo i v roce 2005, kdy se zavedla povinnost sesta-           vovat účetní závěrky v souladu s IFRS pro společnosti kotované na burze. Směrnice           byly v průběhu let několikrát změněny, ale zásadní revize neproběhla. Uvádí se, že           mnoho pozměňovacích návrhů a nové požadavky činily směrnici složitější a obtíž-           nější. Směrnice obsahují mnoho možností volby, a tím je srovnávání účetních výkazů           v rámci různých členských států obtížnější. Cílem přezkumu bylo získat podklady           pro modernizaci a zjednodušení účetního výkaznictví.              Hlavní výsledky konzultace:              •   Většina respondentů vyjádřila podporu zjednodušenému výkaznictví pro                  malé a střední podniky.              •   Se soustředěním účetních zásad do jedné sekce směrnice souhlasilo 84 %                  respondentů.              •   Změny nebo vyjasnění navrhovaných zásad, případně jejich doplnění, na-                  vrhla polovina respondentů (například požadavky na definování cíle účetní                  závěrky a jejich jednotlivých prvků – aktiva, závazky, vlastní kapitál, náklady                  a výnosy).            [38]","[5]  Směrnice 2013/34/EU                  •   S návrhem na restrukturalizaci směrnic přístupem „zdola nahoru“ („bottom-up“),                     kdy by se jako první stanovily požadavky pro malé podniky a další pro velké                     a střední podniky by se postupně přidávaly, souhlasilo 60 % respondentů.                 •   Se současnými pravidly na vykazování malých a  středních podniků bylo                     spokojeno pouze 30 % respondentů.                 •   Další otázky směřovaly ke zjednodušení směrnice i pro další kategorie pod-                     niků (kde respondenti příliš prostoru pro zjednodušení nevidí), vhodnosti                     a velikosti kritérií pro klasifikaci účetních jednotek na malé, střední a velké                     (bilanční suma, čistý obrat, počet zaměstnanců), povinnosti zavést výkaz                     o peněžních tocích, k formátu výkazů, otázkám vykazování mimořádných                     položek nákladů a výnosů a dalším.                  Součástí probíhajícího přezkumu směrnic o účetnictví byly i konzultace o Mezi-             národním standardu účetního výkaznictví pro malé a střední podniky (International             Financial Reporting Standard for Small and Medium-Sized Entities). Cílem konzul-             tace bylo získat názor na použití standardu a zároveň vymezit vztah mezi směrnicí             a standardem.                   Otázky v konzultačním materiálu byly zaměřeny následovně:                 •   vhodnost využití standardu v Evropě, případně pro konkrétní typy podniků,                 •   vymezení nákladů a přínosů spojených s vykazováním podle standardu,                 •   užitečnost poskytovaných informací,                 •   srovnatelnost účetních závěrek,                 •   možnost začlenění standardu do právního rámce EU pro účetnictví,                 •   vymezení a řešení oblastí, které jsou mezi direktivou a standardem nesluči-                     telné,                 •   připomínky k přepracování směrnic, jejich postavení a další vývoj.                  V  reakci na konzultační materiál respondenti obecně potvrdili svou podporu             směrnice o účetnictví jako základního rámce účetnictví v EU. V odpovědích byl kla-             den důraz na klíčovou úlohu směrnic v rámci EU, měly by poskytovat soubor všeobec-             ných účetních principů platných v celé EU. Zjednodušené a revidované směrnice by             měly zajistit potřeby malých a středních podniků. Názory na standard byly rozdílné.                  Argumenty odpůrců:                 •   Standard je složitý, obzvláště pro malé podniky.                 •   Pro podniky, které působí jenom lokálně, není nutná mezinárodní srovna-                     telnost a sestavovatelé i uživatelé jsou zvyklí na vnitrostátní účetní pravidla.                 •   V souvislosti se zavedením standardu by vzrostly náklady na přípravu účet-                     ních závěrek a školení zaměstnanců. Malé podniky by měly horší přístup                     k firemnímu vzdělávání.                                                                                       [39]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]               •   Standard nepostihne úzkou vazbu mezi účetnictvím a daněmi u obchodních                  společností, která existuje v řadě členských zemí.              •   Standard není v  souladu s  podmínkami rozdělování zisku u  obchodních                  společností.               Argumenty zastánců:              •   Standard přispěje k větší mezinárodní srovnatelnosti.              •   Zjednoduší postupy při sestavování konsolidovaných účetních závěrek.              •   Zvýší možnost získávání mezinárodních financí.              •   Mnozí respondenti uvedli, že uživatelé účetnictví by měli prospěch z rozší-                  řené působnosti standardu především v důsledku zvýšené schopnosti analy-                  zovat a porovnávat účetní závěrky sestavené v různých jurisdikcích, došlo by                  ke zjednodušení přeshraničních fúzí i přeshraniční spolupráce.              •   Norma je vhodná pro mezinárodní skupiny a dceřiné společnosti vykazující                  podle IFRS.              •   Společný účetní jazyk by zlepšil komunikaci mezi obchodními partnery, in-                  vestory a věřiteli se sídlem v zahraničí, přispěl by i k usnadnění mobility                  účetních a auditorů v rámci EU a zlepšil vyhlídky na společné vzdělávání.              •   Investorům a ratingovým agenturám by se zlepšily podmínky pro rozho-                  dování.               V procesu možného sbližování směrnice a standardu se někteří respondenti vy-           jádřili pro zrevidování směrnice tak, aby nebyla v rozporu se standardem, někteří           pro přijetí standardu jako možnosti volby, a jiní naopak varovali před radikálními           změnami a vyjádřili se spíše pro evoluční proces.              Komise přezkoumala možnost přijetí IFRS pro malé a střední podniky na úrovni           EU a tuto možnost zamítla. Na základě rozdílů mezi standardem a směrnicí došla k zá-           věru, že standard by nebyl vhodným nástrojem pro snižování administrativní zátěže.           Posuzovatelé vycházeli z toho, že standard pro malé a střední podniky je novým stan-           dardem (byl schválen v roce 2009), chybí zkušenosti s jeho uplatněním po celém svě-           tě. Rozhodující byly i některé odlišnosti mezi směrnicí a standardem, jako například           vykazování nesplaceného upsaného akciového kapitálu, snížení hodnoty goodwillu,           u kterého není možné spolehlivě odhadnout očekávanou dobu životnosti. Vzhledem           k tomu bylo rozhodnuto, že explicitní, úplné přijetí standardu nebude možné.              Na základě výsledků konzultací byl 25. 10. 2011 zveřejněn návrh směrnice Evrop-           ského parlamentu a Rady o ročních finančních účetních závěrkách, konsolidovaných           účetních závěrkách a souvisejících zprávách určitých typů podniků. Součástí zveřejně-           ného návrhu bylo shrnutí předchozích aktivit souvisejících se vznikem nové směrnice.           V dokumentu bylo konstatováno, že v rámci přípravných prací na novelizované směr-           nici bylo provedeno několik přezkoumání (viz tabulka 5.1), která se zaměřila na:              [40]","[5]  Směrnice 2013/34/EU                  •   snížení administrativní zátěže a zjednodušení administrativy zejména s dů-                     razem na malé společnosti,                 •   zlepšení vypovídací schopnosti a srovnatelnosti účetních závěrek s důrazem                     na ty společnosti, pro které jsou tato hlediska významná v důsledku aktivní                     přeshraniční činnosti a vyššího počtu zúčastněných stran,                 •   ochranu základní potřeby uživatelů se zaměřením na uchování potřebných                     účetních informací,                 •   zlepšení transparentnosti plateb, které vládám odvádí těžební průmysl                     a společnosti, které těží základní lesy.                 Z konzultací vyplynulo, že přímo zúčastněné strany  jsou celkově spokojené                                                                47             se současným rámcem, který z všeobecného hlediska fungoval v průběhu let dobře.             Prostor pro změny vidí v určitých zjednodušeních zejména u nejmenších podniků,             zároveň poukázaly na potřebu zvýšit spolehlivost a srovnatelnost účetních výkazů             zvláště v případě větších společností, jež obvykle vykonávají rozsáhlejší zahraniční             operace.                 Návrh směrnice předložil revizi a modernizaci vybraných požadavků, které byly             obsaženy v současných směrnicích. Návrh obsahoval:                 •   kategorizaci podniků na malé, střední a velké,                 •   snížení požadavků na vykazování v  přílohách účetní závěrky pro malé                     a střední podniky,                 •   omezení povinného auditu,                 •   stanovení výjimek ze sestavování konsolidovaných účetních závěrek pro                     malé konsolidační skupiny,                 •   zavedení požadavku zveřejňování plateb velkých podniků a subjektů veřej-                     ného zájmu vládám,                 •   snížení počtu možností volby (například snížení výběru z formátů výsledovek),                 •   zavedení zásady „upřednostnění obsahu před formou“.               [5.2]  Obsah směrnice               Směrnice se vztahuje na roční individuální a konsolidovanou účetní závěrku vybra-             ných účetních jednotek. Skládá se z 11 kapitol:                 Kapitola 1  Oblast působnosti, definice, kategorie podniků a skupin                 Kapitola 2  Obecná ustanovení a obecné zásady                 Kapitola 3  Rozvaha a výsledovka                 Kapitola 4  Příloha k účetní závěrce                 Kapitola 5  Zpráva vedení podniku                 Kapitola 6  Konsolidované účetní závěrky a zprávy              47  K přímo zúčastněným stranám patří sestavovatelé a uživatelé účetních výkazů a orgány veřejné                 správy.                                                                                     [41]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]               Kapitola 7  Zveřejňování              Kapitola 8  Audit              Kapitola 9  Osvobození a omezení týkající se osvobození              Kapitola 10  Zpráva o platbách vládám              Kapitola 11  Závěrečná ustanovení               V kapitole 1 Oblast působnosti, definice a kategorie podniků a skupin, v článku 1           Oblast působnosti jsou vymezeny formy podniků, které spadají do její působnosti.                                                                               48              V článku 2 Definice jsou definovány pojmy používané ve směrnici: subjekt ve-           řejného zájmu, účasti (práva, která drží jeden podnik na základním kapitálu jiných           podniků), spřízněné strany, dlouhodobá aktiva, čistý obrat, pořizovací cena, výrobní           náklady, úpravy hodnot, mateřský podnik, dceřiný podnik, skupina podniků, pod-           niky ve skupině, přidružený podnik, investiční podniky, finanční holdingové podni-           ky, významnost. Stejně jako v předchozí čtvrté direktivě, nejsou definovány základní           prvky účetní závěrky, aktiva, závazky, vlastní kapitál, náklady, výnosy, i když jsou           v textu používány.              Článek 3 Kategorie podniků a skupin obsahuje rozdělení podniků do kategorií           malé, střední, velké. Kategorizace se provádí na základě bilanční sumy,  čistého ob-                                                                         49           ratu  a průměrného počtu zaměstnanců, kdy podniky k rozvahovému dni nepřekra-              50           čují dvě ze tří kritérií (podrobněji odd. 5.3).               Kapitola 2 Obecná ustanovení a obecné zásady obsahuje obecná ustanovení           vztahující se k  účetní závěrce, vymezuje rozsah účetní závěrky, tj. výkazy, které           musí obsahovat, podmínky věrného a pravdivého zobrazení a souladu se směrnicí,           povinnost zveřejňování výkazů, způsob identifikace účetních výkazů, předpoklad           trvání podniků, stálost metod, konzistence vykazování, zásadu opatrnosti, bilanční           kontinuitu, pravidla pro oceňování nebo případné přeceňování položek účetních           výkazů.               Kapitola 3 Rozvaha a výsledovka obsahuje obecná ustanovení pro rozvahu           a výsledovku. Vymezuje dva typy rozvahy a dva typy výsledovky, které jsou uvede-           ny v podobném členění v přílohách III, IV, V, VI směrnice. Obsahuje pokyny k vy-           kazování jednotlivých položek účetních výkazů a zjednodušení pro malé a střední           podniky.            48  V  příloze I  a II směrnice jsou vyjmenovány typy podniků v  každém členském státu. V  České              republice jsou to společnost s ručením omezeným a akciová společnost.           49  Bilanční suma uvedená zahrnuje celkovou hodnotu aktiv uvedených v položkách A až E, části              „aktiva“ podle vzoru členění rozvahy stanoveného v příloze III nebo aktiv uvedených v položkách              A až E podle vzoru členění rozvahy stanoveného v příloze IV. Zjednodušené výkazy viz tabulky 4.2,              4.3, 4.4 a 4.5. Plnou verzi výkazů obsahují přílohy 4–7.           50  Čistým obratem se rozumí částky pocházející z prodeje výrobků a z poskytování služeb po odečtení              prodejních slev, daně z přidané hodnoty a ostatních daní přímo spojených s obratem.           [42]","[5]  Směrnice 2013/34/EU                  Kapitola 4 Příloha k účetní závěrce vymezuje informace, které musí obsahovat             příloha a které doplňují a rozšiřují údaje obsažené přímo ve výkazech.                   Kapitola 5 Zpráva vedení podniku obsahuje požadavky na sestavení této zprávy.             Zpráva musí obsahovat přehled vývoje a výkonnosti činnosti podniku a jeho situace,             jakož i popis zásadních rizik a nejistot, kterým podnik čelí.                  Kapitola 6 Konsolidované účetní závěrky vymezuje oblast působnosti konso-             lidovaných účetních závěrek, zahrnuje požadavky na jejich sestavování, osvobození             od konsolidace, popisuje metody konsolidace, požadavky na přílohu ke konsolidova-             ným účetním závěrkám a konsolidovanou zprávu o vedení podniku.                  Kapitola 7 Zveřejňování ukládá členským státům, aby zajistily zveřejnění svých             účetních výkazů spolu s výrokem auditora, a stanovuje osvobození a zjednodušení             pro malé a střední podniky.                  Kapitola 8 Audit vyžaduje, aby členské státy zajistily, aby audit účetní závěrky             subjektů veřejného zájmu a středních a velkých podniků prováděl jeden nebo více             statutárních auditorů nebo auditorských společností, které členské státy schválily pro             provádění povinných auditů na základě směrnice 2006/43/ES. Popisuje také obsah             zprávy auditora.                   Kapitola 9 Osvobození a omezení týkající se osvobození vymezuje podmín-             ky osvobození od vykazování vybraných informací pro mikropodniky, pro dceřiné             a mateřské podniky při konsolidaci, pro podniky, které jsou společníky s ručením             omezeným v jiných podnicích, a omezení osvobození pro subjekty veřejného zájmu.                  Kapitola 10 Zpráva o platbách vládám definuje typy podniků, od kterých se             vyžadují zprávy vládám, popisuje obsah zprávy pro individuální podniky i skupiny             a způsob zveřejnění.                  Kapitola 11 Závěrečná ustanovení popisuje výkon přenesené pravomoci, sankce             za nedodržení, zrušení směrnic 78/660/EHS a 83/349/EHS, vstup směrnice v plat-             nost a uvedení účinnosti předpisů členských států EU do souladu se směrnicí.               [5.2.1]  Účetní závěrka              Roční účetní závěrka (Kapitola 2 článek 4 směrnice) musí být sestavena v souladu             se směrnicí, zahrnuje minimálně rozvahu, výsledovku a přílohu, případně mohou             členské státy vyžadovat i další výkazy (obrázek 5.1).                                                                                          [43]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]                                                                         Možnost                           Minimální rozsah závěrky                                                                       vyžadovat                 Rozvaha                                  Výsledovka                                                       Příloha                                                                      Další výkazy                                  Obrázek 5.1: Složky účetní závěrky                                       Zdroj: vlastní zpracování             Musí podávat věrný a pravdivý obraz o aktivech, pasivech, finanční situaci a vý-           sledku hospodaření podniku, v příloze mohou být uvedeny i další informace nad           rámec směrnice, které naplnění požadavku věrného a pravdivého zobrazení po-           tvrdí. V případě, že by použití směrnice bylo neslučitelné s věrným a pravdivým           zobrazením, příslušné ustanovení se nepoužije. Zdůvodnění této skutečnosti s vy-           světlením vlivu na aktiva, pasiva, finanční situaci a výsledek hospodaření podniku           se uvede v příloze k účetní závěrce. Členské státy mohou vymezit příslušné výji-           mečné případy a stanovit odpovídající zvláštní pravidla, která se mají v takových           případech použít.              Dokument označující účetní závěrku musí obsahovat název podniku, práv-           ní formu a sídlo společnosti, případně údaj, že je společnost v likvidaci (Směrnice           2009/101/ES).              Účetní závěrky musí být sestaveny v souladu s obecnými zásadami, uvedenými           v článku 6 směrnice:              a)  předpokládá se, že podnik bude ve své činnosti nepřetržitě pokračovat;              b)  účetní pravidla a  metody oceňování nelze od jednoho účetního období                  k druhému měnit;              c)  uznávání a oceňování položek se provádí na základě zásady opatrnosti, tj.                  že se mohou uznávat jenom zisky realizované k rozvahovému dni; musí se                  zveřejňovat všechny závazky, i ty, co vznikly mezi rozvahovým dnem a dnem                  sestavení závěrky; musí se zveřejňovat všechny záporné úpravy hodnot bez                  ohledu na výsledek hospodaření;              d)  částky zachycené v rozvaze a výsledovce se stanoví na akruálním principu;              e)  počáteční rozvaha každého účetního období musí odpovídat konečné                  rozvaze předchozího účetního období;              f)   jednotlivé složky aktiv a pasiv se oceňují odděleně;              g)  jakákoli kompenzace mezi položkami aktiv a pasiv nebo mezi položkami                  nákladů a výnosů je zakázána;            [44]","[5]  Směrnice 2013/34/EU                  h)  položky zachycené ve výsledovce a  v rozvaze se vykazují s  ohledem na                     podstatu dotčené transakce nebo ujednání;                 i)   položky zachycené v  účetní závěrce se oceňují v  pořizovacích cenách či                     výrobních nákladech;                 j)   požadavky týkající se účetního zachycování, oceňování, vykazování, uvádění                     informací a  konsolidace stanovené ve směrnici nemusí být dodržovány,                     jestliže je účinek jejich dodržování nevýznamný.                  U výše uvedených zásad je možné uplatnit výjimky:                 •   U zákazu kompenzace (písm. g) mohou členské státy ve zvláštních přípa-                     dech povolit nebo vyžadovat, aby podniky prováděly kompenzaci mezi po-                     ložkami aktiv a pasiv nebo mezi položkami nákladů a výnosů, jsou-li kom-                     penzované částky uvedeny v hrubé výši v příloze v účetní závěrce.                 •   Členské státy mohou podniky osvobodit od požadavků zaúčtovat polož-                     ky rozvahy a výsledovky s ohledem na podstatu transakce nebo ujednání                     (písm. h).                 •   Členské státy mohou omezit oblast působnosti (písm. j) na vykazování                     a uvádění informací.                 •   Vedle částek zachycených v souladu s písm. c) mohou členské státy povolit                     nebo vyžadovat, aby byly zachycovány všechny předvídatelné závazky a po-                     tenciální ztráty vznikající v  průběhu daného nebo předchozího účetního                     období, a to i v případě, že se stanou zřejmými až mezi rozvahovým dnem                     a dnem sestavení rozvahy.               [5.2.2]  Oceňování položek účetní závěrky              Položky zachycované v ročních účetních závěrkách by měly být v zájmu spolehli-             vosti informací v souladu s odst. 18 směrnice oceňovány v pořizovacích cenách  či                                                                                    51             výrobních nákladech.  Členské státy by však měly mít možnost povolit či vyžadovat,                                52             aby podniky provedly přecenění svých dlouhodobých aktiv tak, aby se uživatelům             účetních závěrek dostalo relevantnějších informací.                 Členské státy mohou všem podnikům nebo vybraným druhům podniků v sou-             ladu s kap. 2 odstavci 7 a 8 povolit nebo od nich vyžadovat oceňování dlouhodobých                 51  Pořizovací cenou je cena, která má být zaplacena, zvýšená o související náklady a snížená o jakékoli                 související snížení nákladů na pořízení (směrnice, kapitola 1 článek 2 odst. 6).             52  Výrobní náklady zahrnují pořizovací cenu surovin, spotřebovaných výkonů a další náklady, které                 vzniknou v  přímé souvislosti s  danou položkou. Mohou zahrnovat i  přiměřenou poměrnou                 část fixních nebo variabilních režijních nákladů nepřímo přiřaditelných k dané položce, jestliže                 se vztahují k období výroby. Náklady na distribuci se do těchto nákladů nezahrnují (směrnice,                 kapitola 1 článek 2 odst. 7).                                                                                     [45]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]            aktiv v přeceněných hodnotách.  V případě, že bude stanovena možnost přecenění,                                       53           musí členské státy zároveň vymezit obsah, limity a pravidla používání.              Rozdíl mezi původní a přeceněnou cenou se v rozvaze zobrazí ve vlastním kapi-           tálu v položce Fond z přecenění. Může být kdykoli zcela nebo částečně kapitalizován.           Pokud již částky zahrnuté do fondu z přecenění nejsou k účtování na základě přece-           ňování zapotřebí, fond z přecenění se sníží. Členské státy mohou stanovit pravidla           pro používání fondu z přecenění za předpokladu, že převody z fondu z přecenění           do výsledovky je možné uskutečnit jen tehdy, pokud byly převedené částky zachyce-           ny ve výsledovce jako náklady nebo pokud odrážejí zvýšení hodnoty, které již bylo           skutečně realizováno. Žádná část fondu z přecenění nesmí být přímo ani nepřímo           rozdělena, pokud nepředstavuje skutečně realizované zvýšení hodnoty. Na základě           přeceněné hodnoty se každoročně vypočítávají úpravy hodnot.              V souladu s článkem 8 směrnice mohou členské státy povolit nebo vyžadovat           oceňování vybraných finančních nástrojů (včetně derivátových) reálnou hodnotou.                                                                                   54           Oceňovací základny ukazuje obrázek 5.2.                                                     Dlouhodobý             Pořizovací cena                         majetek                                                      Zásoby                                                   Majetek vzniklý ve             Vlastní náklady                                                    vlastní režii               Možnosti volby                                  Přeceněná                           Dlouhodobý                                   hodnota                              majetek                                  Reálná hodnota                       Finanční majetek                                   Obrázek 5.2: Metody oceňování                                       Zdroj: vlastní zpracování                53  Stanoví-li vnitrostátní právo oceňování na základě přecenění, vymezí současně jeho obsah, limity              a pravidla používání (kapitola 1 článek 7 odst. 1).           54  Reálná hodnota se v případě finančních nástrojů, pro které lze snadno identifikovat hodnověrný              trh, stanoví podle tržní hodnoty. Nelze-li tržní hodnotu pro některý nástroj snadno zjistit, ale lze ji              zjistit pro jeho jednotlivé složky nebo pro podobný nástroj, je možné tržní hodnotu odvodit z tržní              hodnoty jeho složek nebo podobného nástroje. V  případě finančních nástrojů, pro které nelze              snadno identifikovat hodnověrný trh, podle hodnoty vyplývající z obecně uznávaných oceňovacích              modelů a technik, pokud tyto oceňovací modely a techniky zajišťují přijatelný odhad tržní hodnoty.           [46]","[5]  Směrnice 2013/34/EU              [5.2.3]  Rozvaha a výsledovka              Směrnice uvádí dva typy rozvahy a dva typy výsledovky. Členské státy si zvolí jeden             nebo oba typy rozvahy stanovené v přílohách III a IV směrnice a jeden nebo dva typy             výsledovky stanovené v přílohách V a VI směrnice. Agregované typy rozvah uvádějí             tabulky 5.2 a 5.3, plná verze je v přílohách 4 a 5. Agregované typy výsledovek uvádějí             tabulky 5.4 a 5.5, plná verze je v přílohách 6 a 7.                 Členění rozvahy a výsledovky se nesmí měnit od jednoho účetního období ke             druhému, odchylka je povolena ve výjimečných případech za účelem podání věr-             ného a pravdivého zobrazení. Každá odchylka se musí zdůvodnit v příloze. Položky             v rozvaze a výsledovce se uvádějí odděleně ve stanoveném pořadí. Je možné provést             podrobnější členění nebo vložení mezisoučtů za předpokladu, že zůstane zachována             původní struktura.                 Povolena je úprava názvosloví u položek označených arabskými číslicemi, pokud             se jedná o specifické položky konkrétního hospodářského odvětví. Položky označe-             né arabskými číslicemi mohou být i sloučeny, pokud je jejich výše nevýznamná. Je             možné přizpůsobit vzory členění rozvahy i výsledovky tak, aby zahrnovaly rozdělení             zisku nebo vypořádání ztráty. U každé položky se uvádí číselný údaj za běžné a mi-             nulé účetní období.                                  Tabulka 5.2: Horizontální členění rozvahy                         Aktiva               A.        Nesplacený upsaný základní kapitál               B.        Zřizovací výdaje               C.        Dlouhodobá aktiva                     I.  Nehmotná aktiva                     II.  Hmotná aktiva                    III.  Finanční aktiva               D.        Krátkodobá aktiva                     I.  Zásoby                     II.  Pohledávky                    III.  Investice                    IV.  Bankovní a pokladní hotovost               E.        Náklady a příjmy příštích období                           Vlastní kapitál a cizí zdroje               A.        Vlastní kapitál                     I.  Upsaný základní kapitál                     II.  Emisní ážio                                                                                      [47]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]                   III.  Fond z přecenění                 IV.  Fondy                  V.  Výsledek hospodaření za minulá účetní období                 VI.  Výsledek hospodaření za účetní období            B.        Rezervy            C.        Závazky            D.        Výdaje a výnosy příštích období                Zdroj: vlastní zpracování na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU                                Tabulka 5.3: Vertikální členění rozvahy             A.        Nesplacený upsaný základní kapitál            B.        Zřizovací výdaje            C.        Dlouhodobá aktiva                  I.  Nehmotná aktiva                  II.  Hmotná aktiva                  III.  Finanční aktiva            D.        Krátkodobá aktiva                  I.  Zásoby                  II.  Pohledávky                  III.  Investice                 IV.  Bankovní a pokladní hotovost            E.        Náklady a příjmy příštích období            F.        Závazky se zbytkovou dobou splatnosti do jednoho roku            G.        Čistá krátkodobá aktiva/závazky            H.        Celková aktiva snížená o krátkodobé závazky             I.       Závazky se zbytkovou dobou splatnosti delší než jeden rok             J.       Rezervy            K.        Výdaje a výnosy příštích období            L.        Vlastní kapitál                  I.  Upsaný základní kapitál                  II.  Emisní ážio                  III.  Fond z přecenění                 IV.  Fondy                  V.  Výsledek hospodaření za minulá účetní období                 VI.  Výsledek hospodaření za účetní období                Zdroj: vlastní zpracování na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU              [48]","[5]  Směrnice 2013/34/EU                  Možnosti volby při sestavení rozvahy pro členské státy ukazuje obrázek 5.3.                                                        Typy rozvahy                                                           Rozvaha                                                  ve vertikálním členění                                                       Rozvaha                                                 v horizontálním členění                      Povinnost dodržet            Základní strukturu výkazu                                                  Provést podrobnější členění                                                        položek                    Možnosti úprav                  Vložit mezisoučty                                              Agregovat nevýznamné položky                                               označené arabskými číslicemi                                       Obrázek 5.3: Možnosti úpravy rozvahy                                         Zdroj: vlastní zpracování                  Pro vykazování položek rozvahy uvádí směrnice v článku 12 zvláštní ustanovení,             která slouží k upřesnění položek:                 •   Pokud se určité aktivum či pasivum vztahuje k více než jedné položce, jeho                     vztah k jiným položkám se uvede buď u položky, u které se toto aktivum či                     pasivum vykáže, nebo v příloze v účetní závěrce.                 •   Vlastní podíly a podíly v podnicích ve skupině se vykazují jen v položkách                     předepsaných pro tento účel.                 •   Rozdělení konkrétních aktiv na dlouhodobá nebo krátkodobá záleží na úče-                     lu, k němuž jsou určena.                 •   Věcná práva k nemovitostem a jiná podobná práva, jak je vymezuje vnitro-                     státní právo, se vykazují v položce „pozemky a budovy“.                 •   Pořizovací cena dlouhodobých aktiv s omezenou dobou ekonomické život-                     nosti, náklady na jejich výrobu nebo jejich přeceněná hodnota se snižují                     o úpravy hodnot vypočítané tak, aby se hodnota těchto aktiv během doby                     jejich ekonomické životnosti systematicky odepisovala.                 •   U dlouhodobých finančních aktiv mohou členské státy povolit nebo vyžado-                     vat úpravy hodnot tak, aby byla oceněna na nižší z hodnot, jež jim k rozva-                     hovému dni přísluší.                                                                                      [49]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]               •   U dlouhodobých aktiv se provedou úpravy hodnot bez ohledu na to, zda je                  doba jejich ekonomické životnosti omezena, či nikoli, tak aby byla oceněna                  nižší z hodnot, jež jim k rozvahovému dni přísluší, jestliže se očekává, že                  snížení jejich hodnoty bude trvalé. V oceňování v nižší z hodnot se nesmí                  pokračovat, jestliže pominuly důvody, pro které se úpravy hodnot provádě-                  ly. Veškeré úpravy hodnot je třeba vykázat ve výsledovce a uvést odděleně                  v příloze k účetní závěrce.              •   U krátkodobých aktiv se provádějí úpravy hodnot tak, aby se vykazovala                  v nižší z tržních hodnot nebo ve výjimečných případech v jiné nižší hodno-                  tě, jež jim k rozvahovému dni přísluší. V oceňování nižší z hodnot se nesmí                  pokračovat, jestliže pominuly důvody, pro které se úpravy hodnot prováděly.              •   Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat, aby byly úroky z kapitálu vy-                  půjčeného za účelem financování výroby dlouhodobých nebo krátkodobých                  aktiv zahrnuty do výrobních nákladů v rozsahu, v jakém se tyto úroky vzta-                  hují k období výroby. Každé použití tohoto ustanovení se uvede v příloze                  k účetní závěrce.              •   Členské státy mohou povolit, aby se pořizovací cena nebo náklady na výro-                  bu zásob zboží stejné kategorie i všech zastupitelných položek včetně inves-                  tic vypočítávaly na základě vážených průměrných cen, podle metody „first                  in – first out (FIFO)“, „last in – first out (LIFO)“ nebo podle metody zohled-                  ňující obecně uznávané osvědčené postupy.              •   Pokud je splatná částka jakéhokoli dluhu vyšší než přijatá částka, mohou                  členské státy povolit nebo vyžadovat, aby byl rozdíl vykázán v aktivech. Roz-                  díl se vykazuje samostatně v rozvaze nebo v příloze v účetní závěrce. Při-                  měřená částka tohoto rozdílu se každý rok odepíše a rozdíl musí být zcela                  odepsán nejpozději v okamžiku splacení dluhu.              •   Nehmotná aktiva musí být odepsána za dobu své ekonomické životnosti.                  Goodwill a náklady na výzkum a vývoj musí být odepsány v rozmezí 5–10                  let. Pokud jsou zřizovací výdaje vykázány v aktivech, musí být tyto výdaje                  odepsány nejpozději do pěti let. V případě, že zřizovací výdaje nebo akti-                  vované náklady na vývoj nebyly zcela odepsány, nemůže dojít k rozdělení                  zisku, pokud výše fondů použitelných k rozdělení a zisků za minulá účetní                  období není nejméně rovna částce neodepsaných nákladů.              •   Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků, jejichž povaha je jasně definována                  a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté,                  že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo datum, ke kterému vzniknou.                  Členské státy mohou také povolit vytvoření rezerv určených ke krytí nákla-                  dů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď                  pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich                  výše nebo datum, ke kterému vzniknou. K rozvahovému dni musí rezerva             [50]","[5]  Směrnice 2013/34/EU                      představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně vzniknou, nebo                     v případě závazku částky, která je zapotřebí k vypořádání. Rezervy nesmějí                     být použity k úpravám hodnot aktiv.                  Dva typy výsledovky, uváděné v přílohách V a VI směrnice se liší podle členění             nákladů na výsledovku sestavenou v souladu s druhovým členěním nákladů (tabulka             5.4) a výsledovku sestavenou v souladu s účelovým členěním nákladů (tabulka 5.5).                          Tabulka 5.4: Členění výsledovky – druhové členění nákladů               1.    Čistý obrat              2.    Změny stavu zásob výrobků a nedokončené výroby              3.    Aktivace výkonů vlastní výroby              4.    Ostatní provozní výnosy              5. a)  Suroviny a jiné spotřebované výkony                b)  Ostatní externí náklady              6.    Osobní náklady              7. a)   Úpravy hodnot ve vztahu ke zřizovacím výdajům a k dlouhodobým hmotným                    a nehmotným aktivům                b)  Úpravy hodnot ve vztahu ke krátkodobým aktivům v rozsahu, v jakém překročily                    částku úpravy hodnot, která je v daném podniku běžná              8.    Ostatní provozní náklady              9.    Výnosy z účastí se samostatným uvedením výnosů z účastí od podniků ve skupině              10.   Výnosy z ostatních investic a půjček zahrnutých do dlouhodobých aktiv se                    samostatným uvedením výnosů od podniků ve skupině              11.   Výnosové úroky a podobné výnosy se samostatným uvedením výnosů od podniků ve                    skupině              12.   Úpravy hodnot finančních aktiv a investic držených jako krátkodobá aktiva              13.   Nákladové úroky a podobné náklady se samostatným uvedením částek splatných                    podnikům ve skupině              14.   Daň ze zisku              15.   Výsledek hospodaření po zdanění              16.   Ostatní daně nevykázané v položkách 1–15              17.   Výsledek hospodaření za účetní období                  Zdroj: vlastní zpracování na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU                           Tabulka 5.5: Členění výsledovky – účelové členění nákladů               1.    Čistý obrat              2.    Náklady vynaložené na prodané zboží nebo poskytnuté služby              3.    Hrubý zisk nebo ztráta              4.    Odbytové náklady              5.    Správní náklady                                                                                       [51]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]            6.    Ostatní provozní výnosy           7.    Výnosy z účastí se samostatným uvedením výnosů z účastí od podniků ve skupině           8.    Výnosy z ostatních investic a půjček zahrnutých do dlouhodobých aktiv se                 samostatným uvedením výnosů od podniků ve skupině           9.    Výnosové úroky a podobné výnosy se samostatným uvedením výnosů od podniků ve                 skupině           10.   Úpravy hodnot finančních aktiv a investic držených jako krátkodobá aktiva           11.   Nákladové úroky a podobné náklady se samostatným uvedením částek splatných                 podnikům ve skupině           12.   Daň ze zisku           13.   Výsledek hospodaření po zdanění           14.   Ostatní daně nevykázané v položkách 1–13           15.   