var textForPages = ["MASARYKOVA UNIVERZITA                                           Ekonomicko-správní fakulta                                                      Mezinárodní vědecká konference                     Rozvoj malých a středních podniků                                            ve stavebnictví (1)                                                       Brno 5. února 2013                                                     Sborník příspěvků                                                                            Brno 2013","Všechna práva vyhrazena. Žádná část této elektronické knihy nesmí                                         být reprodukována nebo šířena v papírové, elektronické či jiné podobě                                         bez předchozího písemného souhlasu vykonavatele majetkových práv                                         k dílu, kterého je možno kontaktovat na adrese – Nakladatelství                                         Masarykovy univerzity, Žerotínovo náměstí 9, 601 77 Brno.","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                                          Mezinárodní konference k projektu                   „Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech“ (M00200)                                           Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity                                                        ve spolupráci s                                     FH Wien der WKW, Kompetenzteam für Entrepreneurship                                                              a                                         Krajskou hospodářskou komorou jižní Moravy                         Výkonný editor: Ing. Viliam Záthurecký, MBA., Ph.D.                  1. vydání                 © 2013 Masarykova univerzita                ISBN 978-80-210-6187-3","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  EVROPSKÁ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE (EÚS) RAKOUSKO – ČESKÁ                REPUBLIKA 2007 – 2013                       Projekt  \"Rozvoj  malých  a  středních  podniků  v  příhraničních  oblastech\"  (M00200)  je                realizován právě prostřednictvím programu Evropské územní spolupráce Rakousko – Česká                republika v programovém období 2007 až 2013.                  ZAMĚŘENÍ PROJEKTU                       Projekt  je  zaměřen  na  výzkum  malých  a  středních  podniků  v  oblasti  stavebnictví                působících v regionu Jihomoravského kraje, spolkové země Dolní Rakousko a města Vídeň a                na  identifikaci  konkurenční  výhody  vyplývající  z  uplatňované  strategie  se  zaměřením  na                příhraniční spolupráci. V rámci projektu bude realizován empirický výzkum na vzorku 1500                podniků v Jihomoravském kraji a 1500 podniků v regionu spolkové země Dolní Rakousko a                město Vídeň.                       Na realizaci projektu spolupracují:                         ·  Vedoucí partner: Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity                         ·  Partner 1: FH Wien – Studiengänge der WKW                         ·  Partner 2: Krajská hospodářská komora jižní Moravy                 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ VE STAVEBNICTVÍ (1)                       První  z  cyklu  mezinárodních  konferencí  realizovaných  v  rámci  projektu  \"Rozvoj                malých a středních podniků v příhraničních oblastech\" (M00200) byla zaměřena na realizaci                milníku  1  projektu,  v rámci  kterého  se  očekává  získání  rozsáhlých  a  aktuálních  informací                k situaci a střednědobému vývoji stavebního odvětví ve  zkoumaných regionech řešitelským                týmem  vedoucího  partnera  a  partnera  1.  Na  základě  vývoje  podnikových  dat  a  vývoje                příhraničních  aktivit  je  možné  následně  získat  fundovaný  náhled  do  dynamiky  odvětví                v příhraničí. Významným přínosem konference je i prezentace aktuálních výsledků partnera 2,                v jehož kompetenci je řešení milníku 2 projektu (právní aspekty ve stavebnictví).                       Na  konferenci  vystoupili  zástupci  projektových  partnerů,  jakožto  i  zástupci  odborné                akademické  obce  a  zástupci  z řad  podnikových  expertů.  Náhled  na  problematiku  je                představován jak odborníky z České republiky, tak z Rakouska. Základními tématy, kterými                se konference zabývá se zaměřením na plnění milníku 1 projektu a aktuálního stavu řešení                milníku 2, a která jsou shrnuta v příspěvcích v tomto sborníku, jsou následující oblasti:                           ·  Aktuální situace a vývoj malých a středních podniků ve stavebnictví                         ·  Analýza  kvantitativních  a  kvalitativních  sekundárních  dat  stavebního                             sektoru                         ·  Metodická východiska tvorby dotazníku a přípravy empirického šetření                         ·  Příhraniční kooperace podniků sektoru stavebnictví                         ·  Problematika \"Family business\" v stavebních podnicích                         ·  Specifika řízení stavebních podniků v průběhu probíhající recese                         ·   (Milník 2) Právní aspekty podnikání v sektoru stavebnictví, se specifikací                             na oblast pracovně-právních vztahů, živnostenského a obchodního práva                         ·  A další                                                               3","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  OBSAH                   ZAHÁJENÍ KONFERENCE                   MGR. DAVID PÓČ ................................................................................................................................................... 8                PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ – BLOK Č. 1 VYSTOUPENÍ ZÁSTUPCŮ PROJEKTOVÝCH PARTNERŮ, JIHOMORAVSKÉHO                KRAJE A MĚSTA BRNA                   PROF. ING. ANTONÍN SLANÝ, CSC. ............................................................................................................................. 9                   MGR. VÁCLAV BOŽEK, CSC. .................................................................................................................................... 10                   ING. OLIVER POSPÍŠIL ............................................................................................................................................. 12                   FH-PROF. MAG. DR. DIETMAR, PAIER ...................................................................................................................... 21                   ING. MICHAL ŠTEFL ............................................................................................................................................... 25                PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ – BLOK Č. 2 VYSTOUPENÍ VEDOUCÍCH ŘEŠITELSKÝCH TÝMŮ PROJEKTOVÝCH PARTNERŮ                ROZVOJ STAVEBNÍCH PODNIKŮ V DOBĚ EKONOMICKÉ RECESE                 BUILDING COMPANY DEVELOPMENT IN PERIOD OF ECONOMY RECESSION                   ING. VILIAM ZÁTHURECKÝ, MBA., PH.D. .................................................................................................................. 27                ENTWICKLUNG DER ÖSTERREICHISCHEN BAUBRANCHE WÄHREND DER WIRTSCHAFTSKRISE                 DEVELOPMENT OF THE AUSTRIAN CONSTRUCTION INDUSTRY DURING THE ECONOMIC CRISIS                   VERONIKA SCHÖLLAUF ........................................................................................................................................... 38                SROVNÁNÍ PRÁVNÍHO STAVU RELEVANTNÍHO PRO STAVEBNÍ ODVĚTVÍ                   MGR. PETR KOSTÍK ................................................................................................................................................ 49                 POHLED BRNĚNSKÉHO DEVELOPERA A DODAVATELE                   ING. PAVEL KREJČÍ ................................................................................................................................................. 54                SEKCE 1 - ŘEŠENÍ MILNÍKU 1 PROJEKTU                 VYBRANÉ  UKAZATELE   MARKETINGOVÉHO  PROCESU  VE STAVEBNÍM PRŮMYSLU                CHOOSEN INDICATORS OF MARKETING PROCESSES IN BUILDING INDUSTRY                   MONIKA BŘEZINOVÁ, PETR ŘEHOŘ  .......................................................................................................................... 61                PROCESNÍ ŘÍZENÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ SE ZAMĚŘENÍM NA STAVEBNICTVÍ V JIŽNÍCH ČECHÁCH                 PROCESS MANAGEMENT OF SMALL AND MEDIUM-SIZED ENTERPRISES WITH FOCUS ON BUILDING INDUSTRY                IN SOUTH BOHEMIA                   VLASTA DOLEŽALOVÁ, PAVEL FÁRA ........................................................................................................................... 68                 POŽADAVKY MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ VE STAVEBNICTVÍ NA KOMPETENCE ABSOLVENTŮ                SMALL AND MEDIUM-SIZED CONSTRUCTION ENTERPRISES’ REQUIREMENTS FOR GRADUATES’                COMPETENCIES                    RADIM DUŠEK ...................................................................................................................................................... 74                AKTUELLE KOOPERATIONSNEIGUNG ÖSTERREICHISCHER BAUUNTERNEHMER IN DER GRENZREGION                PROPENSITY OF AUSTRIAN CONTRACTORS TO DO BUSINESS WITH THE NEIGHBORING CZECH REPUBLIC                    RICHARD, EGGER; SEBASTIAN, WEBER; JUDITH, SCHMID .............................................................................................. 80                KOOPERATIONEN ZWISCHEN TSCHECHISCHEN UND ÖSTERREICHISCHEN KMU IM BAUGEWERBE                COOPERATION IN THE CONSTRUCTION INDUSTRY OF  CZECH AND AUSTRIAN SME                   YVONNE MEINDL .................................................................................................................................................. 89                                                               4","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  FINANČNÍ PROFIL ČESKÝCH STAVEBNÍCH PODNIKŮ                FINANCIAL PROFILE OF THE CZECH CONSTRUCTION ENTERPRISES                    INKA NEUMAIEROVÁ, IVAN NEUMAIER ...................................................................................................................... 96                SPECIFIKA RODINNÉHO PODNIKÁNÍ V OBLASTI STAVEBNICTVÍ                THE CHARACTERISTICS OF FAMILY BUSINESS IN CONSTRUCTION INDUSTRY                   PAVLA ODEHNALOVÁ ........................................................................................................................................... 103                 SOUČASNÉ PROBLÉMY MALÝCH A STŘEDNÍCH STAVEBNÍCH PODNIKŮ V REGIONU VÝCHODNÍCH ČECH                CURRENT PROBLEMS OF SMALL AND MEDIUM ENTERPRISES CONSTRUCTION IN EASTERN BOHEMIA                   JAROSLAV PAKOSTA ............................................................................................................................................. 110                 SPOLUPRÁCE ČESKÝCH A RAKOUSKÝCH PODNIKŮ                COOPERATION OF CZECH AND AUSTRIAN COMPANIES                   MARTINA REŠLOVÁ.............................................................................................................................................. 114                KOMPARACE VYBRANÝCH KVANTITATIVNÍCH UKAZATELŮ V ODVĚTVÍ STAVEBNICTVÍ                 QUANTITATIVE COMPARISON OF SELECTED INDICATORS IN THE CONSTRUCTION INDUSTRY                   JIŘÍ RICHTER ....................................................................................................................................................... 120                KOOPERATIONSVERHALTEN VON BAUUNTERNEHMEN IN DER GRENZREGION ÖSTERREICH-TSCHECHIEN                CONTRACTOR’S COOPERATION BEHAVIOR IN THE AUSTRIAN-CZECH BORDER REGION                    CHRISTINA SCHWEIGER, JUDITH SCHMID .................................................................................................................. 127                METRIKY EFEKTIVNOSTI ČESKÝCH STAVEBNÍCH PODNIKŮ VZHLEDEM K ŽIVOTNÍMU CYKLU                EFFICIENCY METRICS OF THE CZECH CONSTRUCTION COMPANIES DUE TO THE LIFE CYCLE                   LUCIE SYCHROVÁ ................................................................................................................................................. 135                 VÝVOJ ZAKÁZEK NA ČESKÉM STAVEBNÍM TRHU                TREND OF THE CZECH CONSTRUCTION MARKET                   LUCIE SYCHROVÁ ................................................................................................................................................. 141                 KONTINGENČNÍ PŘÍSTUP JAKO JEDEN Z KONCEPTŮ PRO ANALÝZU PROSTŘEDÍ                CONTINGENCY APPROACH AS ONE OF THE CONCEPTS OF ENVIRONMENT ANALYSIS                   EVA ŠVANDOVÁ .................................................................................................................................................. 147                CÍLE A STRATEGIE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V OBLASTI STAVEBNICTVÍ                 TARGETS AND STRATEGIES OF SMALL AND MEDIUM-SIZED ENTERPRISES ON THE FIELD OF CIVIL                ENGINEERING                   MONIKA ŠVÁROVÁ PAVLÍNA DALÍKOVÁ ................................................................................................................... 155                               ;                UKAZATELE ZÁKLADNÍCH PROCESŮ VE STAVEBNÍM PRŮMYSLU                INDICATORS OF BASIC PROCESSES IN THE BUILDING INDUSTRY                   JAROSLAV VRCHOTA, JANA KUBECOVÁ .................................................................................................................... 161                 SEKCE 2 - AKTUÁLNÍ STAV ŘEŠENÍ MILNÍKU 2 PROJEKTU                K ZÁKLADNÍM PRACOVNĚPRÁVNÍM PŘEDPOKLADŮM DROBNÉHO PODNIKÁNÍ V ČR                THE BASIC ASSUMPTIONS OF SMALL BUSINESS EMPLOYMENT IN THE CZECH REPUBLIC                   MILAN GALVAS ................................................................................................................................................... 167                                                               5","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ                DEVELOPMENT OF SMALL AND MEDIUM ENTERPRISES AND SOCIAL SECURITY                    ZDEŇKA GREGOROVÁ ........................................................................................................................................... 174                STAVEBNÍ PRÁVO                CONSTRUCTION LAW                   PETR KOSTÍK ...................................................................................................................................................... 181                 ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ                COMMERCIAL BUSINESS                   PETR KOSTÍK ...................................................................................................................................................... 183                 NÁRODNÍ SOUSTAVA KVALIFIKACÍ A NÁRODNÍ SOUSTAVA POVOLÁNÍ                NATIONAL QUALIFICATIONS AND NATIONAL OCCUPATIONS SYSTEM                   PETR KOSTÍK ...................................................................................................................................................... 187                                                                                                                        6","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                                 M E Z I N Á R O D N Í   K O N F E R E N C E                         Rozvoj malých a středních podniků ve stavebnictví (1)                      k projektu „Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech“ (M00200)                               Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity 5. února 2013                                                                                                                                       7","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                                              ZAHÁJENÍ KONFERENCE                                                      Mgr. David Póč                                            kontaktní osoba projektu M00200                       Dámy a pánové vítám vás všechny na konferenci k mezinárodnímu projektu příhraniční                spolupráce „Rozvoj malých a středních podniků ve stavebnictví“, který je realizován na území                Jižní Moravy a tím i Města Brna, na území  Dolního Rakouska a Města Vídně.                       Na  řešení  projektu  se  podílí  tři  partnerské  organizace  a  to  Masarykova  univerzita  –                Ekonomicko-správní fakulta jako vedoucí partner, Krajská hospodářská komora jižní Moravy                a  FH  Wien  –  Studiengänge  der  Wirtschaftskammer  Wien.  Dovolte  mně,  abych  mezi  námi                přivítal  zástupce  spolupracujících  organizací  a  představitele  zainteresovaných  územních                celků:                       Děkana  Ekonomicko-správní  fakulty  Masarykovy  univerzity  prof.  Ing.  Antonína                Slaného, CSc.                       Náměstka hejtmana Jihomoravského kraje Mgr. Václava Božka, CSc.                       Náměstka primátora Města Brna ing. Olivera Pospíšila,                       Head of Research and Development  FH Wien prof. Dr. Dietmara Paiera  a                        Předsedu představenstva KHK JM Ing. Michala Štefla.                       Program  konference  máte  všichni  k dispozici  a  podle  své  potřeby  můžete  využít                tlumočnickou službu. Všechna vystoupení z plenárního zasedání a následně i ze dvou sekcí                vám budou ex post k dispozici v elektronické podobě.                                                                                                  8","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                       PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ – BLOK Č. 1 VYSTOUPENÍ ZÁSTUPCŮ                     PROJEKTOVÝCH PARTNERŮ, JIHOMORAVSKÉHO KRAJE A                                                    MĚSTA BRNA                                               Prof. Ing. Antonín Slaný, CSc.                                         Děkan Ekonomicko-správní fakulty MU                       Dámy a pánové, vážení hosté z České republiky, Slovenské republiky a z Rakouska,                       vítám vás v budově Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, jejíž interiér a                vědecko - výzkumné zázemí byly v rámci evropského projektu Výzkum a vývoj pro inovace                v průběhu roku 2012 zásadně rekonstruovány ve prospěch studentů i pracovníků fakulty. Že                jde o významnou úpravu prostor knihovny včetně předsálí auly, se sami můžete po skončení                konference přesvědčit. Jsem rád, že upravené prostory můžeme nyní využít i ku příležitosti                konání  této  konference.  Je  symbolické,  že  jedna  z prvních  konferencí  po  dokončení                rekonstrukce je určena vám, zástupcům stavebního odvětví, které se podílelo a podílí úspěšně                na realizaci investičních akcí i na dalších fakultách Masarykovy univerzity.                       Také projekt, realizovaný v rámci operačního programu „Evropská územní spolupráce                Rakousko-Česká republika“, jehož dílčí výsledky budete na dnešní konferenci diskutovat, se                týká  problematiky  stavebnictví.  Projekt  je  pro  naši  fakultu  o  to  cennější,  že  jsou  do  něj                zapojeni jako partneři vědecko-výzkumní a pedagogičtí pracovníci z Vídně a prostřednictvím                Krajské  hospodářské  komory  Jižní  Moravy  také  odborníci  z legislativního  a  výrobního                prostředí  stavebního  odvětví  v rámci  České  republiky.  Principiálně  je  projekt  nastaven  ve                prospěch  spolupráce  stavebních  firem  a  akademických  institucí  na území  Jižní  Moravy,                Dolního Rakouska a Vídně, a to s hlavním cílem podpořit využívání výsledků výzkumu právě                ze strany stavebních firem. Výsledky této spolupráce mohou významným způsobem podpořit                kvalitu vztahů mezi vysokými školami na straně jedné a průmyslem na straně druhé.                        Pro  Ekonomicko-správní  fakultu  Masarykovy  univerzity  je  přínosem  projektu                především  prohloubení  spolupráce  se  zahraničními  partnery  z Rakouska,  a  to  ve  prospěch                vzdělávacích a vědecko-výzkumných aktivit. Bude posílena zásadním způsobem i spolupráce                rakouských  pedagogů  na  výuce  našich  studentů,  a  našich  pedagogů  na  výuce  studentů                rakouských. V tomto smyslu jde o aktivity, které odpovídají dlouhodobým záměrům fakulty i                Masarykovy univerzity.                       Přeji  vám,  aby  výsledky  této  první  konference  realizované  v rámci  projektu  „Rozvoj                malých a středních podniků v příhraničních oblastech“, přinesly výsledky využitelné pro váš                každodenní  život  a  rovněž  umožnily  prohloubení  spolupráce  mezi  všemi  partnerskými                institucemi.                                                                              9","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                                                   Mgr. Václav Božek, CSc.                                       Náměstek hejtmana Jihomoravského kraje                       Jihomoravský  kraj  se  řadí  mezi  nejatraktivnější  lokality  v ČR  pro  realizaci                investičních projektů. Je to tím, že Brno jako centrum hospodářských, správních, vědeckých                a kulturních aktivit má výsadní postavení nejen v rámci regionu, ale i České republiky. Právě                tato  výjimečnost  vytváří  dobré  podmínky  pro  podporu  rozvoje  malých  a  středních                podniků nejen v oblasti stavebnictví. Ty pak často spolupracují na investičních projektech                financovaných z EU nebo z veřejných rozpočtů.                       JMK  pomáhá  podnikatelům  budováním  efektivní  infrastruktury.  Tvorba                infrastruktury podporuje jak podnikatele podílející se přímo na budování této infrastruktury,                tak i podnikatele využívající tyto objekty pro poskytování dalších služeb a specializovaných                činností. Umožňuje také koncentrovat více služeb na jednom místě.                       Doteď podpořil JMK např. výstavbu Technologického inkubátoru II. o ploše 2 900                  2,                m kde  jsou  prostory  pro  cca  25  inovativních  firem,  a  Biotechnologického  inkubátoru                                        2                INBIT na ploše 2 957 m  pro 25 biotechnologických firem.                      V současné době realizuje JMK projekty na podporu výzkumu: Kompetenční centrum                Kuřim – obráběcí stroje, CEITEC Science Park nebo Moravian Science Centre Brno a                další  projekty  na  podporu  cestovního  ruchu  a  kultury,  jako  jsou  např.  Obnova  secesní                památky – vila a život rodiny Löw-Beerů nebo Archeopark Mikulčice – část Akropole. A                další projekty jsou ve fázi připrav.                        Významnou  složkou  těchto  projektů  je  jejich  stavební  část,  která  je  z velké  části                financována  z dotačních  prostředků  EU.  Do  konce  programového  období  2007 - 2013  nám                zbývá již poslední rok, ve kterém lze očekávat poslední výzvy k předložení projektů. Např.                z Regionálního operačního programu Jihovýchod lze letos využít v prioritní ose „Dopravní                dostupnost“ tři výzvy pro každou oblast podpory. Největší alokace finančních prostředků je                v oblasti  podpory  „Rozvoj  dopravní  infrastruktury“,  kde  je  vyhlášena  kontinuální  výzva                s alokací 793 mil. Kč. Dále v rámci prioritní osy „Udržitelný rozvoj měst a venkovských                sídel“ budou v průběhu roku 2013 ukončeny výzvy, pro které bylo alokováno 782 mil. Kč., a                v neposlední řadě pro prioritní osu „Rozvoj udržitelného cestovního ruchu“ se v roce 2013                plánují  dvě  výzvy,  kde  se  pro  oblast  podpory  „Rozvoj  služeb  v  cestovním  ruchu“  plánuje                alokovat částka 75 mil. korun a pro oblast podpory „Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch“                bude  alokována  částka  s ohledem  na  zbývající  finanční  prostředky  z ostatních  alokací.  Lze                tedy říci, že se jedná o nezanedbatelnou podporu ze strany fondů EU.                       Podpora podnikání je v JMK vnímána jako jeden ze strategických pilířů hospodářského                rozvoje  JMK  a  i  z tohoto  důvodu  jsou  prvky  této  podpory  zapracovány  ve  strategických                dokumentech JMK, jako je např. Regionální inovační strategie JMK. V letošním roce bude                zpracována  již  čtvrtá  verze  tohoto  dokumentu.  Pro  ilustraci  -  výstupem  RIS  2  bylo                vybudování již zmíněných podnikatelských inkubátorů - Technologického inkubátoru II a                Biotechnologického inkubátoru INBIT, kde inkubované firmy do současné doby vytvořily                přibližně 300 nových pracovních míst. U firem v inkubátorech bylo evidováno více než 23                patentů, 24 užitných vzorů, 11 průmyslových vzorů a 12 ochranných známek. V návaznosti                na RIS 3 se nyní budují výše uvedené projekty: Kompetenční centrum Kuřim – obráběcí                stroje, CEITEC Science Park nebo Moravian Science Centre Brno a věříme, že budou na                tyto projekty navazovat další.                                                             10","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                        Z výše  uvedeného  vyplývá,  že  se  JMK  snaží  komplexně  podpořit  malé  a  střední                podnikání budováním infrastruktury, která je významně závislá na oboru stavebnictví,                bez něhož by tvorba efektivní podnikatelské infrastruktury byla pravděpodobně nereálná.                       Děkuji Vám za pozornost.                                                                                                                                         11","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                      Ing. Oliver Pospíšil                                             Náměstek primátora města Brna                                                                                                                                            12","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                                                                                                                  13","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                                                                                                                  14","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                                                                                                                15","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                                                                                                                 16","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                                                                                                                  17","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                                                                                                                  18","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                                                                                                                 19","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                                                                                                                  20","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                                                 1                                            FH-Prof. Mag. Dr. Dietmar, Paier                  Abstract                This presentation outlines the main characteristics of the development of R\&D at the FHWien                of  WKW  since  its  establishment  in  1995,  its  key  R\&D  areas  and  its  philosophy  regarding                international R\&D collaborations.                  Key words                Research \& development, key areas, international collaboration                                                                          1                  Dietmar Paier, Professor (FH), Master of Philosophy, Doctor of Social and Economic Sciences, FHWien der                WKW, Währinger Gürtel 97, A-1180 Vienna, Tel. +43/1/47677-5760, Email: dietmar.paier@fh-wien.ac.at                                                            21","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                                                                                                             22","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                                                                                                             23","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                                                                                                                24","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                                                       Ing. Michal Štefl                                       Předseda představenstva KHK jižní Moravy                       Krajská  hospodářská  komora  jižní  Moravy  je  od  1.  3.  2012  zapojena  do  česko-                rakouského projektu „Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech“.                       Na  realizaci  projektu  se  podílí  Ekonomicko-správní  fakulta  MU  (vedoucí  partner),                vídeňská Fachhochschule Wien für Management \& Kommunikation (rakouský partner) a                Krajská hospodářská komora jižní Moravy (český partner).  Projekt je realizován v období                od 01.03.2012 do 28.02.2014.                        Zapojení KHK JM do projektu                       KHK  JM  v rámci  projektu  zpracovává  analýzy  právních  norem  v  oblasti                živnostenského,  pracovního  práva  a  sociálního  zabezpečení.  Dále  bude  řešit  problematiku                nastavení profesních kvalifikací v rámci Národních soustav kvalifikací. Budou připraveny                podklady  pro  vytvoření  přehledného  systému,  jak  postupovat  při  získávání  živnostenského                oprávnění  zahraničních  uchazečů  s  přihlédnutím  k  uznávání  rozdílných  požadavků  na                kvalifikace.                       KHK JM též zpracovala otázky z právní oblasti do dotazníku, které pomohou naplnit                uvedený  záměr  dílčí  části  projektu.  Probíhá  vyhledávání  a  aktualizace  podkladů  pro                zpracování analýz v oblasti uvedených právních norem.                        Našim  cílem  je  předložit  podrobné  srovnání  právního  prostředí  relevantního  pro                stavební odvětví v zapojených regionech. Zvláště se přitom dbá na úpravy, které jsou určující                pro  přeshraniční  spolupráci.  Konečným  cílem  je  zprostředkovat  právní  aspekty,  které                podporují  nebo  naopak  brzdí  přeshraniční  spolupráci.  Na  základě  toho  vznikají  návrhy  na                podporu spolupráce mezi státy pomocí právních ustanovení. Vedle zákonných textů dochází                také  ke  snaze  zapojit  co  největší  množství  odvětvových  expertů  a  podniků,  které  již                uskutečňují přeshraniční spolupráci, popřípadě mají o takovou spolupráci zájem.                       Dalším  nástrojem  je  využívání  kvantitativní  podnikové  ankety  v zapojených                příhraničních regionech. Cílem ankety je zaznamenat aktuální a plánované činnosti malých a                středních  podniků  stavebního  odvětví.  Anketa  je  zaměřena  především  na  témata  jako  jsou                usměrnění  činnosti  a  zásadních  kompetencí  podniku,  silné  a  slabé  stránky  ve  srovnání                českých a rakouských podniků a aktuální spolupráce mezi nimi, nebo naopak důvody, které                zatím vedou k neuskutečnění vzájemné spolupráce.                       Naše  komora  se  také  zabývá  oblastí  vědy,  výzkumu  a  inovací  z pohledu  existujících                firem,  kterým  nabízíme  možnost  umístění  ve  vědeckotechnickém  parku  budovaném                v prostorách  VUT.  Zasídlené  firmy  budou  mít  možnost  úzké  spolupráce  s odbornými                fakultami zaměřenými do oblasti elektrotechniky a strojírenství, ale i se stavebními fakultami                orientovanými na dopravní stavebnictví, pevnostní konstrukce a pozemní stavby s důrazem na                energetické požadavky při vývoji nových technologií.                       Vědeckotechnický park nabízí prostory kancelářské, laboratorní, poloprovozní a ostatní                sdílené  prostory  včetně  parkování.  Dále  v prostoru  parku  bude  k dispozici  technické                vybavení,  které  odpovídá  součinnosti  výzkumných  a  vývojových  pracovišť  s cílem                zintenzivnění kvality a rychlého šíření inovací do praxe.                                                              25","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                        Našim  záměrem  bude  ve  vědeckotechnických  parcích  podporovat  komunikaci  mezi                vědecko-technickými  institucemi,  vysokými  školami  a  umístěnými  firmami.  Našim  dalším                cílem  je  podpořit  spolupráci  s vysokými  školami  při  profilaci  jejich  vzdělávacích  osnov  a                programů.  Především  v dnešní  době,  bude  náš  zájem  určitě  soustředěn  také  na  podporu                absolventů, kteří budou chtít vytvořit zajímavý projekt.                       Pro  tyto  zájemce  máme  připraveny  prostory  ve  formě  inkubátoru,  ve  kterém  jsou                zvýhodněné podmínky nájmu a především prostředí, které jim nabízí VT park, umožní trvale                spolupracovat  nejen  s bývalými  fakultami,  na  kterých  vystudovali,  ale  také  rozvíjet  svoje                teoreticky nabyté znalosti v praktickém prostředí nově založených firem.                        Další  podobnou  aktivitou  je  vybudování  biotechnologického  parku,  jehož  realizaci                připravuje  KHK  JM  s partnery  s Masarykovy  univerzity.  Tento  park  se  bude  nacházet                v prostoru kampusu Bohunice.                       Základním     smyslem     projektu    je    prostřednictvím    vybudování     nového                biotechnologického  parku  v Brně  podpořit  hospodářský  rozvoj  regionu,  rozvoj                konkurenceschopnosti a přenos výsledků výzkumu a vývoje na trh v oblasti biomedicínských                a biotechnologických aplikací.                       Hlavním  cílem  projektu  je  vytvoření  prostředí  pro  podporu  inovativního  podnikání                v oblasti  technologicky  orientovaných  záměrů,  rozvoj  spolupráce  podnikatelských  subjektů                s vysokými školami a vědeckými pracovišti, přenos vědy, výzkumu a inovací na trh, řízení a                podněcování  transferu  znalostí  a  technologií  mezi  vysokoškolskými  institucemi  a                podnikatelskými subjekty.                                                                                                        26","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                      PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ – BLOK Č. 2 VYSTOUPENÍ VEDOUCÍCH                          ŘEŠITELSKÝCH TÝMŮ PROJEKTOVÝCH PARTNERŮ                  ROZVOJ STAVEBNÍCH PODNIKŮ V DOBĚ EKONOMICKÉ RECESE                  BUILDING COMPANY DEVELOPMENT IN PERIOD OF ECONOMY                                                     RECESSION                                                                                  2                                          Ing. Viliam Záthurecký, MBA., Ph.D.                  Abstrakt                V ekonomické  literatuře  nacházíme  různé  definice  konkurenceschopnosti,  které  vyplývají                z podstaty  těchto  pojmů.  Vliv  na  konkurenceschopnost  podniků  v daném  ekonomické                prostředí má vývoj národní ekonomiky a možnosti rozvoje podnikové sféry v její návaznosti.                Důležitým indikátorem vývoje národní ekonomiky je vývoj odvětví stavebnictví. Příspěvek se                zabývá vývojem stavebnictví v průřezu let 2008 – 2012, reaguje na problematiku ekonomické                recese a naznačuje další vývoj zkoumaného odvětví.                 Klíčová slova                Konkurencechopnost  podniků  stavební  výroby,  konkurenční  výhoda,  výkyvy  národní                ekonomiky, krize veřejných financí, pokles stavební výroby.                  Abstract                In the economic literature we can find various definitions of competitiveness, which might be                right from the matter-of-fact approach. However they often do not reflect changes which are                caused by the economic problems of external environment, which occur in the usual life cycle                of  the  company  in  the  environment  of  the  national  economy,  and  mainly  in  theoretical                approach  to  the  competition.  Intensity  of  the  competition  at  the  product  markets,  and  this                article deals with construction and production of buildind material, is extremely intense today                (2009-2011) and the experts do have to answer questions such as if and who for is it useful                and whom can this cause harm.                  Key words                Competition, competitinevess, global competition, performance of national economy, crissis                of public economy, falling of building production                 ÚVOD                      Příspěvek  je  součástí  mezinárodního  výzkumu  M00 200  Rozvoj  podniků,  který  je                realizován v rámci programu „Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007                –  2013.  Na  projektu  se  podílí  Masarykova  univerzita  Brno  a jeji  Ekonomicko  –  správní                fakulta v Brně, Krajská hospodářská komora a Fach Hoch  Institut Wien – Studiengänge de                WKW a  vychází ze současné velmi dramatické situace ve stavebnictví jak v České republice                tak v Rakousku.                     2                   Ing.  Viliam  Záthurecký,  MBA.,  Ph.D.,  Masarykova  univerzita  Brno,  Ekonomicko  správní  fakulta,  Katedra                podnikového  hospodářství,  zathurecky@econ.muni.cz,  autorský  podíl  100  %,  podíl  na  projektu  M00 200,                Rozvoj podniků 60 %                                                             27","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                        Pro  lepší  uchopení,  vysvětlení  či  popsání  problémové  oblasti  jsme  s týmem  mých                spolupracovníků  navrhli  strukturu  projektu  pro  východiska  vzýzkumu,  kterou  se  řídíme                a řešíme  postupně.  Jejím  výsledkem  bude  především  odborná  publikace  pro  potřeby  teorie                a manažerskou oblast.                        Rovněž jsme si položili otázky k zásadním bodům našeho projektu, k cílům výzkumu či                cílovým  skupinám.  Intenzivně  řešíme  otázky  výzev  naši  práce  pro  oblast  stavebnictví  či                návazné body pro spolupráci s rakouským partnerem.                       Základní  charakter  a  intenzita  pojmu  konkurence,  konkurenční  boj  a  konkurenční                výhoda se zejména v závěru uplynulého století změnily zásadním způsobem, a proto podniky                velmi  často  mění  své  přístupy  k těmto  teoretickým  pojmům  tvorbou  konkrétní    podnikové                strategie,  se  kterými  se  setkávají  v praxi  každý  den.  Podniky  si  právě  v době  probíhající                ekonomické  recese  uvědomují  a  „oprašují\"    teoretické  pojmy  z oblasti  strategie  a  snaží  se                reagovat na vzniklou situaci na trhu.  Pojmy „obchodní strategie\" [1], „organizace strategie“                [2],  \"superkonkurence\"  [6],  \"hyperkonkurence\"  [2],  \"globální  konkurence\"  [3]  apod.  už                nejsou  pouze  termíny  z ekonomické  teorie,  ale  zasahují  do  běžného  života  manažerů,  kteří                s těmito pojmy intenzivně pracují a jejich uplatnění v podnikovém životě znamená výrazné                zvyšování hodnoty podniku, snahu vést a řídit úspěšný podnik  a snahu být osobně úspěšným.                Z těchto důvodů jsme pro úspěšné vyřešení našeho projektu stanovili následující premisu:                       Výkonnost  či  konkurenceschopnost  národní  ekonomiky  je  vždy  obrazem                výkonnosti  a  konkurenceschopnosti    jednotlivých  podniků  umístěných    v daném                ekonomickém prostoru.                         V ekonomické literatuře nacházíme mnoho definicí strategie a konkurence, které jsou                zřejmě správné  z věcného hlediska, ovšem v mnoha případech neakcentují změny vyvolané                ekonomickými  problémy  vnějšího  prostředí  probíhající  v reálném  životním  cyklu  podniku                v prostředí národní ekonomiky a zejména v podstatě charakteru konkurence a konkurenčního                boje. Domnívám se, že intenzita konkurenčního boje na trzích produktů ( v tomto výzkumu se                budeme  intenzivně    zabývat  problémem  stavební  výroby  a  výroby  stavebních  hmot  )  je                zejména  v současné  době  (  2008  -  2012  )  extrémně  vysoká  a  odborná  veřejnost  stojí  před                otázkou zda a pro koho je to dobré, resp. naopak komu to škodí.                       Domnívám se, že tato perioda, resp. cyklický vývoj a krizový stav pro podniky odvětví                stavebnictví je již dlouhý, tudíž dochází k přehodnocování základních myšlenkových procesů                v manažerských procesech, které se časem přenesou do praxe.                        Odborníci pohybující se v oblasti stavební výroby si kladou a zkoumají otázku – kam až                může  podnikový  vývoj  v této  oblasti  dospět  ?  Rovněž  dochází  mnohokrát  k mylnému                pojímání  konkurenceschopnosti  a  konkurence  samotné  vzhledem  k zákazníkovi  bez                                                                                           3                adekvátního porovnání skutečných konkurentů v daném odvětví či produktu.                                                                                 4                      Při  bleskovém  průzkumu  u 30  podniků  stavební  výroby    byly  položeny  3  zásadní                otázky, které byly následně precizovány s upřesněním:                  3                  Je skutečně konkurent podnik s obratem v řádech mld. Kč podniku s obratem několik miliónů Kč ročně, když                se potkají v soutěži o zakázku za 6 miliónů Kč ?                4                  Průzkum byl proveden v období leden, únor 2013 před konferencí k projektu M0200 ve 30 podnicích stavební                výroby v Jihomoravském kraji formou dotazníku, návratnost 22 dotazníků                                                            28","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                        1.  Co  očekává    podnikový    management  v souvislosti  se  stávajícím  a  budoucím                vývojem  konkurenčního  prostředí    v odvětví  stavební  výroby  (  jak  podnikový                management  vnímá  a hodnotí  následující  podnikové  ekonomické  údaje  ve  vztahu                k objektivnímu poklesu objemu stavební výroby v České republice ):                         ·  vývoj přidané hodnoty v roce 2012 proti 2011, resp. 2010.... ( v % )                      ·  tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb a jejich  podíl na výnosech                      ·  hospodářský výsledek před zdaněním                      ·  která část stavebních prací má na případném zisku  největší podíl...                      ·  růst vlastního jmění                      ·  objem celkových zásob                      ·  nárůst pohledávek po lhůtě splatnosti                      ·  nárůst závazků                      ·  podíl závazků na pasivech                      ·  podíl pohledávek na aktivech                      ·  rentabilita vlastního jmění (HV za účetní období / vlastní jmění )                      ·  podíl osobních nákladů na výnosech                      ·  ukazatel úrokového krytí (EBIT / úroky)                      ·  celková likvidita                      ·  pohotová likvidita                       2.  Jak  se  mění  charakteristiky  konkurenčního  prostředí  -  jde  především  o  ty                charakteristiky, které se odlišují nebo v blízké době odlišovat budou od toho, na co byly                dosud teorie a praxe zvyklé.                       Pouhé  konstatování  o  růstu  intenzity  konkurenčního  boje,  na  základě  objektivní                ekonomické recese v odvětví stavebnictví  považuji za nedostatečné. Je velmi nutné  hledat a                identifikovat  konkrétní  podnikové  charakteristiky,  jejichž  změny  konkurenci  přiostřují.                V této souvislosti je velmi důležité konstatování, že mnoho podnikových manažerů nevnímá                problematiku  stanovení  a definice  podnikových  charakteristik  jako  zásadní  problematiku                odlišení své činnosti od konkurence. Důležité mimo  výběru těchto charakteristik je následně                nutnost definovat právě v souvislosti s předešlým odstavcem, jak se mění a jaký mají vliv na                ekonomiku podniku:                         ·  kvalita                       ·  cena                       ·  bankovní garance                       ·  pracovní síla                       ·  záruky                       ·  vnější projev                       ·  značka podniku                       ·  certifikáty                       ·  vytrvalost a rychlost                       ·  jiné                                                                  29","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                        3. Jak chápe podnikový management pokles výkonnosti odvětví stavebnictví jako                celku.                         Výše uvedenou otázku považujeme v našem výzkumu za zcela zásadní, protože odráží                opravdovou nutnost tvorby nových forem podnikové strategie a opatření pro řízení podniku.                Management podniků se nás ptá při dotazování k našemu projektu zcela konkrétně …..