var textForPages = ["","Masarykova univerzita                    Filozofická fakulta                    Ústav evropské etnologie                                 Vybrané právní otázky etnologického výzkumu                        Radim Polčák                    Jaromír Šavelka                    Michal Koščík                    Matěj Myška                          Všechna práva vyhrazena. Žádná část této elektronické knihy nesmí                     být reprodukována nebo šířena v papírové, elektronické či jiné podobě                     bez předchozího písemného souhlasu vykonavatele majetkových práv                      k dílu, kterého je možno kontaktovat na adrese – Nakladatelství                      Masarykovy univerzity, Žerotínovo náměstí 9, 601 77 Brno.                                 ETNOLOGICKÉ PŘÍRUČKY 3                    Brno 2013","© 2013 Radim Polčák, Jaromír Šavelka, Michal Koščík, Matěj Myška                    © 2013 Masarykova univerzita                     ISBN 978-80-210-6380-8","Předmluva                     S ideou  pokusu  o  intenzivnější  vypořádání  se  s právními  aspekty  etnologického                    výzkumu přišla během našeho debatování při plánování jedné z klíčových aktivit                    rodícího se projektu Rozvoj spolupráce a zvyšování výzkumných kompetencí v síti                    etnologických institucí PhDr. Marta Toncrová. Myšlenky jsem se ujal a její realizaci                    rozplánoval  do  třídenního  workshopu  za  spolupráce  širších  týmů  etnologů                    a  právních  expertů.  Zcela  logicky  jsem  se  v této  záležitosti  obrátil  na                    doc.  JUDr.  Radima  Polčáka,  Ph.D.,  z Právnické  fakulty  MU,  který  se  mj.  zabývá                    právní problematikou vědeckého výzkumu a který v této době dokončoval se svými                    kolegy etický kodex výzkumu na Masarykově univerzitě.                           Během  první  části  workshopu  byly  na  základě  zkušeností  účastnících  se                    etnologů identifikovány situace, při nichž realizace etnografického výzkumu může                    narážet  na  limity  vyplývající  z legislativy  ČR,  stejně  jako  jiné  právní  problémy                    spojené s dokumentací a prezentací výsledků etnografického výzkumu. Tyto situace                    i  jejich  okolnosti  byly  formulovány  do  nekomplikovaných  dotazů,  které  se  jevily                    jako  nejpřístupnější  forma  uchopení  problematiky,  neboť  umožňovaly  její                    rozčlenění na dílčí části tak, abychom se vyhnuli tvorbě dlouhých a nepřehledných                    textů,  s vědomím,  že  některé  otázky  se  napříč těmito  oblastmi  překrývají.  Naším                    cílem  totiž  nebylo  vytvořit  dokonalý  systém  na  sebe  navazujících  dotazů,  ale                    praktickou pomůcku pro etnologické výzkumníky.                           Soubor  takto  formulovaných  dotazů  jsme  tlumočili  právnímu  týmu  doc.                    Polčáka  a  nad  jejich  odpověďmi  jsme  se  sešli  během  poslední  části  workshopu.                    Výsledek naší práce se nachází níže. Skutečností bohužel zůstává, že odpovědi na                    naše otázky vyplývají z platného občanského zákoníku, který bude od 1. ledna 2014                    nahrazen novým. Přesto tento text podle mého přesvědčení zůstane v jistém smyslu                    aktuálním  i  po  případných  změnách  zmiňovaného  zákoníku.  Jeho  čtení  totiž                    odhaluje  základní  právní  principy,  s nimiž  se  během  výzkumu,  archivace                    i publikování potýkáme a budeme potýkat. Nuance – nelze od nového občanského                    zákoníku  očekávat  radikální  změny  –  nemohou  nic  změnit  na  uvědomění  si                    základních  právních  aspektů  „dělání  etnologie“.  Ze  stejného  důvodu  doporučuji                    čtení  celého  textu,  namísto  vyhledávání  konkrétních  otázek  a  odpovědí  na  ně.                    Teprve  kompaktní  četba  totiž  odhalí  právní  logiku,  která  by  etnology  při  jejich                    práci neměla zůstat nepovšimnuta.                           Na závěr bych rád poděkoval všem, kteří na workshopu spolupracovali, a to                    nejenom jmenovaným autorům, ale všem účastníkům z řad etnologů, doktorandům                    Ústavu  evropské  etnologie  Filozofické  fakulty  MU  a  pracovníkům  brněnského                    pracoviště Etnologického ústavu AV ČR, v.v.i., kteří se kriticky podíleli na formulaci                    prezentovaných dotazů.                                                                                         Roman Doušek","Obsah                     1 Sběr dat v terénu .......................................................................................................................... 5                      1.1 Sběr dat skrze informanta ................................................................................................................ 5                      1.2 Sběr dat o informantovi..................................................................................................................... 8                      1.3 Sběr dat o osobě jiné než informant ............................................................................................. 9                      1.4 Sběr dat o osobě bez jejího vědomí .............................................................................................. 9                      1.5 Fotografování ..................................................................................................................................... 10                      1.6 Pořizování záznamu informanta (audio, video) ................................................................... 12                      1.7 Sběr dat o majetku ............................................................................................................................ 13                      1.7 Vstup na cizí pozemek..................................................................................................................... 16                     2 Právní režim dat získaných v rámci výzkumu ............................................................... 18                    3 Publikace výsledků výzkumu ............................................................................................... 25                     4 Varia ............................................................................................................................................... 30                    5 Vybraná ustanovení – občanský zákoník ......................................................................... 35                     6 Vybraná ustanovení – zákon o ochraně osobních údajů ............................................ 37                    7 Vybraná ustanovení – autorský zákon .............................................................................. 45","1 Sběr dat v terénu                                                    garant: Michal Koščík                                                1.1 Sběr dat skrze informanta                     Mohu realizovat výzkum a dotazovat se informanta např. na historii obce, realizaci                    hodů,  na  pověsti  vážící  se  k místu,  aniž  bych  ho  informoval  o  realizaci  svého                    výzkumu  a  zároveň  budou  tímto  způsobem  získaná  data  v budoucnu  použitelná                    k publikování?                     Ano, můžete. Tento typ informací se neváže ke konkrétní osobě ani není chráněn                    žádným speciálním zákonem.                      Existuje druh informací, které tímto způsobem lze získávat a následně publikovat                    bez vědomí a souhlasu informantů?                     Podle zásady co není zakázáno, je povoleno, je lépe se ptát, co publikovat nelze.                    Jistá omezení by mohla vyplývat z práva na ochranu soukromí nebo občanské cti                    informanta či třetích osob. U informací o „historii obce, realizaci hodů, pověstech                    vážících se k místu“ je porušení těchto práv velmi nepravděpodobné. Toto platí                    bez  ohledu  na  to,  zda  informace  byly  získány  s vědomím  nebo  bez  vědomí                    informantů.                      Kdo  má  autorské  právo  k výpovědi  takto  získané?  Realizátor  výzkumu  (tazatel),                    informant  (ten,  kdo  odpovídá),  případný  autor  výpovědi  (písně),  nebo  ten,  kdo                    přepisuje takový rozhovor z audiozáznamu (původce notového záznamu)?                     Na výpověď se autorské právo nevztahuje, protože nesplňuje znaky autorského                        1                    díla.  Výpověď  je  tzv.  „projevem  osobní  povahy“  a  jejich  zvukový/obrazový                                                                                                      2                    záznam  může  být  za  normálních  okolností  pořízen  pouze  se  svolením.                    U vědeckého výzkumu je možné pořídit záznam i bez svolení osoby (informanta),                                                                            3                    pokud  je  to  pro  dosažení  vědeckého  účelu  nezbytné.  Použití  tohoto  záznamu                    však nesmí směřovat proti oprávněným zájmům této osoby (tj. nesmí jí způsobit                    majetkovou či nemajetkovou újmu).                           Mechanickým  přepisem  nikomu  autorské  právo  nevzniká,  protože  této                    aktivitě  chybí  jakákoliv  tvůrčí  přidaná  hodnota.  Autorským  právem  je  ale                    chráněn například text, který vznikne analytickým zpracováním přepisu.                      1  K tomu viz § 2 odst. 1 autorského zákona – „Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné                    dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno                    v  jakékoli  objektivně  vnímatelné  podobě  včetně  podoby  elektronické,  trvale  nebo  dočasně,  bez                    ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam.“                    2  K tomu viz § 12 odst. 1 občanského zákoníku.                    3  K tomu viz § 12 odst. 2 občanského zákoníku.                                                             5","Může výzkumník nahrávat rozhovor s informantem bez jeho vědomí?                     Viz  předchozí  odpověď.  Zákon  poskytuje  vědcům  výjimku  (vědecká  licence),                    která  jim  umožňuje  projev  osobní  povahy  nahrávat  i  bez  vědomí  nahrávané                    osoby a tento záznam následně použít. Zájem na tajném pořízení nahrávky však                    musí být vědecky odůvodnitelný (například, že by osoba odpovídala jinak, nebo                    nepravdivě).  Nestačí  argument,  že  je  pro  výzkumníka  jednodušší  tuto  otázku                    s informantem neřešit.                      Mění forma informování o realizaci a následný souhlas s realizací výzkumu něco na                    autorství získaných dat a možnosti jejich budoucího publikování (dostačuje ústní                    informace  a  souhlas  –  bez  svědků/se  svědky,  nebo  je  nezbytná  písemná  forma?                    audionahrávka? audiovizuální nahrávka?)?                     Informování  nebo  neinformování  o  výzkumu  nemá  na  autorskoprávní                    problematiku žádný vliv. Zde je potřeba spíše řešit osobnostní práva a ochranu                    osobních údajů.                      Co všechno má písemný souhlas (jeho jiné formy) obsahovat?                     Souhlas je především jasným projevem vůle, v tomto případě vůle něco strpět.                    U  písemné  formy  je  třeba  vyjít  z obecné  úpravy  právních  úkonů  v občanském                    zákoníku.  Musí  (1)  z něj  být  zřejmé,  kdo  jej  činí,  (2)  vůči  komu  je  souhlas                    směřován  (např.  výzkumník,  výzkumná  instituce),  (3)  určitě  a  srozumitelně                    vyjádřen  s čím  souhlasí,  (4)  vlastnoruční  podpis.  Obvyklými  náležitostmi  jsou                    také: datum, kdy byl souhlas udělen, a bližší určení osoby (např. adresa, datum                    narození), případně poučení o účelu za kterým se data sbírají – absence těchto                    náležitostí nezpůsobí neplatnost souhlasu.                           U  formy,  která  není  písemná,  stačí  jakýkoliv  nepochybný  projev  vůle,                    který dokonce nemusí být učiněn slovy.                           Pokud  je  součástí  souhlasu  souhlas  se  zpracováním  citlivých  údajů,  je                    potřeba připojit další náležitosti, které budou popsány níže.                      Ochrání mne takový souhlas při změně názoru informanta?                     U osobnostních práv ne. Souhlas může informant vzít zpět. U výkonného umělce                    s nahráním jeho výkonu ano. Tento souhlas nelze vzít zpět.                      Ochrání  mne  souhlas  od  informanta,  pokud  po  jeho  smrti  pozůstalí  budou                    odlišného názoru?                     Ochrání.  Pozůstalí  mohou  pouze  požadovat  odškodnění  při  neoprávněných                    zásahů do osobnostních práv, zde by se o neoprávněný zásah nejednalo.                                                                6","Mění jednotlivé formy souhlasu s realizací výzkumu a použitím získaných dat pro                    publikování  autorské  právo  k takovým  datům  (výzkumník  –  informant:  např.                    zpěvák písně – přepisovatel audiozáznamu), tedy v případě, že nejsou tyto vztahy                    ošetřeny v písemné smlouvě?                     Souhlas s užitím dat nemá až na nepodstatné výjimky (např. souhlas k publikaci                    doposud  nepublikovaného  textu  tvořícího  součást  dat  apod.)  vliv  na  autorská                    práva  k  výsledkům  výzkumu.  Souhlasem  lze  ošetřit  otázky  ochrany  soukromí,                    ochrany osobních údajů apod. Má-li být ale předmětem souhlasu autorské právo                    (tj. např. má-li být součástí souhlasu i poskytnutí licence ke zveřejnění nějakého                    autorského díla), je třeba, aby mělo takové ujednání formu dvoustranné licenční                    smlouvy (ta nemusí být nutně písemná, ale je třeba mít ji ve formě, kterou lze                    později v případě problémů prokázat).                     Pokud bude výzkum realizován s dětmi (např. výzkum dětských her), dostává se do                    jiného režimu? Existují zvláštní požadavky kladené na výzkum dětí? Existují nějaké                    věkové  hranice  definující  děti,  resp.  dětství?  (Existuje  nějaká  možnost  provádět                    výzkum např. klapotářů ve skupině cca 10 chlapců ve věku 7–12 let, když získat                    povolení rodičů je technicky nemožné?)                     Věková hranice dětství je 18 let. Žádná jiná věková pásma zákon nerozlišuje.                    Pro  výzkum  na  dětských  subjektech  existuje  řada  legislativních  omezení                    a profesních norem. Většina těchto norem se však vztahuje ke zdravotnickému                    výzkumu  a  nepředpokládám,  že  u  etnologického  výzkumu  přijdete  s těmito                    předpisy do kolize.                           Výzkum  dětských  her  určitě  zakázaný  není.  Pro  děti  platí  vše,  co  bylo                    napsáno k jiným subjektům, problematická je ale otázka souhlasu. Dítě může dát                    platný souhlas s tím, aby bylo zahrnuto do výzkumu, ale pouze za předpokladu,                    že je schopno pochopit význam a důsledky svého souhlasu. Například devítiletý                    kluk  ví,  co  je  to  fotoaparát,  (například  proto,  že  ho  má  od  svých  šesti  let                    v mobilu). Pokud se devítiletého kluka v kroji zeptáme: „Můžu si tě vyfotit?“ a on                    kývne hlavou, souhlas je pravděpodobně platný. Pokud po něm chceme souhlas                    se zpracováním citlivých údajů o postupování osobních údajů třetím osobám ve                    smyslu zákona 101/2000 Sb. nebude vědět o čem je řeč a souhlas je neplatný                    i kdyby jej dal v písemné formě. Tam, kde nelze předpokládat, že dítě rozumí,                    k čemu dává souhlas, je potřeba souhlas zákonného zástupce.                           Pokud je k tomu dítě dostatečně vyspělé, neexistuje žádná překážka, aby                    bylo  respondentem,  vyplňovalo  dotazník,  nebo  dalo  souhlas  s nahráváním.                    Pozor, souhlas s nahráváním a užitím nahrávky jsou dvě odlišné věci, u každé je                    potřeba zkoumat rozumovou vyspělost dítěte zvlášť.                      Záleží na tom, zda informace o realizování výzkumu a požadavku publikování se                    informant dozví (poskytne souhlas) před výzkumem, nebo po výzkumu?                     V zásadě  není.  Roli  tato  skutečnost  hraje,  jenom  pokud  při  výzkumu  tajně                    pořizujete záznam projevu osobní povahy (viz výklad k předchozím bodům).                                                                 7","Mění se možnosti výzkumu a využívání získaných dat k publikování při výzkumu na                    internetu či při výzkumu anonymních informantů (anonymní dotazník)?                     Ano,  u  anonymních  dotazníků  nemusíte  řešit  ochranu  osobních  údajů.                    Vyplněním anonymního dotazníku zároveň respondent dal nevýslovný (přesto                    platný) souhlas s užitím informací tam zveřejněných.                                                  1.2 Sběr dat o informantovi                      Změní se (a jakým způsobem) odpovědi na výše uvedené otázky, pokud se výzkum                    bude týkat osoby informanta?                     Nezmění. Jen se rozšíří o jeden rozměr – ochranu osobních údajů, která doplňuje                    osobnostní  práva.  Zde  je  nepochybné,  že  dochází  ke  sběru  osobních  údajů,  ke                    kterému Vám informant dává souhlas už tím, že na otázky odpovídá. To však za                    předpokladu, že ví, jak s údaji zamýšlíte dále nakládat. Můžete mu klást otázky                    a souhlas se zpracováním osobních údajů získat až následně.                           Pozor  na  případné  „citlivé  údaje“,  kterými  jsou  údaje  „o národnostním,                    rasovém  nebo  etnickém  původu,  politických  postojích,  členství  v  odborových                    organizacích,  náboženství  a  filozofickém  přesvědčení,  odsouzení  za  trestný  čin,                    zdravotním stavu a sexuálním životě“. V těchto případech musí dát subjekt údajů                    výslovný  souhlas  (nestačí  souhlas  mlčky).  Subjekt  údajů  musí  být  při  udělení                    souhlasu dále informován o tom, pro jaký účel zpracování a k jakým osobním                    údajům je souhlas  dáván, jakému správci a na jaké období. Existenci souhlasu                    subjektu údajů se zpracováním osobních údajů musíte umět prokázat po celou                    dobu  zpracování.  Ideální  je  písemný  souhlas,  při  jeho  absenci  musíte  uchovat                    aspoň  nahrávku,  kde  subjekt  s nahráváním  výslovně  souhlasí.    U  těchto  údajů                    máte navíc povinnost subjekt údajů poučit o jeho právech podle § 12  a § 21                                                                                                      5                                                                                              4                    zákona o ochraně osobních údajů.                      Změní  se  některé  právní  okolnosti  za  předpokladu,  že  informant  zemře?                    (1.  Autorské  právo  informanta  na  svoje  výpovědi.  2.  Některé  informace                    o informantovi přestanou být „citlivé“.)                     Autorské  právo  smrtí  nezaniká,  ale  většina  výpovědí  podle  mého  názoru                    autorským dílem chráněna nebude.                       4  „Požádá-li subjekt údajů o informaci o zpracování svých osobních údajů, je mu správce povinen                    tuto informaci bez zbytečného odkladu předat.“                    5  „(1)  Každý  subjekt  údajů,  který  zjistí  nebo  se  domnívá,  že  správce  nebo  zpracovatel  provádí                    zpracování  jeho  osobních  údajů,  které  je  v  rozporu  s  ochranou  soukromého  a  osobního  života                    subjektu údajů nebo v rozporu se zákonem, zejména jsou-li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel                    jejich  zpracování,  může  a)  požádat  správce  nebo  zpracovatele  o  vysvětlení,  b)  požadovat,  aby                    správce  nebo  zpracovatel  odstranil  takto  vzniklý  stav.  Zejména  se  může  jednat  o  blokování,                    provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů.“                                                             8","Na  ochranu  osobních  údajů  po  smrti  existuje  několik  názorů.  Některé  vychází                    z toho,  že  smrtí  zaniká  právní  subjektivita  osoby  a  tvrdí,  že  s tím  zaniká  i  její                    právo  na  ochranu  osobních  údajů.  Jiné,  že  povaha  zákona  o  ochraně  osobních                    údajů  je  veřejnoprávní  a  povinnost  zacházet  s údaji  v režimu  zákona  trvá  i  po                    smrti subjektu údajů. Přikláním se ke druhé variantě, i s údaji zemřelé osoby je                    potřeba zacházet v režimu zákona o osobních údajích.                                            1.3 Sběr dat o osobě jiné než informant                     Změní se (a jakým způsobem) odpovědi na výše uvedené otázky, pokud se výzkum                    bude týkat třetí osoby?                     Opět  je  zde  potřeba  dbát  na  ochranu  osobních  údajů.  Pokud  je  to  sběr  údajů                    systematický  (tedy  ne  nahodilá  zmínka  o  třetí  osobě  v nějakém  kontextu),  je                    potřeba získat souhlas této osoby.                      Změní se některé právní okolnosti za předpokladu, že třetí osoba zemře?                     Viz předchozí výklad k bodu 1.2.                                           1.4 Sběr dat o osobě bez jejího vědomí                     Základní výzkumnou metodu etnologie k získávání dat představuje tzv. zúčastněné                    pozorování, kdy výzkumník zaznamenává obvyklý způsob jednání osob v sociální                    interakci.  Jsou  takto  získaná,  archivovaná  a  posléze  publikovaná  data                    napadnutelná?  Lze  zajistit  (čeho  se  vyvarovat),  aby  takto  získávaná  data  byla                    použitelná?                     Závisí,  jestli  je  to  zvukový/obrazový  záznam,  který  je  považován  za  zásah  do                    osobnostních  práv.  Pokud  se  jedná  o  poznámky  výzkumníka,  tak  s nimi  může                    výzkumník  volně  nakládat,  pokud  tím  nezasáhne  do  práv  těchto  osob.                    Zasahováním do práv se v tomto kontextu myslí například způsobení majetkové                    újmy  (nepravděpodobné)  nebo  výrazná  újma  nemajetková  (např.  ztráta                    společenské prestiže).                      Jak  je  to  s autorským  právem  při  takto  získaných  datech  (výzkumník,  tvůrce                    notového zápisu, interpret, autor)? (Např. píseň spontánně přednesená a posléze                    zaznamenaná výzkumníkem bez vědomí interpreta.)                                                                     9","Autorské  právo  k písni  má  ten,  kdo  píseň  vytvořil  (nemusí  být  vždy  ta  osoba,                    která ji zpívá). Autorské právo k textu a k melodii mohou mít dvě různé osoby.                                                                                                6                    Na lidové písně s autorem neznámým se autorské právo nevztahuje vůbec.                           U  záznamu  písně  existuje  tenká  a  nejasná  hranice  mezi  „záznamem                    projevu  osobní  povahy“  a  „záznamem  výkonu“. S trochou  nadsázky  lze  říct,  že                    záleží od toho, jak dobře interpret umí zpívat. Autorský zákon definuje umělecký                    výkon  jako  „výkon  herce,  zpěváka,  hudebníka,  tanečníka,  dirigenta,  sbormistra,                    režiséra nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí nebo jinak provádí                    umělecké dílo a výtvory tradiční lidové kultury. Za umělecký výkon se považuje též                    výkon artisty, aniž jím provádí umělecké dílo“. V případě, že se jedná o umělecký                    výkon, tak je záznam možný pouze se souhlasem výkonného umělce a dále jej lze                    užít také pouze se souhlasem umělce. U projevu osobní povahy platí výklad výše                    (např. bod. 1.1, třetí otázka)                                                       1.5 Fotografování                     Mohu fotografovat informanta za předpokladu, že o fotografování ví, aniž bych měl                    jeho souhlas?                     Pokud  o  fotografování  ví  a  neprotestuje,  lze  mít  za  to,  že  udělil  konkludentní                    (nevýslovný) souhlas.                      Mohu takové fotografie archivovat a publikovat?                     Lze předpokládat, že subjekt udělil konkludentní souhlas k archivaci, tím že se                    nechal vyfotit (nepředpokládá, že fotografii ihned smažete). Archivovat fotografii                    k vědeckým účelům můžete po neomezeně dlouhou dobu. K publikaci se rovněž                    vztahuje vědecká licence na zásah  do osobnostních práv dle §  12  Občanského                    zákoníku.  