Výsledek hospodaření za účetní období                 Zdroj: vlastní zpracování na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU              Členské státy zvolí jeden nebo oba vzory výsledovky. Členské státy mohou pod-           nikům povolit či vyžadovat, aby místo prezentace výsledovky předkládaly výkaz fi-           nanční výkonnosti, je-li obsah takto poskytovaných informací přinejmenším rov-           nocenný obsahu informací, které jsou požadovány ve výsledovce. Možnosti úpravy           výsledovky uvádí obrázek 5.4.                                                   Vzory výsledovky                                                      Výsledovka                                               s druhovým členěním                                                     nákladů                                                   Výsledovka                                               s účelovým členěním                                                     nákladů             Povinnost dodržet                Základní strukturu výkazu                                           Provést podrobnější členění položek                                                Vložit mezisoučty              Možnosti úprav               Agregovat nevýznamné položky                                            označené arabskými číslicemi                                       Vložit položky vyjadřující rozdělení zisku                                   Obrázek 5.4: Možnosti úprav výsledovky                                       Zdroj: vlastní zpracování            [52]","[5]  Směrnice 2013/34/EU              [5.2.4]  Variantní řešení ve směrnici              Směrnice v mnoha případech obsahuje variantní řešení jednotlivých situací, která             jsou označena formulací „povolit či vyžadovat“  nebo odkazy na národní legislativu.                                                      55                 Variantní řešení vzniklo jako důsledek skutečnosti, že účetní směrnice jsou ur-             čeny pro země, které spadají do dvou odlišných systémů regulace účetnictví. Každá             evropská země má svůj národní regulační systém, který vychází z právního systému             a způsobu financování domácích společností. Existují dva typy právní kultury: ang-             losaský typ právní kultury a kontinentální typ právní kultury. Právo volby umožňuje             při transpozici směrnic do národních legislativ určitou obsahovou volnost a respek-             tování národních specifik (Žárová, 2006).                 Tyto varianty do jisté míry zjednoduší aplikaci směrnice, ale v konečném součtu             snižují vypovídací schopnost účetních výkazů, protože neposkytují uživatelům srov-             natelné informace. Možnosti volby v jednotlivých částech směrnice uvádějí tabulky             5.6–5.8.                         Tabulka 5.6: Varianty uváděné v úvodu ve zdůvodnění směrnice               Situace            Odkaz        Možnost volby              Možnost zavést     Odstavce 14,   Členské státy by měly zohlednit konkrétní              vlastní režim pro   15 zdůvodnění  podmínky a potřeby svých vlastních trhů.              mikropodniky       směrnice              Kompenzace         Odstavec 16   Nemělo by být dovoleno provádět kompenzaci              jednotlivých položek  zdůvodnění   mezi položkami aktiv a pasiv a mezi položkami              aktiv, pasiv, nákladů   směrnice  nákladů a výnosů a složky aktiv a pasiv by měly              a výnosů                        být oceňovány odděleně. Členské státy by měly                                              mít možnost povolit nebo vyžadovat, aby                                              podniky prováděly kompenzace mezi položkami                                              aktiv a pasiv a mezi položkami nákladů a výnosů.              Oceňování položek   Odstavec 18   Položky zachycované v účetních závěrkách              účetní závěrky     zdůvodnění   by měly být v zájmu spolehlivosti informací                                 směrnice     oceňovány v pořizovacích cenách či výrobních                                              nákladech. Členské státy by měly mít možnost                                              povolit či vyžadovat, aby podniky provedly                                              přecenění svých dlouhodobých aktiv tak,                                              aby se uživatelům účetních závěrek dostalo                                              relevantnějších informací.              Oceňování          Odstavec 19   Členské státy by měly povolit u některých              finančních nástrojů   zdůvodnění   finančních nástrojů systém účtování v reálných                                 směrnice     hodnotách. Navíc by měly mít možnost povolit                                              či vyžadovat, aby bylo v reálných hodnotách                                              účtováno o aktivech jiných, než jsou finanční                                              nástroje.                   55  „permint or require“                                                                                     [53]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]            Situace            Odkaz         Možnost volby           Vzory rozvahy      Odstavec 20   Členské státy by měly vyžadovat, aby byl                                            používán jeden ze stanovených vzorů členění                                            rozvahy, a měly by mít možnost nabídnout výběr                                            ze dvou stanovených vzorů členění. Členské státy                                            by však měly mít možnost povolit či vyžadovat,                                            aby podniky tyto vzory členění upravily                                            a předkládaly rozvahu, v níž budou rozlišeny                                            krátkodobé a dlouhodobé položky.           Vzory výsledovky   Odstavec 20   U výsledovky by měla být povolena možnost                                            druhového nebo účelového členění nákladů.                                            Členské státy by měly vyžadovat, aby byl                                            používán jeden ze stanovených vzorů členění                                            výsledovky, a měly by mít možnost nabídnout                                            výběr ze dvou stanovených vzorů členění.                                            Členské státy by měly mít rovněž možnost                                            povolit, aby podniky místo výsledovky                                            předkládaly výkaz finanční výkonnosti.                 Zdroj: vlastní zpracování na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU                Tabulka 5.7: Varianty uváděné v kapitole 2 Obecná ustanovení a obecné zásady            Situace            Odkaz         Možnost volby           Odklon od pravidel   Článek 4    Pokud dojde ve výjimečných případech k tomu,           směrnice           odstavce 4 a 5  že uplatňování některého ustanovení směrnice je                                            neslučitelné s věrným a pravdivým zobrazením,                                            ustanovení se nepoužije, důvod se uvede                                            v příloze včetně vysvětlení vlivu na jednotlivé                                            položky účetní závěrky. Členské státy mohou                                            vymezit příslušné výjimečné případy a stanovit                                            odpovídající zvláštní pravidla, která se mají                                            v takových případech použít.           Zobrazení položek   Článek 5     Položky zachycené ve výsledovce a v rozvaze           rozvahy a výsledovky  odstavce 1h   se zaúčtují a vykazují s ohledem na podstatu           s ohledem na       a 3           dotčené transakce nebo ujednání. Členské           podstatu transakce               státy mohou podniky od tohoto požadavku                                            osvobodit.           Kompenzace         Článek 5      Jakákoli kompenzace mezi položkami aktiv           jednotlivých položek  odstavce 1g   a pasiv nebo mezi položkami nákladů a výnosů           aktiv, pasiv, nákladů   a 2      je zakázána. Členské státy mohou ve zvláštních           a výnosů                         případech povolit nebo vyžadovat, aby podniky                                            prováděly kompenzaci mezi položkami, částky                                            v hrubé výši je třeba uvést v příloze účetní                                            závěrky.                     [54]","[5]  Směrnice 2013/34/EU               Situace            Odkaz         Možnost volby              Alternativní       Článek 7      Položky zachycené v účetních výkazech se              metoda oceňování                 oceňují v pořizovacích cenách nebo výrobních              dlouhodobých aktiv               nákladech. Členské státy mohou povolit nebo              v přeceněných                    vyžadovat oceňování dlouhodobých aktiv              hodnotách                        v přeceněných hodnotách. Stanoví-li vnitrostátní                                               právo oceňování na základě přecenění, vymezí                                               současně jeho obsah, limity a pravidla používání.              Alternativní metoda   Článek 8   Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat              oceňování reálnou                oceňování finančních nástrojů včetně              hodnotou                         derivátových finančních nástrojů reálnou                                               hodnotou; mohou povolit nebo vyžadovat                                               oceňování určitých kategorií aktiv jiných než                                               finanční nástroje částkami stanovenými na                                               základě reálné hodnoty.                  Zdroj: vlastní zpracování na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU                        Tabulka 5.8: Varianty uváděné v kapitole 3 Rozvaha a výsledovka               Situace            Odkaz         Možnost volby              Specifické položky   Článek 9    Vyžaduje-li to zvláštní povaha podniku,              rozvahy            odstavec 3    přizpůsobí se členění, zařazení a odborné                                               názvosloví položek rozvahy a výsledovky, které                                               jsou označeny arabskými číslicemi. Členské                                               státy mohou takové přizpůsobení vyžadovat                                               od podniků, jež náleží k určitému konkrétnímu                                               hospodářskému odvětví.              Sloučení           Článek 9      Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat,              nevýznamných       odstavec 3    aby byly položky rozvahy a výsledovky              položek účetní                   označené arabskou číslicí sloučeny, pokud              závěrky                          je jejich výše nevýznamná nebo pokud jejich                                               sloučení přispěje k větší transparentnosti.                                               Sloučené položky se uvedou odděleně v příloze                                               v účetní závěrce.              Rozdělení zisku    Článek 9      Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat              a ztráty ve výkazech  odstavec 6  přizpůsobení vzorů členění rozvahy                                               a výsledovky tak, aby zahrnovaly rozdělení                                               zisku nebo vypořádání ztráty.              Prezentace rozvahy  Článek 10    Členské státy předepíší jeden nebo oba ze                                               vzorů členění rozvahy stanovených ve směrnici.                                               Pokud předepíší oba vzory, povolí podnikům,                                               aby si vybraly, který z předepsaných vzorů                                               členění přijmou.                                                                                               [55]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]            Situace            Odkaz         Možnost volby           Alternativní       Článek 11     Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat,           prezentace rozvahy               aby podniky při prezentaci položek rozlišovaly                                            mezi krátkodobými a dlouhodobými položkami                                            v členění odlišném od vzoru rozvah stanovených                                            směrnicí, pokud obsah poskytovaných                                            informací je přinejmenším rovnocenný obsahu                                            informací, jež mají být poskytnuty v souladu se                                            směrnicí.           Úprava hodnoty     Článek 12     Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat           dlouhodobých       odstavec 6b   úpravy hodnot u dlouhodobých finančních aktiv           finančních aktiv                 tak, aby byla oceněna na úrovni nižší z hodnot,                                            jež jim k rozvahovému dni přísluší.           Kapitalizace úroků  Článek 12    Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat,                              odstavec 8    aby byly úroky z kapitálu vypůjčeného za                                            účelem financování výroby dlouhodobých nebo                                            krátkodobých aktiv zahrnuty do výrobních                                            nákladů v rozsahu, v jakém se tyto úroky                                            vztahují k období výroby.           Nákladové vzorce   Článek 12     Členské státy mohou povolit, aby se pořizovací                              odstavec 9    cena nebo náklady na výrobu zásob zboží stejné                                            kategorie i všech zastupitelných položek včetně                                            investic vypočítávaly na základě vážených                                            průměrných cen, podle metody „first in – first                                            out (FIFO)“, „last in – first out (LIFO)“ nebo                                            podle metody zohledňující obecně uznávané                                            osvědčené postupy.           Zobrazení dluhu    Článek 12     Pokud je splatná částka jakéhokoli dluhu                              odstavec 10   vyšší než přijatá částka, mohou členské státy                                            povolit nebo vyžadovat, aby byl rozdíl vykázán                                            v aktivech. Rozdíl se každoročně odepisuje tak,                                            aby byl zcela odepsán nejpozději v okamžiku                                            splacení dluhu.           Prezentace         Článek 13     Členské státy předepíší jeden nebo oba vzory           výsledovky         odstavec 1    členění výsledovky stanovené ve směrnici.                                            Pokud předepíší oba vzory členění, mohou                                            podnikům povolit, aby si vybraly, který                                            z předepsaných vzorů členění přijmou.           Odchylka od        Článek 13     Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat,           prezentace         odstavec 2    aby místo prezentace položek výsledovky           výsledovky                       v souladu se směrnicí předkládaly výkaz finanční                                            výkonnosti, je-li obsah takto poskytovaných                                            informací přinejmenším rovnocenný obsahu                                            informací, které jsou požadovány směrnicí.                Zdroj: vlastní zpracování na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU                [56]","[5]  Směrnice 2013/34/EU              [5.3]  Účetní výkaznictví malých a středních podniků               Směrnice ve svém úvodu odkazuje na dokumenty zaměřené na postavení malých             a středních podniků (Strategie Evropa 2020, Akt o jednotném trhu, Zelenou malým             a středním podnikům, více oddíl 5.1). Cílem směrnice je zajistit, aby požadavky na             malé podniky byly v celé unii harmonizovány. Vychází ze zásady „zelenou malým             a středním podnikům“ a cílem je vyhnout se nepřiměřené administrativní zátěži.                 Směrnice uvádí, že podporuje harmonizační snahy, ty jsou ale vyjádřeny převáž-             ně formou různých zjednodušení, která nakonec nemusí přispět (a pravděpodobně             nepřispějí) k lepšímu poskytování informací. Řešením by byla určitá standardizace,             která je mimo kompetenci směrnice.                 Směrnice definuje v kapitole 1 článku 3 Kategorie podniků a skupin jednotlivé             typy podniků, které člení na základě bilanční sumy, čistého obratu a průměrného             počtu zaměstnanců (viz odd. 5.2), pokud k rozvahovému dni nepřekračují dvě ze tří             kritérií, viz tabulka 5.9.                                      Tabulka 5.9: Kategorie podniků               Typ       Bilanční   Čistý obrat    Průměrný   Poznámka              podniku   suma       (tis. EUR)  počet                        (tis. EUR)              zaměstnanců              mikro-           350        700           10              podnik              malý           4 000      8 000           50 Členské státy mohou stanovit              podnik                                       hraniční hodnoty vyšší u bilanční                                                           sumy a čistého obratu. Tyto hod-                                                           noty však nesmějí přesáhnout                                                           6 000 000 EUR v případě bilanční                                                           sumy a 12 000 000 EUR v přípa-                                                           dě čistého obratu.              střední       20 000     40 000          250 Členské státy povolí, aby při vý-              podnik                                       počtu hodnot nebyla prove dena                                                           kompenzace účetních hodnot                                                           podílů na základním kapitálu                                                           podniků zahrnutých do konso-                                                           lidace s odpovídajícím podílem                                                           na vlastním kapitálu takových                                                           podniků ani vyloučení vzájem-                                                           ných operací v konsolidovaných                                                           účetních závěrkách. V těchto                                                           případech se hraniční hodnoty                                                           pro bilanční sumu a čistý obrat                                                           zvyšují o 20 %.                  Zdroj: vlastní zpracování na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU                                                                                         [57]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]               Směrnice se snaží minimalizovat požadavky na zveřejnění, členským státům ale           umožňuje tyto požadavky rozšířit v situacích, kdy by nezveřejnění určitých informací           mělo negativní vliv na vypovídací schopnost účetních závěrek. Situace, ve kterých           jsou zjednodušení možná, ukazuje tabulka 5.10.                  Tabulka 5.10: Zjednodušení účetních závěrek malých a středních podniků            Situace                                               Odkaz           Pro malé podniky možnost zavést omezený režim informací   Odstavec 23           uváděných v příloze účetní závěrky, rozsah omezení je na   zdůvodnění směrnice           členských státech.           Pro malé a střední podniky možnost neuvádět ve zprávách   Odstavec 26           vedení nefinanční informace.                          zdůvodnění směrnice           Členské státy by měly mít možnost osvobodit malé podniky od  Odstavec 27           povinnosti vypracovat zprávu vedení podniku.          zdůvodnění směrnice                                                                 Kapitola 5 článek 19                                                                 odstavec 3           Povolit odchylky ve zveřejňování účetních závěrek malých   Odstavec 38           a středních podniků.                                  zdůvodnění směrnice                                                                 Kapitola 7 článek 31           Zjednodušení výkazů pro malé a střední podniky        Kapitola 3 článek 14                Zdroj: vlastní zpracování na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU               Při zjednodušení rozvahy uváděném v článku 14 směrnice mohou členské státy           povolit malým podnikům sestavovat zkrácenou verzi rozvahy, kdy podniky vykazují           pouze položky označené písmeny a římskými číslicemi (tabulky 5.2 a 5.3), přitom           musí samostatně zveřejnit pohledávky a závazky v členění na krátkodobé a dlouho-           dobé.              Členské státy mohou povolit malým a středním podnikům sestavovat zkrácenou           výsledovku, kdy u výsledovky sestavené podle druhového členění nákladů (tabulka           5.4) položky Čistý obrat, Změna stavu zásob výrobků a nedokončené výroby, Aktiva-           ce výkonů vlastní výroby, Ostatní provozní výnosy, Suroviny a jiné spotřebované vý-           kony lze sloučit do jedné položky s názvem Hrubý zisk nebo ztráta, viz tabulka 5.11.              Tabulka 5.11: Zjednodušení výsledovky sestavené podle druhového členění nákladů            1.    Čistý obrat           2.    Změny stavu zásob výrobků a nedokončené výroby           3.    Aktivace výkonů vlastní výroby                   Hrubý zisk           4.    Ostatní provozní výnosy                      } nebo ztráta           5. a)  Suroviny a jiné spotřebované výkony             b)  Ostatní externí náklady                Zdroj: vlastní zpracování na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU              [58]","[5]  Směrnice 2013/34/EU                  U výsledovky sestavené v souladu s účelovým členěním nákladů (tabulka 5.4) lze             položky Čistý obrat, Náklady vynaložené na prodané zboží nebo poskytnuté služby,             Hrubý zisk nebo ztráta a Ostatní provozní výnosy sloučit do jedné položky s názvem             Hrubý zisk nebo ztráta, viz tabulka 5.12.                 Tabulka 5.12: Zjednodušení výsledovky sestavené podle účelového členění nákladů               1.   Čistý obrat              2.   Náklady vynaložené na prodané zboží nebo                                                                     Hrubý zisk                   poskytnuté služby                             } nebo ztráta              3.   Hrubý zisk nebo ztráta              6.   Ostatní provozní výnosy                  Zdroj: vlastní zpracování na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU                  V souladu s článkem 31 směrnice mohou členské státy malé a střední podni-             ky osvobodit od povinnosti zveřejnit výsledovku a zprávu vedení podniku. Obdob-             ně jako článek 14 uvádí možnost zveřejňování zkrácené verze výkazů, ale rozšiřuje             okruh informací, které mají být uvedeny buď ve výkazech, nebo v příloze k účetní             závěrce. Samostatně je třeba zveřejnit goodwill, jednotlivé součásti hmotných a fi-             nančních aktiv a položky cizích zdrojů.              [5.4]  Transpozice a implementace směrnice               Po vydání směrnic jsou členské státy v určité lhůtě povinny je transponovat a imple-             mentovat. Transpozice je formální promítnutí požadavků unijního práva do vnitro-             státních předpisů. Implementace je širší pojem, zahrnuje jak samotnou transpozici,             tak i následující fázi, tj. zajištění řádné aplikace transpozičního opatření a účinné vy-             máhání práv a povinností z něho vyplývajících (Navrátilová, 2004). Přijatá opatření             sdělí Komisi, která ověří jejich správnost a úplnost. V případě problémů, jako jsou             opožděné dodání nebo neúplné sdělení, může Komise zahájit řízení pro porušení             práva. „Plný stav transpozice“ (100 %) nastává v okamžiku, kdy všechny členské státy             oznámily prováděcí opatření, která považují za úplná.                 Svoje povinnosti v souladu se směrnicí splnilo 25 členských států (89 %). Řízení             o porušení probíhá proti 18 členským státům,  přehled uvádí tabulka 5.13.                                                     56                        56  Stav k 31. 8. 2016.                                                                                     [59]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]                                Tabulka 5.13: Stav transpozice směrnice           Opatření                         Státy           Státy, které sdělily plná opatření  Belgie, Dánsko, Chorvatsko, Česká republika,                                            Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Litva,                                            Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta,                                            Německo, Nizozemí, Polsko, Rakousko,                                            Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko,                                            Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie           Státy, které sdělily dílčí opatření  Bulharsko           Státy, které nesdělily opatření  Irsko, Kypr           Státy, proti kterým bylo zahájeno   Belgie, Bulharsko, Česká republika, Estonsko,           řízení pro zpoždění, neúplnost nebo   Finsko, Francie, Irsko, Kypr, Lotyšsko,           nesdělení                        Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Polsko,                                            Rumunsko, Řecko, Slovinsko, Španělsko,                                            Švédsko              Zdroj: vlastní zpracování podle Monitoring implementation and enforcement of Directives, http://                       ec.europa.eu/finance/enforcement/directives/index_en.htm#accounting               Členské státy zveřejňují národní implementační opatření (National implementa-           tion measures),  v němž uvádějí názvy dokumentů, kterých se transpozice směrnice                        57           dotýká. Aktuální přehled  uvádí tabulka 5.14.                                58                   Tabulka 5.14: Přehled implementačních opatření v členských zemích EU           Stát              Počet dokumentů     Stát            Počet dokumentů           Belgie                     2          Lucembursko              2           Bulharsko                  2          Maďarsko                29           Česká republika           56          Malta                    2           Dánsko                     1          Německo                  1           Estonsko                   5          Polsko                   8           Finsko                     6          Portugalsko              3           Francie                    7          Rakousko                 1           Holandsko                  4          Rumunsko                10           Chorvatsko                 3          Řecko                    3           Irsko                      0          Slovensko               17           Itálie                     2          Slovinsko                5           Kypr                       0          Španělsko                1           Litva                     62          Švédsko                 21           Lotyšsko                   4          Velká Británie           5                         Zdroj: vlastní zpracování podle National Implementing Measures             57  Dostupné na http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/NIM/?uri=celex:32013L0034.           58  Stav k 31. 8. 2016.           [60]","[5]  Směrnice 2013/34/EU                  Existují velké rozdíly v počtu implementačních opatření, která členské státy pro-             vedly a zveřejnily. Česká republika je druhá  za Litvou co do počtu vložených opat-                                                    59             ření. Do seznamu opatření vkládají jednotlivé státy odkazy na zákony (v národních             jazycích), kterých se implementace dotýká. Odkazy na vnitrostátní prováděcí opatře-             ní neznamenají, že implementace proběhla v pořádku nebo že je ucelená.                                                                          59  Jsou vloženy všechny verze zákona o účetnictví a prováděcích vyhlášek od roku 1991.                                                                                     [61]","[6]     Národní úprava účetnictví              Česká účetní legislativa (ČÚL) je národním účetním systémem, který je založený           na pravidlech Evropské unie a podléhá jejím předpisům. České účetnictví je upra-           veno zákonem o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozděj-           ších předpisů), prováděcími vyhláškami (vyhlášky č. 500 až 504/2002 Sb. a vyhláška           č. 410/2009 Sb.) a českými účetními standardy. Zákon o účetnictví je základní, obec-           ně platnou legislativní normou s celostátní platností, jehož forma a obsah jsou dány           nejen pravidly a obsahem evropské legislativy, ale především českými legislativními           pravidly a požadavky na plný soulad (věcný i terminologický) s ostatními normami           českého právního řádu.             [6.1]  Zákon o účetnictví             Účetnictví v České republice je upraveno zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve           znění pozdějších předpisů (dále zákon). Článek 53 odstavec 1 směrnice v prvním           pododstavci ukládá členským státům, aby uvedly v účinnost právní a správní před-           pisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 20. července 2015 s tím, že           v souladu se zněním druhého pododstavce tohoto odstavce se tyto předpisy poprvé           použijí na účetní závěrky sestavené za účetní období počínající od 1. ledna 2016 nebo           v průběhu kalendářního roku 2016. Novela českého zákona o účetnictví nabyla účin-           nosti od 1. 1. 2016.              I když směrnice navrhuje změny některých pojmů, jako např.: náhrada pojmu           „účetní závěrka“ za „finanční výkaz“ a náhrada „výroční zprávy“ za „zprávu vedení           společnosti“, náhrada pojmu „společnost“ za „podnik“, v české legislativě tyto změny           přijaty nebyly.  I nadále se budou používat pojmy „účetní jednotka“, příp. v dalších                       60           souvislostech „obchodní korporace“ v souladu s českým právním řádem. Zároveň           se bude používat pojem „účetní závěrka“ místo pojmu „finanční výkazy“ a pojem           „výroční zpráva“ místo pojmu „zpráva vedení podniku“. Tuto skutečnost zdůvodňují           tvůrci zákona tím, že při zavedení těchto pojmů do zákona by musela tato terminolo-           gická změna proběhnout v celé řadě jiných právních předpisů, které uvedené pojmy           používají nebo se na ně odkazují (Ministerstvo financí, 2015). Tím by mohl nastat           stav právní nejistoty a provedení všech úprav by bylo nákladné.              Novela zákona o účetnictví přebírá možnosti zjednodušení či osvobození s ohle-           dem na snižování administrativní zátěže mikro a malých účetních jednotek. K hlav-           ním věcným úpravám zákona, vyplývajícím ze směrnice patří především:             60  V  souladu s  ustanovením směrnice, která umožňuje členským státům projevit v  některých              ustanoveních vlastní vůli při jejich aplikaci, i když pouze v tom rozsahu, aby se nenarušil soulad              s cíli a požadavky směrnice.           [62]","[6]  Národní úprava účetnictví                  •   Zavedení  kategorizace  účetních jednotek. Mikro účetní jednotka, malá                     účetní jednotka, střední účetní jednotka a velká účetní jednotka se rozlišu-                     jí podle dosažení nebo překročení alespoň dvou ze tří stanovených kritérií                     (hodnota aktiv, čistý obrat a průměrný počet zaměstnanců) k rozvahovému                     dni (viz odd. 6.1.1).                 •   Zavedení  kategorizace konsolidačních skupin.  Nově se rozlišuje pouze                     malá konsolidační skupina. Zařazení do příslušné konsolidační skupiny                     opět bude záviset na dosažení či překročení alespoň dvou ze tří stanovených                     kritérií (hodnota aktiv, čistý obrat a průměrný počet zaměstnanců) k rozva-                     hovému dni.                 •   Stanovení subjektu veřejného zájmu.                                                      61                 •   Zavedení povinnosti sestavovat a zveřejňovat zprávu o platbách vládám.                     Tuto zprávu budou sestavovat velké účetní jednotky a subjekty veřejného                     zájmu především s ohledem na větší transparentnost plateb odváděných vlá-                     dám. Bude se jednat o účetní jednotky, které působí v těžebním průmyslu                     nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích  (subjektů uvádějících na trh                                                             62                     dřevo a dřevařské výrobky .                                            63                 •   Znovuzavedení jednoduchého účetnictví  pro velmi malé účetní jednotky,                                                          64                     které nejsou primárně založeny za účelem podnikání a které vykonávají pře-                     vážně společensky prospěšnou činnost.                61  Za subjekt veřejného zájmu se považuje v souladu s § 1a zákona účetní jednotka se sídlem v České                 republice, která je obchodní společností a  je emitentem investičních cenných papírů přijatých                 k obchodování na evropském regulovaném trhu; bankou podle zákona upravujícího činnost bank                 nebo spořitelním a úvěrním družstvem podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních                 družstev; pojišťovnou nebo zajišťovnou podle zákona upravujícího činnost pojišťoven a zajišťoven,                 penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní                 spoření nebo zdravotní pojišťovnou.             62  Směrnice 2009 /28/ES je uvádí jako „lesy s původními druhy, kde nejsou žádné viditelné známky                 lidské činnosti a kde nejsou významně narušeny ekologické procesy“.             63  Úř. věst. L 295, 12. 11. 2010, s. 23.             64  Systém jednoduchého účetnictví byl ze zákona o  účetnictví vyřazen zákonem č. 437/2003 Sb.,                 kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od                 1. ledna 2004, de facto článkem IV. Zrušovací ustanovení, kterým byla zrušena vyhláška č. 507/2002                 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších                 předpisů, pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví s tím, že podle § 38a zákona                 o účetnictví bylo některým účetním jednotkám (občanská sdružení a jejich organizační jednotky,                 které mají právní osobnost, církve a  náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou                 církevní právnickou osobou a honební společenstva) umožněno i nadále vést jednoduché účetnictví                 podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997                 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., pokud jejich celkové                 příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč. Přitom se na výše uvedené                 účetní jednotky vztahovala ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o  účetnictví, a  jeho prováděcích                 právních předpisů, která upravovala účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, ve znění účinném                 k 31. prosinci 2003. Předloženým návrhem se upravuje neuspokojivý stav, kdy některým účetním                 jednotkám bylo umožněno postupovat v souladu s již zrušeným právním předpisem.                                                                                     [63]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]            [6.1.1]  Malé a střední podniky            S odkazem na kapitolu 1 článek 3 směrnice zavádí novela zákona v § 1b kategorizaci           malých a středních podniků, viz tabulka 6.1.                               Tabulka 6.1: Kategorie účetních jednotek            Kategorie účetních    Aktiva celkem     Čistý obrat      Průměrný počet           jednotek              tis. Kč            tis. Kč         zaměstnanců           Mikro účetní jednotka             9 000           18 000               10           Malá účetní jednotka            100 000          200 000               50           Střední účetní jednotka         500 000         1 000 000             250                         Zdroj: vlastní zpracování podle zákona 563/1991 Sb., o účetnictví               Velkou účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň           dvě hraniční hodnoty stanovené pro malé a  střední podniky. Za velkou účetní           jednotku se vždy považuje subjekt veřejného zájmu. Do jednotlivých kategorií je           možné zařadit ty účetní jednotky, které k rozvahovému dni nepřekračují dvě z uve-           dených kritérií.               Pro účely tohoto zákona:              •   Aktiva celkem se rovnají úhrnu aktiv zjištěnému z rozvahy (aktiva netto).              •   Roční úhrn čistého obratu se rovná výši výnosů snížené o prodejní slevy,                  dělené počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynáso-                  bené dvanácti.              •   Průměrným počtem zaměstnanců se rozumí průměrný přepočtený evi-                  denční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu. 65               Podmínka směrnice omezit administrativní zátěž vybraných účetních jednotek           a osvobodit malé a mikro účetní jednotky od vybraných povinností je v zákoně re-           spektována doporučením, aby osvobození byla poskytnuta účetním jednotkám, kte-           ré nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Přehled zjednodušení           uvádí tabulka 6.2.                          Tabulka 6.2: Zjednodušení pro mikro a malé podniky           Situace                                           Odkaz     Odkaz ve                                                             v zákoně  směrnici           Mikro účetní jednotky nebudou používat ocenění reálnou   odst. 7   odst. 19           hodnotou.                                         § 27           Malé a mikro účetní jednotky nebudou sestavovat přehled   odst. 2   čl. 36 odst. 1           o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.  § 18  písm. b)              65  Podrobněji na: http://apl.czso.cz/iSMS/ukazdet.jsp?\&fid=299.           [64]","[6]  Národní úprava účetnictví               Situace                                           Odkaz     Odkaz ve                                                                v zákoně  směrnici              Mikro a malé účetní jednotky, které nemají povinnost mít   odst. 5   čl. 36 odst. 2              účetní závěrku ověřenou auditorem, mohou sestavovat   § 18  čl. 14 odst. 1              zkrácené účetní výkazy.                                     a 2              Malé a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít   § 1b  čl. 36 odst. 1              účetní závěrku ověřenou auditorem, nemají povinnost   § 20   čl. 19 odst. 3              vyhotovit výroční zprávu.                                   čl. 31 odst. 1              Všechny střední, malé a mikro účetní jednotky jsou   odst. 3   čl. 19 odst. 4              osvobozeny od povinnosti vykazovat nefinanční     § 21      čl. 36 odst. 6              informace.              Všechny mikro a malé účetní jednotky, které nemají   § 21a  čl. 36 odst. 6              povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem,            čl. 31 odst. 1              nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty.              Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu mohou vést    odst. 3b  čl. 36 odst. 1              mikro účetní jednotky nebo malé účetní jednotky,   § 9      písm. a)              které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou                        66              auditorem.                       Zdroj: vlastní zpracování podle zákona 563/1991 Sb., o účetnictví a směrnice                                  Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU 66                  Některá ustanovení směrnice týkající se zjednodušení nebyla do zákona zavede-             na. V souladu s možností, kdy mohou členské státy projevit vlastní vůli při aplikaci             směrnice, nebyla do zákona zavedena následující ustanovení směrnice:                 •   Nebyla využita možnost sestavení zkráceného výkazu zisku a  ztráty pro                     střední účetní jednotky dle čl. 14 odst. 2 písm. a), protože střední účetní                     jednotky mají povinnost ověřit účetní závěrku auditorem.                 •   Nebyla využita možnost nevykazovat položky časového rozlišení (náklady                     a příjmy příštích období a výdaje a výnosy příštích období) pro mikro účetní                     jednotky v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. a) směrnice. Takové zjednodušení                     by pravděpodobně spíše snížilo kvalitu poskytovaných informací, než zjed-                     nodušilo administrativní zátěž.                 •   Směrnicí vymezené vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu je stano-                     veno jen pro účetní jednotky, které nejsou obchodními společnostmi.                    66  Z účetních jednotek, které jsou právnickými osobami se sídlem na území České republiky nebo                 zahraničními právnickými osobami (v souladu s vymezením účetních jednotek podle § 1 odst.                 2 písm. a) a b) zákona o účetnictví), může vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu ta účetní                 jednotka, která je spolkem, odborovou organizací, organizací zaměstnavatelů, církví nebo církevní                 institucí, honebním společenstvím, obecně prospěšnou společností, nadačním fondem, ústavem,                 společenstvím vlastníků jednotek nebo bytovým a sociálním družstvem, v souladu s § 9 odst. 4                 písm. a) až j) zákona.                                                                                     [65]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]            [6.2]  Vyhláška 500/2002 Sb.             V návaznosti na návrh novely zákona o účetnictví byla k 1. 1. 2016 novelizována           vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991           Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podni-           kateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.               Vyhláška upravuje:              a)  rozsah a způsob sestavování účetní závěrky a vyhotovení výroční zprávy;                  uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných ak-                  tiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce; uspořádání, označování a obsa-                  hové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce;                  uspořádání  a  obsahové  vymezení  vysvětlujících a  doplňujících  informací                  v  příloze v  účetní závěrce; uspořádání, označování a  obsahové vymezení                  položek konsolidované účetní závěrky; metody konsolidace účetní závěrky                  a postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku;              b)  uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a přehledu                  o  změnách vlastního kapitálu; směrnou účtovou osnovu; účetní metody;                  metody přechodu z daňové evidence podle zákona upravujícího daně z pří-                  jmů na účetnictví;              c)  metodu ocenění při pořízení souboru hmotných movitých věcí se samostat-                  ným technicko-ekonomickým určením;              d)  metodu oceňování při přeměně obchodní korporace podle zákona upravují-                  cího přeměny obchodních společností a družstev (dále jen „zákon o přemě-                  nách“) včetně úprav prováděných v rámci přeměn obchodní korporace ke                  dni zápisu do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne;              e)  metodu sestavení zahajovací rozvahy při přeměně obchodní korporace;              f)  úpravy při přeshraniční přeměně nebo převodu obchodního závodu, poboč-                  ky nebo jiné části obchodního závodu (dále jen „obchodní závod“);              g)  metodu ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či pře-                  chodem včetně možnosti použití způsobu oceňování podle § 24 odst. 3                  písm. a) bodu 1 v případě přeshraniční přeměny, vkladu nebo prodeje ob-                  chodního závodu;              h)  ocenění majetku a závazků při přeměně obchodní korporace včetně oka-                  mžiku účtování o ocenění reálnou hodnotou.                Na základě změn provedených v zákoně, především nové kategorizace účetních           jednotek a některých zjednodušení (viz odd. 5.1.1), byly:              •   navrženy nové účetní výkazy (rozvaha a výkaz zisku a ztráty) v plném rozsa-                  hu a ve zkráceném rozsahu včetně nového uspořádání, označování položek                  a zpřesnění obsahu položek;           [66]","[6]  Národní úprava účetnictví                  •   navrženy nové přílohy v účetní závěrce podle kategorií účetních jednotek                     tak, aby:                          »  malé a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní zá-                           věrky ověřeny auditorem, uváděly pouze základní informace,                          »  malé a mikro účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní zá-                           věrky ověřeny auditorem, uváděly základní informace a část dalších                           informací,                          »  střední a velké účetní jednotky uváděly základní informace a všechny                           další informace a                          »  velké účetní jednotky uváděly navíc ještě doplňující informace.                   Účetní jednotky mohou vést účetnictví v plném nebo ve zjednodušeném rozsa-             hu. Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, tvoří oprav-             né položky a rezervy pouze podle zvláštních právních předpisů,  neoceňují majetek                                                                     67             a  závazky reálnou hodnotou, sestavují účetní závěrku ve zkráceném  rozsahu (viz             odd. 6.2.1).              [6.2.1]  Účetní závěrka               Obsah účetní závěrky je stanovený § 18 zákona. Účetní závěrka je nedílný celek             a tvoří ji:                 •   rozvaha (bilance),                 •   výkaz zisku a ztráty,                 •   příloha, která vysvětluje a doplňuje informace ve výkazech.                   Účetní závěrka obchodních společností zahrnuje i přehled o peněžních tocích             a přehled o změnách vlastního kapitálu.                                                68                 V rozvaze jsou uspořádány a označeny položky majetku a jiných aktiv, závazků             a jiných pasiv. Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány a označeny položky nákladů             a výnosů a výsledku hospodaření. Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené             v rozvaze a výkazu zisku a ztráty; informace v ní se uvádějí zpravidla v tomtéž pořadí,             v jakém jsou vykázány položky v rozvaze a výkazu zisku a ztráty.                 Přehled o peněžních tocích je rozpisem vybraných položek majetku a podává             informaci o přírůstcích (příjmech) a úbytcích (výdajích) peněžních prostředků a pe-             něžních ekvivalentů v členění na provozní, investiční a finanční činnost v průběhu             účetního období.               67  Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu, ve znění pozdějších předpisů.             68  Účetní jednotky uvedené v § 1a písm. b) až d) – banky, pojišťovny a zajišťovny a penzijní společnosti                 vymezené v příslušných zákonech – nesestavují přehled o peněžních tocích. Malé účetní jednotky                 a mikro účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách                 vlastního kapitálu (§18 odst. 2 zákona o účetnictví).                                                                                     [67]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]               Přehled o změnách vlastního kapitálu je rozpisem položky A. Vlastní kapitál           z rozvahy a podává informaci o uspořádání jeho položek, které vyjadřují jeho celko-           vou změnu za účetní období.              Účetní jednotky sestavují rozvahu a výkaz zisku a ztráty a přílohu k účetní závěr-           ce v plném nebo ve zkráceném rozsahu.              Rozvaha v plném rozsahu zahrnuje všechny položky uvedené v příloze 1 vyhláš-           ky (rozvaha v plném rozsahu je uvedena v příloze 1) a sestavuje ji účetní jednotka,           která je:              •   velkou účetní jednotkou,              •   střední účetní jednotkou,              •   malou účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou                  auditorem, nebo              •   mikro účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou                  auditorem.               Rozvahu ve zkráceném rozsahu je možné sestavovat ve dvou verzích: v rozšíře-           né a základní verzi. Rozvaha ve zkráceném rozsahu, rozšířené verzi, zahrnuje položky           podle přílohy č. 1 k této vyhlášce označené písmeny a římskými číslicemi a rozděle-           ní pohledávek na dlouhodobé a krátkodobé (C.II.1. Dlouhodobé pohledávky a  C.II.2.           Krátkodobé pohledávky) a může ji sestavovat malá účetní jednotka, která nemá po-           vinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Vzor rozvahy ve zkráceném rozsahu,           rozšířené verzi uvádí tabulka 6.3.                      Tabulka 6.3: Vzor rozvahy ve zkráceném rozsahu, rozšířená verze            Rozvaha           Aktiva celkem           A         Pohledávky za upsaný základní kapitál           B         Dlouhodobý majetek           B.I.      Dlouhodobý nehmotný majetek           B.II.     Dlouhodobý hmotný majetek           B.III.    Dlouhodobý finanční majetek           C.        Oběžná aktiva           C.I.      Zásoby           C.II.     Pohledávky                     C.II.1 Dlouhodobé pohledávky                     C.II.2. Krátkodobé pohledávky           C.III.    Krátkodobý finanční majetek           C.IV.     Peněžní prostředky           D.        Časové rozlišení aktiv             [68]","[6]  Národní úprava účetnictví               Pasiva celkem              A.        Vlastní kapitál              A.I.      Základní kapitál              A.II.     Ážio a kapitálové fondy              A.III.    Fondy ze zisku              A. IV.    Výsledek hospodaření minulých let              A.V.      Výsledek hospodaření běžného účetního období              A.VI.     Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku              B. + C.   Cizí zdroje              B.        Rezervy              C.        Závazky              D.        Časové rozlišení pasiv                                Zdroj: vlastní zpracování podle vyhlášky 500/2002 Sb.                 Rozvaha ve zkráceném rozsahu, v základní verzi obsahuje položky podle přílohy             č. 1 k této vyhlášce, a to pouze položky označené písmeny. Může ji sestavovat mikro             účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, viz             tabulka 6.4.                        Tabulka 6.4: Vzor rozvahy ve zkráceném rozsahu, základní verze               Rozvaha              Aktiva celkem              A.        Pohledávky za upsaný základní kapitál              B.        Dlouhodobý majetek              C.        Oběžná aktiva              D.        Časové rozlišení aktiv               Pasiva celkem              A.        Vlastní kapitál              B. + C.   Cizí zdroje              B.        Rezervy              C.        Závazky              D.        Časové rozlišení pasiv                                Zdroj: vlastní zpracování podle vyhlášky 500/2002 Sb.                 Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu zahrnuje všechny položky podle přílohy             č. 2 nebo č. 3 vyhlášky (vzor výkazu zisku a ztráty v plném rozsahu obsahují přílohy             2 a 3) a sestavuje ho:                 •   účetní jednotka, která je obchodní společností, a                 •   z ostatních účetních jednotek ta, která je:                                                                                      [69]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]                        »  velkou účetní jednotkou,                       »  střední účetní jednotkou,                       »  malou účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ově-                        řenou auditorem, nebo                       »  mikro účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ově-                        řenou auditorem.               Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu zahrnuje položky označené římský-           mi číslicemi nebo písmeny a výpočtové položky podle přílohy č. 2 nebo č. 3 k vyhláš-           ce. Může ho sestavit malá účetní jednotka nebo mikro účetní jednotka, která:              •   není obchodní společností, a               •   nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.               Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu podle druhového a účelového členění           nákladů uvádějí tabulky 6.5 a 6.6.                  Tabulka 6.5: Výkaz zisku a ztráty v druhovém členění ve zkráceném rozsahu            Výkaz zisku a ztráty v druhovém členění nákladů           I.        Tržby z prodeje výrobků a služeb           II.       Tržby za prodej zboží           A         Výkonová spotřeba           B.        Změna stavu zásob vlastní činností           C.        Aktivace           D.        Osobní náklady           E.        Úpravy hodnot v provozní oblasti           III.      Ostatní provozní výnosy           F.        Ostatní provozní náklady           *         Provozní výsledek hospodaření           IV.       Výnosy z dlouhodobého finančního majetku – podíly           G.        Náklady vynaložené na prodané podíly           V.        Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku           H.        Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem           VI.       Výnosové úroky a podobné výnosy           I.        Úpravy hodnot rezerv ve finanční oblasti           J.        Nákladové úroky a podobné náklady           VII.      Ostatní finanční výnosy           K.        Ostatní finanční náklady           *         Finanční výsledek hospodaření           **        Výsledek hospodaření před zdaněním           L.        Daň z příjmu            [70]","[6]  Národní úprava účetnictví               **        Výsledek hospodaření po zdanění              M.        Převod podílu na výsledku společníkům              ***       Výsledek hospodaření za účetní období              *         Čistý obrat za účetní období = I. + II. + III. + IV. + V. + VI. + VII.                               Zdroj: vlastní zpracování podle vyhlášky 500/2002 Sb.                    Tabulka 6.6: Výkaz zisku a ztráty v účelovém členění ve zkráceném rozsahu               Výkaz zisku a ztráty              I.        Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb              A.        Náklady prodeje (včetně úprav hodnot)              *         Hrubý zisk nebo ztráta              B.        Odbytové náklady (včetně úprav hodnot)              C.        Správní náklady (včetně úprav hodnot)              II.       Ostatní provozní výnosy              D.        Ostatní provozní náklady              *         Provozní výsledek hospodaření              III.      Výnosy z dlouhodobého finančního majetku – podíly              E.        Náklady vynaložené na prodané podíly              IV.       Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku              F.        Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem              V.        Výnosové úroky a podobné výnosy              G.        Úpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti              H.        Nákladové úroky a podobné náklady              VI.       Ostatní finanční výnosy              I.        Ostatní finanční náklady              *         Finanční výsledek hospodaření              **        Výsledek hospodaření před zdaněním              J.        Daň z příjmu              **        Výsledek hospodaření po zdanění              K.        Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům              ***       Výsledek hospodaření za období              *         Čistý obrat za účetní období = I. + II. + III. + IV. + V. + VI.                                Zdroj: vlastní zpracování podle vyhlášky 500/2002 Sb.                 Obsah přílohy k účetní závěrce je dán § 39 a)–c) vyhlášky a rozsah zveřejněných             informací záleží na velikosti účetní jednotky. Informace je možné rozdělit do tří zá-             kladních kategorií, viz tabulka 6.7.                                                                                           [71]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]                         Tabulka 6.7: Informace zveřejněné v příloze účetní závěrky           Informace v příloze účetní závěrky  Potřeba zveřejnit           Základní informace                •   použité účetní zásady a metody                                             •   způsoby oceňování                                             •   stanovení úprav hodnoty majetku                                             •   postup uplatněný při přepočtu údajů                                                v cizích měnách                                             •   informace o technice ocenění reálnou                                                hodnotou a její změny                                             •   podstata derivátů                                             •   dlouhodobé závazky (nad 5 let)                                             •   pohledávky a dluhy k členům řídicích                                                a kontrolních orgánů                                             •   výši nákladů a výnosů mimořádných                                                objemem nebo určením                                             •   průměrný přepočtený stav zaměstnanců                                                za období                                             •   u malých a mikro účetních jednotek, které                                                nemají povinnost ověření účetní závěrky                                                auditorem, informace o nabytí vlastních                                                akcií nebo podílů           Informace malých a mikro účetních   •   zůstatky na počátku a konci           jednotek, které mají povinnost mít   účetních období, přírůstky a úbytky           účetní závěrku ověřenou auditorem    u dlouhodobých aktiv                                             •   výši oprávek a opravných položek a jejich                                                změny                                             •   výši úroků aktivovaných do ocenění                                                majetku                                             •   povahu a obchodní účel transakcí                                                nezahrnutých v rozvaze                                             •   transakce se spřízněnými stranami           Další informace velkých a středních   •   vztahy podniků ve skupině           účetních jednotek                 •   počet a jmenovitou nebo účetní hodnotu                                                vydaných akcií za každou kategorii zvlášť                                             •   informace o vyměnitelných dluhopisech                                             •   doplňující informace k přepočtenému                                                stavu zaměstnanců podle kategorií                                             •   výši odměn přiznaných členům řídicích                                                a kontrolních orgánů                                             •   informace o navrhovaném zisku nebo                                                rozdělení ztráty                                             •   informace o rozčlenění tržeb z prodeje                                                zboží, výrobků a služeb podle kategorií                                                a podle trhů                                             •   odměnu auditora                      Zdroj: vlastní zpracování podle vyhlášky 500/2002 Sb. v aktuálním znění                [72]","[6]  Národní úprava účetnictví              [6.2.1.1]  Změny ve výkazech              V  novelizované vyhlášce došlo k  obsahovým i  formálním změnám ve výkazech.             Srovnání vzoru rozvahy ve zkráceném rozsahu v souladu se zněním vyhlášky plat-             ným k 31. 12. 2015 a zněním platným od 1. 1. 2016 uvádí tabulka 6.8.                                    Tabulka 6.8: Porovnání vzorů rozvahy               Uspořádání a označování položek rozvahy              Znění vyhlášky platné do 31. 12. 2015  Znění vyhlášky platné od 1. 1. 2016              Aktiva celkem                         Aktiva celkem              A.     Pohledávky za upsaný základní   A.    Pohledávky za upsaný základní                     kapitál                               kapitál              B.     Dlouhodobý majetek             B.     Dlouhodobý majetek              B.I.   Dlouhodobý nehmotný majetek    B.I.   Dlouhodobý nehmotný majetek              B.II.  Dlouhodobý hmotný majetek      B.II.  Dlouhodobý hmotný majetek              B.III  Dlouhodobý finanční majetek    B.III.  Dlouhodobý finanční majetek              C.     Oběžná aktiva                  C.     Oběžná aktiva              C.I.   Zásoby                         C.I.   Zásoby              C.II.  Dlouhodobé pohledávky          C.II.  Pohledávky              C.III.   Krátkodobé pohledávky        C.III.  Krátkodobý finanční majetek              C.IV.  Krátkodobý finanční majetek    C.IV.  Peněžní prostředky              D.I.   Časové rozlišení               D.     Časové rozlišení aktiv               Pasiva celkem                         Pasiva celkem              A.     Vlastní kapitál                A.     Vlastní kapitál              A.I.   Základní kapitál               A.I.   Základní kapitál              A.II.  Kapitálové fondy               A.II.  Ážio a kapitálové fondy              A.III.  Fondy ze zisku                A.III.  Fondy ze zisku              A.IV.  Výsledek hospodaření minulých let  A.IV.  Výsledek hospodaření minulých let              A.V.   Výsledek hospodaření běžného   A.V.   Výsledek hospodaření běžného                     účetního období                       účetního období                                                    A.VI.  Rozhodnuto o zálohové výplatě                                                           podílu na zisku              B.     Cizí zdroje                    B. + C. Cizí zdroje              B.I.   Rezervy                        B.     Rezervy              B.II.  Dlouhodobé závazky             C.     Závazky              B.III.  Krátkodobé závazky            D.     Časové rozlišení pasiv              B.IV.  Bankovní úvěry a výpomoci              C.I.   Časové rozlišení                                Zdroj: vlastní zpracování podle vyhlášky 500/2002 Sb.                 Z  podrobnější analýzy položek rozvahy vyplývá, že v  řádku označeném B.I.                                                                                      [73]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]            Dlouhodobý nehmotný majetek dochází v novelizované verzi rozvahy ke zrušení vy-           kazování položky Zřizovací výdaje,  protože nesplňuje kritéria pro vykazování dlou-                                         69           hodobého majetku, viz tabulka 6.9.                        Tabulka 6.9: Změny v položce Dlouhodobý nehmotný majetek                Uspořádání a označování položky rozvahy Dlouhodobý nehmotný majetek           Znění vyhlášky platné do 31. 12. 2015  Znění vyhlášky platné od 1. 1. 2016           B.I.  Dlouhodobý nehmotný majetek     B.I.  Dlouhodobý nehmotný majetek                B.I.1. Zřizovací výdaje                      Zrušeny                B.I.2. Nehmotné výsledky              B.I.1. Nehmotné výsledky                      výzkumu a vývoje                       výzkumu a vývoje                B.I.3. Software                       B.I.2. Ocenitelná práva                B.I.4. Ocenitelná práva                      B.I.2.1. Software                B.I.5. Goodwill                              B.I.2.2. Ostatní ocenitelná                B.I.6. Jiný dlouhodobý nehmotný              práva                      majetek                         B.I.3.  Goodwill                B.I.7. Nedokončený dlouhodobý         B.I.4. Ostatní dlouhodobý                      nehmotný majetek                       nehmotný majetek                B.I.8.  Poskytnuté zálohy na          B.I.5.  Poskytnuté zálohy na                      dlouhodobý nehmotný                    dlouhodobý nehmotný                      majetek                                majetek a nedokončený                                                             dlouhodobý nehmotný                                                             majetek                                                             B.I.5.1. Poskytnuté zálohy                                                             na dlouhodobý nehmotný                                                             majetek                                                             B.I.5.2. Nedokončený                                                             dlouhodobý nehmotný                                                             majetek                          Zdroj: vlastní zpracování v souladu s vyhláškou 500/2002 Sb.               U goodwillu byla omezena maximální doba odepisování na 120 měsíců, viz           tabulka 6.10.                           Tabulka 6.10: Změny v době odepisování goodwillu            Znění vyhlášky platné do 31. 12. 2015  Znění vyhlášky platné od 1. 1. 2016           § 6 Dlouhodobý nehmotný majetek, odst. 3 § 6 Dlouhodobý nehmotný majetek, odst. 3           Účetní jednotka může rozhodnout o době   Účetní jednotka může rozhodnout o době           odepisování goodwillu nebo záporného   odepisování goodwillu nebo záporného           goodwillu delší než 60 měsíců.       goodwillu delší než 60 měsíců, nejdéle                                                však 120 měsíců.                             Zdroj: vlastní zpracování podle vyhlášky 500/2002 Sb.              69  Podle § 6 odstavce 1vyhlášky 500/2002 Sb., ve znění platném do 31. 12. 2015, jsou zřizovacími výdaji              souhrn výdajů vynaložených na založení účetní jednotky do okamžiku jejího vzniku, zejména              soudní a správní poplatky, výdaje na pracovní cesty, odměny za zprostředkování a poradenské              služby, nájemné a pachtovné. Zřizovací výdaje se odepisují nejvýše po dobu pěti let. Zřizovacími              výdaji nejsou zejména výdaje na pořízení dlouhodobého majetku a zásob, na reprezentaci nebo              výdaje související s přeměnou obchodní korporace nebo družstva.           [74]","[6]  Národní úprava účetnictví                  Ve vykazování dalších položek v rozvaze v plném rozsahu jsou ve vykazování             krátkodobého finančního majetku peněžní prostředky přesunuty do samostatné po-             ložky s novým označením C.IV. Peněžní prostředky, viz tabulka 6.11.                           Tabulka 6.11: Změny v položce Krátkodobý finanční majetek                   Uspořádání a označování položek rozvahy Krátkodobý finanční majetek              Znění vyhlášky platné do 31. 12. 2015  Znění vyhlášky platné od 1. 1. 2016              C.IV.  Krátkodobý finanční majetek    C.III.  Krátkodobý finanční majetek                     C.IV.1.  Peníze                      C.III.1.  Podíly – ovládaná nebo                     C.IV.2.  Účty v bankách                      ovládající osoba                     C.IV.3.  Krátkodobé cenné            C.III.2.  Ostatní krátkodobý                            papíry a podíly                       finanční majetek                     C.IV.4.  Pořizovaný krátkodobý                            finanční majetek                                                    C.IV.  Peněžní prostředky                                                          C.IV.1  Peněžní prostředky                                                                  v pokladně                                                          C.IV.2.  Peněžní prostředky                                                                  na účtech                                Zdroj: vlastní zpracování podle vyhlášky 500/2002 Sb.                 Vykazování vydaných dluhopisů se přesunuje do položky C.I.2. Závazky k úvě-             rovým institucím, která nahrazuje stávající položku B.IV.1. Bankovní úvěry dlouho-             dobé, viz tabulka 6.12.                               Tabulka 6.12: Vykazování vydaných dluhopisů               Uspořádání a označování položek rozvahy Bankovní úvěry dlouhodobé a Závazky              k úvěrovým institucím              Znění vyhlášky platné do 31. 12. 2015  Znění vyhlášky platné od 1. 1. 2016              B.IV.   Bankovní úvěry a výpomoci     C.I.   Dlouhodobé závazky                      B.IV.1.  Bankovní úvěry              C.I.1  Vydané dluhopisy                               dlouhodobé                         C.I.1.1.Vyměnitelné                                                                  dluhopisy                                                                  C.I.1.2. Ostatní                                                                  dluhopisy                                Zdroj: vlastní zpracování podle vyhlášky 500/2002 Sb.                  V souladu s novelizací vyhlášky došlo i ke změnám ve výkazu zisku a ztráty.             Porovnání původní a novelizované podoby zobrazují tabulky 6.13 a 6.14.                                                                                              [75]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]                   Tabulka 6.13: Výkaz zisku a ztráty v druhovém členění – porovnání změn           Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty – druhové členění            Znění vyhlášky platné do 31. 12. 2015  Znění vyhlášky platné od 1. 1. 2016           I.    Tržby za prodej zboží           I.    Tržby z prodeje výrobků a služeb           A.    Náklady vynaložené na prodané   II.   Tržby za prodej zboží                 zboží           +     Obchodní marže                  A     Výkonová spotřeba           II.   Výkony                          B.    Změna stavu zásob vlastní                                                       činností           B.    Výkonová spotřeba               C.    Aktivace           +     Přidaná hodnota                 D.    Osobní náklady           C.    Osobní náklady                  E.    Úpravy hodnot v provozní oblasti           D.    Daně a poplatky                 III.  Ostatní provozní výnosy           E.    Odpisy dlouhodobého hmotného    F.    Ostatní provozní náklady                 a nehmotného majetku           III.  Tržby z prodeje dlouhodobého                 majetku a materiálu           F.    Zůstatková cena prodaného                 dlouhodobého majetku                 a materiálu           G.    Změna stavu rezerv a opravných                 položek v provozní oblasti                 a komplexních nákladů příštích                 období           IV.   Ostatní provozní výnosy           H.    Ostatní provozní náklady           V.    Převod provozních výnosů           I.    Převod provozních nákladů           *     Provozní výsledek hospodaření   *     Provozní výsledek hospodaření           VI.   Tržby z prodeje cenných papírů   IV.  Výnosy z dlouhodobého                 a podílů                              finančního majetku – podíly           J.    Prodané cenné papíry a podíly   G.    Náklady vynaložené na prodané                                                       podíly           VII.  Výnosy z dlouhodobého           V.    Výnosy z ostatního dlouhodobého                 finančního majetku                    finančního majetku            VIII.  Výnosy z krátkodobého finančního   H.   Náklady související s ostatním                 majetku                               dlouhodobým finančním                                                       majetkem           K.    Náklady z finančního majetku    VI.   Výnosové úroky a podobné                                                       výnosy               [76]","[6]  Národní úprava účetnictví               IX.   Výnosy z přecenění cenných      I.    Úpravy hodnot rezerv ve finanční                    papírů a derivátů                     oblasti              L.    Náklady z přecenění cenných     J.    Nákladové úroky a podobné                    papírů a derivátů                     náklady              M.    Změna stavu rezerv a opravných   VII.  Ostatní finanční výnosy                    položek ve finanční oblasti              X.    Výnosové úroky                  K.    Ostatní finanční náklady              N.    Nákladové úroky              XI.   Ostatní finanční výnosy              O.    Ostatní finanční náklady              XII.  Převod finančních výnosů              P.    Převod finančních nákladů              *     Finanční výsledek hospodaření   *     Finanční výsledek hospodaření              Q.    Daň z příjmu za běžnou činnost  **    Výsledek hospodaření před                                                          zdaněním              **    Výsledek hospodaření za běžnou   L.   Daň z příjmu                    činnost              XIII.  Mimořádné výnosy               **    Výsledek hospodaření po                                                          zdanění              R.    Mimořádné náklady               M.    Převod podílu na výsledku                                                          společníkům              S.    Daň z příjmu z mimořádné činnosti  ***  Výsledek hospodaření za účetní                                                          období              *     Mimořádný výsledek hospodaření  *     Čistý obrat za účetní období =                                                          = I. + II. + III. + IV. + V. + VI. + VII.              T.    Převod podílu na výsledku                    hospodaření společníkům              ***   Výsledek hospodaření za účetní                    období              **** Výsledek hospodaření před                    zdaněním                                Zdroj: vlastní zpracování podle vyhlášky 500/2002 Sb.                  Ve výkazu zisku a  ztráty byla zrušeny stávající položky + Obchodní marže                                                                                      70             a + Přidaná hodnota.  Položka A. Náklady vynaložené na prodané zboží byla přesu-                                71             nuta do položky A. Výkonová spotřeba, která obsahuje:                 •   A.1 Náklady vynaložené na prodané zboží,                 •   A.2 Spotřeba materiálu a energie,                 •   A.3 Služby.                70  Obchodní marže = I. Tržby za prodané zboží − A. Náklady vynaložené na prodané zboží.             71  Přidaná hodnota = Obchodní marže + II. Výkony − B. Výkonová spotřeba.                                                                                     [77]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]               Došlo ke změně metody účtování změny stavu zásob vytvořených vlastní čin-           ností  a majetku vzniklého vlastní činností.  Položka B. Změna stavu zásob vlastní                                                 73               72           činností obsahuje náklady či snížení nákladů z titulu přírůstku nebo úbytku zásob           vlastní činností v průběhu běžného účetního období. O změně nedokončené výroby,           polotovarů, výrobků a mladých a ostatních zvířat a jejich skupin je účtováno pro-           střednictvím příslušného účtu účtové skupiny 58 – Změna stavu zásob vlastní čin-           ností a aktivace.               Položka C. Aktivace obsahuje snížení nákladů v provozní oblasti z titulu vytvo-           ření zásob nebo dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku vlastní činností;           o nákladech souvisejících s vytvořením těchto aktiv je účtováno jako o snížení ná-           kladů ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 58 – Změna stavu zásob vlastní           činností a aktivace.              Vznikla nová položka E. Úpravy hodnot v provozní oblasti, která obsahuje úpra-           vy zohledňující změny v ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku,           zásob a pohledávek, ať již je tato změna trvalá (odpisy), nebo dočasná (opravné po-           ložky).              Došlo ke změně obsahu položek III. Ostatní provozní výnosy a F. Ostatní pro-           vozní náklady, kam se přesunuly všechny provozní výnosy a náklady, v původní verzi           výkazu zobrazené v jiných řádcích pod jinými názvy. Zároveň se sem přesunuly mi-           mořádné výnosy a náklady, protože mimořádná část výsledovky byla zrušena.              K upřesnění názvů nebo obsahu vybraných položek došlo i v oblasti finančních           výnosů (položky IV. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku – podíly, V. Výnosy           z ostatního dlouhodobého finančního majetku, VI. Výnosové úroky a podobné výnosy,           VII. Ostatní finanční výnosy) a finančních nákladů (G. Náklady vynaložené na proda-           né podíly, H. Náklady související s ostatním finančním majetkem, I.  