….do                jaké  míry  je  pokles  výkonnosti  podniků  (  v  souvislosti  uvedené  premisy  )  stavební                výroby závislý na současném ekonomickém vývoji národní ekonomiky a snížení výkonu                odvětví  stavebnictví,  resp.  do  jaké  míry  je  schopen  podnikový  management  korigovat                interně chod podniku…?                       Další  zásadní  otázkou,  která  zazněla  v rámci  přípravy  projektu  a  společně                v konzultaci  s podnikovými  manažery  je  otázka,  zda  zcela  evidentní  pokles  stavební                výroby jako celku, snížení výkonnosti podniků a následně pokles počtů podniků stavební                výroby je  dokladem narovnání trhu na principu poptávky a nabídky, nebo se jedná o                bublinu  vytvořenou  v předešlých  letech  díky  benevolenci  v oblasti  zejména  veřejných                zakázek ?                        Otázky, na které budeme v našem výzkumu odpovídat, uvádět je, analyzovat a vytvářet                závěry,  budou  výsledkem  kladení  otázek  z výzkumného  vzorku  1500  podniků  stavební                výroby  a  podniků  na  výrobu  stavebních  hmot  v Jihomoravském  kraji  a  1500  podniků  ve                Vídni,  které  budeme  vzájemně  komparovat  a  kterými  se  zabývá  nejen  teorie  podnikové                ekonomiky,  ale  i  praxe  ve  smyslu  podnikových  vedení  a  různých  praktických  výzkumů                prováděných renomovanými zahraničními i domácími subjekty.                          V oblasti  přípravy  výzkumu  věnujeme  mimořádnou  pozornost  sběru  informací,                rešeršní  činnosti  a  metodické  přípravě.  V první  polovině  roku  2012  probíhala  především                metodická a organizační příprava empirického šetření, které vyústí do praktického výzkumu                na  1500  podnicích  stavební  výroby  a  výroby  stavebních  hmot  v Jihomoravském  kraji  a  na                území města Vídně v roce 2013. Významná část přípravy metodologické části bude nalezení                společných charakteristik pro české podniky a rakouské podniky pro vytvoření porovnávací                parity.  Vyhodnocení  proběhne    v druhé  polovině  roku  2013  a  mělo  by    odhalit  případné                rozdíly ve sběru informací v obou zemích. Současně podle zvolené metodiky bude v druhé                polovině  roku  2013  připravena  společná  publikace,  která  bude  společně  prezentována  na                mezinárodní konferenci v Brně a ve Vídni. Za účelem porovnání dosažených výsledků budou                uspořádány společné konference v Brně a ve Vídni včetně prezentace společné publikace.                         V empirické části bude pozornost věnována především odvětví stavebnictví  a výrobě                stavebních  hmot  (  CZ  NACE  ).  Dle  klasifikace  ekonomických  činností  používané  podle                metodiky  ČSÚ.  Z hlediska  velikosti  podniků  se  bude  jednat  o  podniky  malé  a  střední.                Z hlediska  právní  formy  se  bude  jednat  o  akciové  společnosti  a  společnosti  s ručením                omezeným. Velké podniky budou samostatně zpracovány formou případových studií ( např.                OHL ŽS Brno, IMOS Brno, UNISTAV Brno, Komfort Brno, Stavoprogres Brno apod. )                         Pro  pochopení  filozofie  našeho  výzkumu  budeme  vycházet  ze  skutečnosti,  že                konkurenceschopnost  podniku  je  schopnost  podniku  nabídnout  své  specifické  přednosti,                konkurenční  výhodu    a  tím  uspět  ve  vzájemné  hospodářské  soutěži.  Budeme  vycházet  ze                skutečnosti,  že  subjekty  se  nachází  v neidentiferentním  vztahu,  kde  podmínkou  úspěchu  je                vítězství  jednoho  subjektu.  Pro  úspěch  v soutěži  jsou  dokladem  a  důkazem  různé  finanční                ukazatele a zejména jeho dlouhodobá ziskovost ( viz. otázka 1).                                                              30","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  1  VÝCHOZÍ PŘEDPOKLADY, SITUACE V ODVĚTVÍ                       Z vývoje  stavební  výroby  a  údajů  poskytovaných  statistikou  je  zřejmé,  že  česká                stavební výroba se v posledním období ( 2008 - 2012 ) potýká s mimořádně silným propadem.                Tato  skutečnost  je  o  to horší,  že  ve  stavebnictví  se  projevují  faktory  setrvačnosti,  zejména                v sektoru  veřejných  investic,  a  proto  se  skutečný  dopad  poklesu  stavebnictví  projevuje  až                v   roce  2010,  2011,  případně  následujících  letech.  Nedostatkem  volných  investičních                prostředků  pro  účely  výstavby  trpí  i  privátní  sektor.  V neposlední  řadě  vidíme  v odvětví                stavebnictví  neochotu  bank  financovat  nové  projekty.  Jak  vyplývá  z údajů  Českého                statistického úřadu, recese ve stavebnictví zřejmě ještě neskončila a minimálně v roce 2012 se                bude dále prohlubovat i díky zvýšené sazbě DPH.                       Objevují se i odborné manažerské názory, že propad stavební výroby bude pokračovat                až  do  roku  2012  a  svoji  činnost  ukončí  až  20  %  podniků  stavební  výroby  [Štefl,  MFD,                13.7.2010].                       Menší počet zakázek zvyšuje konkurenční boj na trhu a tlačí ceny dolů. Velké stavební                společnosti  soutěží  o  zakázky,  které  byly  doménou  malých  a  středních  podniků,  dochází                k silně atomizovanému prostředí  a vytlačují tak menší hráče z trhu. I v roce 2012 a 2013 se                tedy dá očekávat velmi turbulentní prostředí, zánik mnoha stavebních podniků. Výraznou roli                v současné době hraje kvalitní podniková strategie a finanční zdraví podniku.                       Kde mají podniky stavební výroby a investoři hledat hlavní příčinu současného stavu ?                       Je zřejmé, že v roce 2009 a i v roce 2010 se projevuje naprosto nedostatečná poptávka                po stavebních výkonech jak ze strany soukromých investorů tak ze strany veřejných investorů                či zdrojů. Společnost CEEC Research uvádí omezení poptávky v roce 2010 až ve výši 100 %                proti 12 % v roce 2007 [MFD, 13.7.2010]. Toto číslo je pro odvětví podniku stavební výroby                alarmující  a  klade  před  podnikový  management  nové  výzvy  a  nutnost  razantních                vnitropodnikových změn myšlení zejména v oblasti tvorby a koncepce podnikové strategie,                která bude schopna reagovat na recesi v odvětví. Pro účely podpory k získání dotace na                tento společný projekt bylo osloveno v 10/2011  rychlým průzkumem 40 stavebních podniků                na  území  Jihomoravského  kraje,  přičemž    byl  zjištěn  v průměru  30  %    pokles  objemu                                                                             5                stavební výroby proti minulému roku ve srovnatelném období   . U projekčních prací se jedná                o  výpadek  až  60  %,  což  může  mít  fatální  důsledek  pro  realizaci  zakázek  v následujícím                období 2011 až 2012.                       Stavební výroba patří mezi základní pilíře odvětvové ekonomiky v České republice a je                důležitým  přispěvatelem  k tvorbě  HDP.    Z údajů  ČSÚ  je  vidět,  že  objem  stavebních  prací                dosáhl vrcholu v roce  2008 v objemu  547 601 mil. Kč, v roce 2009 došlo k poklesu cca o 5                %  proti roku 2009 a v roce 2010 došlo k poklesu o cca 11 % objemu stavební výroby v České                republice proti nejlepšímu roku tj. 2008. Podstatnou informací je, že pokles stavební výroby                pokračuje i v roce 2011 a 2012. Tyto údaje budou doplněny v průběhu výzkumu.                       Mezi základní charakteristiky stavební výroby, které ji zásadním způsobem odlišují od                jiných    průmyslových  odvětví  patří  především  mobilita  místa  uskutečňování  výkonů  a                produkce. Významným činitelem je délka výrobního cyklu, která je silně závislá na počasí a                 5                   Byly  zjištěny  i  případy,  kdy  pokles  stavební  výroby  byl  o  90  %  u  podniků,  které  se  věnovaly  vlastní                developerské činnosti                                                            31","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  roční  době,  zejména  v případě  otevřených  staveb  (  silnice,  dálnice,  vodohospodářské  díla,                zakládání staveb, hrubé stavby apod. ), rovněž významnou roli hraje doba alokace finančních                zdrojů,  což  je  patrné  zejména  u  veřejných  zakázek,  kde  platby  za  provedené  dílo  dosahují                prodlení  90 i více dnů od vystavení daňových dokladů, což má významný vliv na finanční                sílu a postavení podniků stavební výroby. Významným faktorem stavební výroby jsou vysoké                objemy a  hmotnost zpracovaných  materiálů, což má opět zásadní vliv na vnitropodnikové                procesy a jejich ekonomické zatížení, dále je to vyzrálost technologií, dlouhý inovační cyklus,                individuálnost  každého  výrobku  –  díla,  výroba  –  výstavba  pro  konkrétního  zákazníka,                požadavek  na  mobilitu  pracovní  síly,  nedostatek  kvalifikované  pracovní  síly  v oboru                stavebních  řemesel,  na  druhé  straně  schopnost  absorpce  nekvalifikované  pracovní  síly  a                vysoký  podíl  dělníků  cizích  národností,  což  může  vytvářet  problémy  v oblasti  lidských                vztahů.                        Významným faktorem ovlivnění stavební výroby je  vysoká citlivost na konjunkturální                změny resp. cykly v ekonomice a vysoká závislost na veřejných financích.                                                                                 6                      Významným  specifikem  stavebních  děl  je  jejich  životnost ,  která  se  pak  odráží  m.j.                v odpisové  části  podnikové  ekonomiky.  Dlouhá  životnost  staveních  díl  je  daná  především                použitím stavebních materiálů s dlouhou životností, jako jsou betonové prvky, cihly, kámen,                štěrk, písek, pálená keramika, maltoviny, ocelové stavební dílce, nátěrové hmoty a jiné.                       Z údajů  vývoje  národní  ekonomiky  a  vývoje  stavebních  prací  v uplynulém  období  je                vidět  silná  korelace  a  závislost  stavební  výroby  na  celkovém  vývoji  národní  ekonomiky                z mnoha důvodů, které budou analyzovány v samotném výzkumu.                        Silnou závislost stavební výroby na celkovém vývoji národní ekonomiky dokládá vývoj                stavební výroby v uplynulé dekádě. Po úsporných opatřeních vlády z let 1996 – 1997 došlo ke                konjunktuře,  zvýšení  investičních  aktivit  ze  strany  vlády,  veřejného  sektoru    i  soukromých                investorů s výjimkou roku 1999, kdy stavební výroba poklesla o 6,5 %. V následujících letech                došlo k obnovení růstu výkonnosti stavebnictví celkově bez vlivů počtu pracovních dnů na                                                         7                propočet dynamiky růstu stavební výroby.                      Růst  dynamiky  stavební  výroby  se  obnovil  v roce  2000  a  trval  až  do  roku  2008.                Největší propad od roku 2000 nastal v roku 2009, následně v 2010, 2011 a i předpokládané                výsledky roku 2012 nejsou optimistické ( viz tabulka).                       Velmi  důležitým  ukazatelem  je  porovnání  objemu  stavebních  prací  provedených                v tuzemska  a  v zahraničí,  kdy  mnoho  podniků  stavební  výroby  započítává  v rámci                konsolidované  uzávěrky  objemy  prací  v zahraničí  do  svého  celkového  objemu  stavebních                      8                prací.                         6                  Z hmotných produktů lidské činnosti je životnost stavebních děl nejdelší                7                  Stavební výroba je sezónní, proto je velmi náročné přepočítávat její dynamiku na počty pracovních dnů ve                fiskálním období                8                  Tento údaj podniky stavební výroby uvádí z důvodu kvalifikačních předpokladů ve veřejných zakázkách                                                            32","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  Tab. 1. Stavební práce „ S „  celkem v mil.Kč běžných cen                Rok       Stavební práce celkem      V tuzemsku        Nová  výstavba,  Pozn.                                                                       rekonstrukce,                                                                       modernizace                1999                        244067            241106             180680                2000                        265007            261084             197575                2001                        301784            295886             223697                2002                        317568            313569             233038                2003                        353879            349964             257185                2004                        402410            397121             292721                2005                        431426            425463             314844                2006                        472578            462980             343648                2007                        521487            507445             378587                2008                        547601            536013             398152                2009                        520877            507709             375917                2010                        488690            477793             356289                2011                        464021            451803             332217                2012                 440000 odhad                Zdroj:  ČSÚ, 2012, vlastní zpracování pro účely výzkumu                       Příznivý vývoj stavební výroby a na něj navazujícího odvětví výroby stavebních hmot                byl v 1998 až 2008 ( s výjimkou malého poklesu v roce 1998 ) výrazně ovlivněn především                realizací  staveb  investičního  charakteru  (  vládní  pobídky  Zemanovy  vlády  ),  výstavbou                dopravní  infrastruktury,  velkých  administrativně  –  obchodních  center,  supermarketů,                hypermarketů,  sportovních  staveb,  rovněž  bytovou  výstavbou  do  čehož  lze  započítat  domy                s pečovatelskou  službou,  domovy  důchodců,  individuální  bytovou  výstavbu  s příspěvkem                státu i bez něho.                        Významným  ukazatelem  stavební  výroby  je  rovněž  objem  projektových  prací  a                vydaných  stavebních  povolení.  Podle  počtu  vydaných  stavebních  povolení  zejména  pro                dopravní stavby a zahraniční investice v letech 2008 až 2011 se zdá, že vývoj stavební výroby                je kontinuální, což je vidět i z růstu orientační hodnoty staveb samotných až do roku 2008,                poté vývoj ukazuje, že recese ve stavební výrobě je skutečností. Počet vydaných stavebních                                                                                               9                povolení a orientační hodnotu staveb v letech 2008 až 2011 ukazuje tabulka č. 2.   a následně                grafy.                                      9                  V tabulce není rozlišení stavebních povolení na novou výstavbu  a povolení na na změny před dokončením                                                            33","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  Tab. 2. Vydaná stavební povolení                Rok                Počet        SP  Orientační             Počet          Pozn.                                   celkem            hodnota mil. Kč       nových bytů                 1999               167536            238732                34019                2000               169574            229955                32087                2001               149244            236375                29407                2002               140822            242212                35097                2003               149339            286228                38927                2004               156622            315072                39944                2005               142941            325824                41628                2006               135391            360945                43747                2007               117384            357708                43796                2008               122242            390836                43531          Ind. 99,4                Zdroj:  ČSÚ, 2012, vlastní zpracování pro účely výzkumu                       Výrazné  oživení stavební výroby se neočekává ani v roce 2012. Z tabulky  č. 3 vyplývá                trvalý pokles stavební produkce, což může mít velmi negativní důsledky pro řadu stavebních                podniků, zaměstnanost a vývoj investiční činnosti do budoucna.                 Tab. 3, Stavebnictví od roku 1994                                      Index         Index                         Index       stavební      stavební     Stavební práce                 Orientační                                                                                    Počet       hodnota                       stavební     produkce ,    produkce ,  provedené podle                       produkce      pozemní      inženýrské  dodavatelských      vydaných     vydaných                                                                                  stavebních  stavebních                      (meziroční)  stavitelství   stavitelství    smluv \"S\"        povolení     povolení                         (v %)     (meziroční)  (meziroční)        (mil.Kč)                     (mil.Kč)                                      (v %)         (v %)                1996             .             .              .          232 624            .             .                1997             .             .              .          247 855            .             .                1998             .             .              .          250 834            .             .                1999             .             .              .          244 067     167 536       238 732                2000             .             .              .          265 007     169 574       229 955                 2001        110,4         110,5          110,0           301 784     149 244       236 375                2002        103,0         102,7          104,3           317 568     140 822       242 212                2003        109,3         105,5          121,6           353 879     149 339       286 228                2004        108,8         107,4          112,9           402 410     153 622       315 072                2005        105,2         104,9          105,8           431 426     142 941       325 824                2006        106,0         105,0          108,8           472 578     135 391       360 945                2007        107,1         110,7           97,9           521 487     117 384       357 708                2008        100,0           96,5         109,9           547 601     122 242       390 836                2009         99,1           93,1         114,1           520 877     112 674       407 611                2010         92,9           92,9          92,8           488 690     105 743       398 839                2011         89,6           89,8          89,9           464021                    388964                2012         84,7           84,9          85,1     440000 odhad                 Zdroj: ČSÚ, zpracování pro účely výzkumu, 2012                                                             34","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                        Oživení stavební výroby nelze očekávat ani v letošním roce 2012. Tento stav je vyvolán                m.j. poklesem objemu státních a zahraničních zakázek,  který vyvolává následně významný                pokles  růstu  produkce  a  produktivity  práce  ve  stavebnictví  a  potvrzuje  tak  trvalý  pokles                stavební výroby jako celku.                        ČSÚ udává meziroční pokles stavební výroby v lednu 2012 ve výši – 5,3 % což lze                pokládat za indikátor vývoje stavebnictví pro letošní rok 2012.  Na pokles stavební výroby                reaguje i nízká produktivita práce a pokles spotřeby stavebních produktů.                       Objem stavební výroby má nicméně od roku 2008 klesající charakter  a omezuje                výrazným způsobem tvorbu HDP a rozvoje odvětví jako celku.                       Tento pokles stavební produkce úzce souvisí se státními i zahraničními zakázkami  a                nízkou srovnávací základnou v uplynulém období.                       Pokles stavební výroby výrazně omezuje její dynamiku a nesporně produktivitu práce                zejména v následujících oblastech:                          ·  Stavební  podniky s 1 000 a více zaměstnanci                         ·  Nízká  výstavba inženýrských staveb (železniční koridory, dálnice, vodní cesty)                         ·  stavební práce v zahraničí                       I  v    roce  2012  bude  tudíž,  zřejmě  i  na  základě  meziročního  poklesu  docházet                k významným  změnám  v  oblasti  stavebních  zakázek  zejména  v oblasti  struktury  prací,                v oblasti toku investic a v neposlední řadě v oblasti podnikového managementu.                       Již ke konci roku 2011 zaznamenáváme snížený objem zakázek ve všech strukturách                stavebních  činností,  k poklesu  došlo    u  nové  výstavby,  rekonstrukcí  a  modernizací,  dále  u                vodohospodářských staveb,  meziroční pokles objemu zakázek byl zaznamenán u nebytových                budov nevýrobních, u inženýrských staveb. Menší pokles byl rovněž u zakázek na bytovou                výstavbu, kde však ještě působil multiplikační efekt DPH.                       Vývoj stavebnictví byl v prosinci 2011 mírně příznivý. Vzhledem k mírnému podzimu a                nástupu zimy byl „ pokles „ stavební výroby pouze  3,1 %. Pokud uvážíme, že k výrazným                poklesům stavební výroby došlo již v letech 2009 (-0,1 %) a zejména   2010 (-7,1 %), tak                můžeme  konstatovat,  že  pokles  stavební  výroby  pokračoval  i  v roce  2011,  ale  na  základě                růstu v prosinci o 13,8 %  došlo ke kladného výsledku za poslední čtvrtletí 2011 a tím se                zmírnil  celý  rok  2011.  Z výše  uvedeného  lze  sice  konstatovat  tento  vývoj,  ale  skutečné                výsledky  mohou  být  výrazně  ovlivněny  zejména  předfakturací  kvůli  změně  DPH,  což  se                přenáší následně do roku 2012.                         Celkově  lze  konstatovat,  že  odhad  objemu  stavebních  prací  i  v roce  2012    je  stále                velmi nízký, má klesající tendenci a omezuje růst stavební výroby.                        V roce 2010  vyvíjelo stavební činnost celkem 1644 ( viz tabulka 4 ) společností, které                realizovaly stavební práce ve výši 360357 mil. Kč.                                                                    35","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  Tab. 4, průměrný počet podniků                     ČR, kraje      Průměrný  Základní stavební výroba (mil. Kč)  Průměrný  Průměrná                                       počet      celkem             z toho           evidenční      hrubá                                     podniků                                            počet       měsíční                                                             pozemní  inženýrské    zaměstnanců  mzda (Kč,                                                            stavitelství  stavitelství   (fyz. osoby)  fyz. osoby)                 Česká republika            822     190 087       66 999     114 610       106 641      28 611                  Hlavní     město                                           148       76 308      16 723      54 957        32 645      34 161                  Praha                  Středočeský kraj           65       9 357       4 276       4 903         6 656      26 167                  Jihočeský kraj             58      13 154       4 489       8 628         8 206      29 553                  Plzeňský kraj              39       5 661       1 465       4 167         3 904      25 999                  Karlovarský kraj           23       2 219       1 693         498         1 635      21 635                  Ústecký kraj               64      13 389       6 080       7 244         6 891      28 009                  Liberecký kraj             22       3 859       1 980       1 771         1 953      27 552                  Královéhradecký                                             38       4 862       3 019       1 756         4 038      24 209                  kraj                  Pardubický kraj            46       6 712       2 233       4 017         4 578      23 619                  Kraj Vysočina              42       6 597       4 159       2 124         5 086      24 913                  Jihomoravský               97      23 389       8 479      13 328        12 892      27 100                  kraj                  Olomoucký kraj             35       4 763       3 129       1 627         3 434      26 423                  Zlínský kraj               56       7 817       3 547       3 859         5 603      24 479                  Moravskoslezský                  kraj                       89      11 999       5 725       5 731         9 121      24 746                 Zdroj: ČSÚ, zpracování pro účely výzkumu, 2012                ZÁVĚR                      Situace v odvětví stavebnictví v České republice objektivně není nejlepší. Výše uváděna                čísla, komentáře a názory představitelů podnikatelské a manažerské sféry konstatují, že právě                rok  2012  a 2013  budou  zlomem  pro  celé  odvětví.  Podaří  –  li  se  zastavit  propad  stavební                výroby,  podaří  se  zastavit  propad  HDP  v daném  sektoru  a pomocí  ekonomických                mechanizmů dojde k oživení trhu. Na druhé straně musíme brát do úvahy, že se  „vyčistí „                prostor  pro  jiné  hráče,  jiné  dravější  podniky  přesně  podle  teorie  pravých  a nepravých                strategických operací.[5]                        Naším výzkumem budeme nadále sledovat dané odvětví a výsledky, které očekáváme                po  zpracování  všech  údajů  výzkumu  počátkem  roku  2014,    budou  podle  mého  názoru,                zajímavé pro oblast makroekonomickou, pro oblast podnikovou a v neposlední řadě pro oblast                teoretickou v oblasti výuky managementu či jiných oborů podnikové ekonomiky.                 LITERATURA                [1] AAKER, D. A. Brand building:budování značky : vytvoření silné značky a její úspěšné                     zavedení na trh. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 312 s. ISBN 80-7226-885-6.                [2] CRAINER,S., Moderní management-Základní myšlenkové směry, 1.vydání, Praha,                     Management Press, 2000,250 s.,ISBN 80-7261-019-8                                                              36","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  [3] DRUCKER, P. F. Výzvy managementu pro 21. století. Přel. P. Medek. 1. vydání, Praha:                     Management Press, 2000. 187 s. ISBN 80-7261-021-X                [4] HAMEL,G.-PRAHALAD.C.K.  Competing  for  the  Future,  Boston  :  Harvard  Business                    School Press, 1996, 357 s., ISBN 0-87584-716-1                [5] KOVÁŘ,F.-  KRCHOVÁ,H.  Strategický  management,  Vysoká  škola  ekonomie                     a managementu,2007, 178 s., ISBN 978-80-86370-29-5                                                                                                                                    37","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                        ENTWICKLUNG DER ÖSTERREICHISCHEN BAUBRANCHE                                    WÄHREND DER WIRTSCHAFTSKRISE                   DEVELOPMENT OF THE AUSTRIAN CONSTRUCTION INDUSTRY                                       DURING THE ECONOMIC CRISIS                                                                        10                                                   Veronika Schöllauf                   Zusammenfassung                Dieser  Beitrag  zeigt  die  Entwicklung  der  österreichischen  Baubranche  und  deren                Subbranchen  während  der  Wirtschaftskrise  anhand  ausgewählter  Indikatoren.  Die                verwendeten Daten der STATISTIK AUSTRIA zu Unternehmens- und Beschäftigtenzahlen,                Unternehmensneugründungen  und  -schließungen,  Erfolgskennzahlen  wie  Umsatz,                Personalaufwand, Investitionen, Produktionswert, Bruttowertschöpfung zu Faktorkosten und                Bruttobetriebsüberschuss  sowie  Konjunkturindikatoren  wie  Baukosten-,  Baupreis-,                Auftragseingangsindex,  Wirtschaftswachstum  und  Exportintensität  geben  dabei  einen                umfassenden Überblick über maßgebliche Einflüsse der gesamtwirtschaftlichen Entwicklung                der letzten fünf bis sieben Jahre auf die Entwicklung der Baubranche.                 Key words                Baubranche, Österreich, Wirtschaftskrise                  Abstract                This paper shows the development of the Austrian construction industry and its sub-sectors                during the economic crisis by means of selected indicators. The used data of the STATISTIK                AUSTRIA  concerning  numbers  of  companies  and  employees,  start-ups  and  company                closures, performance indicators like total revenue, personnel expenses, capital expenditure,                production  value,  gross  value  added  at  factor  costs,  gross  operating  surplus  as  well  as                economic  indicators  like  construction  cost,  construction  price  and  new  orders  indices,                economic growth and export intensity give a comprehensive overview of important impacts of                the  development  of  the  overall  economy  on  the  development  of  the  construction  industry                during the last five to seven years.                 Key words                Construction industry, Austria, economic crisis                 EINLEITUNG                      In den vergangenen Jahren durchlebten Unternehmen weltweit wirtschaftlich schwierige                Zeiten.  Insbesondere  traf  die  Wirtschaftskrise  auch  die  Baubranche,  die  vor  allem  durch                                                                                                    12                                               11                sinkende  öffentliche  Aufträge   sowie  verschärften  Preis-  und  Konkurrenzdruck   vor                wirtschaftliche  Herausforderungen  gestellt  wurde  und  im  von  der  Europäischen  Union                    10                   Mag.  Veronika  Schöllauf,  Währinger  Gürtel  97,  1180  Wien,  +43  (1)  476  77-5769,  +43  (1)  476  77-5704,                veronika.schoellauf@fh-wien.ac.at                Na konferenci prezentoval priv.-doz. Dr. Mag. Alexander Keßler, vedoucí řešitelského tým FH Wien                11                  [2] vgl. Frühmann 2010                12                  [1] vgl. Fokusgruppe 2012                                                            38","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  geförderten  Projekt  „Die  Entwicklung  von  KMU  in  der  Baubranche  in  den  Grenzregionen                                               13                von Österreich und Tschechien“  in den Fokus gerückt wird.                                                                                     14             15                      Der  folgende  Beitrag  zeigt  anhand  von  Leistungs-,  Struktur- ,  Konjunktur-   und                                                                                         17                          16                Preisdaten   sowie  anhand  von  Daten  zur  Unternehmensdemografie ,  wie  sich  die                österreichische Baubranche während der Wirtschaftskrise entwickelt hat.                1  GLIEDERUNG DER BAUBRANCHE NACH ÖNACE 2008                      Die   ÖNACE       2008    ist   die   österreichische   Version   der   europäischen                Wirtschaftstätigkeitenklassifikation  NACE  Rev.  2,  die  grundlegend  überarbeitet  wurde  und                der ÖNACE 2003 nachfolgte. NACE bezeichnet dabei abgekürzt Nomenclature générale des                activités  économiques  dans  les  communautés  européennes  (Allgemeine  Systematik  der                Wirtschaftszweige  in  den  Europäischen  Gemeinschaften).  Diese  Systematik  dient  zur                Klassifizierung von Unternehmen, Betrieben, Arbeitsstätten, etc. und bildet einen Rahmen zur                                                             18                Erhebung unterschiedlicher statistischer Daten.                      Die österreichische Baubranche ist wie folgt untergliedert:                                                                                 19                Tabelle 1 Gliederung der österreichischen Baubranche nach ÖNACE 2008                  F   BAU                   41   Hochbau                        41.1  Erschließung von Grundstücken; Bauträger                                                      41.2  Bau von Gebäuden                   42   Tiefbau                        42.1  Bau von Straßen und Bahnverkehrsstrecken                                                      42.2  Leitungstiefbau und Kläranlagenbau                                                      42.9  Sonstiger Tiefbau                   43   Vorbereitende                  43.1  Abbrucharbeiten und vorbereitende                       Baustellenarbeiten,                    Baustellenarbeiten                       Bauinstallation und sonstiges   43.2  Bauinstallation                       Ausbaugewerbe                  43.3  Sonstiger Ausbau                                                      43.9  Sonstige spezialisierte Bautätigkeiten                        Sämtliche nachfolgenden Daten der Baubranche wurden aus der statistischen Datenbank                                                                                                         20                STATcube  der  STATISTIK  AUSTRIA  gezogen,  wobei  auf  Leistungs-  und  Strukturdaten                                                                                                         22                                       21                sowie Konjunkturdaten  der Baubranche, statistische Daten zur Unternehmensdemografie                              23                und Preisdaten  zurückgegriffen wurde.                 13                  Ein Projekt im Programm „Europäische Territoriale Kooperation (ETZ) Tschechien – Österreich 2007 bis                2013“ kofinanziert durch die Europäische Union aus dem Europäischen Fonds für regionale Entwicklung                14                  [5] vgl. www.statistik.at 2012a                15                  [6] vgl. www.statistik.at 2012b                16                  [8] vgl. www.statistik.at 2012d; [9] 2012e                17                  [7] vgl. www.statistik.at 2012c                18                  [4] vgl. www.statistik.at 2008                19                  [4] vgl. www.statistik.at 2008                20                  [5] vgl. www.statistik.at 2012a                21                  [6] vgl. www.statistik.at 2012b                22                  [7] vgl. www.statistik.at 2012c                23                  [8] vgl. www.statistik.at 2012d; [9] 2012e                                                            39","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  2  UNTERNEHMENSANZAHL IN DER BAUBRANCHE                      Die  österreichische  Baubranche  wird  hinsichtlich  der  Unternehmensanzahl  von  der                Branche der sonstigen Bautätigkeiten (vorbereitende Baustellenarbeiten, Bauinstallation und                sonstiges  Ausbaugewerbe)  dominiert.  In  den  Jahren  2008  bis  2010  lag  der  Anteil  der                Unternehmen des Baunebengewerbes gemessen an der Gesamtunternehmensanzahl bei rund                83,5 % (Abbildung 1). Wie in der Grafik ersichtlich, stieg die Gesamtanzahl der Unternehmen                zwischen  2008  und  2010  von  29.837  auf  31.196  um  rund  4,6 %.  Dieser  Anstieg  ist                hauptsächlich  auf  die  steigende  Unternehmensanzahl  im  Baunebengewerbe  um  5,1 %                zurückzuführen. Die Anzahl der Unternehmen im Hoch- bzw. Tiefbau stieg hingegen nur um                rund 2,0 % bzw. 1,4 % an.                                    35 000                                  30 000                                  25 000                                  20 000                                                  2008                                  15 000                                                                                          2009                                  10 000                                                                                          2010                                   5 000                                      0                                           Hochbau    Tiefbau      Sonst.    GESAMT                                                                Bautätigkeiten                                                                      24                Abbildung 1 Unternehmensanzahl nach Branchen 2008 – 2010                       Hinsichtlich der Verteilung der Unternehmen über die Bundesländer ist klar zu sehen,                dass im Jahr 2010 Niederösterreich und Wien diejenigen Bundesländer waren, in denen mit                18 %    und    17 %    die   meisten    Bauunternehmen      relativ   zur   österreichweiten                Gesamtunternehmenszahl  ansässig  waren  (Abbildung  2).  Dieses  Faktum  unterstreicht  die                Relevanz der Befragung von Unternehmen in den Bundesländern Wien und Niederösterreich                im Rahmen der Studie „Die Entwicklung von KMU in der Baubranche in den Grenzregionen                von Österreich und Tschechien“.                                                         4%                                                17%      7%         Burgenland   Kärnten                                                                     Niederösterreich  Oberösterreich                                             5%             18%                                                                    Salzburg     Steiermark                                             11%                                                                    Tirol        Vorarlberg                                                           16%                                                14%                 Wien                                                      8%                                                                     25                Abbildung 2 Unternehmensanzahl nach Bundesländern 2010                       In  Bezug auf die Unternehmensanzahl nach  Beschäftigten- und Umsatzgrößenklassen                wird  deutlich,  dass  vor  allem  kleine  Unternehmen  mit  einer  Anzahl  von  bis  zu  neun                Beschäftigten  bzw.  mit  einem  Umsatz  von  bis  zu  einer  Million  Euro  die  Baubranche  mit                einem  jeweiligen  Anteil  von  etwa  80 %  an  der  Gesamtunternehmensanzahl  dominieren                (Abbildung  3  und  Abbildung  4).  Diese  Tatsache  hängt  stark  mit  der  bereits  erwähnten                 24                  [5] vgl. www.statistik.at 2012a                25                  [5] vgl. www.statistik.at 2012a                                                            40","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  Dominanz  der  sonstigen  Bautätigkeiten  zusammen,  da  der  Umsatz  und  die                Beschäftigtenanzahl  pro  Unternehmen  im  Baunebengewerbe  im  Vergleich  zum  Hoch-  und                Tiefbau relativ gering sind.                                   6% 2%                                   3%               0 bis 999                                                   0 bis 9          16%                             11%                                                                                         1.000 bis 4.999                                                   10 bis 19                                                                                         5.000 bis 19.999                                                   20 bis 49                                                                                         20.000 bis 49.999                                                   50 bis 249                                       81%         250 und mehr               80%        50.000 und mehr                                                                                        Umsatz in 1.000 EUR                 Abbildung 3 Unternehmensanzahl nach           Abbildung 4 Unternehmensanzahl nach                                                                                           27                                       26                Umsatzgrößenklassen 2010                      Beschäftigtengrößenklassen 2010                       Sowohl  die  Entwicklung  der  Unternehmensneugründungen  als  auch  jene  der                Unternehmensschließungen wurden durch die Wirtschaftskrise erheblich beeinflusst. Die Zahl                der  Unternehmensneugründungen  sank  zwischen  2006  und  2009  von  2.802  auf  2.378  um                15,1 %  (Abbildung  5),  wohingegen  sich  bei  den  Unternehmensschließungen  mit  einem                Anstieg von 1.795 auf 1.966 um 9,5 % in diesen Jahren ein  gegenläufiger Trend erkennen                lässt  (Abbildung  6).  Die  Entwicklung  der  Neugründungen  und  der  Schließungen  der                Bauunternehmen  gesamt  verläuft  parallel  zu  jener  der  Unternehmen  im  Baunebengewerbe,                die die Gesamtentwicklung damit am stärksten beeinflusst.                   3 000                                         3 000                 2 500                                         2 500                 2 000                                         2 000                 1 500                                         1 500                 1 000                                         1 000                   500                                          500                    0                                             0                        2004  2005  2006  2007  2008  2009  2010     2004  2005  2006  2007  2008  2009  2010                          Bau                Hochbau                   Bau                Hochbau                         Tiefbau            Sonst. Bautätigkeiten     Tiefbau            Sonst. Bautätigkeiten                  Abbildung 5 Unternehmensneugründungen nach    Abbildung 6 Unternehmensschließungen nach                                   28                                                                                 29                Branchen 2004 – 2010                          Branchen 2004 – 2010                 3  BESCHÄFTIGTENANZAHL IN DER BAUBRANCHE                      In  den  Jahren  2008  bis  2010  betrug  der  Anteil  der  Beschäftigten  im  Hochbau  rund                22 %, im Tiefbau etwa 14 % und im Baunebengewerbe ca. 65 % (Abbildung 7). Damit ähnelt                diese  Verteilung  jener  der  Anzahl  der  gesamten  Unternehmen  in  der  Baubranche.  Die                Vorherrschaft  des  Baunebengewerbes  ist  zwar  nach  wie  vor  evident,  allerdings  in  einem                  26                  [5] vgl. www.statistik.at 2012a                27                  [5] vgl. www.statistik.at 2012a                28                  [7] vgl. www.statistik.at 2012c                29                  [7] vgl. www.statistik.at 2012c                                                            41","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  geringeren Ausmaß, da die Unternehmen im Hoch- und Tiefbau tendenziell größer als jene im                Baunebengewerbe sind und somit eine höhere Beschäftigtenzahl aufweisen.                       Der  Anteil  der  unselbständig  Beschäftigten  betrug  zwischen  2008  und  2010  im                Hochbau etwa 97 %, im Tiefbau rund 99 % und im Baunebengewerbe ca. 89 %.                                      300 000                                    250 000                                    200 000                                                                                   2008                                    150 000                                                                                   2009                                    100 000                                                                                   2010                                     50 000                                         0                                             Hochbau   Tiefbau   Sonst.   GESAMT                                                              Bautätigkeiten                                                                     30                Abbildung 7 Beschäftigtenanzahl nach Branchen 2008 – 2010                       Bei Betrachtung der Verteilung der Beschäftigten über die Bundesländer (Abbildung 8)                zeigt sich ein ähnliches Bild wie in Abbildung 2. 19 % aller Beschäftigten in der gesamten                Baubranche sind in Wien tätig, 17 % in Niederösterreich.                                                    3%                                           19%      8%         Burgenland   Kärnten                                                               Niederösterreich  Oberösterreich                                        5%             17%                                                               Salzburg     Steiermark                                       9%                                                               Tirol        Vorarlberg                                          13%         18%                                                               Wien                                                8%                                                                    31                Abbildung 8 Beschäftigtenanzahl nach Bundesländern 2010                       Gemessen  am  Gesamtumsatz,  der  in  der  Baubranche  erwirtschaftet  wird,  zeigt  sich                erneut die Wichtigkeit von kleineren und mittleren Bauunternehmen. 59 % aller Beschäftigten                sind in Unternehmen tätig, die bis zu fünf Millionen Euro Umsatz verzeichnen (Abbildung 9).                                                     