To  znamená,  že  pokud  nemáte  souhlas  k publikaci,  tak  můžete                              7                    publikovat,  jen  pokud  je  to  doopravdy  nezbytné  k dosažení  sledovaného                    vědeckého účelu a pokud to nepřiměřeně nezasáhne do práv informanta.                      Pokud je souhlas nutný, co musí obsahovat?                     Souhlas  může  být  i  konkludentní,  samozřejmě  písemný  souhlas  lze  z hlediska                    právní  jistoty jen  doporučit.  K náležitostem písemného  souhlasu  viz  předchozí                    výklad.                      6  K tomu  §3  Autorského  zákona  –  „Ochrana  podle  práva  autorského  se  nevztahuje  na  […]  b)                    výtvory tradiční lidové kultury, není-li pravé jméno autora obecně známo a nejde-li o dílo anonymní                    nebo o dílo pseudonymní (§ 7); užít takové dílo lze jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu.“                    7  „Podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy se mohou bez svolení fyzické osoby                    pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové,                    rozhlasové a televizní zpravodajství. Ani takové použití  však nesmí být v rozporu s  oprávněnými                    zájmy fyzické osoby.“                                                            10","Ochrání mne takový souhlas při změně názoru fotografovaného?                     Neochrání,  souhlas  lze  vzít  zpět.  Ve  výjimečných  případech  může  nad                    nesouhlasem fotografovaného převážit veřejný zájem v podobě vědecké licence.                    V těchto výjimečných situacích ale doporučuji konzultovat právníka.                      Ochrání mne souhlas, pokud pozůstalí po zemřelém informantovi budou odlišného                     názoru?                     Ano. Toto je jeden z důvodů, proč se doporučuje písemná forma souhlasu.                      Mohu fotografovat objekt za předpokladu, že o fotografování neví, aniž bych měl                    jeho souhlas?                     Není  předně  úplně  ideální  v tomto  případě  hovořit  o  „objektu“  –  je-li                    fotografovaným  člověk,  jde  vždy  o  subjekt  práv.  Bez  souhlasu  lze  člověka                    fotografovat pouze v režimu vědecké licence podle § 12 občanského zákoníku,                    tj. když je to opravdu nezbytné pro vědecký výzkum a nebudou tím nepřiměřeně                    dotčeny zájmy objektu.                      Mohu takové fotografie archivovat a publikovat?                     Ano, opět pouze pokud splníte podmínky vědecké licence.                      Pokud je souhlas nutný, co musí obsahovat?                     Náležitosti  souhlasu  získaného  ex  post  (následně  po  pořízení  fotografie),  se                    ničím neliší od obecných náležitostí (viz. výklad k bodu 1.1).                      Ochrání mne takový souhlas při změně názoru fotografovaného?                     Ne. Souhlas lze vzít zpět.                      Ochrání mne souhlas, pokud pozůstalí po zemřelém informantovi budou odlišného                    názoru?                     Ano.                                                                     11","1.6 Pořizování záznamu informanta (audio, video)                      Mohu audiovizuálně zaznamenávat informanta za předpokladu, že o tom ví, aniž                    bych měl jeho souhlas?                     Ano. Jednalo by se o konkludentní souhlas.                      Mohu takový záznam archivovat a publikovat?                     Stejně  jako  u  fotografií.  Archivovat  můžete,  publikovat  jedině,  že  by  byl  váš                    úmysl  publikovat  znám  už  v okamžiku  nahrávání.  Bez  souhlasu  subjektu  lze                    publikovat pouze v režimu vědecké licence, kde vždy existuje riziko sporu.                      Pokud je souhlas nutný, co musí obsahovat?                     Souhlas  může  být  i  konkludentní,  samozřejmě  písemný  souhlas  lze  z hlediska                    právní jistoty jen doporučit. K náležitostem písemného souhlasu viz. předchozí                    výklad.                      Ochrání mne takový souhlas při změně názoru zaznamenávaného?                     Ne. Souhlas lze vzít zpět.                      Ochrání mne souhlas, pokud pozůstalí po zemřelém informantovi budou odlišného                     názoru?                     Ano.                      Mohu audiovizuálně zaznamenávat osobu či osoby za předpokladu, že o tom neví,                    aniž bych měl jeho či jejich souhlas? (Např. hody, ples, volební schůze.)                     Tajné  nahrávání  konkrétní  osoby  je  velmi  intenzivní  zásah  do  soukromí                    jednotlivce.  I  takto  intenzivní  zásah  lze  v některých  extrémních  případech                    vyvážit zákonnou licencí (vědecká, zpravodajská), případný experiment tohoto                    typu doporučujeme vždy předem konzultovat s odborníkem.                           Nahrávání  veřejného  prostoru,  kde  se  osoby  vyskytují  v podstatě                    nahodile, není natolik intenzivní zásah do práv jednotlivce, rovněž je ale potřeba                    předem konzultovat odborníka. Je pravděpodobné, že Váš záměr bude potřeba                    předem  oznámit  úřadu  pro  ochranu  osobních  údajů,  je  pravděpodobné,  že                    prostor budete muset označit.                                                                12","Mohu takový záznam archivovat a publikovat?                     Za jistých okolností ano, pokud vědecký význam materiálu jednoznačně převáží                    zájem subjektů na ochraně jejich práv.                      Pokud je souhlas nutný, co musí obsahovat?                     Viz  výklad  k bodu  1.1  (náležitosti  souhlasu)  a  k bodu  1.2  pro  případné  citlivé                    údaje.                      Ochrání mne takový souhlas při změně názoru zaznamenávaných?                     Ne.                      Ochrání  mne  souhlas,  pokud  pozůstalí  po  zemřelých  zaznamenávaných  budou                    odlišného názoru?                     Ano.                      Mohou  být  k výzkumným,  dokumentačním,  archivačním  a  publikačním  účelům                    využity záznamy z veřejných kamer, tj. záznamy, které vznikly v prostoru, který byl                    označen jako snímaný?                     Ano. Problematický může být případ, kdy data získáváte od třetích osob. Proces                    získávání záznamů z externích zdrojů je nezbytné konzultovat s odborníkem.                                                    1.7 Sběr dat o majetku                     Pokud  se  výzkum  zabývá  majetkem  informanta  (např.  sběr  informací  o  počtu                    a značkách aut, značkovém oblečení apod.), dostává se do jiného režimu? Existují                    zvláštní požadavky kladené na výzkum majetku?                     Informace  o  majetku  konkrétní  fyzické  osoby  jsou  rovněž  osobními  údaji  a  je                    potřeba  s nimi  zacházet,  jako  by  se  jednalo  o  údaje  o  fyzické  osobě  samotné.                    Standard  ochrany  soukromí  je  snížen  na  minimum  u  majetku  zapsaného  ve                    veřejných evidencích (pozemky v katastru, podíly v obchodních společnostech).                    Informace o věcech, které nevypovídají o jejich spojení s konkrétním majitelem                    (například dům má tři pokoje a byl postaven v roce 1970), nejsou nijak právně                    chráněna.                                                                   13","Jak se tento režim výzkumu změní, pokud je informant spolumajitel, nebo existuje                    jiný podílník?                     Tato skutečnost nemá na právní kvalifikaci žádný vliv.                      Pokud  se  výzkum  zabývá  majetkem  někoho  jiného  než  informanta  –  jiné  osoby,                    cizího subjektu – (např. sběr informací o počtu a značkách aut, značkovém oblečení                    apod.),  dostává  se  do  jiného  režimu?  Existují  zvláštní  požadavky  kladené  na                    výzkum majetku někoho jiného než informant?                     Zvláštní  požadavky  na  sběr  údajů  o  majetku  neexistují.  Pozor,  vždy  se  jedná                    o osobní údaje. Pokud se informanta chcete ptát na majetek třetích osob, sbíráte                    o nich osobní údaje. I otázka se ale dá formulovat anonymně. Například: „Kolik                    tvých spolužáků má chytrý mobil?“ „Máte ve svém okolí někoho, kdo … .“ Anonymní                    otázka ale není – „Koupili si tví rodiče za poslední dva roky … ?“                      Jak ovlivní takto koncipovaný výzkum skutečnost, kdo (co) je vlastníkem majetku                    (např. církevní, státní, obecní)?                     Pokud je vlastníkem majetku právnická osoba (obec, církev, společnost, stát), tak                    se na ni nevztahuje zákon o ochraně osobních údajů ani osobnostní práva. Údaje                    lze shromažďovat.                      Základní výzkumnou metodu etnologie k získávání dat představuje tzv. zúčastněné                    pozorování, kdy výzkumník zaznamenává pozorovanou realitu. Jsou takto získaná,                    archivovaná a posléze publikovaná data o majetku osob a subjektů napadnutelná?                    Lze zajistit (čeho se vyvarovat), aby takto získávaná data byla použitelná?                     Na  tuto  otázku  je  velmi  těžké  dát  obecnou  odpověď.  Data  o  majetkových                    poměrech  konkrétní  fyzické  osoby  jsou  chráněna  ustanoveními  o  ochraně                    osobnosti (právo na ochranu soukromí) a zároveň osobní údaje. Podle toho je                    s daty  potřeba  nakládat,  získávat  je  a  zveřejňovat  jakoby  se  jednalo  o  údaje                    o osobách samotných.                           Pokud majetek není přiřazen ke konkrétní osobě (např. ve městě X bydlí                    polovina  lidí  v bytovkách  a  druhá  polovina  má  dvoupodlažní  domky  s garáží,                    nebo  čtyřčlenná  rodina  vystoupila  z Octavie  Combi),  lze  tyto  záznamy  bez                    jakýchkoliv překážek archivovat a zveřejňovat.                      Mohu fotografovat majetek informanta za předpokladu, že o fotografování ví, aniž                    bych měl jeho souhlas?                     Platí  stejná  pravidla,  jako  byste  fotografovali  informanta  samotného,  pokud                    chcete s danou fotografií dále zacházet ve spojitosti s údaji o informantovi. Zákon                    jinak fotografování věcí běžné potřeby nijak nezakazuje.                                                              14","Mohu takové fotografie archivovat a publikovat?                     Platí  stejná  pravidla,  jako  byste  fotografovali  informanta  samotného,  pokud                    chcete s danou fotografií dále zacházet ve spojitosti s informantem. Zákon jinak                    fotografování věcí běžné potřeby nijak nezakazuje.                      Pokud je souhlas nutný, co musí obsahovat?                     Obecné náležitosti dle přechozího výkladu.                      Ochrání  mne  takový  souhlas  při  změně  názoru  majitele  fotografované                    movitosti/nemovitosti?                     Ne.                      Ochrání mne souhlas, pokud pozůstalí po zemřelém informantovi budou odlišného                    názoru?                     Ano.                      Mohu  fotografovat  movitosti/nemovitosti  za  předpokladu,  že  jeho  majitel  o  tom                    neví?                     Zákon obecně fotografování věcí běžné potřeby nechrání (pozor na focení záběrů                    z interiéru bytu, domu). Pokud byste chtěli s fotografií dále nakládat ve spojení                    s konkrétním majitelem, platí v zásadě stejná pravidla, jako byste fotografovali                    informanta samotného.                      Mohu takové fotografie archivovat a publikovat?                     Stejná pravidla jako v přechozím výkladu. Musíte buď získat následný souhlas,                    nebo musí převážit vědecký účel.                      Pokud je souhlas nutný, co musí obsahovat?                     Obecné  náležitosti  –  pozor  na  fotografie  předmětů,  které  vypovídají                    o náboženství, zdravotním stavu, sexuálním životě apod. Ty samy o sobě mohou                    být považovány za citlivý údaj.                                                                  15","Ochrání mne takový souhlas při změně názoru majitele movitosti/nemovitosti?                     Nikdo vám nemůže zakázat archivovat například fotografii jízdního kola. Může                    vám  zakázat  archivovat  informaci,  že  je  to  jízdní  kolo  Františka  Upovídaného.                    Souhlas se zpracováním tohoto údaje pan Upovídaný může vzít zpět.                      Ochrání mne souhlas, pokud pozůstalí (noví majitelé) po zemřelém majiteli budou                     odlišného názoru?                     Ano.                      Mohu  pořizovat  (audio,  video)  záznam  majetku  informanta  za  předpokladu,  že                    o  pořizování  záznamu  ví,  aniž  bych  měl  jeho  souhlas?  Mohu  takové  záznamy                    archivovat a publikovat? Pokud je souhlas nutný, co musí obsahovat? Ochrání mne                    takový souhlas při změně názoru majitele zaznamenávané movitosti/nemovitosti?                    Ochrání mne souhlas, pokud pozůstalí po zemřelém informantovi budou odlišného                    názoru?                     Na výše uvedené dotazy se vztahují stejná pravidla, jako na fotografování.                      Mohu pořizovat záznam movitosti/nemovitosti za předpokladu, že majitel o tom                    neví? Mohu takové záznamy archivovat a publikovat? Pokud je souhlas nutný, co                    musí  obsahovat?  Ochrání  mne  takový  souhlas  při  změně  názoru  majitele                    movitosti/nemovitosti?  Ochrání  mne  souhlas,  pokud  pozůstalí  (noví  majitelé)  po                    zemřelém majiteli budou odlišného názoru?                     Na výše uvedené dotazy se vztahují stejná pravidla, jako na fotografování.                                                  1.7 Vstup na cizí pozemek                     Mohu  vstoupit  za  účelem  výzkumu/oslovení  potencionálního  informanta  na  cizí                    pozemek?  Mění  se  nějakým  způsobem  tato  skutečnost  v závislosti  na  majiteli                    (soukromý, církevní, obecní, státní majetek)?                     Na výše uvedené otázky je vhodnější odpovědět současně:                    Výzkum nemá zvláštní právní režim pro vstupování na cizí pozemek. Uplatní se                    proto obecná úprava, která je upravena v zákoně o Ochraně krajiny a v zákoně                    o obcích.                           Zákon  o  obcích  definuje  veřejné  prostranství:  Veřejným  prostranstvím                                            8                    jsou  všechna  náměstí,  ulice,  tržiště,  chodníky,  veřejná  zeleň,  parky  a  další                    prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to                        8  § 34 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení).                                                            16","bez  ohledu  na  vlastnictví  k  tomuto  prostoru.  Z definice  vyplývá,  že  pokud  je                    prostor v obci přístupný každému bez omezení, můžete do něj vstoupit.                           Na  pohyb  mimo  obec  se  vztahuje  zákon  o  ochraně  přírody  a  krajiny,                                                                                                      9                    který  v  §  63  stanoví,  že  „Každý  má  právo  na  volný  průchod  přes  pozemky  ve                    vlastnictví  či  nájmu  státu,  obce  nebo  jiné  právnické  osoby,  pokud  tím  nezpůsobí                    škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnost                    či sousedských práv. Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka                    či  nájemce  pozemku  a  obecně  závazné  právní  předpisy.  Toto  se  nevztahuje  na                    zastavěné či stavební pozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky                    určené k faremním chovům zvířat. Orná půda, louky a pastviny jsou z oprávnění                    vyloučeny  v  době,  kdy  může  dojít  k  poškození  porostů  či  půdy  nebo  při  pastvě                    dobytka.“                           V definici  dle  předchozího  odstavce  nejsou  uvedeny  pozemky  ve                    vlastnictví  fyzických  osob.  U  pozemku  ve  vlastnictví  fyzické  osoby  hrozí  při                    vstupu kolize s právem na ochranu soukromí (žaloba je velmi nepravděpodobná,                    ale vlastník se může obrátit na policii, která Vás vyvede). Neoprávněný vstup na                    pozemek  může  být  dokonce  posuzován  jako  trestní  čin  porušování  domovní                    svobody, pokud je pozemek příslušenstvím rodinného či bytového domu.                                                                        9  Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.                                                            17","2 Právní režim dat získaných v rámci výzkumu                                                 garant: Jaromír Šavelka                     Mohu  archivovat  data  získaná  na  základě  výzkumu  bez  výslovného  souhlasu                    informanta k archivaci (data o jeho osobě a majetku)?                     V tomto případě je rozhodující, o jaký typ dat se jedná. Jde-li o běžné informace,                    pak  souhlasu  nepotřebuji.  Existují  ovšem  specifické  okruhy  dat,  pro  jejichž                    archivaci  je  zapotřebí  souhlasu  získat.  Příkladem  lze  uvést  písemnosti  osobní                    povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se                    fyzické  osoby  nebo  jejích  projevů  osobní  povahy  dle  §  12  odst.  1  občanského                    zákoníku  (dále  jen  „projevy  osobní  povahy“),  i  když  odst.  3  téhož  ustanovení                    zakotvuje  výjimku  v případě  přiměřeného  užití  pro  vědecké  účely.  Dalším                    příkladem  jsou  osobní  údaje,  tedy  informace  týkající  se  určeného  nebo                    určitelného subjektu údajů. Zvláštní režim pro tzv. zpracování osobních údajů je                    upraven  zákonem  o  ochraně  osobních  údajů.  K tomu,  aby  osoba  mohla                    zpracovávat  osobní  údaje  (tím  se  má  na  mysli  například  shromažďování,                    ukládání  na  nosiče  informací,  zpřístupňování,  úprava  nebo  pozměňování,                    vyhledávání,  používání,  předávání,  šíření,  zveřejňování,  uchovávání,  výměna,                    třídění  nebo  kombinování,  blokování  a  likvidace  osobních  údajů)  potřebuje                    souhlas subjektu údajů (fyzická osoba, k níž se údaje vztahují). Bez zmíněného                    souhlasu  lze  osobní  údaje  zpracovávat  jen  za zákonem  stanovených  okolností.                    Ustanovení § 5 odst. 2 písm. g) sice hovoří v tomto kontextu o zpracování pro                    účely archivnictví, avšak tím se má na mysli archivace dle zákona o archivnictví                    a spisové službě. Z toho důvodu lze uzavřít, že pokud se mezi daty vyskytují též                    osobní  údaje,  je  třeba  souhlas  informanta  získat.  Pokud  by  se  navíc  jednalo                    o  citlivé  osobní  údaje  (například  osobní  údaj  vypovídající  o  národnostním,                    rasovém  nebo  etnickém  původu,  politických  postojích,  členství  v  odborových                    organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin,                    zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a genetický údaj subjektu                    údajů), musel by takový souhlas být výslovný.                      Musím pro data sesbíraná např. v 80. letech 20. století získat dodatečný souhlas                    k archivaci?                     V tomto případě je rozhodující, o jaký typ dat se jedná. Jde-li o běžné informace,                    pak  dodatečný  souhlas  získat  nepotřebuji.  Pokud  by  se  ovšem  jednalo                    o  specifické  případy  zmíněné  v předchozí  odpovědi  (projevy  osobní  povahy,                    osobní  údaje,  citlivé  osobní  údaje),  pak  by  dodatečného  souhlasu  nejspíše                    zapotřebí  bylo.  V žádném  z uvedených  případů  totiž  není  rozhodné,  kdy  byla                    data pořízena. Namísto toho je podstatné, kdy jsou užita, resp. zpracována (tedy                    dnes).  Z tohoto  důvodu  je    třeba  se  řídit  současnou  právní  úpravou                    a dodatečný souhlas opatřit. K tomu je však ještě třeba dodat, že co se zpracování                    osobních  údajů  týče,  stanovil  zákon  o  ochraně  osobních  údajů,  že  zpracování                    osobních údajů prováděné před účinností zákona bylo nutno uvést do souladu                    s tímto zákonem do 31. prosince 2001.                                                               18","Pokud ano, jak dlouho?                     K délce  archivace  obecně  platí,  že  neexistují  žádná  omezení,  pokud  jde  o  data                    nezatížená zvláštním právním režimem. Pokud jde o projevy osobní povahy, pak                    tyto  lze  se  souhlasem  dotčené  osoby  archivovat  po  neomezeně  dlouhou  dobu.                    V případě  přiměřeného  užití  pro  vědecké  účely  lze  data  archivovat  po  dobu                    nezbytnou k tomuto užití. Pokud jde o osobní údaje, pak tyto lze zpracovávat po                    dobu,  po  kterou  je  zpracovatel  schopen  prokázat  souhlas  subjektu  údajů  se                    zpracováním.                      Pokud ne, jaký druh souhlasu k archivaci dat (co musí  obsahovat tento souhlas)                    potřebuji?                     Typ souhlasu a jeho konkrétní obsah je závislý na zvláštním právním režimu, do                    kterého  data  spadají.  Například  v případě,  kdy  jde  o  souhlas  týkající  se  užití                    projevů  osobní  povahy,  nejsou  na  tento  souhlas  či  jeho  obsah  kladeny  žádné                    formální nároky. To v praxi znamená, že souhlas může být udělen i konkludentně                    (z jednání osoby je zřejmé, že s použitím souhlasí). Musí být ale prokazatelné,                    kterých  projevů  osobní  povahy  se  souhlas  týká,  a  k jakému  typu  a  rozsahu                    použití byl udělen. Pokud jde o zpracování osobních údajů, pak na formu udělení                    souhlasu zákon neklade žádné zvláštní požadavky. Souhlas tedy opět může být                    udělen i konkludentně. Ohledem obsahu souhlasu pak zákon o ochraně osobních                    údajů určí, že subjekt údajů musí být při udělení souhlasu informován o tom, pro                    jaký účel zpracování a k jakým osobním údajům je souhlas dáván, jakému správci                    a na jaké období. Souhlas subjektu údajů se zpracováním osobních údajů musí                    být  správce  schopen  prokázat  po  celou  dobu  zpracování.  Pokud  jde  o  citlivé                    osobní  údaje,  souhlas  musí  být  navíc  udělen  výslovně  (dovození  souhlasu                    z pouhého jednání subjektu v takovém případě již není možné).                      Dostačuje dodatečný souhlas (po realizaci výzkumu)?                     Pokud jde o data, k jejichž užití/zpracování je zapotřebí souhlasu dotčené osoby,                    pak  v žádném  případě  nelze  údaje  používat  s tím,  že  souhlas  bude  opatřen                    dodatečně.  Dodatečné  opatření  souhlasu  lze  doporučit  pouze  jako  nápravu                    situace, kdy v důsledku pochybení nebyl souhlas získán včas.                      Dostačuje jeden souhlas za předpokladu návratného výzkumu (několik rozhovorů                    s informantem)?                     Informant  může  udělit  jediný  souhlas,  který  se  bude  vztahovat  k celému                    návratnému výzkumu. Je ale nutné, aby bylo ze souhlasu možno dovodit, že se                    týká celého výzkumu, nikoli jeho pouhé části.                                                                  19","Jak je to s archivací dat, které se dotýkají osoby či majetku osoby (subjektu) A, které                    poskytl informant B? Čí souhlas (pokud vůbec) potřebuji k archivaci?                     Pokud  jde  o  údaje,  které  nepodléhají  žádnému  zvláštnímu  režimu,  pak  není                    zapotřebí  souhlasu/svolení  žádné  z dotčených  osob.  Jde-li  o  projevy  osobní                    povahy  či  osobní  údaje,  pak  je  vždy  zapotřebí  získat  souhlas  osoby,  které  se                    údaje týkají.                      Jak je to s archivací dat, která se dotýkají osoby či majetku osoby, a která vznikla                    na základě zúčastněného pozorování (pozorování sociální interakce, reality)?                     Pokud  jde  o  údaje,  které  nepodléhají  žádnému  zvláštnímu  režimu,  pak  není                    zapotřebí  souhlasu/svolení  žádné  z dotčených  osob.  Jde-li  o  projevy  osobní                    povahy  či  osobní  údaje,  pak  je  vždy  zapotřebí  získat  souhlas  osoby,  které  se                    údaje týkají.                      Mohu  archivovat  data  získaná  na  základě  výzkumu,  u  nichž  je  nereálné  získat                    souhlas všech dotčených osob (události vesnice, města)? Pokud ano, jak dlouho?                     V odpovědi na položenou otázku je zapotřebí rozlišovat mezi dvěma situacemi.                    