Úpravy hodnot           a rezervy ve finanční oblasti, J. Nákladové úroky a podobné náklady, K.  Ostatní finanč-           ní náklady). Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu je uveden v příloze 2.              Ve výkazu zisků a ztrát v účelovém členění nákladové položky A. Náklady pro-           deje (včetně úprav hodnot), B. Odbytové náklady (včetně úprav hodnot) a C. Správní           náklady (včetně úprav hodnot) obsahují náklady na provozní činnost členěné podle           funkce. Obsahové vymezení ostatních výnosů a nákladů, provozních i finančních,           je obdobné jako v původní výsledovce, může se lišit pouze názvem nebo označením           položky. Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu uvádí příloha 3.              Byla zrušena povinnost účetní jednotky, která zvolila pro sestavení výkaz zisku           a ztráty v účelovém členění, uvádět v rámci přílohy náklady a výnosy provozního           výsledku hospodaření v členění podle druhového členění. Změny ve výkazu zisku           a ztráty v účelovém členění uvádí tabulka 6.14.             72  Do konce roku 2015 se změna stavu zásob vlastní výroby účtovala na výnosové účty skupiny 61              Změna stavu zásob.           73  Do konce roku 2015 se aktivace majetku a služeb účtovala na výnosové účty skupiny 62 Aktivace.           [78]","[6]  Národní úprava účetnictví                      Tabulka 6.14: Výkaz zisku a ztráty v účelovém členění – porovnání změn              Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty – účelové členění              Původní verze vyhlášky 500/2002 Sb.   Novelizovaná verze vyhlášky 500/2002 Sb.              I.    Tržby z prodeje zboží, výrobků   I.  Tržby z prodeje výrobků, zboží                    a služeb                             a služeb              A.    Náklady prodeje                 A.   Náklady prodeje (včetně úprav                                                         hodnot)              *     Hrubý zisk nebo ztráta          *    Hrubý zisk nebo ztráta              B.    Odbytové náklady                B.   Odbytové náklady (včetně úprav                                                         hodnot)              C.    Správní režie                   C.   Správní náklady (včetně úprav                                                         hodnot)              II.   Jiné provozní výnosy            II.  Ostatní provozní výnosy              D.    Jiné provozní náklady           D.   Ostatní provozní náklady              *     Provozní výsledek hospodaření   *    Provozní výsledek hospodaření              III.  Tržby z prodeje cenných papírů   III.  Výnosy z dlouhodobého finančního                    a podílů                             majetku – podíly              E.    Prodané cenné papíry a podíly   E.   Náklady vynaložené na prodané                                                         podíly              IV.   Výnosy z dlouhodobého           IV.  Výnosy z ostatního dlouhodobého                    finančního majetku                   finančního majetku              V.    Výnosy z krátkodobého           F.   Náklady související s ostatním                    finančního majetku                   dlouhodobým finančním majetkem              F.    Náklady z finančního majetku    V.   Výnosové úroky a podobné výnosy              VI.   Výnosy z přecenění cenných      G.   Úpravy hodnot a rezervy ve                    papírů a derivátů                    finanční oblasti              G.    Náklady z přecenění cenných     H.   Nákladové úroky a podobné                    papírů a derivátů                    náklady              H.    Změna stavu rezerv a opravných   VI.  Ostatní finanční výnosy                    položek ve finanční oblasti              VII.  Výnosové úroky                  I.   Ostatní finanční náklady              I.    Nákladové úroky                 *    Finanční výsledek hospodaření              VIII.  Ostatní finanční výnosy        **   Výsledek hospodaření před                                                         zdaněním              J.    Ostatní finanční náklady        J.   Daň z příjmu              IX.   Převod finančních výnosů        **   Výsledek hospodaření po zdanění              K.    Převod finančních nákladů       K.   Převod podílu na výsledku                                                         hospodaření společníkům              *     Finanční výsledek hospodaření   *** Výsledek hospodaření za období              L.    Daň z příjmu za běžnou činnost  *    Čistý obrat za účetní období =                                                         = I. + II. + III. + IV. + V. + VI.                                                                                        [79]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]            **    Výsledek hospodaření za běžnou                 činnost           X.    Mimořádné výnosy           M.    Mimořádné náklady           N.    Daň z příjmu z mimořádné                 činnosti           *     Mimořádný výsledek hospodaření           O.    Převod podílu na výsledku                 hospodaření společníkům           ***   Výsledek hospodaření za účetní                 období           **** Výsledek hospodaření před                 zdaněním                        Zdroj: vlastní zpracování podle novelizované vyhlášky 500/2002 Sb.             [6.2.1.2]  Změny v účtovém rozvrhu            Změny v legislativě zasáhly i do oblasti směrné účtové osnovy a účtového rozvrhu.           Zrušením zřizovacích výdajů jako samostatného nehmotného majetku byl ve skupi-           ně 01 Dlouhodobý nehmotný majetek zrušen účet 011 Zřizovací výdaje.              Došlo ke změnám ve vykazování změny stavu zásob a aktivace z výnosových           účtů ve skupině 61 Změna stavu zásob vlastní činností a 62 Aktivace na nákladové           účty ve skupině 58 Změny stavu zásob vlastní činností a aktivace. Změny v účtovém           rozvrhu uvádí tabulka 6.15.                      Tabulka 6.15: Změny ve vykazování změny stavu zásob a aktivací           Název účtu                                      Původní účet  Nový účet           Změna stavu zásob nedokončené výroby                     611         581           Změna stavu polotovarů vlastní výroby                    612         582           Změna stavu výrobků                                      613         583           Změna stavu zvířat                                       614         584           Aktivace materiálu a zboží                               621         585           Aktivace vnitropodnikových služeb                        622         586           Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku                 623         587           Aktivace dlouhodobého hmotného majetku                   624         588                      Zdroj: vlastní zpracování podle vyhlášky 500/2002 Sb., v aktuálním znění               Byla zrušena mimořádná část výsledovky, to znamená výnosové účty skupiny 68 Mimo-           řádné výnosy a nákladové účty skupiny 58 Mimořádné náklady. Tyto položky se přesunuly do           skupin 54 Jiné provozní náklady a 64 Jiné provozní výnosy. Změny v účtovém rozvrhu uvádí           tabulka 6.16.            [80]","[6]  Národní úprava účetnictví                        Tabulka 6.16: Změny ve vykazování mimořádných nákladů a výnosů              Název účtu                                     Původní účet   Nový účet              Mimořádné provozní náklady                               588         547              Mimořádné provozní výnosy                                688         649                         Zdroj: vlastní zpracování podle vyhlášky 500/2002 Sb., v aktuálním znění                  Zrušením mimořádných nákladů a  výnosů dojde i  ke zrušení mimořádného             výsledku hospodaření. S tím souvisí zrušení mimořádné daně z příjmu splatné i od-             ložené, tj. účtů 593 Daň z příjmu z mimořádné činnosti splatná a 594 Daň z příjmu             z mimořádné činnosti odložená.                                                                                                                                           [81]","[7]     Naplnění cílů směrnice              Tato kapitola je celkovým zhodnocením cílů, které se objevily v konzultačních mate-           riálech při přípravě směrnice, a zvážením, zda tvůrci směrnice vzali v úvahu připo-           mínky z konzultačních materiálů a případné dopady ustanovení směrnice na infor-           mace zveřejněné v účetních závěrkách.              Aktuální směrnice 2013/34/EU vznikla úpravou, aktualizací a  moderniza-           cí čtvrté, případně sedmé směrnice. Do textu byly zapracovány změny v pojmech,           které mají lépe odpovídat moderní účetní terminologii, vliv na obsahovou podstatu           příslušných ustanovení ale nemají. Mezi změny patří náhrada pojmu „společnost“           pojmem „podnik“, změna „účetní závěrky“ na „finanční výkaz“ a náhrada „výroční           zprávy“ za „zprávu vedení společnosti“.             [7.1]  Shoda směrnice 2013/34/EU a čtvrté směrnice             I přes deklarovanou modernizaci směrnice, zaměřenou na zjednodušení adminis-           trativní zátěže a zlepšení vypovídací schopnosti účetních závěrek, zůstala výrazná           část směrnice v původní verzi. Komparace obou směrnic vychází ze Srovnávací ta-           bulky, uvedené v příloze VII směrnice, která obsahuje přehled článků, jež v aktuální           směrnici zůstávají v podstatě stejné jako odpovídající články ve čtvrté směrnici Rady           78/660/EHS, případně sedmé směrnici Rady 83/349/EHS, liší se pouze číslováním.                                                                                   74           Podrobnější přehled shody uvádí tabulky 7.1 až 7.9.             Kapitola 1 Oblast působnosti, definice a kategorie podniků (články 1–3)           V článku 2 je seskupeno několik definic, jež byly původně v textu rozptýleny na           několika místech. Článek 3 představuje právní základ pro pojmy „malý“, „střední“           a „velký“ podnik. Přitom zachovává dosavadní postup pro určování velikosti podni-           ku na základě čistého obratu, bilanční sumy a počtu zaměstnanců. Směrnice v  plném           rozsahu harmonizuje kritéria pro určení velikosti podniků, zatímco doposud měly           členské státy na výběr, zdali ve svém právním systému uznají různé velikosti a do jisté           míry i příslušná velikostní kritéria. 75                  74  K uvedeným článkům patří ustanovení čl. 1 odst. 1 (včetně příloh I a II), čl. 2 odst. 2 až 8, čl. 3 odst.              6 až 9, čl. 4, čl. 5 odst. 2 a 3, čl. 6 odst. 2 a 3, čl. 7, čl. 8 odst. 1 až 5, čl. 10, čl. 11 odst. 1 až 7, čl. 11 odst.              11, čl. 12 odst. 2, čl. 19 odst. 2, čl. 20, 21, 22, čl. 28 odst. 2, čl. 29 odst. 2 a 3, čl. 30, 32, čl. 33 odst. 1              a 2, čl. 34 odst. 1, čl. 35 s výjimkou odstavce 3 a čl. 44, 45, 47 a 51.           75  I když v souladu s vybranými politikami mohou členské státy používat i jiná kritéria.           [82]","[7]  Naplnění cílů směrnice                   Tabulka 7.1: Shoda v kapitole 1 Oblastní působnosti, definice a kategorie podniků              Směrnice 2013/34/EU     Řešený problém             Směrnice 78/660/EHS              Čl. 2 bod 2             Definice účastí            Čl. 17              Čl. 2 bod 3             Definice spřízněné strany  Čl. 43 odst. 1 bod 7b              Čl. 2 bod 4             Definice dlouhodobých aktiv  Čl. 15 odst. 2              Čl. 2 bod 5             Definice čistého obratu    Čl. 28              Čl. 2 bod 6–7           Definice pořizovací ceny   Čl. 35 odst. 2–3                                      a výrobních nákladů              Čl. 2 bod 8             Úprava hodnoty aktiv       Čl. 19              Čl. 2 bod 14 a 15       Definice investičních podniků   Čl. 5 odst. 2–3                                      a finančních holdingových                                      podniků              Čl. 3 odst. 2 a čl. 14 odst. 1  Kategorie malých podniků  Čl. 11 první pododstavec                                      Zjednodušení pro malé                                      a střední podniky              Čl. 3 odst. 3           Charakteristika středních   Čl. 27 první pododstavec                                      podniků                    návětí              Čl. 3 odst. 9 první     Převod účetních závěrek na   Čl. 11 třetí pododstavec              pododstavec             EURO ve státech, které je                                      nepřijaly              Čl. 3 odst. 9 druhý     Převod účetních závěrek na   Čl. 12 odst. 2              pododstavec             EURO ve státech, které je                                      nepřijaly, úprava celkových                                      součtů              Čl. 3 odst. 10          Při změnách sledovaných    Čl. 12 odst. 1                                      hraničních hodnot vyhodnotit                                      po dvě po sobě jdoucí období              Čl. 3 odst. 11          Výpočet bilanční sumy      Čl. 12 odst. 3              Čl. 3 odst. 13          Přezkoumání hraničních     Čl. 53 odst. 2                                      hodnot pro zařazení podniků                                      do jednotlivých kategorií                                      z důvodu inflace                       Zdroj: vlastní zpracování podle směrnice 78/660/EHS a směrnice 2013/34/EU              Kapitola 2 Obecná ustanovení a obecné zásady (články 4–8)              Článek 4 zavádí plně harmonizovaný režim pro sestavování finančních výkazů ma-             lých podniků, který spočívá ve zpracování výsledovky, rozvahy a zjednodušeného             komentáře. Předkládání dalších údajů by členské státy vyžadovat neměly.                 Článek 5 zavádí obecnou zásadu významnosti. Vykazování, oceňování, prezen-             tace a zveřejňování údajů ve finančních výkazech by podle něj mělo podléhat omeze-             ní co do významnosti. Díky tomu by mělo být možné např. slučovat údaje z několika             řádků výsledovky či rozvahy nebo upustit od zveřejnění v komentáři u těch údajů,                                                                                       [83]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]            jež prahu významnosti nedosahují. Podobně by nemusely být vykazovány ani vý-           daje a náklady příštích období a rezervy. Určení prahu významnosti je ponecháno           primárně na odpovědnosti daného podniku, ať již tento podnik podléhá auditu, či           nikoli.              Článek 5 dále zavádí obecnou zásadu, podle níž je ve finančních výkazech nutno           zachycovat ekonomickou podstatu transakcí, nikoli jen jejich právní formu. Cílem           tohoto ustanovení je upravit společné obecné zásady, a tyto zásady tak v rámci EU           harmonizovat. Směrnice tuto metodu prezentace dosud připouštěly, avšak členské           státy ji nebyly povinny převzít do svých vnitrostátních právních předpisů.                        Tabulka 7.2: Shoda v kapitole 2 Obecná ustanovení a obecné zásady           Směrnice 2013/34/EU       Poznámka                 Směrnice 78/660/EHS           Čl. 4 odst. 1–5           Obecná ustanovení a zásady,  Čl. 2 odst. 1–6                                     obsah účetní závěrky, věrné                                     a pravdivé zobrazení           Čl. 4 odst. 4             Odchýlení od požadavku   Čl. 31 odst. 2                                     směrnice z důvodu věrného                                     a pravdivého zobrazení           Čl. 6 odst. 1 návětí a písm.   Obecné zásady účetního   Čl. 31 odst. 1           a) až f)                  výkaznictví           Čl. 6 odst. 1 písm. g)    Obecní zásady účetního   Čl. 7                                     výkaznictví, zákaz                                     kompenzace           Čl. 6 odst. 1 písm. h) a odst.   Obecné zásady účetního   Čl. 4 odst. 6           3                         výkaznictví, účtování                                     a vykazování v souladu                                     s podstatou transakce           Čl. 6 odst. 1 písm. i)    Obecné zásady účetního   Čl. 35 odst. 1 písm. a)                                     výkaznictví, realizované zisky           Čl. 6 odst. 5             Obecné zásady účetního   Čl. 31 odst. 1a                                     výkaznictví, podmíněné                                     závazky a podmíněná aktiva           Čl. 7 odst. 1             Alternativní metoda      Čl. 32, Čl. 33 odst. 1 první                                     oceňování dlouhodobých   pododstavec písm. c)                                     aktiv v přeceněných                                     hodnotách           Čl. 7 odst. 2             Zobrazení rozdílu z přecenění  Čl. 33 odst. 2 písm. a)                                     při použití alternativní   první pododstavec a čl. 33                                     metody oceňování         odst. 2 písm. b), c) a d)                                     dlouhodobých aktiv           Čl. 7 odst. 3             Úpravy hodnot            Čl. 33 odst. 3                                     dlouhodobých aktiv při                                     použití alternativní metody                                     oceňování              [84]","[7]  Naplnění cílů směrnice               Směrnice 2013/34/EU       Poznámka                 Směrnice 78/660/EHS              Čl. 8 odst. 1 písm. a)    Ocenění finančních nástrojů   Čl. 42a odst. 1                                        reálnou hodnotou              Čl. 8 odst. 1 písm. b)    Oceňování aktiv jiných než   Čl. 42e                                        finančních nástrojů reálnou                                        hodnotou              Čl. 8 odst. 2             Charakteristika komoditních   Čl. 42a odst. 2–5a                                        smluv jako derivátových                                        nástrojů              Čl. 8 odst. 7–8           Stanovení reálné hodnoty   Čl. 42b–c                                        pro oceňování finančních                                        nástrojů              Čl. 8 odst. 9             Zobrazení rozdílů        Čl. 42f                                        z přecenění aktiv jiných                                        než finanční nástroje ve                                        výsledovce                       Zdroj: vlastní zpracování podle směrnice 78/660/EHS a směrnice 2013/34/EU               Kapitola 3 Rozvaha a výsledovka (články 9–14), přílohy III, IV, V, VI             Směrnice obsahuje dvě podoby členění rozvahy, vertikální a horizontální. Výsledov-             ky jsou stanoveny pouze ve dvou podobách (místo bývalých čtyř), jedna je založena             na povaze položek, druhá na jejich funkci. Cílem této změny je zlepšit vzájemnou             srovnatelnost těchto finančních výkazů a současně zachovat způsob prezentace polo-             žek, který uživatelé už znají. Byla zrušena mimořádná část výsledovky, tyto položky             se přesunuly do běžné činnosti.                 Režim sestavování zjednodušených finančních výkazů je předmětem následných             změn v článku 16, který reaguje na snížení počtu členění výkazů.                              Tabulka 7.3: Shoda v kapitole 3 Rozvaha a výsledovka              Směrnice 2013/34/EU      Poznámka                 Směrnice 78/660/EHS              Čl. 9 odst. 1            Obecná ustanovení o rozvaze  Čl. 3                                       a výsledovce, zásada bilanční                                       kontinuity              Čl. 9, odst. 2–5         Obecná ustanovení        Čl. 4 odst. 1–4                                       o rozvaze a výsledovce,                                       vykazování položek rozvahy                                       a výsledovky              Čl. 9 odst. 6            Obecná ustanovení        Čl. 6                                       o rozvaze a výsledovce,                                       možnost zahrnutí rozdělení                                       zisku nebo vypořádání                                       ztráty do výkazů                                                                                         [85]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]            Směrnice 2013/34/EU      Poznámka                 Směrnice 78/660/EHS           Čl. 9 odst. 7 písm. a)   Zachycování účasti v roční   Čl. 59 odst. 1                                    účetní závěrce           Čl. 9 odst. 7 písm. b) a c)  Zobrazení výsledku   Čl. 59 odst. 6 písm. b) a c)                                    hospodaření připadající na                                    účast           Čl. 10                   Prezentace rozvahy       Čl. 8           Čl. 11                   Alternativní členění rozvahy  Čl. 10a           Čl. 12 odst. 1–2         Zvláštní ustanovení vztahující  Čl. 13 odst. 1–2                                    se na určité rozvahové                                    položky, aktiva nebo                                    pasiva vztahující se k více                                    rozvahovým položkám           Čl. 12 odst. 3           Klasifikace krátkodobých   Čl. 15 odst. 1                                    a dlouhodobých aktiv           Čl. 12 odst. 4           Obsah přílohy k účetní   Čl. 16                                    závěrce, vykazování věcných                                    práv k nemovitostem           Čl. 12 odst. 5–6         Zvláštní ustanovení vztahující  Čl. 35 odst. 1 písm. b) a c)                                    se na vybrané rozvahové                                    položky, úpravy hodnot                                    dlouhodobých aktiv           Čl. 12 odst. 7 první a druhý   Úprava hodnot krátkodobých  Čl. 39 odst. 1 písm. b) a d)           pododstavec              aktiv           Čl. 12 odst. 8 a čl. 17 odst. 1  Možnost volby aktivace   Čl. 35 odst. 4           písm. a) bod vi)         úroků z úvěrů           Čl. 12 odst. 9           Použití metod FIFO, LIFO   Čl. 40 odst. 1                                    a váženého aritmetického                                    průměru           Čl. 12 odst. 10          Zvláštní ustanovení vztahující  Čl. 41                                    se na vybrané rozvahové                                    položky, zobrazení dluhů           Čl. 12 odst. 11 čtvrtý   Odepisování nehmotných   Čl. 34           pododstavec              aktiv           Čl. 12 odst. 12 první až třetí  Tvorba rezerv     Čl. 20 odst. 1–3           pododstavec           Čl. 12 odst. 12 třetí    Ocenění rezerv           Čl. 42 první pododstavec           pododstavec           Čl. 13 odst. 1–2         Prezentace výsledovky    Čl. 22 první a druhý                                                             pododstavec           Příloha III položka A–E  Horizontální členění rozvahy   Čl. 9 položka A–E (aktiva)                                    (aktiva)           Příloha III položka A–D  Horizontální členění rozvahy   Čl. 9 položka A–D (pasiva)                                    (vlastní kapitál a cizí zdroje)              [86]","[7]  Naplnění cílů směrnice               Směrnice 2013/34/EU      Poznámka                 Směrnice 78/660/EHS              Příloha IV               Vertikální členění rozvahy  Čl. 10              Příloha V body 1–15      Členění výsledovky, druhové   Čl. 23 body 1–15                                       členění nákladů              Příloha V body 16 a 17   Členění výsledovky, druhové   Čl. 23 body 20 a 21                                       členění nákladů              Příloha VI body 1–13     Členění výsledovky, účelové   Čl. 25 body 1–13                                       členění nákladů              Příloha VI body 14–15    Členění výsledovky, účelové   Čl. 25 body 18 a 19                                       členění nákladů              Čl. 14 odst. 2 písm. a) a b)  Agregace položek výsledovky  Čl. 27 první pododstavec                                                                písm. a) a c)                       Zdroj: vlastní zpracování podle směrnice 78/660/EHS a směrnice 2013/34/EU              Kapitola 4 Příloha k účetní závěrce (články 15–18)              Ve spojitosti se zveřejňováním údajů v komentářích poskytovaly směrnice členským             státům dosud řadu různých možností. Harmonizace v této oblasti znamená, že pod-             niky stejné velikostní kategorie budou podléhat v celé EU stejnému nebo srovnatel-             nému režimu.                 Tato kapitola zavádí pro poskytování informací v komentáři k finančním vý-             kazům přístup „zdola nahoru“. Údaje, které v komentáři musí zveřejňovat všechny             podniky, stanoví článek 17. Malé podniky přitom budou v porovnání s dosavadními             směrnicemi podléhat relativně omezenému režimu zveřejňování. V souladu s poža-             davky článku 4 je navrženo, aby členské státy nepožadovaly po podnicích v této kate-             gorii zveřejňování dalších informací.                 Střední podniky mají mít povinnost zveřejňovat informace podle článků 17 a 18,             zatímco informace vyžadované o velkých podnicích a subjektech veřejného zájmu se             řídí články 17–19. Podle článku 17 mají být všechny podniky nově povinny zveřejňo-             vat v komentáři k finančním výkazům události, k nimž došlo po datu účetní závěr-             ky. Tyto zásadní informace byly původně zveřejňovány ve zprávě vedení společnosti             a členské státy navíc mohly od této povinnosti upustit. V zájmu větší transparent-             nosti mají podniky všech velikostí ve svých ročních finančních výkazech povinně             zveřejňovat transakce se spřízněnými stranami včetně transakcí mezi 100% dceřiný-             mi společnostmi. Dosud však mohly členské státy od jejich zveřejňování upustit bez             ohledu na velikost daného podniku.                                                                                                [87]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]                          Tabulka 7.4: Shoda v kapitole 4 Příloha k účetní závěrce            Směrnice 2013/34/EU     Poznámka                  Směrnice 78/660/EHS           Čl. 16 odst. 1 písm. a)  Obsah přílohy k účetní   Čl. 43 odst. 1 bod 1                                   závěrce vztahující se na                                   všechny podniky, zveřejnění                                   účetních pravidel           Čl. 16 odst. 1 písm. b)  Obsah přílohy k účetní   Čl. 33 odst. 2 písm. a) druhý                                   závěrce pro položky       pododstavec                                   dlouhodobých aktiv                                   přeceněné za použití                                   alternativních metod ocenění           Čl. 16 odst. 1 písm. c)  Obsah přílohy k účetní   Čl. 42d                                   závěrce vztahující se na                                   všechny podniky, informace                                   zveřejněné při oceňování                                   finančních a jiných aktiv                                   reálnou hodnotou           Čl. 16 odst. 1 písm. d)  Obsah přílohy k účetní   Čl. 14                                   závěrce, vykazování                                   finančních závazků a záruk           Čl. 16 odst. 1 písm. e)  Obsah přílohy k účetní   Čl. 43 odst. 1 bod 13                                   závěrce pro všechny podniky           Čl. 17 odst. 1 písm. a)  Uvádění dalších informací   Čl. 15 odst. 3 písm. a)                                   středními podniky a subjekty                                   veřejného zájmu; informace                                   o dlouhodobých aktivech           Čl. 17 odst. 1 písm. b)  Uvádění informací středními   Čl. 39 odst. 1. písm. e)                                   a velkými podniky a subjekty                                   veřejného zájmu, úpravy                                   hodnot dlouhodobých aktiv                                   pro daňové účely           Čl. 17 odst. 1 písm. c) bod   Uvádění dalších informací   Čl. 43 odst. 1 bod 14 písm.           i)–ii)                  zveřejňovaných středními   a)–b)                                   a velkými podniky a subjekty                                   veřejného zájmu           Čl. 17 odst. 1 písm. d)   Uvádění dalších informací   Čl. 43 odst. 1 bod 12           první pododstavec       zveřejňovaných středními                                   a velkými podniky a subjekty                                   veřejného zájmu, odměny                                   přiznané členům správních,                                   dozorčích a řídicích orgánů                    [88]","[7]  Naplnění cílů směrnice               Směrnice 2013/34/EU     Poznámka                  Směrnice 78/660/EHS              Čl. 17 odst. 1 písm. e)  Uvádění dalších informací   Čl. 43 odst. 1 bod 9                                      zveřejňovaných středními                                      a velkými podniky a subjekty                                      veřejného zájmu, průměrný                                      počet zaměstnanců a osobní                                      náklady              Čl. 17 odst. 1 písm. f)  Uvádění dalších informací   Čl. 43 odst. 1 bod 11                                      zveřejňovaných středními                                      a velkými podniky a subjekty                                      veřejného zájmu, odložená                                      daň              Čl. 17 odst. 1 písm. g)   Uvádění dalších informací   Čl. 43 odst. 1 bod 2 první              první pododstavec       zveřejňovaných středními   pododstavec                                      a velkými podniky                                      a subjekty veřejného zájmu,                                      identifikační údaje o podniku              Čl. 17 odst. 1 písm. g)   Uvádění dalších informací   Čl. 45 odst. 1              druhý pododstavec       zveřejňovaných středními              Čl. 28 odst. 3          a velkými podniky a subjekty                                      veřejného zájmu              Čl. 17 odst. 1 písm. h), i),   Uvádění dalších informací   Čl. 43 odst. 1 bod 3–7              j), g), d)              zveřejňovaných středními                                      a velkými podniky a subjekty                                      veřejného zájmu              Čl. 17 odst. 1 písm. o)  Uvádění dalších informací   Čl. 50                                      středními a velkými podniky                                      a subjekty veřejného zájmu,                                      zveřejnění navrhovaného                                      rozdělení zisku nebo úhrady                                      ztráty              Čl. 17 odst. 1 písm. p)  Uvádění dalších informací   Čl. 43 odst. 1 bod 7a                                      zveřejňovaných středními                                      a velkými podniky a subjekty                                      veřejného zájmu              Čl. 18 odst. 1 písm. a)  Uvádění dalších informací   Čl. 43 odst. 1 bod 8                                      velkými podniky a subjekty                                      veřejného zájmu              Čl. 18 odst. 1 písm. b)   Uvádění dalších informací   Čl. 43 odst. 1 bod 15              a odst. 3               velkými podniky a subjekty                                      veřejného zájmu              Čl. 18 odst. 2          Uvádění dalších informací   Čl. 45 odst. 2                                      velkými podniky a subjekty                                      veřejného zájmu                        Zdroj: vlastní zpracování podle směrnice 78/660/EHS a směrnice 2013/34/EU                                                                                       [89]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]            Kapitola 5 Zpráva vedení společnosti (články 19–20)           Pokud jde o zprávu vedení společnosti, nedochází v jejím obsahu oproti stávající           úpravě ve čtvrté směrnici Rady 78/660/EHS a sedmé směrnici Rady 83/349/EHS           k věcným změnám.                        Tabulka 7.5: Shoda v kapitole 5 Zpráva vedení společnosti            Směrnice 2013/34/EU    Poznámka                   Směrnice 78/660/EHS           Čl. 19                 Zpráva vedení podniku      Čl. 46           Čl. 20                 Výkaz o správě a řízení podniku  Čl. 46a                     Zdroj: vlastní zpracování podle směrnice 78/660/EHS a směrnice 2013/34/EU           Kapitola 7 Zveřejňování (články 30–33)            Pokud jde o zveřejňování finančních výkazů, nedochází oproti jeho stávající úpravě           ve čtvrté směrnici Rady 78/660/EHS a sedmé směrnici Rady 83/349/EHS k věcným           změnám.                              Tabulka 7.6: Shoda v kapitole 7 Zveřejňování            Směrnice 2013/34/EU     Poznámka                   Směrnice 78/660/EHS           Čl. 30 odst. 1 a 2      Obecné požadavky na        Čl. 47 odst. 1 a 1a                                   zveřejnění           Čl. 31 odst. 1          Zjednodušení pro malé      Čl. 47 odst. 2                                   a střední podniky, osvobození                                   od povinnosti zveřejnit                                   výsledovku a zprávu vedení                                   podniku           Čl. 31 odst. 2          Zjednodušení pro malé      Čl. 47 odst. 3                                   a střední podniky, zveřejnění                                   zkrácené rozvahy           Čl. 32 odst. 1          Další požadavky na zveřejnění,   Čl. 48                                   plná verze závěrky se zprávou                                   auditora           Čl. 32 odst. 2          Další požadavky na zveřejnění,   Čl. 49                                   zkrácená verze závěrky bez                                   zprávy auditora           Čl. 33 odst. 1 písm. a)  Sestavení a zveřejnění závěrky   Čl. 50b                                   v souladu s požadavky                                   směrnice           Čl. 33 odst. 2          Stanovení odpovědnosti za   Čl. 50c                                   porušení povinnosti sestavení                                   a zveřejnění závěrky                    Zdroj: vlastní zpracování podle směrnice 78/660/EHS a směrnice 2013/34/EU               [90]","[7]  Naplnění cílů směrnice              Kapitola 8 Audit (články 34–36)             Obecné požadavky článku 34 prošly změnou, tak aby odrážely zásadu, kterou sleduje             předkládaný návrh, totiž že je třeba myslet především na potřeby malých a středních             podniků. V jejím důsledku budou malé podniky z hlediska evropského práva ob-             chodních společností v plném rozsahu osvobozeny od povinného auditu. Tento člá-             nek dále upřesňuje, že subjekty veřejného zájmu budou povinnému auditu podléhat             bez ohledu na svou velikost.                                   Tabulka 7.7: Shoda v kapitole 8 Audit               Směrnice 2013/34/EU    Poznámka                    Směrnice 78/660/EHS              Čl. 34 odst. 1         Povinnost zajistit, aby audit   Čl. 51 odst. 1                                     účetních závěrek prováděly                                     auditorské společnosti, schválení                                     na základě směrnice 2006/43/ES                       Zdroj: vlastní zpracování podle směrnice 78/660/EHS a směrnice 2013/34/EU              Kapitola 9 Osvobození a omezení týkající se osvobození (články 36–40)             V případě velkých podniků a subjektů veřejného zájmu, které působí v těžebním prů-             myslu a v odvětví těžby dřeva v původních lesích, jsou zavedeny nové požadavky na             předkládání výkazů. Za všechny země, v nichž působí, jsou povinny zveřejňovat kaž-             doročně platby, jež odvádějí vládám v daném rozpočtovém roce, pokud je výše těchto             plateb pro přijímající vládu významná; jsou-li tyto platby přiřazeny ke konkrétnímu             projektu, jsou povinny zveřejnit i platby za všechny takové projekty. V případě po-             třeby je nutno příslušné výkazy zpracovat na konsolidované bázi. V takovém případě             jsou z povinnosti předkládat vlastní výkaz vyjmuty dceřiné podniky a mateřský pod-             nik, jenž výkaz zpracoval.                     Tabulka 7.8: Shoda v kapitole 9 Osvobození a omezení týkající se osvobození               Směrnice 2013/34/EU   Poznámka                     Směrnice 78/660/EHS              Čl. 37                Osvobození pro dceřiné podniky   Čl. 57              Čl. 38                Zveřejňování pro podniky, které   Čl. 57a                                    jsou v jiných podnicích společníky                                    s neomezeným ručením                       Zdroj: vlastní zpracování podle směrnice 78/660/EHS a směrnice 2013/34/EU              Kapitola 11 Závěrečná ustanovení (články 49–55)              V zájmu zohlednění ekonomického vývoje a inflace by měl článek 42 Komisi zmoc-             nit, aby pravidelně přezkoumávala limitní hodnoty v článku 3, podle nichž je určo-             vána velikost podniků. Tento krok je nutný k dlouhodobému zachování reálné hod-             noty těchto limitů. Komise by měla být dále zmocněna aktualizovat druhy subjektů                                                                                       [91]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]            vyjmenovaných v příloze I a II, tak aby odpovídaly případným změnám na úrovni           členských států. Je nezbytné specifikovat a rozpracovat pojem významnosti plateb           tak, aby byl zajištěn příslušný a náležitý rozsah zveřejňování plateb, které odvádějí           vládám podniky v těžebním průmyslu a podniky v odvětví těžby dřeva v původních           lesích. Je důležité použít akty v přenesené pravomoci, aby byla vytvořena odborně           fundovaná a účelná pravidla, která Komisi umožní zohlednit všechny dostupné od-           borné poznatky.              Přesný rozsah a podmínky tohoto přenesení pravomoci jsou podrobně popsány           v článku 42. V neposlední řadě upřesňuje nový článek 46, že subjekty veřejného zá-           jmu nejsou zpravidla oprávněny využívat výjimek, jež směrnice stanoví.                          Tabulka 7.9: Shoda v kapitole 11 Závěrečná ustanovení            Směrnice 2013/34/EU   Poznámka                      Směrnice 78/660/EHS           Čl. 51                Sankce                        Čl. 60a           Čl. 55                Určení směrnice členským státům  Čl. 62                    Zdroj: vlastní zpracování podle Směrnice 78/660/EHS a Směrnice 2013/34/EU             [7.2]  Variantní řešení ve směrnici             Směrnice v mnoha případech obsahuje variantní řešení jednotlivých situací, která           jsou označena formulací „povolit či vyžadovat“ („permit or require”) nebo odkazy           na národní legislativu (podrobněji viz oddíl 5.2.4). Variantní řešení vzniklo jako dů-           sledek skutečnosti, že účetní směrnice jsou určeny pro země, které spadají do dvou           odlišných systémů regulace účetnictví. Každá evropská země má svůj národní re-           gulační systém, který vychází z právního systému a způsobu financování domácích           společností. Existují dva typy právní kultury: anglosaský a kontinentální typ právní           kultury. Právo volby umožňuje při transpozici směrnic do národních legislativ urči-           tou obsahovou volnost a respektování národních specifik (Žárová, 2006).              