15%                  0 bis 999                                                            30%        1.000 bis 4.999                                               8%                                                                       5.000 bis 19.999                                                                       20.000 bis 49.999                                               18%                                                                       50.000 und mehr                                                         29%                                                                     Umsatz in 1.000 EUR                 Abbildung 9 Beschäftigtenanzahl nach Umsatzgrößenklassen 2010 32                 30                  [5] vgl. www.statistik.at 2012a                31                  [5] vgl. www.statistik.at 2012a                32                  [5] vgl. www.statistik.at 2012a                                                            42","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  4  ERFOLGSDATEN DER BAUUNTERNEHMEN                      Wie Abbilung 10 deutlich zeigt, ist der Umsatz pro Unternehmen im Tiefbau mit rund                8,81 Mio. Euro gefolgt vom Hochbau mit etwa 2,85 Mio. Euro und dem Baunebengewerbe                mit  ca.  770.000  Euro  am  höchsten.  Der  Umsatz  pro  Unternehmen  in  der  gesamten                Baubranche sank von 2008 bis 2010 um etwa 5,1 %. Betrachtet man den Gesamtumsatz der                Baubranche (Abbildung 11), so trägt der Hochbau etwa 28 %, der Tiefbau rund 24 % und das                Baunebengewerbe ca. 48 % bei. Der hohe Umsatzanteil des Baunebengewerbes ist auf dessen                hohen  Anteil  der  Unternehmensanzahl  an  der  Gesamtanzahl  der  Unternehmen  in  der                Baubranche zurückzuführen, auf den bereits in Abbildung 1 Bezug genommen wurde.                   10 000 000                                     in Mio. €                                                                50 000                  8 000 000                                                                40 000                  6 000 000                                                                30 000                  4 000 000                                                                20 000                  2 000 000                                     10 000                        0                                            0                           Hochbau   Tiefbau   Sonst.   GESAMT          Hochbau   Tiefbau   Sonst.   GESAMT                                             Bautätigkeiten                              Bautätigkeiten                                  2008   2009  2010                            2008  2009   2010                  Abbildung 10 Umsatz pro Unternehmen 2008 –    Abbildung 11 Gesamtumsatz der Baubranche 2008                                                                    34                    33                2010                                          – 2010                       Der Personalaufwand in der gesamten Baubranche und im Hochbau blieb in den Jahren                2008  bis  2010  relativ  konstant  (Abbildung  12).  Im  Tiefbau  sank  der  Personalaufwand  um                etwa 8,4 %, im Baunebengewerbe stieg er um ca. 5,0 % an.                       Die Gesamtinvestitionen verzeichneten zwischen 2008 und 2010 einen Rückgang von                rund  6,2 %  (Abbildung  13).  Am  stärksten  gingen  die  Investitionen  dabei  mit  28,7 %  im                Tiefbau zurück, der besonders stark von der Wirtschaftskrise betroffen war.                  in Mio. €                                       in Mio. €                 12 000                                           1 200                10 000                                           1 000                 8 000                                            800                 6 000                                            600                 4 000                                            400                  2 000                                            200                    0                                                 0                        Hochbau   Tiefbau    Sonst.  GESAMT             Hochbau   Tiefbau   Sonst.   GESAMT                                          Bautätigkeiten                                  Bautätigkeiten                                2008  2009  2010                                2008  2009   2010                 Abbildung 12 Personalaufwand nach Branchen    Abbildung 13 Investitionen nach Branchen 2008 –                                                                  36                2008 – 2010                                   2010                          35                  33                  [5] vgl. www.statistik.at 2012a                34                  [5] vgl. www.statistik.at 2012a                35                  [5] vgl. www.statistik.at 2012a                36                  [5] vgl. www.statistik.at 2012a                                                            43","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                        Sowohl  der  Umsatz  pro  Beschäftigtem  insgesamt  als  auch  der  Personalaufwand  pro                Beschäftigtem  bewegten  sich  von  2008  bis  2010  auf  einem  relativ  konstanten  Niveau                (Abbildung  14,  Abbildung  15).  Lediglich  der  Tiefbau  verzeichnete  im  Jahr  2009  einen                Umsatzeinbruch  von  etwa  7,4 %,  der  allerdings  im  darauffolgenden  Jahr  sogar                überkompensiert  wurde  und  von  2008  bis  2010  insgesamt  zu  einer  Zunahme  von  4,7 %                führte. Der Anteil des Personalaufwands der gesamten Baubranche am Gesamtumsatz betrug                in diesen Jahren etwa 25 %.                  300 000                                      300 000                 250 000                                      250 000                  200 000                                      200 000                 150 000                                      150 000                 100 000                                      100 000                 50 000                                        50 000                     0                                            0                         Hochbau   Tiefbau   Sonst.   GESAMT          Hochbau   Tiefbau   Sonst.   GESAMT                                          Bautätigkeiten                                Bautätigkeiten                                2008  2009  2010                             2008  2009  2010                 Abbildung 14 Umsatz pro Beschäftigtem 2008 –   Abbildung 15 Personalaufwand pro Beschäftigtem                                                                        38                    37                2010                                          2008 – 2010                                           39                                                                                         40                      Der Produktionswert  (Abbildung 16) und die Bruttowertschöpfung  (Abbildung 17)                zu  Faktorkosten  der  gesamten  Baubranche  reduzierten  sich  zwischen  2008  und  2010  um                5,2 %  bzw.  10,5 %.  Auf  diese  negativen  Entwicklungen  nahm  vor  allem  der  Tiefbau                maßgeblich  Einfluss  und  zwar  mit  Abnahmen  des  Produktionswerts  und  der                Bruttowertschöpfung zu Faktorkosten um 19,0 % bzw. 32,8 %.                  in Mio. €                                   in Mio. €                50 000                                       20 000                 40 000                                                             15 000                30 000                                                             10 000                20 000                                                              5 000                10 000                    0                                            0                        Hochbau   Tiefbau   Sonst.   GESAMT         Hochbau   Tiefbau    Sonst.   GESAMT                                         Bautätigkeiten                               Bautätigkeiten                               2008   2009  2010                            2008  2009  2010                 Abbildung 16 Produktionswert nach Branchen    Abbildung 17 Bruttowertschöpfung zu                          41                                                                                                  42                2008 – 2010                                   Faktorkosten nach Branchen 2008 – 2010                 37                  [5] vgl. www.statistik.at 2012a                38                  [5] vgl. www.statistik.at 2012a                39                   „Der  Produktionswert  misst  den  tatsächlichen  Produktionsumfang  der  Einheit  auf  der  Grundlage  der                Umsatzerlöse,  einschließlich  der  Vorratsveränderung  und  des  Wiederverkaufs  von  Waren  und                Dienstleistungen.“ ([5] www.statistik.at 2012a)                40                  „Bruttowertschöpfung zu Faktorkosten: Umsatzerlöse minus Vorleistungen = Leistung des Unternehmens.                Durch  Addition  der  Subventionen  und  durch  Subtraktion  der  Steuern  und  Abgaben  ergibt  sich  die                Bruttowertschöpfung zu Faktorkosten.“ ([5] www.statistik.at 2012a)                41                  [5] vgl. www.statistik.at 2012a                                                            44","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                                                                                                            43                      Ein noch stärkerer Einbruch lässt sich bei Betrachtung des Bruttobetriebsüberschusses                (Abbildung 18) feststellen. Der Rückgang des Bruttobetriebsüberschusses von 2008 bis 2010                in  der  gesamten  Baubranche  betrug  30,6 %.  Am  stärksten  betroffen  war  wiederum  der                Tiefbau, der mit einem markanten Einbruch von 70,2 % konfrontiert war. Der Hochbau sah                sich  einer  Reduktion  des  Bruttobetriebsüberschusses  um  25,4 %  gegenüber.  Im                Baunebengewerbe fiel der Rückgang mit 13,6 % im Vergleich zu den anderen Branchen am                geringsten aus.                                  in Mio. €                                 6 000                                 5 000                                 4 000                                                                                      2008                                 3 000                                                                                      2009                                 2 000                                                                                      2010                                 1 000                                   0                                        Hochbau    Tiefbau     Sonst.    GESAMT                                                            Bautätigkeiten                                                                          44                Abbildung 18 Bruttobetriebsüberschuss nach Branchen 2008 – 2010                 5  KONJUNKTURDATEN DER BAUBRANCHE                                                         45                   46                      Die Entwicklungen des  Baukosten-  und Baupreisindex  von 2006 bis 2012 sind in                den  Abbildung  19  und  Abbildung  20  ersichtlich.  Den  Indizes  liegt  das  Basisjahr  2005  zu                Grunde,  dessen  Wert  mit  100  angesetzt  wurde.  Die  Indizes  umfassen  den  Wohnhaus-  und                Siedlungsbau, die dem Hochbau zuzuordnen sind, und den Straßen- und Brückenbau, die zwei                Teilkategorien des Tiefbaus darstellen. Sowohl die Baukosten- als auch die Baupreisindizes                verzeichneten  in  den  vergangenen  sechs  Jahren  einen  stetigen  Anstieg,  wobei  die                Baukostenindizes stärker als die Baupreisindizes anstiegen. Bei den Baukostenindizes stieg                jener des Straßenbaus im Jahr 2012 auf 137,2 und damit am stärksten. Die Baukostenindizes                des Wohnhaus- und Siedlungsbaus bzw. des Brückenbaus stiegen auf 124,5 bzw. 123,0. Auch                bei den Baupreisindizes stieg jener des Straßenbaus am stärksten auf 128,7 im Jahr 2012. Die                Baupreisindizes des Wohnhaus- und Siedlungsbaus bzw. des Brückenbaus stiegen hingegen                nur  auf  123,0  bzw.  123,9.  Auffällig  und  in  der  Abbildung  19  gut  zu  erkennen  ist  der                temporäre Einbruch des Baukostenindex im Jahr 2009, der vor allem im Bereich des Tiefbaus                und im Speziellen im Brückenbau deutlich zu sehen ist. Der Baupreisindex präsentiert sich                hingegen nicht so volatil.                     42                  [5] vgl. www.statistik.at 2012a                43                  „Der Bruttobetriebsüberschuss ist der durch die betriebliche Geschäftstätigkeit geschaffene Überschuss nach                erfolgter  Vergütung  der  eingesetzten  Menge  des  Produktionsfaktors  Arbeit.  Er  lässt  sich  aus  der                Bruttowertschöpfung  zu  Faktorkosten  abzüglich  der  Personalaufwendungen  ermitteln.“  ([5]  www.statistik.at                2012a)                44                  [5] vgl. www.statistik.at 2012a                45                   „Die  Baukostenindizes  beobachten  die  Entwicklung  der  Kosten,  die  den  Bauunternehmern  bei  der                Ausführung von Bauleistungen durch Veränderung der Kostengrundlagen (Material und Arbeit) entstehen.“ ([3]                portal.wko.at 2013)                46                  „Der Baupreisindex erfasst vierteljährlich das Preisniveau von Bauprojekten aus allen Bundesländern und                gibt  damit  Auskunft  über  die  Entwicklung  der  tatsächlichen  Preise,  die  der  Bauherr  für  die  Bauarbeiten                bezahlt.“ ([3] portal.wko.at 2013)                                                             45","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                   140                                           140                 135                                           135                 130                                           130                 125                                           125                 120                                           120                 115                                           115                 110                                           110                 105                                           105                 100                                           100                      2006  2007  2008  2009  2010  2011  2012      2006  2007  2008  2009  2010  2011  2012                               Wohnhaus- und Siedlungsbau                     Wohnhaus- und Siedlungsbau                               Straßenbau                                     Straßenbau                               Brückenbau                                     Brückenbau                 Abbildung 19 Baukostenindex 2006 – 2012 (Basis:   Abbildung 20 Baupreisindex 2006 – 2012 (Basis:                                                                        48                          47                2005 = 100)                                   2005 = 100)                       Abbildung  21  zeigt  die  Entwicklung  des  Auftragseingangsindex  von  2006  bis  2011.                Basisjahr ist wiederum das Jahr 2005 mit einem Ausgangswert von 100. Nach einem steilen                Anstieg auf einen Indexwert von 122,4 bis zum Jahr 2008 brach der Index in den Jahren 2009                auf einen Wert von 112,3 und 2010 auf einen Wert von 113,5 ein, bis der Index im Jahr 2011                wieder auf 120,6 anstieg. Auch die Entwicklung des Wachstums der Gesamtwirtschaft und                der Bauwirtschaft bildet die Wirtschaftskrise deutlich ab (Abbildung 22). Vergleicht man die                Wachstumsdaten  der  Gesamtwirtschaft  mit  jenen  der  Bauwirtschaft,  so  wird  klar,  dass  die                Wirtschaftkrise  die  Bauwirtschaft  noch  weit  härter  traf  als  die  Gesamtwirtschaft.  Im                Krisenjahr   2009    schrumpfte    die   Gesamtwirtschaft    um    3,8 %,   während     das                Wirtschaftswachstum in der Baubranche sogar auf –9,6 % einbrach.                   125                                            5%                 120                                            0%                                                                     2006  2007  2008  2009   2010  2011                 115                                                                -5%                 110                                                               -10%                 105                                                               -15%                 100                       2006  2007   2008  2009  2010   2011             Bau real (in %)  Gesamt real (in %)                  Abbildung 21 Auftragseingangsindex 2006 – 2011   Abbildung 22 Wirtschaftswachstum gesamt und                                                                                   50                                49                (Basis: 2005 = 100)                           Baubranche 2006 – 2011                       Die  Exportintensität  (Abbildung  23),  die  als  Anteil  des  Exportumsatzes  am                Gesamtumsatz  gemessen  wird,  nahm  von  4,5 % im Jahr  2008  auf  3,0 %  im Jahr  2011  um                1,5 Prozentpunkte ab.                         47                  [9] vgl. www.statistik.at 2012e                48                  [8] vgl. www.statistik.at 2012d                49                  [6] vgl. www.statistik.at 2012b                50                  [6] vgl. www.statistik.at 2012b; [10] 2012f                                                            46","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                         10%                         8%                        6%                         4%                        2%                         0%                                  2008            2009            2010             2011                                                                                                  51                Abbildung 23 Exportintensität (Anteil des Exportumsatzes am Gesamtumsatz in %) 2008 – 2011                 SCHLUSSFOLGERUNG                      Die  grafisch  aufbereiteten  statistischen  Leistungs-,  Struktur-,  Konjunktur-,  und                Preisdaten  sowie  die  Daten  zur  Unternehmensdemografie  machen  deutlich,  dass  auch  die                österreichische Baubranche von der globalen Wirtschaftskrise nicht verschont blieb. Sowohl                der Bruttobetriebsüberschuss als auch der Baukosten- und Auftragseingangsindex brachen im                Krisenjahr  2009  ein,  was  sich  letztendlich  im  Negativwachstum  der  Baubranche                widerspiegelte.  Von  der  Krise  besonders  stark  betroffen  war,  vor  allem  aufgrund  des                Rückgangs der öffentlichen Aufträge, der Tiefbau.                 LITERATURVERZEICHNIS                [1]  FOKUSGRUPPE  (2012),  durchgeführt  von  Kompetenzteam  für  Entrepreneurship                    (Institut für Unternehmensführung, FHWien der WKW) am 29.05.2012.                 [2]  FRÜHMANN,  I.  (2010):  Trotz  Konjunkturpaketen  weniger  öffentliche  Aufträge                    [WWW],       http://wirtschaftsblatt.at/home/nachrichten/oesterreich/1135189/index?from=                    suche.intern.portal [Stand: 13.01.2013], (24.02.2010)                 [3]  portal.wko.at  2013:  Wirtschaftskammer  Österreich,  http://portal.wko.at/wk/format_                    detail.wk?AngID=1\&StID=526467\& DstID=17 [Stand: 18.01.2013]                 [4]  www.statistik.at  2008:  STATISTIK  AUSTRIA,  http://www.statistik.at/dynamic/                    wcmsprod/idcplg?IdcService=GET_NATIVE_FILE\&dID=51657\&dDocName=034223                    [Stand: 10.01.2013]                 [5]  www.statistik.at  2012a:  STATISTIK  AUSTRIA,  http://www.statistik.at/web_de/                    statistiken/produktion_und_bauwesen/leistungs_und_strukturdaten/index.html      [Stand:                    11.01.2013], (31.10.2012)                 [6]  www.statistik.at  2012b:  STATISTIK  AUSTRIA,  http://www.statistik.at/web_de/                    statistiken/produktion_und_bauwesen/konjunkturdaten/index.html  [Stand:  15.01.2013],                    (31.10.2012)                 [7]  www.statistik.at  2012c:  STATISTIK  AUSTRIA,  http://www.statistik.at/web_de/                    statistiken/unternehmen_arbeitsstaetten/unternehmensdemografie_insgesamt/index.html                    [Stand: 15.01.2013], (31.10.2012)                      51                  [6] vgl. www.statistik.at 2012b                                                            47","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  [8]  www.statistik.at  2012d:  STATISTIK  AUSTRIA,  http://www.statistik.at/web_de/                    statistiken/preise/baupreisindex/index.html [Stand: 15.01.2013], (31.10.2012)                 [9]  www.statistik.at  2012e:  STATISTIK  AUSTRIA,  http://www.statistik.at/web_de/                    statistiken/preise/baukostenindex/index.html [Stand: 15.01.2013], (31.10.2012)                 [10] www.statistik.at  2012f:  STATISTIK  AUSTRIA,  http://www.statistik.at/web_de/                    statistiken/volkswirtschaftliche_gesamtrechnungen/index.html    [Stand:    15.01.2013],                    (31.10.2012)                                                                                                                                  48","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                    SROVNÁNÍ PRÁVNÍHO STAVU RELEVANTNÍHO PRO STAVEBNÍ                                                       ODVĚTVÍ                                                      Mgr. Petr Kostík                                       Krajská hospodářská komora jižní Moravy                                                                                                                                       49","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                                                                                                                  50","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                                                                                                                  51","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                                                                                                                  52","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                                                                                                                 53","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                          POHLED BRNĚNSKÉHO DEVELOPERA A DODAVATELE                                                     Ing. Pavel Krejčí                                       partner konzultant projektu - Komfort, a.s.                                                                                                                                           54","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                                                                                                                  55","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                                                                                                                  56","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                                                                                                                  57","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                                                                                                                  58","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                                                                                                                  59","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                                                                                                                  60","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                                    SEKCE 1 - ŘEŠENÍ MILNÍKU 1 PROJEKTU                   VYBRANÉ  UKAZATELE   MARKETINGOVÉHO  PROCESU                                         VE STAVEBNÍM PRŮMYSLU                   CHOOSEN INDICATORS OF MARKETING PROCESSES IN                                             BUILDING INDUSTRY                                                                              52                                             Monika Březinová, Petr Řehoř                   Abstrakt                Článek  se  zabývá  vybranými  ukazateli  marketingového  procesu  malých  a  středních  firem                realizující svou činnost ve stavebním odvětví v rámci Jihočeského kraje. Data jsou čerpána                z tříletého  výzkumu  Ekonomické  fakulty  Jihočeské  univerzity,  který  se  zabýval  procesním                řízením  malých  a  středních  podniků  v rámci  Jihočeského  kraje  (GAJU  068/2010/S).                Z výsledků vyplývá, že většina podniků bez ohledu na velikost hodnotí jako nejvýznamnější                ukazatel zákazníky, u dalších ukazatelů se sledovanost liší dle velikosti podniku.                 Klíčová slova                Malé a střední podniky, Procesní řízení, Marketingový proces, stavební odvětví                 Abstract                The  article  deals  with  selected  indicators  for  marketing  process  of  small  and  medium                businesses that performs its activity in the construction sector in the South Bohemia region.                The  Data  are  taken  from  a  three-year  research  of  the  Faculty  of  Economics,  University  of                South  Bohemia,  which  dealt  with  the  process  management  of  small  and  medium-sized                enterprises  in  the  framework  of  the  South  Bohemian  region  (GAJU  068/2010/S).  Most                businesses,  regardless  of  the  size,  heralded  as  the  most  significant  indicator  customers,                importance of other indicators is according to the size of the businesses.                 Key words                Small and medium-sized enterprises, process management, marketing process, construction                industry                 ÚVOD                      Malé  a  střední  podniky  hrají  významnou  roli  při  vytváření  pracovních  příležitostí  a                všeobecně  působí  jako  faktor  sociální  stability  a  ekonomického  rozvoje.  Evropská  unie                považuje  malé  a střední  podniky  za  páteř  evropské  ekonomiky,  zaměstnanosti  a  sociální                integrace.  Česká  republika  patří  mezi země,  ve kterých  má  další  vývoj  malých  a  středních                podniků, vzhledem k jejich významu v ekonomice, podstatný dopad na celkový ekonomický a                tím i sociální vývoj země a jednotlivých regionů [1].                   52                  Ing. Monika Březinová, Ph.D. Jihočeská universita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta, Studentská                13, 370 05 České Budějovice, telefon: 387 772 676, e-mail: brezina@ef.jcu.cz                Ing. Petr Řehoř, Ph.D. Jihočeská universita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta, Studentská 13, 370 05                České Budějovice, telefon: 387 772 495, e-mail: rehor@ef.jcu.cz                                                              61","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                        V současné  době  existuje  několik  pohledů  na  to  jak  klasifikovat  malý  nebo  střední                podnik. Podle klasifikace Evropské unie se za drobný, malý a střední považuje podnik, který                zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR, nebo                jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. V rámci kategorie malých a                středních podniků jsou malé podniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než                50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR.                Drobní  podnikatelé  vymezeni  jako  mikropodniky,  které  zaměstnávají  méně  než  10  osob  a                jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR. Stejně tak                Veber souhlasí, že pro klasifikaci MSP je rozhodující počet zaměstnanců, i když doporučuje i                další  ukazatele  [2].  Dle  počtu  zaměstnanců  pak  shodně  jako  EU  uvádí  následující  dělení:                mikropodnik (1-9 zaměstnanců), malý podnik (10-49 zaměstnanců), střední podnik (50-249                zaměstnanců).                        V podnikovém řízení je dnes velmi často skloňováno slovo proces a je kladen stále větší                důraz  na  takzvané  procesní  řízení,  které  představuje  nový  pohled  na  organizaci  a  řízení                činností v podniku. Je alternativou vůči útvarovému, nebo funkčnímu uspořádání, v němž je                podnik  rozdělen  na  provozy,  úseky,  oddělení  a  každý  útvar  má  svoji  agendu  a  svoji                odpovědnost.  V  tomto  modelu  mají  útvary  tendenci  vytvářet  kolem  sebe  bariéry  (zejména                komunikační  a  informační),  čímž  trpí  kvalita  činností,  které  jsou  důležité  pro  prosperitu                podniku.    Nový  procesní  směr  v  organizování  podniků  vychází  ze  skutečnosti,  že  každý                produkt  (výrobek  nebo  služba)  vzniká  určitým  sledem  činností  tedy  procesem.  Tomu  je                přizpůsoben  i  nový  způsob  zobrazování  organizačních  vztahů  pomocí  procesního                (postupového)  diagramu  zahrnujícího  všechny  potřebné  činnosti,  vazby  mezi  nimi,  jejich                souslednost  a  zodpovědné  pracovníky.  Tento  způsob  organizování  stanovuje  rozhodovací                činnosti a pracovníky zodpovědné za jejich řešení [3].                        Tento směr v řízení podniku je aplikován, především ve velkých podnicích, neznamená                to však, že by nemohl být uplatňován i v podnicích malých a středních. Na otázku jak řídit                marketingové procesy v malých a středních firmách neexistuje jednoznačná odpověď. V prvé                řadě je nutné si uvědomit, že samotná aplikace marketingu se v malých a středních podnicích                výrazně  liší  a  ne  jen  z důvodu  počtu  pracovníků,  kteří  se  touto  problematikou  v podniku                zabývají,  ale  hlavně  z dalšího  důvodu,  kterým  je  základní  rozdíl  ve  velikosti  trhu.  Malé  a                střední firmy se pohybují na malých trzích nebo jen v jedné oblasti trhu. Mají tedy omezený                počet  produktů.  To  jim  na  druhé  straně  přináší  i  celou  řadu  výhod.  Mezi  hlavní  výhody                malých a středních podniků patří pružné reagování na změny na trhu [4].  Jako další  výhody                můžeme uvést, značnou orientaci na zákazníka, užší kontakt se svými zákazníky, minimální                počet  mezičlánku,  mezi  pracovníky  přicházejícími  do  kontaktu  se  zákazníkem  a  nejvyšším                vedením nejsou mezičlánky nebo je jejich počet malý. Velká flexibilita a v ne poslední řadě                zanícenost    podnikatele.   Snaha    o   rozvíjení   firmy,   zanícenost   a    důslednost                podnikatele/vlastníka v procesu realizace přijatých cílu.                       Na druhé straně v neprospěch malých a středních podniků z hlediska marketingu patří                především limitované zdroje, ať jsou to zdroje finanční, personální či nedostatečné teoretické                znalosti  a  praktické  zkušenosti  podnikatele  /vlastníka[5].  Po  zhodnocení  výše  uvedených                výhod  a  nevýhod  malých  a  středních  podniků  je  třeba  klást  důraz  na  to,  že  marketingové                procesy  musí  být  za  těchto  podmínek  aplikovány  s  ohledem  na  využití  základních  výše                uvedených  výhod  a  aspekty  označené  jako  nevýhodné  je  nutno  eliminovat,  případně  se  je                snažit zcela odstranit.                                                                62","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  1  METODIKA                      Výzkumný  vzorek  tvoří  187  MSP  z Jihočeského  kraje.  Celkem  se  na  území  kraje                nachází více než 68 tisíc ekonomických subjektů. Ve výzkumu se věnujeme pouze podnikům                z oblasti  stavebnictví,  kterých  je  51,  což  představuje  28%  z celého  vzorku.  Získávání  dat                probíhalo  převážně  v  roce  2011,  a  to  formou  face-to-face  dotazníkového  šetření  s                managementem zkoumaných malých a středních podniků, přičemž získaná kvantitativní data                byla doplněna kvalitativními získanými hloubkovými rozhovory. Pro základní zpracování dat                byly  použity  postupy  běžně  používané  pro  zpracování  dotazníkových  šetření.  Pro  získání                prvotní  představy  o  povaze  dat  byly  sestrojeny  prostřednictvím  jednostupňového  třídění                tabulky čestností, dále prostřednictvím dvoustupňového třídění kontingenční tabulky.                       Dotazovaný vzorek lze blíže charakterizovat na základě právní formy podnikání a počtu                zaměstnanců  (velikostí  podniku).  Jak  je  znázorněno  v grafu  číslo  1,  ve  vzorku  jsou                zastoupeny  podniky  všech  kategorií  dle  počtu  zaměstnanců  (mikropodniky,  malé  a  střední                podniky).  K  definování  MSP  a  následnému  rozdělení  společností  byla  využita  metodika                Evropské unie (Evropská komise: Nová definice malých a středních podniků 2006).                 Graf  1:  Charakteristika  zastoupení  stavebních  podniků  dle  právní  formy  a  počtu  zaměstnanců  v                dotazovaném vzorku.                                                                                         12%                                                   27%                                                                                                 8%                         65%                                8%                                                                 80%                                 50 - 249  0-9   10 - 49                                                                            a.s.  f.o.  s.r.o.                  Zdroj: GAJU 068/2010/S -Rolínek                        Právní forma se nejčastěji vyskytuje jako společnost s ručením omezeným, na úkor                akciových  společností.  Zajímavostí  je,  že  se  zde  nevyskytují  žádná  družstva,  ani  veřejné                obchodní společnosti.                 2  VÝSLEDKY                        Podniky  realizující  svoji  činnost  ve  stavebním  průmyslu,  sledují  jednotlivé                marketingové ukazatele, tak jak je znázorňuje graf číslo 2. Tyto podniky sledují ve větší míře                než je tomu u celého vzorku (N187), spokojenost zákazníků (celý vzorek 64 %), zákazníky                (celý vzorek 62 %), konkurenci (celý vzorek 63 %) a potřeby zákazníků (celý vzorek 53 %).                 Pokud  rozdělíme  sledované  podniky  realizující  svoji  činnost  ve  stavebnictví  do  skupin  dle                počtu  zaměstnanců  sledovanost  marketingových  ukazatelů  se  změní  tak  jak  ukazují  grafy                číslo 3 až 5.                                                                63","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  Graf 2: Sledované marketingové ukazatele v rámci stavebního průmyslu.                     Efektivita reklamy                            33%                           Reklamace                                    39%                     Potřeby zákazníků                                                55%                     Věrnost zákazníků                 19%                  Spokojenost zákazníků                                                             71%                       Cenová politika                                           49%                        Objem prodeje                              33%                           Odběratelé             13%                            Zákazníci                                                                 73%                          Konkurence                                                              69%                        Potencial trhu                     23%                        Struktura trhu            13%                         Velikost trhu              15%                Zdroj: GAJU 068/2010/S -Rolínek                         Všechny  nejmenší  podniky  (dle  počtu  zaměstnanců)  ve  stavebním  průmyslu                z vybraného  vzorku  sledují  potřeby  zákazníků,  žádný  jiný  ukazatel  ani  v této  ani  v  jiné                velikostní skupině nedosáhl 100% sledovanosti. Dalšími významně (alespoň 50 % podniků)                sledovanými  ukazateli  jsou  zákazníci,  reklamace,  cenová  politika  a  potenciál  trhu,  v těchto                výsledcích  se  sledovaný  vzorek  přibližuje  všem  podnikům  ve  stavebnictví  (N51).                Nejvýraznější  rozdíl  je  u  ukazatele  spokojenost  zákazníků,  pouze  7  %  mikropodniků  ve                stavebnictví sleduje tento ukazatel, oproti 71 % celého vzorku (N51). I některé další ukazatele                nedosahují průměrných hodnot celého vzorku (N51). Tento rozdíl může být způsoben, jak již                bylo zmíněno nedostatečnými zdroji ve více oblastech u nejmenších podniků. Podniky s takto                malým  počtem  zaměstnanců  nemají  lidské  zdroje,  které  je  možné  využít  na  stanovení,                sledování  a  vyhodnocení  procesních  ukazatelů.  Ve  většině  mikropodniků,  je  veškerá                obchodní,  manažerská,  kontrolní  a  analytická  činnost  prováděna  majiteli  podniků  a  i  přes                veškeré  jejich  nasazení,  nelze  všechny  tyto  činnosti  provádět  na  odpovídající  úrovni.  Na                druhou stranu podniky této velikosti realizují svoji činnost na trhu průměrně 9 let, takže se                nezdá, že by nesledování ostatních ukazatelů i z dalších procesů mělo nějaký zásadní vliv na                jejich životaschopnost. Otázkou zůstává rozvoj a růst těchto podniků.                                                                                         64","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  Graf 3: Sledované marketingové ukazatele v rámci stavebního průmyslu u mikropodniků.                      Efektivita reklamy             25%                           Reklamace                               50%                     Potřeby zákazníků                                                         100%                     Věrnost zákazníků  0%                  Spokojenost zákazníků    7%                        Cenová politika                            50%                        Objem prodeje  0%                           Odběratelé  0%                             Zákazníci                                           75%                          Konkurence                 25%                         Potencial trhu                            50%                         Struktura trhu  0%                          Velikost trhu  0%                Zdroj: GAJU 068/2010/S -Rolínek                 Graf 4: Sledované marketingové ukazatele v rámci stavebního průmyslu u malých podniků.                      Efektivita reklamy                   31%                           Reklamace                         34%                     Potřeby zákazníků                                    54%                     Věrnost zákazníků              20%                  Spokojenost zákazníků                                              71%                        Cenová politika                              46%                        Objem prodeje                        34%                           Odběratelé        9%                             Zákazníci                                                   77%                          Konkurence                                                   74%                         Potencial trhu           17%                         Struktura trhu       11%                          Velikost trhu           17%                Zdroj: GAJU 068/2010/S -Rolínek                       Výsledky malých podniků odpovídají nejvíce průměrům v odvětví. Mezi jednotlivými                sledovanostmi  marketingových  ukazatelů  nejsou  u  obou  skupin  výraznější  (více  jak  10  %)                rozdíly.  Pokud  se  zaměříme  na  další  charakteristiku  „význam“  marketingových  ukazatelů,                který byl sledována, zjistíme, že ve většině případů odpovídá sledovanosti. Ukazatele, které                jsou  pro  podniky  významné,  jsou  také  logicky  podniky  sledované.  U  poslední  velikostní                skupiny  je  průměrná  sledovanost  marketingových  ukazatelů  nejvyšší.  Největší  rozdíly  ve                sledovanosti ukazatelů mezi malými a středními podniky, vykazují odběratelé (malé podniky                9 %, střední podniky 31 %) a potenciál trhu (malé podniky 17  %, střední podniky 31 %).  Za                zmínku stojí i reklamace, kterou sleduje 34 % malých podniků, 46% středních a dokonce 50                % mikropodniků.                                                                     65","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  Graf 5: Sledované marketingové ukazatele v rámci stavebního průmyslu u středních podniků.                      Efektivita reklamy                        31%                           Reklamace                                        46%                     Potřeby zákazníků                                      46%                     Věrnost zákazníků                    23%                  Spokojenost zákazníků                                                        69%                        Cenová politika                                                  62%                        Objem prodeje                                       46%                           Odběratelé                           31%                             Zákazníci                                                         69%                          Konkurence                                                           69%                         Potencial trhu                         31%                         Struktura trhu                   23%                          Velikost trhu            15%                 Zdroj: GAJU 068/2010/S -Rolínek                 ZÁVĚR                      Malé a střední podniky ve stavebnictví sledují marketingové ukazatel, tak jak ukazují                grafy 3 až 5. Sledovanost ukazatelů odpovídá jejich významu pro podnik, tedy v tomto směru                nedochází  k plýtvání  zdrojů  na  sledování  ukazatelů,  které  nejsou  pro  podnik  významné.                Většina  podniků  bez  ohledu  na  velikost  hodnotí  jako  nejvýznamnější  ukazatel  zákazníky,                v dalších  ukazatelích  se  význam  ukazatelů  a  tedy  i  jejich  sledovanost  liší  dle  velikostních                skupin. Pro mikropodniky je naprosto zanedbatelná spokojenost zákazníků, sleduje jí pouze 7                %  podniků z této skupiny, zde dochází k rozporu s teorií, která jako obecnou výhodu malých                a  středních  podniků  udává  právě  blízkost  ke  konečnému  zákazníkovi,  možnost  okamžitá                reakce na jeho požadavky a tím zvyšování jeho spokojenosti. Ostatní velikostní skupiny (malé                a střední podniky) tuto teorii potvrzují sledovaností tohoto ukazatele 69 % a 77 %. Na druhou                stranu všechny 100 % miktopodniků sleduje potřeby zákazníků, na rozdíl od dalších skupin,                které  tento  ukazatel  sledují  ze  46  %  a  54  %.  Z těchto  výsledků  vyplývá,  že  mikropodniky                sledují  potřeby  zákazníků  a  snaží  se  na  ně  okamžitě  reagovat,  tak  jak  uvádí  teorie,  ale  již                neprovádějí  zpětnou  kontrolu,  tedy  nesledují  spokojenost  zákazníků.  Právě  tyto  rozdíly  ve                sledovanosti  vybraných  ukazatelů  mohou  být  způsobeny  omezenými  zdroji  mikropodniků,                které  trpí  tímto  nedostatkem  více  jak  malé  a  středí  podniky.  Překvapením  je  sledovanost                potenciálu  trhu,  který  sleduje  50  %  mikropodniků  a  pouze  17  %  malých  podniků  a  31  %                středních podniků. U tohoto ukazatele byl předpoklad, že čím větší podnik tím větší procento                sledovanosti, který se ale nepotvrdil. Tento předpoklad se potvrdil pouze u objemu prodeje,                jehož sledovanost roste s velikostí podniku. Nemůžeme však říci, že čím je podnik větší tím je                větší  i  sledovanost  ukazatelů  obecně.  Naopak  některé  ukazatele  mají  vyšší  sledovanost                v nižších velikostních skupinách.                 LITERATURA                [1]  ROLÍNEK,  L.  a  kol.  Procesní  management.  Jihočeská  univerzita,  Ekonomická  fakulta,                2009. ISBN: 978-80-7394-148-2, 160 s.                 [2]  VEBER,  J.  a  kol.  Management,  základy,  prosperita,  globalizace.  Management  Press,                Praha 2000.                                                                66","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  [3] HARMON, P.  Business Process Change. Morgan Kaufman Publisher 2007. ISBN 978-0-                12-374152-3. 549  s.                 [4] KOTLER, P., KELLER, K. L. Marketing Management. New Jersey: Prentice Hall, 2011.                816 p. ISBN 978-0-13-210292-6.                 [5] WAGNEROVA, I. Hodnocení a řízení výkonnosti. Prague: Grada Publishing, 2008. 117 p.                ISBN 978-80-247-2361-7.                                                                                                                                    67","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                         PROCESNÍ ŘÍZENÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ SE                        ZAMĚŘENÍM NA STAVEBNICTVÍ V JIŽNÍCH ČECHÁCH                  PROCESS MANAGEMENT OF SMALL AND MEDIUM-SIZED                   ENTERPRISES WITH FOCUS ON BUILDING INDUSTRY IN                                                SOUTH BOHEMIA                                                                             53                                             Vlasta Doležalová, Pavel Fára                   Abstrakt                Procesní řízení je dnes velmi propagovanou a zmiňovanou metodou řízení podniku. Malé a                střední podniky jsou významným faktorem stability a ekonomického rozvoje. Evropská unie,                Česká  republika  i  regiony  poskytují  MSP  značnou  pozornost  a  finanční  pomoc,  protože  si                uvědomují  nesporný  význam  MSP.  Příspěvek  se  zabývá  procesním  řízením  MSP.  Cílem                tohoto příspěvku bylo zjistit informace o malých a středních podnicích v Jihočeském regionu                se zaměřením na kategorii podniků působící ve stavebnictví a zjistit hlavní podnikové procesy                a  jejich  základní  charakteristiky.  Příspěvek  je  založen  na  datech  z výzkumu  grantového                projektu GA JU 068/2010/S.                  Klíčová slova                Procesní řízení, klíčové procesy, stavebnictví, malé a střední podniky                  Abstract                Business  Process  Management  is  very  promoted  and  referred  in  management  today.  