Pokud  nemožnost  získat  souhlas  všech  dotčených  osob  spočívá  v tom,  že  tyto                    osoby  nelze  identifikovat,  pak  je  zcela  zřejmé,  že  získaná  data  nemají  povahu                    osobních údajů. Jedná-li se o projevy osobní povahy, pak lze využít výjimky dle                    §  12  odst.  3  občanského  zákoníku.  Ta  připouští  použití  bez  souhlasu  dotčené                    osoby, pokud je toto přiměřené a pro vědecké účely. Pokud ale nemožnost získat                    souhlas  všech  dotčených  osob  spočívá  v tom,  že  jejich  okruh  je  příliš  široký                    a výzkumník nedisponuje prostředky k tomu, aby náležitý souhlas opatřil, pak je                    možné, že data nebude možno použít. Mají-li taková data povahu osobních údajů,                    mohou  být  archivována  jen  se  svolením  dotčených  osob.  Výjimku  by                    představovala  situace,  kdy  by  se  jednalo  o  archivaci  dle  zákona  o  archivnictví                    a spisové službě.                      Mohu archivovat data o osobách, subjektech a jejich majetku získaná na internetu?                     Pokud  jde  o  data,  která  nepodléhají  zvláštnímu  ochrannému  režimu,  pak                    bezpochyby ano. Pokud by se jednalo o projevy osobní povahy, nemá skutečnost,                    že  byly  získány  na  internetu  z pohledu  práva  žádný  význam.  K jejich  užití  je                    zapotřebí  svolení  dotčené  osoby.  Bez  tohoto  svolení  mohou  být  použity                    přiměřeným  způsobem  pro  vědecké  účely.  V případě,  že  mají  data  povahu                    osobních  údajů,  pak  je  k jejich  zpracování  třeba  získat  souhlasu  dotčených                    subjektů. Výjimkou by byla situace, pokud by data byla získána ze služby, z jejíž                    podstaty by bylo možno dovodit, že se jedná o tzv. oprávněně zveřejněné údaje                    (údaj  zpřístupněný  zejména  hromadnými  sdělovacími  prostředky,  jiným                    veřejným sdělením nebo jako součást veřejného seznamu).                                                               20","Mohu  archivovat  data  o  osobách,  subjektech  a  jejich  majetku  získaná  ve  volně                    přístupných mediích (rozhlas, noviny aj.)?                     Pokud  jde  o  data,  která  nepodléhají  zvláštnímu  ochrannému  režimu,  pak                    bezpochyby ano. Pokud by se jednalo o projevy osobní povahy, nemá skutečnost,                    že  byly  získány  ve  volně  přístupných  médiích  z pohledu  práva  žádný  význam.                    K jejich užití je zapotřebí svolení dotčené osoby. Bez tohoto svolení mohou být                    použity  přiměřeným  způsobem  pro  vědecké  účely.  V případě,  že  mají  data                    povahu  osobních  údajů,  není  v  tomto  případě  nutné  získat  souhlas  dotčené                    osoby. V tomto případě totiž jde o tzv. oprávněně zveřejněné osobní údaje, které                    lze zpracovávat i bez souhlasu subjektu údajů.                      Pokud by se archivovaná data dotýkala dětí, existuje zvláštní režim?                     V případě  údajů,  k jejichž  archivaci  není  zapotřebí  souhlasu  dotčené  osoby,                    žádné  odlišnosti  neexistují.  Pokud  však  jde  o  údaje,  k jejichž  archivaci  je                    zapotřebí  souhlasu  získat,  je  zapotřebí  postupovat  mimořádně  obezřetně.                    Ustanovení  §  9  občanského  zákoníku  určuje,  že  nezletilí  mají  způsobilost  jen                    k  takovým  právním  úkonům,  které  jsou  svou  povahou  přiměřené  rozumové                    a volní vyspělosti odpovídající jejich věku. V návaznosti na to § 26 občanského                    zákoníku stanoví, že pokud nejsou fyzické osoby k právním úkonům způsobilé,                    jednají za ně jejich zákonní zástupci. Konečně § 36 zákona o rodině stanoví, že                    rodiče  zastupují  dítě  při  právních  úkonech,  ke  kterým  není  plně  způsobilé.                    Vzhledem  k tomu,  že  po  výzkumníkovi  můžeme  jen  obtížně  požadovat,  aby                    v konkrétní  situaci  vyhodnocoval,  zda  je  udělení  souhlasu  svou  povahou                    přiměřené  rozumové  a  volní  vyspělosti  nezletilé  osoby,  lze  doporučit,  aby  byl                    navíc vždy opatřen souhlas rodičů.                      Ochrání mne souhlas s archivací při změně názoru informanta?                     V tomto případě je relevantní zabývat se pouze těmi daty, pro která bylo nutné                    opatřit  souhlas  informanta.  Obecně  platí,  že  pokud  informant  svůj  souhlas                    následně  odvolá,  nadále  nebude  možno  data  použít/zpracovávat.  Je  tomu  tak                    v případě, kdy se jedná o projevy osobní povahy, i v případě, kdy jde o osobní                    údaje. Použití/zpracování, ke kterému došlo před odvoláním souhlasu je právně                    bezvadné. Ještě je zapotřebí dodat, že souhlas nelze udělit neodvolatelně.                      Ochrání  mne  souhlas  s  archivací,  pokud  po  smrti  informanta  budou  pozůstalí                    odlišného názoru?                     V tomto případě je relevantní zabývat se pouze těmi daty, pro která bylo nutné                    opatřit  souhlas  informanta.  Pokud  jde  o  osobní  údaje,  tyto  po  smrti  dotčené                    osoby přestávají podléhat ochrannému režimu. Názor pozůstalých tak nemůže                    zpracování těchto údajů překážet. To ovšem neplatí ve vztahu k projevům osobní                    povahy. Po smrti osoby totiž přísluší uplatňovat právo na ochranu její osobnosti                    manželu nebo partnerovi a dětem, případně rodičům.                                                             21","Jakým  způsobem  nejlépe  ošetřit  dary  od  informantů  (dokumenty,  projevy,                    fotografie), aby je bylo možné archivovat, pramenně  vytěžit a publikovat, i když                    dárce změní názor ohledně daru, resp. možnosti jeho publikování?                     Poskytnutí  daru  je  darovací  smlouvou  dle  §  628  a  násl.  občanského  zákoníku.                    Darovací smlouva může být uzavřena i ústně nebo konkludentně (uzavření lze                    dovodit z jednání stran smlouvy). V případě, že má k předání daru dojít jindy než                    při  samotném  darování,  musí  být  smlouva  uzavřena  písemně.  Příkladem  lze                    uvést situaci, kdy osoba slíbí darovat svůj fotografický archiv s tím, že ho předá                    na  příští  schůzce.  V takovém  případě  k uzavření  darovací  smlouvy  nedošlo                    a dojde k němu, až v okamžiku, kdy bude archiv skutečně předán. Obecně platí,                    že  dárce  nemůže  požadovat  vrácení  daru.  Výjimkou  je  situace,  kdy  se                    obdarovaný k dárci nebo členům jeho rodiny chová tak, že tím hrubě porušuje                    dobré  mravy.  Případné  užití  daru  pro  účely  archivace,  pramenného  vytěžení                    a publikace je odvislé od typu údajů, které jsou v předmětu daru zachyceny. Jde-                    li  o  běžné  údaje  nepodléhající  zvláštnímu  ochrannému  režimu,  pak  dárce                    nemůže jejich použití pro libovolné účely zapovědět. Pokud by se však jednalo                    například  o  projevy  osobní  povahy,  osobní  údaje  anebo  autorské  dílo  dle                    autorského zákona, pak následný zákaz užití může skutečně přivodit situaci, kdy                    výzkumník nebude moci dar zamýšleným způsobem použít.                      Pokud je nezbytná darovací smlouva, co musí obsahovat?                     Písemná  darovací  smlouva  musí  obsahovat  identifikaci  stran  smlouvy                    (optimálně  jméno,  bydliště  a  datum  narození),  vymezení  předmětu  daru                    (tzn. darované věci), informaci o tom, že dárce předává předmět do vlastnictví                    obdarovaného, a podpisy stran smlouvy. Samozřejmě je žádoucí smlouvu opatřit                    rovněž datem uzavření.                      Jak  je  to  s autorským  právem,  pokud  je  dar  autorským  dílem  a  dárce  není  jeho                    autorem?                     Ustanovení § 9 odst. 3 autorského zákona určí, že nabytím vlastnického práva                    nebo  jiného  věcného  práva  k  věci,  jejímž  prostřednictvím  je  dílo  vyjádřeno,                    nenabývá se oprávnění k výkonu práva dílo užít, není-li dohodnuto či nevyplývá-                    li  z  tohoto  zákona  jinak.  Poskytnutím  oprávnění  k  výkonu  práva  dílo  užít  jiné                    osobě zůstává nedotčeno vlastnické právo nebo jiná věcná práva k věci, jejímž                    prostřednictvím  je  dílo  vyjádřeno.  Pokud  je  tedy  předmět  daru  věcí,  jejímž                    prostřednictvím  je  vyjádřeno  autorské  dílo,  a  vlastník  věci  a  autor  díla  nejsou                    jedna a táž osoba, platí, že vlastník věci je oprávněn k výkonu vlastnického práva,                    zatímco autor k výkonu práva autorského. To v praxi znamená, že vlastník věci je                    oprávněn  věc  darovat  třetí  osobě  a  nepotřebuje  k tomu  získat  svolení  autora.                    Pokud však obdarovaný zamýšlí zachycené autorské dílo například publikovat,                    nejspíše k tomu bude muset získat svolení autora.                                                                22","Je nutné zajistit vztah k takovému daru smluvně i s autorem daru?                     Odpověď  závisí  na  tom,  jakým  způsobem  má  být  dar  využit.  Pokud  má  být                    například  pouze  archivován,  pak  většinou  nebude  třeba  svolení  autora                    opatřovat.  Pokud  však  má  dojít  k užití  daru  ve  smyslu  autorského  zákona                    (rozmnožování,  rozšiřování,  pronájem,  půjčování,  vystavování,  sdělování                    veřejnosti), je k takovému užití třeba získat též svolení autora.                      Jak je to v případě, když dar je kopií majetku třetí osoby – např. datový nosič se                    skeny fotografií z majetku třetí osoby? Mohu takové  fotografie pramenně využít,                    archivovat a publikovat?                     V tomto  případě  je  třeba  ověřit,  zda  takto  získané  informace  nepodléhají                    zvláštnímu ochrannému režimu. V případě, že se na nosiči nachází též autorská                    díla,  osobní  údaje  či  projevy  osobní  povahy,  bude  zapotřebí  získat  k použití                    souhlas dotčených osob.                      Mohu data získaná na základě výzkumu bez vědomí informanta poskytnout třetí                    osobě?                     V tomto případě je rozhodující, o jaký typ dat se jedná. Jde-li o běžné informace,                    pak  je  samozřejmě  možné  tyto  data  bez  vědomí  informanta  poskytnout  třetí                    osobě.  Existují  ovšem  specifické  okruhy  dat,  pro  jejichž  předání  je  zapotřebí                    získat souhlas dotčených osob. Příkladem lze uvést projevy osobní povahy, i když                    odst.  3  téhož  ustanovení  zakotvuje  výjimku  v případě  přiměřeného  užití  pro                    vědecké  účely.  Dalším  příkladem  jsou  osobní  údaje,  tedy  informace  týkající  se                    určeného  nebo  určitelného  subjektu  údajů.  Pokud  má  dojít  k předání  údajů                    dalším  osobám,  musí  o  tom  být  dotčená  osoba  informována  při  udělování                    souhlasu.                      Mohu  data  získaná  na  základě  výzkumu  poskytnout  třetí  osobě,  když  informant                    souhlasil  s výzkumem,  archivací  dat  i  jejich  publikováním,  ale  možnost  využití                    těchto dat ze strany třetí osoby nebyla v souhlasu zmíněna?                     V tomto případě je rozhodující, o jaký typ dat se jedná. Jde-li o běžné informace,                    pak je samozřejmě možné tyto bez vědomí informanta poskytnout třetí osobě.                    Existují  ovšem  specifické  okruhy  dat,  pro  jejichž  předání  je  zapotřebí  získat                    souhlas dotčených osob. Příkladem lze uvést projevy osobní povahy, i když odst.                    3 téhož ustanovení zakotvuje výjimku v případě přiměřeného užití pro vědecké                    účely. Dalším příkladem jsou osobní údaje, tedy informace týkající se určeného                    nebo určitelného subjektu údajů. Pokud má dojít k předání údajů dalším osobám,                    musí o tom být dotčená osoba informována při udělování souhlasu. Pokud ovšem                    již  došlo  k publikaci  dat  v médiích,  je  vysoce  pravděpodobné,  že  se  stanou                    tzv.  oprávněně  zveřejněnými  osobními  údaji.  Třetí  osoba  pak  může  takové                    osobní údaje zpracovávat i bez souhlasu informanta.                                                              23","Jak ošetřit souhlas s výzkumem, aby mohl výzkumník data poskytovat třetí osobě                    k výzkumu, archivaci a publikování?                     Jde-li o běžné informace, pak je samozřejmě možné tyto bez vědomí informanta                    poskytnout  třetí  osobě  a  není  tedy  zapotřebí  situaci  jakkoli  ošetřovat.  Existují                    ovšem  specifické  okruhy  dat,  pro  jejichž  předání  je  zapotřebí  získat  souhlas                    dotčených osob. Příkladem lze uvést projevy osobní povahy, i když odst. 3 téhož                    ustanovení  zakotvuje  výjimku  v případě  přiměřeného  užití  pro  vědecké  účely.                    Souhlas může být poskytnut i konkludentně (z jednání dotčené osoby je zřejmé,                    že s poskytováním souhlasí). Dalším příkladem jsou osobní údaje, tedy informace                    týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Pokud má dojít k předání                    údajů dalším osobám, musí o tom být dotčená osoba informována při udělování                    souhlasu. Souhlas může být i v tomto případě udělen konkludentně. Výjimkou je                    situace,  kdy  se  jedná  o  tzv.  citlivé  údaje.  V takovém  případě  musí  být  souhlas                    udělen výslovně.                      Mění se v této otázce právní výklad, pokud se data týkají osob, či majetku někoho                    jiného než byl informant?                     Jde-li o projevy osobní povahy, autorská díla či osobní údaje, je zapotřebí získat                    souhlasu    dotčené     osoby.   Informant     totiž   není    oprávněn     svolení                    k použití/zpracování takových dat udělit.                      Jakým  způsobem  ošetřit  výzkum,  který  realizuje  výzkumník  pro  archivaci  jeho                    výsledků v instituci (aby data mohla být využívána nejen institucí, ale také badateli                    mimo instituci)?                     V tomto případě je rozhodující, o jaký typ dat se jedná. Jde-li o běžné informace,                    pak  je  samozřejmě  možné  tyto  bez  vědomí  informanta  poskytnout  instituci                    a  následně  též  badatelům  mimo  instituci.  Pokud  však  jde  například  o  projevy                    osobní  povahy,  osobní  údaje  nebo  autorská  díla  je  zapotřebí  dotčenou  osobu                    informovat  o  zamýšleném  zpracování,  užití  a  v souvislosti  s tím  k němu  získat                    souhlas/svolení.                                                                                     24","3 Publikace výsledků výzkumu                                                   garant: Matěj Myška                     Poznámky úvodem: Zveřejňování (publikace) osobních údajů je považováno za                    zpracování osobních údajů ve smyslu § 4 písm. e). Dle § 5 odst. 4 ZOOÚ správce                    musí být po celou dobu zpracování schopen prokázat, že mu subjekt údajů ke                    zpracování poskytl svůj souhlas.                     Zpracování  cizích  fotografií  do  audiovizuálních  prezentací,  jakož  i  její  užití                    v publikacích, je užitím díla v autorskoprávním slova smyslu, k němuž je potřeba                    souhlasu autora. Bez jeho souhlasu lze takto dílo (fotografii) užít pouze v rámci                    citační  licence  dle  §  31  AutZ  odst.  1  písm.  a)  či  b).  Takováto  citace  musí  být                    v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem                    (k demonstraci způsobu života nějaké etnické skupiny stačí pouze jeden snímek,                    zařazení celého pásma uměleckých fotografií by bylo nad rámec citační licence).                    Obecně je ale být při užívání cizích fotografií obezřetný protože AutZ výslovně                    nezná „vizuální“ citaci.                      Mohu publikovat data, fotografie a záznamy z výzkumu, pokud výzkum proběhl bez                    vědomí informanta?                     Dle  §  12  odst.  1  OZ  mohou  být  „písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové                    snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů                    osobní  povahy…  pořízeny  nebo  použity  jen  s  jejím  svolením.“  Tyto  však  lze                    (s výjimkou písemností osobní povahy) pořídit či použít pro vědecké účely na                    základě zákonné licence v § 12 odst. 3 OZ a to pouze přiměřeným způsobem. Ani                    takové  použití  však  nesmí  být  v rozporu  s oprávněnými  (osobnostními                    a  majetkovými)  zájmy  takové  fyzické  osoby  –  vždy  tak  musí  být  šetřena                    důstojnost osoby.                           V případě  výzkumu  ale  lze  důvodně  očekávat  jistou  systematičnost                    zpracování údajů, pomocí kterých lze informanta určit. Pak se jedná o zpracování                    osobních  údajů,  které  ovšem  nelze  realizovat  bez  souhlasu  subjektu  údajů                    (informanta), pokud se nejedná o níže uvedenou výjimku. ZOOÚ dále výslovně                    přikazuje v § 5 odst.  1 písm. g) shromažďovat osobní údaje pouze otevřeně a                    zároveň  zakazuje  shromažďovat  údaje  pod  záminkou  jiného  účelu  nebo  jiné                    činnosti.  Nelze  tedy  realizovat  pokoutný  výzkum.  Bez  vědomí  informanta  lze                    ovšem  zpracovávat  (tedy  i  zveřejňovat)  osobní  údaje,  které  byly  oprávněně                    zveřejněny (např. v obchodním rejstříku, registru kandidátních listin pro volby                    v periodickém tisku (zákon č. 46/2000 Sb.) I přes tuto zákonnou výjimku je opět                    nutno při takovém zpracovávání šetřit práva dotčených subjektů údajů a dbát na                    jejich práva na ochranu soukromého a osobního života.                      Jak musí být případný souhlas s publikováním takových dat formulován?                     Následný souhlas se zpracováním osobních údajů (a tedy jejich publikaci) možný                    není  –  zpracovatel  porušil  své  povinnosti  již samotných  započetím  zpracování                    osobních údajů, k němuž nebyl oprávněn (pro odvrácení právních následků by                                                             25","takový souhlas bylo nutno antidatovat – taková praxe je ale mimo platná právní                    pravidla)                           Souhlas se zpracováním osobních údajů (publikováním) ex ante je obecně                    vhodné formulovat dostatečně široce, ale zároveň konkrétně, tedy že informant                    souhlasí  s užitím  údajů  pro  určitý  (vědecký/výzkumný)  účel  a  s jejich                    zveřejněním v adekvátních publikacích/periodicích.                      Ochrání mne takový souhlas při změně názoru informanta?                     Změnu  názoru  budeme  logicky  chápat  jako  odvolání  souhlasu  se  zpracováním                    osobních údajů (nejedná se o nesouhlas se zpracováním osobních údajů – to je                    specifický  institut  vztahující  se  jen  ke  zpracování  osobních  údajů  za  účelem                    nabízení obchodu nebo služeb subjektu údajů).                           Ač  není  tato  otázka  explicitně  českým  právem  řešena,  lze  z obecných                    občanskoprávních předpisů dovodit, že odvolání souhlasu možné je, neboť není                    zakázáno. Rozhodující je, na jakou dobu byl souhlasu udělen. Pokud byl udělen                    na specificky určenou dobu (např. do doby publikace), lze považovat předčasné                    odvolání souhlasu za rozporné s dobrými mravy (zpracovatel důvodně očekává                    možnost  dosažení  zamýšleného  účelu,  za  kterým  údaje  zpracovával).  Je-li                    souhlas  udělen  na  dobu  neurčitou,  lze  očekávat  změnu  přesvědčení  subjektu                    údajů.                           Účinky  takového  odvolání  by  ale  nastaly  až  od  jeho  učinění  –  již                    publikované  výsledky  před  odvoláním  by  byly  ošetřeny  účinným  souhlasem                    k době publikace. Po odvolání by ale již nešly tyto údaje dále zpracovávat, tedy                    ani dále publikovat.                      Ochrání  mne  souhlas  od  informanta,  pokud  po  jeho  smrti  pozůstalí  budou                    odlišného názoru?                     Nakládání s osobními údaji zemřelých osob se nepovažuje za jejich zpracování                    dle  ZOOÚ  (viz  Stanovisko  ÚOOÚ  č.  4/2012).  Pozůstalí  tedy  nemají  na  takové                    operace  s osobními  údaji  žádný  přímý  vliv  a  osobní  údaje  získané  za  života                    informanta s jeho souhlasem lze nadále zpracovávat.                           V obecné občanskoprávní rovině (§ 15 OZ) přísluší uplatňovat právo na                    ochranu osobnosti manželům nebo partnerovi a dětem zemřelého, a není-li jich,                    jeho rodičům. Je nerozhodné, zda k zásahu do osobnostních práv došlo ještě za                    života nebo až po smrti informanta. V souvislosti s touto problematikou je nutno                    upozornit i na „druhou stranu mince“. Pokud zemřelá osoba v závěti nesouhlasila                    s nakládání se svými projevy osobní povahy (deníky, poznámky, zápisky), nelze                    tento nesouhlas nahradit po její smrti souhlasem pozůstalých.                      Je přenositelný?  Mohu takový souhlas postoupit třetí osobě, pokud tato možnost                    není součástí souhlasu informanta? Mohu takový souhlas postoupit instituci, pokud                    tato možnost není součástí souhlasu informanta?                                                                26","Souhlas  je  převoditelný,  pouze  pokud  byl  subjekt  údajů  o  tomto  dopředu                    informován  a  s příslušnou  další  institucí  (zpracovatelem)  uzavřena  smlouva                    o zpracování osobních údajů. Tato musí být písemná a dle § 6 ZOOÚ v ní musí být                    zejména výslovně uvedeno, v jakém rozsahu, za jakým účelem a na jakou dobu se                    uzavírá  a  musí  obsahovat  záruky  zpracovatele  o  technickém  a  organizačním                    zabezpečení ochrany osobních údajů.                      Mění se něco s možností publikovat data v případě jejich odlišnosti podle toho, zda                    se jedná o data o informantovi a jeho majetku, zda se jedná o data o třetí osobě                    a jejím majetku, zda se jedná o data o právnickém subjektu a jeho majetku?                     Veškeré  publikování  získaných  údajů  je  třeba  mít  pokryto  adekvátním                    souhlasem,  případné  osobní  údaje  dalších  osob  nelze  proto  dále  zpracovávat                    a tedy ani publikovat.                           Informace o právnických osobách nejsou osobními údaji, mohou ale být                    chráněny dle příslušných ustanovení obchodního zákoníku (obchodní tajemství,                    obchodní  firma)  nebo  obecně  dle  §  19b  OZ  –  ochrana  proti  neoprávněnému                    užívání názvu právnické osob, případně před neoprávněnými zásahy do dobrého                    jména právnické osoby).                      Mohu  publikovat  data,  fotografie,  záznamy,  které  vznikly  na  základě  výzkumu,                    o  jehož  realizaci  nikdo  nevěděl?  (Např.  pozorování,  fotografování  a  natáčení                    veřejných událostí).                     Zpracovávat  a  tedy  ani  shromažďovat  a  publikovat  nelze  osobní  údaje  osob,                    které  s tím  nesouhlasily,  nota  bene  o  jejich  shromažďování  nevěděly.  ZOOÚ                    výslovně  přikazuje  v  §  5  odst.  1  písm.  g)  shromažďovat  osobní  údaje  pouze                    otevřeně  a  zároveň  zakazuje  shromažďovat  údaje  pod  záminkou  jiného  účelu                    nebo jiné činnosti. Podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy                    lze použít bez svolení zachyceného subjektu pro vědecké účely – § 12 odst. 3 OZ,                    v jakýchkoliv  pochybnostech  ovšem  budou  soudy  v souladu  se  zásadou                    nedotknutelnosti vykládat toto ustanovení ve prospěch zachycené osoby. Navíc                    takovéto  pořízení  musí  být  provedeno  způsobem  přiměřeným  účelu  –                    tj. pozorování a pořizování záznamů/fotografií by mělo být prováděno otevřeně                    a to tak, aby se potenciálně zachycená osoba mohla natáčení/vyfocení vyhnout,                    příp. vám přijít říct, že nechce, abyste ji fotili.                           Při  zúčastněném  pozorování  lze  však  nasbírat  i  data,  které  nejsou                    osobními údaji a tyto pak lze využít a publikovat.                      