Variantní řešení do jisté míry zjednoduší aplikaci směrnice, ale v  konečném           součtu snižují vypovídací schopnost účetních výkazů, protože neposkytují uživate-           lům srovnatelné informace.              Variantní řešení je možné rozdělit na dvě části:              •   varianty, které mají vliv na hodnotu majetku, závazků a výsledek hospoda-                  ření ve výkazech (rozdíly ve způsobu oceňování a uznávání položek účetní                  závěrky);              •   varianty, které mají vliv na podobu účetní závěrky (výběr ze dvou typů roz-                  vahy a výsledovky, agregace položek, zjednodušení pro vybrané typy účet-                  ních jednotek a podobně).              Položky, u kterých existuje možnost volby a které mají vliv na hodnotu majetku,           závazků a výsledku hospodaření, jsou zobrazeny v rozvaze v tabulce 7.10.            [92]","[7]  Naplnění cílů směrnice                              Tabulka 7.10: Rozvaha se zobrazením možností volby                        Aktiva              A.        Nesplacený upsaný základní kapitál z toho splatný                        (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se splatný základní                        kapitál vykazuje v položce Vlastní kapitál; v takovém případě se splatná,                        avšak dosud nesplacená část základního kapitálu vykazuje v aktivech buď                        v položce A., nebo v položce D.II.).              B.        Zřizovací výdaje, jak jsou stanoveny vnitrostátními právními předpisy,                        pokud povolují jejich vykazování v aktivech. Vnitrostátní právní předpisy                        mohou rovněž stanovit, že se zřizovací výdaje vykazují jako první položka                        v části Nehmotná aktiva.              C.        Dlouhodobá aktiva                   I.   Nehmotná aktiva                        1. Náklady na vývoj, pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich                        vykazování v aktivech.                        2. Koncese, patenty, licence, ochranné známky a podobná práva a aktiva,                        pokud byly:                        a) pořízeny za úplatu,                        b) vytvořeny vlastní činností podniku, a pokud vnitrostátní právní                        předpisy povolují jejich vykazování v aktivech.                   II.  Hmotná aktiva                        Položky zachycené v účetních výkazech se oceňují v pořizovacích cenách                        nebo výrobních nákladech. Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat                        oceňování dlouhodobých aktiv v přeceněných hodnotách. Stanoví-li                        vnitrostátní právo oceňování na základě přecenění, vymezí současně jeho                        obsah, limity a pravidla používání.                   III.  Finanční aktiva                        Členské státy mohou povolit nebo vyžadovat oceňování finančních                        nástrojů, včetně derivátových finančních nástrojů, reálnou hodnotou.              D.        Krátkodobá aktiva                   I.   Zásoby                        Členské státy mohou povolit, aby se pořizovací cena nebo náklady na                        výrobu zásob zboží stejné kategorie i všech zastupitelných položek včetně                        investic vypočítávaly na základě vážených průměrných cen, podle metody                        „first in – first out (FIFO)“, „last in – first out (LIFO)“ nebo podle metody                        zohledňující obecně uznávané, osvědčené postupy.                   II.  Pohledávky (možnost vykázat náklady a příjmy příštích období)                   III.  Investice                        Vlastní podíly (s uvedením jejich jmenovité hodnoty, nebo nemají-                        li jmenovitou hodnotu, s uvedením jejich účetní hodnoty), pokud                        vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v rozvaze.                   IV.  Bankovní a pokladní hotovost              E.        Náklady a příjmy příštích období (možnost vykázat v položce D.II.                        Pohledávky)                                                                                          [93]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]                       Vlastní kapitál a cizí zdroje           A.         Vlastní kapitál                 I.   Upsaný základní kapitál (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že                      se v této položce vykazuje splatný základní kapitál; v takovém případě se                      musí výše upsaného základního kapitálu a splaceného základního kapitálu                      vykázat odděleně)                 II.  Emisní ážio                 III.  Fond z přecenění                 IV.  Fondy                      Zákonný rezervní fond, pokud ho vnitrostátní předpisy vyžadují.                      Rezervní fond na vlastní podíly, pokud ho vnitrostátní právní předpisy                      vyžadují.                 V.   Výsledek hospodaření za minulá účetní období                 VI.  Výsledek hospodaření za účetní období           B.         Rezervy                      Členské státy mohou povolit vytvoření rezerv určených ke krytí nákladů,                      jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď                      pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich                      výše nebo datum, ke kterému vzniknou.           C.         Závazky (možnost vykázat výdaje a výnosy příštích období)           D.         Výdaje a výnosy příštích období (pokud se nevykazují v části C. Závazky)            Zdroj: vlastní zpracování na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, příloha III             [7.2.1]  Modelová řešení možností volby            V současnosti není možné ověřit praktické důsledky možnosti volby v jednotlivých           členských zemích (Jílek, Svobodová, 2013). V teoretické rovině je možné pro ověření           důsledků možnosti volby použít modelové příklady (řešení v tabulkách 7.11 až 7.33).              Pro potřeby modelu bylo ze všech možností volby uvedených v tabulce 7.10 vy-           bráno šest položek, na kterých bude možnost volby demonstrována. Byly vybrány           s ohledem na cíl  obecného účetního výkaznictví, tj. poskytnout informace o finanč-                         76           ní pozici a výkonnosti účetní jednotky. U každé z položek existují dvě varianty zob-           razení ve výkazech, viz tabulka 7.11.                         76  Protože směrnice nedefinuje obecný cíl účetního výkaznictví, byla použita definice z Koncepčního              rámce IFRS.           [94]","[7]  Naplnění cílů směrnice                                  Tabulka 7.11: Varianty pro možnost volby              Číslo     Položka                 Varianta              položky              1.        Zřizovací výdaje        1 (aktivum)        2 (náklad)              2.        Náklady na vývoj        1 (aktivum)        2 (náklad)              3.        Nehmotná aktiva vytvořená  1 (aktivum)     2 (náklad)                        vlastní činností              4.        Ocenění hmotných aktiv  1 (pořizovací cena)  2 (přeceněná hodnota)              5.        Ocenění finančních aktiv  1 (pořizovací cena)  2 (reálná hodnota)              6.        Vykázání rezerv         1 (uznat rezervu)  2 (neuznat rezervu)                                         Zdroj: vlastní zpracování                  Řešení vychází z výchozí rozvahy, viz tabulka 7.12. V příkladu není použita žád-             ná konkrétní měna, pro zjednodušení byla u všech položek zvolena stejná hodnota.                                      Tabulka 7.12: Výchozí rozvaha               Rozvaha              Položka                                                    Hodnota              Dlouhodobý majetek                                                  3000              •   Hmotná aktiva                                                   1000              •   Nehmotná aktiva                                                 1000              •   Finanční aktiva                                                 1000              Oběžná aktiva                                                       3000              •   Zásoby                                                          1000              •   Pohledávky                                                      1000              •   Peníze                                                          1000              Aktiva celkem                                                       6000                Vlastní kapitál                                                     3000              •   Základní kapitál                                                1000              •   Fondy                                                           1000              •   Výsledek hospodaření (běžné i minulé období)                    1000              Závazky celkem                                                      3000              •   Rezervy                                                         1000              •   Dlouhodobé závazky                                              1000              •   Krátkodobé závazky                                              1000              Vlastní kapitál a cizí zdroje celkem                                6000                                          Zdroj: vlastní zpracování                                                                                        [95]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]            Řešení            Aktivace vybraných položek           Možnost volby platí pro situace, kdy je možné položky buď aktivovat, nebo uznat           v nákladech. Platí to pro volbu zřizovacích výdajů, nákladů na vývoj a nehmotných           aktiv vytvořených vlastní činností, (položky 1–3 v tabulce 7.12). Modelový příklad           uvádí varianty, kdy tyto položky nabývají 1 %, 25 %, 50 %, 75 % a 100 % z celkové           hodnoty nehmotných aktiv (hodnota nehmotných aktiv ve výchozí rozvaze je 1000,           hodnota dlouhodobého majetku celkem je 3000). Výpočet pro uznání položek jako           aktivum uvádí tabulka 7.13.                              Tabulka 7.13: Uznání položek jako aktivum            Podíl z hodnoty  Částka  Hodnota        Dlouhodobý       Změna bilanční           nehmotných               nehmotných     majetek          sumy*)           aktiv                    aktiv navýšená   navýšený                                    o aktivované   o aktivované                                    položky        položky                                                   Částka   Změna   Částka   Změna                                                            v %              v %                       1 %      10            1010    3010    +0,34    6010    +0,17                      25 %     250            1250    3250    +8,34    6250    +4,17                      50 %     500            1500    3500   +16,67    6500    +8,34                      75 %     750            1750    3750   +25,00    6750   +12,50                     100 %    1000            2000    4000   +33,34    7000   +16,67                                        Zdroj: vlastní zpracování              *) Bilanční suma se navýší v případě vzniku závazku nebo při aktivaci majetku           vytvořeného vlastní činností,  viz obrázky 7.1 a 7.2. V případě úhrady závazku se                                    77           bilanční suma nemění, změní se pouze poměr dlouhodobého majetku a oběžných           aktiv, viz obrázek 7.3.                                              Rozvaha                          Aktiva                               Pasiva                 + Dlouhodobý hmotný majetek                   + Závazky                     Obrázek 7.1: Změna v rozvaze při aktivaci položek a vzniku závazku                                       Zdroj: vlastní zpracování                77  Prostřednictvím snížení nákladů, které se projeví zvýšením výsledku hospodaření.           [96]","[7]  Naplnění cílů směrnice                                                 Rozvaha                             Aktiva                               Pasiva                    + Dlouhodobý hmotný majetek             + Výsledek hospodaření                    Obrázek 7.2: Změna v rozvaze při aktivaci položek vzniklých ve vlastní režii                                          Zdroj: vlastní zpracování                                                 Rozvaha                             Aktiva                               Pasiva                    + Dlouhodobý hmotný majetek                       − Peněžní prostředky                        Obrázek 7.3: Změna v rozvaze při aktivaci položek a úhradě závazku                                         Zdroj: vlastní zpracování                  V dalších letech se bude snižovat hodnota aktiv a výsledek hospodaření v závis-             losti na metodě odepisování a hodnotě odpisů. Předpokládejme rovnoměrné odpisy             s dobou životnosti 5 nebo 10 let. Hodnotu aktiv závislosti na odepisování uvádějí             tabulky 7.14 a 7.15.                    Tabulka 7.14: Hodnota aktiv v prvním roce odepisování, doba životnosti 5 let              Hodnota       Roční   Zůstatková   Hodnota            Zůstatková cena              nehmotného    odpis   cena         nehmotných aktiv   nehmotných aktiv              aktiva                             celkem, pořizovací   k rozvahovému dni                                                 cena                         10       2           8               1010                1008                        250      50         200               1250                1200                        500     100         400               1500                1400                        750     150         600               1750                1600                       1000     200         800               2000                1800                                         Zdroj: vlastní zpracování                    Tabulka 7.15: Hodnota aktiv v prvním roce odepisování, doba životnosti 10 let              Hodnota       Roční   Zůstatková   Hodnota            Zůstatková cena              nehmotného    odpis   cena         nehmotných aktiv   nehmotných aktiv              aktiva                             celkem,            k rozvahovému dni                                                 pořizovací cena                         10      1            9               1010                1009                        250     25          225               1250                1225                        500     50          450               1500                1450                                                                                      [97]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]            Hodnota        Roční   Zůstatková   Hodnota           Zůstatková cena           nehmotného     odpis  cena         nehmotných aktiv   nehmotných aktiv           aktiva                             celkem,            k rozvahovému dni                                              pořizovací cena                     750     75           675              1750                1675                    1000    100           900              2000                1900                                       Zdroj: vlastní zpracování              Pokud se položky související se vznikem nehmotných aktiv zaúčtují přímo do           nákladů, dochází ke změnám ve výsledku hospodaření a bilanční sumě, které jsou           uvedeny v tabulce 7.16.           Tabulka 7.16: Vliv položek uznaných v nákladech na výsledek hospodaření a bilanční sumu            Podíl z hodnoty  Částka  Vliv na výsledek           Bilanční suma*)           nehmotných               hospodaření                Částka   Změna v %           aktiv                      1 %        10                       −10      5990        −0,17                     25 %       250                      −250      5750        −4,17                     50 %       500                      −500      5500        −8,34                     75 %       750                      −750      5250       −12,50                    100 %      1000                     −1000      5000       −16,67                                       Zdroj: vlastní zpracování              *) V případě existence závazku se bilanční suma nemění, viz obrázek 7.4. V pří-           padě úhrady závazku se bilanční suma sníží, viz obrázek 7.5.                                              Rozvaha                          Aktiva                               Pasiva                                                        − Výsledek hospodaření                                                              + Závazky                 Obrázek 7.4: Změna v rozvaze při uznání položek v rozvaze a vzniku závazku                                       Zdroj: vlastní zpracování                                             Rozvaha                            Aktiva                              Pasiva                     − Peněžní prostředky               −Výsledek hospodaření                Obrázek 7.5: Změna v rozvaze při uznání položek v nákladech a úhradě závazku                                       Zdroj: vlastní zpracování              Volba způsobů uznávání položek má vliv na výsledek hospodaření běžného ob-           dobí v jednotlivých letech, jak ukazují tabulky 7.17 a 7.18.           [98]","[7]  Naplnění cílů směrnice                      Tabulka 7.17: Porovnání výsledku hospodaření běžného období v 1. roce              Částka  Výsledek hospodaření  Výsledek hospodaření při aktivaci položky                      při uznání položky    Doba odepisování 5 let Doba odepisování 10 let                      v nákladech                   10                  −10                    −2                    −1                  250                 −250                   −50                   −25                  500                 −500                  −100                   −50                  750                 −750                  −150                   −75                 1000                −1000                  −200                  −100                                         Zdroj: vlastní zpracování                       Tabulka 7.18: Výsledek hospodaření běžného období v dalších letech               Částka  Výsledek hospodaření         Výsledek hospodaření při aktivaci                      při uznání položky           položky                      v nákladech v dalších letech  Doba odepisování 5 let  Doba                                                                           odepisování                                                                           10 let                                                   2.–5. rok   6.–10. rok  2.–10. rok                   10                            0          −2          0           −1                  250                            0         −50          0          −25                  500                            0        −100          0          −50                  750                            0        −150          0          −75                 1000                            0        −200          0         −100                                         Zdroj: vlastní zpracování                  Při uznání položky v nákladech se celá částka zobrazí ve výsledku hospodaření             běžného období, při aktivaci se rozloží v jednotlivých letech po dobu odepisování             dlouhodobého majetku.               Přecenění dlouhodobého hmotného majetku             K dalším možnostem volby patří oceňování dlouhodobého hmotného majetku buď             v pořizovací ceně, nebo v přeceněných hodnotách.  V případě ocenění v přeceně-                                                           78             ných hodnotách může dojít ke zvýšení, nebo snížení hodnoty majetku oproti poři-             zovací ceně.                       78  Směrnice 2013/34/EU článek 7.                                                                                     [99]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]                   Tabulka 7.19: Oceňování dlouhodobého hmotného majetku v přeceněných                                    hodnotách – zvýšení hodnoty            Částka     Podíl          Hodnota       Hodnota          Bilanční suma*)           přecenění  z hodnoty      hmotného      dlouhodobého                      dlouhodobého  majetku        majetku                      majetku        v přeceněných  v přeceněných                                     hodnotách     hodnotách                                                   Částka   Změna   Částka   Změna                                                            v %              v %                   10            1 %          1010    3010    +0,34    6010    +0,17                  250           25 %          1250    3250    +8,34    6250    +4,17                  500           50 %          1500    3500   +16,67    6500    +8,34                  750           75 %          1750    3750   +25,00    6750   +12,50                 1000          100 %          2000    4000   +33,37    7000   +16,67                                       Zdroj: vlastní zpracování              *) Bilanční suma se zvýší o položku Fond z přecenění ve vlastním kapitálu, viz           obrázek 7.6.                                             Rozvaha                           Aktiva                               Pasiva                 + Dlouhodobý hmotný majetek               + Fond z přecenění                 Obrázek 7.6: Přecenění dlouhodobého hmotného majetku – zvýšení hodnoty                                       Zdroj: vlastní zpracování               Změna v hodnotě majetku se promítne do změny v odpisech a výsledku hospo-           daření. Porovnání hodnoty odpisů a výsledku hospodaření při použití rovnoměrné-           ho odepisování a doby životnosti aktiva 5 let uvádí tabulka 7.20.                   Tabulka 7.20: Změna v odpisech a výsledku hospodaření při přecenění                                  hmotného a nehmotného majetku           Hodnota             Roční   Hodnota           Roční   Rozdíl odpisů           dlouhodobých        odpis  dlouhodobých       odpis           aktiv v pořizovacích       aktiv v přeceněných        Částka  Změna v %           cenách                     hodnotách                         1000    200                1010    202        2         +1                         1000    200                1250    250       50        +25                         1000    200                1500    300      100        +50                         1000    200                1750    350      150        +75                         1000    200                2000    400      200       +100                                        Zdroj: vlastní zpracování           [100]","[7]  Naplnění cílů směrnice                  Změny v odpisech mají vliv na výsledek hospodaření, viz tabulka 7.21.                 Tabulka 7.21: Změny ve výsledku hospodaření při přecenění dlouhodobého majetku                Výsledek hospodaření při   Výsledek hospodaření při   Rozdíl               ocenění v pořizovacích   ocenění v přeceněných               cenách                   hodnotách*)             Částka      Změna v %                                   1000                     998          −2         −0,2                                  1000                     950         −50         −5,0                                  1000                     900        −100        −10,0                                  1000                     850        −150        −15,0                                  1000                     800        −200        −20,0                  *) Výpočet: VH (1000) snížený o změny způsobené zvýšením odpisů (−2, −50,             −100, −150, −200).                                         Zdroj: vlastní zpracování                  V důsledku zvýšení hodnoty dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku             dochází ke snížení výsledku hospodaření z důvodu vyšších odpisů.                 Přecenění vyvolá současně změny v hodnotě i struktuře vlastního kapitálu, kdy             se vlastní kapitál celkem navýší o hodnotu fondu z přecenění a současně se bude sni-             žovat výsledek hospodaření o rozdíl mezi původními a navýšenými odpisy do doby,             než bude majetek odepsaný, viz tabulka 7.22.                             Tabulka 7.22: Změny ve struktuře vlastního kapitálu                Položka               Výchozí   Změny po přecenění, zvýšení hodnoty                                     hodnoty   majetku o:                                                   10     250     500      750    1000               Vlastní kapitál celkem    3000    3008    3200     3400    3600    3800               Základní kapitál          1000    1000    1000     1000    1000    1000               Fondy                     1000    1010    1250     1500    1750    2000               Výsledek hospodaření      1000     998     950     900      850     800                                          Zdroj: vlastní zpracování                  V případě, že při oceňování hmotného a nehmotného majetku v přeceněných             hodnotách dojde ke snížení hodnoty oproti pořizovací ceně, ukazuje změnu v souvi-             sejících položkách tabulka 7.23.                                                                                              [101]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]                   Tabulka 7.23: Oceňování hmotného a nehmotného majetku v přeceněných                                    hodnotách – snížení hodnoty             Podíl          Částka  Hodnota         Hodnota          Bilanční suma*)            z hodnoty              hmotného        dlouhodobého            dlouhodobého           majetku         majetku            majetku                v přeceněných   v přeceněných                                   hodnotách       hodnotách                                                   Částka   Změna   Částka   Změna                                                            v %              v %                      1 %      10             990     2990    −0,33    5990    −0,17                     25 %     250             750     2750    −8,33    5750    −4,17                     50 %     500             500     2500   −16,67    5500    −8,33                     75 %     750             250     2250   −25,00    5250   −12,50                    100 %    1000               0     2000   −33,33    5000   −16,67                                       Zdroj: vlastní zpracování               *) Bilanční suma se sníží buď v položce Fond z přecenění ve vlastním kapitálu,           nebo ve výsledku hospodaření, viz obrázky 7.7 a 7.8.                                              Rozvaha                          Aktiva                               Pasiva                 − Dlouhodobý hmotný majetek               − Fond z přecenění              Obrázek 7.7: Změna v rozvaze při snížení hodnoty dlouhodobého hmotného majetku                                       Zdroj: vlastní zpracování              nebo                                              Rozvaha                           Aktiva                               Pasiva                − Dlouhodobý hmotný majetek             − Výsledek hospodaření               Obrázek 7.8: Změna v rozvaze při snížení hodnoty dlouhodobého hmotného majetku                                       Zdroj: vlastní zpracování               Změna v hodnotě majetku se promítne do změny v odpisech a výsledku hospo-           daření. Porovnání hodnoty odpisů a výsledku hospodaření při použití rovnoměrné-           ho odepisování a doby životnosti aktiva 5 let uvádí tabulka 7.24.                 [102]","[7]  Naplnění cílů směrnice               Tabulka 7.24: Změna v odpisech a výsledku hospodaření při přecenění hmotného majetku               Hodnota            Roční   Hodnota           Roční   Rozdíl odpisů               dlouhodobých       odpis  dlouhodobých       odpis               aktiv v pořizovacích      aktiv v přeceněných        Částka  Změna v %               cenách                    hodnotách                            1000    200                990     198      −2          −1                            1000    200                750     150     −50         −25                            1000    200                500     100    −100         −50                            1000    200                250      50    −150         −75                            1000    200                  0       0    −200        −100                                          Zdroj: vlastní zpracování                  Změny v odpisech mají vliv na výsledek hospodaření, viz tabulka 7.25.                 Tabulka 7.25: Změny ve výsledku hospodaření při přecenění dlouhodobého majetku                Výsledek hospodaření   Výsledek hospodaření    Rozdíl               při ocenění            při ocenění               v pořizovacích cenách  v přeceněných           Částka       Změna v %                                      hodnotách*)                                1000                   1002            +2          +0,2                                1000                   1050           +50         +5,0                                1000                   1100          +100        +10,0                                1000                   1150          +150        +15,0                                1000                   1200          +200        +20,0                                         Zdroj: vlastní zpracování                  V důsledku snížení hodnoty dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku             dochází ke zvýšení výsledku hospodaření z důvodu nižších odpisů. Zároveň se objeví             změny ve struktuře vlastního kapitálu, viz tabulka 7.26.                              Tabulka 7.26: Změny ve struktuře vlastního kapitálu               Položka              Výchozí   Změny po přecenění, zvýšení hodnoty                                    hodnoty   majetku o:                                                  10      250     500      750    1000               Vlastní kapitál celkem   3000    2992     2800    2600     2400    2200               Základní kapitál         1000    1000     1000    1000     1000    1000               Fondy                    1000     990      750     500      250       0               Výsledek hospodaření     1000    1002     1050    1100     1150    1200                                         Zdroj: vlastní zpracování                  *) Výpočet: VH (1000) zvýšený o změny způsobené snížením odpisů (2, 50, 100,             150, 200)                                                                                      [103]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]            Ocenění dlouhodobého finančního majetku           Další z možností volby je volba mezi oceněním finančního majetku v pořizovacích           cenách nebo v reálné hodnotě.  Může dojít ke snížení i zvýšení hodnoty majetku, viz                                     79           tabulky 7.27 a 7.28.                    Tabulka 7.27: Přecenění dlouhodobého finančního majetku na reálnou                                     hodnotu – zvýšení hodnoty             Částka     Podíl        Hodnota        Hodnota          Bilanční suma            přecenění   z hodnoty   finančního     dlouhodobého                       finančního   majetku        majetku                       majetku      v přeceněných   v přeceněných                                    hodnotách      hodnotách                                                   Částka   Změna   Částka   Změna                                                            v %              v %                   10          1 %           1010     3010     0,34    6010     0,67                  250         25 %           1250     3250     8,34    6250     4,17                  500         50 %           1500     3500    16,67    6500     8,34                  750         75 %           1750     3750    25,00    6750    12,50                 1000        100 %           2000     4000    33,37    7000    16,67                                       Zdroj: vlastní zpracování               Zvýšení hodnoty dlouhodobého finančního majetku přeceněním na reálnou           hodnotu se v rozvaze zobrazí v položce Fond z přecenění, viz obrázek 7.9.                                              Rozvaha                           Aktiva                               Pasiva                + Dlouhodobý finanční majetek             + Fond z přecenění                Obrázek 7.9: Změna v rozvaze při přecenění dlouhodobého finančního majetku                                       Zdroj: vlastní zpracování                              79  Článek 8 Směrnice.           [104]","[7]  Naplnění cílů směrnice                            Tabulka 7.28: Přecenění dlouhodobého finančního majetku                                   na reálnou hodnotu – snížení hodnoty                Částka     Podíl        Hodnota        Hodnota           Bilanční suma               přecenění   z hodnoty   finančního     dlouhodobého                          finančního   majetku        majetku                          majetku      v přeceněných   v přeceněných                                       hodnotách      hodnotách                                                       Částka  Změna  Částka    Změna                                                               v %              v %                      10          1 %             990    2990    −0,33    5990    −0,17                     250         25 %             750    2750    −8,33    5750    −4,17                     500         50 %             500    2500   −16,67    5500    −8,33                     750         75 %             250    2250   −25,00    5250   −12,50                    1000        100 %               0    2000    33,33    5000   −16,67                                         Zdroj: vlastní zpracování                 Snížení hodnoty dlouhodobého  finančního majetku přeceněním na  reálnou             hodnotu se v rozvaze zobrazí v položce Fond z přecenění, viz obrázek 7.10.                                                 Rozvaha                             Aktiva                               Pasiva                   − Dlouhodobý finanční majetek             − Fond z přecenění                           Obrázek 7.10: Změna v rozvaze při přecenění dlouhodobého                                  finančního majetku na reálnou hodnotu                                         Zdroj: vlastní zpracování             Rezervy             V souladu s článkem 12 směrnice mohou členské státy povolit vytvoření rezerv urče-             ných ke krytí nákladů, jejichž povaha je jasně definovaná. Rozhodování mezi varian-             tami vychází z možností, zda uznat, nebo neuznat rezervu.  Varianty při uznávání                                                                  80             rezerv uvádí tabulka 7.29.                                   Tabulka 7.29: Varianty tvorby rezerv               Částka  podíl z hodnoty   Hodnota  Hodnota závazků   Výsledek hospodaření                      rezerv v %      rezerv    Částka  Změna v % Částka    Změna v %                   10               1     1010    3010       +0,33     −10          −1                  250              25     1250    3250       +8,33    −250         −25                  500              50     1500    3500      +16,67    −500         −50                  750              75     1750    3750      +25,00    −750         −75                 1000             100     2000    4000      +33,33   −1000        −100                                         Zdroj: vlastní zpracování             80  Tvorba rezerv podléhá národním legislativám.                                                                                    [105]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]               Pokud účetní jednotka uzná rezervu, nezmění se bilanční suma, ale poměr vlast-           ního kapitálu a cizích zdrojů, viz obrázek 7.11.                                              Rozvaha                            Aktiva                              Pasiva                                                        − Výsledek hospodaření                                                              + Rezervy                           Obrázek 7.11: Změna v rozvaze při uznání rezervy                                       Zdroj: vlastní zpracování           Leasingy           Specifickou položkou je uznávání a zobrazování finančního leasingu u nájemců a pro-           najímatelů. Směrnice se o způsobu uznávání předmětu leasingu nezmiňuje, v národ-           ních legislativách se obvykle předmět finančního leasingu zobrazuje v aktivech pro-           najímatele, který majetek zároveň odepisuje, a nájemce účtuje leasingové splátky do           nákladů.  Některé státy postupem času přijaly metodu používanou v Mezinárodních                  81           standardech účetního výkaznictví, kdy aktivem se stává položka, která účetní jednotce           přináší ekonomické užitky. Při tomto přístupu se majetek a závazky zobrazují v rozvaze           nájemce v částce nižší z reálné hodnoty a současné hodnoty leasingových splátek.                                                                                82              Reálnou hodnotou se rozumí hodnota splátek diskontovaná implicitní úrokovou           mírou leasingu.  V případě, že nájemce nezná implicitní úrokovou míru leasingu,                        83           může použít přírůstkovou výpůjční úrokovou míru. 84              Při účtování leasingových splátek u nájemce do nákladů se snižuje výsledek hos-           podaření a peněžní prostředky, viz obrázek 7.12.                                              Rozvaha                            Aktiva                              Pasiva                     − Peněžní prostředky               − Výsledek hospodaření                     Obrázek 7.12: Zobrazení leasingových splátek u nájemce v nákladech                                       Zdroj: vlastní zpracování               Při aktivaci předmětu leasingu u nájemce se zvyšuje bilanční suma a navyšuje se           81  Tento způsob se používá např. v České republice.           82  Tento způsob se používá na Slovensku nebo v Německu.           83  Implicitní úroková míra leasingu je úroková míra, která se stanoví na počátku doby leasingu tak,              aby se součet diskontovaných splátek rovnal reálné hodnotě aktiva, případně navýšené o počáteční              přímé náklady pronajímatele.           84  Přírůstková výpůjční úroková míra je sazba, kterou by nájemce zaplatil za obdobný leasing nebo za              vypůjčení částky nutné k úhradě předmětu leasingu.           [106]","[7]  Naplnění cílů směrnice              hodnota dlouhodobého majetku a závazků, viz obrázek 7.13.                                                