Small                and medium enterprises are an important factor of stability and economic development. The                European Union, the Czech Republic and regions provide SMEs considerable attention and                financial  assistance,  because  they  recognize  indisputable  importance  of  SMEs.  This  paper                deals with business process management for SMEs. The aim of this paper was to find out                information  on  small  and  medium-sized  enterprises  in  the  South  Bohemian  region,  with  a                focus on the  category  of enterprises  working in  the construction sector and identifying the                main  business  processes  and  their  basic  characteristics.  This  paper  is  based  on  data  from                research grant project GA JU 068/2010/S.                  Key words                Process management, key processes, building industry, small and medium-sized enterprises                 ÚVOD                      Malé a střední podniky patří v současné době k hlavní hnací síle evropské ekonomiky.                Aktuální  trend  v neustále  se  měnícím  globálním  prostředí  systematicky  směřuje  k řízení                procesů.  Převážná  většina  podniků  dnes  prvky  procesního  řízení  využívá.  V blízké                budoucnosti  budou  malé  a střední  podniky,  které  se  nemění  v procesně  řízené  organizace,                spíše výjimkou než pravidlem.                    53                  Vlasta, Doležalová, Ing., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta, Katedra řízení,                387 772 844,  vdolezalova11@seznam.cz;  Pavel  Fára,  Ing.,  Jihočeská  univerzita  v Českých  Budějovicích,                Ekonomická fakulta, Katedra řízení, 387 772 844, p.fara@centrum.cz                                                             68","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  1  LITERÁRNÍ PŘEHLED                      Veber  (2008)  uvádí,  že  prioritním  pro  koncipování  procesů  je  výsledek  procesu  –                výstup,  který  má  užitek  pro  zákazníka,  dále  procesní  postup  obohatil  o  řídící  praktiky                a celkový pohled na řešení určitých úkolů, včetně integrace různých profesí do jednoho celku                (procesu).                        Klíčový proces lze definovat jako takový proces, který přímo naplňuje zásadní funkci                organizace,  a reprezentuje  základní  oblast  jejího  podnikatelského  zaměření.  Mezi  klíčové                procesy  se  řadí  především  produkce  výrobků  a  služeb,  obchod,  marketing,  finanční  řízení,                řízení lidských zdrojů nebo logistika. Základní a společnou charakteristikou všech klíčových                procesů je to, že probíhají napříč celou organizací (Řepa, 2012). Význam podpůrných procesů                pak  tkví  v tom,  že  jsou  základem  realizace  procesů  klíčových,  a  to  buď  přímo,  nebo                prostřednictvím podpory dalšího podpůrného procesu. Zatímco klíčové procesy jsou typicky                specifické  pro  každý  podnik  na  základě  jeho  konkrétních  výrobků  nebo  služeb,  podpůrné                procesy  jsou  zaměřeny  obecněji.  Jsou  orientovány  na  poskytování  produktů  a  služeb                konečným zákazníkům. Mohou být však v případě potřeby zajišťovány i pomocí outsourcingu                (Dědina  a  Odcházel,  2007).  V České  republice  jsou  malé  a  střední  podniky  významnou                součástí ekonomiky. Mají více než 35% podíl na tvorbě HDP s více než 60% zaměstnaností                ekonomicky aktivních osob (Malach et al., 2005). Malé a střední podniky mají odlišnou pozici                oproti velkým, nemohou si dovolit zaměstnávat všechny potřebné specialisty nebo manažery                apod. Pro ekonomiku většiny zemí mají ale velký význam. Veber, Srpová (2008) uvádějí, že                v Evropě  je  19  mil.  MSP,  tj.  99,8  %  všech  podniků,  které  zaměstnávají  přes  74  mil.                pracovníků.                  2  METODIKA                      Cílem  příspěvku  bylo  na  základě  průzkumu  185  malých  a  středních  podniků                z Jihočeského  kraje  identifikovat  základní  ukazatele  a  klíčové  procesy  vybraných  podniků,                specializované  v oblastech  stavebnictví,  dále  průmyslová  výroba,  dřevovýroba,  papír,                tiskárny,  výroba  potravin,  obchod  a  služby  včetně  dopravy.  Primární  data  byla  získána  od                majitelů  a  top  managementu  185  malých  a  středních  podniků  z Jihočeského  kraje                prostřednictvím  dotazníkového  šetření  s využitím  standardizovaného  dotazování,  které  se                uskutečnilo  v průběhu  roku  2011  v  rámci  komplexního  výzkumného  projektu  GAJU                068/2010/S „Procesní management a možnosti jeho zavedení v malém a středním podnikání“.                Hlavním  cílem  tohoto  projektu  je  rozpracování  metodických  přístupů  procesního  řízení                a navržení způsobu jejich aplikace ve vybraných malých a středních podnicích.                       Na  základě  výzkumu  vybraných  malých  a  středních  podniků  z Jihočeského  kraje  byl                vytvořen  dotazník,  který  byl  mimo  jiné  důležité  oblasti  zaměřen  na  podnikové  procesy:                Marketing  a  obchod,  Produkce,  Řízení  lidských  zdrojů,  Finanční  řízení.  Příspěvek  je                zaměřený  na  kategorizaci  malých  a  středních  podniků  z Jihočeského  kraje  dle  počtu                zaměstnanců, a to konkrétně 1 – 9 zaměstnanců, 10 - 24 zaměstnanců, 25 – 49 zaměstnanců a                50  –  249  zaměstnanců.  Skupina,  uváděná  jako  malé  podniky  byla  rozdělena  na  dvě                podskupiny  pro  větší  přehlednost  výsledků.  Těchto  185  malých  a  středních  podniků  se                specializuje v oblastech Stavební podniky, Průmyslová výroba, Dřevovýroba, papír, tiskárny,                Výroba  potravin,  Obchod  a  Služby  včetně  dopravy.  Oblast  základních  ukazatelů  byla                zaměřena  na  ukazatel  výkonu  podniku,  a  to  konkrétně  na  obrat  v mil.  Kč/rok,  obrat  na                zaměstnance  v mil.  Kč/rok,  počet  podniků  a  průměrný  počet  zaměstnanců  na  1  podnik  dle                kategorizace malých a středních podniků. Dále počet podniků a průměrný počet zaměstnanců                na 1 podnik dle specializace nebo kategorizace podniků zaměřené na malé a střední podniky.                                                              69","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  3  VÝSLEDKY                      V oblasti základní charakteristiky bylo pro účel tohoto příspěvku sledováno 185 malých                a středních podniků zaměřených na obrat podniku v mil. Kč/rok, obrat za zaměstnance v mil.                Kč/rok  a  průměrný  počet  zaměstnanců  v podnicích,  rozdělených  dle  počtu  zaměstnanců  na                1 – 9, 10 – 24, 25 – 49 a 50 – 249.                      Ze  souboru  185  podniků  u  Tabulky  1  bylo  vyloučeno  35  podniků,  které  neposkytly                požadované údaje (obrat), tudíž bylo hodnoceno 150 podniků.                 Tabulka 1: Obrat a počet zaměstnanců dle velikosti podniků                                                                                  Prům. počet                Počet          Počet     Obrat/podnik v      Obrat/zaměstnance                zaměstnanců     podniků  mil. Kč/rok         v mil. Kč/rok        zaměstnanců na 1                                                                                   podnik                     1 - 9        18            14,41                2,09                6,88                   10 - 24        50            30,02                1,83                16,40                   25 - 49        26            80,88                2,47                32,80                   50 - 249       56           255,64                2,28               112,05                   Průměr                      121,91                2,25                54,13                Zdroj: vlastní zpracování                       Obrat  podniku  patří  k nejdůležitějším  ukazatelům  pro  hodnocení  podniků.  Tabulka  1                uvádí, že průměrný obrat souboru o počtu 150 podniků tvoří necelých 122 mil. Kč/rok, dále                průměrný obrat na jednoho zaměstnance činí 2,25 mil Kč/rok. Zajímavým údajem je hodnota                obratu na zaměstnance u podniků s počtem 25 – 49 zaměstnanců, která činí 2,47 mil. Kč/rok.                Tato  hodnota  je  nejvyšší  ve  srovnání  s ostatními  kategoriemi.  Jak  se  dalo  předpokládat,                nejvyšší hodnota obratu v mil. Kč/rok se nachází u podniků s počtem zaměstnanců 50 – 245,                na úrovni necelých 256 mil. Kč/rok.                        Ze  souboru  podniků  u  Tabulky  2  bylo  vyloučeno  48  podniků,  které  neposkytly                požadované údaje, a proto bylo hodnoceno 137 podniků.                       V tabulce 2 byly sledovány stejné ukazatele jako v tabulce 1, kde kategorizace podniků                je  rozdělena  na  Stavební  podniky,  Průmyslovou  výrobu,  Dřevovýrobu,  papír,  tiskárny,                Výrobu potravin, Obchod a Služby včetně dopravy.                 Tabulka 2: Obrat a počet zaměstnanců dle výrobního zaměření                                                  Obrat v mil. Kč   Obrat v mil.   Prům. počet                Kategorie podniků     Počet       na 1 podnik za    Kč na 1        zaměstnanců                                      podniků                                                  rok               zaměstnance    na 1 podnik                Stavební podniky          46          124,67            2,52           49,50                Průmyslová výroba         49          119,86            1,74           69,04                Dřevovýroba,  papír,                                          17           50,41            1,15           43,76                tiskárny                 Výroba potravin           9           139,22            2,07           67,11                Obchod                    14          130,79            4,77           27,42                Služby vč. dopravy        16          205,93            3,53           58,31                 Průměr                                159,30            2,84           56,09                Zdroj: vlastní zpracování                       Z kategorie stavebních podniků v jižních Čechách bylo podchyceno 46 podniků, což je                z již  zmíněné  kategorizace  druhé  místo.  Ve  výsledných  hodnotách  stavební  podniky  oproti                                                             70","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  ostatním  kategoriím  dosahují  podprůměrných  hodnot  v ukazatelích  obrat  v mil.  Kč  na  1                podnik  za  rok  (124,67)  a  zároveň  obrat  v mil.  Kč  na  1  zaměstnance  (2,52).  Z tabulky  2                vyplývá, že nejnižší obrat v mil. Kč (50,41) na podnik a zároveň obrat v mil. Kč (1,15) na 1                zaměstnance  se  nachází  u  podniků  s dřevovýrobou,  papírem  a  tiskárnami,  zároveň  v těchto                podnicích  je  zaměstnáno  i  podprůměrné  množství  zaměstnanců  oproti  celému  vzorku.                Nejvyšší obrat v mil. Kč (205,93) na 1 podnik se nachází u podniků nabízející služby včetně                dopravy,  avšak  nejvyšší  hodnotu  obratu  v mil.  Kč  (4,77)  na  1  zaměstnance  se  nachází  u                podniků  zaměřených  na  obchod.  Z tabulky  2  je  zřejmé,  že  nejnižší  počet  zaměstnanců                nalezneme u podniků zaměřených na obchod (27,42) a nejvyšší počet zaměstnanců se nachází                u podniků se zaměřením na průmyslovou výrobu (69,04) a výrobu potravin (67,11).                       Výzkum  byl  zaměřen  na  skutečnost,  zda  malé  a  střední  podniky  využívají  procesní                řízení.  Byly  zvoleny  čtyři  procesy,  u  kterých  je  předpoklad,  že  se  vyskytují  ve  všech                podnicích  zkoumaného  vzorku.  Jako  hlavní  procesy  byly  zvoleny  procesy  Marketing  a                obchod, Řízení lidských zdrojů, Produkce a Finance.                 Tabulka 3: Hodnocení úrovně procesů dle velikosti podniků (%)                Počet              Marketing,        Řízení  lidských  Produkce           Finance                zaměstnanců        obchod            zdrojů                                   Počet    %        Počet    %        Počet     %        Počet    %                1 - 9                18      66,9      16       72,5      11      70,0      18      73,3                10 - 24              68      67,0      68       76,1      61      80,5      68      81,9                25 - 49              31      75,0      32       78,9      31      82,9      32      86,3                50 - 249             57      66,4      58       75,0      50      80,4      56      83,4                Max. rozpětí                  8,6               6,4               12,6              13,0                Zdroj: vlastní zpracování                       V tabulce 3 ve sloupci “počet” je uvedeno kolik majitelů a top manažerů podniků ze                zkoumaného vzorku na otázku odpovědělo. Vedlejší sloupec značí procento podniků, které                odpovědělo,  že  se  zabývá  zmíněným  procesem  a  zároveň  jejich  zástupce  ohodnotil  úroveň                procesu v %.                        Zajímavé výsledky jsou v kategorii 25 – 49 zaměstnanců, kdy tato skupina podniků má                nejvyšší hodnocení všech procesů. Tato skutečnost je překvapivá, jelikož se dá předpokládat,                že  nejvyšší  úroveň  procesního  řízení  budou  mít  střední  podniky  s 50  –  249  zaměstnanci.                Střední  podniky  jsou  při  hodnocení  úrovně  více  kritické  nebo  je  výsledek  způsoben                nadhodnocením úrovně procesů respondentů z oblasti malých a středních podniků.                        Při pohledu na jednotlivé procesy je zřejmé, že nejvyšší úroveň mají procesy Finance a                Produkce. Nejlépe hodnocený je proces Finance, u kterého je výsledek očekávaný, neboť se                do tohoto procesu promítají svou činností i ostatní procesy. Procesy Marketing a obchod a                Řízení  lidských  zdrojů  jsou  nejméně  zvládnuté.  U  procesu  Marketing  a  obchod  je  vidět                výrazný  rozdíl  u  podniků  s  25  –  49  zaměstnanci.  Tato  skupina  pravděpodobně  zvolila                marketing jako možnost překonání krize.                        Z  uvedené  tabulky  je  vidět  rozdíl  hodnocení  procesního  řízení  vzhledem  k  velikosti                podniků.  Mikropodniky  značně  zaostávají  za  zbytkem  vzorku.  Bohužel  často  bývá                problémem  vyčlenit  na  sledování  těchto  procesů  samostatného  pracovníka  v podniku,  a  to                vede i k jejich nižší úrovni.                                                               71","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  Tabulka 4: Hodnocení úrovně procesů dle výrobního zaměření podniků (%)                Výrobní            Marketing a       Řízení  lidských  Produkce           Finance                zaměření           obchod            zdrojů                                   Počet    %        Počet    %        Počet     %        Počet    %                Stavebnictví         49      70,4      50       76,7      48      79,2      50      82,8                Průmyslová                                     52      64,1      52       77,7      51      80,1      53      82,5                výroba                Dřevovýroba          21      60,0      20       64,0      21      80,0      21      76,4                Výroba potravin       9      71,7       9       74,4      10      89,7       8      76,9                Obchod               23      78,0      23       73,7      12      78,8      23      84,1                Služby včetně                                     23      67,8      23       81,4      13      72,2      22      84,5                dopravy                Zdroj: vlastní zpracování                       Z tabulky 4 je patrné, že u procesu Finance je nejlépe hodnocena skupina Služby včetně                dopravy.  U  Stavebnictví  je  proces  hodnocen  velmi  vysokou  úrovní.  Je  vidět,  že  se                Stavebnictví musí procesem finance důkladně zabývat. U procesu Produkce je Stavebnictví až                na čtvrtém místě ze vzorku. Přitom proces Produkce by měl být stěžejní s procesem Finance.                Lze doporučit stavebním společnostem zaměřit se na tento proces. Ve stavebnictví je proces                řízení lidských zdrojů hodnocen lépe než ve většině vzorku a je již na druhém místě. Tento                výsledek  je  pozitivní  vzhledem  k  potřebě  velkého  počtu  zaměstnanců  ve  stavebnictví.  U                procesu Marketing a obchod, u kterého má očekávaně nejlepší hodnocení skupina obchod, je                zřejmé  zaměření  Stavebnictví  na  tento  proces,  díky  více  než  70,4%  hodnocení  úrovně                procesu.                 ZÁVĚR                      Ve výsledných hodnotách základních ukazatelů a jejich charakteristik dosáhly podniky                se specializací na stavebnictví nižší úrovně oproti ostatním kategoriím podniků v ukazatelích                zaměřených  na  obrat,  ať  už  mil.  Kč  na  1  podnik  za  rok,  tak  rovněž  v mil.  Kč  na  1                zaměstnance. V obou případech se nachází na čtvrtém místě ze šesti možných. U ukazatele                průměrný počet zaměstnanců u podniků zaměřených na stavebnictví se zobrazuje rovněž nižší                hodnota oproti ostatním kategoriím, nacházející se na čtvrté pozici.                        Podniky  hodnotily  úroveň  čtyř  základních  procesů.  Nejlépe  byl  zhodnocen  proces                Finance  (81,2  %),  druhým  byla  Produkce  (78,5  %).  Třetím  v pořadí  byl  proces  Řízení                lidských  zdrojů  (75,6  %)  a  čtvrtý  nejméně  hodnocený  proces  byl  Marketing  a  obchod.  U                stavebnictví je stejné rozložení jako u celého vzorku. Z výsledků je zřejmé, že stavebnictví se                zaměřuje na procesy Finance, Produkce a Řízení lidských zdrojů. Úroveň procesu Marketingu                je  znatelně  nižší  než  u  ostatních  procesů.  I  tak  je  úroveň  procesu  Marketing  a  obchod,  ve                srovnání  s ostatními  podniky,  na  velmi  dobré  úrovni.  Stavební  společnosti  si  uvědomují                význam marketingu a obchodu a zaměření se na tento proces lze chápat jako možnou strategii                proti současné nepříznivé ekonomické situaci. Výsledky hodnocení úrovně procesů se zdají                být značně konsolidované.                       Z výzkumu je zřejmé, že procesní řízení je v dnešní době značně uplatňované v MSP                působících ve stavebnictví. U výsledků je patrné nižší hodnocení marketingu, který by měl                podnikům signalizovat změny na trhu, určovat budoucí poptávku atd. a podniky by na změny                mohly lépe reagovat. Ve zlepšování hlavních a dílčích procesů a zaměření se na marketing                jsou vidět rezervy pro zlepšování a zavádění nových metod řízení.                                                               72","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  LITERATURA                [1]  DĚDINA,  Jiří,  Jiří  ODCHÁZEL.  Management  a moderní  organizování  firmy.  1.  vyd.                Praha: Grada, 2007, ISBN 978-80-247-2149-1.                 [2] MALACH, Antonín. et al. Jak podnikat po vstupu do EU.  Praha: Grada Publishing, 2005.                528 s. ISBN 80-247-0906-6.                 [3] ŘEPA, Václav. Procesně řízená organizace. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-                247-4128-4.                 [4] VEBER, Jaromír, Jitka SRPOVÁ, et al. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha:                Grada, 2008. 320 s. ISBN 978-80-247-2409-6.                 [5]  VEBER,  Jaromír.  Management,  základy,  prosperita,  globalizace.  Management  Press                Praha 2003. 700 s. ISBN 80-7261-029-5.                                                                                                                        73","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                            POŽADAVKY MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ VE                            STAVEBNICTVÍ NA KOMPETENCE ABSOLVENTŮ                     SMALL AND MEDIUM-SIZED CONSTRUCTION ENTERPRISES’                         REQUIREMENTS FOR GRADUATES’ COMPETENCIES                                                                     54                                                      Radim Dušek                   Abstrakt                Příspěvek  vymezuje  požadavky  malých  a  středních  podniků,  jejichž  oblastí  podnikání  je                stavebnictví, na takové klíčové kompetence absolventů vysokých škol, které jsou v současné                době  nezbytné  pro  jejich  úspěšné  uplatnění  právě  v těchto  podnicích.  Primární  data  byla                získána  prostřednictvím  dotazníkového  šetření,  kterého  se  zúčastnilo  celkem  107  malých                a středních podniků z Jihočeského kraje, které působí ve stavebnictví. Z výsledků průzkumu                je  zřejmé,  že  mezi  zcela  nezbytné  požadavky  na  klíčové  kompetence  náleží  především                zodpovědnost, samostatnost a ochota neustále se rozvíjet.                 Klíčová slova                Malé a střední podniky, klíčové kompetence, absolventi vysokých škol                 Abstract                This paper deals with the requirements of small and medium-sized construction enterprises in                South Bohemian region for key competencies of universities’ graduates, which are necessary                for  graduates’  successful  work  in  these  enterprises.  Primary  data  were  obtained  through                questionnaire method from 107 small and medium-sized construction enterprises. The results                show that the essential requirements for key competencies include mainly independence, the                ability to take responsibility and willingness to personal development.                  Key words                Small and medium-sized enterprises, key competencies, graduates of universities                 ÚVOD                      Malé a střední podniky kladou na uchazeče takové nároky, které plynou z požadavků                konkrétní pracovní pozice a jež jsou kombinací nejen žádoucí úrovně odborných a funkčních                znalostí (tzv. profesních kompetencí), ale také klíčových kompetencí (tzv. soft skills) [1]. Ty                lze  definovat  jako  komplex  znalostí,  dovedností,  hodnot  a  postojů,  jež  přesahují  profesní                kompetence a dovolují jejich efektivní využívání v praxi [2]. Mezi klíčové kompetence náleží                například  komunikační  schopnosti,  asertivita,  samostatnost,  kreativní  řešení  problémů,                týmová spolupráce nebo například ochota dále se vzdělávat [3]. Absolventům vysokých škol                pomáhají tyto schopnosti a dovednosti zvládat sociální realitu a jsou základním předpokladem                úspěšného  uplatnění  nejen  v praxi,  ale  také  bezproblémové  interakce  v osobním  životě  [4].                Všechny  kompetence,  které  absolventi  získali  či  prohloubili  v průběhu  vysokoškolského                studia, je potřeba dále rozvíjet a přizpůsobovat nárokům každé pracovní pozice [5].                       Cílem příspěvku je zjistit požadavky malých a středních podniků z Jihočeského kraje,                působících  ve  stavebnictví,  na  klíčové  kompetence  absolventů  vysokých  škol.  Závěry                  54                  Radim Dušek, Ing., VŠTE v Č. Budějovicích, Okružní 517/10, Č. Budějovice, email: dusek@mail.vstecb.cz                                                            74","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  výzkumu  tedy  přinesou  informace,  kterými  schopnosti  a  dovednosti  musí  absolvent                disponovat,  aby  bez  problémů  zvládal  konkrétní  pracovní  pozici  ve  firmě,  která  podniká                v oboru  stavebnictví.  Dílčím  cílem  je  zjištění  negativ  a  pozitiv,  která  jsou  spojena  se                zaměstnáváním absolventů vysokých škol.                        Pro  účely  tohoto  průzkumu  byla  definována  následující  kritéria  pro  výběr  vhodných                respondentů z řad podniků:                  a)  malé a střední podniky dle hlediska počtu zaměstnanců (tj. 10 – 249 pracovníků)                b)  podniky působící v oblasti stavebnictví                c)  podniky z Jihočeského kraje.                       Pro  sběr  dat  bylo  využito  dotazníkového  šetření,  které  bylo  realizováno  pomocí  e-                mailingu  za  pomoci  elektronického  dotazníku  vytvořeného  v aplikaci  Google  Docs.                Průzkumu,  který  probíhal  v průběhu  roku  2012,  se  zúčastnilo  celkem  107  podniků,  které                splňují  výše  uvedená  kritéria.  Při  dotazování  byl  využit  dotazník  s uzavřenými  otázkami                zaměřující se na soubor nejdůležitějších klíčových kompetencí, jenž byl stanoven na základě                studia odborné literatury a obdobných výzkumů, které se uskutečnily v minulých letech.                  1  VÝZNAMNOST JEDNOTLIVÝCH KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ                      Z obrázků 1 a 2 je patrné, že z komplexního souboru klíčových kompetencí, kterými by                měli absolventi vysokých škol disponovat, aby byli na trhu práce konkurenceschopní, je pro                dotazované manažery podniků nejdůležitější zejména schopnost efektivně používat výpočetní                techniku a internet, schopnost nést zodpovědnost a rovněž samostatnost absolventa při řešení                zadaných úkolů. Jako významná se na základně výsledků průzkumu jeví i ochota neustále se                dále  vzdělávat  a  rozvíjet  se.  U  těchto  klíčových  kompetencí  převažovala  v rámci  odpovědí                respondentů v dotazníku možnost „zcela nezbytné“.                       Mezi kompetenční kritéria, která jsou pro podniky méně důležitá, lze zařadit například                znalost cizích jazyků, schopnost vést tým, motivovat druhé nebo asertivní chování.                                                                                              75","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  Obrázek 1: Důležitost jednotlivých klíčových kompetencí u absolventů vysokých škol                                                      Zdroj: vlastní výzkum                 Obrázek 2: Důležitost jednotlivých klíčových kompetencí u absolventů vysokých škol                                                   Zdroj: vlastní výzkum                                                                76","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                        Lze  tedy  předpokládat,  že  jedinci  vybavení  výše  zmíněnými  prioritními  klíčovými                kompetencemi  nebudou  mít  do  budoucna  výrazný  problém  nalézt  uplatnění  například                u podniků  působících  ve  stavebnictví.  Díky  těmto  dovednostem  totiž  může  vysokoškolsky                vzdělaný  absolvent  nabité  odborné  znalosti  nejen  náležitě  využívat  v  praxi,  ale  také  je                neustále systematicky rozšiřovat a prohlubovat.                  2  PRO A PROTI PŘIJÍMÁNÍ ABSOLVENTŮ                 Obrázek 3: Pozitivna spojená s přijímáním absolventů vysokých škol                                            Zdroj: vlastní výzkum                       Hlavní pozitiva, která jsou spojena s přijímáním vysokoškolsky vzdělaných absolventů                na  vhodné  pracovní  pozice,  jsou  patrná  na  obrázku  3.  Podniky  oceňují  zejména  možnost                vychovat si absolventy nezatížené předchozí praxí dle potřeb organizace. Mezi další častěji                zmiňovaná  pozitiva  náleží  také  schopnost  absolventů  rychle  si  osvojovat  nové  znalosti                a ochota k neustálému zvyšování a prohlubování kvalifikace.                                                                                         77","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  Obrázek 4: Negativa spojená s přijímáním absolventů vysokých škol                                            Zdroj: vlastní výzkum                       Některé  podniky  se  bohužel  v současné  době  staví  k přijímání  čerstvých  absolventů                poměrně  negativně.  Tento  postoj  souvisí  s určitými  negativy,  která  s sebou  zaměstnávání                absolventů přináší. Tito uchazeči nemají žádné nebo jen velmi omezené pracovní zkušenosti                v oboru  a  podle  některých  respondentů  jsou  jejich  mzdové  požadavky  mnohdy  velmi                přehnané.  Zapracování  čerstvých  absolventů  je  v některých  případech  navíc  spojeno                s nemalými náklady, což je pro některé podniky důvod k tomu, že obsazování volných pozic                absolventy nepreferují (viz obrázek 4).                 ZÁVĚR                      Z výše uvedených zjištění vyplývá, že mezi zcela nezbytné kompetenční požadavky na                absolventy vysokých škol, které preferují malé a střední podniky z Jihočeského kraje působící                ve  stavebnictví,  náleží  zejména  zodpovědnost,  samostatnost,  schopnost  kreativního  řešení                problémů a způsobilost k efektivní týmové práci. Samozřejmostí je v současné době rovněž                zběhlost v zacházení s výpočetní technikou a internetem.                       V  rámci  pozitiv,  která  jsou  spojena  se  zaměstnáváním  vysokoškolsky  vzdělaných                absolventů,  podniky  nejčastěji  zmiňují  možnost vychovat  si  absolventy  dle  potřeb  podniku                a jejich  schopnost  rychle  si  osvojit  nové  znalosti.  Na  druhé  straně  ale  zaměstnavatelům                u absolventů chybějí rozsáhlejší pracovní zkušenosti v oboru a rovněž jim vytýkají mnohdy                nereálné mzdové požadavky.                 LITERATURA                [1]  WEBER,  M.,  FINLEY,  D.,  CRAWFORD,  A.,  RIVERA,  D.  An  Exploratory  Study                    Identifying Soft Skill Competencies in Entry-Level Managers. Tourism and Hospitality                    Research, 2009, č. 9, s. 353-361. ISSN 1557-7554.                  [2]  BELZ, H., SIEGRIST, M. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení. Praha: Portál, 2011, 376                    s. ISBN978-80-7367-930-9.                                                                 78","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  [3]  AMER,  B.  Soft  skills  at  work:  Technology  for  Career  Success.  Boston:  Course                    Technology, 2009, 90 s. ISBN 978-1-60334-014-4.                 [4]  JAROŠOVÁ,  E.  a  kol.  Trénink  sociálních  a  manažerských  dovedností.  Praha:                    Management Press, 2005, 265 s. ISBN 80-7261-135-6.                 [5]  VETEŠKA, J., TURECKIOVÁ, M. Kompetence ve vzdělávání. Praha: Grada, 2008, 160                    s. ISBN 978-80-247-1770-8.                                                                                                                                    79","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                      AKTUELLE KOOPERATIONSNEIGUNG ÖSTERREICHISCHER                               BAUUNTERNEHMER IN DER GRENZREGION                    PROPENSITY OF AUSTRIAN CONTRACTORS TO DO BUSINESS                               WITH THE NEIGHBORING CZECH REPUBLIC                                                                       56                                                                                        57                                                 55                                 Richard, Egger ; Sebastian, Weber ; Judith, Schmid                 Abstract                Zunehmende  Dynamik  am  Markt  und  ein  struktureller  Wandel  in  der  Baubranche  führen                dazu, dass viele BauunternehmerInnen neue Erfolgspotentiale suchen und diese oftmals in der                länderübergreifenden  Tätigkeit  finden.  Für  Unternehmen,  die  im  grenzüberschreitenden                Betrieb  tätig  sind,  ist  es  jedoch  notwendig  ihren  Marketing-Mix  an  die  geänderten                Rahmenbedingungen  anzupassen.  Dieser  Beitrag  untersucht  theoretische  Ansätze  und                inwiefern  diese  in  der  Praxis  Anwendung  finden.  Dazu  werden  sechs  österreichische                Unternehmen  in  der  Grenzregion  Österreich/Tschechien  analysiert.  Die  gewonnen  Daten                dienen als Indikator für die aktuelle Kooperationsneigung.                 Key words                Grenzüberschreitendes Marketing, Kooperationen, Marketing-Mix, Baumarketing                  Abstract                Increasing  market  dynamics  and  structural  changes  in  the  construction  industry  force                contractors to search for new potential markets. These markets often found across borders.                For companies working in such a transnational market it is necessary to adapt their marketing                mix  to  the  different  environments.  This  paper  analyses  the  theoretical  approaches  of  the                marketing  mix  adaptation  and  to  what  extent  those  approaches  are  applied  to  practice.                Therefore six Austrian contractors situated in the border region were analyzed. The data was                used as an indicator for the current propensity of companies towards cooperation.                 Key words                International Marketing, Cooperation, Marketing Mix, Construction Marketing                 EINLEITUNG                      Komplexität  und  zunehmende  Dynamik  spielen  im  Umfeld  von  Klein-  und                Mittelunternehmen  (KMU)  eine  immer  größere  Rolle  und  stellen  sie  vor  stetig  wachsende                Herausforderungen.  In  diesem  Hinblick  zeichnen  sich  KMU  in  erster  Linie  durch  ihre                Nachhaltigkeit,  im  Sinne  einer  langfristigen  Strategie  aus.  Typisch  sind  zudem  flache                Hierarchieebenen sowie daraus resultierende kurze Entscheidungswege und der hohe Grad an                           58                Flexibilität . Unter Flexibilität wird in diesem Kontext die Fähigkeit Umweltveränderungen                                                            59                schnell und effektiv zu begegnen verstanden . Die Betriebe der Bauwirtschaft werden von                diesem  Strukturwandel  besonders  geprägt.  Im  Zuge  einer  stagnierenden  bis  rückläufigen                 55                  Richard, Egger, richiegger@gmail.com                56                  Sebastian, Weber, sebastian.s.weber@gmail.com                57                  Mag. (FH) Judith Schmid, Währinger Gürtel 97, 1180 Wien, +43(1)47677-5888, +43(1)47677-5704,                judith.schmid@fh-wien.ac.at                58                  [1] vgl. Ergenzinger/Krulis-Randa 2010, S. 16                59                  [2] vgl. Alpkan et al. 2007, S. 153                                                            80","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  Nachfrage  kommt  es  zu  einem  immer  härteren  Wettbewerb,  der  zu  Marktbereinigungen                innerhalb der Branche führt. Um die Überlebensfähigkeit dieser Unternehmen langfristig zu                                                                                            60                sichern, ist es daher notwendig, strategische Potentiale frühzeitig zu erkennen . Eines dieser                Potentiale  liegt  in  der  Marktorientierung  (Markt,  Kunde  \&  Konkurrenz),  auch  über                                            61                Ländergrenzen hinausgehend . Es ist hierbei wichtig, Strategien betreffend der Produkte, des                Preises, der Kommunikation und des Vertriebes zu entwickeln und nachhaltig zu verfolgen,                                                                 62                um diese Erfolgspotentiale ausschöpfen zu können .                 1  AUSGANGSSITUATION                      Die  Entwicklung  des  klassischen  Baugeschäfts  stellt  Bauunternehmen  vor  große                                                                                           63                Herausforderungen hinsichtlich der Beibehaltung ihrer Wettbewerbsfähigkeit . Mithilfe eines                marktorientierten  Ansatzes  ist  es  möglich,  durch  die  Erschließung  neuer  Märkte,  auch  im                                                                                       64                Ausland, trotz zunehmender Intensität des Wettbewerbs aktiv zu wachsen .                1.1   STRUKTURWANDEL IN DER BAUBRANCHE                      Seit  einigen  Jahren  kann,  speziell  in  der  Baubranche  der  Hochlohnländer  in                Westeuropa,  ein  kontinuierlicher  Strukturwandel  beobachtet  werden,  der  sich  in  geringem                Wachstum  und  einer  Stagnation  bzw.  sogar  einem  Rückgang  der  Nachfrage  nach                                          65                Bauleistungen manifestiert .                1.1.1 URSACHEN                                    66                      Nach  Kreuzer   lassen  sich  verschiedene  Gründe  für  den  Strukturwandel  finden:  Die                globalisierte  Weltwirtschaft  und  eine  durch  die  Verwendung  von  modernen  IT-  und                Kommunikationsmitteln  ausgelöste  Rationalisierung  in  der  Abwicklung  von  Projekten  sind                Herausforderungen,  denen  sich  die  Baubranche  wie  auch  die  meisten  anderen  Branchen                stellen  muss.  Zudem  wirken  sich  die  generelle  Einschränkung  von  Finanzmitteln  für                öffentliche Bauvorhaben und der immer weiterschreitende Einsatz von Automatisierungen im                Bereich der Vorproduktion speziell auf den Bausektor aus. Da diese Sparte auch stark mit der                generellen  volkswirtschaftlichen  Situation  verbunden  ist,  haben  demografische  und  soziale                Veränderungen  sowie  die  Krisen  der  letzten  Jahre  auch  direkten  Einfluss  auf  die                            67                Baubranche . Es lässt sich daher eine geänderte Vorgehensweise vieler Baufirmen erkennen.                Die Unternehmen müssen nun die Interessen der BauherrInnen noch mehr in den Mittelpunkt                ihrer Bemühungen stellen und einen langfristigen Nutzen bieten, der über die reine Errichtung                                           68                eines Bauwerkes hinausgeht .                1.1.2 AUSWIRKUNGEN                      Die  Veränderungen  im  Baugewerbe  ziehen  auch  eine  Reihe  verschiedenster                Auswirkungen nach sich. Ein zunehmender Wettbewerbsdruck gepaart mit einer aggressiven                Preispolitik  führt  zu  einer  höheren  Konkursanfälligkeit  von  Baufirmen  und  lässt                Überkapazitäten am Markt entstehen. Dies führt auch zu einer ständigen Marktbereinigung im                   60                 [3] vgl. Kreuzer 2012, S. 3                61                 [1] vgl. Ergenzinger/Krulis-Ruda 2010, S. 16                62                 [4] vgl. Jungwirth 2010, S. 184-190                63                 [5] vgl. Pekrul 2006, S. 1                64                 [6] vgl. Girmscheid 2010, S. 265 f.                65                 [3] vgl. Kreuzer 2012, S. 3                66                 [3] vgl. Kreuzer 2012, S. 3                67                 [7] vgl. Bruhn/Zimmermann 2001, S. 552                68                 [6] vgl. Girmscheid 2010, S. 265 f.                                                            81","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                                           69                Hoch-  bzw.  Tiefbau  sowie  im  Baunebengewerbe .  Auch  die  Abnahme  von                Markteintrittsbarrieren  erleichtert  ausländischen  Anbietern  und  Unternehmen  aus  baunahen                                                                                     70                Sektoren den Zugang zum Geschäft der traditionellen Bauunternehmen .                       Eine  entscheidende  Folge  des  Strukturwandels  ist  die  Verwässerung  der  Grenze  im                Wertschöpfungsprozess.  Vor  allem  Klein-  und  Mittelunternehmen  entwickeln  sich  immer                mehr in Richtung Systemanbieter, um eine bessere Integration in den gesamten Prozess zu                                                      71                erlangen und das Risiko zu minimieren .                1.2   ZUNAHME DER LÄNDERÜBERGREIFENDEN BAUTÄTIGKEIT                      Wie  in  Abbildung  1  zu  sehen,  ist  eine  ausgeprägte  Steigerung  der                grenzüberschreitenden Umsätze in Europa bis zum Jahr 2008 zu erkennen. Obwohl in den                Folgejahren 2009 und 2010 ein leichter Einbruch beobachtet werden kann, liegen die Umsätze                der  größten  Bauunternehmen  im  Vergleich  zu  Beginn  des  Jahrzehntes  jedoch  immer  noch                auch sehr hohem Niveau.                 Abbildung 1: Europäischer Auslandsumsatz der 225 größten Bauunternehmer                  120                    100                    80                    60                                                                                          Umsatz in Mrd. US $                   40                     20                     0                        2003    2004    2005    2006    2007    2008    2009    2010                 Quelle: vgl.    [9]Reina et al. 2006, S. 24; [10]Reina/Tulacz 2007, S. 31; [11]Reina/Tulacz 2008, S. 33;                [12]Reina/Tulacz 2009, S. 37; [13]Reina/Tulacz 2010, S. 46; [14]Reina/Tulacz 2011, S. 47                       Dabei sind diese Zahlen auch für Klein- und Mittelunternehmen ein guter Wegweiser,                da  auch  sie  einerseits  selbst  von  gesteigerter  Investitionstätigkeit  profitieren  und  als                Nachunternehmen  in  Projekten  der  Bauindustrie  einen  essentiellen  Teil  in  der  Abwicklung                                               72                von Großprojekten übernehmen .                2  ZIELSETZUNG DER ARBEIT                      Ziel  dieser  Arbeit  war  die  Ausarbeitung  der  Erfolgspotentiale  der  Baubranche  im                erweiterten  Grenzland  zwischen  Österreich  und  Tschechien,  mit  dem  Fokus  auf                grenzüberschreitende  Marketingmaßnahmen  und  wie  diese  als  Indikator  für  Kooperationen                dienen.                   69                 [3] vgl. Kreuzer 2012, S. 3                70                 [8] vgl. Klemmer 1998, S. 62                71                 [3] vgl. Kreuzer 2012, S. 3                72                 [5] vgl. Pekrul 2006 ,S. 144                                                            82","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                        Dabei wurde die Baubranche in die Bereiche Hochbau, Tiefbau und Baunebengewerbe                gegliedert.  Befindet  sich  die  Konstruktion  über  der  Erdoberfläche,  so  spricht  man  vom                Hochbau. Wird ein Bauwerk hingegen ebenerdig oder unterirdisch errichtet und hat es nicht                die  Charakteristik  eines  Gebäudes  dann  spricht  man  von  baulichen  Anlagen  bzw.  dem                        73                Tiefbau .  Das  Baunebengewerbe  umfasst  ein  breites  Spektrum  an  Leistungen.  Zum  einen                sind das vorbereitende Baustellenmaßnahmen wie Pfahlgründungen oder Fundamentarbeiten;                Bauinstallationen  für  das  Einrichten  von  Gas-  oder  Heizungsanlagen  und  das  sonstige                                                                                            74                Ausbaugewerbe, welches unter anderem Maler- oder Glaserarbeiten beinhaltet .                      Aufgrund  der  langen  Lebenszeit  von  bauwirtschaftlichen  Produkten  prägen  diese  die                Umwelt. Sie dienen nicht nur zur Befriedigung der Grundbedürfnisse wie Wohnen, sondern                schaffen  auch  eine  geeignete  Infrastruktur,  um  Produktionen  zu  ermöglichen  und                Dienstleistungen  anzubieten.  Die  Bauwirtschaft  ist  daher  ein  Teil  der  Volkswirtschaft,  die                                                                                                  75                sich mit der Erschaffung und Erhaltung sowie der Nutzung von Baugebilden befasst . In gut                situierten Volkswirtschaften kann beobachtet werden, dass auch die Bauleistung steigt. Daher                ist der Faktor Bauwirtschaft ein wichtiger volkswirtschaftlicher Gradmesser. Bei steigender                Bautätigkeit wächst nicht nur das Bauhauptgewerbe, wie Hoch- und Tiefbau, sondern auch                das  Baunebengewerbe  unter  welches  z.B.  Sanitär  und  Innenausbau  fallen.  Umgekehrt  wird                                                                           76                eine Volkswirtschaft durch sinkende Bauleistung geschwächt .                      Diese Arbeit knüpft an das Projekt „Die Entwicklung von KMU in der Baubranche in                der  Grenzregionen“  an,  welches  durch  die  Partner  Masaryk  Universität  Brünn,                Kreishandelskammer  Südmähren  und  dem  Kompetenzteam  Entrepreneurship  der  FHWien-                Studiengänge der WKW umgesetzt wird und durch die Europäische Union, vertreten durch                die Verwaltungsbehörde des ETZ-Programm Österreich - Tschechische Republik 2007-2013                                                  77                (EFRE-Fördervertag), gefördert ist .                3  FORSCHUNGSDESIGN                      Das Forschungsdesign dieser Arbeit gliedert sich in zwei Abschnitte:                           ·  Eine Literaturrecherche zur Ausarbeitung theoretischer Erkenntnisse im Bereich                              länderübergreifende Marketingmaßnahmen in der Baubranche.                            ·  Eine  Sekundäranalyse  von  sechs  österreichischen  Unternehmen  in  der                              Grenzregion.  Dabei  wurden  je  drei  Unternehmen  im  Hoch/Tiefbau  bzw.  im                              Baunebengewerbe  auf  ihre  Marketingaktivitäten  untersucht  und  mit  den                              gewonnen Erkenntnissen aus der Literaturrecherche verglichen. Voraussetzung                              der  Unternehmen  für  die  Analyse  waren  ein  Firmensitz  in  der  Grenzregion                              Österreich/Tschechien  sowie  eine  Größe  zwischen  10  und  250  Mitarbeitern                              (also KMU-Betriebe).                         