Jak je to s daty získanými dříve, tedy v dobách, kdy např. neplatil zákon o ochraně                    osobních údajů? (tzn., jsou sesbíraná, ale neexistuje k nim písemný ani jiný souhlas,                    který by odsouhlasil jejich publikování.)                     Osobní  údaje  získané  bez  souhlasu  nelze  zpracovávat  a  tedy  ani  dále  (nově)                    publikovat.                                                              27","Pokud by se publikovaná data dotýkala dětí, existuje jiný režim?                     Dětem (nezletilým) přináleží stejná právní ochrana jako dospělým (dítě = fyzická                    osoba,  tedy  i  subjekt  údajů),  přičemž  hlavní  zásadou  je  ochrana  zájmů  dítěte.                    Nezletilé  v záležitostech  souhlasu  s publikací  osobních  údajů  o  nich  zastupují                    jejich  zákonní  zástupci,  tedy  rodiče.  Tito  pak  také  udělují  souhlas  k jejich                    zpracování a publikaci. Právo na ochranu soukromí a na informační sebeurčení                    primárně  však  náleží  nezletilému  samotnému,  zákonní  zástupci  je  pouze                    vykonávají.  Nezletilého  je  ale  potřeba  do  procesu  získávání  souhlasu  v míře                    odpovídající jeho vyspělosti maximálně zapojit (tzv. právo na účast). Opět lze jen                    připomenout povinnost stanovenou v § 10 ZOOÚ, tedy že je třeba při zpracování                    osobních  údajů  dbát  na  to,  „aby subjekt údajů neutrpěl újmu na svých právech,                    zejména na právu na zachování lidské důstojnosti, a také dbát na ochranu před                    neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života subjektu údajů.“                      Mění  se  možnosti  publikace  dat,  pokud  je  získávám  při  výzkumu  na  internetu,                    jiných  veřejně  dostupných  zdrojích  či  při  výzkumu  anonymních  informantů                    (anonymní dotazník)?                     Opět je třeba zkoumat, zda taková data dosahují kvality osobních údajů – tedy                    zda je podle nich subjekt údajů určený nebo určitelný (§ 4 písm. a) ZOOÚ). Pokud                    se o osobní údaje nejedná, žádný zvláštní režim ochrany se neuplatní. Stále je                    ovšem  nutno  zohlednit,  zda  se  v takovém  případě  nejedná  o  autorská  díla                    (fotografie,  zápisky  na  blogu,  kreativní  popis  nějaké  situace  atd.)  –  v takovém                    případě se plně uplatní autorskoprávní ochrana. Díla lze užít buď se souhlasem                    autora díla (§12 a 46 AutZ) nebo na základě citační licence (§ 31 AutZ). Užití na                    základě citační licence musí být v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu                    vyžadovaném konkrétním účelem (§ 31 odst. 1 písm. b) a nesmí být v rozporu                    s  běžným  způsobem  užití  díla  a  ani  jím  nesmí  být  nepřiměřeně  dotčeny                    oprávněné zájmy autora (§ 29 AutZ).                           V případě, že se jedná o osobní údaje a tyto jsou zveřejněny oprávněně (!),                    lze je zpracovávat bez souhlasu (§ 5 odst. 2 písm. c), a to i když jsou to osobní                    údaje  citlivé  (§9  písm.  g  ZOOÚ).  Osoba  údaje  zpracovávající  též  není  o  tomto                    zpracovávání povinna subjekty údajů informovat (§ 11 odst. 3 ZOOÚ). Při dalším                    zpracovávání takovýchto údajů se ale stále uplatňuje ustanovení § 10 ZOOÚ, tedy                    že  je  nutno  chránit  subjekt  údajů  tak,  aby  neutrpěl  újmu  na  svých  právech,                    zejména  na  právu  na  zachování  lidské  důstojnosti,  a  také  na  ochranu  před                    neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života subjektu.                      Změní  se  nějak  právní  okolnosti  publikování  dat,  pokud  budou  upravena?                    Např.  nebude  informant  přímo  „citován  v uvozovkách“,  ale  parafrázován,  dojde                    k rozmazání, ořezu části fotografie apod.)                     Opět je třeba zkoumat, zda taková data dosahují kvality osobních údajů – tedy                    zda  je  podle  nich  subjekt  údajů  určený  nebo  určitelný  (§  4  písm.  a)  ZOOÚ).                    I anonymizace se však považuje za zpracování osobních údajů. Problematické je                                                             28","i získávání a zveřejňování nových osobních údajů z údajů již shromážděných se                    souhlasem  (např.  pokud  by  se  ze  získaných  údajů  daly  dovodit  návyky                    respondentů, psychologické poruchy).                           Souhlas  je  tedy  potřeba  k operaci  s osobními  údaji,  jejich  publikování                    v anonymizované formě problematické není.                      Změní se právní náležitosti publikování v závislosti na tom, o jaký druh publikace                    se jedná?                     Jedná-li  se  o  osobní  údaje,  je  vždy  stěžejní  účel,  pro  který  byly  údaje                    shromažďovány a zpracovávány a s nímž byl udělený souhlas. Vědeckému účelu                    pak jistě odpovídá zveřejnění v rámci následujících „publikačních“ platforem:                    –  publikování  odborné  (monografie,  časopisecká  studie,  materiálový  článek,                    sborník)                    – odborná přednáška (konference, přednáška v instituci)                    – univerzitní přednáška.                    Naopak  publikace  komerční  (kniha  (nevědecká),  pohlednice,  kalendář,  formy                    reklamních médií) je již problematická, neboť se zde již jedná o užití údajů nad                    rámec účelu, pro který byla data shromážděna.                           Publikace „na internetu“ je pojmem poměrně širokým – rozumně tak lze                    očekávat,  že  neproblematické  bude  zveřejnění  v rámci  odborných  webových                    stránek, blogů – na blesk.cz by se již souhlas určitě nevztahoval.                           Stejně  tak  vědecká  licence  pro  pořízení  a  užití  podobizny,  obrazových                    snímků  a  obrazově  a  zvukových  záznamů  dle  §  12  odst.  3  AutZ  nikdy                    neumožňuje jejich komerční/reklamní využití. Opět taková publikace nesmí být                    v  rozporu  s  oprávněnými  zájmy  fyzické  osoby  (ať  již  majetkovými  či                    osobnostními).                      Mění  se  právní  režim  publikování  dat  v závislosti  na  způsobu  citování  (tzn.  1/                    pokud bude u výpovědi – parafrázované, přesně citované – poznámka se jménem                    informanta,  2/  jeho  změněné  jméno;  3/  pokud  tomu  tak  nebude,  ale  jména                                                           10                    informantů  budou  pouze  v soupisu  zdrojů;  4/  pokud  v soupisu  zdrojů  budou                    změněná jména informantů; 5/ pokud nebudou informanti citováni vůbec?                     Výpověď informanta lze asi těžko považovat za autorské dílo slovesné. Při její                    publikaci tedy není třeba řešit citační licenci (§ 31 AutZ). (Jiná by byla situace,                    kdyby  se  třeba  jednalo  o  přednášku  pamětníka.).  Způsob  odkazování  na  zdroj                    informací mění jejich kvalitu, tedy zda se jedná o osobní údaje (varianta 1 a 2 –                    subjekt je určitelný) anebo ne (varianta 3, 4 a 5). Samotnému publikování ovšem                    předchází  shromáždění  výpovědí  a  případně  jejich  anonymizace,  které  již  ale                    zpracováním  osobních  údajů  budou  a  je  k nim  potřeba  opatřit  si  souhlas                    (v  kterém  je  subjekt  údajů  informován,  že  údaje  budou  shromážděny  pro                    vědecký účel a že budou výstupy publikovány).                        10  Někdy  je  i  přes  anonymizaci  informant  ztotožnitelný  díky  doplňkovým  údajům  jako  místo                    narození, věk, vzdělání apod.                                                            29","4 Varia                                                   garant: Radim Polčák                      Pokud český výzkumník realizuje výzkum v zahraničí (a hodlá výsledky publikovat                    v Česku), který právní režim pro výzkum, uchovávání dat a jejich publikování je pro                    něj určující?                     Získání osobních údajů se řídí právem země, odkud data pocházejí, jejich užití                    (zpracování)  a  publikace  právem  země,  kde  k  nim  dochází.  Předání  dat  ke                    zpracování do zahraničí se řídí právem státu, odkud se data předávají (předáním                    se rozumí i umožnění přístupu k datům ze zahraničí). Obecně platí, že země EU                    mají relativně přísný režim zpracování a předávání osobních dat do zahraničí –                    jakékoli případy tohoto typu je tedy nutno konzultovat s právníkem (k předání                    může dojít pouze na základě písemné smlouvy a okruh zemí, kam je data možno                    předávat, je striktně omezen).                      Pokud  český  výzkumník  realizuje  výzkum  a  jeho  výsledky  hodlá  publikovat                    v zahraničí, který právní režim pro výzkum, uchovávání dat a jejich publikování je                    pro něj určující?                     Sběr  a  zpracování  dat  se  bude  řídit  českým  právem,  předání  dat  do  zahraničí                    (pokud k němu dojde), se bude řídit rovněž českým právem. Publikace dat nebo                    výstupu v zahraničí se bude řídit právem státu, na jehož území k publikaci dojde.                    Pokud dochází ke zpracování osobních údajů a publikovány jsou pouze statistiky                    nebo  jiné  syntetické  výstupy,  případně  anonymizovaná  data,  je  publikace                    z  právního  hlediska  bezkonfliktní.  Proběhne-li  takové  publikace  v  zahraničí,                    nejde o předání dat do zahraničí – to, co se v takovém případě předává mimo ČR,                    totiž nejsou osobní údaje.                      Pokud  český  výzkumník  realizuje  výzkum  s  cizinci  v  Česku  (a  hodlá  výsledky                    publikovat  v  Česku/zahraničí),  který  právní  režim  pro  výzkum,  uchovávání  dat                    a jejich publikování je pro něj určující?                     České  právo  nerozlišuje  vzhledem  k  osobním  údajům  mezi  cizinci  a  osobami                    s českou státní příslušností – právní režim získání a zpracování dat tedy bude dle                    českého  práva.  Rozdíl  spočívá  pouze  v  partikularitách,  např.  v  tom,  že  cizinci                    nemají rodná čísla. Publikace dat se pak bude řídit místem, kde k ní dojde. Může                    ale  dojít  k  tomu,  že  bude  český  státní  občan  poškozen  na  svých  osobnostních                    právech publikací, k níž dojde v zahraničí – pokud  k tomu dojde na internetu,                    bude rozhodovat český soud podle českého práva.                      Existuje pro výzkumníka ohlašovací povinnost (ohlašování trestných činů)?                     Výzkumník  se  nijak  neliší  od  kohokoli  jiného,  takže  ohlašovací  povinnosti  se                    vztahují i na něj. Nejde se jich zbavit ani dvoustrannou dohodou. Výzkumník má                                                             30","tedy  povinnost  hlásit  trestné  činy  uvedené  v  §  369  trestního  zákoníku.  V  této                    souvislosti je potřeba upozornit též na to, že výzkumník nemá žádná privilegia                    ani  co  se  týče  povinnosti  vypovídat  před  orgány  veřejné  moci.  Je-li  tedy                    výzkumník např. předvolán jako svědek, má právo odepřít výpověď pouze tehdy,                    pokud  by  jejím  poskytnutím  způsobil  sobě  nebo  osobě  blízké  nebezpečí                    trestního  stíhání  (informant  není  v  tomto  směru  obvykle  osobou  blízkou)  –                    v opačném případě je povinen vypovídat pravdivě a nic nezamlčet.                      Jak  se  vypořádat  se  situací,  při  níž  musím  v  souhlasu  s  výzkumem,  archivací                    a  publikováním  dat  uvádět  účel  tohoto  počínání  (konkrétní  článek,  diplomovou                    práci)  a  zároveň  si  neuzavřít  možnost  budoucího  vytěžení  výsledků  tohoto                    výzkumu, aniž bych musel odkazovat na předchozí publikační výstup (diplomovou                    práci).                     Záleží na tom, o jaký typ souhlasu jde – může jít o zvláštní závazek, kde se např.                    výzkumník pod smluvní pokutou zaváže k mlčenlivosti o skutečnostech, které se                    od zdroje dozví. Pokud v takovém případě výzkumník užije získané informace                    jinak, je povinen smluvní pokutu zaplatit. Pokud ale jde např. pouze o prohlášení,                    které  činí  výzkumník  při  vstupu  do  uzavřených  fondů  muzea,  jsou  získané                    informace při jejich užití považovány zpravidla za citace – na ty má výzkumník                    právo dle ust. § 31 odst. 1 autorského zákona bez ohledu na jejich zdroj a na vůli                    toho, kdo materiál k citování poskytnul.                      Pokud  pro  svůj  výzkum  archivuji  souhlasy  s  realizací  výzkumu,  archivací                    a  publikováním  dat  od  svých  informantů,  nedopouštím  se  nedovoleného                    shromažďování osobních dat (za předpokladu, že souhlas bude obsahovat nezbytné                    náležitosti)?                     Souhlas sám samozřejmě obsahuje osobní údaje – je tedy třeba je zpracovávat                    v souladu se zákonem (tj. mít je např. náležitě zabezpečené). Jejich zpracování                    ale není nedovolené, neboť se jedná o údaje shromažďované na základě zákonné                    povinnosti  (pokud  zpracovávám  data  informantů,  mám  zákonnou  povinnost                    získat  jejich  prokazatelný  souhlas).  Není  tedy  třeba  mít  v  tomto  případě  něco                    jako souhlas se souhlasem.                      Může takové souhlasy pročítat třetí osoba?                     Může,  ale  jen  v  mezích  zákonné  důvodnosti  –  tj.  pokud  např.  vedoucí                    výzkumného  týmu  kontroluje  průběh  výzkumu,  je  to  přípustné.  Souhlasy  ale                    nelze  předávat  ke  zpracování  třetím  osobám,  aniž  by  o  tom  byl  subjekt  údaj                    předem informován a k takovému zpracování byla uzavřena smlouva.                      Jak  dlouhá  je  nezbytná  délka  doby  archivace  souhlasů  s  realizací  výzkumu,                    archivací  a  publikováním  dat,  než  bude  možné  tato  data  volně  archivovat                                                               31","a publikačně využívat (tedy za předpokladu, že po nějaké době se režim zacházení                    s daty změní).                     Pokud jde o zásah do práv na ochranu osobnosti, není doba de facto omezená –                    publikace, která by poškodila něčí reputaci, totiž může být napadena i po smrti                    poškozeného  jeho  osobami  blízkými.  Souhlas  pro  užití,  které  nepoškodí                    informanta, je třeba mít po dobu jeho života nebo po dobu zpracování dat. Pokud                    jde  o  ochranu  osobních  údajů,  je  třeba  mít  prokazatelný  souhlas  po  dobu                    zpracování údajů nebo po dobu života subjektu údajů.                      Existují  nějaké  limity  výzkumu  na  internetu,  archivace  takto  získaných  dat                    a  omezené  možnosti  jejich  publikování,  nebo  je  možné  považovat  informace  na                    internetu  za  zveřejněné  a  obecně  dostupné?  Ale  co  když  data  z  internetu  zmizí.                    Např.  chat  či  fotografie  předmětu  na  internetové  aukci.  Mohu  ji  volně  stáhnout                    a publikačně použít, aniž bych tuto skutečnost dojednal ať již s původním, či novým                    majitelem?                     Skutečnost,  že  jsou  informace  volně  dostupné  (zveřejněné),  oslabuje  ochranu                    osobních  údajů  i  ochranu  osobnosti,  ale  nevylučuje  ji.  Údaje  tedy  lze  získat                    a zpracovat, nikoli už ale dále použít bez souhlasu toho, koho se týkají (výjimky                    jsou uvedeny v § 12 odst. 3 občanského zákoníku). Vůbec se pak tato skutečnost                    nedotýká ochrany informací autorským právem (např. fotografií). K jakémukoli                    dalšímu užití autorských děl je v tomto případě třeba mít licenci (výjimkou jsou                    užití na základě citační licence dle § 31 odst. 1 autorského zákona – v takovém                    případě není třeba souhlasu a je jedno, odkud příslušné dílo pochází, pokud bylo                    zveřejněno). Specifickým případem jsou publikace zveřejněné na internetu pod                    některou  z  veřejných  licencí  (k  nim  viz.  publikace  Veřejné  licence  v českém                    právu).                      Je  právně  napadnutelné,  když  uvedu  v  určité  souvislosti  –  i  za  předpokladu,  že                    disponuji souhlasem k výzkumu, archivaci a publikování dat – „informant odmítl                    vypovídat“, což může nést význam? (Např. na otázku „Spolupracoval jste s StB?“)                     Na  tuto  otázku  nelze  obecně  odpovědět  –  soudy  mají  tendenci  hodnotit                    pravdivost  takové  informace,  tj.  má-li  taková  informace  pravdivostní  hodnotu                    a  je-li  možno  její  pravdivost  prokázat.  V takovém  případě  je  pravděpodobnost                    postihu malá. Pochází-li však taková informace ze soukromé sféry informanta, je                    potřeba mít k jejímu získání souhlas (tj. nelze se třeba informanta ptát třeba pod                    nějakou záminkou).                      Musí souhlas s realizací výzkumu, archivací a publikováním dat obsahovat formu                    publikování?  Zejména  se  jedná o  publikování na  internetu  (např. u  diplomových                    prací MU).                     Nemusí – postačí mít souhlas s tím, že data budou užita pro určitý účel a že jsou                    určena ke zveřejnění. Médium už v takovém případě není podstatné – důležité je,                                                             32","zda zveřejnění odpovídá účelu, pro který byl získán souhlas. Pokud bude např.                    informace namísto ve vědecké práci publikována v bulvárním časopisu, souhlas                    se na ni nevztahuje.                      Konkrétní dotaz: V cca 10 let opuštěné budově, která je v soukromém vlastnictví,                    byly  nalezeny  fotografie  a  vyvolané  foto-filmy  (jako  součást  smetí  a  nepořádku                    v  budově).  Na  fotografiích  jsou  záběry  z  oslav.  Minimálně  jednoho  člověka  lze                    identifikovat, jinak pouze víme, že se jedná, že jsou víceméně obyvatelé města, zcela                    jistě  se  nejedná  o  majitele  budovy.  Na  dalších  snímcích  je  zdokumentovaná                    přestavba budovy.                    Jak můžeme/nemůžeme s tímto materiálem pracovat? Můžeme ho publikovat bez                    povolení  lidí  na  fotografiích?  Vztahují  se  na  něj  práva  o  vlastnictví,  ochraně                    osobních údajů, autorských právech, i když byl materiál nalezený jako odpad?                    Jak se na něj práva vztahují, je majetkem lidí z fotografií/autora fotografií, anebo                    majitele budovy?                     Každopádně  je  třeba  jednat  s  vědomím  vlastníka  budovy  –  nelze  totiž  jen  tak                    vlézt do cizí nemovitosti a něco z ní bez dovolení odnášet.                           Otázka  je,  v  jaké  situaci  jsou  lidé  zastiženi  –  pokud  to  nejsou  nějaké                    intimní  nebo  pobuřující  fotografie,  ale  jde  o  fotografie  např.  dokumentující                    nějakou událost, lze na jejich další užití vztáhnout zpravodajskou licenci – ta pak                    řeší  otázku  osobnostních  práv.  Vzhledem  k  tomu,  že  není  účelem  jejich                    zpracování zřejmě identifikace osob, není v takovém případě nutno příliš řešit                    ani ochranu osobních údajů. Problém však je, že fotografie mohou mít autora –                    lze je tedy užít jako citace, ale při užití formou  plné jejich publikace (tj. nikoli                    pouze  např.  k  ilustračním  účelům  ale  jako  autorské  dílo  se  samostatným                    významem)  je  riziko  zásahu  do  majetkových  práv  autorských  toho,  kdo  tyto                    fotografie pořídil.                      Obecně,  lze,  případně  za  jakých  podmínek  využívat  k  výzkumu,  archivaci                    a publikování data získaná z odpadků?                     Věc vědomě vyhozená do koše je věcí bez vlastníka – jejím získáním z odpadků                    se tedy příslušný výzkumník stává jejím vlastníkem. Je ale třeba rozlišovat věc, tj.                    např.  fotografii,  a  obsah,  který  ta  věc  nese.  Fyzické  vlastnictví  fotografie  totiž                    neznamená, že dotyčný (výzkumník) k ní nabývá práva (podobně nenabýváme                    práva ani k odhozeným knihám nebo filmům). Pro užití obsahu tedy platí výše                    uvedené (to se týká osobních údajů, soukromých informací i autorských práv).                      Jakým způsobem nejlépe ochránit výzkumníka před případnými dopady realizace                    jeho  výzkumu,  k  nimž  může  dojít  na  základě  využití  informací  při  skupinovém                    rozhovoru? (Informant A využije a použije informace od informanta B, které zjistil                    (slyšel)  během  skupinového  rozhovoru  –  kritika,  pomluvy,  informace  osobního                    charakteru, spáchané trestné činy apod.)                                                                33","V  tomto  případě  to  není  otázka  odpovědnosti  výzkumníka.  Skutečnost,  že                    informant,  který  zneužil  soukromé  údaje  jiného  informanta,  získal  tyto  údaje                    v rámci výzkumu, není v tomto směru podstatná. Účastí na skupinovém výzkumu                    totiž  samozřejmě  dávají  informanti  též  implicitní  souhlas  k  tomu,  že  se  jejich                    informace  dozvědí  ostatní  členové  skupiny.  Tento  souhlas  už  ale  samozřejmě                    nezahrnuje  další  užití  dat  –  k  tomu  dostává  souhlas  pouze  výzkumník.  Pokud                    tedy  informace  užije  někdo  jiný,  je  za  toto  užití  odpovědný  pouze  ten,  kdo                    informace protiprávně užil.                                                                                                                                     34","5 Vybraná ustanovení – občanský zákoník                     (caveat: od 1. 1. 2014 by měl nabýt účinnosti nový občanský zákoník – ten se však                        bude týkat až dat získávaných od 1. 1. 2014 a přes jeho velmi vágní a místy                    poněkud staromilské formulace v zájmových otázkách není důvod očekávat nějaké                                          překotné změny oproti stávající úpravě)                     § 7                                          i  soukromí,  svého  jména  a  projevů  osobní                    (1)  Způsobilost  fyzické  osoby  mít  práva    povahy.                    a  povinnosti  vzniká  narozením.  Tuto                    způsobilost  má  i  počaté  dítě,  narodí-li  se                    živé.                                        § 12                    (2)  Smrtí  tato  způsobilost  zanikne.  Jestliže   (1)  Písemnosti  osobní  povahy,  podobizny,                    smrt   nelze   prokázat   předepsaným        obrazové  snímky  a  obrazové  a  zvukové                    způsobem, soud fyzickou osobu prohlásí za    záznamy  týkající  se  fyzické  osoby  nebo                    mrtvou,  zjistí-li  její  smrt  jinak.  Za  mrtvou   jejích  projevů  osobní  povahy  smějí  být                    soud  prohlásí  také  nezvěstnou  fyzickou   pořízeny nebo použity jen s jejím svolením.                    osobu,   lze-li   se   zřetelem   ke   všem   (2)  Svolení  není  třeba,  použijí-li  se                    okolnostem usoudit, že již nežije.           písemnosti  osobní  povahy,  podobizny,                                                                 obrazové snímky nebo obrazové a zvukové                    § 8                                          záznamy  k  účelům  úředním  na  základě                    (1)  Způsobilost  fyzické  osoby  vlastními   zákona.                    právními úkony nabývat práv a brát na sebe   (3) Podobizny, obrazové snímky a obrazové                    povinnosti (způsobilost k právním úkonům)    a  zvukové  záznamy  se  mohou  bez  svolení                    vzniká v plném rozsahu zletilostí.           fyzické   osoby   pořídit   nebo   použít                    (2)   Zletilosti   se   nabývá   dovršením   přiměřeným  způsobem  též  pro  vědecké  a                    osmnáctého  roku.  Před  dosažením  tohoto   umělecké  účely  a  pro  tiskové,  filmové,                    věku  se  zletilosti  nabývá  jen  uzavřením   rozhlasové  a  televizní  zpravodajství.  Ani                    manželství.  Takto  nabytá  zletilost  se    takové  použití  však  nesmí  být  v  rozporu                    neztrácí  ani  zánikem  manželství  ani      s oprávněnými zájmy fyzické osoby.                    prohlášením manželství za neplatné.                     § 9                                          § 13                    Nezletilí  mají  způsobilost  jen  k  takovým   (1)  Fyzická  osoba  má  právo  se  zejména                    právním úkonům, které jsou svou  povahou     domáhat,   aby    bylo   upuštěno   od                    přiměřené  rozumové  a  volní  vyspělosti    neoprávněných zásahů do práva na ochranu                    odpovídající jejich věku.                    její osobnosti, aby byly odstraněny následky                                                                 těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené                    § 10                                         zadostiučinění.                    (1)  Jestliže  fyzická  osoba  pro  duševní   (2)  Pokud  by  se  nejevilo  postačujícím                    poruchu,  která  není  jen  přechodná,  není   zadostiučinění  podle  odstavce  1  zejména                    vůbec  schopna  činit  právní  úkony,  soud  ji   proto,  že  byla  ve  značné  míře  snížena                    způsobilosti k právním úkonům zbaví.         důstojnost  fyzické  osoby  nebo  její  vážnost                    (2)  Jestliže  fyzická  osoba  pro  duševní   ve  společnosti,  má  fyzická  osoba  též  právo                    poruchu,  která  není  jen  přechodná,  anebo   na náhradu nemajetkové újmy v penězích.                    pro  nadměrné  požívání  alkoholických       (3) Výši náhrady podle odstavce 2 určí soud                    nápojů nebo omamných prostředků či jedů      s  přihlédnutím  k  závažnosti  vzniklé  újmy                    je  schopna  činit  jen  některé  právní  úkony,   a  k  okolnostem,  za  nichž  k  porušení  práva                    soud  její  způsobilost  k  právním  úkonům   došlo.                    omezí a rozsah omezení v rozhodnutí určí.                    (3) Soud zbavení nebo omezení způsobilosti   § 15                    změní  nebo  zruší,  změní-li  se  nebo      Po  smrti  fyzické  osoby  přísluší  uplatňovat                    odpadnou-li důvody, které k nim vedly.       právo  na  ochranu  její  osobnosti  manželu                                                                 nebo partnerovi a dětem, a není-li jich, jejím                    § 11                                         rodičům.                    Fyzická  osoba  má  právo  na  ochranu  své                    osobnosti,   zejména   života   a   zdraví,   § 16                    občanské  cti  a  lidské  důstojnosti,  jakož    Kdo  neoprávněným  zásahem  do  práva  na                                                                 ochranu osobnosti způsobí škodu, odpovídá                                                            35","za  ni  podle  ustanovení  tohoto  zákona    § 37                    o odpovědnosti za škodu.                     (1) Právní úkon musí  být učiněn svobodně                                                                 a  vážně,  určitě  a  srozumitelně;  jinak  je                    (–)                                          neplatný.                                                                 (2) Právní úkon, jehož předmětem je plnění                                                                 nemožné, je neplatný.                                                                 (3)  Právní  úkon  není  neplatný  pro  chyby                    § 34                                         v  psaní  a  počtech,  je-li  jeho  význam                    Právní  úkon  je  projev  vůle  směřující    nepochybný.                    zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch                    práv nebo povinností, které právní předpisy   § 38                    s takovým projevem spojují.                  (1) Neplatný je právní úkon, pokud ten, kdo                                                                 jej  učinil,  nemá  způsobilost  k  právním                    § 35                                         úkonům.                    (1)  Projev  vůle  může  být  učiněn  jednáním   (2)  Rovněž  je  neplatný  právní  úkon  osoby                    nebo  opomenutím;  může  se  stát  výslovně   jednající  v  duševní  poruše,  která  ji  činí                    nebo   jiným   způsobem   nevzbuzujícím      k tomuto právnímu úkonu neschopnou.                    pochybnosti  o  tom,  co  chtěl  účastník                    projevit.                                    § 39                    (2)  Právní  úkony  vyjádřené  slovy  je  třeba   Neplatný  je  právní  úkon,  který  svým                    vykládat  nejenom  podle  jejich  jazykového   obsahem  nebo  účelem  odporuje  zákonu                    vyjádření,  ale  zejména  též  podle  vůle  toho,   nebo  jej  obchází  anebo  se  příčí  dobrým                    kdo  právní  úkon  učinil,  není-li  tato  vůle    mravům.                    v rozporu s jazykovým projevem.                    (3) Právní úkony vyjádřené jinak než slovy   § 40                    se  vykládají  podle  toho,  co  způsob  jejich   (1)  Nebyl-li  právní  úkon  učiněn  ve  formě,                    vyjádření  obvykle  znamená.  Přitom  se     kterou  vyžaduje  zákon  nebo  dohoda                    přihlíží k vůli toho, kdo právní úkon učinil,   účastníků, je neplatný.                     a  chrání  se  dobrá  víra  toho,  komu  byl   (2)  Písemně  uzavřená  dohoda  může  být                    právní úkon určen.                           změněna nebo zrušena pouze písemně.                                                                 (3)  Písemný  právní  úkon  je  platný,  je-li                    § 36                                         podepsán  jednající  osobou;  činí-li  právní                    (1)  Vznik,  změnu  nebo  zánik  práva  či   úkon více osob, nemusí být jejich podpisy na                    povinnosti  lze  vázat  na  splnění  podmínky.    téže  listině,  ledaže  právní  předpis  stanoví                    K  podmínce  nemožné,  na  kterou  je  vázán   jinak.   Podpis   může   být   nahrazen                    zánik práva nebo povinnosti, se nepřihlíží.   mechanickými prostředky v případech, kdy                    (2) Podmínka je odkládací, jestliže na jejím   je  to  obvyklé.  Je-li  právní  úkon  učiněn                    splnění  závisí,  zda  právní  následky  úkonu   elektronickými   prostředky,   může   být                    nastanou. Podmínka je rozvazovací, jestliže   podepsán  elektronicky  podle  zvláštních                    na  jejím  splnění  závisí,  zda  následky  již   předpisů.                    nastalé pominou.                             (4) Písemná forma je zachována, je-li právní                    (3)  Jestliže  účastník,  jemuž  je  nesplnění   úkon  učiněn  telegraficky,  dálnopisem  nebo                    podmínky na prospěch, její splnění záměrně   elektronickými  prostředky,  jež  umožňují                    zmaří, stane se právní úkon nepodmíněným.    zachycení  obsahu  právního  úkonu  a  určení                    (4)  K  splnění  podmínky  se  nepřihlíží,   osoby, která právní úkon učinila.                    způsobí-li  její  splnění  záměrně  účastník,   (5)  K  písemným  právním  úkonům  těch,                    který neměl právo tak učinit a jemuž je její   kteří nemohou číst a psát, je třeba úředního                    splnění na prospěch.                         zápisu.  Úřední  zápis  se  nevyžaduje,  má-li                    (5)  Nevyplývá-li  z  právního  úkonu  nebo   ten,  kdo  nemůže  číst  nebo  psát,  schopnost                    jeho  povahy  něco  jiného,  má  se  za  to,  že   seznámit  se  s  obsahem  právního  úkonu                    podmínka je odkládací.                       s  pomocí  přístrojů  nebo  speciálních                                                                 pomůcek  nebo  prostřednictvím  jiné  osoby,                                                                 kterou  si  zvolí,  a  je  schopný  vlastnoručně                                                                 listinu podepsat.                                                                    36","6 Vybraná ustanovení – zákon o ochraně osobních údajů                     § 3                                          moci  v  případech  uvedených  v  písmenech                    Působnost zákona                             c), d), e) a f), nebo                    (1) Tento zákon se vztahuje na osobní údaje,   h)  činností  spojených  se  zpřístupňováním                    které  zpracovávají  státní  orgány,  orgány   svazků bývalé Státní bezpečnosti.                    územní  samosprávy,  jiné  orgány  veřejné                    moci, jakož i fyzické a právnické osoby.     § 4                    (2)  Tento  zákon  se  vztahuje  na  veškeré   Vymezení pojmů                    zpracovávání  osobních  údajů,  ať  k  němu   Pro účely tohoto zákona se rozumí                    dochází   automatizovaně   nebo   jinými     a)  osobním  údajem  jakákoliv  informace                    prostředky.                                  týkající  se  určeného  nebo  určitelného                    (3)  Tento  zákon  se  nevztahuje  na        subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za                    zpracování  osobních  údajů,  které  provádí   určený  nebo  určitelný,  jestliže  lze  subjekt                    fyzická osoba výlučně pro osobní potřebu.    údajů  přímo  či  nepřímo  identifikovat                    (4)  Tento  zákon  se  nevztahuje  na  nahodilé   zejména  na  základě  čísla,  kódu  nebo                    shromažďování osobních údajů, pokud tyto     jednoho či více prvků, specifických pro jeho                    údaje nejsou dále zpracovávány.              fyzickou,   fyziologickou,   psychickou,                    (5)  Tento  zákon  se  dále  vztahuje  na    ekonomickou,   kulturní   nebo   sociální                    zpracování osobních údajů,                   identitu,                    a)  jestliže  se  právní  řád  České  republiky   b) citlivým údajem osobní údaj vypovídající                    použije    přednostně    na    základě       o  národnostním,  rasovém  nebo  etnickém                    mezinárodního  práva  veřejného,  i  když    původu,  politických  postojích,  členství                    správce  není  usazen  na  území  České      v  odborových  organizacích,  náboženství                    republiky,                                   a  filozofickém  přesvědčení,  odsouzení  za                    b)  jestliže  správce,  který  je  usazen  mimo   trestný  čin,  zdravotním  stavu  a  sexuálním                    území Evropské unie, provádí zpracování na   životě  subjektu  údajů  a  genetický  údaj                    území  České  republiky  a  nejedná  se  pouze    subjektu  údajů;  citlivým  údajem  je  také                    o  předání  osobních  údajů  přes  území     biometrický  údaj,  který  umožňuje  přímou                    Evropské  unie;  v  tomto  případě  je  správce   identifikaci nebo autentizaci subjektu údajů,                    povinen  zmocnit  postupem  podle  §  6  na   c)  anonymním  údajem  takový  údaj,  který                    území České republiky zpracovatele.          buď v původním tvaru nebo po provedeném                    Jestliže   zpracování   provádí   správce    zpracování  nelze  vztáhnout  k  určenému                    prostřednictvím   svých   organizačních      nebo určitelnému subjektu údajů,                    jednotek  umístěných  na  území  Evropské    d)  subjektem  údajů  fyzická  osoba,  k  níž  se                    unie,  musí  zajistit,  že  tyto  organizační   osobní údaje vztahují,                    jednotky budou zpracovávat osobní údaje v    e)  zpracováním  osobních  údajů  jakákoliv                    souladu  s  národním  právem  příslušného    operace  nebo  soustava  operací,  které                    členského státu Evropské unie.               správce  nebo  zpracovatel  systematicky                    (6)  Ustanovení  §  5  odst.  1  a  §  11  a  12  se   provádějí   s   osobními   údaji,   a   to                    nepoužijí  pro  zpracování  osobních  údajů   automatizovaně  nebo  jinými  prostředky.                    nezbytných  pro  plnění  povinností  správce   Zpracováním  osobních  údajů  se  rozumí                    stanovených zvláštními zákony pro zajištění   zejména shromažďování, ukládání na nosiče                    a) bezpečnosti České republiky,              informací,  zpřístupňování,  úprava  nebo                    b) obrany České republiky,                   pozměňování,   vyhledávání,   používání,                    c) veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti,   předávání, šíření, zveřejňování, uchovávání,                    d)  předcházení,  vyhledávání,  odhalování   výměna,   třídění   nebo   kombinování,                    trestné činnosti a stíhání trestných činů,    blokování a likvidace,                    e) významného hospodářského zájmu České      f)   shromažďováním   osobních   údajů                    republiky nebo Evropské unie,                systematický  postup  nebo  soubor  postupů,                    f)  významného  finančního  zájmu  České     jehož  cílem  je  získání  osobních  údajů  za                    republiky  nebo  Evropské  unie,  kterým  je   účelem  jejich  dalšího  uložení  na  nosič                    zejména  stabilita  finančního  trhu  a  měny,   informací pro jejich okamžité nebo pozdější                    fungování  peněžního  oběhu  a  platebního   zpracování,                    styku, jakož i rozpočtová a daňová opatření,   g)  uchováváním  osobních  údajů  udržování                    g)  výkonu  kontroly,  dozoru,  dohledu      údajů  v  takové  podobě,  která  je  umožňuje                    a  regulace  spojených  s  výkonem  veřejné   dále zpracovávat,                                                               37","h)  blokováním  operace  nebo  soustava      zbytečného    odkladu   předat   všem                    operací,  kterými  se  na  stanovenou  dobu   příjemcům,                    omezí  způsob  nebo  prostředky  zpracování   d) shromažďovat osobní údaje odpovídající                    osobních  údajů,  s  výjimkou  nezbytných    pouze  stanovenému  účelu  a  v  rozsahu                    zásahů,                                      nezbytném pro naplnění stanového účelu,                    i) likvidací osobních údajů se rozumí fyzické   e)  uchovávat  osobní  údaje  pouze  po  dobu,                    zničení jejich nosiče, jejich fyzické vymazání   která je nezbytná k účelu jejich zpracování.                    nebo  jejich  trvalé  vyloučení  z  dalších   Po  uplynutí  této  doby  mohou  být  osobní                    zpracování,                                  údaje  uchovávány  pouze  pro  účely  státní                    j) správcem každý subjekt, který určuje účel   statistické  služby,  pro  účely  vědecké  a  pro                    a  prostředky  zpracování  osobních  údajů,   účely archivnictví. Při použití pro tyto účely                    provádí  zpracování  a  odpovídá  za  něj.   je  třeba  dbát  práva  na  ochranu  před                    Zpracováním osobních údajů může správce      neoprávněným       zasahováním      do                    zmocnit  nebo  pověřit  zpracovatele,  pokud   soukromého  a  osobního  života  subjektu                    zvláštní zákon nestanoví jinak,              údajů, a osobní údaje anonymizovat, jakmile                    k)  zpracovatelem  každý  subjekt,  který  na   je to možné,                    základě  zvláštního  zákona  nebo  pověření   f) zpracovávat osobní údaje pouze v souladu                    správcem  zpracovává  osobní  údaje  podle   s  účelem,  k  němuž  byly  shromážděny.                    tohoto zákona,                               Zpracovávat k jinému účelu lze osobní údaje                    l) zveřejněným osobním údajem osobní údaj    jen  v  mezích  ustanovení  §  3  odst.  6,  nebo                    zpřístupněný    zejména    hromadnými        pokud  k  tomu  dal  subjekt  údajů  předem                    sdělovacími  prostředky,  jiným  veřejným    souhlas,                    sdělením  nebo  jako  součást  veřejného     g)  shromažďovat  osobní  údaje  pouze                    seznamu,                                     otevřeně; je vyloučeno shromažďovat údaje                    m)  evidencí  nebo  datovým  souborem        pod  záminkou  jiného  účelu  nebo  jiné                    osobních  údajů  (dále  jen  \"datový  soubor\")   činnosti,                    jakýkoliv   soubor    osobních   údajů       h)  nesdružovat  osobní  údaje,  které  byly                    uspořádaný  nebo  zpřístupnitelný  podle     získány k rozdílným účelům.                    společných nebo zvláštních kritérií,         (2) Správce může zpracovávat osobní údaje                    n)  souhlasem  subjektu  údajů  svobodný     pouze  se  souhlasem  subjektu  údajů.  Bez                    a vědomý projev vůle subjektu údajů, jehož   tohoto souhlasu je může zpracovávat,                    obsahem  je  svolení  subjektu  údajů  se    a) jestliže provádí zpracování nezbytné pro                    zpracováním osobních údajů,                  dodržení právní povinnosti správce,                    o)  příjemcem  každý  subjekt,  kterému  jsou   b) jestliže je zpracování nezbytné pro plnění                    osobní  údaje  zpřístupněny;  za  příjemce  se   smlouvy,  jejíž  smluvní  stranou  je  subjekt                    nepovažuje  subjekt,  který  zpracovává      údajů,  nebo  pro  jednání  o  uzavření  nebo                    osobní údaje podle § 3 odst. 6 písm. g).     změně  smlouvy  uskutečněné  na  návrh                                                                 subjektu údajů,                    § 5                                          c)  pokud  je  to  nezbytně  třeba  k  ochraně                    (1) Správce je povinen                       životně  důležitých  zájmů  subjektu  údajů.                    a)  stanovit  účel,  k  němuž  mají  být  osobní   V  tomto  případě  je  třeba  bez  zbytečného                    údaje zpracovány,                            odkladu získat jeho souhlas. Pokud souhlas                    b) stanovit prostředky a způsob zpracování   není  dán,  musí  správce  ukončit  zpracování                    osobních údajů,                              a údaje zlikvidovat,                    c)  zpracovat  pouze  přesné  osobní  údaje,   d)  jedná-li  se  o  oprávněně  zveřejněné                    které získal v souladu s tímto zákonem. Je-li   osobní  údaje  v  souladu  se  zvláštním                    to nezbytné, osobní údaje aktualizuje. Zjistí-  právním předpisem. Tím však není dotčeno                    li  správce,  že  jím  zpracované  osobní  údaje   právo  na  ochranu  soukromého  a  osobního                    nejsou s ohledem na stanovený účel přesné,   života subjektu údajů,                    provede bez zbytečného odkladu přiměřená     e)  pokud  je  to  nezbytné  pro  ochranu  práv                    opatření,  zejména  zpracování   blokuje     a  právem  chráněných  zájmů  správce,                    a  osobní  údaje  opraví  nebo  doplní,  jinak   příjemce  nebo  jiné  dotčené  osoby;  takové                    osobní  údaje  zlikviduje.  Nepřesné  osobní   zpracování osobních údajů však nesmí být v                    údaje  lze  zpracovat  pouze  v  mezích      rozporu  s  právem  subjektu  údajů  na                    uvedených  v  §  3  odst.  6.  Nepřesné  osobní   ochranu  jeho  soukromého  a  osobního                    údaje   se   musí   označit.   Informaci     života,                    o blokování, opravě, doplnění nebo likvidaci   f)  pokud  poskytuje  osobní  údaje  o  veřejně                    osobních  údajů  je  správce  povinen  bez   činné  osobě,  funkcionáři  či  zaměstnanci                                                                 veřejné  správy,  které  vypovídají  o  jeho                                                             38","veřejné  anebo  úřední  činnosti,  o  jeho   přesto,  že  subjekt  údajů  vyslovil  nesouhlas                    funkčním nebo pracovním zařazení, nebo,      podle odstavce 5.                    g) jedná-li se o zpracování výlučně pro účely                    archivnictví podle zvláštního zákona.        § 6                    (3)  Provádí-li  správce  zpracování  osobních   Pokud  zmocnění  nevyplývá  z  právního                    údajů  na  základě  zvláštního  zákona,  je   předpisu,  musí  správce  se  zpracovatelem                    povinen dbát práva na ochranu soukromého     uzavřít  smlouvu  o  zpracování  osobních                    a osobního života subjektu údajů.            údajů.  Smlouva  musí  mít  písemnou  formu.                                                                 Musí  v  ní  být  zejména  výslovně  uvedeno,                    (4)  Subjekt  údajů  musí  být  při  udělení   v  jakém  rozsahu,  za  jakým  účelem  a  na                    souhlasu  informován  o  tom,  pro  jaký  účel   jakou  dobu  se  uzavírá  a  musí  obsahovat                    zpracování  a  k  jakým  osobním  údajům  je   záruky   zpracovatele   o   technickém                    souhlas  dáván,  jakému  správci  a  na  jaké   a   organizačním   zabezpečení   ochrany                    období.   Souhlas   subjektu   údajů   se    osobních údajů.                    zpracováním  osobních  údajů  musí  být                    správce  schopen  prokázat  po  celou  dobu   § 7                    zpracování.                                  Povinnosti  stanovené  v  §  5  platí  obdobně                    (5)  Provádí-li  správce  nebo  zpracovatel   také pro zpracovatele.                    zpracování  osobních  údajů  za  účelem                    nabízení  obchodu  nebo  služeb  subjektu    § 8                    údajů,  lze  pro  tento  účel  použít  jméno,   Jestliže  zpracovatel  zjistí,  že  správce                    příjmení  a  adresu  subjektu  údajů,  pokud   porušuje   povinnosti   stanovené   tímto                    tyto  údaje  byly  získány  z  veřejného     zákonem,  je  povinen  jej  na  to  neprodleně                    seznamu nebo v souvislosti se svojí činností   upozornit  a  ukončit  zpracování  osobních                    jakožto správce nebo zpracovatele. Správce   údajů.  Pokud  tak  neučiní,  odpovídá  za                    nebo zpracovatel však nesmí uvedené údaje    škodu,  která  subjektu  údajů  vznikla,                    dále zpracovávat, pokud s tím subjekt údajů   společně  a  nerozdílně  se  správcem  údajů.                    vyslovil   nesouhlas.   Nesouhlas   se       Tím  není  dotčena  jeho  odpovědnost  podle                    zpracováním je nutné vyjádřit písemně. Bez   tohoto zákona.                    souhlasu subjektu údajů nelze k uvedeným                    údajům přiřazovat další osobní údaje.        § 9                    (6) Správce, který zpracovává osobní údaje   Citlivé údaje                    podle  odstavce  5,  může  tyto  údaje  předat   Citlivé  údaje  je  možné  zpracovávat,  jen                    jinému  správci  pouze  za  splnění  těchto   jestliže                    podmínek:                                    a) subjekt údajů dal ke zpracování výslovný                    a)  údaje  subjektu  údajů  byly  získány    souhlas. Subjekt údajů musí být při udělení                    v  souvislosti  s  činností  správce  nebo  se   souhlasu  informován  o  tom,  pro  jaký  účel                    jedná o zveřejněné osobní údaje,             zpracování  a  k  jakým  osobním  údajům  je                    b) údaje budou využívány pouze za účelem     souhlas  dáván,  jakému  správci  a  na  jaké                    nabízení obchodu a služeb,                   období.  Existenci  souhlasu  subjektu  údajů                    c)  subjekt  údajů  byl  o  tomto  postupu   se  zpracováním  osobních  údajů  musí  být                    správce  předem  informován  a  nevyslovil    správce  schopen  prokázat  po  celou  dobu                    s tímto postupem nesouhlas.                  zpracování.  Správce  je  povinen  předem                    (7)  Jiný  správce,  kterému  byly  předány   subjekt  údajů  poučit  o  jeho  právech  podle                    údaje  podle  odstavce  6,  nesmí  tyto  údaje   § 12 a 21,                    předávat jiné osobě.                         b) je to nezbytné v zájmu zachování života                    (8)  Nesouhlas  se  zpracováním  podle       nebo zdraví subjektu údajů nebo jiné osoby                    odstavce  6  písm.  c)  musí  subjekt  údajů   nebo odvrácení bezprostředního závažného                    učinit   písemně.   Správce   je   povinen   nebezpečí  hrozícího  jejich  majetku,  pokud                    informovat  každého  správce,  kterému       není  možno  jeho  souhlas  získat  zejména                    předal  jméno,  příjmení  a  adresu  subjektu   z  důvodů  fyzické,  duševní  či  právní                    údajů,  o  tom,  že  subjekt  údajů  vyslovil   nezpůsobilosti,  v  případě,  že  je  nezvěstný                    nesouhlas se zpracováním.                    nebo  z  jiných  podobných  důvodů.  Správce                    (9) Za účelem vyloučení možnosti, že jméno,   musí  ukončit  zpracování  údajů,  jakmile                    příjmení  a  adresa  subjektu  údajů  budou   pominou  uvedené  důvody,  a  údaje  musí                    opakovaně  použity  k  nabídce  obchodu      zlikvidovat,  ledaže  by  subjekt  údajů  dal  k                    a  služeb,  je  správce  oprávněn  dále      dalšímu zpracování souhlas,                    zpracovávat  pro  svoji  vlastní  potřebu    c)  se  jedná  o  zpracování  při  poskytování                    jméno,  příjmení  a  adresu  subjektu  údajů   zdravotních  služeb,  ochrany  veřejného                                                             39","zdraví, zdravotního pojištění a výkon státní   subjekt  údajů  informovat  o  jeho  právu                    správy  v  oblasti  zdravotnictví  podle     přístupu  k  osobním  údajům,  právu  na                    zvláštního   zákona   nebo   se   jedná      opravu  osobních  údajů,  jakož  i  o  dalších                    o  posuzování  zdravotního  stavu  v  jiných   právech stanovených v § 21.                    