Rozvaha                              Aktiva                               Pasiva                    + Dlouhodobý hmotný majetek                   + Závazky                              Obrázek 7.13: Aktivace předmětu leasing u nájemce                                         Zdroj: vlastní zpracování                  Každá leasingová splátka se rozdělí na snížení závazku a na úrok. Nájemce ma-             jetek odepisuje.                  Předpokládejme finanční leasing, 60 měsíčních splátek v hodnotě 10, úrokovou             míru 2 % p. a., odpis rovnoměrný, dobu odepisování 60 měsíců. Řešení u nájemce při             aktivaci majetku zobrazuje tabulka 7.30, při účtování splátek do nákladů tabulka 7.31.                          Tabulka 7.30: Finanční leasing u nájemce – uznání v aktivech                Položka                                                          Částka               Hodnota majetku pořízeného formou finančního leasingu               570               Roční odpis                                                         114               Roční splátky                                                       120               Snížení závazku za první rok                                        109               Úrok                                                                 11               Výsledek hospodaření (odpis + úrok)                                −125               Navýšení bilanční sumy ke dni zahájení leasingu                    +570               Údaje k rozvahovému dni běžného roku               Dlouhodobý majetek (netto)                                          456               Peněžní prostředky                                                 −120               Hodnota závazku                                                     461               Výsledek hospodaření                                               −125                                         Zdroj: vlastní zpracování               Tabulka 7.31: Finanční leasing u nájemce – zobrazení leasingových splátek v nákladech                Položka                                     Částka               Hodnota majetku pořízeného formou                                     0               finančního leasingu                          (majetek aktivuje pronajímatel)               Roční splátky                                                       120               Výsledek hospodaření                                               −120               Peněžní prostředky                                                 −120                                         Zdroj: vlastní zpracování                                                                                       [107]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]            [7.2.2]  Zobecnění možností volby            Modelová řešení uvedená v oddíle 7.2.1 naznačují různé možnosti uznávání nebo           oceňování vybraných položek účetní závěrky. V národních legislativách se tyto mož-           nosti vzájemně kombinují a vznikají různé varianty, ve kterých existují rozdíly v bi-           lanční sumě, hodnotě a struktuře majetku, hodnotě závazků a vlastního kapitálu. Je           třeba si uvědomit, že na základě těchto rozdílů dostává uživatel rozdílné informace ,           které mu slouží jako východisko pro rozhodování.              Obecně je možné pro výpočet počtu variant řešení použít vzorec pro výpočet           variací, kdy cílem je najít celkový počet všech řešení, která by mohla nastat. Poté je           třeba dané konkrétní řešení zobecnit na n a k variant.            Označíme-li:    X    hledaný počet všech možných řešení                           n    počet položek                           k    počet variant              kde n, k jsou přirozená čísla, pak výsledný počet řešení vypočítáme podle vzorce:                             X = n k                         (1)               Vývoj počtu řešení v závislosti na počtu položek uvádí tabulka 7.32 a graf v ob-           rázku 7.14.                         Tabulka 7.32: Počet řešení v závislosti na počtu položek            Počet variant      2           Počet položek      1     2     3    4     5     6     7     8     9    10           Počet řešení       2     4     8   16    32    64   128   256   512  1024                                       Zdroj: vlastní zpracování                                          C                                         Celkový počet řešeníelkový počet řešení                  Počet řešení                                                      Počet položek                       Obrázek 7.14: Vývoj počtu řešení v závislosti na počtu položek                                       Zdroj: vlastní zpracování           [108]","[7]  Naplnění cílů směrnice                  Z grafu je patrné, jak s rostoucím počtem položek (osa x) exponenciálně roste             počet všech možných řešení (osa y).                 V uváděném modelovém příkladu předpokládáme možnost volby v souladu se             směrnicí u šesti položek, viz zadání v tabulkách 7.11 a 7.12.                 Pro celkový počet řešení výběrového souboru se použije vzorec (1):                  X = 2 = 64                      6                 n = 6… počet položek ve výběrovém souboru                 k = 2… počet variant u jednotlivé položky                 X = celkový počet všech řešení výběrového souboru                   Při kombinaci šesti možností volby při výběru ze dvou variant řešení každé po-             ložky je výsledkem 36 možných řešení, kdy jednotlivé varianty ovlivňují bilanční             sumu, výsledek hospodaření, strukturu a hodnotu aktiva i pasiv.              [7.2.3]  Možnosti volby v české legislativě              Česká účetní legislativa využívá možnosti volby stanovené ve směrnici. Při výběru ze             dvou vzorů rozvahy, stanovených v článku 10 směrnice a přílohách III. a IV., tj. hori-             zontální členění rozvahy a vertikální členění rozvahy, používá členění horizontální.             Možnosti volby ve vykazování položek aktiv a pasiv zobrazují tabulky 7.33 a 7.34.                               Tabulka 7.33: Použití možnosti volby v aktivech                    Položka aktiv          Varianta 1             Varianta 2              A.   Pohledávky za upsaný   Vykázat upsaný         Vykázat upsaný                   základní kapitál       nesplacený kapitál     nesplacený kapitál ve                                          v aktivech             vlastním kapitálu              B.   Dlouhodobý majetek              B.I.  Dlouhodobý nehmotný                   majetek                   Zřizovací výdaje       Uznat jako aktivum     Zobrazit v nákladech                   Náklady na vývoj       Uznat jako aktivum     Zobrazit v nákladech                   Nehmotná aktiva        Uznat jako aktivum     Zobrazit v nákladech                   vytvořená vlastní činností                   určená k vlastnímu použití                   Nehmotná aktiva        Uznat jako aktivum     Zobrazit v nákladech                   vytvořená vlastní činností                   určená pro prodej              B.II. Dlouhodobý hmotný     Ocenit v pořizovacích   Možnost ocenit                   majetek                cenách                 v přeceněné hodnotě              B.III. Dlouhodobý finanční   Ocenit v pořizovacích   Možnost ocenit v reálné                   majetek                cenách                 hodnotě                                                                                      [109]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]                 Položka aktiv          Varianta 1             Varianta 2           C.   Oběžná aktiva           C.I.  Zásoby                Možnost použít metodu   Nepoužívat metodu LIFO                                       LIFO           C.II. Pohledávky            Zobrazit časové rozlišení   Zobrazit časové rozlišení                                       aktiv v pohledávkách   aktiv v samostatné                                                              položce           C.III. Krátkodobý finanční   Možnost vykázat vlastní   Možnost vykázat vlastní                majetek                podíly v aktivech      podíly ve vlastním                                                              kapitálu (−)           C.IV. Peněžní prostředky           D.   Časové rozlišení aktiv  Zobrazit náklady a příjmy  Zobrazit náklady a příjmy                                       příštích období        příštích období v položce                                                              C.II. Pohledávky                                       Zdroj: vlastní zpracování               Charakteristika vybraných položek aktiv:              •   Položka A. Pohledávky za upsaný základní kapitál obsahuje pohledávky za                  upisovateli a společníky obchodní korporace plynoucí z povinnosti splatit                  vklad do základního kapitálu a upsané nesplacené akcie.              •   Položka B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek obsahuje zejména nehmotné                  výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a goodwill s dobou                  použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou.                  Nehmotnými výsledky výzkumu a vývoje a softwarem se rozumí takové vý-                  sledky, které jsou buď vytvořeny vlastní činností k obchodování s nimi, nebo                  byly nabyty od jiných osob.              •   Položky zahrnuté pod B.II. Dlouhodobý hmotný majetek se při pořízení                  od dodavatelů oceňují pořizovacími cenami, při vytvoření vlastní činností                  vlastními náklady. Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou byl majetek                  pořízen, a náklady s ní související. Vlastními náklady se rozumí přímé ná-                  klady vynaložené na výrobu, případně i přiřaditelné nepřímé náklady, které                  se k výrobě vztahují.              •   Z položek zahrnutých pod B.III. Dlouhodobý finanční majetek se reálnou                  hodnotou k datu účetní závěrky oceňují cenné papíry s výjimkou cenných                  papírů držených do splatnosti, dluhopisů neurčených účetní jednotkou                  k obchodování, cenných papírů představujících účast v ovládané osobě nebo                  v osobě pod podstatným vlivem a cenných papírů emitovaných účetní jed-                  notkou.              •   V položce C.I. Zásoby se u stejného druhu zásob povoluje ocenění cenou,                  která vyplyne z ocenění jejich úbytku cenou zjištěnou váženým aritmetic-                  kým průměrem nebo způsobem, kdy první cena pro ocenění přírůstku zá-                  sob se použije jako první cena pro ocenění úbytku zásob.           [110]","[7]  Naplnění cílů směrnice                  •   Položka D. Časové rozlišení aktiv obsahuje tituly časového rozlišení, které                     mají aktivní zůstatek. Hlediskem pro účtování a vykazování účetních přípa-                     dů časového rozlišení je skutečnost, že jsou v okamžiku jejich účtování sou-                     časně známy jejich účel (věcné vymezení), částka a období, kterých se týkají.                               Tabulka 7.34: Použití možnosti volby v pasivech                      Položka pasiv          Varianta 1            Varianta 2              A.     Vlastní kapitál              A.I.   Základní kapitál      Vykázat upsaný základní  Vykázat upsaný                                           kapitál                a splacený základní                                                                  kapitál              A.III.  Fondy ze zisku        Vykázat rezervní fond   Národní legislativa                                            v souladu s národní   nevyžaduje vykázat                                            legislativou          rezervní fond                                           Vykázat rezervní fond na  Národní legislativa                                           vlastní podíly v souladu   nevyžaduje vykazovat                                           s národní legislativou  rezervní fond na vlastní                                                                  podíly              B. + C. Cizí zdroje              B.     Rezervy               Vykazování rezerv                                           určených ke krytí                                           nákladů v souladu                                           s národní legislativou              C.     Závazky                Možnost vykázat       Vykázat časové rozlišení                                            položky časového      v samostatné položce                                            rozlišení pasiv              D.     Časové rozlišení pasiv  Vykázat výdaje a výnosy  Vykázat výdaje a výnosy                                           příštích období        příštích období v části                                                                  C. Závazky                                         Zdroj: vlastní zpracování                 Charakteristika vybraných položek pasiv:                 •   Položka A.I. Základní kapitál obsahuje A.I.1. Základní kapitál, A.I.2. Vlastní                     podíly (−) a A.II.3. Změny základního kapitálu. A.I.1. Základní kapitál ob-                     sahuje zapsaný základní kapitál obchodních korporací, zapsané i nezapsané                     kmenové jmění státních podniků, základní kapitál obchodních společnos-                     tí povinně nezapisovaný. Tato položka obsahuje též u fyzické osoby rozdíl                     mezi majetkem určeným k podnikání a dluhy plynoucími z podnikání při                     zohlednění  účtování o  reálných hodnotách v  příslušné položce vlastního                     kapitálu. Položka A.I.2. Vlastní podíly obsahuje vlastní podíly (zobrazené                     na účtu ve skupině 25 Krátkodobý finanční majetek), položka se uvádí se                     záporným znaménkem. Položka A.I.3. Změny základního kapitálu obsahuje                     změny základního kapitálu vykazované příslušnými obchodními korpora-                     cemi před zápisem změn základního kapitálu do obchodního rejstříku.                                                                                     [111]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]               •   Položka B. Rezervy obsahuje rezervy podle zvláštních právních předpisů,                                                                                   85                  rezervu na důchody a podobné závazky, rezervu na daň z příjmů a ostatní                  rezervy.              •   Položka D. Časové rozlišení pasiv obsahuje tituly časového rozlišení, které                  mají pasivní zůstatek. Hlediskem pro účtování a vykazování účetních přípa-                  dů časového rozlišení je skutečnost, že jsou v okamžiku jejich účtování sou-                  časně známy jejich účel (věcné vymezení), částka a období, kterých se týkají.               Směrnice umožňuje oceňování majetku a závazků v souladu s odst. 18 v poři-           zovacích cenách nebo výrobních nákladech. Členské státy mohou v souladu s kap. 2           odstavci 7 a 8 povolit nebo vyžadovat oceňování dlouhodobých aktiv v přeceněných           hodnotách. V souladu s článkem 8 směrnice mohou členské státy povolit nebo vyžado-           vat oceňování vybraných finančních nástrojů (včetně derivátových) reálnou hodnotou           (podrobněji viz odd. 5.2.2). Z možností volby ve směrnici nepovoluje česká legislativa           oceňování dlouhodobého majetku v přeceněných hodnotách, viz obrázek 7.15.                                                 Dlouhodobý majetek            Pořizovací cena                                               Zásoby                                                Majetek vzniklý ve            Vlastní náklady                                               vlastní režii             Možnosti volby                                                       X          Dlouhodobý                           Přeceněná hodnota      Nepoužívá se    majetek                             Reálná hodnota                         Finanční majetek                          Obrázek 7.15: Využití oceňovacích modelů v české legislativě                                       Zdroj: vlastní zpracování               Pořizovací cenou se v souladu s § 25 zákona o účetnictví k okamžiku uskutečně-           ní účetního případu oceňují:              •   hmotný a nehmotný majetek a zásoby pořízené od dodavatelů,              •   podíly, cenné papíry a deriváty při pořízení,              •   pohledávky pořízené za úplatu.             85  Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších              předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění              pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve              znění pozdějších předpisů.           [112]","[7]  Naplnění cílů směrnice                  Vlastními náklady se v souladu s § 25 zákona o účetnictví k okamžiku usku-             tečnění účetního případu oceňují hmotný a nehmotný majetek a zásoby vytvořené             vlastní činností.                  Reálnou hodnotou se v souladu s § 27 k rozvahovému dni oceňují:                 •   cenné papíry s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti, dluhopisů                     neurčených účetní jednotkou k obchodování, cenných papírů představují-                     cích účast v ovládané osobě nebo v osobě pod podstatným vlivem a cenných                     papírů emitovaných účetní jednotkou,                 •   deriváty,                 •   technické rezervy pojišťoven,                 •   majetek a  závazky v  případech, kdy ocenění reálnou hodnotou ukládá                     zvláštní právní předpis,                 •   u vybraných účetních jednotek majetek určený k prodeji s výjimkou zásob.                                                                                                                                    [113]","[8]     Diskuse a závěr              [8.1]  Diskuse             V souladu s uvedenými cíli výzkumu byla stanovena výzkumná oblast Účetní výkaz-           nictví malých a středních podniků. Tématem výzkumu byla aktuální úprava účetního           výkaznictví malých a středních podniků na mezinárodní i národní úrovni, zaměřená           na informační funkci účetního výkaznictví.              Byla definována základní výzkumná otázka a tři specifické výzkumné otázky:                Umožňuje současná právní úprava účetního výkaznictví malých a  středních           podniků založená na směrnici 2013/34/EU srovnatelnost účetních informací na me-           zinárodní úrovni?                       »  Jakým způsobem jsou v současné účetní legislativě podniků uznává-                        ny a oceňovány základní kategorie účetních výkazů?                       »  Došlo v účetním výkaznictví malých a středních podniků ke kvalita-                        tivnímu posunu?                       »  Jsou některé účetní systémy pro účetní výkaznictví malých a střed-                        ních podniků vhodnější?            Odpovědi na otázky               Jakým způsobem jsou v současné účetní legislativě podniků uznávány a oceňovány           základní kategorie účetních výkazů?              Z analýzy směrnice 2013/34/EU a následně české účetní legislativy vyplynulo,           že neuvádějí obecné definice základních kategorií účetních výkazů, tj. aktiv, závazků,           vlastního kapitálu, nákladů a výnosů. Tyto kategorie se ve směrnici objevují v článku 10           jako součásti rozvahy a výsledovky, v české úpravě jsou dány výčtem, který se vzta-           huje buď k jednotlivým řádkům výkazů (vyhláška 500/2002 Sb.), nebo k účtovým           třídám (České účetní standardy pro podnikatele).              Definice metod oceňování  uvádí směrnice v kap. 1 článku 2 české legislativy                                      86           v zákoně o účetnictví.               Došlo v účetním výkaznictví malých a středních podniků ke kvalitativnímu posunu?              Směrnice o účetních závěrkách byla novelizována. Zavedla kategorizaci malých           a středních podniků podle bilanční sumy, čistého obratu a počtu zaměstnanců. Pro           snížení administrativní zátěže zavedla některá zjednodušení při sestavování a zve-           řejňování účetních závěrek. Jinak velká část směrnice zůstává oproti 4. a 7. směrnici            86  Pořizovací cena, vlastní náklady, přeceněná hodnota, reálná hodnota.           [114]","[8]  Diskuse a závěr              beze změn (viz oddíl 7.1). Zároveň zůstává řada možností volby pro uznávání a oce-             ňování položek účetní závěrky, ze kterých si mohou členské státy volit. Pokud vez-             meme v úvahu množství variant, které kombinací těchto možností volby vzniknou,             nemohou být účetní závěrky jednotlivých členských zemí srovnatelné (oddíl 7.2).                 K novelizaci došlo od 1. 1. 2016 v české účetní legislativě. Národní legislativa             zavedla rovněž kategorizaci podniků na malé, střední a velké, zavedla některá zjed-             nodušení při sestavení a zveřejnění účetních závěrek (viz kapitola 6). Uvedené změny             nelze hodnotit jako zásadní.                  Jsou některé účetní systémy pro účetní výkaznictví malých a středních podniků             vhodnější?                 Oddíl 7.2.1.1 obsahuje stručnou charakteristiku Mezinárodního standardu účet-             ního výkaznictví pro malé a střední podniky, který vznikl s cílem poskytnout základ-             nu pro harmonizaci účetního výkaznictví malých a středních podniků. Standard byl             podroben několika přezkoumáním s kladnými i zápornými reakcemi, ve finále nebyl             Evropskou komisí schválen.                 Není možné spolehlivě vyhodnotit, zda by byl standard lepší základnou pro             harmonizaci účetního výkaznictví než směrnice, jak uvádí Janhuba (2010), proble-             matika „věrného obrazu“ hospodaření podniku v účetních údajích je v dosavadním             stupni poznání neřešitelná. Nespornou výhodou standardu by byla jeho jednotnost             pro všechny státy, odpadly by rozdíly vzniklé z národní legislativy.                  Umožňuje současná právní úprava účetního výkaznictví malých a středních pod-             niků založená na směrnici 2013/34/EU srovnatelnost účetních informací na meziná-             rodní úrovni?                 Srovnatelnost účetních informací vychází z obsahu účetních výkazů, viz obrá-             zek 8.16.                                             Účetní závěrka                                                  Výkazy                                         Doplňující informace                                                Možnosti volby                                                                    Uznávání a oceňování                Formát a rozsah výkazů                          položek účetních výkazů                            Obrázek 8.16: Východiska srovnatelnosti účetních závěrek                                         Zdroj: vlastní zpracování                                                                                   [115]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]               Na informace uvedené v účetních výkazech mají významný vliv možnosti volby           (Deac, 2014), přičemž použití směrnic nezajišťuje dostatečně harmonizaci účetních           závěrek (Pascu a Vasiliu, 2011). Primární problém spočívá v různých možnostech           uznávání a oceňování položek účetní závěrky, viz modelová řešení v oddíle 7.2.1,           formát a rozsah účetních výkazů (oddíl 5.2.3) je druhotný. Z uvedeného vyplývá, že           současná národní legislativa založená na směrnici EU srovnatelnost účetních infor-           mací neumožňuje.             [8.2]  Závěr             Z údajů Eurostatu zveřejněných v roce 2016 vyplývá, že z celkového počtu malých           a středních podniků v EU jsou největší skupinou mikropodniky, kterých je 93 %,           malých podniků je 6 % a středních podniků 1 %. 87              Účetní výkaznictví je zdrojem informací o finanční pozici a výkonnosti podni-           ku, určeným pro potřeby uživatelů. Mezinárodní spolupráce vyžaduje, aby informace           získané z účetních výkazů byly srozumitelné pro uživatele z různých zemí, což výkazy           sestavené v souladu s národními legislativami nemohou poskytnout. V rámci EU           existuje 27 různých systémů účetního výkaznictví, což je v dlouhodobém horizontu           nepřijatelné (Baldarelli et. all., 2012, Paseková, 2010) a je třeba účetní systémy har-           monizovat.              Velké podniky, které předkládají účetní závěrky na trzích cenných papírů, se-           stavují účetní závěrku v  souladu s  Mezinárodními standardy účetního výkaznic-           tví (IFRS). Problémem je harmonizace malých a středních podniků, které podléhají           regulaci v souladu s národními pravidly. Harmonizace národních účetních legislativ           členských států EU vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU           o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných  účetních  závěrkách  a  souvisejících           zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady           2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS. Směrnice si klade           za cíl zvýšit a zkvalitnit harmonizaci účetních závěrek, hlavní důraz je ale v soula-           du s aktuálními trendy kladen na snížení administrativní zátěže primárně u malých           a středních podniků.              Směrnice vznikla kombinací předchozích směrnic, konkrétně čtvrté a  sedmé           směrnice, s  dílčími úpravami. V  rámci přípravného dialogu proběhly konzultace           s uživateli a zpracovateli účetních výkazů, kteří konstatovali celkovou spokojenost           se současným rámcem, který ze všeobecného hlediska fungoval v průběhu let dobře.           Prostor pro změny viděli v určitých zjednodušeních, zejména u nejmenších podniků,           zároveň poukázali na potřebu zvýšit spolehlivost a srovnatelnost účetních výkazů,             87  Tyto údaje mohou být mírně zkreslené, protože jako kritérium klasifikace podniků byl použitý              pouze počet zaměstnanců: mikropodniky mají méně než 10 zaměstnanců, malé podniky 10–49              zaměstnanců, střední podniky 50–249 zaměstnanců.           [116]","[8]  Diskuse a závěr                zejména v případě větších společností, které obvykle vykonávají rozsáhlejší zahranič-             ní operace. Součástí konzultací bylo i vyhodnocení možnosti aplikace Mezinárodní-             ho standardu účetního výkaznictví pro malé a střední podniky (IFRS for SMEs). Bylo             konstatováno, že přijetí standardu jako možnosti pro sestavování účetních závěrek             v rámci EU není možné.                 Na základě výsledků konzultací obsahuje aktualizovaná směrnice řadu změn:                 •   kategorizaci podniků na malé, střední a velké podle hodnoty aktiv, čistého                     obratu a přepočteného počtu zaměstnanců,                 •   snížení požadavků na vykazování v  přílohách účetní závěrky pro malé                     a střední podniky,                 •   omezení povinného auditu,                 •   stanovení výjimek ze sestavování konsolidovaných účetních závěrek pro                     malé konsolidační skupiny,                 •   zavedení požadavku zveřejňování plateb velkých podniků a subjektů veřej-                     ného zájmu vládám,                 •   snížení počtu možností volby (například snížení výběru z formátů výsle-                     dovek),                 •   zavedení zásady „upřednostnění obsahu před formou“.                   I přes uvedené změny nejsou výsledky harmonizace účetního výkaznictví malých             a středních podniků dostatečné. Přílišná orientace na snížení administrativní zátěže             zastiňuje potřebu výkazů, které budou srozumitelné uživatelům z různých států.                 Směrnice neuvádí definice základních prvků účetní závěrky, obecné podmínky             pro jejich uznávání a oceňování, které by obsah pojmů sjednotily. Obsahuje stále             řadu možností volby, které ve vzájemné kombinaci přispívají ke zkreslení vykazova-             ných údajů v národních legislativách.                 Ani změny v národní legislativě nejsou příliš významné. Došlo ke zrušení zři-             zovacích výdajů v aktivech, změnách účtování aktivací a změny stavu zásob vlastní             výroby z výnosových na nákladové účty, zjednodušení výkazu zisku a ztráty (kdy             zrušení dílčích výpočtů spíše snížilo vypovídací schopnost výkazu) a zrušení mimo-             řádné části výsledovky.                                                                                                      [117]","Summary              Financial Reporting of Small and Medium-Sized Entities            The aims of the publication are to describe and evaluate the current regulations on           financial reporting for small and medium-sized entities at the national and interna-           tional levels focusing on the information function of financial statements. The publi-           cation concentrates on the reporting procedures specified in Directive 2013/34/EU of           the European Parliament and of the Council on the annual financial statements, con-           solidated financial statements and related reports of certain types of undertakings,           with the main emphasis on the reduction of administrative load and simplification of           financial reporting of small and medium-sized entities. The study assesses whether           the Directive objectives have been met, and what the consequences are of the pos-           sible choices within recognition and measurement of items of financial statements           as well as the proposed simplifications, particularly from the users’ point of view. It           identifies the problems that can occur in relation to the Directive application. It deals           with the relationship between the Directive and the International Financial Report-           ing Standard for Small and Medium-Sized Entities. It describes the transposition of           the Directive provisions into the national legislation and its changes since January 1,           2016. The publication is of theoretical nature - it has been created using methods of           theoretical research. Practical impact is demonstrated through model examples.            Účetní výkaznictví malých a středních podniků            Cílem publikace je popsat a vyhodnotit aktuální úpravu účetního výkaznictví pro           malé a střední podniky na národní i mezinárodní úrovni s orientací na informační           funkci účetních závěrek. Publikace se zaměřuje na postupy vykazování uváděné ve           směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách,           konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem pod-           niků s hlavním důrazem na snížení administrativní zátěže a zjednodušení účetního           výkaznictví malých a středních podniků. Vyhodnocuje splnění cílů směrnice, dů-           sledky možnosti volby při uznávání a oceňování položek účetní závěrky i navrhovaná           zjednodušení, především z pohledu uživatelů. Identifikuje problémy, které mohou           nastat v souvislosti s aplikací směrnice. Zabývá se vztahem mezi směrnicí a Mezi-           národním standardem účetního výkaznictví pro malé a střední podniky. Popisuje           transpozici a implementaci směrnice do národní legislativy a její změny od 1. 1. 2016.           Publikace je teoretického charakteru, vznikla s využitím metod teoretického vědec-           kého postupu, praktické dopady jsou demonstrovány na modelových příkladech.                [118]","Literatura                BALDARELLI, Maria-Gabriella, Paola DEMARTINI, Lorena MOSNJA-SKARE                a  Paola PAOLONI. Accounting Harmonization for SMEs in Europe: Some Remarks                on IFRS for SMEs and Empirical Evidences. Economic Research. 2012, 25, 1–26.             BEBEŞELEA, Mihaela. Accounting information and its users. A study of the supply                and demand of accounting information in Romania. Economics, Management.                2014, 9(4), 150–157.              BOKŠOVÁ, Jiřina. Účetní výkazy pod lupou. I. Základy účetního výkaznictví. Praha:                Linde, 2013.              BONACI, Carmen Giorgiana, Alin Ionel IENCIU, Răzvan V.  MUSTAŢĂ a Dumitru                MATIŞ. The particural case of SMEs regarding financial reporting and accounting for                investment property. Studia Universitatis Babes-Bolyai, Negotia. 2012, 57(1), 35–51.              BRIDGE, Simon, Ken O’NEILL a Martin MARTIN. Understanding Enterprise: Ent-                repreneurship and Small Business. Third edition. New York: Palgrave Macmillan,                2009.              CASSON, Mark. Entrepreneurship and the theory of the firm. Journal of Economic Be-                havior \& Organization [online]. 2005, 58(2). 327–348 [cit. 2017-08-15]. Dostupné                na: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S016726810500154X.             COLLIS, Jill a Robin JARVIS. How owner-managers use accounts. Institute of Charte-                red Accountants in England \& Wales, 2000.              CRESWELL, John W. Research design: qualitative, quantitative and mixed methods                approaches. Sage Publications US public, 2003.             ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho                podpoře v roce 2014 [online]. 2015 [cit. 2016-08-15]. Dostupné na: http://www.                mpo.cz/assets/cz/podpora-podnikani/msp/2015/9/Zpr_va_o_v_voji_MSP_a_                jeho_podp_e_v_roce_2014.pdf.              DEAC, Marius. The new EU accounting directive – a comparation of reporting requi-                rements. Analele Universităţii Constantin Brâncuşi din Târgu Jiu: Seria Economie.                2014, 2(2), 197–205.              DEGOS, Jean-Guy. The Long Road of the European Union towards a Converged Ac-                counting System from the Treaty of Rome to the Single Accounting Directive.                Economic Studies. 2014, 23(4), 43–66.                                                                                      [119]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]            DI PIETRA, Roberto et al. Comment on the IASB Exposure Draft IFRS for Small             and Medium-Sized Entities  [online].  2007.  [cit.  2016-08-15].  Dostupné  na:             https://www.researchgate.net/publication/233043877_Comment_on_the_IA-             SB%27s_exposure_draft_%27IFRS_for_small_and_medium-sized_entities%27.            DVOŘÁKOVÁ, Dana. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních stan-             dardů IFRS. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Brno: BizBooks, 2014.            EUROPEAN COMMISSION.  Přehled údajů SBA Česká republika  [online]. 2015.             [cit. 2016-05-12].  Dostupné na: ec.europa.eu/DocsRoom/documents/16344/at-             tachments/7/translations/cs/.            EUROPEAN COMMISSION. Directive 2013/34/EU of the European Parliament and             of the Council of 26 June 2013 on the annual financial statements, consolidated             financial statements and related reports of certain types of undertakings, amending             Directive 2006/43/EC of the European Parliament and of the Council and repealing             Council Directives 78/660/EEC and 83/349/EEC [online]. 2013 [cit. 2016-08-15].             Dostupné na: http://www.kacr.cz/eu-smernice.            EUROPEAN COMMISSION. Accounting guide for SMEs [online]. 2015 [cit. 2016-             08-15]. Dostupné na: http://ec.europa.eu/growth/tools-databases/newsroom/cf/             itemdetail.cfm?item_id=8380.            EUROPEAN COMMISSION. Monitoring implementation and enforcement of Direc-             tives [online]. 2016 [cit. 2016-09-10]. Dostupné na: http://ec.europa.eu/finance/             enforcement/directives/index_en.htm.            EUROPEAN COMMISSION. Report on the responses received to the consultation of             accounting regulatory committee members on the use of opinions within the ac-             counting directives  [online].  2011  [cit.  2016-07-15].  Dostupné  na:  http://ec.eu-             ropa.eu/finance/accounting/docs/2010-options_en.pdf.            EUROPEAN COMMISSION. SMEs in Europe, Observatory or European SMEs. DG             Enterprise Publications, No 7, 2003.           EUROPEAN COUNCIL. Seventh Council Directive of 13 June 1983 based on the             Article 54 (3) (g) of the Treaty on consolidated accounts (83/349/EEC) [online].             1983 [cit. 2016-07-05]. Dostupné na: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/Le-             xUriServ.do?uri=CELEX:01983L0349-20070101:EN:NOT.           EUROPEAN COUNCIL. Fourth Council Directive of 25 July 1978 based on Artic-             le 54 (3) (g) of the Treaty on the annual accounts of certain types of companies             (78/660/EEC) [online]. 1978 [cit. 2016-07-05]. Dostupné na: http://eur-lex.euro-             pa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:01978L0660-20070101:EN:NOT.            [120]","Literatura              EUROSTAT. Key size class indicators [online]. 2015. [cit. 2016-07-05]. Dostupné na: http://                ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Key_size_class_indi-                cators,_non-financial_business_economy,_EU-28,_2012.png\&oldid=266872.              HARVIE, Charles. Sustaining Growth and Performance in East Asia: The Role of Small                and Medium Sized Enterprises. 2005, 72–98.              HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Čtvrté, přepra-                cované a rozšířené vydání. Praha: Portál, 2016.              HÝBLOVÁ, Eva a Zuzana KŘÍŽOVÁ. Harmonization of Small and Medium-Sized                Enterprises Accounting in Directive 2013/34/EU of the European Parliament and                of the Council on the Financial Statements. In Miroslav Čulík. Financial Man-                agement of Firms and Financial Institutions. Proceedings (Part II). Ostrava: VŠB                – Technical University of Ostrava, Faculty of Economics, 2015, 414–421.              HÝBLOVÁ, Eva. Současný stav účetního výkaznictví malých a středních podniků. In                Tomas Kliestik. 15th International Scientific Conference GLOBALIZATION AND ITS                SOCIO-ECONOMIC CONSEQUENCES. Zilina – Slovakia: University of Zilina, The                Faculty of Operation and Economics of Transport and Communications, Depart-                ment of Economics, 2015, 240–246.              HÝBLOVÁ, Eva. Účetní výkaznictví pro malé a střední podniky. Brno: Masarykova                univerzita, 2010.             IASB. International financial reporting standard for small and medium-sized entities                (IFRS for SMEs). London: International Accounting Standards Board, 2009.              IASB. International financial reporting standard for small and medium-sized entities                (IFRS for SMEs): illustrative financial statements, presentation and disclosure chec-                klist. London: International Accounting Standards Board, 2009.              IASB. International financial reporting standard for small and medium-sized entities                (IFRS for SMEs): basic for conclusions. London: International Accounting Stan-                dards Board, 2009.              