73                 [15] vgl. Kadatz 2004, S. 37                74                 [16] vgl. www.statistik.at 2012a                75                 [17] vgl. Berner et al. 2007, S. 1                76                 [18] vgl. Krass et al. 2009, S. 4                77                 [19] vgl. FHWien Studiengänge der WKW et al. 2012, o.S.                                                            83","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  4  THEORETISCHE ERKENNTNISSE                      Die  Entwicklung  des  klassischen  Baugeschäfts  stellt  Bauunternehmen  vor  große                                                                                           78                Herausforderungen hinsichtlich der Beibehaltung ihrer Wettbewerbsfähigkeit . Mithilfe eines                marktorientierten  Ansatzes  ist  es  möglich,  durch  die  Erschließung  neuer  Märkte,  auch  im                                                                                          79                Ausland, trotz zunehmender  Intensität des Wettbewerbs  aktiv zu wachsen . Die  folgenden                Ausführungen  zeigen,  wie  durch  die  Adaption  des  Marketing-Mix  erfolgreich                grenzüberschreitendes Marketing betrieben werden kann.                 4.1   ADAPTIERUNG DER PRODUKTPOLITIK                      Zunehmend  gewinnt  ein  kundenorientierter  Ansatz  an Wichtigkeit  in  der  Baubranche                bzw.  ist  er  bereits  Bestandteil  der  Produktpolitik  international  tätiger  Bau-KMU.  Dieser                Ansatz  sieht  nicht  in  den  Kompetenzen  des  Betriebes  sondern  in  der  Kenntnis  der                                                       80                Kundenbedürfnisse das größte Potential.                      Vor  allem  das  erweiterte  Spektrum  bzw.  die  längere  Wertschöpfungskette  von                Bauleistungen bieten neue Möglichkeiten für KMU in neue Märkte vorzustoßen (dargestellt                in Abbildung 2).                 Abbildung 2: Erweiterte Wertschöpfungskette                                           Quelle: [20] in enger Anlehnung an Ziouziou 2010, S. 89                       Jedoch wird es für klein und mittelständische Bauunternehmen immer schwieriger, eine                ganzheitliche  Lösung  anzubieten,  weshalb  hier  eine  verstärkte  Bildung  von  engen                Kooperationen  mit  weiteren  Betrieben  innerhalb  der  Wertschöpfungskette  notwendig                       81                scheint .  Zudem  können  Unternehmen  innerhalb  der  einzelnen  Glieder  ihrer                Wertschöpfungskette  auch  eine  unterschiedliche  Wertschöpfungstiefe  realisieren,  also                entscheiden,  welche  Leistungsteile  selbst  erstellt  werden  und  welche  an  externe  Firmen                                82                ausgelagert wird .                 4.2   ADAPTIERUNG DER PREISPOLITIK                      Neue  Ansätze  in  der  Preispolitik  des  Baumarktes  lassen  sich  auch  auf  den                internationalen  Einsatz  umlegen.  Risikooptimierte  Ansätze  ordnen  z.B.  mittels  einer                Gleitpreisklausel  einen  Teil  des  Risikos  dem/der  AuftraggeberIn  zu,  um  bei  schwer  zu                 78                 [5] vgl. Pekrul 2006, S. 1                79                 [6] vgl. Girmscheid 2010, S. 265 f.                80                 [7] vgl. Bruhn/Zimmermann 2001, S. 561                81                 [3] vgl. Kreuzer 2012, S. 4                82                 [8] vgl. Klemmer 1998, S. 16 f                                                            84","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                                                     83                kalkulierenden Kosten nicht das volle Risiko selbst tragen zu müssen . Eine weitere moderne                Möglichkeit,  die  auch  international  Vorteile  bieten  würde,  ist  Partnering,  bei  dem  mittels                partnerschaftlicher Ansätze eine Effektivitätssteigerung der gemeinsam genutzten Ressourcen                                                               84                zweier oder mehrerer Unternehmen erreicht wird .                 4.3   ADAPTIERUNG DER KOMMUNIKATIONSPOLITIK                      Da  Bauvorhaben  langfristiger  und  komplexer  Natur  sind,  nimmt  das  Image  des/der                                                                             85                BauunternehmerIn  eine  wichtige  Orientierungsfunktion  ein .  Daher  ist  der  Effekt  der                grenzüberschreitenden Marken- bzw. Firmennamen auch für Unternehmen in der Baubranche                elementar. Die Komplexität von Bauprojekten führt zudem unterschiedliche dazu, dass viele                                                                                                         86                Ansprechgruppen (BauherrIn, ArchitektIn, Behörden, Öffentlichkeit etc.) zu bedienen sind .                In  der  Kommunikation  ist  es  außerdem  von  Vorteil  ein  kundenorientiertes  Modell                anzuwenden,  bei  dem  das  Bauunternehmen  dem  Investor  von  Beginn  an  als  Partner                gegenübersteht und den ganzen Prozess kompetent begleitet und Angebote bzw. Vorschläge                                                       87                einfach  und  verständlich  kommuniziert .  Des  weiteren  darf  die  Kommunikation  nicht  mit                Ende des Projektes enden, sondern sollte auch gepflegt werden, wenn kein Bauvorhaben in                                         88                nächster  Zeit  geplant  ist .  Das  Internet  gewinnt  auch  in  der  Baubranche  immer  mehr  an                Bedeutung.  Fast  ausnahmslos  präsentieren  sich  Unternehmen  in  dieser  Branche  auf                Webseiten.  Die  Webseiten  sollten  einen  benutzerfreundlichen  Aufbau  besitzen  und                                                                                                  89                Möglichkeiten der Informationsgewinnung, Kontaktaufnahme und Interaktion bieten .                4.4   ADAPTIERUNG DER DISTRIBUTIONSPOLITIK                      Branchenspezifische Merkmale prägen auch die Distributionspolitik in der Baubranche.                Bei  Bauleistungen  handelt  es  sich  meist  um  ein  regionales  Geschäft,  das  durch  reaktives                                               90                Verhalten gekennzeichnet wird , wobei eine Standortgebundenheit der Leistungserbringung                gegeben  ist  und  daher  auch  eine  Lagerhaltung  im  Gegensatz  zu  anderen  Branchen  von                                       91                geringer Bedeutung ist . Die für KMU typische Niederlassung in regionalem Umfeld führt                                                                        92                daher im grenzüberschreitenden Marketing zu Problemen . Durch die Gebundenheit an einen                Standort,  wird  die  Distribution  von  Ressourcen  mit  zunehmender  Entfernung  aufwändiger                                                                                                   93                und es müssen andere Lösungen zur Bereitstellung der Kapazitäten gefunden werden . Wird                das  Bauprojekt  daher  durch  sogenannte  Expatriates  (Fachkräfte  des  Unternehmens,  die  im                Ausland den Betrieb vertreten) geleitet und die Arbeit durch ausländische Nachunternehmer                geleistet, kann man von einer Auslandsmarktbearbeitung sprechen, die dem herkömmlichen                              94                Export  ähnelt .  Andere  Möglichkeiten  bieten  weitere  Markteintrittsformen  wie  eigene                Niederlassungen oder Joint Ventures. Diese würden die Nähe zum Markt garantieren und die                benötigten Ressourcen könnten leichter zu Verfügung gestellt werden. Wichtig ist auch die                Organisation  der  Vertriebsorgane.  Hier  kann  im  direkten  Vertriebskanal  auf  eigene                    83                 [21] vgl. Bontrup 2004, S. 243                84                 [22] vgl. Eschenbruch 2008, S. 8-10                85                 [7] vgl. Bruhn/Zimmermann 2001, S. 562                86                 [23] vgl. Bauer 2007, S. 24                87                 [24] vgl. Pachowsky 2000, S. 439                88                 [7] vgl. Bruhn/Zimmermann 2001, S. 562                89                 [20] vgl. Ziouziou 2010, S. 145-147                90                 [7] vgl. Bruhn/Zimmermann 2001, S. 564                91                 [25] vgl. Streibich 2011, S. 104                92                 [7] vgl. Bruhn/Zimmermann 2001, S. 564                93                 [26] vgl. Proporowitz 2008, S. 51                94                 [20] vgl. Ziouziou 2010, S. 9                                                            85","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  Mitarbeiter oder, wie auch im Baumarketing üblich, im Fremdvertrieb auf AbsatzmittlerInnen                                       95                zurückgegriffen werden .                5  THEORIE \& PRAXIS IM VERGLEICH                      Im  Kapitel  Theorie  \&  Praxis  im  Vergleich  werden  Deckungsgleichheiten  bzw.                Abweichungen  von  Theorie  \&  Praxis  der  untersuchten  Unternehmen  des  Bauhaupt-  und                Baunebengewerbes aufgezeigt.                 5.1   DECKUNGSGLEICHHEIT                      Eine  Deckungsgleichheit  wurde  vor  allem  hier  in  der  Erweiterung  der                Wertschöpfungskette um die Bereiche Planung und Finanzierung festgestellt. So bieten alle                untersuchten Unternehmen ein Planungsservice an und bieten den KundInnen verschiedene                Finanzierungsmöglichkeiten.    Die    Preisfindung    findet   über   die   Kosten-    und                Nachfrageorientierung  statt.  Einerseits  kalkulieren  die  Unternehmen  nach  tatsächlichen                anfallenden  Kosten,  andererseits  danach  wie  stark  die  Nachfrage  für  das  Bauprodukt  ist.                Der/die  KundIn  wird  als  vollständige/r  PartnerIn  im  Bauprozess  gesehen  und  wird  laut                Homepageanalysen vom/von der/dem AuftragnehmerIn im Projekverlauf permanent betreut.                Des Weiteren findet eine sehr positive Öffentlichkeitsarbeit der Unternehmen statt. So werden                viele Referenzprojekte auf den Homepages publiziert, diese aber nur in deutscher Sprache.                 5.2   ABWEICHUNGEN                      Abweichungen  in  der  Wertschöpfungskette  finden  in  den  Bereichen  Nutzung  und                Betrieb  statt.  Keines  der  sechs  analysierten  Unternehmen  bietet  z.B.  Facility  Services  an.                Ebenfalls wurden keine Angebote über Rückbautätigkeiten gefunden bzw. konnte aufgrund                der Homepageanalyse nicht eruiert werden, ob die KundInnen über Bauende hinaus betreut                werden.  Schwierig  gestaltete  sich  auch  die  Analyse  der  Preisfindung.  So  konnten  keine                Informationen  über  die  Anwendung  von  modernen  Baupreisansätzen  der  Unternehmen                gefunden werden. Auffällig war hingegen, dass nur zwei Unternehmen ihr Angebot auf der                Homepage  in  tschechischer  Sprache  anbieten  und  soziale  Medien  wie  z.B.  Facebook  nicht                genützt werden.                 6  HANDLUNGSEMPFEHLUNGEN                      Nach den Vergleichen von Theorie und Praxis wurden einige Handlungsempfehlungen                abgeleitet,  die  eine  Einsicht  über  eventuelle  Verbesserungspotentiale  im  Hinblick  auf  die                Homepageanalysen der Unternehmen geben soll.                          ·  Eine Handlungsempfehlung im Sinne der Produktpolitik wäre der Abschluss von                             Service-/  Wartungsverträgen  bzw.  Kleinreparaturen.  So  könnten  Betriebe,  in                             Verbindung  mit  Hilfe  von  tschechischen  Partnerunternehmen,  KundInnen  an                             den  Betrieb  binden,  wenn  sie  sich  verpflichten,  Wartungen  und  Services  von                             absehbaren Reparaturarbeiten durchzuführen.                          ·  Im  Sinne  der  Preispolitik  bieten  sich  internationale  Preislisten  von                             standardisierbaren  Produkten  an,  welche  zum  leichteren  Preisvergleich  dienen                             können.                          ·  Um grenzüberschreitend agieren zu wollen ist es für die Betriebe unabdingbar                             deren  Homepages  in  mindestens  zweisprachiger  Form  zu  publizieren.  Das                 95                 [25] vgl. Streibich 2011, S. 103                                                            86","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                               Mindestkriterium  wäre  eine  optionale  englischsprachige  Internetseite                             anzubieten.                          ·  Um  im  tschechischen  Markt  Fuß  zu  fassen,  sollten  Überlegungen  hinsichtlich                             der Einstellung von tschechisch sprachigem Vertriebspersonal stattfinden.                 CONCLUSIO                      Das  Baumarketing  der  untersuchten  österreichischen  Unternehmen  befindet  sich                aufgrund  der  vielen  Abweichungen  von  Theorie  und  Praxis  noch  im  Anfangsstadium  der                Entwicklung.  Zwar  gibt  es  in  gewissen  Bereichen  gute  Ansätze,  wie  z.B.  die                KundInnenbetreuung  von  Projektanfang  bis  -ende,  es  ist  jedoch  noch  genügend  Potential                vorhanden, um erfolgreicher am heimischen und tschechischen Markt agieren zu können. Vor                allem  könnte  eine  bessere  internationale  Kommunikation  zu  mehr  Kooperationen  mit                tschechischen  Partnern  führen.  Abschließend  ist  zu  sagen,  dass  das  Auslandsgeschäft  nicht                nur  als  Nebenleistung  des  Geschäftsbetriebes  gesehen  werden  soll,  sondern  als  große                Möglichkeit den Unternehmenserfolg langfristig und nachhaltig zu sichern.                 REFERENCES                [1]  ERGENZINGER,  Rudolf/  KRULIS-RANDA,  Jan  S.  (2010):  Kleine  und  mittlere                    Unternehmen in Zeiten der Krise. In: Meyer, Jörn-Axel (Hrsg.): Strategien von kleinen                    und mittleren Unternehmen. Köln, S. 3-14                [2] ALPKAN,  Lütfihak/YILMAZ,  Cengiz/KAYA,  Nihat  (2007):  Market  Orientation  and                    Planning Flexibility in SMEs: Performance Implications and an Emperial Investigation,                    in: International Business Journal, Vol. 24, No.2, p. 152-172                [3] KREUZER, Ernst (2012): Marketing im Baugewerbe – Modul 1 Strukturwandel in der                    Bauwirtschaft  [WWW],  portal.wko.at/wk/dok_detail_file.wk?AngID=1\&DocID=342765                    [Stand: 10.07.2012]                [4] JUNGWIRTH,  Georg  (2010):  Die  Marketing-Strategien  der  mittelständischen                    österreichischen  Weltmarktführer.  In:  Meyer,  Jörn-Axel  (Hrsg.):  Strategien  von  kleinen                    und mittleren Unternehmen. Köln, S. 179-200                [5] PEKRUL,  Steffen  (2006):  Strategien  und  Maßnahmen  zur  Steigerung  der                    Wettbewerbsfähigkeit  deutscher  Bauunternehmen:  Ein  Branchenvergleich  mit  dem                    Anlagenbau. Berlin                [6] GIRMSCHEID,  Gerhard  (2010):  Strategisches  Bauunternehmensmanagement:  Pro-                    zessorientiertes  integriertes  Management  für  Unternehmen  in  der  Bauwirtschaft.  2.                    Auflage, Berlin                [7] BRUHN, Manfred/ZIMMERMANN, Anja (2001): Marketing in der Baubranche. In                    Tscheulin, Dieter K./Helmig, Bernd (Hrsg.): Branchenspezifisches Marketing. Wies-                    baden, S. 547-567                [8] KLEMMER, Jochen (1998): Neustrukturierung bauwirtschaftlicher Wertschöpfungsketten                    – Leistungsoptimierung als strategisches Problemfeld. Wiesbaden                [9] REINA,  Peter/TULACZ,  Gary  J./Schexnayder  C.  J.  (2006):  The  Top  225  International                    Contractors. In: Engineering News Record, August 21/28, p. 28-54                [10]   REINA, Peter/TULACZ, Gary J. (2007): The Top 225 International Contractors. In:                    Engineering News Record, August 20, p. 30-53                [11]   REINA, Peter/TULACZ, Gary J. (2008): The Top 225 International Contractors. In:                    Engineering News Record, August 18, p. 32-58                [12]   REINA, Peter/TULACZ, Gary J. (2009): The Top 225 International Contractors. In:                    Engineering News Record, August 31, p. 36-56                                                              87","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  [13]   REINA, Peter/TULACZ, Gary J. (2010): The Top 225 International Contractors. In:                    Engineering News Record, August 30, p. 44-64                [14]   REINA, Peter/TULACZ, Gary J. (2011): The Top 225 International Contractors. In:                    Engineering News Record, August 29, p. 45-66                [15]   KADATZ, Hans-Joachim (2004): Seemanns Lexikon der Architektur. Wien                [16]   www.statistik.at               2012a:                Statistik              Austria,                    http://www.statistik.at/KDBWeb/kdb_Erlaeuterungen.do?KDBtoken=null\&\&elementID=                    4073687. [Stand 11.07.2012]                [17]   BERNER,  Fritz/KOCHENDÖRFER,  Bernd/SCHACH,  Rainer  (2007):  Grundlagen                    der Baubetriebslehre 1. 1. Aufl., Wiesbaden                [18]   KRASS,  Jens/MITRANSKY,  Bärbel/RUPP,  Gerhard  (2009):  Grundlagen  der                    Bautechnik. 1. Aufl., Wiesbaden                [19]   FHWIEN-STUDIENGÄNGE               DER       WKW/MASARYK             UNIVERSITÄT                    BRÜNN/KREISHANDELSKAMMER  SÜDMÄHREN  (2012):  Die  Entwicklung  von                    KMU in der Baubranche in den Grenzregionen von Österreich und Tschechien. M00200,                    Wien \& Brünn                [20]   ZIOUZIOU,  Sammy  (2010):  Bau-Marketing  –  Grundlagen,  Anwendung,  Beispiele.                    München                [21]   BONTRUP, Heinz-Josef (2004): Volkswirtschaftslehre – Grundlagen der Mikro- und                    Makroökonomie. 2. Auflage, Oldenburg                [22]   ESCHENBRUCH,  Klaus  (2008):  Entstehung  und  Verbreitung  des  Partnering-                    Ansatzes.  In:  Eschenbruch,  Klaus/Racky,  Peter  (Hrsg.):  Partnering  in  der  Bau-  und                    Immobilienwirtschaft  –  Projektmanagement  und  Vertragsstandards  in  Deutschland.                    Stuttgart, S. 3-10                [23]   BAUER, Hermann (2007): Baubetrieb. 3.Auflage, Berlin                [24]   PACHOWSKY, Reinhold (2000): Bau- und Immobilienmarketing. München/Wien                [25]   STREIBICH,  Roland  (2011):  Erfolgsfaktoren  im  Bau-  und  Immobilien-Marketing  -                    Verkaufen in Krise und Boomzeiten. Hamburg                [26]   PROPOROWITZ, Armin (2008): Wirtschaftliche Grundlagen. In: Proporowitz, Armin                    (Hrsg.): Baubetrieb – Bauwirtschaft. München                                                                                              88","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                           KOOPERATIONEN ZWISCHEN TSCHECHISCHEN UND                              ÖSTERREICHISCHEN KMU IM BAUGEWERBE                         COOPERATION IN THE CONSTRUCTION INDUSTRY OF                                          CZECH AND AUSTRIAN SME                                                                      96                                                     Yvonne Meindl                  Zusammenfassung                Nachfolgendes Arbeitspapier thematisiert im Zuge des Projektes “Die Entwicklung von KMU                in der Baubranche in den Grenzregionen von Österreich und Tschechien” die Problematik von                Unternehmenskooperationen.  Der  Fokus  liegt  dabei  auf  österreichischen  und  tschechischen                Klein- und Mittelunternehmen (KMU) sowie deren grenzüberschreitender Zusammenarbeit.                Im Zuge der Arbeit werden die Herangehensweise sowie das Forschungsdesign präsentiert.                Des Weiteren werden erste Erkenntnisse der bisherigen qualitativen Forschung dargebracht.                  Key words                Kooperationen, Motive, Barrieren                  Abstract                The following paper deals with the project \"The development of SMEs in the construction                sector  in  the  border  regions  of  Austria  and  the  Czech  Republic,\"  and  the  set  of  problems                which cooperations between companys may cause. The focus is on Austrian and Czech small                and medium-sized enterprises (SMEs) and their cross-border cooperation. The working paper                also  illustrates  the  approach  and  the  research  design.  Furthermore  previous  findings  of  a                recent qualitative research will be discussed.                 Key words                Cooperation, motive, barrier                 EINLEITUNG                      Die  EU-Erweiterung  im  Jahre  2004  hat  für  Österreich  Grenzen  zu  interessanten  und                zukunftsträchtigen Ländern geöffnet und damit den Eintritt in neue Märkte erleichtert. Durch                den Beitritt Tschechiens, einem wirtschaftlich relevanten Partner, kann vor allem Österreich                durch seine geografische Nähe profitieren. Doch nicht nur die gemeinsame Historie, sondern                auch  ähnliche  Unternehmensstrukturen  verbinden  Österreich  und  Tschechien.  Dazu  zählen                vor  allem  Klein-  und  Mittelunternehmen  (KMU),  die  in  beiden  Ländern  bedeutsame                Wirtschaftsträger  sind.  Sichern  in  Tschechien  KMU  56%  der  Arbeitsplätze,  so  sind  es  in                                      97                Österreich knapp 61%.                 1  AUSGANGSSITUATION                      Im Zuge des gemeinsamen Projektes “Die Entwicklung von KMU in der Baubranche in                                                                      98                den  Grenzregionen  von  Österreich  und  Tschechien”   erforschen  die  Projektpartner,  die                 96                  Yvonne Meindl, BA, yvonne.meindl@edu.fh-wien.ac.at                97                  [1] vgl. www.europa.eu 2004                98                  Ein Projekt im Programm „Europäische Territoriale Kooperation (ETZ) Tschechien – Österreich 2007 bis                2013“ kofinanziert durch die Europäische Union aus dem Europäischen Fonds für regionale Entwicklung                                                            89","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  Masaryk Universität Brünn, die Kreishandelskammer Südmähren sowie das Kompetenzteam                Entrepreneurship der FHWien der WKW die strategischen Erfolgsfaktoren sowie die damit                einhergehenden Kooperationen.                       Um  die  österreichische  Sichtweise  vorab  zu  ermitteln,  hat  die  FHWien  sechs                Führungskräfte und Berater, welche im Baugewerbe tätig sind, zu einer Expertendiskussion                eingeladen.  Doch  diese  Fokusgruppe  hat  ein  Bild  fernab  von  Kooperationsbereitschaft                dargelegt.   Die   Diskussion    hat   eine   geringe   Motivation    und   Barrieren   im                Kooperationsverhalten der österreichischen Bauunternehmen aufgezeigt.                 2  BEGRIFFSABGRENZUNG EN                      Folgend  sind  die  zentralen  Begriffe  der  vorliegenden  Arbeit  Kooperation  und  Klein-                und Mittelunternehmen (KMU) definiert.                 2.1   KOOPERATION                      Um  die  Materie  besser  erfassen  zu  können,  muss  der  weitreichende  Begriff  der                Kooperation  erläutert  werden.  So  können  Kooperationen  von  Informations-  und                                                                                    99                Datenaustausch bis hin zu Gemeinschaftsgründungen definiert werden.                      Im wirtschaftlichen Kontext wird die Zusammenarbeit auf freiwilliger Basis zweier oder                mehrerer  Unternehmen  als  Kooperation  bezeichnet.  Diese  Zusammenarbeit  verlangt                allerdings weiterhin nach einer wirtschaftlichen Selbständigkeit der jeweiligen Unternehmen,                kooperiert wird nur innerhalb eines Teilbereiches der jeweiligen Unternehmensaktivitäten. 100                       Als  Beispiele  für  Kooperationen  können  z.B.  als  langfristige  Geschäftsbeziehungen,                Informations-    und    Datenaustausch,    Gütergemeinschaft,     gemeinsame     Werbung,                Betriebsraumschaffung  oder  aber  Gemeinschaftsgründungen  genannt  werden.  Diese                weitläufige Ausgestaltung verlangt nach einer eindeutigen Begriffsabgrenzung.                       Der zugrundeliegende Arbeitsbegriff der Kooperation wird somit als eine längerfristige                Zusammenarbeit,  welche  eine  Dauer  von  mindestens  zwei  aufeinander  folgenden  Jahren                aufzuweisen  hat,  zwischen  zwei  unabhängigen  Unternehmen  definiert.  Zu  dieser                Begriffsabgrenzung zählen auch langfristige Verträge mit Subunternehmen.                  2.2   KLEIN- UND MITTELUNTERNEHMEN                      Die  Wichtigkeit  von  KMU  wurde  bereits  auf  europäischer  Ebene  erkannt.  Die                europäische  Union  hat  daher  den  Begriff  der  Klein-  und  Mittelunternehmen  genau                abgegrenzt. 101                                99                  [2] vgl. Lechner et al. 2006, S. 194                100                   [3] vgl. Morasch 1994, S. 3                101                   [4] vgl. www.kmuforschung.ac.at 2012a                                                            90","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  Abb 1: Kriterien für KMU                                                                                                     102                Quelle: eigene Darstellung in Anlehnung an Europäische Gemeinschaften 2004                      Diese Abgrenzung hat insofern Bedeutung, da nur jene Unternehmen befragt werden,                welche die Kriterien der KMU erfüllen.                 3  FORSCHUNGSDESIGN                      Ursprünglich  sollten  im  Zuge  des  vorab  erwähnten  Projektes  die  Vor-  und  Nachteile                von  Kooperationen  anhand  eines  quantitativen  Forschungsdesigns  ermittelt  werden,  jedoch                haben  die  Erkenntnisse  der  Fokusgruppe  dazu  geführt,  das  Forschungsdesign  nochmals  zu                überdenken.  Das  ursprüngliche  quantitative  Forschungsdesign  fokussierte  auf  die                Untersuchung  der  Vor-  und  Nachteile  grenzüberschreitender  Kooperationen.  Das  aktuelle                qualitative  Forschungsdesign  stellt  Motive  und  Barrieren  im  Kooperationsverhalten  in  den                Vordergrund der Untersuchung.                       Die  Änderung  des  Forschungsdesigns  ist  dadurch  begründet,  dass  die  Beweggründe                sowie die  Barrieren, die Kooperationsverhalten  fördern  als auch behindern können, schwer                mittels einer quantitativen Befragung zu erfassen sind. Die qualitative  Forschung bietet im                Hinblick  auf  die  Problemstellung  einen  detaillierteren  Einblick  in  die  jeweiligen                Beweggründe der Unternehmer. Des weiteren ermöglicht sie Validität, Zuverlässigkeit sowie                Objektivität. 103                       Die  Befragung  brancheninterner  Experten  wird  als  problemzentriertes  Interview                mithilfe  eines  Interviewleitfadens  geführt.  Da  das  problemzentrierte  Interview  eine                Auseinandersetzung  mit  bereits  vorhandener  Literatur  verlangt,  muss  vor  Erstellung  des                Interviewleitfadens eine Literatur- Sekundärdatenanalyse erfolgen. 104                 3.1   ZIELSETZUNG DER ARBEIT                      Im  Zuge  der  Diplomarbeit  werden  Barrieren  und  Motive  für  Kooperationen  im                Baugewerbe  aufgezeigt  und  analysiert.  Dabei  soll  die  Berücksichtigung  auf  österreichische                und tschechische KMU im Grenzland Anwendung finden.                       Des Weiteren sollen den – im Zuge der Arbeit – untersuchten Motiven und Barrieren                mögliche  Ursachen  und  Hintergründe  gegenübergestellt  werden.  Mit  Hilfe  des  Ursprungs                 102                   [5] vgl. Europäische Gemeinschaften 2004, S. 14                103                   [6] vgl. Mayring 2008, S. 100f                104                   [7] vgl. Kurz et al 2009, S. 465                                                            91","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  möglicher  Problemfelder  und  Hemmnisse  werden  Handlungsempfehlungen  abgeleitet  und                Vorschläge  in  Hinblick  auf  zukünftige  Kooperationen  erarbeitet.  Ziel  der  Arbeit  ist  die                Erstellung  eines  Leitfadens  für  Kooperationen  von  Bauunternehmen  in  Tschechien  und                Österreich.                  3.2   FORSCHUNGSFRAGE                      Aufgrund der Zielsetzung der Arbeit werden im Folgenden die Forschungsfragen sowie                die Unterforschungsfragen ausformuliert:                 -  Welche  Motive  bewegen  österreichische  KMU  im  Baugewerbe  zu  Kooperationen  mit                tschechischen KMU?                 - Welche Barrieren hemmen Kooperationen österreichischer KMU mit tschechischen KMU                im  Baugewerbe?  Aus  diesen  Forschungsfragen  lassen  sich  in  weiterer  Folge  die                Unterforschungsfragen ableiten:                 - Wie können Barrieren hinsichtlich Kooperationen abgebaut werden?                 - Welche Möglichkeiten entstehen durch Kooperationen?                 3.3   AUSWAHL DER INTERVIEWPARTNER                      Da  es  sich  im  empirischen  Teil  –  wie  oben  erwähnt  –  um  ein  qualitatives                Forschungsdesign handelt, müssen im Zuge der deduktiven Datengewinnung Experten zum                Problemaufriss befragt werden.                       Um  Willkür  auszuschließen,  werden  die  Anforderungen  an  die  jeweiligen                Interviewpartner wie folgt genau eingegrenzt:                           ·  Das  Unternehmen  muss  in  die  vorherige  Abgrenzung  der  europäischen                             Kommission unter die Kategorie eines KMU fallen.                          ·  Der untersuchte Betrieb darf maximal 80-100 MitarbeiterInnen beschäftigen.                          ·  Das befragte Unternehmen muss im Bau- oder Baunebengewerbe tätig sein. Die                             genaue Abgrenzung definiert die ÖNACE Abschnitt F.   105                          ·  Sowohl  Unternehmen  mit-,  als  auch  jene  ohne  Kooperationserfahrung,  sollen                             gleichermaßen für Input sorgen.                       In Summe werden somit vier Unternehmen befragt, wobei jeweils zwei Unternehmen                im Baugewerbe als auch im Baunebengewerbe tätig sein müssen. Die weitere Aufsplittung                erfolgt  in  Unternehmen  mit  Kooperationserfahrung,  als  auch  in  Unternehmen  ohne                Kooperationserfahrung.                 4  VORLÄUFIGE ERGEBNISSE                      Bis dato wurden zwei von vier Unternehmen befragt. Die in weiterer Folge dargestellten                Ergebnisse sind nur ein vorläufiger Zwischenstand; das Endergebnis kann sich dahingehend                noch verändern.                   105                   [8] vgl. www.statisik.at 2013a                                                            92","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  4.1   SICHT EINES ÖSTERREICHISCHEN UNTERNEHMENS                      Das  Interview  mit  einem  österreichischen  Unternehmen,  welches  derzeit  keine                Kooperationen mit einem tschechischen Unternehmen hat, hat einen Einblick in die Motive                und Barrieren für Kooperationen gewährt.                        Ein  wesentliches  Motiv  zur  Kooperationsbereitschaft  ist  die  Erschließung  des                tschechischen Marktes mithilfe von tschechischen Partnern. Des Weiteren ist das vorhandene                Know-how  tschechischer  Mitarbeiter  ein  Treiber  für  Kooperation  und  Wissensaustausch.                Auch die vorhandenen tschechischen Bodenschätze wie z.B. Kies und Schotter und die damit                verbundenen     kürzeren   Transportwege     nach    Ostösterreich   machen    vor    allem                Böhmen/Südmähren zu einem äußerst attraktiven Gebiet für Kooperationen.                        Dem  gegenüber  stehen  die  hohen  Qualitätsanforderungen,  welche  im  Baugewerbe                gegeben  sind.  Der  österreichische  Interviewpartner  hatte  Bedenken  hinsichtlich  der                Kontinuität  der  Qualität.  Das  noch  vorhandene  Lohngefälle  und  die  damit  verbundenen                geringeren Fixkosten und niedrigere Preise rufen ebenfalls Kooperationsbarrieren hervor. Aus                Angst  diesem  Kostendruck  nicht  standhalten  zu  können,  lassen  Unternehmen  von                Kooperationen  gänzlich  ab.  Mithilfe  länderübergreifender  Kooperationen  können  die                Kooperationspartner  Wissen  über  die  jeweiligen  länderspezifischen  Gegebenheiten  und                rechtlichen Belangen des anderen erlangen. Doch genau dies führt zu Angst und Misstrauen,                dass der heutige Kooperationspartner zu einem zukünftigen Konkurrenten werden könnte.                  4.2   SICHT EINES TSCHECHISCHEN UNTERNEHMENS (MIT                      ÖSTERREICHISCHER TOCHTER)                      Für ein befragtes tschechisches Unternehmen, deren Tochterunternehmen in Österreich                tätig ist, ergeben sich hingegen abweichende Motive und Barrieren.                       Der stabile österreichische Markt war ein bedeutendes Kriterium für die Gründung einer                österreichischen  Tochtergesellschaft.  Die  geografische  Nähe  hat  den  Eintritt  in  den  neuen                Markt  entsprechend  begünstigt.  Des  Weiteren  ist  das  tschechische  Mutterunternehmen  von                den hohen technischen Standards und der guten Qualität der Rohstoffe in Österreich sowie                von deren Endprodukten überzeugt.                       Das vorab erwähnte Misstrauen seitens österreichischer Unternehmen in Hinblick auf                Kooperationen  wird  durch  das  tschechische  Unternehmen  bestätigt.  Doch  auch  Vorurteile                seitens österreichischer Partner sieht das tschechische Unternehmen als Kooperationsbarriere.                Diese  Vorurteile  sieht  der  Interviewpartner  sowohl  historisch  als  auch  aufgrund  aktueller                politischer  Beziehungen  gewachsen.  Als  Beispiel  für  aktuelle  politische  Indifferenzen  wird                die unterschiedliche Atompolitik genannt.                 4.3   ALLGEMEINE ZWISCHENERGEBNISSE                      In den zwei bereits geführten Interviews sowie der vorangegangenen Literaturrecherche                wird  Folgendes  verdeutlicht:  der  Begriff  der  Kooperation  ist  sehr  weitläufig  und  bedeutet                jedenfalls eine langfristige Zusammenarbeit.                       Des  Weiteren  zeichnet  sich  in  den  Gesprächen  ab,  dass  Kooperationen  auf  einer                gleichwertigen Partnerschaft beruhen sollen. Gleichwertig bedeutet allerdings nicht ähnliche                Unternehmensgrößen,      sondern     eine    Win-Win-Situation     für   alle    beteiligten                Kooperationspartner,  unabhängig  von  der  jeweiligen  Marktstellung,  Mitarbeiteranzahl  oder                Umsatzgröße.                                                              93","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                        Um Unternehmen zu Kooperationen zu animieren, soll aus Sicht der Unternehmen mehr                Förderung seitens der Politik erfolgen. Auch die derzeitige politisch angespannte Diskussion                hinsichtlich der Atomkraft kann sich auf die zukünftige Zusammenarbeit auswirken.                       Als  Voraussetzung  für  eine  gute  Zusammenarbeit  wird  jedenfalls  das  gegenseitige                Vertrauen angeführt. Der Erfolg einer Kooperation wird allerdings in weiterer Folge nur über                die Qualität der erbrachten Leistung gemessen.                  SCHLUSSFOLGERUNG                      KMU, welchen sowohl in der tschechischen als auch österreichischen Wirtschaft eine                bedeutende  Rolle  zukommt,  sind  auch  in  der  Bauindustrie  nicht  mehr  wegzudenken.  Doch                gerade  im  Bereich  der  Bauindustrie  kann  die  Unternehmensgröße  zur  Herausforderungen                werden.  Um  diesem  Hindernis  entgegenwirken  zu  können,  sind  Kooperationen  hilfreich.                Jedoch sind nicht für jedes Unternehmen Kooperationen eine wünschenswerte Option. Auch                die  Fokusgruppe  am  29.05.2012  ergab  ein  Bild  fernab  einer  starken  Kooperationsneigung                österreichischer  Bauunternehmen.  Um  die  Motive  und  Barrieren  in  Hinblick  auf                Kooperationen besser beleuchten zu können, bedarf es einem qualitativen Forschungsdesign.                Mithilfe  eines  problemzentrierten  Interviews  werden  vier  Unternehmen  im  Bau-  und                Baunebengewerbe befragt, um Erkenntnisse und Handlungsempfehlungen ableiten zu können.                       Die bis dato zwei befragten Unternehmen haben als Erfolgsfaktor von Kooperationen                Qualität  und  das  endgültige  Ergebnis  –  welches  in  der  Bauindustrie  meist  ein  fertiges                Bauprojekt darstellt – beschrieben. Als Barrieren wurden unter anderem die Lohnkomponente                und  die  uneinheitlichen  Standards  genannt.  Motive  für  Kooperationen  stellen  hingegen  die                Markterweiterung, qualifizierte Arbeitskräfte sowie der Zugriff auf Bodenschätze dar.                  LITERATURVERZEICHNIS                 [1] EUROPÄISCHE         UNION       [online].   c2004,     [cit.   2013-06-01]     WWW                    <http://europa.eu/legislation_summaries/enlargement/2004_and_2007_enlargement/czec                    h_republic/e01107_de.htm>.                  [2] LECHNER, Karl. EGGER, Anton. SCHAUER, Reinberg. Einführung in die Allgemeine                    Betriebswirtschaftslehre. Wien, 2006                  [3] MORASCH,  Karl.  Strategische  Allianzen  –  Anreize  –  Gestaltung  –  Wirkungen.                    Heidelberg, 1994                  [4] KMUFORSCHUNG             [online].     c2012,       [cit.    2012-07-10]       WWW                    <http://www.kmuforschung.ac.at/index.php?option=com_content\&view=article\&id=108                    \&Itemid=102\&lang=de>.                  [5] EUROPÄISCHE GEMEINSCHAFTEN. 2003 Beobachtungsnetz der europäischen KMU                    – KMU und Kooperation. Luxemburg, 2004                   [6] MAYRING, Philipp. Die Praxis der qualitative Inhaltsanalyse. Beltz, 2008                  [7] KURZ, Andrea. STOCKHAMMER, Constanze. FUCHS, Susanne. MEINHARD, Dieter.                    Das  problemzentrierte  Interview.  In  BUBER,  Renate.  HOLZMÜLLER,  Hartmut.                    Qualitative Marktforschung Konzepte – Methoden – Analysen. 2. Auflage, Wiesbaden,                    2009 S.463-476                                                              94","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                   [8] STATISTIK       AUSTRIA        [online].   C2012,      [cit.   2013-01-28]     WWW                    <http://www.statistik.at/web_de/services/wirtschaftsatlas_oesterreich/bauwesen/index.ht                    ml>.                  [9] GIRMSCHEID,          Gerhard.       Strategisches       Bauunternehmensmanagement:                    Prozessorientiertes  integriertes  Management  für  Unternehmen  in  der  Bauwirtschaft.                    Heidelberg, 2010                   [10]  KINKEL,  Stefan.  FRIEDEWALD,  Michael.  HÜSING,  Bärbel.  LAY,  Gunter.                    LINDNER, Ralf. Arbeiten in der Zukunft – Strukturen und Trends in der Industriearbeit.                    Berlin, 2008                  [11]  MAASS, Frank. WALLAU, Frank.  Internationale Kooperation kleiner und mittlerer                    Unternehmen – unter besonderer Berücksichtigung der neuen Bundesländer. Bonn, 2003                                                                                                                          95","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                           FINANČNÍ PROFIL ČESKÝCH STAVEBNÍCH PODNIKŮ                          FINANCIAL PROFILE OF THE CZECH CONSTRUCTION                                                    ENTERPRISES                                           Inka Neumaierová, Ivan Neumaier     106                   Abstrakt                Článek  umožňuje  udělat  si  obrázek  o  výkonnosti  a  struktuře  stavebnictví  v  ČR.  Vybrané                ukazatele přibližují finanční profil stavebních podniků v letech 2008 až 2011 a dávají možnost                uvědomit si charakteristiku MSP a jejich pozici ve stavebnictví.                 Klíčová slova                Stavebnictví, MSP, výkonnost                 Abstract                The article provides a picture of the structure and performance of the construction sector in                the Czech Republic. Selected indicators are focused on the financial profile of construction                companies as of 2008 - 2011 and give the opportunity to realize the characteristics of SMEs                and their position in the construction industry.                 Key words                Construction, SME, performance                 ÚVOD                      Mnoho  se  mluví  o  malých  a  středních  podnicích  (MSP).  Jaké  jsou  jejich  finanční                charakteristiky a jejich postavení v rámci stavebnictví? O tom mnoho relevantních dat není.                Existuje  ovšem  mnoho  odhadů.  Chceme  naším  příspěvkem  vnést  trochu  světla  do  této                problematiky a pomoci se zorientovat.                       Dlouho  jsme  rozmýšleli,  zda  v příspěvku  představit  pár  vybraných  grafů,  nebo  vložit                tabulky s obsáhlými daty. Nakonec jsme preferovali druhou variantu, která otevírá zájemcům                možnost celistvějšího pohledu a dává jim příležitost pro vlastní návazné analýzy.                  1  DATA                       Na základě čtvrtletních výkazů ČSÚ P3-04 (který slouží především pro výpočet HDP)                a Práce 2-04, jsme z individuálních dat spočetli data za všechny stavební podniky, nejen za                MSP.  Tyto  výkazy,  jako  málokteré,  vyplňují  podniky  od  0  zaměstnanců,  tj.  celé  odvětví                včetně živnostníků.                       Data jsme spočetli za roky 2008 až 2011, v odvětvové klasifikaci CZ-NACE na Sekce F                Stavebnictví,  41  Výstavba  budov,  42  Inženýrské  stavitelství,  43  Specializované  stavební                činnosti a 41.1 Developerská činnost. V rámci této klasifikace byly podniky rozděleny podle                velikosti  na  velké,  střední  a  malé  podniky.  Bohužel  rozdělení  podle  velikosti  podniků                   106                   Inka Neumaierová, doc. Ing. CSc., VŠE v Praze, FPH, Katedra podnikové ekonomiky, nám. W. Churchilla 4                130 67  Praha, neumaier@vse.cz e-mail, Ivan Neumaier, Ing., Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku                32, 110 15 Praha 1, neumaier@mpo.cz                                                             96","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  můžeme provést pouze podle počtu zaměstnanců a podle obratu   107 . Data o velikosti aktiv pro                malé podniky nemáme.                 2  ABSOLUTNÍ UKAZATELE                      Podle  toho,  co  výkazy  umožňovaly,  jsme  z nich  propočítali  následující  absolutní                ukazatele:  počet  podniků,  obrat  (tržby  za  prodej  zboží  +  výkony),  přidaná  hodnota,  hrubý                operační  přebytek  (přidaná  hodnota  –  osobní  náklady)  a  pořízení  dlouhodobého  majetku.                Rozhodli jsme se uveřejnit v následujících v tabulkách (na obrázcích 1  až 5) vybraná data,                která mohou sloužit pro další analýzy.                 2.1   CZ-NACE SEKCE F STAVEBNICTVÍ                      Na obrázku 1 jsou absolutní ukazatele za Sekci F, tj. stavebnictví celkem. Pomineme-li                počet podniků, tak MSP zaměstnávají přes 80% lidí, tvoří okolo 70% obratu, 75% přidané                hodnoty,  skoro  80%  hrubého  operačního  přebytku  a  mezi  75%  až  80%  investic  (pořízení                majetku). MSP jsou nejvýznamnější částí stavebnictví. Tyto podíly MSP se ve sledovaném                časovém  rámci  příliš  nemění.  Ovšem  během  tohoto  období  obrat  a  počet  zaměstnanců  ve                stavebnictví neustále klesal.                 Obrázek 2: CZ-NACE Sekce F Stavebnictví - absolutní ukazatele                                             Zdroj: data ČSÚ, výpočty autoři                 2.2   CZ-NACE 41 VÝSTAVBA BUDOV                      Na obrázku 2 jsou absolutní ukazatele za odvětví výstavba budov. Ve všech letech opět                ve sledovaných ukazatelích převládají malé podniky, situace je obdobná stavebnictví celkem.                       Problémem zde ovšem je, že ve výstavbě budov je obor 41.1 Developerská činnosti   108                (obrázek 3). Většina developerů se zařadila do malých podniků. Ovšem podle hodnoty aktiv                by pravděpodobně v malých podnicích bylo minimum developerů.                     107                    Malý podnik má 0 až 49 zaměstnanců, obrat do 10 mil. EUR a bilanční sumu do 10 mil. EUR. Střední podnik                50 až 249 zaměstnanců, obrat od 10 do 50 mil. EUR a bilanční suma od 10 do 43 mil. EUR.                                                            97","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                   Obrázek 2: CZ-NACE 41 Výstavba budov - absolutní ukazatele                                             Zdroj: data ČSÚ, výpočty autoři                 Obrázek 3: CZ-NACE 41.1 Developerské činnosti - absolutní ukazatele                                             Zdroj: data ČSÚ, výpočty autoři                 2.3   CZ-NACE 42 INŽENÝRSKÉ STAVEBNICTVÍ                      Na obrázku 4 jsou absolutní ukazatele za odvětví inženýrské stavebnictví. Situace je zde                jiná než ve stavebnictví celkem. Logicky, vzhledem k předmětu činnosti, zde převládají velké                podniky.                     108                   Hvězdičky jsou u velkých a středních podniků z důvodu ochrany individuálních dat (velkých podniků bylo                málo).                                                            