případech stanovených zvláštním zákonem,     (2)  V  případě,  kdy  správce  zpracovává                    d)  je  zpracování  nezbytné  pro  dodržení   osobní  údaje  získané  od  subjektu  údajů,                    povinností  a  práv  správce  odpovědného  za   musí  subjekt  údajů  poučit  o  tom,  zda  je                    zpracování  v  oblasti  pracovního  práva    poskytnutí  osobního  údaje  povinné  či                    a  zaměstnanosti,  stanovené  zvláštním      dobrovolné.  Je-li  subjekt  údajů  povinen                    zákonem,                                     podle  zvláštního  zákona  osobní  údaje  pro                    e) jde o zpracování, které sleduje politické,   zpracování  poskytnout,  poučí  jej  správce                    filosofické, náboženské nebo odborové cíle,   o  této  skutečnosti,  jakož  i  o  následcích                    prováděné  v  rámci  oprávněné  činnosti     odmítnutí poskytnutí osobních údajů.                    občanského  sdružení,  nadace  nebo  jiné    (3)  Informace  a  poučení  podle  odstavce  1                    právnické  osoby  nevýdělečné  povahy  (dále   není   povinen   správce   poskytovat                    jen \"sdružení\"), a které se týká pouze členů   v  případech,  kdy  osobní  údaje  nezískal  od                    sdružení nebo osob, se kterými je sdružení    subjektu údajů, pokud                    v  opakujícím  se  kontaktu  souvisejícím    a)  zpracovává  osobní  údaje  výlučně  pro                    s  oprávněnou  činností  sdružení,  a  osobní   účely  výkonu  státní  statistické  služby,                    údaje  nejsou  zpřístupňovány  bez  souhlasu   vědecké  nebo  archivní  účely  a  poskytnutí                    subjektu údajů,                              takových   informací   by   vyžadovalo                    f) se jedná o údaje podle zvláštního zákona   neúměrné  úsilí  nebo  nepřiměřeně  vysoké                    nezbytné  pro  provádění  nemocenského       náklady;  nebo  pokud  ukládání  na  nosiče                    pojištění,   důchodového      pojištění      informací  nebo  zpřístupnění  je  výslovně                    (zabezpečení),  státní  sociální  podpory    stanoveno  zvláštním  zákonem.  V  těchto                    a   dalších   státních   sociálních   dávek,   případech  je  správce  povinen  přijmout                    sociálních  služeb,  sociální  péče,  pomoci    potřebná  opatření  proti  neoprávněnému                    v  hmotné  nouzi  a  sociálně-právní  ochrany   zasahování  do  soukromého  a  osobního                    dětí,  a  při  zajištění  ochrany  těchto  údajů    života subjektu údajů,                    v souladu se zákonem,                        b)  zpracování  osobních  údajů  mu  ukládá                    g)  se  zpracování  týká  osobních  údajů    zvláštní zákon nebo je takových údajů třeba                    zveřejněných subjektem údajů,                k uplatnění práv a povinností vyplývajících                    h)  je  zpracování  nezbytné  pro  zajištění    ze zvláštních zákonů,                    a uplatnění právních nároků,                 c)   zpracovává    výlučně   oprávněně                    ch)  jsou  zpracovány  výlučně  pro  účely   zveřejněné osobní údaje, nebo                    archivnictví podle zvláštního zákona, nebo   d)  zpracovává  osobní  údaje  získané  se                    i)  se  jedná  o  zpracování  podle  zvláštních   souhlasem subjektu údajů.                    zákonů   při   předcházení,   vyhledávání,   (4)  Předchozími  ustanoveními  nejsou                    odhalování   trestné   činnosti,   stíhání   dotčena  práva  subjektu  údajů  požadovat                    trestných činů a pátrání po osobách.         informace podle zvláštních zákonů.                                                                 (5) Při zpracování osobních údajů podle § 5                    § 10                                         odst.  2  písm.  e)  a  §  9  písm.  h)  je  správce                    Při  zpracování  osobních  údajů  správce    povinen  bez  zbytečného  odkladu  subjekt                    a  zpracovatel  dbá,  aby  subjekt  údajů    údajů  informovat  o  zpracování  jeho                    neutrpěl újmu na svých právech, zejména na   osobních údajů.                    právu  na  zachování  lidské  důstojnosti,    (6)  Žádné  rozhodnutí  správce  nebo                    a také dbá na ochranu před neoprávněným      zpracovatele,  jehož  důsledkem  je  zásah  do                    zasahováním  do  soukromého  a  osobního     právních  a  právem  chráněných  zájmů                    života subjektu údajů.                       subjektu  údajů,  nelze  bez  ověření  vydat                                                                 nebo    učinit   výlučně   na   základě                    § 11                                         automatizovaného   zpracování   osobních                    (1) Správce je při shromažďování osobních    údajů.  To  neplatí  v  případě,  že  takové                    údajů  povinen  subjekt  údajů  informovat    rozhodnutí  bylo  učiněno  ve  prospěch                    o  tom,  v  jakém  rozsahu  a  pro  jaký  účel   subjektu údajů a na jeho žádost.                    budou  osobní  údaje  zpracovány,  kdo       (7) Informační povinnost upravenou v § 11                    a  jakým  způsobem  bude  osobní  údaje      může za správce plnit zpracovatel.                    zpracovávat  a  komu  mohou  být  osobní                    údaje zpřístupněny, nejsou-li subjektu údajů                    tyto  informace  již  známy.  Správce  musí                                                             40","d)  opatření,  která  umožní  určit  a  ověřit,                    § 12                                         komu byly osobní údaje předány.                    Přístup subjektu údajů k informacím          (4)  V  oblasti  automatizovaného  zpracování                    (1)  Požádá-li  subjekt  údajů  o  informaci    osobních údajů je správce nebo zpracovatel                    o  zpracování  svých  osobních  údajů,  je  mu   v rámci opatření podle  odstavce 1 povinen                    správce  povinen  tuto  informaci  bez       také                    zbytečného odkladu předat.                   a) zajistit, aby systémy pro automatizovaná                    (2) Obsahem informace je vždy sdělení o      zpracování osobních údajů používaly pouze                    a) účelu zpracování osobních údajů,          oprávněné osoby,                    b)  osobních  údajích,  případně  kategoriích   b)  zajistit,  aby  fyzické  osoby  oprávněné                    osobních  údajů,  které  jsou  předmětem     k  používání  systémů  pro  automatizovaná                    zpracování,  včetně  veškerých  dostupných   zpracování  osobních  údajů  měly  přístup                    informací o jejich zdroji,                   pouze  k  osobním  údajům  odpovídajícím                    c)  povaze  automatizovaného  zpracování     oprávnění  těchto  osob,  a  to  na  základě                    v   souvislosti   s   jeho   využitím   pro   zvláštních   uživatelských   oprávnění                    rozhodování, jestliže jsou na základě tohoto   zřízených výlučně pro tyto osoby,                    zpracování  činěny  úkony  nebo  rozhodnutí,   c)  pořizovat  elektronické  záznamy,  které                    jejichž  obsahem  je  zásah  do  práva       umožní  určit  a  ověřit,  kdy,  kým  a  z  jakého                    a oprávněných zájmů subjektu údajů,          důvodu  byly  osobní  údaje  zaznamenány                    d) příjemci, případně kategoriích příjemců.   nebo jinak zpracovány, a                    (3)  Správce  má  právo  za  poskytnutí      d)   zabránit   neoprávněnému   přístupu                    informace  požadovat  přiměřenou  úhradu     k datovým nosičům.                    nepřevyšující   náklady   nezbytné   na                    poskytnutí informace.                        § 14                    (4)   Povinnost   správce   poskytnout       Zaměstnanci  správce  nebo  zpracovatele                    informace subjektu údajů upravenou v § 12    a  jiné  osoby,  které  zpracovávají  osobní                    může za správce plnit zpracovatel.           údaje na základě smlouvy se správcem nebo                                                                 zpracovatelem,  mohou  zpracovávat  osobní                                                                 údaje  pouze  za  podmínek  a  v  rozsahu                    § 13                                         správcem nebo zpracovatelem stanoveném.                    (1)  Správce  a  zpracovatel  jsou  povinni                    přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít   § 15                    k   neoprávněnému    nebo   nahodilému       (1) Zaměstnanci správce nebo zpracovatele,                    přístupu k osobním údajům, k jejich změně,   jiné fyzické osoby, které zpracovávají osobní                    zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům,    údaje na základě smlouvy se správcem nebo                    k jejich jinému neoprávněnému zpracování,    zpracovatelem, a další osoby, které v rámci                    jakož  i  k  jinému  zneužití  osobních  údajů.   plnění  zákonem  stanovených  oprávnění                    Tato  povinnost  platí  i  po  ukončení      a povinností přicházejí do styku s osobními                    zpracování osobních údajů.                   údaji  u  správce  nebo  zpracovatele,  jsou                    (2)  Správce  nebo  zpracovatel  je  povinen   povinni  zachovávat  mlčenlivost  o  osobních                    zpracovat   a   dokumentovat    přijatá      údajích  a  o  bezpečnostních  opatřeních,                    a  provedená  technickoorganizační  opatření   jejichž  zveřejnění  by  ohrozilo  zabezpečení                    k   zajištění   ochrany   osobních   údajů    osobních údajů. Povinnost mlčenlivosti trvá                    v  souladu  se  zákonem  a  jinými  právními   i po skončení zaměstnání nebo příslušných                    předpisy.                                    prací.                    (3)  V  rámci  opatření  podle  odstavce  1   (2) Ustanovením předchozího odstavce není                    správce  nebo  zpracovatel  posuzuje  rizika   dotčena  povinnost  zachovávat  mlčenlivost                    týkající se                                  podle zvláštních zákonů.                    a)  plnění  pokynů  pro  zpracování  osobních   (3)  Povinnost  zachovávat  mlčenlivost  se                    údajů  osobami,  které  mají  bezprostřední   nevztahuje  na  informační  povinnost  podle                    přístup k osobním údajům,                    zvláštních zákonů.                    b)   zabránění   neoprávněným   osobám                    přistupovat  k  osobním  údajům  a  k        § 16                    prostředkům pro jejich zpracování,           Oznamovací povinnost                    c)   zabránění   neoprávněnému   čtení,      (1) Ten, kdo hodlá jako správce zpracovávat                    vytváření,  kopírování,  přenosu,  úpravě  či   osobní  údaje  nebo  změnit  registrované                    vymazání  záznamů  obsahujících  osobní      zpracování podle tohoto zákona, s výjimkou                    údaje a                                      zpracování  uvedených  v  §  18,  je  povinen                                                              41","tuto  skutečnost  písemně  oznámit  Úřadu    (2)   Zjistí-li   Úřad,   že   oznámeným                    před zpracováváním osobních údajů.           zpracováním neporušuje správce podmínky                    (2)   Oznámení   musí   obsahovat   tyto     stanovené  tímto  zákonem,  řízení  zastaví                    informace:                                   a provede zápis podle § 16 odst. 3. Nejdříve                    a)  identifikační  údaje  správce,  u  fyzické   dnem následujícím po provedení zápisu lze                    osoby,  která  není  podnikatelem,  jméno,   zahájit   zpracování   osobních   údajů.                    popřípadě jména, příjmení, datum narození    V  případě,  že  oznámené  zpracování                    a  adresu  místa  trvalého  pobytu,  u  jiných   nesplňuje   podmínky   stanovené   tímto                    subjektů obchodní firmu nebo název, sídlo a   zákonem,  zpracování  osobních  údajů  Úřad                    identifikační  číslo  osoby,  pokud  bylo    nepovolí.                    přiděleno,  a  jméno,  popřípadě  jména,                    a   příjmení   osob,   které   jsou   jejich   § 17a                    statutárními zástupci,                       (1) Zjistí-li Úřad, že správce, jehož oznámení                    b) účel nebo účely zpracování,               bylo   zapsáno   do   registru,   porušuje                    c)  kategorie  subjektů  údajů  a  osobních   podmínky   stanovené   tímto   zákonem,                    údajů, které se těchto subjektů týkají,      rozhodne o zrušení registrace.                    d) zdroje osobních údajů,                    (2)  Pomine-li  účel,  pro  který  bylo                    e)  popis  způsobu  zpracování  osobních     zpracování zaregistrováno, Úřad z vlastního                    údajů,                                       podnětu  nebo  na  žádost  správce  rozhodne                    f)  místo  nebo  místa  zpracování  osobních   o zrušení registrace.                    údajů,                    g) příjemce nebo kategorie příjemců,         § 18                    h)  předpokládaná  předání  osobních  údajů   (1)  Oznamovací  povinnost  podle  §  16  se                    do jiných států,                             nevztahuje na zpracování osobních údajů,                    i)  popis  opatření  k  zajištění  ochrany   a)  které  jsou  součástí  datových  souborů                    osobních údajů podle § 13.                   veřejně  přístupných  na  základě  zvláštního                    (3)   Obsahuje-li   oznámení   všechny       zákona,                    náležitosti  podle  odstavce  2  a  není-li   b) které správci ukládá zvláštní zákon nebo                    zahájeno  řízení  podle  §  17  odst.  1,  lze  po   je   takových   osobních   údajů   třeba                    uplynutí  lhůty  30  dnů  ode  dne  doručení   k uplatnění práv a povinností vyplývajících                    oznámení  zahájit  zpracování  osobních      ze zvláštního zákona, nebo                    údajů.  Úřad  v  takovém  případě  zapíše    c)  jde-li  o  zpracování,  které  sleduje                    informace uvedené v oznámení do registru.    politické,  filosofické,  náboženské  nebo                    (4)   Neobsahuje-li   oznámení   všechny     odborové   cíle,   prováděné   v   rámci                    náležitosti   podle   odstavce   2,   Úřad   oprávněné činnosti sdružení, a které se týká                    neprodleně zašle oznamovateli výzvu, v níž   pouze členů sdružení, nebo osob, se kterými                    upozorní  na  chybějící  nebo  nedostatečné   je  sdružení  v  opakujícím  se  kontaktu                    informace  a  stanoví  lhůtu  k  doplnění    souvisejícím   s   oprávněnou   činností                    oznámení.  V  případě  doplnění  oznámení    sdružení,   a   osobní   údaje   nejsou                    začíná  běžet  lhůta  podle  odstavce  3  dnem   zpřístupňovány  bez  souhlasu  subjektu                    doručení  doplnění  oznámení.  V  případě,  že   údajů.                    Úřad  neobdrží  doplnění  oznámení  ve       (2) Správce, který provádí zpracování podle                    stanovené   lhůtě,   nahlíží   na   učiněné   § 18 odst. 1 písm. b), je povinen zajistit, aby                    oznámení tak, jako by nebylo podáno.         informace,  týkající  se  zejména  účelu                    (5)  O  provedení  registrace  vydá  Úřad  na   zpracování,   kategorií   osobních   údajů,                    žádost  správce  osvědčení,  které  obsahuje   kategorií subjektů údajů, kategorií příjemců                    datum  vyhotovení,  číslo  jednací,  jméno,   a  doby  uchování,  které  by  byly  jinak                    příjmení  a  podpis  osoby,  která  osvědčení   přístupné   prostřednictvím   registru                    vydala, otisk úředního razítka, identifikační   vedeného  Úřadem  podle  §  35,  byly                    údaje správce a účel zpracování.             zpřístupněny,  a  to  i  dálkovým  přístupem                    (6) Na postup Úřadu podle odstavců 1 až 5    nebo jinou vhodnou formou.                    se nevztahuje správní řád.                                                                 § 19                    § 17                                         Jestliže správce hodlá ukončit svoji činnost,                    (1)  Vznikne-li  z  oznámení  důvodná  obava,   je  povinen  Úřadu  neprodleně  oznámit,  jak                    že při zpracování osobních údajů by mohlo    naložil s osobními údaji, pokud se na jejich                    dojít k porušení tohoto zákona, zahájí Úřad   zpracování vztahuje oznamovací povinnost.                    z vlastního podnětu řízení.                                                              42","§ 20                    Likvidace osobních údajů                     § 27                    (1)  Správce  nebo  na  základě  jeho  pokynu   (1) Volný pohyb osobních údajů nemůže být                    zpracovatel  je  povinen  provést  likvidaci   omezován,  pokud  jsou  údaje  předány  do                    osobních  údajů,  jakmile  pomine  účel,  pro   členského státu Evropské unie.                    který byly osobní údaje zpracovány, nebo na   (2) Do třetích zemí mohou být osobní údaje                    základě žádosti subjektu údajů podle § 21.   předány,  pokud  zákaz  omezování  volného                    (2)  Zvláštní  zákon  stanoví  výjimky  týkající   pohybu   osobních   údajů   vyplývá                    se  uchovávání  osobních  údajů  pro  účely   z mezinárodní smlouvy, k jejíž ratifikaci dal                    archivnictví   a    uplatňování   práv       Parlament  souhlas,  a  kterou  je  Česká                    v  občanském  soudním  řízení,  trestním     republika  vázána,  1a)  nebo  jsou  osobní                    řízení a správním řízení.                    údaje  předány  na  základě  rozhodnutí                                                                 orgánu  Evropské  unie.  Informace  o  těchto                    § 21                                         rozhodnutích zveřejňuje Úřad ve Věstníku.                    (1) Každý subjekt údajů, který zjistí nebo se   (3)  Není-li  podmínka  podle  odstavců  1  a  2                    domnívá,  že  správce  nebo  zpracovatel     splněna,  může  být  předání  osobních  údajů                    provádí  zpracování  jeho  osobních  údajů,   uskutečněno, jestliže správce prokáže, že                    které je v rozporu s ochranou soukromého     a) předání údajů se děje se souhlasem nebo                    a  osobního  života  subjektu  údajů  nebo    na základě pokynu subjektu údajů,                    v  rozporu  se  zákonem,  zejména  jsou-li   b)  jsou  v  třetí  zemi,  kde  mají  být  osobní                    osobní  údaje  nepřesné  s  ohledem  na  účel   údaje  zpracovány,  vytvořeny  dostatečné                    jejich zpracování, může                      zvláštní  záruky  ochrany  osobních  údajů,                    a)  požádat  správce  nebo  zpracovatele     například  prostřednictvím  jiných  právních                    o vysvětlení,                                nebo profesních předpisů a bezpečnostních                    b) požadovat, aby správce nebo zpracovatel   opatření.  Takové  záruky  mohou  být                    odstranil  takto  vzniklý  stav.  Zejména  se   upřesněny  zejména  smlouvou  uzavřenou                    může jednat o blokování, provedení opravy,   mezi  správcem  a  příjemcem,  pokud  tato                    doplnění nebo likvidaci osobních údajů.      smlouva    zajišťuje   uplatnění   těchto                    (2)  Je-li  žádost  subjektu  údajů  podle   požadavků  nebo  pokud  smlouva  obsahuje                    odstavce  1  shledána  oprávněnou,  správce   smluvní  doložky  pro  předání  osobních                    nebo  zpracovatel  odstraní  neprodleně      údajů  do  třetích  zemí  zveřejněné  ve                    závadný stav.                                Věstníku Úřadu,                    (3)  Pokud  vznikla  v  důsledku  zpracování   c) jde o osobní údaje, které jsou na základě                    osobních  údajů  subjektu  údajů  jiná  než   zvláštního   zákona   součástí   datových                    majetková   újma,   postupuje   se   při     souborů   veřejně   přístupných   nebo                    uplatňování  jejího  nároku  podle  zvláštního   přístupných  tomu,  kdo  prokáže  právní                    zákona.                                      zájem; v takovém  případě lze osobní údaje                    (4)  Došlo-li  při  zpracování  osobních  údajů    zpřístupnit  jen  v  rozsahu  a  za  podmínek                    k  porušení  povinností  uložených  zákonem    stanovených zvláštním zákonem,                    u  správce  nebo  u  zpracovatele,  odpovídají   d) je předání nutné pro uplatnění důležitého                    za ně společně a nerozdílně.                 veřejného zájmu vyplývajícího ze zvláštního                    (5)  Správce  je  povinen  bez  zbytečného   zákona nebo z mezinárodní smlouvy, kterou                    odkladu  informovat  příjemce  o  žádosti    je Česká republika vázána,                    subjektu  údajů  podle  odstavce  1  a  o    e)  je  předání  nezbytné  pro  jednání                    blokování,  opravě,  doplnění  nebo  likvidaci   o   uzavření   nebo   změně   smlouvy,                    osobních  údajů.  To  neplatí,  pokud  je    uskutečněné  z  podnětu  subjektu  údajů,                    informování  příjemce  nemožné  nebo  by     nebo  pro  plnění  smlouvy,  jejíž  smluvní                    vyžadovalo neúměrné úsilí.                   stranou je subjekt údajů,                                                                 f)  je  předání  nezbytné  pro  plnění  smlouvy                    § 25                                         uzavřené  v  zájmu  subjektu  údajů  mezi                    Náhrada škody                                správcem  a  třetí  stranou,  nebo  pro                    V otázkách neupravených tímto zákonem se     uplatnění jiných právních nároků, nebo                    použije  obecná  úprava  odpovědnosti  za    g)  je  předání  nezbytné  pro  ochranu  práv                    škodu.                                       nebo  životně  důležitých  zájmů  subjektu                                                                 údajů,  zejména  pro  záchranu  života  nebo                    § 26                                         pro poskytnutí zdravotních služeb.                    Povinnosti  podle  §  21  až  25  se  obdobně   (4)  Před  předáním  osobních  údajů  do                    vztahují  i  na  osoby,  které  shromáždily   třetích  zemí  podle  odstavce  3  je  správce                    osobní údaje neoprávněně.                    povinen požádat Úřad o povolení k předání,                                                             43","nestanoví-li  zvláštní  zákon  jinak.  25)  Při   upravujících  zpracování  osobních  údajů  ve                    posuzování   žádosti   Úřad   přezkoumá      třetí  zemi.  V  povolení  k  předání  Úřad                    všechny  okolnosti  související  s  předáním   stanoví  dobu,  po  kterou  může  správce                    osobních  údajů,  zejména  zdroj,  konečné   předání  provádět.  Pokud  dojde  ke  změně                    určení  a  kategorie  předávaných  osobních   podmínek, za kterých bylo povolení vydáno,                    údajů,   účel   a   dobu    zpracování,      zejména  na  základě  rozhodnutí  orgánu                    s  přihlédnutím  k  dostupným  informacím    Evropské  unie,  Úřad  toto  povolení  změní                    o   právních   nebo   jiných   předpisech    nebo zruší.                                                                                                                                       44","7 Vybraná ustanovení – autorský zákon                     § 2                                          matematický  a  obdobný  vzorec,  statistický                    Autorské dílo                                graf a podobný předmět sám o sobě.                    (1)  Předmětem  práva  autorského  je  dílo                    literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké,   § 3                    které  je  jedinečným  výsledkem  tvůrčí     Výjimky z  ochrany podle práva autorského                    činnosti  autora  a  je  vyjádřeno  v  jakékoli   ve veřejném zájmu                    objektivně  vnímatelné  podobě  včetně       Ochrana  podle  práva  autorského  se                    podoby  elektronické,  trvale  nebo  dočasně,   nevztahuje na                    bez  ohledu  na  jeho  rozsah,  účel  nebo   a)  úřední  dílo,  jímž  je  právní  předpis,                    význam  (dále  jen  \"dílo\").  