IASB. International financial reporting standards: as issued at 1 January 2011. Part A.                London: International Accounting Standards Board, 2011.              IASB. International financial reporting standards: as issued at 1 January 2011. Part B.                London: International Accounting Standards Board, 2011.              IFAC. Micro-entity Financial Reporting Perspectives of Preparers and Users. New York:                International Federation of Accountants, 2006.                                                                                       [121]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]            IFAC. Micro-entity Financial Reporting: Some Empirical Evidence on the Perspectives             of Preparers and Users. Information Paper. New York: International Federation of             Accountants, 2006.            JANHUBA, Miloslav. Teorie účetnictví: výběr z problematiky. Praha: Oeconomica, 2010.            JERMAN, Mateja. Accounting by SMEs – Evidence from Slovenia. Accounting [on-             line]. 2017, 16(2), 268–290 [cit. 2017-09-11]. DOI: 10.24818/jamis.2017.02003.           JÍLEK, Josef a Jitka SVOBODOVÁ. Účetnictví podle mezinárodních standardů účetní-             ho výkaznictví 2013. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013.            KOVANICOVÁ, Dana. Finanční výkaznictví mikro-podniků: stále otevřená otázka.             Český finanční a účetní časopis [online]. 2008, 3, 1802–2200 [cit. 2016-05-05]. Do-             stupné na: https://www.vse.cz/cfuc/276.            KOVANICOVÁ, Dana a Pavel KOVANIC. Poklady skryté v účetnictví. Díl 1. Jak poro-             zumět účetním výkazům. 5. aktualizované vyd. Praha: Polygon, 1998.            MAINGOT, Michael a  Daniel  ZEGHAL. Financial Reporting of Small Business               Entities in Canada. Journal of Small Business Management [online]. 2006, 44(4),             513–530 [cit. 2017-06-05]. DOI: 10.1111/j.1540-627X.2006.00191.x.            MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Důvodová zpráva k návrhu zákona o účetnictví.             [online]. 2015 [cit. 2016-08-15]. Dostupné na: www.kacr.cz/file/2014/d-cj1788-             21082014-219939608-1-duvodova-zprava-vpr.doc.           MLÁDEK, Robert. Světové účetnictví: IFRS, US GAAP. 1. díl. 3. aktualiz. a přeprac.             vyd. Praha: Linde, 2005.            NAVRÁTILOVÁ, Markéta. Implementace směrnic ve vnitrostátním právu. Část I.4             Rozsah implementační povinnosti. EPRAVO.CZ [online]. 2004 [cit. 2016-08-15].             Dostupné na:  http://www.epravo.cz/top/clanky/implementaceUsmernicUveUv-             nitrostatnimUpravuUcastUiUrozsahUimplementacniUpovinnostiU25334.html.            NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace účetních standardů pro malé a střední podniky.             Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009.            OTRUSINOVÁ, Milana a  Karel  ŠTEKER. An Analysis of Using Accounting             Information for Financial Management in Czech Companies. International Journal             of Mathematical Models and Methods in Applied Sciences. 2013, 7(4), 436–443.           PASCU, Ana-Maria a  Andreea VASILIU.  International financial reporting             standard for small and medium-sized entities – a new challenge for the             European union [online]. 2005 [cit. 2017-07-12]. Working Paper. Dostupné na:             http://ceswp.uaic.ro/articles/CESWP2011_III1_PAS.pdf.             [122]","Literatura              PASEKOVÁ, Marie. Implementace IFRS do malých a středních podniků. Praha: Wolters                Kluwer Česká republika, 2012.              PERERA, Dinuja a  Parmod CHAND. Issues in the adoption of international                financial reporting standards (IFRS) for small and medium-sized enterprises                (SMES).  Advances in Accounting, incorporating Advances in International                Accounting [online]. 2015, 31(1), 165–178 [cit. 2017-07-12].                DOI: 10.1016/j.adiac.2015.03.012.             PROCHÁZKA, David.  Ekonomické dopady implementace IFRS v  Evropě. Praha:                Oeconomica, nakladatelství VŠE, 2015.             PUNCH, Keith. Úspěšný návrh výzkumu. Vydání druhé. Praha: Portál, 2015.              REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada, 2009.             SEDLÁČEK, Jaroslav.  Základy finančního účetnictví. Plzeň: Vydavatelství                a nakladatelství Aleš Čeněk, 2016.              SEDLÁČEK, Jaroslav, Zuzana KŘÍŽOVÁ a Eva HÝBLOVÁ. Vliv účetních metod na                vykazování výkonnosti podniku. Brno: Masarykova univerzita, 2005.              SHARMROCK, Steven E.  IFRS and US GAAP: a  comprehensive comparison.                Hoboken: John Wiley \& Sons, 2012.              SOGAARD, Gitte. Introduction of a  Group Definition in the New Accounting                Directive: The Impact on Future Accounting Regulation. European Company Law.                2014, 11(5), 232.             STOJILKOVIĆ, Milorad. New Accounting Directive with the Aim to Improve                Financial Reporting in the European Union: Casopis za Društvene Nauke. 2016,                40(1), 103–122.              STRAUSS, Anselm L. a Juliet M. CORBIN. Základy kvalitativního výzkumu: postupy                a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert, 1999.              ŠEBESTOVÁ, Jarmila.  Analýza faktorů ovlivňujících rozvoj malého a  středního                podnikání v Moravskoslezském kraji. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 2007.              ŠKOBIĆ,  Tanja. Accounting  Regulation  Of Financial  Reporting By  Small  And                Medium-Sized Entities With No Public Accountability. Economic Themes [online].                2016, 54(3), 425–447.              ŠTEKER, Karel a  Milana OTRUSINOVÁ.  Jak číst účetní výkazy: základy českého                účetnictví a výkaznictví. 2., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada, 2016.              VANDER BAUWHEDE, Heidi, Michiel de MEYERE a  Philippe van  CAUWEN-                BERGE. Financial Reporting Quality and the Cost of Debt of SMEs. Small Business                Economics [online]. 2015. 45(1), 149–164 [cit. 2017-07-04].                DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s11187-015-9645-1.                                                                                       [123]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]            Vyhláška 500/2002, v aktuálním znění.           Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v aktuálním znění.            ZAPLETALOVÁ, Šárka.  Podnikání malých a  středních podniků na mezinárodních             trzích. Praha: Ekopress, 2015.                                                                           [124]","Příloha 1                           Uspořádání a označování položek rozvahy v plném rozsahu                                     v souladu s českou legislativou                 Rozvaha v souladu s legislativou     Rozvaha v souladu s legislativou               platnou do 31. 12. 2015              platnou od 1. 1. 2016               AKTIVA CELKEM                        AKTIVA CELKEM               A. Pohledávky za upsaný základní     A. Pohledávky za upsaný základní               kapitál                              kapitál               B. Dlouhodobý majetek                B. Dlouhodobý majetek               B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek     B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek               B.I.1. Zřizovací výdaje              B.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu                                                    a vývoje               B.I.2. Nehmotné výsledky výzkumu     B.I.2. Ocenitelná práva               a vývoje               B.I.3. Software                      B.I.2.1. Software               B.I.4. Ocenitelná práva              B.I.2.2. Ostatní ocenitelná práva               B.I.5. Goodwill                      B.I.3. Goodwill               B.I.6. Jiný dlouhodobý nehmotný      B.I.4. Ostatní dlouhodobý nehmotný               majetek                              majetek               B.I.7. Nedokončený dlouhodobý        B.I.5. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý               nehmotný majetek                     nehmotný majetek a nedokončený                                                    dlouhodobý nehmotný majetek               B.I.8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý   B.I.5.1. Poskytnuté zálohy na               nehmotný majetek                     dlouhodobý nehmotný majetek                                                    B.I.5.2. Nedokončený dlouhodobý                                                    nehmotný majetek               B.II. Dlouhodobý hmotný majetek      B.II. Dlouhodobý hmotný majetek               B.II.1. Pozemky                      B.II.1. Pozemky a stavby               B.II.2. Stavby                       B.II.1.1. Pozemky               B.II.3. Samostatné hmotné movité věci   B.II.1.2. Stavby               a soubory hmotných movitých věcí               B.II.4 Pěstitelské celky trvalých porostů  B.II.2. Hmotné movité věci a jejich                                                    soubory               B.II.5. Dospělá zvířata a jejich skupiny   B.II.3. Oceňovací rozdíl k nabytému                                                    majetku               B.II.6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek  B.II.4. Ostatní dlouhodobý hmotný                                                    majetek                                                                                     [125]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]             Rozvaha v souladu s legislativou      Rozvaha v souladu s legislativou            platnou do 31. 12. 2015               platnou od 1. 1. 2016            B.II.7. Nedokončený dlouhodobý        B.II.4.1. Pěstitelské celky trvalých            hmotný majetek                        porostů            B.II.8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý   B.II.4.2. Dospělá zvířata a jejich skupiny            hmotný majetek            B.II.9. Oceňovací rozdíl k nabytému   B.II.4.3. Jiný dlouhodobý hmotný            majetku                               majetek                                                  B.II.5. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý                                                  hmotný majetek a nedokončený                                                  dlouhodobý hmotný majetek                                                  B.II.5.1. Poskytnuté zálohy na                                                  dlouhodobý hmotný majetek                                                  B.II.5.2. Nedokončený dlouhodobý                                                  hmotný majetek            B.III. Dlouhodobý finanční majetek    B.III. Dlouhodobý finanční majetek            B.III.1. Podíly – ovládaná osoba      B.III.1. Podíly – ovládaná nebo ovládající                                                  osoba            B.III.2. Podíly v účetních jednotkách pod   B.III.2. Zápůjčky a úvěry – ovládaná nebo            podstatným vlivem                     ovládající osoba            B.III.3. Ostatní dlouhodobé cenné papíry   B.III.3. Podíly – podstatný vliv            a podíly            B.III.4. Zápůjčky a úvěry – ovládaná nebo   B.III.4. Zápůjčky a úvěry – podstatný vliv            ovládající osoba, podstatný vliv            B.III.5. Jiný dlouhodobý finanční majetek   B.III.5. Ostatní dlouhodobé cenné papíry                                                  a podíly            B.III.6. Pořizovaný dlouhodobý finanční   B.III.6. Zápůjčky a úvěry – ostatní            majetek            B.III.7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý   B.III.7. Ostatní dlouhodobý finanční            finanční majetek                      majetek                                                  B.III.7.1. Jiný dlouhodobý finanční                                                  majetek                                                  B.III.7.2. Poskytnuté zálohy na                                                  dlouhodobý finanční majetek            C. Oběžná aktiva                      C. Oběžná aktiva            C.I. Zásoby                           C.I. Zásoby            C.I.1. Materiál                       C.I.1. Materiál            C.I.2. Nedokončená výroba a polotovary   C.I.2. Nedokončená výroba a polotovary            C.I.3. Výrobky                        C.I.3. Výrobky a zboží            C.I.4. Mladá a ostatní zvířata a jejich   C.I.3.1. Výrobky            skupiny            [126]","Příloha 1                Rozvaha v souladu s legislativou     Rozvaha v souladu s legislativou               platnou do 31. 12. 2015              platnou od 1. 1. 2016               C.I.5. Zboží                         C.I.3.2. Zboží               C.I.6. Poskytnuté zálohy na zásoby   C.I.4. Mladá a ostatní zvířata a jejich                                                    skupiny                                                    C.I.5. Poskytnuté zálohy na zásoby               C.II. Dlouhodobé pohledávky          C.II. Pohledávky               C.II.1. Pohledávky z obchodních vztahů   C.II.1. Dlouhodobé pohledávky               C.II.2. Pohledávky – ovládaná nebo   C.II.1.1. Pohledávky z obchodních vztahů               ovládající osoba               C.II.3. Pohledávky – podstatný vliv   C.II.1.2. Pohledávky – ovládaná nebo                                                    ovládající osoba               C.II.4. Pohledávky za společníky     C.II.1.3. Pohledávky – podstatný vliv               C.II.5. Dlouhodobé poskytnuté zálohy  C.II.1.4. Odložená daňová pohledávka               C.II.6. Dohadné účty aktivní         C.II.1.5. Pohledávky – ostatní               C.II.7. Jiné pohledávky              C.II.1.5.1. Pohledávky za společníky               C.II.8. Odložená daňová pohledávka   C.II.1.5.2. Dlouhodobé poskytnuté                                                    zálohy                                                    C.II.1.5.3. Dohadné účty aktivní                                                    C.II.1.5.4. Jiné pohledávky               C.III. Krátkodobé pohledávky         C.II.2. Krátkodobé pohledávky               C.III.1. Pohledávky z obchodních vztahů   C.II.2.1. Pohledávky z obchodních vztahů               C.III.2. Pohledávky – ovládaná nebo   C.II.2.2. Pohledávky – ovládaná nebo               ovládající osoba                     ovládající osoba               C.III.3. Pohledávky – podstatný vliv   C.II.2.3. Pohledávky – podstatný vliv               C.III.4. Pohledávky za společníky    C.II.2.4. Pohledávky – ostatní               C.III.5. Sociální zabezpečení a zdravotní   C.II.2.4.1. Pohledávky za společníky               pojištění               C.III.6. Stát – daňové pohledávky    C.II.2.4.2. Sociální zabezpečení                                                    a zdravotní pojištění               C.III.7. Krátkodobé poskytnuté zálohy  C.II.2.4.3. Stát – daňové pohledávky               C.III.8. Dohadné účty aktivní        C.II.2.4.4. Krátkodobé poskytnuté                                                    zálohy               C.III.9. Jiné pohledávky             C.II.2.4.5. Dohadné účty aktivní                                                    C.II.2.4.6. Jiné pohledávky               C.IV. Krátkodobý finanční majetek    C.III. Krátkodobý finanční majetek               C.IV.1. Peníze                       C.III.1. Podíly – ovládaná nebo ovládající                                                    osoba                                                                                      [127]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]             Rozvaha v souladu s legislativou      Rozvaha v souladu s legislativou            platnou do 31. 12. 2015               platnou od 1. 1. 2016            C.IV.2. Účty v bankách                C.III.2. Ostatní krátkodobý finanční                                                  majetek            C.IV.3. Krátkodobé cenné papíry a podíly            C.IV.4. Pořizovaný krátkodobý finanční            majetek                                                  C.IV. Peněžní prostředky                                                  C.IV.1. Peněžní prostředky v pokladně                                                  C.IV.2. Peněžní prostředky na účtech            D.I. Časové rozlišení                 D. Časové rozlišení aktiv            D.I.1. Náklady příštích období        D.1. Náklady příštích období            D.I.2. Komplexní náklady příštích období  D.2. Komplexní náklady příštích období            D.I.3. Příjmy příštích období         D.3. Příjmy příštích období              PASIVA CELKEM                         PASIVA CELKEM            A. Vlastní kapitál                    A. Vlastní kapitál            A.I. Základní kapitál                 A.I. Základní kapitál            A.I.1. Základní kapitál               A.I.1. Základní kapitál            A.I.2. Vlastní akcie a vlastní obchodní   A.I.2. Vlastní podíly (−)            podíly (−)            A.I.3. Změny základního kapitálu      A.I.3. Změny základního kapitálu            A.II. Kapitálové fondy                A.II. Ážio a kapitálové fondy            A.II. 1. Ážio                         A.II.1. Ážio            A.II.2. Ostatní kapitálové fondy      A.II.2. Kapitálové fondy            A.II.3. Oceňovací rozdíly z přecenění   A.II.2.1. Ostatní kapitálové fondy            majetku a závazků            A.II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při   A.II.2.2. Oceňovací rozdíly z přecenění            přeměnách obchodních korporací        majetku a závazků (+/−)            A.II.5. Rozdíly z přeměn obchodních   A.II.2.3. Oceňovací rozdíly z přecenění            korporací                             při přeměnách obchodních korporací                                                  (+/−)            A.II.6. Rozdíly z ocenění při přeměnách   A.II.2.4. Rozdíly z přeměn obchodních            obchodních korporací                  korporací (+/−)                                                  A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách                                                  obchodních korporací (+/−)            A.III. Fondy ze zisku                 A.III. Fondy ze zisku            A.III.1. Rezervní fond                A.III.1. Ostatní rezervní fondy             [128]","Příloha 1                Rozvaha v souladu s legislativou     Rozvaha v souladu s legislativou               platnou do 31. 12. 2015              platnou od 1. 1. 2016               A.III.2. Statutární a ostatní fondy   A.III.2. Statutární a ostatní fondy               A.IV. Výsledek hospodaření minulých   A.IV. Výsledek hospodaření minulých               let                                  let (+/−)               A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let   A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let               A.IV.2. Neuhrazená ztráta minulých let   A.IV.2. Neuhrazená ztráta minulých let                                                    (−)               A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření    A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření               minulých let                         minulých let (+/−)               A.V.1. Výsledek hospodaření běžného   A.V. Výsledek hospodaření běžného               účetního období (+ −)                účetního období (+/−)               A.V.2. Rozhodnuto o zálohách na      A.VI. Rozhodnuto o zálohové výplatě               výplatu podílu na zisku (−)          podílu na zisku (−)               B. Cizí zdroje                       B. + C. Cizí zdroje               B.I. Rezervy                         B. Rezervy               B.I.1. Rezervy podle zvláštních právních   B.1. Rezerva na důchody a podobné               předpisů                             závazky               B.I.2. Rezerva na důchody a podobné   B.2. Rezerva na daň z příjmů               závazky               B.I.3. Rezerva na daň z příjmů       B.3. Rezervy podle zvláštních právních                                                    předpisů               B.I.4. Ostatní rezervy               B.4. Ostatní rezervy                                                    C. Závazky               B.II. Dlouhodobé závazky             C.I. Dlouhodobé závazky               B.II.1. Závazky z obchodních vztahů   C.I.1. Vydané dluhopisy               B.II.2. Závazky – ovládaná nebo      C.I.1.1. Vyměnitelné dluhopisy               ovládající osoba               B.II.3. Závazky – podstatný vliv     C.I.1.2. Ostatní dluhopisy               B.II.4. Závazky ke společníkům       C.I.2. Závazky k úvěrovým institucím               B.II.5. Dlouhodobé přijaté zálohy    C.I.3. Dlouhodobé přijaté zálohy               B.II.6. Vydané dluhopisy             C.I.4. Závazky z obchodních vztahů               B.II.7. Dlouhodobé směnky k úhradě   C.I.5. Dlouhodobé směnky k úhradě               B.II.8. Dohadné účty pasivní         C.I.6. Závazky – ovládaná nebo ovládající                                                    osoba               B.II.9. Jiné závazky                 C.I.7. Závazky – podstatný vliv               B.II.10. Odložený daňový závazek     C.I.8. Odložený daňový závazek                                                    C.I.9. Závazky – ostatní                                                                                       [129]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]             Rozvaha v souladu s legislativou      Rozvaha v souladu s legislativou            platnou do 31. 12. 2015               platnou od 1. 1. 2016                                                  C.I.9.1. Závazky ke společníkům                                                  C.I.9.2. Dohadné účty pasivní                                                  C.I.9.3. Jiné závazky            B.III. Krátkodobé závazky             C.II. Krátkodobé závazky            B.III.1. Závazky z obchodních vztahů   C.II.1. Vydané dluhopisy            B.III.2. Závazky – ovládaná nebo      C.II.1.1. Vyměnitelné dluhopisy            ovládající osoba            B.III. 3. Závazky – podstatný vliv    C.II.1.2. Ostatní dluhopisy            B.III. 4. Závazky ke společníkům      C.II.2. Závazky k úvěrovým institucím            B.III.5. Závazky k zaměstnancům       C.II.3. Krátkodobé přijaté zálohy            B.III.6. Závazky ze sociálního        C.II.4. Závazky z obchodních vztahů            zabezpečení a zdravotního pojištění            B.III.7. Stát – daňové závazky a dotace   C.II.5. Krátkodobé směnky k úhradě            B.III.8. Krátkodobé přijaté zálohy    C.II.6. Závazky – ovládaná nebo                                                  ovládající osoba            B.III.9. Vydané dluhopisy             C.II.7. Závazky – podstatný vliv            B.III.10. Dohadné účty pasivní        C.II.8. Závazky ostatní            B.III.11. Jiné závazky                C.II.8.1. Závazky ke společníkům            B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci       C.II.8.2. Krátkodobé finanční výpomoci            B.IV.1. Bankovní úvěry dlouhodobé     C.II.8.3. Závazky k zaměstnancům            B.IV.2. Krátkodobé bankovní úvěry     C.II.8.4. Závazky ze sociálního                                                  zabezpečení a zdravotního pojištění            B.IV.3. Krátkodobé finanční výpomoci   C.II.8.5. Stát – daňové závazky a dotace                                                  C.II.8.6. Dohadné účty pasivní                                                  C.II.8.7. Jiné závazky            C.I. Časové rozlišení                 D. Časové rozlišení pasiv            C.I.1. Výdaje příštích období         D.1. Výdaje příštích období            C.I.2. Výnosy příštích období         D.2. Výnosy příštích období                           Zdroj: vlastní zpracování na základě vyhlášky 500/2002 Sb.             Komentář: Členění rozvahy v souladu s českou legislativou, zveřejněné v příloze vy-           hlášky 500/2002 Sb., vychází z horizontálního členění rozvahy, stanovené v článku 10           a příloze III. směrnice. Kromě zrušení položky B.I.1. Zřizovací výdaje došlo převážně           ke změnám názvů, členění na úrovni agregace položek v aktivech i pasivech. Členění           v aktuální rozvaze je podrobnější.             [130]","Příloha 2                            Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty –                             druhové členění v souladu s českou legislativou                 Výkaz zisku a ztráty v souladu       Výkaz zisku a ztráty v souladu               s legislativou platnou do 31. 12. 2015  s legislativou platnou od 1. 1. 2016               I. Tržby za prodej zboží             I. Tržby z prodeje výrobků a služeb               A. Náklady vynaložené na prodané zboží  II. Tržby za prodej zboží               + Obchodní marže                     A. Výkonová spotřeba               II. Výkony                           A.1. Náklady vynaložené na prodané                                                    zboží               II.1. Tržby z prodeje vlastních výrobků   A.2. Spotřeba materiálu a energie               a služeb               II.2. Změna stavu zásob vlastní činností  A.3. Služby               II.3. Aktivace                       B. Změna stavu zásob vlastní činností                                                    (+/−)               B. Výkonová spotřeba                 C. Aktivace (−)               B.1. Spotřeba materiálu              D. Osobní náklady               B.2. Služby                          D.1. Mzdové náklady               + Přidaná hodnota                    D.2. Náklady na sociální zabezpečení,                                                    zdravotní pojištění a ostatní náklady               C. Osobní náklady                    D.2.1. Náklady na sociální zabezpečení                                                    a zdravotní pojištění               C.1. Mzdové náklady                  D.2.2. Ostatní náklady               C.2. Odměny členům orgánů obchodní   E. Úpravy hodnot v provozní oblasti               korporace               C.3. Náklady na sociální zabezpečení   E.1. Úpravy hodnot dlouhodobého               a zdravotní pojištění                nehmotného a hmotného majetku               C.4. Sociální náklady                E.1.1. Úpravy hodnot dlouhodobého                                                    nehmotného a hmotného majetku –                                                    trvalé               D. Daně a poplatky                   E.1.2. Úpravy hodnot dlouhodobého                                                    nehmotného a hmotného majetku –                                                    dočasné               E. Odpisy dlouhodobého nehmotného    E.2. Úpravy hodnot zásob               a hmotného majetku               III. Tržby z prodeje dlouhodobého    E.3. Úpravy hodnot pohledávek               majetku a materiálu                                                                                      [131]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]             Výkaz zisku a ztráty v souladu        Výkaz zisku a ztráty v souladu            s legislativou platnou do 31. 12. 2015  s legislativou platnou od 1. 1. 2016            III.1. Tržby z prodeje dlouhodobého   III. Ostatní provozní výnosy            majetku            III.2. Tržby z prodeje materiálu      III.1. Tržby z prodaného dlouhodobého                                                  majetku            F. Zůstatková cena prodaného          III.2. Tržby z prodaného materiálu            dlouhodobého majetku a materiálu            F.1. Zůstatková cena prodaného        III.3. Jiné provozní výnosy            dlouhodobého majetku            F.2. Prodaný materiál                 F. Ostatní provozní náklady            G. Změna stavu rezerv a opravných     F.1. Zůstatková cena prodaného            položek v provozní oblasti            dlouhodobého majetku            a komplexních nákladů příštích období            IV. Ostatní provozní výnosy           F.2. Zůstatková cena prodaného                                                  materiálu            H. Ostatní provozní náklady           F.3. Daně a poplatky v provozní oblasti            V. Převod provozních výnosů           F.4. Rezervy v provozní oblasti                                                  a komplexní náklady příštích období            I. Převod provozních nákladů          F.5. Jiné provozní náklady            * Provozní výsledek hospodaření       * Provozní výsledek hospodaření (+/−)            VI. Tržby z prodeje cenných papírů    IV. Výnosy z dlouhodobého finančního            a podílů                              majetku – podíly            J. Prodané cenné papíry a podíly      IV.1. Výnosy z podílů – ovládaná nebo                                                  ovládající osoba            VII. Výnosy z dlouhodobého finančního   IV.2. Ostatní výnosy z podílů            majetku            VII.1. Výnosy z podílů v ovládaných   G. Náklady vynaložené na prodané            osobách a v účetních jednotkách pod   podíly            podstatným vlivem            VII.2. Výnosy z ostatních dlouhodobých   V. Výnosy z ostatního dlouhodobého            cenných papírů a podílů               finančního majetku            VII.3. Výnosy z ostatního dlouhodobého   V.1. Výnosy z ostatního dlouhodobého            finančního majetku                    finančního majetku – ovládaná nebo                                                  ovládající osoba            VIII. Výnosy z krátkodobého finančního   V 2. Ostatní výnosy z ostatního            majetku                               dlouhodobého finančního majetku            K. Náklady z finančního majetku       H. Náklady související s ostatním                                                  dlouhodobým finančním majetkem            IX. Výnosy z přecenění cenných papírů   VI. Výnosové úroky a podobné výnosy            a derivátů             [132]","Příloha 2                Výkaz zisku a ztráty v souladu       Výkaz zisku a ztráty v souladu               s legislativou platnou do 31. 12. 2015  s legislativou platnou od 1. 1. 2016               L. Náklady z přecenění cenných papírů   VI.1. Výnosové úroky a podobné               a derivátů                           výnosy – ovládaná nebo ovládající osoba               M. Změna stavu rezerv a opravných    VI.2. Ostatní výnosové úroky a podobné               položek ve finanční oblasti          výnosy               X. Výnosové úroky                    I. Úpravy hodnot a rezervy ve finanční                                                    oblasti               N. Nákladové úroky                   J. Nákladové úroky a podobné náklady               XI. Ostatní finanční výnosy          J.1. Nákladové úroky a podobné nákla-                                                    dy – ovládaná nebo ovládající osoba               O. Ostatní finanční náklady          J.2. Ostatní nákladové úroky a podobné                                                    náklady               XII. Převod finančních výnosů        VII. Ostatní finanční výnosy               P. Převod finančních nákladů         K. Ostatní finanční náklady               * Finanční výsledek hospodaření      * Finanční výsledek hospodaření (+/−)               Q. Daň z příjmu za běžnou činnost    ** Výsledek hospodaření před zdaněním                                                    (+/−)               Q.1. – splatná                       L. Daň z příjmů               Q.2. – odložená                      L.1. Daň z příjmů splatná                                                    L.2. Daň z příjmů odložená (+/−)               ** Výsledek hospodaření za běžnou    ** Výsledek hospodaření po zdanění               činnost                              (+/−)               XIII. Mimořádné výnosy               M. Převod podílu na výsledku                                                    hospodaření společníkům (+/−)               R. Mimořádné náklady                 *** Výsledek hospodaření za účetní                                                    období (+/−)               S. Daň z příjmů z mimořádné činnosti  * Čistý obrat za účetní období = I. + II. +                                                    + III. + IV. + V. + VI. + VII.              S.1. – splatná              S.2. – odložená              * Mimořádný výsledek hospodaření              T. Převod podílu na výsledku hospodaření              společníkům (+/−)              *** Výsledek hospodaření za účetní              období (+/−)              **** Výsledek hospodaření před              zdaněním                                                                                         [133]","Příloha 3                         Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty –                           účelové členění v souladu s českou legislativou              Výkaz zisku a ztráty v souladu        Výkaz zisku a ztráty v souladu            s platnou legislativou do 31. 12. 2015  s platnou legislativou od 1. 1. 2016            I.  Tržby z prodeje zboží, výrobků    I.  Tržby z prodeje výrobků, zboží                a služeb                              a služeb            A.  Náklady prodeje                   A.  Náklady prodeje (včetně úprav                                                      hodnot)            *   Hrubý zisk nebo ztráta            *   Hrubý zisk nebo ztráta            B.  Odbytové náklady                  B.  Odbytové náklady (včetně úprav                                                      hodnot)            C.  Správní režie                     C.  Správní náklady (včetně úprav                                                      hodnot)            II.  Jiné provozní výnosy             II.  Ostatní provozní výnosy            D.  Jiné provozní náklady             D.  Ostatní provozní náklady            *   Provozní výsledek hospodaření     *   Provozní výsledek hospodaření                                                      (+/−)            III.  Tržby z prodeje cenných papírů   III.  Výnosy z dlouhodobého finančního                a podílů                              majetku – podíly            E.  Prodané cenné papíry a podíly         III.1. Výnosy z podílů – ovládaná                                                      nebo ovládající osoba            IV.  Výnosy z dlouhodobého finančního     III.2. Ostatní výnosy z podílů                majetku                IV.1. Výnosy z podílů v ovládaných   E.  Náklady vynaložené na prodané                osobách a účetních jednotkách         podíly                pod podstatným vlivem                IV.2. Výnosy z ostatních          IV.  Výnosy z ostatního dlouhodobého                dlouhodobých cenných papírů           finančního majetku                a podílů                IV.3. Výnosy z ostatního              IV.1. Výnosy z ostatního                dlouhodobého finančního majetku       dlouhodobého finančního                                                      majetku – ovládaná nebo ovládající                                                      osoba            V.  Výnosy z krátkodobého finančního      IV.2. Ostatní výnosy                majetku                               z dlouhodobého finančního                                                      majetku            F.  Náklady z finančního majetku      F.  Náklady související s ostatním                                                      dlouhodobým finančním majetkem            [134]","Příloha 3                Výkaz zisku a ztráty v souladu       Výkaz zisku a ztráty v souladu               s platnou legislativou do 31. 12. 2015  s platnou legislativou od 1. 1. 2016               VI.  Výnosy z přecenění cenných papírů   V.  Výnosové úroky a podobné výnosy                   a derivátů               G.  Náklady z přecenění cenných           V.1. Výnosové úroky a podobné                   papírů a derivátů                     výnosy – ovládaná nebo ovládající                                                         osoba              H.   Změna stavu rezerv a opravných        V.2. Ostatní výnosové úroky                   položek ve finanční oblasti           a podobné výnosy              VII. Výnosové úroky                   G.   Úpravy hodnot a rezervy ve finanční                                                         oblasti              I.   Nákladové úroky                  H.   Nákladové úroky a podobné náklady              VIII. Ostatní finanční výnosy              H.1. Nákladové úroky a podobné                                                         náklady – ovládaná nebo ovládající                                                         osoba              J.   Ostatní finanční náklady              H.2. Ostatní nákladové úroky                                                         a podobné náklady              IX.  Převod finančních výnosů         VI.  Ostatní finanční výnosy              K.   Převod finančních nákladů        I.   Ostatní finanční náklady              *    Finanční výsledek hospodaření    *    Finanční výsledek hospodaření              L.   Daň z příjmu za běžnou činnost   **   Výsledek hospodaření před                                                         zdaněním                   L.1. Splatná                     J.   Daň z příjmu                   L.2. Odložená                         J.1. Splatná              **   Výsledek hospodaření za běžnou        J.2. Odložená                   činnost              X.   Mimořádné výnosy                 **   Výsledek hospodaření po zdanění              M.   Mimořádné náklady                K.   Převod podílu na výsledku                                                         hospodaření společníkům              N.   Daň z příjmu z mimořádné činnosti  *** Výsledek hospodaření za období                   N.1. Splatná                     *    Čistý obrat za účetní období =                                                         = I. + II. + III. + IV. + V. + VI.                   N.2. Odložená              *    Mimořádný výsledek hospodaření              O.   Převod podílu na výsledku                   hospodaření společníkům              *** Výsledek hospodaření za účetní                   období              **** Výsledek hospodaření před                   zdaněním                                                                                      [135]","Příloha 4                        Horizontální členění rozvahy uváděné v článku 10 směrnice                           Aktiva           A.            Nesplacený upsaný základní kapitál,                         z toho splatný (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se                         splatný základní kapitál vykazuje v položce Vlastní kapitál; v takovém                         případě se splatná, avšak dosud nesplacená část základního kapitálu                         vykazuje v aktivech buď v položce A, nebo v položce D.II.5)           B.            Zřizovací výdaje,                         jak jsou stanoveny vnitrostátními právními předpisy, pokud povolují                         jejich vykazování v aktivech. Vnitrostátní právní předpisy mohou                         rovněž stanovit, že se zřizovací výdaje vykazují jako první položka                         v části Nehmotná aktiva           C.            Dlouhodobá aktiva                I.       I. Nehmotná aktiva                     1.  