98","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  2.4   CZ-NACE 43 SPECIALIZOVANÉ STAVEBNÍ ČINNOSTI                      Na  obrázku  5  jsou  absolutní  ukazatele  za  odvětví  specializované  stavební  činnosti.                Podle očekávání je dominance MSP ze všech odvětví stavebnictví největší.                   Obrázek 4: CZ-NACE 42 Inženýrské stavebnictví - absolutní ukazatele                                             Zdroj: data ČSÚ, výpočty autoři                 Obrázek 5: CZ-NACE 43 Specializované stavební činnosti - absolutní ukazatele                                             Zdroj: data ČSÚ, výpočty autoři                  3  RELATIVNÍ UKAZATELE                      Domníváme  se,  že  odlišnosti  MSP  lze  nejlépe  charakterizovat  pomocí  relativních                ukazatelů.  Vybrali  jsme  dva  známé,  často  používané  ukazatele  a  to  produktivitu  práce  a                                                               99","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  průměrnou měsíční mzdu. Vedle nich méně známý ukazatel a to podíl hrubého operačního                přebytku na obratu.                 3.1   PRODUKTIVITA PRÁCE                      Na  obrázku  6  je  tabulka  produktivit  práce  (přidaná  hodnota/počet  zaměstnanců).  Ve                stavebnictví celkem, ve výstavbě budov a v inženýrském stavitelství je situace jasná: velké                podniky mají výrazně vyšší produktivitu práce  než MSP. Zajímavé je to ve specializované                stavební činnosti. Zde, až na rok 2011, mají nejvyšší produktivitu práce naopak malé podniky.                 3.2   PRŮMĚRNÁ MĚSÍČNÍ MZDA                      Na obrázku 7 je tabulka s průměrnými měsíčními mzdami. Ve stavebnictví celkem, ve                výstavbě  budov  a  v inženýrském  stavitelství  je  situace  jasná:  velké  podniky  mají  výrazně                nejvyšší průměrnou mzdu. Na druhém místě jsou střední podniky a nejnižší průměrnou mzdu                mají  malé  podniky.  Ve  specializované  stavební  činnosti  jsou  průměrné  mzdy  velkých  a                středních podniků srovnatelné a malé podniky opět platí zaměstnance nejméně.                 3.3   HRUBÝ OPERAČNÍ PŘEBYTEK/OBRAT                      Na  obrázku  8  je  tabulka  s poměrem  hrubého  operačního  přebytku  na  obratu                (HOP/Obrat).  Jde  o  vyústění  vlivů  obou  výše  uvedených  ukazatelů.  Protože  nemáme                v použitých  výkazech  další  nákladové  položky,  představuje  HOP/Obrat  největší  přiblížení                marži, tj. EBIT/Obrat. HOP reprezentuje částku, která podnikateli zbude na profinancování                dalších nákladů, jako např. odpisy, finanční náklady, daně a čistý zisk.                 Obrázek 6: Produktivita práce (Kč/Zaměstnanec)                                      Zdroj: data ČSÚ, výpočty autoři                                                                                 100","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  Obrázek 7: Průměrná měsíční mzda (Kč/Zaměstnanec)                                      Zdroj: data ČSÚ, výpočty autoři                 Obrázek 8: Hrubý operační přebytek/Obrat                                      Zdroj: data ČSÚ, výpočty autoři                       Na  obrázku  9  je  vztah  produktivity  práce  (PH/Zam),  průměrné  mzdy  (Mzdy/Zam)  a                HOP/Obrat.  Překvapivě  ve  všech  odvětvích  i  v celku  jsou  hvězdy  malé  podniky.  Velké                podniky  mají  vzhledem  ke  své,  a  to  nejvyšší,  produktivitě  vysoké  mzdy.  Naopak  malé                podniky mají poměr produktivity práce a průměrné mzdy nejlepší.                  Obrázek 9: Vztah ukazatelů                                Zdroj: autoři                                                                101","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  ZÁVĚR                      Bez věrohodných, čísel jsme slepí. Kde nejsou data, jsou pouze spekulace. Proto jsme                se  snažili  na  předepsaných  šesti  stranách  poskytnout  čtenářům  maximum  informací.                Předkládáme cenný analytický materiál, který může posloužit k tomu, aby si zájemci jednak                udělali obrázek o aktuálním finančním profilu českých stavebních podniků včetně jeho vývoje                v čase a jednak měli možnost srovnat finanční profil malých, středních a velkých stavebních                podniků.                       Zásadním zjištěním je skutečnost, že relace produktivity práce a průměrných mezd je                nejlépe nastavena u malých podniků.                 LITERATURA                [1] www.mpo.cz                [2] www.czso.cz                                                                                                                         102","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                   SPECIFIKA RODINNÉHO PODNIKÁNÍ V OBLASTI STAVEBNICTVÍ                            THE CHARACTERISTICS OF FAMILY BUSINESS IN                                          CONSTRUCTION INDUSTRY                                                    Pavla Odehnalová   109                   Abstrakt:                Předložený  článek  se  věnuje  vymezení  charakteristik  rodinných  a  nerodinných  podniků                v rámci  zkoumané  skupiny  1500  stavebních  podniků  na  území  Jihomoravského  kraje  a                Dolního Rakouska. Definována jsou jednotlivá odlišení, která byla vymezena prostřednictvím                literárních rešerší převážně zahraničních výzkumů, jejichž přenositelnost do českého prostředí                byla  ověřena  výzkumem  provedeným  v roce  2009.  Uvedené  charakteristiky  budou                formulovány  jako  hypotézy  a  blíže  studovány  a  následně  ověřovány  v rámci  samostatné                skupiny  stavebních  podniků  spadajících  do  skupiny  F,  podle  odvětvové  klasifikace  CZ-                NACE.                 Klíčová slova:                Rodinné podniky, nerodinné podniky, charakteristiky                  Abstract:                Presented  paper  is  dedicated  to  characteristics  of  family  and  non-family  firms  within  the                observed group of 1500 construction organizations. These organizations are from the region                of the South Moravia and Lower Austria. On the based of literary review were identified the                differences which were transferred to Czech conditions by the research made in 2009. The                hypothesis made on the base of these findings will be verified within the group F from the CZ                NACE classification.                 Key words:                Family business, Non-family business, characteristics                 ÚVOD                      V posledních letech se rodinné podnikání začíná v České republice dostávat do širšího                povědomí a zájmů zúčastněných skupin. Situace se tak oproti období před rokem 2008 mění.                V uvedeném období nejen, že chyběly jakékoliv statistiky, ale i širší podpora a poradenství ze                strany  odborné  veřejnosti  i  praktiků.  V posledních  letech  se  situace  obrací  k lepšímu.                Rodinnému  podnikání  začíná  být  věnován  prostor,  který  si  bezpochyby  zaslouží.  V České                republice  tak  vznikla  celá  řada  publikací  věnující  se  rodinnému  podnikání  (  Koráb  a  kol.                2008,  Hanzelková  2004,  Odehnalová  2011).  Tématu  rodinných  podniků  se  věnují  čím  dál                častěji i odborná periodika – Moderní řízení, Ekonom, podnikatel, a další. V neposlední řadě                je  třeba  zmínit  i  nově  vzniklou  Asociaci  rodinných  firem,  zabývající  se  problematikou                rodinných podniků.                       V návaznosti  na  výše  uvedené  skutečnosti  je  žádoucí  v rámci  výzkumu  Přeshraniční                spolupráce  se  problematikou  rodinných  podniků  zabývat.  V rámci  projektu  je  rodinnému                podnikání věnován poměrně široký prostor. Identifikace rodinných podniků je začleněna už                  109                   Ing. Pavla Odehnalová, Ph.D., ESF-MU, Lipová 41a, Brno 602 00, e-mail: odehnalova@mail.muni.cz                                                            103","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  v rámci  základních  informací  o  podniku  a  bude  tak  možné  jasně  identifikovat  rodinné                podniky, včetně počtu rodinných příslušníků, kteří jsou v podniku zaměstnáni. Na uvedenou                problematiku je v rámci dotazníkového šetření zaměřena otázka číslo 3 a 3a. ( Je Váš podnik                rodinným podnikem? Kolik rodinných příslušníků je zaměstnáno v podniku?).                  1  VYMEZENÍ CHARAKTERISTIK RODINNÝCH A NERODINNÝCH                    PODNIKŮ                      Charakteristika  rodinného  podniku,  byla  vymezena  v souladu  s uvedenou  definicí:                „Rodinný podnik je podnik, ve kterém pracují alespoň dva členové jedné rodiny, kteří mají                přímý  vliv  na  řízení  podniku.  (  dle  Odehnalová,  2011,  Lukeš  Nový  a  kol.  2005,  Sten,                2007,Taguiry, Davis, 1996)                       U  rodinných  podniků  lze  identifikovat  řadu  charakteristik,  která  odlišují  rodinné  od                nerodinných  podniků.  Níže    jsou  uvedeny  předpoklady  jejichž  existence  bude  v  rámci                výzkumu ověřována.                      ·  Vyšší  orientace  na  dlouhodobé  udržení  společnosti  (Kets  de  Vries,  1996,                         Sundaramurthy, 2008, Koiranen, 2007, Koráb a kol., 1998, Álvarez a Sintas , 2001)                      ·  Vyšší sklon k centralizaci (Koiranen, 2007, Huovinen, Tihula, 2008, Koráb a kol.                         2008)                      ·  Orientace na místní trhy (Gallo a Sveen ,1991,  Doncles , Fröhlich, 1991)                      ·  Důraz na vyšší kvalitu produktu ( Kets de Vries, 1996, Doncles , Fröhlich, 1991,                         Schein, 1995, Taguiry a Davis, 1996, Romano, Tanewski, Smyrnios, 2001)                      ·  Upřednostnění financování z vlastních  zdrojů (Lussier, 2004, Koráb a kol. 2008)                       ·  Sklon z zaměstnání nižšího počtu zaměstnanců (Romano, Tanewski, Smyrnios ,                         2001, Kets de Vries, 1996, Lin a Hu, 2007, Nelton, 1998)                       ·  Podcenění strategického řízení (Lussier, 2004, Tyee, 2007)                      ·  Vyšší počet inovací (Pricewaterhouse Coopers, 2007, Strážovská, 2002)                      ·  Větší orientace na zákazníka (Pricewaterhouse Coopers, 2007, Strážovská, 2002,                         Koráb a kol. 2008)                       ·  Nižší kapitálová intenzita (Chandler 1990, Naldi  a kol. 2007)                       Výše uvedené hypotézy vycházejí z literárních rešerší, provedených v období let 2007                až  2011.  Uvedeny  jsou  především  zahraniční  zdroje  a  výzkumy,  jejichž  přenositelnost  do                českého  prostředí  byla  ověřena  výzkumem  provedeným  v roce  2009  (Odehnalová,  2011).                Výzkum se zabýval 432 podniky rodinného a nerodinného charakteru. Jednalo se o podniky                střední až velké z oblasti průmyslu, obchodu  a stavebnictví.                 1.1   DLOUHODOBÝ ZÁMĚR- ORIENTACE NA UDRŽENÍ PODNIKU                      Dlouhodobý záměr neboli dlouhodobá orientace je jednou ze silných stránek rodinných                podniků, což představuje podstatnou konkurenční výhodu ( Kets de Vries, 1996).Orientace na                                                              104","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  udržení společnosti místo na maximalizaci zisku je pro rodinné podniky typická. Úzce souvisí                s averzí  k riziku  a  s  důvěrou.  Důvěra  projevovaná  v rodinných  podnicích  posiluje  víru                stakeholderů  v dodržení  závazků  rodinných  podniků.  Čím  důvěrnější  prostředí  panuje                v rodinném  podniku,  tím  dlouhodobější  perspektivu  rodinný  podnik  má  (Sundaramurthy,                2008).  Důvěra  také  posiluje  vzájemnou  kooperaci,  vztahy  mezi  lidmi,  snižuje  nebezpečí                konfliktu,  snižuje  transakční  náklady,  usnadňuje  efektivní  řešení  konfliktů  a  tím  podporuje                chod  podniku  (Sundaramurthy,  2008,  podle  Rousseau  a  kol.,  1998)  např.z   hlediska  tržeb.                Dlouhodobá  perspektiva  rodinných  podniků  se  projevuje  zejména  ve  chvíli  kdy  podíly  na                zisku získané z podnikání uspokojí potřeby rodiny a není tedy důvod k dalšímu růstu podniku                (Koráb, 2005). Prioritní se tak stává namísto zisku zejména stabilita podniku a ne dosahování                maximálního zisku tak jak je tomu u nerodinných firem. Dlouhodobá vize rodinných podniků                se projevuje zejména ve stanovování dlouhodobých cílů. Záměry dlouhodobých cílů bývají                v rodinných  firmách  mnohem  účinnější    (Koráb  a  kol.,  1998).    Souvisí  to  i  se  vzájemnou                důvěrou,  posilující  vazby  mezi  jednotlivými  členy  rodiny  zapojenými  do  podnikání.  Síla                vzájemných  vztahů  pak  může  motivovat  jedince  k vyšší  odpovědnosti  za  čin,  kterým  je                v tomto případě práce v rodinné firmě.                 1.2   CENTRALIZACE ŘÍZENÍ                      Centralizace směrem k rodině je zřejmě důsledkem uvědomění si vlastnictví podniku                (Koiranen, 2007). Ředitelé podniku se tak velmi neradi vzdávají moci nad podnikem, který                zbudovali. Chtějí vědět o všem co se v podniku děje, častokrát i poměrně dlouhou dobu po té                co vedoucí pozici podniku přenechali svému následníkovi   110 . O nízké autonomii rodinných                podniků  se  zmiňuje  i  (Huovinen,  Tihula,  2008).  Centralizaci  řízení  rodinného  podniku                v rukou rodiny odůvodňují obavou ze ztráty moci nad podnikem a nezávislosti na ostatních                manažerech.  Centralizace  rozhodování  na  rodinu  je  také  podporována  projeveným                nepotismem  a  paternalismem,  prostřednictvím  nichž  se  moc  koncentruje  do  rukou  rodiny.                Rozdělení moci v rodinném podniku předpokládá vzdání se určité míry odpovědnosti majitele                podniku ve prospěch nově příchozího zaměstnance – manažera. Tento krok vyžaduje ovšem                určitou míru důvěry.                        Typickým znakem paternalismu projevovaného ve vedení rodinné firmy je např. sklon                k autokracii,  silná  potřeba  kontroly,  nedůvěra  v ostatní  spolupracovníky,  potřeba  uznání  a                neschopnost delegace. (Kets de Vries, 1996, Hanzelková, 2004)                 1.3   ORIENTACE NA MÍSTNÍ TRHY, ORIENTACE NA ZÁKAZNÍKA A DŮRAZ                      NA KVALITU                      Orientace rodinných podniků na místní trhy  a orientace na zákazníka byla prokázána                výzkumem, který provedli Gallo a Sveen v roce 1991. Takto pojaté strategie rodinných firem,                může  být  těžké  změnit,  kvůli  vlivu  rodiny  na  podnikání.  Zakladatelé  rodinných  podniků                prostřednictvím  hodnot  přenášených  do  podnikání  usilují  o  vybudování  dobrých  vztahů  se                svými stakeholdery. Kvalitní vztahy se stakeholdery úzce souvisí s kvalitou odvedené práce a                přístupem zaměstnanců a rodiny jako takové. Kets de Vries (1996) dokonce uvádí, že vedení                rodinného  podniku  se  často  se  svými  výrobky  ztotožňuje,  proto  se  snaží  o  jejich  vysokou                kvalitu.  V rodinných  podnicích  tak  dochází  k přenosu  hodnot  rodiny  do  podnikového                prostředí  což  má  také  pozitivní  vliv  na  kvalitu  produktu  (Schein,  1995,  Taguiry  a  Davis,                1996). Kvalitní vztahy zakladatelé rodinných podniků vyžadují odpovědný a solidní přístup,                která souvisí s časovou náročností. Proto se rodinné podniky orientují spíše na lokální trhy,                 110                    Přílišná  upnutost  k podniku  má  pak  v některých  případech  za  následek  paternalismu  projevený  ze  strany                zakladatele k budoucímu nástupci                                                            105","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  kde  lze  takové  vztahy  udržet  poměrně  s nízkými  transakčními  náklady.  Výsledkem  je,  že                rodinné  podniky  daleko  méně  expandují  do  zahraničí  než  podniky  nerodinné  (Gallo  a                Sveen,1991).  Příčinou  je  dále  jejich  konservatismus  a  nízká  orientace  na  růst  (Doncles  R.,                Fröhlich E., 1991), a to i v odvětvích které jsou jinak poměrně dynamická. Souvislost lze také                najít  s orientací  na  udržení  společnosti  a  averzi  rodinných  podniků  k riziku  (Doncles  R.,                Fröhlich  E.,  1991).  Pronikání  na  zahraniční  trhy  je  spojeno  s určitou  nejistotou,  která  je                v rozporu se strategií udržení podniku. Orientace na zákazníka souvisí s důrazem na tradici a                kvalitu,  které  rodinné  podniky  charakterizují.  Pro  rodinné  podniky  jsou  zákazníci  jeden                z nejdůležitějších stakeholderů (Pricewaterhouse Coopers, 2007, Strážovská, 2002), proto se                snaží o jejich maximální uspokojení.                       Výsledky  empirických  výzkumů  (Odehnalová,  2007)  ukazují,  že  rodinné  podniky                uplatňují  více  strategii  differentiation  tzn.  Zaměření  na  specifický  charakter  výrobků                s možností  požadovat  vyšší  ceny  v kombinaci  s širokým  rozsahem  výrobků  a  širokým                okruhem zákazníků.                 1.4   FINANCOVÁNÍ RODINNÝCH PODNIKŮ                      Dalším  znakem  rodinných  podniků  je  rodinné  financování  podnikání  resp.  sloučení                rodinných a  firemních financí. (Koráb  a kol, 1998). Rodina, která zastává strategii udržení                společnosti vede podnik, který není tak kapitálově náročný jako podnik, který se orientuje na                zisk  a  expanzi.  Také  zdroje  financování  v úvodních  fázích  rozvoje  podniku  pocházejí  u                rodinných  firem  spíše  z interního  prostředí  rodiny,  než  z externího  prostředí  finančních                institucí (Lussier, 2004), proto se investice spíše omezují. Vliv má projevený konservatismus,                orientace  na  udržení  společnosti  a  s tím  souvisejí  odklon  od  financování  rizikových  aktiv,                které souvisí s rychlým růstem podniku, a se zásadním zvýšením počtu zaměstnanců. Většina                prostředků potřebných k podnikání je získávána přímo z rodiny. Financování je tak poměrně                snadné a rychlé na rozdíl od bankovního úvěrového financování (Koráb a kol. 1998).                 1.5   POČET ZAMĚSTNANCŮ                      Typickým znakem pro rodinné podniky je také malý počet zaměstnanců (Ifera fact and                figures,1996,  The  national  study  of  family  business,  1997,  Lussier,  2004).  Malý  přírůstek                zaměstnanců  souvisí  s paternalistickým  chování  zakladatele  (Dyer,  1988,  Dyer,  Hilburt  -                Davis,  2003),  charakteristickým  direktivním  řízením,  hierarchickými  vztahy,  centralizací                řízení  a  nedůvěrou  v ostatní  pracovníky.  Právě  projevené  paternalistické  chování,  s cílem                udržet  podnik  ve  „svých  rukou“  vede  zakladatele  podniku  k neochotě  zaměstnávat  větší                množství zaměstnanců. Vyšší počet zaměstnanců vyžaduje profesionálnější přístup zejména                formalizaci postupů a delegaci vedení. Delegací úkolů dochází k přenosu části odpovědnosti                za  podnik  na  níže  postavené  zaměstnance.  Zakladatelé  podniků  si  ovšem  velmi  dobře                uvědomují, že manažer nemůže plnit roli podnikatele, z důvodu jiných preferencí a nízké míry                odpovědnosti související s rizikem z případného nezdaru (Říkovský 2002, podle Mises 1966).                       Dalším důvodem nízkého počtu zaměstnanců je důraz na kvalitu pracovníků a hodnoty,                které odráží faktor rodiny v podnikání. Souvislost lze najít i se snahou rodiny o udržení jisté                velikosti  společnosti,  která  je  z hlediska  rodiny  optimální.  I  upřednostnění  člena  rodiny  na                vedoucí  pozici  ovlivní  počet  přijatých  zaměstnanců.  Důvodů  menšího  nárůstu  počtu                zaměstnanců oproti nerodinných podnikům je několik:                        ·  averze  k riziku  (Doncles  R.,  Fröhlich  E.,  1991)  a  vysoký  stupeň  důvěry                          (Sundaramurthy, 2008);                                                               106","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                         ·  orientace  na  tradici  a  kvalitu  (Doncles  R.,  Fröhlich  E.,  1991),  odpovědnost  za                          podnik vyplývající z vlastnictví ( Koiranen, 2006);                        ·  vysoká  sociální  odpovědnost  (American  business  survey,  2007)  související  s                          vysokými  investicemi  do  lidských  zdrojů 111   (PricewaterhouseCoopers,  2007)  a                          odpovědností za svoji činnost ( Říkovský, 2002 podle Mises 1966).                 1.6   NEDOSTATEK STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ                                                                            112                      Nedostatek  strategického  plánování  dokazují  výzkumy    jak  z USA  tak  i  z  Evropy.                Rodinné  podniky  jsou  ve  svých  očekáváních  poměrně  optimistické.  Navíc  mají  sklon  k                centralizaci (Huovinen, Tihula, 2008), což zřejmě vytváří iluzi o úplné kontrole nad podnikem                a zanedbávání formálního řízení, které rodinní příslušníci považují za zbytečnou byrokracii.                Podcenění  strategického  plánování  je  zásadní  slabinou  rodinných  podniků.  V rodinných                podnicích  je  strategické  plánování  jako  součást  podnikového  řízení  často  nahrazeno  spíše                emočním až intuitivním hlediskem zakladatele podniku. Úkolem strategického plánování je                poskytnout podniku prostředek, který mu umožní systematicky analyzovat okolní prostředí a                zhodnotit silné a slabé stránky podniku tak, aby podnik mohl uplatnit vhodnou strategii vůči                svým konkurentům. (Koráb a kol., 2008). Podcenění strategického plánování tedy znamená                pro podnik značné riziko ze ztráty konkurenční výhody. Cíle rodinných podniků jsou odlišné                od cílů stanovených nerodinnými podniky. V cílech rodinných podniků se odráží ekonomické,                sociální, kulturní a emoční aspekty (Hall, Nordqvist, 2008 podle Shrama, 2004). Na rozdíl od                podniků rodinných jsou  cíle nerodinných podniků zaměřeny více na maximalizaci hodnoty                podniku (Sharma, Chrisman, Chua, 1997). Trh je sám o sobě velmi dynamické prostředí a                velmi  rychle  se  mění.  Strategické  plánování  je  tedy  nezbytnou  součástí  efektivního  řízení                podniku.                  ZÁVĚR                      Z výše  uvedených  předpokladů  vyplývá  řada  charakteristik,  které  bude  v rámci                zkoumané  skupiny  1500  stavebních  podniků  účelné  zkoumat.  Jednotlivé  charakteristiky                budou  formulovány  formou  vhodných  hypotéz  a  prostřednictvím  matematicko-statistických                metod ověřovány.  Ve vybraných případech budou zpracovány případové studie konkrétních                stavebních podniků.                 LITERATURA                 [1] American  business  survey.  Mass  mutual.  Kenesaw  State  University.    Family  Firm                    Institute.2007.                           On-line.                            Dostupné                    na:http://www.usdce.org/fbf/downloads/2007_MM_familybusiness.pdf                  [2] DONCLES R., FROHLICH E., (1991): “Are family business really different? Evidence                    from STRATOS”, Family Business Review, Volume 4, Issue 2, Page 149.                  [3] GALLO, M. \& SVEEN, J. (1991). Internationalizing the Family Business: Facilitating                    and Restraining Factors. Family Business Review, IV, 2, 181-90.                     111                   Studie Pricewaterhouse Coopers  uvádí, že až 73% majitelů rodinných podniků uvádí, že nejdůležitější jsou                pro ně investice do oblasti lidských zdrojů.                112                    Až  46  %  rodinných  podniků  nedělá  strategické  plány  a  až  v  70%  rodinných  podniků  neprobíhá  vůbec                plánování následnictví.                                                            107","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                   [4] GARCIA-ALVAREZ,E., LOPEY-SINTAS, J., A taxonomy af founders based on values:                    The root of family business heterogenity. Family business review. Vol. XIV, no.3.                  [5] HANZELKOVÁ,  Re-Establishing  Traditional  Czech  Family  Businesses,  A  Multiple                    Case  Study  on  the  Present  Challenges,  2004,  UNIVERSITY  OF  JYVÄSKYLÄ                    JYVÄSKYLÄ 2004. ISBN 1457-1986.                  [6] HUOVINEN,  J.,  TIHULA,  S.,  Family  business  and  habitual  entrepreneurship:                    Differences and similarities. Electrinic journal of family business studies, Issue 1, volume                    2, 2008, ISSN: 1796-9360.                   [7] KETS de VRIES, M.F.R., The dynamics of family controlled firms. The good and th bad                    news. Organizational Dynamics. 21(3), 1993, str. 59-71.                  [8] KOIRANEN,  M.  Family´s  collective  motivation  to  business  owneship:  A  review  of                    alternative theoretical approaches. Electronic journal od Family business Issue 2, Vol. 1                    2007. ISSN: 1796-9360.                  [9] KORÁB,  V.,  MIHALISKO,  F.,  SALGUEIRO,  J.L.R.,  GARCIA,  M.S.A.,  Jak  pracují                    malé rodinné firmy. Brno: VUT, 1998. ISBN 80-214-1121-X.                  [10]  LUKEŠ, M., NOVÝ,I.. a kol., Psychologie podnikání : osobnost podnikatele a rozvoj                    podnikatelských  dovedností.  1.  vyd.  Praha:  Management  Press,  2005.  ISBN  80-7261-                    125-9.                  [11]  LIN, S. HU, S., A family member or professional management? The choice of CEO                    and  its  impact  on  performance.  Corporate  governance,  Oxford:Blackwell  Publishing.                    Vol.15,n.6, 2007. str. 1348-1362                   [12]  LUSSIER,  R.N.,  Family  business  characteristics  and  management  practices:  an                    analysis of covariance study. Tisková zpráva. On-line. Dostupné na serveru Bnet business                    network :http://findarticles.com/p/articles/mi_hb6005/is_/ai_n29153631                  [13]  NALDI,  L.,  NORDQVIST,  M.,  SJÖBERG,  K.,  WIKLUND,  J.Enterpreunial                    orientation, risk taking and performance in family firms. Family business review.2007.                    20(1). Str 33-47.                  [14]  ODEHNALOVÁ,  P.  Výzkum  rodinného  podnikání  v rámci  empirického  šetření                    „Konkurenceschopnost podniků“ In Vývojové tendence podniků IV. Brno : Masarykova                    univerzita. 2008. ISBN 978-80-210-4723-5.                   [15]  ODEHNALOVÁ,  P.  Přednosti  a  meze  rodinného  podnikání.  Brno:  Masarykova                    univerzita. 2011. ISBN 978-80-210-5603-9.                  [16]  ROMANO, C.A., TANEWSKI, G., A. SMYRNIOS, K.X., Capital structure decision                    making: A model for family business. Jornal of business venturing. Vol 16(3), 2001.str.                    285-310                  [17]  ŘÍKOVSKÝ, M. Debata o socialistické kalkulaci a její vliv na vývoj rakouské školy.                    In Politická ekonomie, 1, 2002. str.61-78. ISSN 0032-3233.                                                               108","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                   [18]  SCHEIN,  E.H.  The  role  of  the  founder  in  creating  organizational  culture.  Family                    business review. Vol.8, No.3, 1995.str.221-241                  [19]  SHANKER,  A.  ZAHRA.  Enterpreneurial  risk  taking  in  family  business.  Family                    business review. 2005. 18(1), str. 23-40                  [20]  SHARMA,  P.  CHRISMAN,  J.J,  CHUA,  J.H.,  Strategic  management  of  the  family                    business:  past  research  and  furture  challanges.  Family  business  review,  vol.  X,  no.1.                    1997.                  [21]  STRÁŽOVSKÁ, L., STRÁŽOVSKÁ, H. Rodinné podnikanie, Bratislava: Sprint vfra,                    2002, ISBN: 80-89085-00-8.                  [22]  SUNDARAMURTHY, C., Sustaining trust within family business. Family Business                    Review. 21(1),2008. str. 89- 102                   [23]  TAGIURI,  R.  DAVIS,  J.A.  Bivalent  attributes  of  the  family  firm.  Family  business                    review. Vol. 9. No.2.                  [24]  TYEE,  L.  N.,  Family  to  family,  Family  business  study,  Seattle  university:  Oregon,                    2007 On-line. Dostupné na : http://familybusinesssurvey.com/                                                                                                               109","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                     SOUČASNÉ PROBLÉMY MALÝCH A STŘEDNÍCH STAVEBNÍCH                                PODNIKŮ V REGIONU VÝCHODNÍCH ČECH                     CURRENT PROBLEMS OF SMALL AND MEDIUM ENTERPRISES                                  CONSTRUCTION IN EASTERN BOHEMIA                                                                      113                                                    Jaroslav Pakosta                  Abstrakt                V příspěvku  jsou  popsány  současné  problémy  malých  a  středních  stavebních  podniků                v regionu východních Čech. Jsou vymezeny dvě zásadní bariéry zkoumání – meziroční vývoj                indexu  stavební  výroby  v  %  a  vysoká  míra  regulace  ze  strany  státu.  Je  popsán  výzkum                problémů  v regionu  a  uvedeno  šest  klíčových  zjištění  vycházejících  z  pilotního  ověření                výzkumu.                 Klíčová slova                Malý a střední podnik, index stavební výroby, administrativní zátěž, metodologie výzkumu,                klíčová zjištění                 Abstract                The paper describes the current problems of small and medium construction enterprises in the                region of East Bohemia. There are identified two major barriers to exploration - the annual                development of the index of construction output in% and a high degree of regulation by the                state. It describes research issues in the region and identifies six key findings based on pilot                testing research.                 Key words                Small and medium enterprise, index of construction output, administrative burden, research                metodology, key findings                 ÚVOD                      Malé  a  střední  podniky  (MSP)  tvoří  nedílnou  součást  podnikové  struktury  každé                ekonomiky.  V dostupné  literatuře  (1)  jsou  uváděny  jejich  výhody  i  nevýhody.  Z hlediska                našeho příspěvku považujeme za hlavní výhodu pružnost reakce na turbulentní podnikatelské                prostředí (za hlavní proto, že patří zároveň i mezi podstatné konkurenční výhody MSP), s ní                související rychlost rozhodování, případně inovativnost.                       Významnou  výhodou  je  vytváření  nových  pracovních  míst,  vyšší  tvůrčí  aktivita,                flexibilita managementu, případně přehledná organizační struktura.                       Jako  hlavní  nevýhodu  vidíme  bariéry  ve  financování  podniku  (speciálně  ke  zdrojům                cizího kapitálu), administrativní břemena (2), často horší pracovní podmínky, nedostatečnou                pozornost marketingu, nedostatečnou velikost hmotného i nehmotného majetku.                   113                    Jaroslav  Pakosta,  Doc.  Ing.  CSc.,  Univerzita  Pardubice,  Ústav  podnikové  ekonomiky  a  managementu,                Studentská 99, 530 00 Pardubice, tel.603824221, email:  jaroslav.pakosta@upce.cz                                                            110","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                   1  BARIÉRY VYMEZUJÍCÍ ZKOUMANÝ PROSTOR                 1.1    MEZIROČNÍ VÝVOJ INDEXU STAVEBNÍ VÝROBY V %                      Za  posledních  7  let  se  vyvíjel  meziroční  index  stavební  výroby  charakterizovaný                tržbami  za  zboží,  vlastní  výrobky  a  služby  bez  DPH  (OKEČ  45),  očištěný  od  vlivu  počtu                pracovních dnů následovně:                 Měsíc/rok                                                meziroční index                 12/2006                                                  15,4 %                12/2007                                                    5,6 %                12/2008                                                  - 2,6 %                12/2009                                                     3,5 %                12/2010                                                  -14,6 %                12/2011                                                   14,6 %                12/2012                                                  -14,1 %                Zdroj: ČSÚ                       Hlubší  rozbor  (přesahující  rozsah  tohoto  článku)  by  umožnil  sledovat  vliv  meziroční                změny vydaných stavebních povolení i meziroční změny jejich hodnoty. Stavební produkce                v pozemním  stavitelství meziročně  v prosinci  2012  klesla  o  15,7%,  produkce  inženýrského                stavitelství klesla o 21,8 %.                            I  přes  kladný  meziroční  index  12/2009  a  12/2011  lze  charakterizovat  meziroční                vývoj  indexu  stavební  výroby  jako  klesající.  Konsekvence  tohoto  vývoje  jsou  závažné                z pohledu ekonomického významu stavebnictví:                     -  cca 6,5 % podíl na tvorbě HDP                    -  cca 9,0 % podíl na zaměstnanosti v civilním sektoru                    -  jeho multiplikační efekt se pohybuje mezi koeficienty 3,2 – 3,5                       Meziroční  vývoj  indexu  stavební  výroby  tak  naplňuje  scénář  spíše  restriktivní  než                pasivní případně protikrizový (3). Výsledný dopad na MSP ve stavebnictví je pokles poptávky                po  jeho  produkci,  snižující  se  rentabilita  podnikání,  zvyšující  se  převis  nabídky  nad                poptávkou.                 1.2   VYSOKÁ MÍRA REGULACE ZE STRANY STÁTU                      Je příčinou tvorby bariér svobodného podnikání a vysokého zatížení MSP nadměrnými                povinnostmi. Byrokratické regulační vlivy národních států i EU dopadají na MSP mnohem                výrazněji  proto,  že  tyto  omezeně  disponují  kvalifikovanými  odborníky  i  úředníky.                Administrativní  zátěž  způsobuje  zvyšování  spotřeby  času,  tím  snižování  efektivnosti  a                výkonnosti podnikání, růst nákladů a v konečném důsledku peněžní ztráty.                       Administrativní  náklady  (4)  jsou  náklady  vznikající  podnikům,  neziskovému  sektoru,                veřejným orgánům i občanům při plnění zákonné povinnosti poskytovat informace o jejich                činnosti nebo produkci veřejným orgánům nebo soukromým osobám.  Administrativní zátěží                chápeme  část  administrativních  nákladů  vyvolanou  tvorbou  informací,  které  by  podnik                neshromažďoval, pokud by neexistovaly právní předpisy.                                                               111","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                        Podle  Metodiky  MVČR  (5)  lze  vymezit  základní  přehled  administrativní  zátěže.                Taxativně uveďme, že to je:                     -  Zpráva nebo hlášení                    -  Žádost o povolení nebo výjimku                    -  Oznámení                    -  Zápis do rejstříku                    -  Vypracování dokumentů a jejich aktualizace dle zákonných požadavků                    -  Poskytnutí  informací  kontrolorům,  inspektorům,  auditorům  a  jiným  oprávněným                       osobám                    -  Označování pro potřeby třetích stran                    -  Poskytování informací třetím stranám                    -  Žádost o dotaci                 2  VÝZKUM SOUČASNÝCH PROBLÉMŮ STAVEBNÍCH MSP                    V REGIONU VÝCHODNÍCH ČECH                      Výsledky  výzkumu  doplňují  všeobecně  formulované  problémy  výše  uvedené  o                problémy, které pociťují firmy působící v daném regionu.                 2.1    METOLOGIE VÝZKUMU                    -  Cíl  výzkumu:  hlavním  cílem  byla  analýza  současných  problémů  stavebních  MSP                       v regionu východních Čech                    -  Metoda: dotazování prostřednictvím telefonického rozhovoru (CATI)                    -  Cílová skupina: malé a střední podniky v regionu východní Čechy                    -  Kompetentní osoba: majitel případně jednatel společnosti                    -  Velikost vzorku: N = 22 (pilotáž rozsáhlejšího výzkumu)                    -  Lokalita: region východní Čechy                    -  Nástroje: dotazník s celkem 26 otázkami, řešené problematiky se týkalo 6 otevřených                       otázek                    -  Výstupy: závěrečná zpráva                    -  Termín výzkumu: prosinec 2012, leden 2013                 2.2    KLÍČOVÁ ZJIŠTĚNÍ                    -  Dostupnost bankovních služeb včetně produktů:                           o  Největší problémy vidí firmy v malé dostupnosti:                                    Provozních úvěrů (63% firem)                                    Bankovních garancí (59% firem)                                    Faktoringu (48% firem)                       NÁZOR MSP: stavebnictví se stalo pro bankovní sektor nepotřebným odpadištěm                     -  Překážky v účasti ve výběrových řízeních na zakázky:                           o  Jednoznačně největší problém vidí firmy v poskytování bankovních záruk pro                               účast ve výběrovém řízení (61% firem).                        NÁZOR MSP: Výběrová řízení zůstávají jen pro segment bohatých a velikých firem.                     -  Neexistuje pomoc státu pro eliminaci sezonnosti prací ve stavebnictví (74 % firem)                                                               112","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                        NÁZOR MSP: stát klade překážky v personální oblasti formou nemožnosti uzavírat se                zaměstnanci pracovní smlouvy na dobu určitou a to opakovaně                     -  Dozorové orgány zvyšují náklady stavebních firem vyžadováním placených                       certifikátů, nesmyslným ověřováním dokladů veřejně přístupných, povinným                       placeným školením (zpravidla se opakující apod. (67% firem).                       NÁZOR  MSP:  zmíněné  orgány  vysávají  firemní  finanční  prostředky,  které  jsou                nedostatečné díky prudkému poklesu cen stavebních prací                     -  Vliv legislativně právní oblasti na podnikání:                           o  Největší problém vidí firmy v chaotických změnách zákonů vyhlášek,                               prováděcích předpisů apod. (87 % firem)                       NÁZOR  MSP:  firmy  jsou  v této  oblasti  vystaveny  obrovskému  tlaku  s hraniční                možností nuceného ukončení podnikání                     -  Zhodnocení současného korupčního prostředí ve stavebnictví:                           o  Problém vidí firmy v tom, že především veřejnou zakázku není možné získat                               bez provize nebo úplatku (65% firem).                       NÁZOR  MSP:  firmy  vnímají  logicky  korupci  jako  podnikatelskou  zátěž  v přístupu                k novým zakázkám, snižující jejich úspěšnost a zvyšující jim náklady                  ZÁVĚR                      Výzkum  současných  problémů  stavebních  MSP  v regionu  východních  Čech  (byť                v pilotní podobě) vymezil šest základních oblastí (uvedených v části klíčová zjištění), které                firmy  v současnosti  povařují  za  negativní  a  nazrálé  k řešení.  Z jejich  struktury  vyplývá                nutnost komplexního řešení z hlediska věcného i participujících subjektů.                 LITERATURA                 [1] NOVOTNÝ,  J.,  SUCHÁNEK,  P.:  Nauka  o  podniku  I  –  Distanční  studijní  opora.  1.                    vydání, Brno, Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2004, ISBN 80-210-                    3333-9                  [2] VESELÁ,  Ruth.:  Administrativní  břemena  malého  a  středního  podnikání  (Diplomová                    práce), Pardubice: Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko správní, 2012                  [3] VÝVOJ STAVEBNICTVÍ DO ROKU 2012, Deloitte Česká republika, SPS, URS Praha,                    2010                  [4] KOMISE  EVROPSKÝCH  SPOLEČENSTVÍ  –  Akční  program  pro  snižování                    administrativní zátěže v Evropské unii [online]. [cit. 10.9.2011] s. 4-7 Dostupné z www:                    <http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2007:0023:FIN:cs:PDF>                  [5] MVČR – Metodika určování velikosti a původu administrativní zátěže podnikatelů, verze                    1.2.  [online].  [cit.  3.10.2011]  s.  4-5  Dostupné  z  www.mvcr.cz/soubor/dopady-                    adminzatez-pdf.aspx>                                                                113","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                       SPOLUPRÁCE ČESKÝCH A RAKOUSKÝCH PODNIKŮ                 COOPERATION OF CZECH AND AUSTRIAN COMPANIES                                                                      114                                                    Martina Rešlová                  Abstrakt                Tento  příspěvek  se  zabývá  kulturními  aspekty  přeshraniční  spolupráce  českých                a    rakouských    podniků.    V článku    je   věnována     pozornost    rozdílům    české                a rakouské kultury a tyto rozdíly jsou nejprve vysvětleny na Hofstedeho kulturních dimenzí                (vzdálenost moci, individualismus versus kolektivismus, maskulinita versus feminita, vyhýbání                se  nejistotě  a  dlouhodobá  versus  krátkodobá  orientace)  a  dále  na  kulturních  standardech                uváděných v literatuře. Vysvětlení a pochopení interkulturních rozdílů je obzvláště důležité                při  vzájemné  komunikaci  firem  a  v konečném  důsledku  může  vést  k navázání  dlouhodobé                spolupráce.                 Klíčová slova                Spolupráce, národní kultura, kulturní standardy                 Abstract                This paper deals with the cultural aspects of cross-border cooperation between the Czech and                Austrian  companies.  The  paper  is  mainly  focused  on  the  differences  Czech                and  Austrian  cultures,  and  these  differences  are  explained  first  on  Hofstede's  cultural                dimensions (power distance, individualism versus collectivism, masculinity versus femininity,                uncertainty avoidance and long-term versus short-term orientation) and the cultural standards                reported  in  the  literature.  Explanation  and  understanding  of  intercultural  differences  is                important  in  communication  between  enterprises  and  eventually  may  lead  to  establishing                long-term cooperation.                 Key words                Cooperation, national culture, cultural standards                 ÚVOD                      Současné  dynamické  tržní  prostředí  zesiluje  požadavek  směrem  k malým  a  středním                podnikům v oboru stavebnictví, aby pružně reagovaly na rostoucí konkurenční tlak. Jednou                z možností, jak tomuto tlaku čelit, je spolupráce podniků a to jak uvnitř státu, tak i v rámci                přeshraniční kooperace, která může být ve prospěch všem spolupracujícím stranám.                       Stavební průmysl je charakteristický vysoce fragmentovaným dodavatelských řetězcem.                Znalosti, materiály, technologie a dovednosti jsou často rozptýleny mezi několik organizací                (Rutten  et  al.,  2009).  Různé  studie  (např.  Dulaimi  et  al.,  2002)  ukázaly,  že  roztříštěnost                stavebního  průmyslu  v  kombinaci  se  špatnou  mezipodnikovou  spoluprací,  brání  rozvoji                a  inovacím  v  těchto  podnicích.  Dle  Dorée  (2004)  a  Barlow  (2000)  již  mnoho  stavebních                společností  po  celém  světě  vyvinulo  snahu  zvýšit  množství  inovací  a  mezipodnikových                 114                    Ing.  Rešlová  Martina,  Katedra  podnikového  hospodářství,  Ekonomicko-správní  fakulta,  Masarykova                univerzita, Lipová 41a, 602 00 Brno, Česká republika,                e-mail: martina.reslova@mail.muni.cz                                                              114","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  spoluprací.  Lau  a  Rowlinson  (2009)  dodávají,  že  při  spolupráci  firem  je  potřeba,  aby  lidé                z různých  kultur,  s rozdílnými  profesními  zkušenostmi,  charaktery,  silnými  a  slabými                stránkami  pracovali  společně  bez  větších  problémů.  Důležitou  roli  v tomto  případě  hraje                efektivní komunikace, důvěra obou stran a snaha o udržení dobrého vztahu s partnery.                        Ve svém článku se Fink a Kessler (2010) věnovali této problematice a zkoumali, jaký                vliv má zkušenost se spoluprací a absolutní důvěra partnerů na jejich spolupráci. Emprický                výzkum ukázal, že spolupracující firmy z České republiky, Rakouska a Slovinska, které mají                více zkušeností se spoluprací, jsou také více úspěšné, a čím déle se spolupráce udržuje, tím                vyšší  je  jejich  výkonnost.  Navíc  se  ukázalo,  že  se  zvětšující  se  velikostí  společnosti,  roste                množství  externích  kontaktů  a  spolupráce  těchto  firem.  Ačkoliv  výsledky  ukázaly,  že                zkušenost  se  spoluprací  pozitivně  přispívá  k výkonnosti  kooperujících  firem,  byl  také                identifikován mnohem silnější faktor úspěšnosti, jímž je absolutní důvěra. Autoři tento faktor                označují  za  rozhodující,  jelikož  je  těžko  přenositelný  a  napodobitelný,  a  proto  ho  také                považují za klíčový pro rozvoj konkurenční výhody.                       