Dílem  je  zejména   rozhodnutí,   opatření   obecné   povahy,                    dílo  slovesné  vyjádřené  řečí  nebo  písmem,   veřejná  listina,  veřejně  přístupný  rejstřík  a                    dílo  hudební,  dílo  dramatické  a  dílo    sbírka  jeho  listin,  jakož  i  úřední  návrh                    hudebně  dramatické,  dílo  choreografické    úředního  díla  a  jiná  přípravná  úřední                    a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo   dokumentace,  včetně  úředního  překladu                    vyjádřené  postupem  podobným  fotografii,   takového   díla,   sněmovní   a   senátní                    dílo   audiovizuální,   jako   je   dílo     publikace,  pamětní  knihy  obecní  (obecní                    kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo   kroniky),  státní  symbol  a  symbol  jednotky                    malířské,   grafické   a   sochařské,   dílo   územní  samosprávy  a  jiná  taková  díla,                    architektonické  včetně  díla  urbanistického,   u  nichž  je  veřejný  zájem  na  vyloučení                    dílo užitého umění a dílo kartografické.     z ochrany,                    (2)  Za  dílo  se  považuje  též  počítačový   b)  výtvory  tradiční  lidové  kultury,  není-li                    program,  je-li  původní  v  tom  smyslu,  že  je   pravé jméno autora obecně známo a nejde-li                    autorovým  vlastním  duševním  výtvorem.     o  dílo  anonymní  nebo  o  dílo  pseudonymní                    Databáze,  která  je  způsobem  výběru  nebo   (§  7);  užít  takové  dílo  lze  jen  způsobem                    uspořádáním  obsahu  autorovým  vlastním     nesnižujícím jeho hodnotu.                    duševním  výtvorem  a  jejíž  součásti  jsou                    systematicky  nebo  metodicky  uspořádány    (–)                    a  jednotlivě  zpřístupněny  elektronicky  či                    jiným  způsobem,  je  dílem  souborným.  Jiná   § 9                    kritéria   pro   stanovení   způsobilosti    Vznik práva autorského                    počítačového   programu   a   databáze       (1)   Právo   autorské   k   dílu   vzniká                    k  ochraně  se  neuplatňují.  Fotografie  a  dílo   okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli                    vyjádřené  postupem  podobným  fotografii,   objektivně vnímatelné podobě.                    které  jsou  původní  ve  smyslu  věty  první,   (2) Zničením věci, jejímž prostřednictvím je                    jsou chráněny jako dílo fotografické.        dílo  vyjádřeno,  nezaniká  právo  autorské                    (3)  Právo  autorské  se  vztahuje  na  dílo   k dílu.                    dokončené,  jeho  jednotlivé  vývojové  fáze    (3) Nabytím vlastnického práva nebo jiného                    a části, včetně názvu a jmen postav,  pokud   věcného   práva    k    věci,   jejímž                    splňují  podmínky  podle  odstavce  1  nebo   prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nenabývá                    podle  odstavce  2,  jde-li  o  předměty  práva   se oprávnění k výkonu práva dílo užít, není-                    autorského v něm uvedené.                    li dohodnuto či nevyplývá-li z tohoto zákona                    (4)  Předmětem  práva  autorského  je  také   jinak.  Poskytnutím  oprávnění  k  výkonu                    dílo  vzniklé  tvůrčím  zpracováním  díla    práva dílo užít jiné osobě zůstává nedotčeno                    jiného,  včetně  překladu  díla  do  jiného   vlastnické  právo  nebo  jiná  věcná  práva                    jazyka.  Tím  není  dotčeno  právo  autora   k  věci,  jejímž  prostřednictvím  je  dílo                    zpracovaného nebo přeloženého díla.          vyjádřeno, není-li dohodnuto či nevyplývá-li                    (5)  Sborník,  jako  je  časopis,  encyklopedie,   ze zvláštního právního předpisu jinak.                    antologie, pásmo, výstava nebo jiný soubor   (4)  Vlastník  či  jiný  uživatel  věci,  jejímž                    nezávislých  děl  nebo  jiných  prvků,  který   prostřednictvím  je  dílo  vyjádřeno,  není                    způsobem   výběru   nebo   uspořádáním       povinen  tuto  věc  udržovat  a  chránit  před                    obsahu splňuje podmínky podle odstavce 1,    zničením,  není-li dohodnuto či nevyplývá-li                    je dílem souborným.                          ze zákona jinak.                    (6) Dílem podle tohoto zákona není zejména                    námět  díla  sám  o  sobě,  denní  zpráva  nebo                    jiný  údaj  sám  o  sobě,  myšlenka,  postup,                    princip,  metoda,  objev,  vědecká  teorie,                                                             45","§ 10                                         (3) Autor má právo požadovat na vlastníku                    Obsah práva autorského                       věci,   jejímž   prostřednictvím   je   dílo                    Právo  autorské  zahrnuje  výlučná  práva    vyjádřeno,  aby  mu  ji  zpřístupnil,  pokud  je                    osobnostní  (§  11)  a  výlučná  práva       toho třeba k výkonu práv autorských podle                    majetková (§ 12 a násl.).                    tohoto  zákona.  Toto  právo  nelze  uplatnit  v                                                                 rozporu  s  oprávněnými  zájmy  vlastníka;                    § 11                                         vlastník není povinen autorovi takovou věc                    (1) Autor má právo rozhodnout o zveřejnění   vydat, je však povinen na žádost a náklady                    svého díla.                                  autora  zhotovit  fotografii  nebo  jinou                    (2)  Autor  má  právo  osobovat  si  autorství,   rozmnoženinu díla a odevzdat ji autorovi.                    včetně  práva  rozhodnout,  zda  a  jakým    (4) Právem dílo užít je                    způsobem  má  být  jeho  autorství  uvedeno   a) právo na rozmnožování díla (§ 13),                    při  zveřejnění  a  dalším  užití  jeho  díla,  je-li   b)  právo  na  rozšiřování  originálu  nebo                    uvedení autorství při takovém užití obvyklé.   rozmnoženiny díla (§ 14),                    (3)  Autor  má  právo  na  nedotknutelnost   c)  právo  na  pronájem  originálu  nebo                    svého  díla,  zejména  právo  udělit  svolení  k   rozmnoženiny díla (§ 15),                    jakékoli  změně  nebo  jinému  zásahu  do    d)  právo  na  půjčování  originálu  nebo                    svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-  rozmnoženiny díla (§ 16),                    li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít   e)  právo  na  vystavování  originálu  nebo                    způsobem  snižujícím  hodnotu  díla.  Autor   rozmnoženiny díla (§ 17),                    má  právo  na  dohled  nad  plněním  této    f) právo na sdělování díla veřejnosti (§ 18),                    povinnosti jinou osobou (autorský dohled),   zejména                    nevyplývá-li  z  povahy  díla  nebo  jeho  užití   1.  právo  na  provozování  díla  živě  nebo  ze                    jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě   záznamu  a  právo  na  přenos  provozování                    požadovat,  aby  autorovi  výkon  práva  na   díla (§ 19 a 20),                    autorský dohled umožnil.                     2.  právo  na  vysílání  díla  rozhlasem  či                    (4)  Osobnostních  práv  se  autor  nemůže   televizí (§ 21),                    vzdát;  tato  práva  jsou  nepřevoditelná    3.  právo  na  přenos  rozhlasového  či                    a smrtí autora zanikají. Ustanovení odstavce   televizního vysílání díla (§ 22),                    5 tím není dotčeno.                          4.  právo  na  provozování  rozhlasového  či                    (5) Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat   televizního vysílání díla (§ 23).                    jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen   (5) Způsoby užití díla vyplývající z odstavce                    způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a, je-li   4  se  pro  účely  tohoto  zákona  vymezují                    to  obvyklé,  musí  být  uveden  autor  díla,   v  ustanoveních  §  13  až  23.  Dílo  lze  užít                    nejde-li  o  dílo anonymní.  Ochrany se  může   i  jiným  způsobem  než  způsoby  uvedenými                    domáhat kterákoli z osob autorovi blízkých,   v odstavci 4.                    toto  oprávnění  mají,  i  když  uplynula  doba                    trvání  majetkových  práv  autorských.  Této   (–)                    ochrany se může vždy domáhat i právnická                    osoba  sdružující  autory  nebo  příslušný   § 26                    kolektivní  správce  podle  tohoto  zákona    (1)  Majetkových  práv  se  autor  nemůže                    (§ 97).                                      vzdát;  tato  práva  jsou  nepřevoditelná                                                                 a nelze je  postihnout výkonem rozhodnutí;                    § 12                                         to  neplatí  pro  pohledávky  z  takových                    Právo dílo užít                              majetkových práv vzniklé.                    (1) Autor má právo své dílo užít v původní   (2)  Majetková  práva  jsou  předmětem                    nebo  jiným  zpracované  či  jinak  změněné   dědictví.  Zdědí-li  majetková  práva  k  dílu                    podobě, samostatně  nebo v souboru anebo     více  dědiců,  použije  se  na  jejich  vzájemné                    ve  spojení  s  jiným  dílem  či  prvky  a  udělit   vztahy  k  dílu  ustanovení  §  8  odst.  3  a  4                    jiné  osobě  smlouvou  oprávnění  k  výkonu   obdobně.  Zdědí-li  takto  majetková  práva                    tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez   stát nebo státu majetková práva připadnou,                    udělení   takového   oprávnění   pouze       vykonává  je  svým  jménem  Státní  fond                    v případech stanovených tímto zákonem.       kultury České republiky, a pokud jde o díla                    (2) Poskytnutím oprávnění podle odstavce 1   audiovizuální,  Státní  fond  kinematografie.                    právo  autorovi  nezaniká;  autorovi  vzniká   Příjmy  z  výkonu  majetkových  práv  státu                    pouze povinnost strpět zásah do práva dílo   vykonávaných  těmito  státními  fondy  jsou                    užít jinou osobou v rozsahu vyplývajícím ze   příjmy těchto státních fondů.                    smlouvy.                                     (3)  Zanikne-li  právnická  osoba,  která                                                                 zdědila  majetková  práva  k  dílu,  bez                                                             46","právního nástupce, připadají tato majetková   § 28                    práva  státu.  Ustanovení  odstavce  2  věty   (1)  Dílo,  u  kterého  uplynula  doba  trvání                    druhé a třetí platí obdobně.                 majetkových  práv,  může  každý  bez  dalšího                    (4)  Ustanovení  tohoto  zákona  o  autorovi   volně  užít;  ustanovení  odstavce  2  a  §  11                    platí, pokud nevyplývá z jejich povahy jinak,   odst. 5 věty prvé tím není dotčeno.                    i  pro  jeho  dědice,  popřípadě  pro  stát,   (2)  Tomu,  kdo  poprvé  zveřejní  dosud                    připadne-li  mu  dědictví  podle  odstavců  2    nezveřejněné  dílo,  k  němuž  uplynula  doba                    a 3.                                         trvání  majetkových  práv,  vznikají  takovým                                                                 zveřejněním výlučná majetková práva k dílu                    § 27                                         takto zveřejněnému v rozsahu, v jakém by je                    (1) Majetková práva trvají, pokud není dále   měl  autor  díla,  pokud  by  jeho  majetková                    stanoveno  jinak,  po  dobu  autorova  života    práva k dílu ještě trvala.                    a 70 let po jeho smrti.                      (3)  Právo  podle  odstavce  2  trvá  25  let  od                    (2)  Bylo-li  dílo  vytvořeno  jako  dílo    zveřejnění díla. Ustanovení § 27 odst. 7 platí                    spoluautorů,   počítá   se   doba   trvání   obdobně.                    majetkových  práv  od  smrti  spoluautora,                    který ostatní přežil.                        § 29                    (3)  Majetková  práva  k  dílu  anonymnímu    (1) Výjimky a omezení práva autorského lze                    a  pseudonymnímu  trvají  70  let  od        uplatnit  pouze  ve  zvláštních  případech                    oprávněného  zveřejnění  díla.  Je-li  pravé   stanovených v tomto zákoně a pouze tehdy,                    jméno  autora  díla  anonymního  nebo        pokud  takové  užití  díla  není  v  rozporu                    pseudonymního  obecně  známo  nebo  se       s  běžným  způsobem  užití  díla  a  ani  jím                    autor  takového  díla  veřejně  prohlásí  (§  7   nejsou  nepřiměřeně  dotčeny  oprávněné                    odst.  2)  v  průběhu  doby  podle  věty  prvé,   zájmy autora.                    řídí se trvání majetkových práv k takovému   (2) Volná užití a zákonné licence, s výjimkou                    dílu  podle  odstavce  1,  a  jde-li  o  dílo   licence úřední a zpravodajské (§ 34), licence                    spoluautorů, i podle odstavce 2. Ustanovení   pro  školní  dílo  (§  35  odst.  3),  licence  pro                    tohoto  odstavce  se  použije  i  na  kolektivní   dočasné rozmnoženiny (§ 38a), licence pro                    dílo (§ 59), s výjimkou případů, kdy autoři,   fotografickou  podobiznu  (§  38b)  a  licence                    kteří  dílo  jako  takové  vytvořili,  jsou  u  díla   pro  nepodstatné  vedlejší  užití  díla  (§  38c),                    nebo na díle při jeho zpřístupnění veřejnosti   se vztahují pouze na dílo zveřejněné.                    jako autoři označeni; v takových případech                    se trvání majetkových práv ke kolektivnímu   § 30                    dílu řídí ustanovením odstavce 1 nebo 2.     Volná užití                    (4)  U  díla,  u  něhož  není  pro  počítání  doby   (1)  Za  užití  díla  podle  tohoto  zákona  se                    trvání  majetkových  práv  rozhodná  smrt    nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické                    autora a které nebylo zveřejněno během 70    osoby, jehož účelem není dosažení přímého                    let  od  jeho  vytvoření,  majetková  práva   nebo  nepřímého  hospodářského  nebo                    uplynutím této doby zanikají.                obchodního  prospěchu,  nestanoví-li  tento                    (5)  Doba  trvání  majetkových  práv  k  dílu   zákon jinak.                    audiovizuálnímu se počítá od smrti poslední   (2) Do práva autorského tak nezasahuje ten,                    přeživší z následujících osob: režisér, autor   kdo  pro  svou  osobní  potřebu  zhotoví                    scénáře,  autor  dialogů  a  skladatel  hudby   záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu                    zvlášť vytvořené pro užití v audiovizuálním   díla.                    díle.                                        (3)  Nestanoví-li  tento  zákon  dále  jinak,                    (6)   Je-li   pro   počítání   doby   trvání   užitím  podle  tohoto  zákona  je  užití                    majetkových práv rozhodné zveřejnění díla    počítačového  programu  či  elektronické                    a  dílo  se  zveřejňuje  po  určitou  dobu  ve   databáze i pro osobní potřebu fyzické osoby                    svazcích,  dílech,  na  pokračování  nebo    či  vlastní  vnitřní  potřebu  právnické  osoby                    v řadách, počítá se doba trvání majetkových   nebo  podnikající  fyzické  osoby  včetně                    práv  pro  každou  takovou  část  díla       zhotovení rozmnoženiny takových děl i pro                    samostatně.                                  takovou  potřebu;  stejně  je  užitím  podle                    (7) Doba trvání majetkových práv se počítá   tohoto  zákona  zhotovení  rozmnoženiny  či                    vždy  od  prvého  dne  roku  následujícího  po   napodobeniny   díla   architektonického                    roce, v němž došlo k události rozhodné pro   stavbou i pro osobní potřebu fyzické osoby                    její počítání.                               či  vlastní  vnitřní  potřebu  právnické  osoby                                                                 nebo  podnikající  fyzické  osoby  (§  30a)                                                                 a pořízení záznamu audiovizuálního díla při                                                                 jeho  provozování  ze  záznamu  nebo  jeho                                                             47","přenosu (§ 20) i pro osobní potřebu fyzické   nebo  jméno  osoby,  pod  jejímž  jménem  se                    osoby.                                       dílo  uvádí  na  veřejnost,  a  dále  název  díla                    (4) Rozmnoženina nebo  napodobenina díla     a pramen.                    výtvarného  zhotovená  pro  osobní  potřebu   (2) Do práva autorského nezasahuje ani ten,                    fyzické  osoby  podle  odstavce  1  musí  být   kdo  výňatky  z  díla  nebo  drobná  celá  díla                    jako taková vždy zřetelně označena.          citovaná podle odstavce 1 písm. a) nebo b)                    (5) Rozmnoženina nebo  napodobenina díla     dále užije; ustanovení odstavce 1 části věty                    výtvarného  zhotovená  pro  osobní  potřebu   za středníkem platí obdobně.                    fyzické  osoby  podle  odstavce  1  nesmí  být                    použita k jinému než tam uvedenému účelu.    (–)                    (6)  Ustanovení  §  25,  43  a  44  nejsou                    odstavcem 1 dotčena.                         § 40                                                                 (1) Autor, do jehož práva bylo neoprávněně                    § 30a                                        zasaženo   nebo   jehož   právu   hrozí                    Rozmnožování  na  papír  nebo  na  podobný   neoprávněný  zásah,  může  se  domáhat                    podklad                                      zejména                    (1) Do práva autorského nezasahuje           a) určení svého autorství,                    a)  fyzická  osoba,  která  pro  svou  osobní   b)  zákazu  ohrožení  svého  práva,  včetně                    potřebu,                                     hrozícího  opakování,  nebo  neoprávněného                    b) právnická osoba nebo podnikající fyzická   zásahu  do  svého  práva,  zejména  zákazu                    osoba,  která  pro  svou  vlastní  vnitřní   neoprávněné    výroby,   neoprávněného                    potřebu,                                     obchodního odbytu, neoprávněného dovozu                    c)  ten,  kdo  na  objednávku  pro  osobní   nebo  vývozu  originálu  nebo  rozmnoženiny                    potřebu fyzické osoby,                       či  napodobeniny  díla,  neoprávněného                    d)  ten,  kdo  na  objednávku  pro  vlastní   sdělování   díla   veřejnosti,   jakož                    vnitřní  potřebu  právnické  osoby  nebo     i  neoprávněné  propagace,  včetně  inzerce                    podnikající fyzické osoby                    a jiné reklamy,                    zhotoví  tiskovou  rozmnoženinu  díla  na    c)  sdělení  údajů  o  způsobu  a  rozsahu                    papír  nebo  podobný  podklad  fotografickou   neoprávněného   užití,   o   původu                    technikou   nebo     jiným   postupem        neoprávněně  zhotovené  rozmnoženiny  či                    s  podobnými  účinky,  s  výjimkou  případu,   napodobeniny  díla,  o  způsobu  a  rozsahu                    kdy  jde  o  vydaný  notový  záznam  díla    jejího  neoprávněného  užití,  o  její  ceně,                    hudebního  či  hudebně  dramatického,  a  v   o ceně služby, která s neoprávněným užitím                    případech podle písmen c) a d) řádně a včas   díla  souvisí,  a  o  osobách,  které  se                    platí odměnu podle § 25.                     neoprávněného  užití  díla  účastní,  včetně                    (2) Ustanovení § 30  odst. 4 až 6 se použijí   osob, kterým byly předmětné rozmnoženiny                    obdobně.                                     či  napodobeniny  díla  určeny  za  účelem                                                                 jejich  poskytnutí  třetí  osobě;  práva  na                                                                 informace podle tohoto ustanovení se autor                    § 31                                         může  domáhat  vůči  osobě,  která  do  jeho                    Citace                                       práva  neoprávněně  zasáhla  nebo  je                    (1)  Do  práva  autorského  nezasahuje  ten,   neoprávněně  ohrozila,  a  dále  zejména  vůči                    kdo                                          osobě, která                    a)  užije  v  odůvodněné  míře  výňatky  ze   1.  má  nebo  měla  v  držení  neoprávněně                    zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle,   zhotovenou rozmnoženinu či napodobeninu                    b) užije výňatky z díla nebo drobná celá díla   díla  za  účelem  přímého  nebo  nepřímého                    pro účely kritiky nebo recenze vztahující se   hospodářského   nebo      obchodního                    k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby   prospěchu,                    a  takové  užití  bude  v  souladu  s  poctivými   2.  využívá  nebo  využívala  za  účelem                    zvyklostmi  a  v  rozsahu  vyžadovaném       přímého  nebo  nepřímého  hospodářského                    konkrétním účelem,                           nebo  obchodního  prospěchu  službu,  která                    c) užije dílo při vyučování pro ilustrační účel   neoprávněně  zasahuje  nebo  zasahovala  do                    nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem    práva autora nebo je neoprávněně ohrožuje                    není  dosažení  přímého  nebo  nepřímého     nebo ohrožovala,                    hospodářského     nebo      obchodního       3.  poskytuje  nebo  poskytovala  za  účelem                    prospěchu,   a    nepřesáhne    rozsah       přímého  nebo  nepřímého  hospodářského                    odpovídající sledovanému účelu;              nebo   obchodního   prospěchu   službu                    vždy  je  však  nutno  uvést,  je-li  to  možné,   užívanou při činnostech, které neoprávněně                    jméno  autora,  nejde-li  o  dílo  anonymní,                                                             48","zasahují   do   práva   autora   nebo   je   odměny,  která  by  byla  obvyklá  za  získání                    neoprávněně ohrožují, anebo                  takové  licence  v  době  neoprávněného                    4. byla označena osobou uvedenou v bodě 1,   nakládání  s  dílem.  Výše  bezdůvodného                    2  nebo  3  jako  osoba,  která  se  účastní   obohacení  vzniklého  na  straně  toho,  kdo                    pořízení,   výroby   nebo    distribuce      neoprávněně  nakládal  s  dílem,  aniž  by                    rozmnoženiny  či  napodobeniny  díla  anebo   k  tomu  získal  potřebnou  licenci,  činí                    poskytování  služeb,  které  neoprávněně     dvojnásobek  odměny,  která  by  byla  za                    zasahují   do   práva   autora   nebo   je   získání  takové  licence  obvyklá  v  době                    neoprávněně ohrožují,                        neoprávněného nakládání s dílem.                    d)  odstranění  následků  zásahu  do  práva,                    zejména                                      § 41                    1.   stažením   neoprávněně   zhotovené      Udělí-li autor jiné osobě výhradní oprávnění                    rozmnoženiny  či  napodobeniny  díla  nebo   k  výkonu  práva  dílo  užít,  nebo  je-li  této                    zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43   osobě   toto   oprávnění   nebo   výkon                    odst. 2 z obchodování nebo jiného užití,     majetkových  práv  k  dílu  svěřen  ze  zákona,                    2.  stažením  z  obchodování  a  zničením    má  právo  se  domáhat  nároků  podle  §  40                    neoprávněně  zhotovené  rozmnoženiny  či     odst.  1  písm.  b)  až  d)  a  odst.  3  a  4  pouze                    napodobeniny  díla  nebo  zařízení,  výrobku   osoba,  jejíž  takto  smluvně  nebo  zákonem                    nebo součástky podle § 43 odst. 2,           nabyté  výhradní  oprávnění  bylo  ohroženo                    3.   zničením   neoprávněně   zhotovené      nebo  porušeno;  právo  autora  domáhat  se                    rozmnoženiny  či  napodobeniny  díla  nebo   ostatních  nároků,  jakož  i  v  této  souvislosti                    zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43   nároku  podle  §  40  odst.  3  zůstává                    odst. 2,                                     nedotčeno.                    4.  