Náklady na vývoj, pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich                         vykazování v aktivech                     2.  Koncese, patenty, licence, ochranné známky a podobná práva                         a aktiva, pokud byly:                         a) pořízeny za úplatu a není třeba je vykazovat v položce C.I.3 nebo                         b) vytvořeny vlastní činností podniku, pokud vnitrostátní právní                         předpisy povolují jejich vykazování v aktivech                     3.  Goodwill, pokud byl pořízen za úplatu                     4.  Poskytnuté zálohy                II.      Hmotná aktiva                     1.  Pozemky a budovy                     2.  Technická zařízení a stroje                     3.  Jiná zařízení a inventář, nástroje a provozní vybavení                     4.  Poskytnuté zálohy a nedokončená hmotná aktiva                III.     Finanční aktiva                     1.  Podíly v podnicích ve skupině                     2.  Půjčky podnikům ve skupině                     3.  Účasti                     4.  Půjčky podnikům, s nimiž je podnik spojen účastí                     5.  Investice držené jako dlouhodobá aktiva                     6.  Ostatní půjčky              [136]","Příloha 4                D.           Krátkodobá aktiva                   I.       Zásoby                        1.  Suroviny a jiné spotřebované výkony                        2.  Nedokončená výroba                        3.  Výrobky a zboží                        4.  Poskytnuté zálohy                   II.      Pohledávky (u níže uvedených položek se odděleně uvedou částky se                            zbytkovou dobou splatnosti delší než jeden rok)                        1.  Pohledávky z obchodního styku                        2.  Pohledávky za podniky ve skupině                        3.  Pohledávky za podniky, s nimiž je podnik spojen účastí.                        4.  Ostatní pohledávky                        5.  Pohledávky za upsaný splatný, avšak dosud nesplacený základní                            kapitál (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se splatný                            základní kapitál vykazuje v aktivech v položce A)                        6.  Náklady a příjmy příštích období (pokud vnitrostátní právní předpisy                            nestanoví, že se tyto položky vykazují v aktivech v položce E)                   III.     Investice                        1.   Podíly v podnicích ve skupině                        2.   Vlastní podíly (s uvedením jejich jmenovité hodnoty, nebo nemají-                            li jmenovitou hodnotu, s uvedením jejich účetní hodnoty), pokud                            vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v rozvaze.                        3.   Ostatní investice                   IV.      Bankovní a pokladní hotovost               E.           Náklady a příjmy příštích období                            (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se tyto položky                            vykazují v aktivech v položce D.II.6.)                              Vlastní kapitál a cizí zdroje               A.           Vlastní kapitál                   I.       Upsaný základní kapitál                            (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se v této položce                            vykazuje splatný základní kapitál; v takovém případě se musí výše                            upsaného základního kapitálu a splaceného základního kapitálu                            vykázat odděleně)                   II.      Emisní ážio                   III.     Fond z přecenění                   IV.      Fondy                                                                                       [137]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]                      1.  Zákonný rezervní fond, pokud ho vnitrostátní právní předpisy vyžadují                     2.  Rezervní fond na vlastní podíly, pokud ho vnitrostátní právní předpisy                         vyžadují, aniž je dotčen čl. 24 odst. 1 písm. b) směrnice 2012/30/EU                     3.   Statutární fondy                     4.   Ostatní fondy včetně fondu z přecenění reálnou hodnotou                V.       Výsledek hospodaření za minulá účetní období                VI.      Výsledek hospodaření za účetní období            B.           Rezervy                     1.   Rezervy na penzijní a podobné závazky                     2.  Rezervy na daně                     3.   Ostatní rezervy            C.           Závazky                         (u níže uvedených položek a pro jejich souhrn se odděleně uvedou                         částky se zbytkovou dobou splatnosti do jednoho roku a se zbytkovou                         dobou splatnosti delší než jeden rok)                     1.   Dluhopisy, z toho samostatně konvertibilní dluhopisy                     2.  Závazky vůči úvěrovým institucím                     3.   Přijaté zálohy na smluvně podložené objednávky, pokud se nevykazují                         samostatně jako snížení zásob                     4.  Závazky z obchodního styku                     5.  Směnky k úhradě                     6.  Závazky vůči podnikům ve skupině                     7.   Závazky vůči podnikům, s nimiž je podnik spojen účastí                     8.   Ostatní závazky včetně závazků vůči daňovým orgánům a orgánům                         sociálního zabezpečení                     9.   Výdaje a výnosy příštích období (pokud vnitrostátní právní předpisy                         nestanoví, že se tyto položky vykazují v položce D)            D.           Výdaje a výnosy příštích období (pokud vnitrostátní právní předpisy                         nestanoví, že se vykazují v závazcích v položce C.9)                              [138]","Příloha 5                           Vertikální členění rozvahy stanovené v článku 10 směrnice                 A.             Nesplacený upsaný základní kapitál, z toho splatný (pokud                              vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se splatný základní                              kapitál vykazuje v položce L; v takovém případě musí být splatná,                              avšak dosud nesplacená část základního kapitálu uvedena buď                              v položce A, nebo v položce D.II.5)               B.             Zřizovací výdaje, jak jsou stanoveny vnitrostátními právními                              předpisy, pokud povolují jejich vykazování v aktivech. Vnitrostátní                              právní předpisy mohou rovněž stanovit, že se zřizovací výdaje                              vykazují jako první položka v části Nehmotná aktiva.               C.             Dlouhodobá aktiva                    I.        Nehmotná aktiva                          1.  Náklady na vývoj, pokud vnitrostátní právní předpisy povolují jejich                              vykazování v aktivech                          2.  Koncese, patenty, licence, ochranné známky a podobná práva                              a aktiva, pokud byly:                              a) pořízeny za úplatu a není třeba je vykazovat v položce C.I.3 nebo                              b) byly vytvořeny vlastní činností podniku, pokud vnitrostátní                              právní předpisy povolují jejich vykazování v aktivech                          3.  Goodwill, pokud byl pořízen za úplatu                          4.  Poskytnuté zálohy                    II.       Hmotná aktiva                          1.  Pozemky a budovy                          2.  Technická zařízení a stroje                          3.  Jiná zařízení a inventář, nástroje a provozní vybavení                          4.  Poskytnuté zálohy a nedokončená hmotná aktiva                    III.      Finanční aktiva                          1.  Podíly v podnicích ve skupině                          2.  Půjčky podnikům ve skupině                          3.  Účasti                          4.  Půjčky podnikům, s nimiž je podnik spojen účastí                          5.  Investice držené jako dlouhodobá aktiva                          6.  Ostatní půjčky               D.             Krátkodobá aktiva                    I.        Zásoby                          1.  Suroviny a jiné spotřebované výkony                          2.  Nedokončená výroba                          3.  Výrobky a zboží                                                                                     [139]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]                        4.   Poskytnuté zálohy                 II.        Pohledávky                            (u níže uvedených položek se odděleně uvedou částky se zbytkovou                            dobou splatnosti delší než jeden rok)                       1.    Pohledávky z obchodního styku                       2.   Pohledávky za podniky ve skupině                       3.   Pohledávky za podniky, s nimiž je podnik spojen účastí                       4.   Ostatní pohledávky                       5.   Pohledávky za upsaný splatný, avšak dosud nesplacený základní                            kapitál (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se splatný                            základní kapitál vykazuje v aktivech v položce A)                       6.   Náklady a příjmy příštích období (pokud vnitrostátní právní                            předpisy nestanoví, že se vykazují v aktivech v položce E)                 III.       Investice                       1.   Podíly v podnicích ve skupině                       2.   Vlastní podíly (s uvedením jejich jmenovité hodnoty, nebo nemají-                            li jmenovitou hodnotu, s uvedením jejich účetní hodnoty), pokud                            vnitrostátní právní předpisy povolují jejich vykazování v rozvaze                       3.   Ostatní investice                 IV.        Bankovní a pokladní hotovost            E.              Náklady a příjmy příštích období                            (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se tyto položky                            vykazují v položce D.II.6)            F.              Závazky se zbytkovou dobou splatnosti do jednoho roku                       1.   Dluhopisy, z toho samostatně konvertibilní dluhopisy                       2.   Závazky vůči úvěrovým institucím                       3.   Přijaté zálohy na smluvně podložené objednávky, pokud se                            nevykazují samostatně jako snížení zásob                       4.   Závazky z obchodního styku                       5.   Směnky k úhradě                       6.   Závazky vůči podnikům ve skupině                       7.   Závazky vůči podnikům, s nimiž je podnik spojen účastí                       8.   Ostatní závazky včetně závazků vůči daňovým orgánům a orgánům                            sociálního zabezpečení                       9.   Výdaje a výnosy příštích období (pokud vnitrostátní právní předpisy                            nestanoví, že se tyto položky vykazují v položce K)            G.              Čistá krátkodobá aktiva/závazky                            (se zohledněním nákladů a příjmů příštích období, pokud se                            vykazují v položce E, a výdajů a výnosů příštích období, pokud se                            vykazují v položce K)            H.              Celková aktiva snížená o krátkodobé závazky                 I.         Závazky se zbytkovou dobou splatnosti delší než jeden rok             [140]","Příloha 5                           1.  Dluhopisy, z toho samostatně konvertibilní dluhopisy                          2.  Závazky vůči úvěrovým institucím                          3.  Přijaté zálohy na smluvně podložené objednávky, pokud se                              nevykazují samostatně jako snížení zásob                          4.  Závazky z obchodního styku                          5.  Směnky k úhradě                          6.  Závazky vůči podnikům ve skupině                          7.  Závazky vůči podnikům, s nimiž je podnik spojen účastí                          8.  Ostatní závazky včetně závazků vůči daňovým orgánům a orgánům                              sociálního zabezpečení                          9.  Výdaje a výnosy příštích období (pokud vnitrostátní právní předpisy                              nestanoví, že se tyto položky vykazují v položce K)               J.             Rezervy                          1.  Rezervy na penzijní a podobné závazky                          2.  Rezervy na daně                          3.  Ostatní rezervy               K.             Výdaje a výnosy příštích období                              (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se tyto položky                              vykazují v položce F.9 nebo I.9 nebo v obou)               L-             Vlastní kapitál                    I.        Upsaný základní kapitál                              (pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví, že se v této položce                              vykazuje splatný základní kapitál; v takovém případě se musí výše                              upsaného základního kapitálu a splaceného základního kapitálu                              vykázat odděleně)                    II.       Emisní ážio                    III.      Fond z přecenění                    IV.       Fondy                          1.  Zákonný rezervní fond, pokud ho vnitrostátní právní předpisy                              vyžadují                          2.  Rezervní fond na vlastní podíly, pokud ho vnitrostátní právní                              předpisy vyžadují, aniž je dotčen čl. 24 odst. 1 písm. b) směrnice                              2012/30/EU                          3.  Statutární fondy                          4.  Ostatní fondy                    V.        Výsledek hospodaření za minulá účetní období                    VI.       Výsledek hospodaření za účetní období                                                                                              [141]","Příloha 6               Členění výsledovky – druhové členění nákladů stanovené v článku 13 směrnice                1. Čistý obrat              2. Změny stavu zásob výrobků a nedokončené výroby              3. Aktivace výkonů vlastní výroby              4. Ostatní provozní výnosy              5. a) Suroviny a jiné spotřebované výkony                b) Ostatní externí náklady              6. Osobní náklady                a) mzdy a platy                 b)  náklady na sociální zabezpečení, se samostatným uvedením nákladů na                 důchodové zabezpečení              7.  a)  Úpravy hodnot ve vztahu ke zřizovacím výdajům a k dlouhodobým hmotným                a nehmotným aktivům                 b)  Úpravy hodnot ve vztahu ke krátkodobým aktivům v rozsahu, v jakém překročily                částku úpravy hodnot, která je v daném podniku běžná              8. Ostatní provozní náklady              9. Výnosy z účastí, se samostatným uvedením výnosů z účastí od podniků ve skupině            10.  Výnosy z ostatních investic a půjček zahrnutých do dlouhodobých aktiv, se              samostatným uvedením výnosů od podniků ve skupině            11.  Výnosové úroky a podobné výnosy, se samostatným uvedením výnosů od podniků              ve skupině            12. Úpravy hodnot finančních aktiv a investic držených jako krátkodobá aktiva            13.  Nákladové úroky a podobné náklady, se samostatným uvedením částek splatných              podnikům ve skupině            14. Daň ze zisku nebo ztráty            15. Výsledek hospodaření po zdanění            16. Ostatní daně nevykázané v položkách 1–15            17. Výsledek hospodaření za účetní období                            [142]","Příloha 7                   Členění výsledovky – účelové členění nákladů stanovené v článku 13 směrnice                   1. Čistý obrat                 2.  Náklady vynaložené na prodané zboží nebo poskytnuté služby (včetně úprav                 hodnoty)                 3. Hrubý zisk nebo ztráta                 4. Odbytové náklady (včetně úprav hodnoty)                 5. Správní náklady (včetně úprav hodnoty)                 6. Ostatní provozní výnosy                 7.  Výnosy z účastí, se samostatným uvedením výnosů z účastí od podniků ve skupině                 8.  Výnosy z ostatních investic a půjček zahrnutých do dlouhodobých aktiv, se                 samostatným uvedením výnosů od podniků ve skupině                 9.  Výnosové úroky a podobné výnosy, se samostatným uvedením výnosů od podniků                 ve skupině               10. Úpravy hodnot finančních aktiv a investic držených jako krátkodobá aktiva               11.  Nákladové úroky a podobné náklady, se samostatným uvedením částek splatných                 podnikům ve skupině               12. Daň ze zisku nebo ztráty               13. Výsledek hospodaření po zdanění               14. Ostatní daně nevykázané v položkách 1–13               15. Výsledek hospodaření za účetní období                                                                                                               [143]","Seznam zkratek                ARC           Accounting Regulatory Committee            ČR            Česká republika            ČÚL           Česká účetní legislativa            EFRAG         European Financial Reporting Advisory Group            EU            Evropská unie            FASB          Financial Accounting Standards Board            FIFO          First in, first out            IAS           International Accounting Standards            IASB          International Accounting Standards Board            IFRS          International Financial Reporting Standards            IFRS for SMEs  International Financial Reporting Standard for Small and Medium-                          Sized Entities            LIFO          Last in, first out            MSP           Malé a střední podniky            US GAAP       Generally Accepted Accounting Principles                                                [144]","Seznam tabulek                Tabulka 4.1:  Přepočet vzorové účetní závěrky (tis. Kč) .............................................29             Tabulka 5.1:  Harmonogram přezkumu směrnic.........................................................35             Tabulka 5.2:   Horizontální členění rozvahy ..................................................................47             Tabulka 5.3:  Vertikální členění rozvahy .......................................................................48             Tabulka 5.4:  Členění výsledovky – druhové členění nákladů ...................................51             Tabulka 5.5:  Členění výsledovky – účelové členění nákladů ....................................51             Tabulka 5.6:  Varianty uváděné v úvodu ve zdůvodnění směrnice ...........................53             Tabulka 5.7:   Varianty uváděné v kapitole 2 Obecná ustanovení                          a obecné zásady .........................................................................................54             Tabulka 5.8:  Varianty uváděné v kapitole 3 Rozvaha a výsledovka ..........................55             Tabulka 5.9:  Kategorie podniků ....................................................................................57             Tabulka 5.10: Zjednodušení účetních závěrek malých a středních podniků ............58             Tabulka 5.11:  Zjednodušení výsledovky sestavené podle druhového                          členění nákladů .........................................................................................58             Tabulka 5.12:  Zjednodušení výsledovky sestavené podle účelového členění                          nákladů .......................................................................................................59             Tabulka 5.13: Stav transpozice směrnice .......................................................................60             Tabulka 5.14: Přehled implementačních opatření v členských zemích EU ...............60             Tabulka 6.1:  Kategorie účetních jednotek ....................................................................64             Tabulka 6.2:  Zjednodušení pro mikro a malé podniky ..............................................64             Tabulka 6.3:  Vzor rozvahy ve zkráceném rozsahu, rozšířená verze .........................68             Tabulka 6.4:  Vzor rozvahy ve zkráceném rozsahu, základní verze ..........................69             Tabulka 6.5:  Výkaz zisku a ztráty v druhovém členění ve zkráceném rozsahu ......70             Tabulka 6.6:  Výkaz zisku a ztráty v účelovém členění ve zkráceném rozsahu ........71             Tabulka 6.7:  Informace zveřejněné v příloze účetní závěrky ....................................72             Tabulka 6.8:  Porovnání vzorů rozvahy  ........................................................................73             Tabulka 6.9:  Změny v položce Dlouhodobý nehmotný majetek ..............................74             Tabulka 6.10: Změny v době odepisování goodwillu ...................................................74             Tabulka 6.11: Změny v položce Krátkodobý finanční majetek  ..................................75             Tabulka 6.12: Vykazování vydaných dluhopisů ............................................................75             Tabulka 6.13: Výkaz zisku a ztráty v druhovém členění – porovnání změn .............76             Tabulka 6.14: Výkaz zisku a ztráty v účelovém členění – porovnání změn ...............79             Tabulka 6.15: Změny ve vykazování změny stavu zásob a aktivací ............................80             Tabulka 6.16: Změny ve vykazování mimořádných nákladů a výnosů .....................81                                                                                       [145]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]            Tabulka 7.1:   Shoda v kapitole 1 Oblastní působnosti, definice a kategorie                       podniků ......................................................................................................83           Tabulka 7.3:  Shoda v kapitole 3 Rozvaha a výsledovka ..............................................85           Tabulka 7.4:  Shoda v kapitole 4 Příloha k účetní závěrce ..........................................88           Tabulka 7.5:  Shoda v kapitole 5 Zpráva vedení společnosti ......................................90           Tabulka 7.6:  Shoda v kapitole 7 Zveřejňování .............................................................90           Tabulka 7.7:  Shoda v kapitole 8 Audit ..........................................................................91           Tabulka 7.8:  Shoda v kapitole 9 Osvobození a omezení týkající se osvobození .....91           Tabulka 7.9:  Shoda v kapitole 11 Závěrečná ustanovení ............................................92           Tabulka 7.10: Rozvaha se zobrazením možností volby ................................................93           Tabulka 7.11: Varianty pro možnost volby ....................................................................95           Tabulka 7.12: Výchozí rozvaha ........................................................................................95           Tabulka 7.13: Uznání položek jako aktivum .................................................................96           Tabulka 7.14: Hodnota aktiv v prvním roce odepisování, doba životnosti 5 let ......97           Tabulka 7.15: Hodnota aktiv v prvním roce odepisování, doba životnosti 10 let ....97           Tabulka 7.16:  Vliv položek uznaných v nákladech na výsledek hospodaření                       a bilanční sumu .........................................................................................98           Tabulka 7.17: Porovnání výsledku hospodaření běžného období v 1. roce ..............99           Tabulka 7.18: Výsledek hospodaření běžného období v dalších letech .....................99           Tabulka 7.19:  Oceňování dlouhodobého hmotného majetku v přeceněných                       hodnotách – zvýšení hodnoty ...............................................................100           Tabulka 7.20:  Změna v odpisech a výsledku hospodaření při přecenění                       hmotného a nehmotného majetku .......................................................100           Tabulka 7.21:  Změny ve výsledku hospodaření při přecenění dlouhodobého                       majetku .....................................................................................................101           Tabulka 7.22: Změny ve struktuře vlastního kapitálu ................................................101           Tabulka 7.23:  Oceňování hmotného a nehmotného majetku v přeceněných                       hodnotách – snížení hodnoty ...............................................................102           Tabulka 7.24:  Změna v odpisech a výsledku hospodaření při přecenění                       hmotného majetku .................................................................................103           Tabulka 7.25:  Změny ve výsledku hospodaření při přecenění                       dlouhodobého majetku ..........................................................................103           Tabulka 7.26: Změny ve struktuře vlastního kapitálu ................................................103           Tabulka 7.27:  Přecenění dlouhodobého finančního majetku na reálnou                       hodnotu – zvýšení hodnoty ...................................................................104           Tabulka 7.28:  Přecenění dlouhodobého finančního majetku na reálnou                       hodnotu – snížení hodnoty ...................................................................105           Tabulka 7.29: Varianty tvorby rezerv ............................................................................105            [146]","Seznam tabulek              Tabulka 7.30: Finanční leasing u nájemce – uznání v aktivech ................................107             Tabulka 7.31:  Finanční leasing u nájemce – zobrazení leasingových splátek                          v nákladech ..............................................................................................107             Tabulka 7.32: Počet řešení v závislosti na počtu položek...........................................108             Tabulka 7.33: Použití možnosti volby v aktivech ........................................................109             Tabulka 7.34: Použití možnosti volby v pasivech ........................................................111                                                                                                                                                 [147]","Seznam obrazků              Obrázek 3.1:  Účetní výkaznictví jako systém ........................................................... 14           Obrázek 3.2:  Model výzkumu ..................................................................................... 15           Obrázek 5.1:  Složky účetní závěrky ............................................................................ 44           Obrázek 5.2:  Metody oceňování ................................................................................. 46           Obrázek 5.3:  Možnosti úpravy rozvahy ..................................................................... 49           Obrázek 5.4:  Možnosti úprav výsledovky ................................................................. 52           Obrázek 7.1:  Změna v rozvaze při aktivaci položek a vzniku závazku .................. 96           Obrázek 7.2:  Změna v rozvaze při aktivaci položek vzniklých ve vlastní režii .... 97           Obrázek 7.3:  Změna v rozvaze při aktivaci položek a úhradě závazku ................. 97           Obrázek 7.4:   Změna v rozvaze při uznání položek v rozvaze a vzniku                       závazku ................................................................................................... 98           Obrázek 7.5:   Změna v rozvaze při uznání položek v nákladech a úhradě                       závazku ................................................................................................... 98           Obrázek 7.6:   Přecenění dlouhodobého hmotného majetku – zvýšení                       hodnoty .................................................................................................100           Obrázek 7.7:   Změna v rozvaze při snížení hodnoty dlouhodobého                       hmotného majetku ..............................................................................102           Obrázek 7.8:   Změna v rozvaze při snížení hodnoty dlouhodobého                       hmotného majetku ..............................................................................102           Obrázek 7.9:   Změna v rozvaze při přecenění dlouhodobého finančního                       majetku .................................................................................................104           Obrázek 7.10:  Změna v rozvaze při přecenění dlouhodobého                       finančního majetku na reálnou hodnotu .........................................105           Obrázek 7.11: Změna v rozvaze při uznání rezervy .................................................106           Obrázek 7.12: Zobrazení leasingových splátek u nájemce v nákladech ................106           Obrázek 7.13: Aktivace předmětu leasing u nájemce ..............................................107           Obrázek 7.14: Vývoj počtu řešení v závislosti na počtu položek............................108           Obrázek 7.15: Využití oceňovacích modelů v české legislativě ..............................112           Obrázek 8.16: Východiska srovnatelnosti účetních závěrek ...................................115                       [148]","Rejstřík                     A                                       IFRS                                                        11, 12, 13, 18, 20, 21, 22, 23, 25, 28,             aktiva                                     29, 31, 34, 36, 38, 40, 94, 116, 117,                23, 24, 26, 27, 29, 38, 42, 44, 47, 48,   120, 121, 123, 144                49, 50, 51, 52, 64, 68, 69, 73, 84, 86,   IFRS for SMEs                93, 95, 97, 100, 102, 106, 109, 110,    25, 28                126, 136, 137, 139, 140, 142, 143                                                     informace             C                                          7, 12, 16, 17, 18, 19, 20, 22, 23, 24,                                                        37, 43, 44, 53, 58, 65, 67, 72, 82, 87,             Česká účetní legislativa                   88, 92, 94, 108, 116                62, 109, 144                         International Financial Reporting             čistý obrat                             Standard for Small and Medium-Sized                51, 57, 58, 59, 63, 64, 71, 77, 79, 133,   Entities                135, 142, 143                           22, 118, 144               F                                       M             finanční leasing                        malá účetní jednotka                107                                     63, 68, 70             finanční výkaznictví                    malé a střední podniky                18                                      8, 12, 13, 21, 22, 23, 25, 28, 34, 36,             fond z přecenění                           37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 58, 59, 64,                                                        83, 90, 115, 117, 118, 121                46                                                     metoda             H                                          17                                                     metody oceňování             harmonizace                                30                7, 8, 12, 13, 17, 20, 21, 30, 116, 117  Mezinárodní standardy účetního             hodnota aktiv                           výkaznictví                63                                      18                                                     možnosti volby             I                                          12, 13, 17, 30, 40, 92, 94, 95, 109,                                                        111, 118             IASB                                    MSP                20, 21, 22, 25, 120, 121, 144           8, 11, 119, 144                                                                                     [149]","[Účetní výkaznictví malých a středních podniků]            N                                      standardizace                                                     7, 57           náklady                                střední účetní jednotka              19, 23, 24, 27, 38, 39, 42, 45, 46, 49,   63              50, 51, 52, 56, 58, 65, 70, 71, 76, 77,              78, 79, 80, 81, 84, 89, 93, 106, 110,   U              112,  113,  128,  131,  132,  133,  134,              135, 142, 143                       účetnictví                                                      7, 8, 12, 13, 16, 18, 19, 20, 21, 30,           O                                         33, 34, 35, 36, 38, 39, 40, 53, 61, 62,                                                     63, 64, 65, 66, 67, 92, 112, 113, 120,           oceňování              24, 45, 112                            122, 124                                                  účetní výkaznictví           P                                         14, 18, 19, 28, 35, 38                                                  účetní závěrka           pasiva                                    7, 26, 28, 43, 62              44, 86                              US GAAP           příloha                                   12, 13, 18, 20, 123, 144              25, 43, 67, 78, 94           průměrný počet zaměstnanců             V              63                                                  variantní řešení            R                                         53, 92                                                  velká účetní jednotka           regulace                                  63              7, 53, 92                           věrné zobrazení           rezerva                                   25              50                                  věrný a pravdivý obraz           rozvaha                                   44              25, 44, 66, 67, 68, 95              vlastní kapitál                                                     23           S                                      výkaznictví                                                      18           směrnice              8, 11, 12, 13, 17, 21, 23, 30, 31, 32,   výkaz zisku a ztráty              33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42,   65, 66, 67, 68, 78              43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 51, 52, 53,   výnosy              54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 62, 64, 65,   17, 23, 24, 38, 42, 48, 51, 52, 58, 59,              82, 83, 84, 85, 87, 89, 90, 91, 92, 94,   65, 70, 71, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 94,              105,  109,  112,  116,  117,  118,  130,   111,  132,  133,  134,  135,  140,  141,              136, 139, 141, 142, 143                142, 143            [150]","Rejstřík              Z              závazky                23             zisk                51, 58, 59, 71, 79, 129, 134, 143             zjednodušení administrativní zátěže                82             ztráta                51, 58, 59, 71, 79, 129, 134, 143                                                                                                                                          [151]","Vědecká redakce Masarykovy univerzity:            prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D.           Ing. Radmila Droběnová, Ph.D.           Mgr. Michaela Hanousková           doc. Mgr. Jana Horáková, Ph.D.           doc. PhDr. Mgr. Tomáš Janík, Ph.D., M.Ed.           doc. JUDr. Josef Kotásek, Ph.D.           Mgr. et Mgr. Oldřich Krpec, Ph.D.           prof. PhDr. Petr Macek, CSc.           PhDr. Alena Mizerová           doc. Ing. Petr Pirožek, Ph.D.           doc. RNDr. Lubomír Popelínský, Ph.D.           Mgr. David Povolný           Mgr. Kateřina Sedláčková, Ph.D.           prof. RNDr. David Trunec, CSc.           prof. MUDr. Anna Vašků, CSc.           Mgr. Iva Zlatušková           doc. Mgr. Martin Zvonař, Ph.D.             Ediční rada ESF MU: doc. Ing. Petr Pirožek, Ph.D.; doc. Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D.;           Ing. Eva Hýblová, Ph.D.; Ing. Mgr. Markéta Matulová, Ph.D.; Ing. Daniel Němec, Ph.D.;           doc. Ing. Petr Suchánek, Ph.D.; doc. RNDr. Milan Viturka, CSc.                    Účetní výkaznictví malých a středních podniků           Ing. Eva Hýblová, Ph.D.             Jazyková redakce Hana Borovská           Obálka Beata Mílová           Grafická úprava a sazba Jana Pařilová           Tisk Powerprint, a. s., Praha           Vydala Masarykova univerzita, Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno           1. vydání, 2017             ISBN 978-80-210-8755-2           https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8756-2017","Monografie mapuje aktuální úpravu účetního výkaznictví                        pro malé a střední podniky na mezinárodní i národní                         úrovni, přičemž se zaměřuje na postupy vykazování                            uváděné ve směrnici Evropského parlamentu                       a Rady 2013/34/EU. Vyhodnocuje splnění cílů směrnice                             a identifikuje problémy, které mohou nastat                           v souvislosti s její aplikací do národních legislativ.                         Jsou informace zveřejňované v účetních závěrkách                                        Účetní výkaznictví malých a středních podniků                          podniků srovnatelné? Nepřispívají možnosti volby                           způsobů uznávání a oceňování položek účetních                         závěrek ke zkreslení vykazovaných údajů? Publikace                              je teoretického charakteru, praktické dopady                            jsou demonstrovány na modelových příkladech.                               Ing. Eva Hýblová, Ph.D., je odborná asistentka                      na Katedře financí Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy                         univerzity v Brně. Specializuje se na finanční účetnictví                             a Mezinárodní standardy účetního výkaznictví.                                                                                                              Účetní výkaznictví malých                                                                                                                a středních podniků                                                                                                                                                                                  EVA HÝBLOVÁ                                                                                                       Eva Hýblová                                                                                                                            MASARYKOVA                                                                                                                   UNIVERZITA"];