Důvěra partnerů při přeshraniční spolupráci může být vybudována především formou                efektivní komunikace. Dle Nového a Schroll-Machl (2005) se tato komunikace stává mnohem                náročnější a komplikovanější především při setkávání a střetávání lidí různých kultur. Aby                bylo možné předcházet případným nedorozuměním při spolupráci a konfliktům v interkulturní                komunikaci, je především nutné dokonale poznat nejen kulturní standardy vlastní země, ale                i kulturní standardy země, s níž spolupracujeme, uvědomit si jednotlivé kulturní odlišnosti,                poučit se z nich a správně je využít, aniž při tom porušíme základní etická pravidla.                       Tento  článek  se  zabývá  kulturními  aspekty  přeshraniční  spolupráce  českých                a  rakouských  podniků.  V příspěvku  je  především  věnována  pozornost  rozdílům  české                a rakouské kultury. Tyto rozdíly mohou mít jak pozitivní, tak i negativní vliv na komunikaci                mezi partnery. Často se nedoporučuje tyto rozdíly ignorovat, ale pro spolupracující podniky je                důležité, vnímat je a naučit se s nimi pracovat.                 1  NÁRODNÍ KULTURA                       Pokud  bychom  se  více  zaměřili  na  přeshraniční  spolupráci  českých  a  rakouských                firem, je důležité zmínit kulturní rozdíly, které mezi těmito zeměmi existují. Zaměstnanci i                manažeři firem bývají často do jisté míry ovlivňováni národní kulturou. Navzdory postupující                globalizaci kulturní rozdíly v rámci jednotlivých národů stále přetrvávají a značně ovlivňují                kooperaci podniků. Při neznalost kulturních rozdílů spolupracujících podniků může docházet                k neefektivní komunikaci, což může vyústit v konflikty a neúspěšnou spolupráci firem.                 1.1   DEFINICE NÁRODNÍ KULTURY                      Pojem národní kultura je v dosavadní literatuře vymezován řadou definic. Nový (1996)                uvádí,  že  národní  kulturu  lze  chápat  jako  systém  hodnot,  vnitřních  přesvědčení,  postojů  a                názorů, které jsou typické pro danou zemi nebo skupinu obyvatel. Bedrnová a Nový (2004)                dále  tvrdí,  že  především  národní  kultura  je  nositelem  základních  kulturních  vzorců,  které                mohou výrazně ovlivňovat charakter i konkrétní podobu podnikové kultury. Současně však                národní  kultura  ovlivňuje  jednání  lidí  přímo,  a  to  hlavně  pomocí  základních  mechanismů                socializace.  Podle  Hofstedeho  (2007)  příslušníci  jednotlivých  národů  sdílejí  a  předávají  si                z generace  na  generaci  určité  základní  předpoklady,  hodnoty,  normy  a  ustálené  vzorce                chování.  Zdrojem  národních  odlišností  ve  vnímání,  myšlení  a  chování  není  jen  historie,                                                                115","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  náboženství  apod.  Silnými  integrujícími  faktory  jsou  také  například  jazyk,  masmédia,                vzdělávací systém, politický systém apod.                       Hofstede  (2001,  2007)  je  považován  za  nejznámějšího  badatele,  který  se  zabývá                studiem národní kultury. Provedl výzkum v pobočkách firmy IBM ve čtyřiceti zemích světa                a  vzhledem  k tomu,  že  šlo  o  filiálky  jediné  organizace,  stejným  způsobem  řízené,  mohl                veškeré  rozdíly  připisovat  na  vrub  národním  rozdílům.  Pokud  bychom  chtěli  porovnávat                národní  kultury,  tak  je  to  možné  tím  způsobem,  že  porovnáme,  jaký  důraz  klade  příslušná                kultura na jednotlivé prvky chování člověka. Kultury je možné srovnávat na úrovni obecných                tendencí  a  tyto  tendence  se  nazývají  kulturní  dimenze.  Pojem  dimenze  představuje  aspekt                kultury, který může být ve vztahu k jiným kulturám měřen.                  1.2   KULTURNÍ DIMENZE DLE HOFSTEDEHO                      Hofstedeho  dimenze  jsou  velmi  známé  a  lze  se  s  nimi  setkat  při  každé  zmínce                o interkulturním managementu (Malý a Dědina, 1996). Hofstede (2007) identifikoval nejprve                čtyři kulturní dimenze, které se dají považovat jako typické pro západní země:                     1.  Vzdálenost moci (PD neboli z anglického překladu Power Distance):                       -  rozsah,  v němž  méně  mocní  členové  institucí  a  organizací  v dané  zemi                           předpokládají a přijímají skutečnost, že moc je rozdělována nerovně.                    2.  Individualismus versus kolektivismus (IDV):                       -  individualismus  přísluší  společnostem,  v nichž  jsou  svazky  mezi  jedinci  volné,                           a  předpokládá  se,  že  každý  se  stará  sám  o  sebe  a  svou  nejbližší  rodinu.                           Kolektivismus, jako jeho opak, přináleží ke společnostem, ve kterých jsou lidé od                           narození  po  celý  život  integrováni  do  silných  a  soudržných  skupin,  které  je                           v průběhu jejich životů chrání výměnou za jejich věrnost.                    3.  Maskulinita versus feminita (MAS):                       -  v maskulinní společnosti jsou sociální role mužů a žen jasně odlišné. Od mužů se                           očekává, že budou asertivní, průbojní, soutěživí a orientovaní na výkon. Od žen je                           očekávána umírněnost, smysl pro lidské vztahy, péče o kvalitu života a životní                           prostředí.                    4.  Vyhýbání se nejistotě (UAI neboli z anglického překladu Uncertainty Avoidance):                       -  tato  dimenze  charakterizuje  stupeň,  v němž  se  příslušníci  dané  kultury  cítí                           ohrožení  nejistotou  nebo  neznámými  situacemi.  Tento  pocit  je,  kromě  jiného,                           vyjadřován nervovým napětím a potřebou předvídatelnosti, a tedy také potřebou                           psaných i nepsaných pravidel.                       Pátá  dimenze  s názvem  Dlouhodobá  versus  krátkodobá  orientace  byla  identifikována                roku 1971 díky výzkumu, který byl proveden Michaelem Bondem z Čínské univerzity. Bond                zajistil  vytvoření  nového  dotazníku  se  záměrně  zabudovanou  nezápadní  předpojatostí,                v daném případě založenou na čínské kultuře. Dotazník použil stejně, jako byl použit původní                Hofstedeho  dotazník,  takže  výsledky  obou  dotazníků  mohly  být  mezi  sebou  porovnány                (Hofstede, 2007).                      5.  Dlouhodobá  versus  krátkodobá  orientace  (LTO  neboli  z anglického  překladu                       Long-term orientation):                                                               116","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                         -  v dlouhodobě orientované společnosti se klade důraz na budoucí změny, zejména                           vytrvalost a šetrnost. Na opačném pólu (při krátkodobé orientaci) je kladen důraz                           na  minulost  a  současnost,  zejména  na  úctu  k tradicím  a  plnění  společenských                           závazků.                 2   POROVNÁNÍ ČESKÉ A RAKOUSKÉ KULTURY                                                  115                      Hodnoty kulturních dimenzí     se běžně pohybují od 0 do 100 a pro kulturní dimenze                platí,  že  čím  nižší  je  hodnota,  tím  nižší  je  vzdálenost  moci,  míra  individualismu,  míra                maskulinity,  menší  snaha  o  vyhýbání  se  nejistotě  a  tendence  ke  krátkodobé  orientaci.                Výsledky, kde se hodnota přibližuje číslu 100, značí opačné tendence.                 Tabulka č. 1: Hofstedeho hodnoty pro Českou republiku a Rakousko                                       PD        IDV        MAS        UAI        LTO                       Česká                      republika         57        58         57         74         13                      Rakousko          11        55         79         70         31                Zdroj: National culture dimensions [online]. Geert Hofstede [cit. 2013-02-19].  Dostupné na WWW:                <http://geert-hofstede.com/national-culture.html>. (upraveno autorkou)                       Při  srovnání  hodnot  jednotlivých  kulturních  dimenzí  obou  zemí,  jsou  zřejmé  největší                rozdíly v kulturních dimenzích mocenský odstup, maskulinita versus feminita a dlouhodobá                orientace.  Bodové  hodnocení  u  dimenze  mocenský  odstup  (57)  ukazuje,  že  je  v České                republice  tendence  k vyššímu  mocenskému  odstupu,  kdy  Češi  akceptují  hierarchické                uspořádání ve společnosti a spojují vyšší postavení s určitými privilegii. Obvykle respektují                postavení  svého  nadřízeného  a  také  všechny  rozkazy  a  požadavky  s tím  související.  Nový                a Schroll-Machl (2005) uvádí, čeští pracovníci nemají většinou široké pravomoci a jakékoliv                rozhodnutí je ponecháno spíše vyšší autoritě. Čeští pracovníci se necítí být příliš kompetentní                a  v českém  prostředí  se  tím  pádem  můžeme  setkat  s nedostatkem  samostatného  myšlení  a                iniciativnosti pracovníků. Pro Rakousko je bodové hodnocení mocenského odstupu (11) velmi                nízké. Moc je často decentralizována a dle Nového a Schroll-Machl (2005) má v Rakousku                odpovědná osoba širší pravomoci a to i včetně pravomoci rozhodovací. Rakušané preferují                nezávislost, rovnost a očekávají, že jejich nadřízený pro ně bude snadno dosažitelný a bude je                podporovat. Vztahy na pracovišti mívají často neformální charakter.                       Hodnoty obou zemí pro druhou kulturní dimenzi individualismus versus kolektivismus                se pohybují spíše nad průměrem (na škále od 0 až 100) a značí mírnou tendenci chovat se                individualisticky. Pro takové kultury je typické, že společnost očekává, že se jedinci starají                sami  o  sebe  a  v pracovně-právních  vztazích  je  snaha,  aby  smlouva  mezi  zaměstnavatelem                a  zaměstnancem  byla  oboustranně  výhodná.  V obou  porovnávaných  kulturách  převažuje                maskulinní  způsob  chování,  kdy  se  od  jedinců  očekává  asertivní  a  soutěživé  chování.                Konflikty jsou v těchto kulturách řešeny spíše bojem než společným vyjednáváním. Hodnoty                čtvrté dimenze vyhýbání se nejistotě a riziku naznačují, že oba národy se vyhýbají nejistotě ve                vysoké  míře.  Kultury  s touto  tendencí  preferují  kodexy  a  pravidla  a  jejich  nerespektování                považují  za  nesprávné.  Takové  kultury  se  snaží  vyhýbat  jakýmkoliv  invencím  a  změnám.                Výsledky u poslední páté kulturní dimenze dlouhodobá versus krátkodobá orientace značí, že                obě kultury mají spíše krátkodobou orientaci, i když hodnoty pro Rakousko se spíše přibližuje                  115                    Národní  hodnoty  pro  Českou  republiku  a  Rakousko  byly  získány  z internetových  stránek  http://geert-                hofstede.com/countries.html                                                            117","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  průměru. Pro oba národy je typické respektování tradic a lidé bývají často netrpěliví v čekání                na výsledky.                 Graf č. 1: Hodnota kulturních dimenzí národní kultury pro Českou republiku a Rakousko                      100                       80                       60                                                                             Česká republika                      40                                                     Rakousko                       20                        0                             1. PD    2. IDV   3. MAS    4. UAI   5.  LTO                 Zdroj: National culture dimensions [online]. Geert Hofstede [cit. 2013-02-19].  Dostupné na WWW:                <http://geert-hofstede.com/national-culture.html>. (upraveno autorkou)                 3   KULTURNÍ STANDARDY ČESKÉ REPUBLIKY A RAKOUSKA                      Na základě různých empirických průzkumů (např. Šroněk, Nový a Schroll-Machl) bylo                možné  definovat  určité  české  a  rakouské  kulturní  standardy.  V článku  jsou  uvedené                především  ty,  které  mohou  mít  vliv  na  případnou  spolupráci  již  zmíněných  kultur.  Nový                a Schroll-Machl (2005) uvádí, že Češi i Rakušané nahlížejí na své kultury podobně, přijdou                jim víceméně příbuzné. Důvodem může být i část společné historie, díky které tyto národy                mají  podobné  kulturní  standardy.  Jedním  z kulturních  standardů  českého  národa  je  dle                Nového  a  Schroll-Machl  (2005)  skutečnost,  že  Češi  dávají  ve  vzájemné  interakci                a komunikaci přednost spíše vztahům než obsahu jednání. Mnohdy se snaží při obchodním                jednání  vytvořit  co  nejpříjemnější  a  přátelskou  atmosféru  a  o  případně  vytvořené  vztahy                nadále pečují. Čechům sice trvá delší dobu, než navážou bližší kontakt a partner si u nich                vybuduje důvěru, ale pokud je prvotní nedůvěra odbourána, je možné projednat věcný obsah                týkající se konkrétní spolupráce. Důležité je také zmínit, že pro Čechy je typické prolínání                práce a soukromého života.                       Dle  Šroňka  (2001)  jsou  Rakušané  při  obchodním  jednání  spíše  pragmatičtí.  Průcha                (2007) dále zmiňuje, že je při setkání s Rakušany velmi nutné dodržovat termíny a vybavit se                potřebnými  dokumenty  a  doklady.  Jednání  obvykle  probíhají  bez  zbytečných  formalit,                vyžadována  jsou  fakta  a  jasná  data,  improvizování  není  vůbec  na  místě.  Naproti  tomu                z výzkumu  Nového  a  Schroll-Machl  (2005)  vyplývá,  že  Češi  často  podceňují  struktury                a dávají přednost improvizaci. Což Rakušané při spolupráci s Čechy nemusí vždy vnímat jako                jejich dobrou vlastnost.                 ZÁVĚR                      Tento  článek  se  zabývá  kulturními  aspekty  přeshraniční  spolupráce  českých                a  rakouských  podniků.  V příspěvku  je  především  věnována  pozornost  rozdílům  české                a rakouské kultury a tyto rozdíly jsou nejprve vysvětleny na Hofstedeho kulturních dimenzí                (vzdálenost moci, individualismus versus kolektivismus, maskulinita versus feminita, vyhýbání                se  nejistotě  a  dlouhodobá  versus  krátkodobá  orientace)  a  dále  na  kulturních  standardech                uváděných v literatuře. Vysvětlení a pochopení interkulturních rozdílů je obzvláště důležité                při vzájemné komunikaci podniků a v konečném důsledku může vést k navázání dlouhodobé                spolupráce.  Respektování  cizích  kultur  a  s tím  související  bezproblémová  interkulturní                                                             118","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  komunikace  tedy  nespočívá  pouze  v dobré  znalosti  cizího  jazyka,  ale  tkví  v interkulturní                kompetenci,  která  rovněž   zahrnuje  dobré  znalosti  kultury  a  zejména  kulturních  odlišností                partnerů.                 LITERATURA                 [1] BARLOW,  J.,  Innovation  and  learning  in  complex  offshore  construction  projects,                    Research Policy, 2000, vol. 29, no. 7/8, pp. 973-89.                  [2] BEDRNOVÁ,  E.,  NOVÝ,  I.  et  al.  Psychologie  a  sociologie  řízení.  2.  vyd.  Praha:                    Management Press, 2004. 586 s. ISBN 80-7261-064-3.                  [3] DORÉE, A. G. Collusion in the Dutch construction industry: an industrial organization                    perspective, Building Research and Information, 2004, vol. 32 no. 2, pp. 146-56.                  [4] DULAIMI, M. F., LING, F. Y., OFORI, G. et al. Enhancing integration an innovation in                    construction, Building Research and Information, 2002, vol. 30, no. 4, pp. 237.                   [5] FINK, M., KESSLER, A. Cooperation, Trust and Performance – Empirical Results from                    Three Countries. British Journal of Management, 2010, vol. 21, no. 2, pp. 469-483.                  [6] HOFSTEDE, G. Culture's consequences: comparing values, behaviors, institutions, and                    organizations across nations. 2nd ed. Thousand Oaks: Sage Publications, 2001. 596 p.                    ISBN 0803973233.                  [7] HOFSTEDE, G. Kultury a organizace. Software lidské mysli: Spolupráce mezi kulturami                    a její důležitost pro přežití. 1. vyd. Praha: Linde. 2007. 335 s. ISBN 978-80-86131-70-2.                  [8] LAU,  E.,  ROWLINSON,  S.  Interpersonal  trust  and  inter-firm  trust  in  construction                    projects. Construction Management and Economics, 2009, vol. 27, no. 6, pp. 539-554.                  [9] MALÝ, M., DĚDINA, J. Organizační architektura. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing,                    1996. 170 s. ISBN 80-7187-064-1.                  [10]  NOVÝ,  I.  et  al.  Interkulturální  management:  Lidé,  kultura  a  management.  1.  vyd.                    Praha: Grada Publishing, 1996. s. 143. ISBN 80-7169-260-3.                  [11]  NOVÝ,  I.,  SCHROLL-MACHL,  S.  Spolupráce  přes  hranice  kultur.  1.  vyd.  Praha:                    Management Press, NT Publishing, 2005. 313 s. ISBN 80-7261-121-6.                  [12]  PRUCHA,  J.,  Interkulturní  psychologie:  sociologické  zkoumání  kultur,  etnik,  ras  a                    národů. 2. vyd. Praha: Portál. 2007. 220 s. ISBN 978-80-7367-280-5.                  [13]  RUTTEN,  M.,  DORÉE,  A.,  HALMAN,  J.  Innovation  and  interorganizational                    cooperation. Emerald Group Publishing, 2009, vol. 9, no. 3, pp. 285-297.                  [14]  ŠRONĚK,  I.  Kultura  v  mezinárodním  podnikání.  1.  vyd.  Praha:  Grada  Publishing,                    2001. 168 s. ISBN 80-247-0012-3.                                                                   119","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                     KOMPARACE VYBRANÝCH KVANTITATIVNÍCH UKAZATELŮ                                           V ODVĚTVÍ STAVEBNICTVÍ                    QUANTITATIVE COMPARISON OF SELECTED INDICATORS IN                                       THE CONSTRUCTION INDUSTRY                                                       Jiří Richter 116                   Abstrakt                Předmětem  článku  je  komparace  sekundárních  dat  finančního  charakteru  a  kvalitativních                charakteristik souboru podniků. Článek si za cíl klade ověření předpokladu, že charakteristiky                výběrového souboru podniků zpracovávaných v projektu Rozvoj malých a středních podniků                v příhraničních oblastech korespondují se situací v českém stavebnictví obecně. V druhé řadě                se zde poukazuje na zjištěné odlišnosti.                  Klíčová slova                Stavebnictví, finanční ukazatele, sektorová analýza                 Abstract                The subject of the paper is a financial and qualitative secondary data comparison made on a                sample of businesses. The article aims to verifiy an assumption that the characteristics of the                sample  of  enterprises  processed  in  the  project  Development  of  small  and  medium-sized                enterprises in the border areas corresponds to the situation in the Czech construction industry                in general. In the second place observed differences are mentioned here.                 Key words                Building industry, financial indicators sectoral analysis                 ÚVOD                      Předmětem  výzkumu  projektu  Rozvoj  malých  a  středních  podniků  v příhraničních                oblastech  M00200    (dále  jen  RoStaPo)  jsou  na  české  straně  společnosti  působící                v Jihomoravském  kraji,  které  co  do  počtu  i  výkonu  představují  značnou  část  českého                stavebního  průmyslu,  mohou  ovšem  vykazovat  jistá  lokální  specifika,  kterými  se  mohou                odlišovat od českého stavebnictví v obecné  rovině. Vzhledem k potřebě aplikovat výsledky                předchozích  výzkumů  a  sekundární  data  zpracovávaná  agregátně  bez  ohledu  na  územní                členění  je  nutné  zodpovědět  otázku,  zda  soubor  podniků  zkoumaných  projektem  M00200                vykazuje  stejné  charakteristiky  jako  soubor  všech  českých  stavebních  podniků,  popřípadě                v jakých dimenzích a parametrech dochází k odlišnostem a v jaké míře. Cílem tohoto článku                je  tedy  komparace  vybraných  sekundárních  kvantitativních  dat  a  identifikování  míry                podobnosti zkoumaných souborů, a to vzhledem na rozdílnost zpracovávaných ukazatelů ve                kvalitativním vyjádření.                  1  VÝBĚROVÉ SOUBORY                      V tomto článku jsou zpracovávána a porovnávána data za dvě, respektive tři skupiny                stavebních podniků. Společné mají odvětví stavebnictví, čímž se v případě řešeného projektu                   116                   Ing. Jiří Richter, Ekonomicko-správní fakulta MU, Lipová 41a, Brno, jiri.a.richter@mail.muni.cz                                                            120","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  dle  metodiky  CZ-NACE  (dle  ČSÚ    117 )  myslí  kompletní  sekce  F  (stavebnictví)  a  dále                pododdíly  23.3  (výroba  stavebních  výrobků  z  jílovitých  materiálů),  23.5  (výroba  cementu,                vápna a sádry), 23.6 (výroba betonových, cementových a sádrových výrobků) a pododdíl 25.1                (výroba konstrukčních kovových výrobků). Výše uvedené je sledováno v položce převažující                podnikatelské činnosti.                  1.1   VÝBĚROVÝ SOUBOR PODNIKŮ PROJEKTU                      Základním výběrovým soubor se dle zadání projektu omezuje na malé a střední podniky                jihomoravského  kraje.  Na  základě  metodiky  pro  členění  podniků  dle  velikosti  zpracované                                  118                Evropskou komisí     se jedná o podniky do 250 zaměstnanců a s ročním obratem 0,5 až 1,25                milionů korun. Jako kritérium územního členění bylo bráno oficiální sídlo společnosti. S takto                definovanými kritérii se váží některá dílčí rizika, na která je vhodná upozornit.                       V případě počtu zaměstnanců je v odvětví stavebnictví časté agenturní zaměstnávání a                zaměstnávání  na  živnostenský  list,  díky  čemuž  přepočtený  stav  stálých  zaměstnanců                společnosti neodpovídá reálné pracovní síle.                       Vzhledem k tomu, že v rámci výzkumného projektu je schopnost provést dotazníkové                šetření s dohledatelnými subjekty, byl soubor podniků omezen o ekonomicky neaktivní, tj. o                podniky, které v roce 2010 vykázaly obrat menší než 0,5 milionů korun a rovněž byly vyňaty                podniky  v konkurzu  a  likvidaci.  Toto  omezení  je  spojeno  s problémy  výpočtu  obratu                z hlediska účetnictví a možnou neobjektivitou daného ukazatele.                       V poslední  řadě  sídlo  společnosti  nemusí  vypovídat  o  místě  realizovaných  výkonů                společnosti, ovšem jako v případě ostatních třídících kritérií, lepší ukazatel není k dispozici.                Výsledkem  je  soubor  1599  podnikatelských  subjektů,  které  vzhledem  k zadání  projektu                považujeme  za  úplný  výběrový  soubor  jihomoravských  malých  a  středních  stavebních                podniků.                 1.2   SOUBOR ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ                      Data  výběrového  souboru  sestaveného  pro  účely  projektu  jsou  zde  komparována  se                souborem  podniků  zastupujícím  české  stavebnictví  jako  celek.  V zájmu  totožné  metodiky                výběru a zpracování dat byla i zde zdrojem databáze českých podniků Albertina společnosti                Soliditet.                       Kritériem  pro  zařazení  do  souboru  zůstalo  členění  dle  převažující  činnosti  dle  CZ-                NACE, kritéria počtu zaměstnanců a obratu zde nehrají roli. Z podstaty zdroje dat vyplývá i                územní  zařazení,  kdy  sídlo  všech  podniků  v souboru  se  nachází  v České  republice.  Ve                zmíněném zdroji bylo po aplikování těchto filtrů dohledáno 67122 podnikatelských subjektů.                       Pro  účely  analýzy  finančních  ukazatelů  byl  soubor  představující  české  stavebnictví                rozdělen na dvě skupiny dle velikosti podniků. Zvlášť jsou tedy uváděny ukazatele pro malé a                střední podniky, zvlášť potom pro velké podniky a tedy sjednocením těchto dvou souborů lze                dojít opět k datům za české stavebnictví jako celek.                       117                   (2) Český statistický úřad                118                   (3) Definice malého a středního podnikatele                                                            121","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  2  KOMPAROVANÁ DATA                      Sekundární  data,  která  jsou  v článku  analyzována,  představují  základní  ukazatele                potřebné  k deskripci  daného  odvětví  a  výběrového  souboru.  Zároveň  do  značné  míry                vycházejí z nutných kritérií vymezující výběrový soubor a oblast výzkumu projektu. Data lze                rozdělit  na  finanční  a  oborově-popisná,  která  popisují  charakter  daného  souboru                z kvalitativního hlediska.                  2.1   POPISNÉ UKAZATELE                      Vymezené  soubory  jsou  porovnávány  dle  své  struktury  na  základě  následujících                charakteristik, kdy každá se zmíněných kategorií má ve své podobě několik různě závažných                nedostatků:                          ·  Struktura převažující činnosti dle CZ-NACE                         ·  Právní forma                         ·  Počet zaměstnanců                         ·  Roční obrat                       Převažující činnost vypovídá pouze částečně o kompletní činnosti a zaměření firmy a                může  reálné  podnikání  i  výrazně  zkreslovat.  Rovněž  problematické  jsou  podniky,  které  se                věnují ve stejné či velmi blízké míře více činnostem najednou, jako převažující ovšem mohou                mít uvedenu pouze jednu.                       Právní  forma  je  nejspíše  jedinou  objektivní  a  bezproblémovou  charakteristikou,  se                kterou  se  žádné  zjevné  komplikace  nepojí.  Její  podoba  je  ze  své  podstaty  závazná  a                definovaná jasně zákonem.                       U počtu zaměstnanců je krom výše uvedeného nedostatku objektivity vzhledem k formě                zaměstnávání zásadní fakt, že řada podniků nemá v dostupných databázích tento údaj uveden                a  z výzkumného  pohledu  se  nabízí  otázka,  zda podniky  bez  uvedeného  počtu  zaměstnanců                dále zpracovávat a případně do jaké dílčí skupiny je zařadit.                       S kategorií obratu nejsou krom uvedených nedostatků spojené žádné zásadní nedostatky                ztěžující komparaci a analýzu.                 2.2   FINANČNÍ UKAZATELE                      Z finančních ukazatelů byly vybrány základní všeobecně používané indikátory, kterými                lze relativně snadno a přitom komplexně posuzovat finanční situaci a ekonomickou výkonnost                podniků a odvětví. Výhodou je snadná dostupnost a ustálená podoba vycházející z účetních                standardů,  nevýhodou  potom  rizika  vyplývající  z kreativního  účetnictví  a  podobných                nedokonalostí.                       Pro  komplexní  analýzu  byly  vybrány  ukazatele  popisující  výnosovou  situaci  podniku                (ROA,  ROE,  ROS),  oblast  platební  schopnosti  (běžná,  pohotová  a  okamžitá  likvidita)  a                ukazatele  zadluženosti  (celková  zadluženost,  úrokové  krytí).  Standardizovanou  metodiku                                                     119                výpočtu  zpracovává  např.  Suchánek   .  Předkládaná  data  počítána  jako  mediány  za  dané                soubory.                     119                   (1) Suchánek 2006                                                            122","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  3  SEKTOROVÁ ANALÝZA                      Z přehledu  struktury  zaměstnanců  vyplývá  překvapivé  zjištění,  že  více  jak  polovina                českých  podnikatelských  subjektů  v odvětví  stavebnictví  tento  údaj  neudává,  popř.  žádné                zaměstnance  nevykazuje.  Toto  zjištění  může  být  relativně  snadno  vysvětleno  charakterem                odvětví  a  dříve  poukázanými  specifiky  v zaměstnávání  pracovníků,  ovšem  faktem  zůstává                výrazný  nepoměr  v zastoupení  těchto  podniků  v pohledu  České  republiky  jako  celku  a                v případě  souboru  zpracovávaného  výzkumu.  Vedle  toho  se  zde  ukazuje,  že  v obou                sledovaných  vzorcích  dominují  malé  podniky,  zastoupení  středních  je  dle  tohoto  kritéria                výrazně menší.                 Tabulka 1: Rozdělení dle počtu zaměstnanců       Tabulka 2: Rozdělení dle obratu                 Kategorie      ČR      RoStaPo                      Kategorie       ČR      RoStaPo                      0       34931       34                      0,5 - 0,9 mil. Kč   24382     22                    1 - 5     16063       638                       1 - 2 mil. Kč   21358      380                    6 - 9      3099       215                       3 - 4 mil. Kč   6109       139                   10 - 19     2828       228                       5 - 9 mil. Kč   5993       287                   20 - 24      648       66                       10 - 29 mil. Kč   5483      393                   25 - 49     1125       120                      30 - 59 mil. Kč   1756      168                   50 - 99      531       64                       60 - 99 mil. Kč   839        84                  100 - 199     220       28                      100 - 199 mil. Kč   632       67                  200 - 249     38         4                      200 - 299 mil. Kč   191       23                  250 - 499     69         -                      300 - 499 mil. Kč   168       23                  500 - 999     21         -                      500 - 999 mil. Kč   110       11                 1000 - 1499     5         -                       1 - 1,4 mld. Kč   32         -                 1500 - 1999     4         -                       1,5 mld. Kč a     61         1                 2000 - 2499     2         -                           více                 3000 - 3999     1         -                     Zdroj: Autor                 4000 - 4999     1         -                Zdroj: Autor                      Dle  kritéria  obratu  vykazují  sledované  soubory  mírné  odlišnosti.  Zatímco  v souboru                podniků  za  Českou  republiku  dominují  podniky  s obratem  do  10  milionů  korun,  v případě                podniků  z výzkumu  je  nejpočetnější  skupina  s obratem  10-29  milionů  korun.  Zjištěný                nepoměr  ve  prospěch  nejmenších  podniků  může  být  způsobeno  potenciálem  Prahy  jakožto                hlavního  města,  ve  kterém  lze  očekávat  nejvyšší  poměr  registrovaných  živnostníků                realizujících nejnižší kategorie obratu.                 Tabulka 3: Rozdělení dle převažující činnosti                 Kategorie                                                                 ČR     RoStaPo                 Specializované stavební činnosti                                         43047     720                 Výstavba budov                                                           21100     634                 Inženýrské stavitelství                                                  1346      119                 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení   1094    85                 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků                           535       41                Zdroj: Autor                       Z hlediska sledovaných kvalitativních ukazatelů panuje největší shoda ve sledovaných                souborech v kritériu zařazení podniků k činnosti. Míra zastoupení ve sledovaných skupinách                                                              123","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  je  velmi  podobná  a  lze  tedy  vyslovit  názor,  že  zejména  ve  struktuře  odvětví  dle  činnosti                jednotlivých  podnikatelských  subjektů  jsou  jihomoravské  malé  a  střední  podniky  s českým                stavebnictvím nejkonzistentnější.                       Z přehledu  rozdělení  dle  právní  formy  podnikání  jasně  vyplývá,  že  v české  republice                dominuje živnostenská forma podnikání, jejíž zástupci se ovšem ve výzkumném vzorku příliš                nevyskytují.  Za  klíčový  důvod  tohoto  stavu,  který  s největší  pravděpodobností  souvisí  i                s odlišnostmi  sledovanými  v ostatních  ukazatelích,  lze  považovat  vyloučení  ekonomicky                neaktivních  subjektů  do  souboru  podniku  zpracovávaných  v projektu,  protože  především  u                kategorie podnikatel nezapsaný v obchodním rejstříku lze očekávat roční vykázaný obrat pod                0,5  milionu  korun  nebo žádné  účetní  výkazy.  Tato  skutečnost  ovšem  souvisí  se základním                předpokladem  realizovaného  projektu,  který  se  zaměřuje  na  podniky  a  nikoli  podnikatele                z právního pohledu.                 Tabulka 4: Rozdělení dle právní formy                 Kategorie                                                                 ČR     RoStaPo                 Podnikatel n.o.r.                                                       46626       5                 Podnikatel z.o.r.                                                        1228       30                 Samostatně hospodařící rolník nezapsaný v obchodním rejstříku             7          -                 Fyzická osoba podnikající dle jiných zákonů než živnostenského a zákona o   5        -                 zemědělství nezapsaná v obchodním rejstříku                 Zemědělský podnikatel - fyzická osoba nezapsaná v obchodním rejstříku     7          -                 V.O.S.                                                                   237        11                 Spol. s r.o.                                                            17264      1391                 Společnost komanditní                                                     16        1                 Zájmové sdružení                                                          2          -                 Akciová společnost                                                       1019      104                 Družstvo                                                                 412        51                 Státní podnik                                                             5          -                 Příspěvková organizace                                                    3          -                 Zahraniční osoba                                                         150        3                 Odštěpný závod nebo jiná organizační složka podniku zapisující se do     127        2                 obchodního rejstříku                 Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.)                             2          -                 Obec (obecní úřad)                                                        5          -                 Evropské hospodářské zájmové sdružení                                     1          -                 Evropská společnost                                                       6         1                Zdroj: Autor                 4  FINANČNÍ ANALÝZA                      Vývoj  ukazatelů  rentability  dokládá  vysokou  podobnost  mezi  vývojem  v českém                stavebnictví  a  v případě  podniků  ve  výzkumném  vzorku.  Ukazatele  dosahují  jednak  velmi                podobných  hodnot,  v druhé  řadě  lze  potom  sledovat  téměř  totožnou  reakci  na  dopady                hospodářské krize. Pozitivní je fakt, že v případě malých a středních podniků nastává v roce                2010  mírný  růst,  který  ovšem  vzhledem  k předcházejícím  propadům  neznamená  nijak                významné oživení. V případě velkých podniků lze sledovat stejně prudký propad v roce 2008,                který  byl  ovšem  po  prvotním  šoku  v roce  2009  relativně  vyrovnán,  celkovému  poklesu                                                              124","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  výnosnosti  se  ovšem  ani  zde  trvale  zabránit  nedokázalo.  Ukazuje  se  zde,  že  dopady                hospodářské krize byly výrazně negativní pro všechny podniky bez ohledu na svou velikost.                       Ukazatele  likvidity  v absolutním  vyjádření  poukazují  na  důležitý  fakt,  že  stavební                společnosti  drží  relativně  nízký  objem  zásob,  což  lze  sledovat  na  malém  rozdílu  mezi                hodnotami  běžné  a  pohotové  likvidity.  Naopak  významnou  část  oběžných  aktiv  tvoří                obchodní pohledávky, které významně navyšují hodnotu těchto dvou ukazatelů od okamžité                likvidity. Ve sledovaném období dané ukazatele ve všech skupinách vykazují rostoucí trend,                což  je  způsobeno  zejména  poklesem  krátkodobých  závazků,  které  představují  jedno                z finančních vyjádření obchodní a výkonové intenzity podniků. Projevuje se zde tedy známý                fakt rapidního poklesu výkonů a poptávky po stavebních činnostech.                        Nejvýraznější  rozdíly  v jednotlivých  skupinách  lze  pozorovat  v případě  ukazatelů                zadluženosti.  Zde  je  patrná  mírně  vyšší  zadluženost  jihomoravských  podniků  oproti                republikové  situaci  a  zejména  mnohem  nižší  zadluženosti  velkých  firem.  Klíčové  je  zde                potom  pozorování,  že  zatímco  pokles  zadluženosti  během  krize  je  v případě  malých  a                středních podniků proporcionálně totožný, velké podniky se rozhodli maximalizovat jistotu                podnikání  a  výrazněji  se  zbavily  relativně  rizikovějšího  cizího  kapitálu,  což  lze  sledovat  i                diametrálně odlišným vývojem úrokového krytí, které okamžitě od prvotního poklesu v roce                2008 roste až nad výchozí hodnoty z roku 2007. Je dobré si zde uvědomit, že odlišná strategie                ve financování u velkých společností nevedla v zásadě k lepším výsledkům finančního zdraví                a finanční výkonnosti.                 Tabulka 5: Přehled finančních ukazatelů                                                                             Rentabilita                               Celková                                                 Rentabilita                 Rok  Skupina  zadluženost   Úrokové   Běžná   Pohotová  Okamžitá   vlastního   celkového   Rentabilita                                 (%)      krytí   likvidita   likvidita   likvidita   kapitálu   kapitálu (%)   tržeb (%)                                                                               (%)                        ČR      68,47     8,85     1,38      1,20     0,33     18,32      4,01      2,12                 2007  RoStaPo   73,03    8,97     1,23      1,11     0,30     18,60      3,88      2,28                      Velké p.   64,74    15,60    1,38      1,17     0,22     16,66      5,56      3,72                        ČR      66,81     5,48     1,43      1,22     0,32     15,88      3,20      1,73                 2008  RoStaPo   71,75    5,33     1,24      1,12     0,26     16,66      3,07      1,66                      Velké p.   65,37    7,89     1,28      1,08     0,18     12,37      4,29      3,02                        ČR      64,71     3,63     1,49      1,28     0,34     10,74      1,81      1,11                 2009  RoStaPo   70,92    3,21     1,28      1,13     0,28     10,47      1,83      1,04                      Velké p.   62,94    13,79    1,46      1,21     0,25     13,84      4,75      3,91                        ČR      65,64     3,20     1,50      1,27     0,31     9,29       1,51      0,98                 2010  RoStaPo   69,89    2,94     1,27      1,10     0,22     8,70       1,07      0,86                      Velké p.   60,83    15,69    1,44      1,24     0,24     11,23      4,34      3,26                        ČR      60,44     3,73     1,62      1,38     0,34     7,80       1,77      1,15                 2011  RoStaPo   68,00    3,37     1,31      1,19     0,29     8,85       1,56      1,06                      Velké p.   52,24    19,87    1,69      1,41     0,22     10,21      4,18      3,56                Zdroj: Autor                 ZÁVĚR                      Z komparace a analýzy klíčových ukazatelů popisujících odvětví stavebnictví vyplývají                dílčí  rozdíly  v povaze  kvalitativních  i  kvantitativních  charakteristik.  Výraznější  podobnost                                                              125","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  vykazují finanční ukazatele, na jejichž hodnotách i vývoji během období hospodářské recese                lze sledovat tvrdé dopady krize jak na celé české stavebnictví, tak na podniky jihomoravského                kraje. Ukazuje se zde, že situace malých a středních podniků zkoumaných v řešeném projektu                v zásadě  odrážejí  české  stavebnictví  jako  celek.  Velké  stavební  firmy  vykazují  specifické                znaky, jejichž podrobnější analýze lze věnovat samostatný prostor.                       Z podstaty projektu je výběrový soubor jihomoravských malých a středních stavebních                podniků  ochuzen  o  v republikovém  měřítku  významný  počet  podnikatelů,  kteří  sice  svým                množstvím  podstatně  mění  strukturu  sledovaných  vzorků,  ovšem  jak  vyplývá  z komparace                převažujících  činností  a  zejména  potom  finančních  výsledků  a  ukazatelů,  jejich  vliv  na                finanční  výkonnost  odvětví  není  alespoň  na  základě  zpracovávaných  ukazatelů  zásadní.  Je                ovšem pochopitelné, že tento závěr platí pouze při abstrahování dopadů na potenciál odvětví a                trhu, zaměstnanost a další významné makroekonomické ukazatele.                 LITERATURA                 [1] SUCHÁNEK, P. Podnikohospodářská analýza. 1. vydání. Brno: Masarykova Univerzita,                    2006. 110 s. ISBN 80-210-3985-X.                 [2] Klasifikace CZ-NACE. [online] Český statistický úřad. [cit. 14. 01. 2013]. Dostupný na                    www:http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_ekonomickych_cinnosti_(cz_nace)                    _systematicka_cast/$File/85048625.xls                  [3] Definice malého a středního podnikatele [online] [cit. 14. 01. 2013]. Dostupný na www:                    http://www.czechinvest.org/data/files/05-01-m-definice-msp-296-cz.pdf                                                                                                         126","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                    KOOPERATIONSVERHALTEN VON BAUUNTERNEHMEN IN DER                               GRENZREGION ÖSTERREICH-TSCHECHIEN                   CONTRACTOR’S COOPERATION BEHAVIOR IN THE AUSTRIAN-                                            CZECH BORDER REGION                                          Christina Schweiger 120 , Judith Schmid 121                   Zusammenfassung                Vor allem Klein- und Mittelunternehmen stehen zunehmend vor der Herausforderung, durch                die    bewusste    Nutzung     des   strategischen   Erfolgsfaktors    Kooperation    neue                Wettbewerbsvorteile  zu  generieren.  Dabei  bleibt  die  Ressource  der  grenzüberschreitenden                Kooperationen  mit  tschechischen  Kooperationspartnern  derzeit  noch  weitestgehend                ungenutzt.  Dieser  Beitrag  widmet  sich  der  Thematik  des  Kooperationsverhaltens                österreichischer  KMU  in  der  Baubranche  mit  besonderem  Fokus  auf  Kooperationen  mit                tschechischen  Bauunternehmen.  Präsentiert  werden  erste  Ergebnisse  der  qualitativen                Forschung im Rahmen eines von der Europäischen Union geförderten grenzüberschreitenden                Forschungsprojektes  in  Hinblick  auf  das  aktuelle  Kooperationsverhalten  von  KMU  in  der                Baubranche sowie Motive für grenzüberschreitende Kooperationen und deren Barrieren.                 Key words                Klein- und Mittelunternehmen (KMU), Baubranche, grenzüberschreitende Kooperationen                 Abstract                Austrian’s  small  and  medium-sized  contractors  are  challenged  by  creating  competitive                advantage  through  transnational  cooperation.  Based  on  qualitative  research  this  paper                analyses cooperation behavior of Austrian contractors focused on transnational cooperation                with  Czech  contractors.  First  research  results  are  presented  within  the  following  aspects:                success factors of SME in the building industry, current cooperation behavior and motives as                well as barriers to transnational cooperation.                 Key words                Small and medium-sized enterprises (SME), building industry, cooperation in border regions                 EINLEITUNG                      In einem Umfeld, das durch Globalisierung und dynamische Märkte bzw. Wettbewerb                gekennzeichnet  ist 122 ,  spielen  Klein-  und  Mittelunternehmen  (KMU)  eine  wichtige  Rolle.                Einerseits können diese schnell und flexibel auf Marktentwicklungen reagieren, andererseits                können  Marktlücken  durch  die  Kundennähe  von  KMU  geschlossen  werden.  Aus  diesem                Grund sind KMU auch in wirtschaftlich schwierigen Zeiten ein Garant für die Schaffung und                Sicherung von Arbeitsplätzen. Trotz der flexiblen Eigenschaften, welche KMU aufweisen   123 ,                herrscht  am  Markt  ein  ständig  steigender  Wettbewerbsdruck,  der  es  unabdingbar  macht,                 120                    Dr.  Christina  Schweiger,  Währinger  Gürtel  97,  1180  Wien,  +43  (1)  47677-5884,  +43  (1)  47677-5704,                christina.schweiger@fh-wien.ac.at                121                    Mag.