zničením  nebo  odstraněním  materiálů                    a nástrojů použitých výlučně nebo převážně   § 42                    k    výrobě   neoprávněně    zhotovené       (1)  Autor  může  požadovat  od  celních                    rozmnoženiny  či  napodobeniny  díla  nebo   orgánů  a  orgánů  vykonávajících  státní                    zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43   statistickou  službu  informace  o  obsahu                    odst. 2,                                     a rozsahu dovozu nebo přijetí zboží, které                    e)  poskytnutí  přiměřeného  zadostiučinění   a)  je  rozmnoženinou  jeho  díla  nebo                    za   způsobenou   nemajetkovou   újmu,       zvukovým, zvukově obrazovým nebo jiným                    zejména                                      záznamem takového díla,                    1. omluvou,                                  b)  má  k  pořízení  takové  rozmnoženiny                    2. zadostiučiněním v penězích, pokud by se   sloužit jako nosič (nenahraný nosič),                    přiznání  jiného  zadostiučinění  nejevilo   c)  je  přístrojem  k  zhotovení  zvukových,                    postačujícím;     výši       peněžitého      zvukově  obrazových  nebo  jiných  záznamů                    zadostiučinění  určí  soud,  který  přihlédne   nebo tiskové rozmnoženiny, anebo                    zejména  k  závažnosti  vzniklé  újmy  a  k   d) je zařízením, výrobkem nebo součástkou                    okolnostem,  za  nichž  k  zásahu  do  práva   podle § 43 odst. 2,                    došlo;   tím   není   vyloučena   dohoda     a  nahlížet  do  celních  a  statistických                    o narovnání,                                 dokumentů  v  rozsahu  nezbytném  k  tomu,                    f)  zákazu  poskytování  služby,  kterou     aby zjistil, zda dovoz nebo  přijetí takového                    využívají  třetí  osoby  k  porušování  nebo   zboží k užití na území celé České republiky                    ohrožování práva autora.                     jsou  oprávněné  podle  tohoto  zákona,  nebo                    (2) Opatření podle odstavce 1 písm. d) musí   aby  zjistil  údaje  rozhodné  pro  uplatnění                    být  přiměřené  závažnosti  porušení  práva    práv z tohoto zákona vyplývajících.                    a  musí  být  přihlédnuto  k  zájmům  třetích   (2)  Ustanovení  odstavce  1  platí  obdobně                    osob,   zejména   spotřebitelů   a   osob    i při vývozu nebo při odeslání zboží.                    jednajících v dobré víře.                    (3)  Informace  podle  odstavců  1  a  2  může                    (3)  Autorovi,  jehož  návrhu  bylo  vyhověno,   požadovat také příslušný kolektivní správce,                    může  soud  přiznat  v  rozsudku  právo      jakož  i  právnická  osoba  oprávněná  hájit                    uveřejnit  rozsudek  na  náklady  účastníka,   zájmy autorů, nebo osoby, kterým ze zákona                    který  ve  sporu  neuspěl,  a  podle  okolností   přísluší  oprávnění  k  výkonu  majetkových                    určit i rozsah, formu a způsob uveřejnění.   práv k dílu (§ 58) nebo ze smlouvy výhradní                    (4)  Právo  na  náhradu  škody  a  na  vydání   oprávnění.                    bezdůvodného  obohacení  podle  zvláštních                    právních předpisů zůstává nedotčeno; místo   (–)                    skutečně  ušlého  zisku  se  autor  může                    domáhat  náhrady  ušlého  zisku  ve  výši                                                             49","§ 58                                         kolektivními   díly,   se   považují   za                    Zaměstnanecké dílo                           zaměstnanecká díla i tehdy, byla-li autorem                    (1)  Není-li  sjednáno  jinak,  zaměstnavatel   vytvořena  na  objednávku;  objednatel  se                    vykonává  svým  jménem  a  na  svůj  účet    v   takovém    případě   považuje   za                    autorova  majetková  práva  k  dílu,  které   zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na tato                    autor  vytvořil  ke  splnění  svých  povinností   díla nevztahuje.                    vyplývajících   z   pracovněprávního   či    (8) Práva a povinnosti podle odstavců 1 až 6                    služebního  vztahu  k  zaměstnavateli  nebo  z   zůstávají skončením právního vztahu podle                    pracovního  vztahu  mezi  družstvem  a  jeho   odstavce  1,  popřípadě  podle  odstavce  7                    členem       (zaměstnanecké       dílo).     nedotčena.                    Zaměstnavatel  může  právo  výkonu  podle    (9)  V  případě  agenturního  zaměstnání  se                    tohoto odstavce postoupit třetí osobě pouze   pro   účely   tohoto   ustanovení   za                    se  svolením  autora,  ledaže  se  tak  děje  při   zaměstnavatele  považuje  zaměstnavatel,                    prodeji podniku nebo jeho části.             u  kterého  zaměstnanec  agentury  práce                    (2)  Smrtí  nebo  zánikem  zaměstnavatele,   dočasně  vykonává  práci  podle  pracovní                    který  byl  oprávněn  vykonávat  majetková   smlouvy  nebo  dohody  o  pracovní  činnosti,                    práva  k  zaměstnaneckému  dílu  a  který    není-li  mezi  agenturou  práce  a  takovým                    nemá právního nástupce, nabývá oprávnění     zaměstnavatelem dohodnuto jinak.                    k výkonu těchto práv autor.                  (10) Ustanovení odstavců 1 až 6 a odstavce                    (3) Nevykonává-li zaměstnavatel majetková    8  platí  obdobně  pro  díla  vytvořená  ke                    práva k zaměstnaneckému dílu vůbec nebo      splnění  povinností  vyplývajících  ze  vztahu                    je  vykonává  nedostatečně,  má  autor  právo   mezi  společností  a  autorem,  který  je                    požadovat,  aby  mu  zaměstnavatel  za       statutárním   orgánem   nebo    členem                    obvyklých  podmínek  udělil  licenci,  ledaže   statutárního  či  jiného  orgánu  společnosti                    existuje  na  straně  zaměstnavatele  závažný   anebo   společníkem   veřejné   obchodní                    důvod k jejímu odmítnutí.                    společnosti či komplementářem komanditní                    (4)    Autorova    osobnostní    práva       společnosti;  obchodní  společnost  se  v                    k   zaměstnaneckému     dílu   zůstávají     takovém     případě     považuje    za                    nedotčena.   Vykonává-li   zaměstnavatel     zaměstnavatele.  Předchozí  věta  se  použije                    majetková  práva  k  zaměstnaneckému  dílu,   obdobně  i  u  jiných  právnických  osob  a                    má  se  za  to,  že  autor  svolil  ke  zveřejnění,   autorů,  kteří  jsou  jejich  orgány  či  členy                    úpravám,  zpracování  včetně  překladu,      orgánů.  Ustanovení  §  61  se  na  díla  vzniklá                    spojení  s  jiným  dílem,  zařazení  do  díla   podle tohoto odstavce nevztahuje.                    souborného,  jakož  i  k  tomu,  aby  uváděl                    zaměstnanecké dílo  na veřejnost pod svým    § 59                    jménem, ledaže je sjednáno jinak.            Kolektivní dílo                    (5)  Není-li  sjednáno  jinak,  má  se  za  to,  že   (1)  Kolektivním  dílem  je  dílo,  na  jehož                    autor   udělil   zaměstnavateli   svolení    tvorbě  se  podílí  více  autorů,  které  je                    k    dokončení     svého    nehotového       vytvářeno z podnětu a pod vedením fyzické                    zaměstnaneckého  díla  pro  případ,  že  jeho   nebo  právnické  osoby  a  uváděno  na                    právní vztah k zaměstnavateli skončí dříve,   veřejnost  pod  jejím  jménem,  přičemž                    než  dílo  dokončí,  jakož  i  pro  případ,  že   příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou                    budou   existovat   důvodné   obavy,   že    schopny samostatného užití.                    zaměstnanec  dílo  nedokončí  řádně  nebo    (2)   Kolektivní   díla   se   považují   za                    včas v souladu s potřebami zaměstnavatele.   zaměstnanecká díla podle § 58 i tehdy, byla-                    (6)  Není-li  sjednáno  jinak,  má  autor    li  vytvořena  na  objednávku;  objednatel  se                    zaměstnaneckého  díla  vůči  zaměstnavateli   v   takovém   případě   považuje   za                    právo  na  přiměřenou  dodatečnou  odměnu,   zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na tato                    jestliže  se  mzda  nebo  jiná  odměna       díla nevztahuje.                    vyplacená   autorovi   zaměstnavatelem       (3)  Dílo  audiovizuální  a  díla  audiovizuálně                    dostane  do  zjevného  nepoměru  k  zisku    užitá nejsou dílem kolektivním.                    z  využití  práv  k  zaměstnaneckému  dílu                    a  významu  takového  díla  pro  dosažení    § 60                    takového   zisku;   toto   ustanovení   se   Školní dílo                    nepoužije  na  díla  uvedená  v  odstavci  7,  ať   (1) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení                    jsou  díly  zaměstnaneckými,  či  se  za  ně   mají  za  obvyklých  podmínek  právo  na                    považují, ledaže je sjednáno jinak.          uzavření  licenční  smlouvy  o  užití  školního                    (7)  Počítačové  programy  a  databáze,  jakož    díla (§ 35 odst. 3). Odpírá- -li autor takového                    i   kartografická   díla,   která   nejsou   díla  udělit  svolení  bez  závažného  důvodu,                                                             50","mohou  se  tyto  osoby  domáhat  nahrazení   členové   orchestru,   sboru,   tanečního                    chybějícího  projevu  jeho  vůle  u  soudu.   souboru  nebo  jiného  uměleckého  tělesa,                    Ustanovení § 35 odst. 3 zůstává nedotčeno.   zastupuje  tyto  výkonné  umělce  jejich                    (2)  Není-li  sjednáno  jinak,  může  autor   jménem  a  na  jejich  účet  umělecký  vedoucí                    školního  díla  své  dílo  užít  či  poskytnout   tělesa  jako  společný  zástupce.  Umělecký                    jinému  licenci,  není-li  to  v  rozporu    vedoucí  tělesa  není  společným  zástupcem,                    s oprávněnými zájmy školy nebo školského     určí-li většina členů uměleckého tělesa jako                    či vzdělávacího zařízení.                    společného   zástupce   jinou   osobu;                    (3) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení   k  platnosti  plné  moci  se  vyžaduje  písemná                    jsou  oprávněny  požadovat,  aby  jim  autor   forma  a  podpis  většiny  členů  uměleckého                    školního  díla  z  výdělku  jím  dosaženého    tělesa.                    v  souvislosti  s  užitím  díla  či  poskytnutím   (2)  Ustanovení  odstavce  1  o  společném                    licence podle odstavce 2 přiměřeně přispěl   zástupci  neplatí  pro  výkonného  umělce  –                    na úhradu nákladů, které  na vytvoření díla   sólistu,  dirigenta  a  režiséra  divadelního                    vynaložily, a to podle okolností až do jejich   představení; tím není dotčeno právo těchto                    skutečné  výše;  přitom  se  přihlédne  k  výši   osob  být  společným  zástupcem  výkonných                    výdělku  dosaženého  školou  nebo  školským   umělců.                    či  vzdělávacím  zařízením  z  užití  školního                    díla podle odstavce 1.                       § 69                                                                 Obsah práva výkonného umělce                    § 61                                         Právo  výkonného  umělce  zahrnuje  výlučná                    Dílo  vytvořené  na  objednávku  a  soutěžní   práva  osobnostní  (§  70)  a  výlučná  práva                    dílo                                         majetková (§ 71).                    (1) Je-li dílo autorem vytvořené na základě                    smlouvy  o  dílo  (dílo  vytvořené  na       § 70                    objednávku),  platí,  že  autor  poskytl  licenci    Osobnostní práva výkonného umělce                    k  účelu  vyplývajícímu  ze  smlouvy,  není-li   (1)  Výkonný  umělec  má  právo  rozhodnout                    sjednáno  jinak.  K  užití  díla  nad  rámec   o zveřejnění svého uměleckého výkonu.                    takového  účelu  je  objednatel  oprávněn    (2) Sólista, vytváří-li výkon sám, a dirigent,                    pouze   na   základě   licenční   smlouvy,   sbormistr,  divadelní  režisér  a  sólista,                    nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.          vytváří-li  výkon  spolu  s  členy  uměleckého                    (2)  Není-li  sjednáno  jinak,  autor  může  dílo   tělesa,  má  právo  rozhodnout,  zda  a  jakým                    vytvořené na objednávku užít a poskytnout    způsobem  má  být  jeho  jméno  uvedeno  při                    licenci  jinému,  není-li  to  v  rozporu    zveřejnění  a  dalším  užití  jeho  výkonu.                    s oprávněnými zájmy objednatele.             Výkonným     umělcům    jako    členům                    (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně   uměleckého  tělesa  přísluší  právo  podle                    pro dílo vytvořené autorem jako soutěžícím   předchozí  věty  pouze  ve  vztahu  ke                    ve veřejné soutěži (soutěžní dílo).          společnému      jménu      (společnému                                                                 pseudonymu),  pod  kterým  výkon  společně                    (–)                                          vytvářejí;  tím  není  vyloučena  dohoda                                                                 o uvedení jména podle předchozí věty.                    § 67                                         (3)  Výkonnému  umělci  však  nepřísluší                    Umělecký výkon a výkonný umělec              právo  podle  odstavce  2  v  případech                    (1)  Umělecký  výkon  je  výkon  herce,      odůvodněných způsobem užití výkonu.                    zpěváka,  hudebníka,  tanečníka,  dirigenta,   (4)  Výkonný  umělec  má  právo  na  ochranu                    sbormistra,  režiséra  nebo  jiné  osoby,  která   před  každým  znetvořením,  zkomolením                    hraje,  zpívá,  recituje,  předvádí  nebo  jinak   nebo jinou změnou svého výkonu, která by                    provádí  umělecké  dílo  a  výtvory  tradiční   byla  na  újmu  jeho  pověsti;  výkonní  umělci                    lidové  kultury.  Za  umělecký  výkon  se    podle § 68 odst. 1 jsou povinni brát na sebe                    považuje též výkon artisty, aniž jím provádí   přiměřený vzájemný ohled.                    umělecké dílo.                    (2) Výkonný umělec je fyzická osoba, která   § 71                    umělecký výkon vytvořila.                    Majetková práva výkonného umělce                                                                 (1)  Výkonný  umělec  má  právo  svůj                    § 68                                         umělecký výkon užít v původní nebo jiným                    Společný zástupce výkonných umělců           zpracované  či  jinak  změněné  podobě                    (1)  Při  nakládání  s  právy  k  výkonům    a  udělit  jinému  smlouvou  oprávnění                    vytvořeným  společně  při  provedení  téhož   k výkonu tohoto práva; jiný může umělecký                    díla  více  výkonnými  umělci,  jako  jsou   výkon užít bez udělení takového oprávnění                                                             51","pouze  v  případech  stanovených  tímto      dříve,  než  budou  vypořádány  i  nároky                    zákonem.                                     z takového porušení vzniklé.                    (2) Právem umělecký výkon užít je                    a) právo na vysílání a jiné sdělování živého   § 73                    výkonu veřejnosti,                           Trvání majetkových práv výkonného umělce                    b) právo na záznam živého výkonu,            Majetková  práva  výkonného  umělce  trvají                    c)  právo  na  rozmnožování  zaznamenaného   50 let od vytvoření výkonu. Je-li však v této                    výkonu,                                      době  zveřejněn  záznam  tohoto  výkonu,                    d)  právo  na  rozšiřování  rozmnoženin      zanikají  práva  výkonného  umělce  až  za  50                    zaznamenaného výkonu,                        let od takového zveřejnění.                    e)  právo  na  pronájem  rozmnoženin                    zaznamenaného výkonu,                        (–)                    f)   právo   na   půjčování   rozmnoženin                    zaznamenaného výkonu,                        § 88                    g)  právo  na  sdělování  zaznamenaného      Vymezení pojmu                    výkonu veřejnosti.                           Databází je pro účely tohoto zákona soubor                    (3) Výkonný umělec má právo na odměnu v      nezávislých  děl,  údajů  nebo  jiných  prvků,                    souvislosti   s   rozmnožováním   jeho       systematicky nebo metodicky uspořádaných                    zaznamenaného výkonu pro osobní potřebu      a  individuálně  přístupných  elektronickými                    obdobně podle § 25.                          nebo  jinými  prostředky,  bez  ohledu  na                                                                 formu jejich vyjádření.                    § 72                    Úplatná zákonná licence                      § 88a                    (1) Do práva výkonného umělce nezasahuje,    (1) Zvláštní práva k databázi (§ 90) přísluší                    kdo užije umělecký výkon zaznamenaný na      pořizovateli  databáze,  pokud  pořízení,                    zvukový  záznam  vydaný  k  obchodním        ověření  nebo  předvedení  obsahu  databáze                    účelům  vysíláním  rozhlasem  nebo  televizí,   představuje kvalitativně nebo kvantitativně                    přenosem  rozhlasového  nebo  televizního    podstatný  vklad  bez  ohledu  na  to,  zda                    vysílání;  výkonnému  umělci  však  přísluší   databáze  nebo  její  obsah  jsou  předmětem                    právo  na  odměnu  za  takové  užití.  Toto   autorskoprávní nebo jiné ochrany.                    právo  může  výkonný  umělec  vykonávat      (2)   Každý   nový   kvalitativně   nebo                    pouze     prostřednictvím   příslušného      kvantitativně  podstatný  vklad  do  databáze                    kolektivního správce.                        spočívající  v  doplnění,  zkrácení  či  jiných                    (2)   Zvukovým    záznamem    vydaným        úpravách  má  za  následek  nový  běh  trvání                    k  obchodním  účelům  se  pro  účely  tohoto   práva podle § 93.                    ustanovení  rozumí  zvukový  záznam,  jehož                    rozmnoženiny  jsou  rozšiřovány  prodejem,   § 89                    nebo který je oprávněně veřejnosti sdělován   Pořizovatel databáze                    podle § 18 odst. 2.                          Pořizovatel  databáze  je  fyzická  nebo                    (3)  Do  práva  výkonného  umělce  však      právnická osoba, která na svou odpovědnost                    zasahuje  ten,  kdo  před  užitím  způsobem   pořídí databázi, nebo pro kterou tak z jejího                    uvedeným    v   odstavci   1   neuzavře      podnětu učiní jiná osoba.                    s   příslušným   kolektivním   správcem                    smlouvu, kterou se stanoví výše odměny za    § 90                    takové užití a způsob jejího placení.        Obsah   zvláštního   práva   pořizovatele                    (4)  Do  práva  výkonného  umělce  zasahuje    databáze                    i  ten,  komu  příslušný  kolektivní  správce   (1)  Pořizovatel  databáze  má  právo  na                    zakázal  další  užití  výkonu  způsobem      vytěžování  nebo  na  zužitkování  celého                    uvedeným  v  odstavci  1,  protože  je  vůči   obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo                    němu v prodlení se zaplacením odměny za      kvantitativně podstatné části a právo udělit                    takový způsob užití a tuto odměnu nezaplatí   jinému oprávnění k výkonu tohoto práva.                    ani  v  dodatečné  třicetidenní  lhůtě  za  tím   (2) Vytěžováním podle odstavce 1 se rozumí                    účelem    mu    kolektivním   správcem       trvalý  nebo  dočasný  přepis  celého  obsahu                    poskytnuté.  Neomezí-li  kolektivní  správce   databáze  nebo  jeho  podstatné  části  na  jiný                    takový  zákaz  na  kratší  dobu,  trvá  zákaz  až   podklad,  a  to  jakýmikoli  prostředky  nebo                    do doby, kdy bude závazek zaplatit odměnu    jakýmkoli způsobem.                    splněn   nebo   jinak   zanikne;   dojde-li    (3)  Zužitkováním  podle  odstavce  1  se                    k  porušení  zákazu,  neskončí  však  bez    rozumí   jakýkoli   způsob   zpřístupnění                    souhlasu kolektivního správce trvání zákazu   veřejnosti  celého  obsahu  databáze  nebo                                                             52","jeho   podstatné   části   rozšiřováním                    rozmnoženin, pronájmem, spojením on-line     § 107                    nebo jinými způsoby přenosu.                 Ustanovení závěrečná                    (4) Půjčování originálu nebo rozmnoženiny    (1) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na                    (§  16)  databáze  není  vytěžování  podle   díla  autorů  a  umělecké  výkony  výkonných                    odstavce 2 ani zužitkování podle odstavce 3.   umělců,  kteří  jsou  státními  občany  České                    (5)  Opakované  a  systematické  vytěžování   republiky,   ať   byly   vytvořeny   nebo                    nebo  zužitkování  nepodstatných  částí      zveřejněny kdekoli.                    obsahu  databáze  a  jiné  jednání,  které  není   (2)  Na  díla  a  umělecké  výkony  cizích                    běžné, přiměřené a je na újmu oprávněným     státních  příslušníků  a  osob  bez  státní                    zájmům    pořizovatele   databáze,   není    příslušnosti  vztahují  se  ustanovení  tohoto                    dovoleno.                                    zákona podle mezinárodních smluv, jimiž je                    (6)   Právo   pořizovatele   databáze   je   Česká  republika  vázána  a  které  byly                    převoditelné.                                vyhlášeny   ve   Sbírce   zákonů   České                                                                 republiky,  a  není-li  jich,  je-li  zaručena                    § 91                                         vzájemnost.                    Omezení  zvláštního  práva  pořizovatele     (3)  Není-li  splněna  žádná  z  podmínek                    databáze                                     uvedených  v  odstavci  2,  vztahuje  se  tento                    Do  práva  pořizovatele  databáze,  která  byla   zákon  na  díla  autorů  a  výkony  výkonných                    zpřístupněna    jakýmkoli    způsobem        umělců, kteří nejsou státními občany České                    veřejnosti,  nezasahuje  oprávněný  uživatel,   republiky,  byla-li  poprvé  v  České  republice                    který   vytěžuje    nebo    zužitkovává      zveřejněna,  anebo  má-li  zde  autor  či                    kvalitativně nebo kvantitativně nepodstatné   výkonný umělec bydliště.                    části  obsahu  databáze  nebo  její  části,  a  to    (4)  Trvání  práva  u  děl  cizích  státních                    k  jakémukoli  účelu,  za  podmínky,  že  tento   příslušníků  nemůže  být  delší  než  ve  státu                    uživatel  databázi  užívá  běžně  a  přiměřeně,   původu díla.                    nikoli  systematicky  či  opakovaně,  a  bez   (5) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na                    újmy  oprávněných  zájmů  pořizovatele       zvukové  záznamy  výrobců  zvukových                    databáze,  a  že  nezpůsobuje  újmu  autorovi   záznamů,  kteří  mají  na  území  České                    ani  nositeli  práv  souvisejících  s  právem   republiky  bydliště  nebo  sídlo;  na  zvukové                    autorským k dílům nebo jiným předmětům       záznamy  zahraničních  výrobců  zvukových                    ochrany obsaženým v databázi.                záznamů se vztahují za přiměřeného použití                                                                 ustanovení odstavců 2 a 3.                    § 92                                         (6)   Na   zvukově   obrazové   záznamy,                    Bezúplatné zákonné licence                   rozhlasové  a  televizní  vysílání,  zveřejněná                    Do  práva  pořizovatele  jím  zpřístupněné   volná  díla  podle  §  28  odst.  2,  díla  vydaná                    databáze též nezasahuje oprávněný uživatel,   nakladatelem  podle  §  87  a  databáze  podle                    který vytěžuje nebo zužitkovává podstatnou   § 88 platí ustanovení odstavce 5 obdobně.                    část obsahu databáze                    a) pro svou osobní potřebu; ustanovení § 30                    odst. 3 zůstává nedotčeno,                    b)  pro  účely  vědecké  nebo  vyučovací,                    uvede-li  pramen,  v  rozsahu  odůvodněném                    sledovaným nevýdělečným účelem, a                    c)  pro  účely  veřejné  bezpečnosti  nebo                    správního či soudního řízení.                     § 93                    Trvání   zvláštního   práva   pořizovatele                    k databázi                    Zvláštní  právo  pořizovatele  databáze  trvá                    15 let od pořízení databáze. Je-li však v této                    době databáze zpřístupněna, zaniká zvláštní                    právo  pořizovatele  databáze  za  15  let  od                    prvního takového zpřístupnění.                     (–)                                                               53","ETNOLOGICKÉ PŘÍRUČKY 3                      Vybrané právní otázky etnologického výzkumu                     Doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D.                    JUDr. et Bc. Jaromír Šavelka                    Mgr. Michal Koščík, PhD.                    JUDr. Matěj Myška                      Vydala Masarykova univerzita v roce 2013                    Vydání první, 2013                    Technická spolupráce PhDr. Roman Doušek, Ph.D.                      ISBN 978-80-210-6380-8"];