(FH)  Judith  Schmid,  Währinger  Gürtel  97,  1180  Wien,  +43  (1)  47677-5888,  +43  (1)  47677-5704,                judith.schmid@fh-wien.ac.at                122                   [1] vgl. Weigand/Kreutter 2006                123                   [2] vgl. Ergenzinger/Krulis-Randa 2010                                                            127","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  kontinuierlich  strategische  Erfolgspotentiale  zu  erschließen.  Bei  einer  Betrachtung  der  im                Vergleich zu Großunternehmen geringen Ressourcenausstattung von KMU ist es erforderlich,                den  strategischen  Erfolgsfaktor  Kooperation  zu  nutzen,  um  Unternehmen  in  ihrer                Positionierung  zu  stärken. 124   Vor  allem  grenzüberschreitende  Kooperationen  bieten  die                Möglichkeit,  unterschiedliche  Kernkompetenzen  zu  kombinieren  und  beiderseits  Nutzen  zu                generieren.                       In dem von der Europäischen Union geförderten Projekt „Die Entwicklung von KMU in                                                                                      125                der Baubranche in den Grenzregionen von Österreich und Tschechien“       , werden daher die                Erfolgspotentiale  der  Baubranche  im  erweiterten  Grenzland  zwischen  Österreich                (Niederösterreich, Wien) und Tschechien (Südmähren), im Speziellen  grenzüberschreitende                Kooperationen,  beleuchtet.  Als  Projektpartner  in  diesem  Projekt  sind  die  Fakultät  für                Wirtschafts-  und  Verwaltungswissenschaft  der  Masaryk  Universität  Brünn,  die                Kreishandelskammer Südmähren und das Kompetenzteam für Entrepreneurship der FHWien                der WKW zu nennen. Der vorliegende Beitrag fokussiert die Thematik grenzüberschreitender                Kooperationen von österreichischen und tschechischen KMU in der Baubranche.                 1  FORSCHUNGSDESIGN                      Das gesamte Forschungsprojekt wird durch den kombinierten Einsatz von qualitativen                und  quantitativen  Forschungsmethoden  der  in  der  Forschungsliteratur  postulierten                                                 126                Methodentriangulation    gerecht.      Basierend    auf   einer   Literaturrecherche   und                Sekundärdatenanalyse  wird  im  Zuge  einer  explorativen  Ersterhebung  ein  qualitatives                Forschungsdesign  angewandt,  worauf  eine  breite  quantitative  Erhebung  mittels  eines                standardisierten Onlinefragebogens folgt. Obwohl in diesem Kapitel der Forschungsprozess                vom gesamten Projekt abgebildet wird, liegt der Fokus dieses Beitrags auf dem qualitativen                Forschungsdesign  und  dessen  Ergebnisse.  Im  Zuge  der  Literaturrecherche  und                                                                                  127                   128                Sekundärdatenanalyse  wurden  Leistungs-  und  Strukturdaten        ,  Konjunkturdaten    ,                statistische Daten zur Unternehmensdemografie 129 , Preisdaten 130  und Case Studies im Bereich                Hoch-/Tiefbau und Baunebengewerbe (lt. ÖNACE 2008 – Branche F „Bau“ – Gliederung 41,                42, 43 131 ) durchgeführt. Das darauf aufbauende qualitative Forschungsdesign wurde mittels                ExpertInneninterviews und Fokusgruppe umgesetzt. Ziel dieser Forschungsaktivitäten ist die                Beantwortung der folgenden Hauptforschungsfragen:                 ·  Mit welchen aktuellen und künftigen Herausforderungen sind KMU in der Baubranche                    konfrontiert?                 ·  Welche aktuellen und künftigen Erfolgsfaktoren lassen sich für KMU in der Baubranche                    identifizieren?                 ·  Wie gestaltet sich das Kooperationsverhalten von österreichischen KMU in der                    Baubranche?                 124                   [3] vgl. Hodicová 2007                125                   Ein Projekt im Programm „Europäische Territoriale Kooperation (ETZ) Tschechien – Österreich 2007 bis                2013“ kofinanziert durch die Europäische Union aus dem Europäischen Fonds für regionale Entwicklung                126                   [4] vgl. Flick 2007                127                   [5] vgl. www.statistik.at 2012a                128                   [6] vgl. www.statistik.at 2012b                129                   [7] vgl. www.statistik.at 2012c                130                   [8] vgl. www.statistik.at 2012d; [9] www.statistik.at 2012d                131                   [10] vgl. www.statistik.at 2008                                                            128","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                         o  Wie  gestaltet  sich  das  Kooperationsverhalten  von  diesen  KMU  in  Hinblick  auf                           Kooperationen mit tschechischen Unternehmen?                       Die ExpertInneninterviews wurden im April und Mai 2012 mit vier UnternehmerInnen                aus  der  Baubranche  (Hoch-,  Tiefbau,  Baunebengewerbe)  durchgeführt.  Basis  dafür  ist  ein                Interviewleitfaden, welcher sich in die folgenden Bereiche gliedert:                        1)  Baubranche aktuell:                           1a) Status Quo der Branche                           1b) Branchentrends generell                         2)  Fokus: Klein- und Mittelunternehmen in der Baubranche                           2a) Stärken und Schwächen von KMU                           2b) Erfolgspotentiale von KMU                           2c) Ressourcen und Kompetenzen von KMU                        3)  Kooperationen und Kooperationsverhalten                           3a) Inländische Kooperationen und Kooperationsformen                           3b) Grenzübergreifende Kooperationen                           3c) Fördernde und hemmende Faktoren für Kooperationen                       Die  Ergebnisse  der  Interviews  stellten  die  Ausgangsbasis  für  die  Fokusgruppe  dar,                                                           132                welche  am  29.5.2012  durchgeführt  wurde.    Dazu  diskutierten  sechs  ExpertInnen  (WKO-                FunktionärInnen,  BauunternehmerInnen  und  BeraterInnen)  zu  den  nachfolgenden                Themenblöcken:  (1)  Aktuelle  Herausforderungen  von  KMU  in  der  Baubranche;  (2)                Zukunftstrends, Chancen und Visionen; (3)  grenzübergreifende Kooperationen. Methodisch                wurde  die  Fokusgruppe  in  Form  einer  offenen  und  ungesteuerten  Gruppendiskussion                durchgeführt,  wobei  die  inhaltliche  Steuerung  nach  den  soeben  beschriebenen                Themenblöcken mittels offener Fragen erfolgte. Die Ergebnisse mündeten in der Exploration                induktiver  Kategorien,  die  den  Ausgangspunkt  für  den  weiteren  quantitativen                Forschungsprozess  bilden  und  welche  folglich  für  Inhalt  und  Struktur  des  Fragebogens                maßgeblich sind. Der Fragebogen für die quantitative Erhebung gliedert sich somit wie folgt:                (1) Allgemeine Angaben; (2) Kooperationen; (3) Unternehmensentwicklung und -erfolg; (4)                Erfolgsfaktoren und (5) rechtliche Fragen der Handelskammer Südmähren. Die Entwicklung                des  standardisierten  Fragebogens  erfolgte  gemeinsam  mit  den  ProjektpartnerInnen  der                Masaryk Universität, wobei der Pretest mittels der „think-aloud-method“ durchgeführt wurde.                Der nächste Schritt im Forschungsprozess ist nun die Durchführung der Online-Befragung.                Befragt werden rund 1.500 österreichische Unternehmen aus Wien und Niederösterreich, mit                einer  MitarbeiterInnenanzahl  von  11  bis  250  MitarbeiterInnen,  welche  laut  ÖNACE  in  der                Baubranche (Hoch-/Tiefbau und Baunebengewerbe) tätig sind.                  2  BEGRIFFSDEFINITIONEN                      Sowohl die zugrunde liegende Studie  als auch dieser  Beitrag sind von den Begriffen                „Klein-  und  Mittelunternehmen  (KMU)“  und  „Kooperation“  geprägt.  Im  Sinne  eines                einheitlichen  Begriffsverständnisses  sind  die  Arbeitsdefinitionen  dieser  zwei  Begriffe                nachfolgend dargestellt.                     132                   [11] vgl. Fokusgruppe 2012                                                            129","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  2.1   KLEIN- UND MITTELUNTERNEHMEN (KMU)                      Die Unternehmenslandschaft ist nicht nur in Österreich, sondern in ganz Europa (99 %),                von  Klein-  und  Mittelunternehmen  geprägt  und  somit  wirtschaftlich  gesehen  von  zentraler                           133                Bedeutung    . Weiters gibt es nicht nur weltweit, sondern auch innerhalb der Europäischen                Union  hierfür  ein  unterschiedliches  Begriffsverständnis 134 .  Aus  diesem  Grunde  ist  die                Beleuchtung  dieses  Begriffs  unumgänglich.  In  diesem  Beitrag  findet  die  Empfehlung  der                Europäischen Kommission Anwendung.     135  Folglich versteht man unter dem Begriff KMU ein                Unternehmen  mit  weniger  als  250  Beschäftigten,  weniger  als  50  Mio.  Euro  Umsatz  oder                weniger  als  43  Mio.  Euro  Bilanzsumme.  Zusätzlich  handelt  es  sich  um  ein  eigenständiges                Unternehmen.  Dies bedeutet, dass nicht mehr  als 25 % des Kapitals oder der Stimmrechte                (direkt oder indirekt) von einem anderen Unternehmen kontrolliert werden dürfen.                  2.2   KOOPERATION                      Im  wirtschaftlichen  Kontext  wird  als  Kooperation  die  Zusammenarbeit  zweier  oder                mehrerer  Unternehmen  auf  freiwilliger  Basis  bezeichnet.  Diese  Zusammenarbeit  verlangt                nach einer wirtschaftlichen Selbständigkeit der jeweiligen Unternehmen, wobei nur innerhalb                eines Teilbereiches der unternehmerischen Aktivität kooperiert wird. 136  Demnach lautet die                zugrunde gelegte Arbeitsdefinition für diesen Begriff folgendermaßen: „Eine Kooperation ist                eine  längerfristige  Zusammenarbeit  (d.h.  in  mindestens  zwei  aufeinanderfolgenden  Jahren)                zwischen rechtlich selbstständigen Unternehmen. Hierzu zählen auch längerfristige Verträge                mit Subunternehmen.“                 3  KERNERGEBNISSE DER QUALITATIVEN FORSCHUNG                      Folgend  sind  die  Ergebnisse  des  qualitativen  Forschungsprozesses  dargelegt.  Wie                bereits erläutert, erfolgte eine Verdichtung der gewonnenen Daten in Kategorien (induktive                Kategorienbildung),  welche  auch  als  Struktur  für  die  nachfolgende  Ergebnisdarstellung                herangezogen werden (siehe 3.1 bis 3.7).                 3.1   ERFOLGSFAKTOREN FÜR KMU IN DER BAUBRANCHE                      Die Erfolgsfaktoren umfassen jene Faktoren, die für positive Entwicklungsverläufe und                den  damit  einhergehenden  Unternehmenserfolg  der  KMU  in  der  Baubranche  relevant  sind.                Die  Analyse  der  Daten  zeigt,  dass  es  hier  zunächst  zwischen  fördernden  und  hemmenden                Faktoren zu unterscheiden gilt. Als fördernde Faktoren für die Entwicklung von Unternehmen                haben sich die folgenden herauskristallisiert: (1) Hohe Kundenorientierung und Flexibilität in                der  Erfüllung  der  Kundenwünsche;  (2)  langfristige  Kooperationen  und  Kooperationen  mit                Subunternehmen;  (3)  Spezialisierung  und  Fokussierung  auf  Kernkompetenzen  und  (4)  eine                hohe  Innovationsneigung  der  Unternehmen.  Im  Gegensatz  dazu  sind  für  eine  erfolgreiche                Unternehmensentwicklung  die  folgenden  Faktoren  als  hemmend  zu  bezeichnen:  (1)  eine                Vielzahl  von  Gesetzesauflagen,  Zertifizierungen  und  Normen  in  der  Baubranche;  (2)  der                Rückgang von Förderungen und öffentlichen Aufträgen durch die stagnierende wirtschaftliche                Lage; (3) die konservative Einstellung von UnternehmerInnen und EntscheidungsträgerInnen                in  der  Branche  und  (4)  ein  spürbar  überzogenes  Konkurrenzdenken.  Daneben  sind  weitere                unternehmensinterne Erfolgsfaktoren zu identifizieren, welche sich auf unternehmensinterne                Ressourcen und Kompetenzen beziehen, die für positive Entwicklungsverläufe von KMU in                der  Baubranche  ausschlaggebend  sind.  Hier  sind  Erfolgsfaktoren  in  den  Bereichen                 133                   [12] vgl. Grubmann/Vana 2011                134                   [13] vgl. Fueglistaller/Müller/Volery 2008                135                   [14] vgl. EU-Kommission 2003                136                   [15] vgl. Morasch 1994                                                            130","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  Unternehmensführung, Human Resources und Unternehmenskultur festzustellen. Im Bereich                der  Unternehmensführung  zählen  hierzu:  (1)  ein  gut  implementiertes  Qualitätsmanagement                für  die  Umsetzung  von  kontinuierlichen  Verbesserungsprozessen  (KPV)  in  allen                Kernprozessen  der  Unternehmen;  (2)  schlanke  Strukturen  zur  Unternehmensführung  (Lean                Management) durch ein effizientes und durchgängiges Kosten- und Projektmanagement; (3)                der  Aufbau  eines  guten  Unternehmensimages  unter  anderem  durch  die  Einhaltung  von                gesetzlichen Vorschriften; (4) umfassendes rechtliches Know-how im Unternehmen und (5)                Reflexion und Entwicklungsbegleitung durch externe  BeraterInnen.  Im  Bereich der Human                Resources  haben  sich  die  folgenden  Erfolgsfaktoren  herauskristallisiert:  Im  Sinne  des  (1)                Employer  Branding  ist  es  wichtig,  dass  sich  die  Unternehmen  als  attraktive  Arbeitgeber                positionieren  und  (2)  eine  hohe  MitarbeiterInnenbindung  anstreben.  Weiters  sind  (3)                motivierte und qualifizierte MitarbeiterInnen die Basisressource für den Unternehmenserfolg,                welche     durch     (4)    kontinuierliche    Personalentwicklungsmaßnahmen        laufend                weiterzuentwickeln  sind.  Im  Bereich  der  Unternehmenskultur  werden  (1)  eine  offene                Fehlerkultur, in der Fehler als Chance zur Weiterentwicklung betrachtet  werden, sowie (2)                eine Innovationskultur, die eine positive Einstellung gegenüber Veränderungen umfasst, als                besonders erfolgskritische Faktoren betrachtet.                 3.2   AKTUELLE KOOPERATIONEN IM IN- UND AUSLAND                      Die  ersten  Ergebnisse  der  qualitativen  Forschung  verdeutlichen,  dass  in  Österreich                innerhalb der Baubranche Kooperationen üblich sind. In den letzten Jahren zeigt sich deutlich                ein  Trend  von  der  Auflösung  der  Einzelgewerke  hin  zur  Entwicklung  eines                Generalunternehmertums.  Dies  erfordert  zunächst  eine  Spezialisierung  der  einzelnen                Bauunternehmen  auf  ihre  jeweiligen  Kernkompetenzen  und  in  einem  nächsten  Schritt  die                Vernetzung der einzelnen Unternehmen mit in der Wertkette vor- und nachgelagerten anderen                Unternehmen.  Somit  ist  auch  in  den  nächsten  Jahren  mit  einer  steigenden  Anzahl  an                horizontalen  Kooperationen  in  der  österreichischen  Baubranche  zu  rechnen.  Diese                inländischen Kooperationen sind geprägt durch (1) langjährige Partnerschaften mit konstant                bleibenden  Kooperationspartnern,  basierend  auf  (2)  einer  hohen  gegenseitigen                Vertrauensbasis,  vor  allem  in  Hinblick  auf  die  (3)  Erfüllung  der  in  der  Branche  generell                vorherrschenden hohen  Qualitätsanforderungen  und einer grundsätzlichen (4) Flexibilität in                der  Auftragserfüllung.  Bei  den  aktuellen  Kooperationspartnern  im  Ausland  nennen  die                befragten  UnternehmerInnen  und  ExpertInnen  als  führendes  Kooperationspartnerland                Deutschland, mit der Begründung, dass es bei einer Kooperation mit deutschen Unternehmen                keine  Sprachbarrieren  zu  überwinden  gilt  und  diese  weiters  als  überdurchschnittlich                verlässlich in Hinblick auf die Erfüllung der hohen Qualitätsanforderungen gelten.                  3.3   GRENZÜBERSCHREITENDE KOOPERATIONEN A – CZ                      Eine  konkrete  Anzahl  bestehender  Kooperationen  und  Kooperationsformen  zwischen                österreichischen  und  tschechischen  Unternehmen  konnte  im  Rahmen  der  durchgeführten                Sekundärdatenanalyse  nicht  ausfindig  gemacht  werden.  Die  Ergebnisse  der  qualitativen                Forschung  geben  jedoch  Indizien  dafür,  dass  solche  grenzüberschreitenden  Kooperationen                eher selten anzutreffen sind. Laut Auskunft der befragten UnternehmerInnen und ExpertInnen                beschränken  sich  die  grenzüberschreitenden  Marktaktivitäten  der  österreichischen                Bauunternehmen wie folgt auf: (1) die Errichtung von Produktionsstätten, vor allem in der                Produktion von Baumaterialien wie Beton; (2) die Errichtung von Vertriebsniederlassungen;                (3)  den  Kauf  von  tschechischen  Tochterunternehmen  und  (4)  die  Beschäftigung  von                Arbeitskräften aus dem Nachbarland Tschechien. Die Motive für diese grenzüberschreitenden                Marktaktivitäten liegen in (1) der  Nutzung von Kostenvorteilen durch niedrigere Lohn- und                                                              131","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  Materialkosten im Nachbarland Tschechien und damit verbunden in (2) der Beschaffung von                Arbeitskräften und Rohstoffen.                 3.4   GRÜNDE FÜR NICHT-KOOPERATIONEN                      Neben der (1) bestehenden Sprachbarriere kristallisiert sich das (2) fehlende Know-how                der Bauunternehmen über Kooperationsmöglichkeiten, -formen und Erwartungen potenzieller                Kooperationspartner  sowie  über  Markt-  und  Branchengepflogenheiten  und  rechtliche                Rahmenbedingungen  im  Nachbarland  Tschechien  als  wesentliche  Gründe  für  die  oben                genannte niedrig einzuschätzende Anzahl bestehender grenzüberschreitender Kooperationen                heraus.  Weitere  Gründe  sind  in  (3)  vorherrschenden  Stereotypen  und  damit  verbundenen                Ängsten  in  Hinblick  auf  die  Bewältigung  von  Mentalitätsunterschieden  und  einer                Substitutionsgefahr  durch  tschechische  Unternehmen  bei  den  BaunternehmerInnen                vorzufinden.  Weiters  wird  bei  grenzüberschreitenden  Marktaktivitäten  eine  (4)  verzerrte                Wettbewerbsfähigkeit      auf     beiden     Seiten     der    österreichisch-tschechischen                Kooperationspartnerschaft befürchtet, hervorgerufen durch wahrgenommene Unterschiede in                den vorherrschenden Kosten-, Preis-, Qualitäts-  und Ausbildungsniveaus. Daneben sind (5)                mangelndes Interesse der KMU aufgrund in der Vergangenheit gemachter Erfahrungen mit                der  Mühsamkeit  im  Aufbau  von  Kooperationspartnerschaften  sowie  eine  (6)  generell                konservative und kooperationsferne Einstellung der österreichischen Bauunternehmen ebenso                als  Gründe  für  „Nicht-Kooperationen“  in  der  österreichisch-tschechischen  Grenzregion  zu                nennen.                 3.5   ERWARTETER NUTZEN AUS KOOPERATIONEN                      Neben  dem  Nutzen  aus  der  (1)  Ausschöpfung  von  Kostenvorteilen  durch  niedrigere                Lohn-     und     Materialkosten    erwarten    sich    österreichische    Bauunternehmen                Wettbewerbsvorteile durch (2) die Erschließung von neuen Märkten und die Umsetzung von                Innovationen  durch  Kooperationspartnerschaften  mit  tschechischen  Unternehmen.  Ein                weiterer erwarteter Nutzen liegt in der Generierung von (3) Spezialisierungsvorteilen durch                grenzüberschreitende  Kompetenzbündelungen  in  Form  von  Kooperation  mit  tschechischen                Subunternehmen.  Daneben  erwarten  sich  die  österreichischen  Unternehmen  Vorteile  durch                einen  (4)  grenzüberschreitenden  Wissenstransfer  sowie  durch  (5)  die  Beschaffung  von                qualifiziertem Personal zum Auf- und Ausbau des tschechischen Marktes.                  3.6   KRITERIEN ATTRAKTIVER KOOPERATIONSPARTNER                      Die  Kriterien  attraktiver  Kooperationspartner  geben  Aufschluss  darüber,  welche                Erwartungen  österreichische  Bauunternehmen  an  bestehende  und  künftige  tschechische                Kooperationspartner  hegen.  Demnach  sollten  tschechische  Kooperationspartner  eine                möglichst  (1)  hohe  Kooperationsbereitschaft  sowie  (2)  eine  gute  Unternehmensreputation                beispielsweise durch die (3) Einhaltung rechtlicher Vorschriften vorweisen. Weitere wichtige                Kriterien  attraktiver  Kooperationspartner  sind  (4)  die  Erfüllung  von  europäischen                Qualitätsstandards   durch    die   entsprechenden     Zertifizierungen   im   Bau-    und                Managementbereich  sowie  (5)  eine  hohe  Zuverlässigkeit  und  (6)  Flexibilität  in  der                Auftragserfüllung. Daneben sollten tschechische Kooperationspartner über (7) entsprechende                Deutschkenntnisse verfügen.                 3.7   MÖGLICHKEITEN EINER GEMEINSAMEN MARKTERWEITERUNG                      Die qualitativen Forschungsergebnisse geben Hinweise darauf, dass die österreichischen                Bauunternehmen bisher noch über wenig konkrete Vorstellungen hinsichtlich einer möglichen                gemeinsamen  Markterweiterung  im  österreichisch-tschechischen  Grenzraum  verfügen.  Die                ersten  Vorstellungen  darüber  belaufen  sich  auf  (1)  eine  gemeinsame  Nutzung  von                                                             132","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  Marktchancen und Innovationen vor allem im Bereich vorherrschender Ökologietrends in der                Baubranche  sowie  damit  einhergehend  die  Etablierung  von  (2)  grenzüberschreitenden                Generalunternehmen durch Subunternehmen auf beiden Seiten der Grenze.                  4  SCHLUSSFOLGERUNG                      Die Zwischenergebnisse der qualitativen Forschung im Rahmen des EU-Projektes „Die                Entwicklung  von  KMU  in  der  Baubranche  in  den  Grenzregionen  von  Österreich  und                Tschechien“  verdeutlichen,  dass  gerade  in  der  Grenzregion  Österreich-Tschechien                grenzüberschreitende Kooperationen ein strategischer Erfolgsfaktor für KMU der Baubranche                sind,  dessen  Potenzial  jedoch  bis  dato  größtenteils  ungenutzt  bleibt.  Die  Gründe  hierfür                reichen von einer vagen Vorstellung über mögliche Kooperationsformen und -möglichkeiten,                über Stereotype und kulturelle Differenzen, bis hin zu Sprachbarrieren und fehlendem Know-                how über Markt- und Branchengepflogenheiten im Nachbarland. Gerade in der von der Krise                schwer  gezeichneten  Baubranche  sind  sowohl  UnternehmerInnen  als  auch  politische                EntscheidungsträgerInnen künftig verstärkt gefordert, Maßnahmen zum Abbau der Barrieren                für grenzüberschreitende Kooperationen zu ergreifen, um durch Kooperationen neue Markt-                und Wettbewerbschancen zu generieren. Um hier konkrete Handlungsempfehlungen für eine                gemeinsame  Markterweiterung  entwickeln  zu  können,  wird  in  einem  nächsten                Forschungsschritt  eine  breite  quantitative  Erhebung  in  KMU  der  Baubranche  auf  der                österreichischen und tschechischen Seite der Grenzregion durchgeführt.                 LITERATURVERZEICHNIS                 [1] WEIGAND,  J.;  KREUTTER,  P.  (2006):  Krisenvorsorge  aus  industrieökonomischer                    Perspektive    –   Dynamisches     Wettbewerbsverhalten     als   Grundbausteine    der                    Krisenprophylaxe. In: Hutzschenreuter, T.; Griess-Nega, T. (Hrsg.): Krisenmanagement –                    Grundlagen – Strategien – Instrumente. GWV Fachverlage, Wiesbaden. S.67-91.                   [2] ERGENZINGER, R.; KRULIS-RANDA, J.S. (2010): Kleine und mittlere Unternehmen                    in Zeiten der Krise. In: Meyer, Jörn-Axel (Hrsg.): Strategien von kleinen und mittleren                    Unternehmen. Köln, S. 3-14.                  [3] HODICOVÁ,  R.  (2007):  Psychische  Distanz  und  Internationalisierung  von  KMU.                    Empirische  Untersuchung  am  Beispiel  des  sächsich-tschechischen  Grenzraumes.                    Deutscher Universitätsverlag, Wiesbaden.                  [4] FLICK, U. (2007): Triangulation in der qualitativen Forschung. In: Flick, U.; Kardorff,                    E.v.;  Steinke,  I.  (Hrg):  Qualitative  Forschung.  Ein  Handbuch.  5.  Auflage,  Rowohlt,                    Reinbek bei Hamburg.                   [5] www.statistik.at  2012a:  STATISTIK  AUSTRIA,  http://www.statistik.at/web_de/                    statistiken/produktion_und_bauwesen/leistungs_und_strukturdaten/index.html      [Stand:                    11.01.2013], (31.10.2012)                  [6] www.statistik.at  2012b:  STATISTIK  AUSTRIA,  http://www.statistik.at/web_de/                    statistiken/produktion_und_bauwesen/konjunkturdaten/index.html  [Stand:  15.01.2013],                    (31.10.2012)                  [7] www.statistik.at  2012c:  STATISTIK  AUSTRIA,  http://www.statistik.at/web_de/                    statistiken/unternehmen_arbeitsstaetten/unternehmensdemografie_insgesamt/index.html                    [Stand: 15.01.2013], (31.10.2012)                                                              133","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                   [8] www.statistik.at  2012d:  STATISTIK  AUSTRIA,  http://www.statistik.at/web_de/                    statistiken/preise/baupreisindex/index.html [Stand: 15.01.2013], (31.10.2012)                  [9] www.statistik.at  2012e:  STATISTIK  AUSTRIA,  http://www.statistik.at/web_de/                    statistiken/preise/baukostenindex/index.html [Stand: 15.01.2013], (31.10.2012)                  [10]  www.statistik.at  2008:  STATISTIK  AUSTRIA,  http://www.statistik.at/dynamic/                    wcmsprod/idcplg?IdcService=GET_NATIVE_FILE\&dID=51657\&dDocName=034223                    [Stand: 10.01.2013]                  [11]  FOKUSGRUPPE  (2012),  durchgeführt  von  Kompetenzteam  für  Entrepreneurship                    (Institut für Unternehmensführung, FHWien der WKW) am 29.05.2012.                  [12]  GRUBMANN,  M.;  VANA,  S.  (2011):  KMU  im  Fokus  der  österreichischen                    Wirtschaftspolitik: Aktions- und Themenfelder. In: Leitl, C.; Mitterlehner, R.; Rößl, D.                    (Hrsg.):  75  Jahre  Institut  für  KMU-Management  Wirtschaftsuniversität  Wien,  Facultas                    Verlags- und Buchhandels AG, Wien, 14-35.                  [13]  FUEGLISTALLER,  U.;  MÜLLER,  C.;  VOLERY,  T.  (2008):  Entrepreneurship:                    Modelle – Umsetzung – Perspektiven mit Fallbeispielen aus Deutschland, Österreich und                    der Schweiz. 2.Auflage, GWV Fachverlage GmbH, Wiesbaden.                  [14]  EU-KOMMISSION-Kommission,  Empfehlung  der  Kommission  vom  6.  Mai  2003                    betreffend  die  Definition  der  Kleinstunternehmen  sowie  der  kleinen  und  mittleren                    Unternehmen. Amtsblatt der EU, 2003/361/EG, L124/36-41, Brüssel.                  [15]  MORASCH,  K.  (1994):  Strategische  Allianzen,  Anreize,  Gestaltung,  Wirkungen.                    Physica Verlag, Heidelberg.                                                                                                   134","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                        METRIKY EFEKTIVNOSTI ČESKÝCH STAVEBNÍCH                          PODNIKŮ VZHLEDEM K ŽIVOTNÍMU CYKLU                   EFFICIENCY METRICS OF THE CZECH CONSTRUCTION                                COMPANIES DUE TO THE LIFE CYCLE                                                                     137                                                    Lucie Sychrová                  Abstrakt                Předmětem  tohoto  příspěvku  je  propojení  stavebního  oboru  s jednotlivými  prvky  fází                životního cyklu zakázky a nastínění nejdůležitějších metrik sledovaných napříč jednotlivými                fázemi. Cíl příspěvku spočívá v analýze informací týkajících se stavebnictví a životního cyklu                stavby  a  stanovení,  které  aspekty  jsou  pro  stavební  firmu  nejklíčovější.  Byly  použity                analytické metody - dedukce a indukce, syntéza a analýza.                 Klíčová slova                Stavebnictví, metriky výkonnosti, životní cyklus zakázky                  Abstract                The subject of this paper is to link the construction industry with the elements of life cycle                stages of contract and outline the most important metrics tracked across phases. The objective                of  the  paper  is  in  the  analysis  of  information  relating  to  the  construction  and  life  cycle  of                buildings  and  determining  which  aspects  are  most  urgent  challenges  for  the  construction                company. Analytical methods were used - deduction and induction, synthesis and analysis.                  Key words                Construction, performance metrics, life cycle procurement                 ÚVOD                      Stavebnictví  (OKEČ  45)  je  odvětvím,  které  se  významně  podílí  na  stimulování  růstu                celého  hospodářství.  V  současné  době  vytváří  přibližně  5  %  hrubé  přidané  hodnoty  a                zaměstnává kolem 9 % osob. Rozhodující podíl na výkonech tuzemského stavebnictví mají                zakázky  veřejného  sektoru  orientované  na  stavby  dopravní  infrastruktury,  a  dále  zakázky                zahraničních  investorů  orientované  na  stavby  pro  obchod  a  administrativu.  Struktura                podnikatelských subjektů dosahuje obdobného charakteru jako v ostatních státech EU. Co do                počtu  podnikatelských  subjektů  má  dominantní  postavení  segment  malých  a  středních                podniků.  Velké  společnosti  působí  často  jako  součást  zahraničních  firem.  Právě  vstup                zahraničního kapitálu do odvětví sehrál významnou roli ve formování odvětvové struktury,                ale i ve zvýšení konkurenční schopnosti firem. Následující příspěvek spojuje pohled na české                stavebnictví  napříč  jednotlivými  roky  jeho  vývoje.  Zamýšlí  se  na  možností  využití  užšího                pohledu pomocí jednotlivých fází životního cyklu produktu/služby (ve stavební terminologii:                životního cyklu zakázky).                        137                   Ing. Lucie Sychrová, Kolejní 2906/4, Brno, ČR, +420 541 143 670, sychrova@fbm.vutbr.cz                                                            135","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  1  AKTUÁLNÍ VÝVOJ STAVEBNICTVÍ ČR                      Podle  nejnovějších  údajů  ČSÚ  pokračuje  stavebnictví  v poklesu.  Hodnota  nových                zakázek se výrazně propadá, zejména v inženýrském stavitelství, kde meziročně klesla téměř                o polovinu. Ředitelé stavebních společností vykazují za rok 2012 celoroční pokles výkonu a                nárůst  neočekávají  ani  v roce  2013.  Dvěma  ze  tří  stavebních  společností  v důsledku                negativního vývoje trhu v tomto roce poklesnou tržby. Tržby v roce 2012 klesly napříč všemi                segmenty,  nejvíce  v inženýrském  stavitelství.  Podle  aktuálních  predikcí138  ani  rok  2013                nepřinese návrat k růstu tržeb, mělo by však dojít k určité stabilizaci. Jeden ze čtyř ředitelů                potvrzuje zhoršení kvality stavebních prací své firmy kvůli nízkým cenám. Téměř všechny                stavební firmy očekávají redukci počtu stavebních firem na trhu. Půjde zejména o střední a                malé  společnosti.  Pro  většinu  společností  nejsou  zahraniční  zakázky  řešením  nedostatků                tuzemských zakázek.  Vzhledem k očekávanému dalšímu negativnímu výhledu budou ředitelé                stavebních  společností  dále  tlačit  na  zvýšení  efektivity  své  společnosti.  Shodují  se  na  tom                představitelé napříč všemi segmenty. Naopak akvizice považují v současné době za vysoce                rizikové  a  nechtějí  do  nich  ještě  vstupovat.  Výkon  českého  stavebnictví  se  podle  údajů                Českého  statistického  úřadu  za  první  pololetí  2012  meziročně  zhoršil  o  6,7  %  oproti                srovnatelnému období minulého roku. Ve srovnání s posledním rokem konjunktury, tj. rokem                2008,  se  jedná  dokonce  o  pokles  až  o  téměř  čtvrtinu  (23,7  %).  Meziroční  poklesy  se                odehrávaly  jak  v  inženýrském,  tak  i  v  pozemním  stavitelství.  Vývoj  v  jednotlivých                kategoriích je ale značně rozdílný vzhledem ke specifikům jednotlivých segmentů (pozemní                stavitelství prošlo rychlejší korekcí již dříve, inženýrské stavitelství ještě do nedávna naopak                těžilo z dlouhodobosti nasmlouvaných zásobníků práce, které stále ještě držely výkony mimo                hlavní propad, což se však nyní již změnilo). Následující obrázek nabízí srovnávací pohled na                nejvíce diskutované oblasti, které se stávají v současné době pro stavební firmy prioritou.                 Obrázek 1: Prioritní oblasti pro činnosti stavebních společností pro následujících 12 měsíců                                                   Zdroj: http://stavba.tzb-info.cz/7560-kvalitativni-analyza-ceskeho-stavebnictvi-2011                 138                  Studie stavebnictví 2012, CEEC Research, [online] dostupné z:  http://www.studiestavebnictvi.cz/                                                            136","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  2  ŽIVOTNÍ CYKLUS STAVBY                      Každý výrobek má svůj životní cyklus ( Dunk, 2004). Během tohoto cyklu se mění cíle                podniku  v  závislosti  na  stádiu  životního  cyklu,  ve  kterém  se  zrovna  výrobek  nachází.                Předpokladem k úspěšnému přežití daného výrobku na trhu je mimo jiné vyhodnocení cílů,                definovaných pro jednotlivé fáze životního cyklu výrobku.                        Efektivnost  marketingových  činností  se  v  konečné  fázi  projeví  objemem  prodaného                výrobku  či  služby  (Wong,  Ellis,  2007).  Nejvíce  účinná  reklama  bude  pak  ta,  která  bude                maximalizovat  objem  prodeje,  zatímco  investice  do  reklamy  budou  minimální.  Návratnost                investic je jeden z hlavních problémů efektivnosti reklamy. Investice vložené do reklamy se                nám totiž nemusí vždy vrátit. Každý výrobek prochází různými stádii životního cyklu. Životní                cyklus produktu vypovídá o vývoji objemu prodejů a zisku. Délka cyklu životnosti závisí na                povaze  produktu  a  na  jeho  úspěšnosti  na  trhu.  Podle  etapy  cyklu  životnosti,  ve  kterém  se                výrobek zrovna nachází, se mění nejen cíle výrobců, ale i objem prodejů, tempo růstu, zisk a                efektivnost  jednotlivých  propagačních  nástrojů  (reklama,  osobní  prodej,  podpora  prodeje,                publicita).  Reklama  jako  taková  je  nejvíce  účinná  ve  fázi  zavádění  výrobku  na  trh,  kdy                spotřebitelé výrobek neznají. Cílem reklamního sdělení je zde informovat zákazníky o novém                produktu a tím zvýšit objem prodejů a zisk. Ve fázi růstu se zvyšuje objem prodejů i zisk,                proto  dochází  k  útlumu  všech  nástrojů  propagace.  Stádium  zralosti  se  opět  vyznačuje                zvýšením  propagace,  objem  prodejů  totiž  dosáhl  bodu  maxima  a  začíná  pomalu  klesat.                Nejvíce  se  zde  uplatňuje  podpora  prodeje,  stejně  jako  ve  fázi  poklesu,  kdy  poptávka  po                výrobku  značně  klesá.  Výrobek  prochází  různými  stadii  životního  cyklu,  tak  jako  lidská                bytost, která má v mládí jiné požadavky a cíle než ve stáří. Jak správně a efektivně aplikovat                reklamu záleží právě na stadiu, v kterém se výrobek nachází. Účelná reklama je nástrojem k                ovlivnění spotřebitelových preferencí tak, aby si koupil právě „náš“ výrobek. K tomu je třeba                znát potřeby a přání zákazníka a dle toho efektivně aplikovat efektivní reklamní kampaň.                  3  METRIKY VÝKONNOSTI                      Mezi  nejdůležitější  metriky,  které  ovlivňují  výkonnost  stavební  firmy  napříč                jednotlivými fázemi patří:                        Z finančních metrik:                     -  Náklady stavební zakázky ( náklady spojené s vývojem a aplikací stavební zakázky                       v praxi napříč jednotlivými periodami, je třeba je vnímat v souvislosti s vývojem                       příjmů a marketingových nákladů)                    -  Marketingové náklady (náklady na prodej a marketingové aktivity napříč jednotlivými                       periodami)                    -  Marže ( ziskový příspěvek, příjmy v jednotlivých fázích)                    -  Cash flow (sledovat, které konkrétní činnosti vytvářejí penežní toky a v které fázi)                    -  Akciový index ( v případě akciových společností sledovat vývoj akciových hodnot)                    -  Výnos z prodeje ( ROS )                    -  Návratnost investice ( ROI)                       Ze zákaznických metrik:                      -  Marketingové náklady na zákazníka ( sledování marketingových nákladů v souvislosti                       s počtem zákazníků)                    -  Náklady veřejných zakázek ( v případě firem, získávajících stavební zakázky formou                       veřejných zakázek)                                                             137","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                      -  Ziskovost jednotlivých stavebních zakázek/zákazníků                    -  Zákaznická hodnota (cílem je zvyšovat hodnoty pro zákazníka)                    -  Počet stavebních zakázek  ( ve většině případů se jedná o službu – poskytování                       stavebních prací )                       Volba vhodných metrik z pohledu životního cyklu:                        Stage 1 – Introduction                      V prvotní fázi životního cyklu je potřeba sledovat zejména dobu odezvy. Na základě                vhodných metrik lze pak sledovat efektivnost úvodní fáze. Je nutné neustále sledovat proces                stavební zakázky.                       Stage 2 – Growth                      V této  fázi  je  potřeba  se  zaměřit  na  časový  úsek  od  zahájení  zakázky  do  okamžiku                plného rozsahu produkce a sledovat zejména výnos a potřebu prováděných korekcí v celém                procesu.                        Stage 3 – Maturity                      V této fázi se stavební firma zejména zaměřuje na konkurenční tlaky a snaží se uplatnit                svoji  konkurenční  výhodu.  Musí  dostatečně  rychle  reagovat  na  změny,  ke  kterým  na  trhu                došlo.                       Stage 4 – Decline                      Závěrečná  fáze  je  fází  vyhodnocování  zakázky,  sledování  spokojenosi  se  zakázkou                z pohledu reklamací, udržení zákazníka a získávání nových zákazníků na základě kladných                referencí.                 ZÁVĚR                      Statistika  stavební  produkce  v  současnosti  neposkytuje  příliš  optimistický  obraz                českého  stavebnictví.  Trend  indexu  stavební  produkce  se  nachází  pod  úrovní  roku  2005  a                zejména  v  inženýrském  stavitelství  jsme  od  poloviny  roku  2009  zaznamenali  jeho  velmi                prudký pád. Také údaje ze statistiky stavebních povolení a stavebních zakázek zatím nepřináší                pro  budoucí  vývoj  pozitivní  zprávy.  Vývoj  ve  stavební  produkci  a  stavebních  zakázkách                nevykazuje jednoznačný trend. Vývoj je značně proměnlivý. Stavebnictví je odvětvím, jehož                výkonnost ovlivňuje řada faktorů. Mezi hlavní faktory vedle celkových makroekonomických                ukazatelů, je možno zařadit skutečnost, zda je či není firma závislá na veřejných zakázkách.                Situace v pozemním a inženýrským stavitelstvím ukazuje na pokračujici velké rozdíly mezi                těmito  dvěma  segmenty..  Nejhůře  vnímají  stav  a  výhled  zástupci  velkých  stavebních                společností a segment inženýrského stavebnictví.                       Z pohledu uzavřených stavebních zakázek (ČSÚ poskytuje informace jen o stavebních                podnicích s 50 a více zaměstnanci) bylo uzavřeno v 1. pololetí 2012 v tuzemsku 17,9 tisíc                stavebních zakázek a tento počet meziročně klesl o 23,8 %. Celková hodnota těchto zakázek                meziročně klesla o 34,5 % a činila 61,8 mld. Kč. Rozdělení na dva hlavní segmenty ukazuje,                že pozemní stavitelství uzavřelo nové zakázky  v hodnotě 32,2 mld. Kč, což v meziročním                srovnání představuje pokles o 21,8 %. Hodnota nových zakázek na inženýrském stavitelství                činila 29,6 mld. Kč a ve srovnání se stejným obdobím minulého roku klesla o téměř polovinu                (44,4 %). Z výše uvedených dat je zřejmé, že průměrná hodnota jedné stavební zakázky dále                klesá, což souvisí s úbytkem velkých veřejných zakázek zejména do dopravní infrastruktury.                                                             138","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  Průměrná hodnota jedné stavební zakázky byla v 1. pololetí tohoto roku 3,5 mil. Kč, což je v                meziročním srovnání pokles o 14,1 %. Jistý vliv zde má ale i vysoká konkurence, která tlačí                ceny  prudce  dolů,  což  potvrzují  sami  ředitelé  stavebních  společností.  Ke  konci  1.  pololetí                2012  měly  stavební  podniky  s  50  a  více  zaměstnanci  celkem  smluvně  uzavřeno  11,5  tisíc                zakázek,  což  představuje  meziroční  pokles  o  18,9  %.  Tyto  zakázky  představovaly  zásobu                dosud  neprovedených  stavebních  prací  v  celkové  hodnotě  146,4  mld.  Kč  a  tento  objem                uzavřených zakázek se ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku snížil o 14,6 %.                Hodnota nasmlouvaných stavebních zakázek se snižuje již od počátku roku 2009 a nyní se                jejich objem ve finančním vyjádření pohybuje na úrovni roku 2002.                       Z výše popsaných důvodů je na místě provedení hlubšího a detailnějšího rozboru vývoje                jednotlivých ukazatelů (tržby, zakázky, produkce) z pohledu jednotlivých fází životního cyklu                produktu. První fáze ( Introduction ) vyžaduje vytvoření nového produktu/služby a následné                uvedení na trh. Tato fáze je velmi dlouhá. Tato časová prodleva tak vede ke ztrátě podílu na                trhu, ztrátě možnosti výdělku a v neposlední řadě též ztrátě konkurenční výhody. Tuto delší                dobu  odezvy  je  proto  nutné  co  nejvíce  zkrátit  a  pro  měření  efektivnosti  napříč  touto  fázi                použít zejména metriky orientující se na místa této neefektivnosti ( podíl na trhu, ziskovost,                konkurenční  výhoda  ).  V druhé  fázi  (  Growth  )  je  již  firma  schopna  uvést  produkt  na  trh,                ovšem nikoliv dokonalý produkt/službu. Neustále se zkoumá dokonalost zakázky a opravují                se  nalezené  nedostatky.  Jedná  se  tedy  o  čas  potřebný  k dolaďování  produktu.  Pro  měření                efektivnosti v této fázi je potřeba zaměřit se na možné problémové oblasti, které v této fázi                stavební firmě znemožňují plný výkon a rozběh zakázky. Třetí fáze ( Maturity ) je již fází                zralosti,  tedy  fází,  kdy  již  byly  do  zakázky  zakomponovány  změny  vyvolané  trhem  a                zákazníky.  Pro  sledování  efektivnosti  je  potřeba  se  zaměřit  na  takové  metriky,  které  jsou                schopny reagovat na konkurenční pozice (metriky konkurenčního srovnávání). V závěrečné                fázi  (  Decline  )  je  z hlediska  sledování  efektivnosti  důležitý  moment  udržení  stávajícího                zákazníka,  vyhodnocování  spokojenosti  a  poučení  se  z celého  procesu.  Zároveň  se  jedná  o                fázi,  kdy  dochází  k servisnímu  a  reklamačnímu  řízení.  Volené  metriky  by  měly  tedy                reflektovat zejména tyto momenty. V každé fázi je tedy nutné vystihnout nejdůležitější rys,                který je pro danou fázi typický a ten pomocí vhodných metrik sledovat. Stavebnictví vykazuje                v rámci  životního  cyklu  zakázky  též  specifické  prvky.  Zaměření  se  na  oba  dva  momenty                současně,  tedy  na  typický  rys  dané  fáze  životního  cyklu  a  dané  specifikum  zkoumaného                odvětví  (  stavebnictví  )  tak  vytváří  základní  prostor  pro  vyhodnocování  efektivnosti                marketingových činností.                 LITERATURA                [1]  Český  statistický  úřad  -  stavebnicví,  byty.  [online].  [cit.  2013-10-01].  Dostupné  z:                    http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/stavebnictvi.                 [2]  ČSN  EN  ISO  14040:  Environmentální  management  –  Posuzování  životního  cyklu  –                    Zásady a osnova. Praha: Český normalizační institut, 2006. 36 s.                 [3]  DUNK  S.,(2004)  Product  life  cycle  cost  analysis:  the  impact  of  customer  profiling,                    competitive advantage, and quality of IS information, Management Accounting Research,                    Volume 15, Issue 4, December 2004, Pages 401-414                  [4]  HANUS, R.; KOUBSKÝ, J.; KRČMA, M.: Inovace výrobků a jejich systémů – Metodika                    analýzy inovačního potenciálu výrobků a služeb. Praha: Centrum inovací a rozvoje, 2004.                    23 s.                                                               139","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  [5]  KOČÍ, V.: Posuzování životního cyklu. Chrudim: Vodní zdroje Ekomonitor spol s.r.o.,                    2009. 263 s. ISBN 978-80-86832-42-5                 [6]  Analýza     stavebnictví    [online].   2012,     [cit.2012-12-20].    Dostupné     z:                    http://www.kurzy.cz/makroekonomika/stavebnictvi/                 [7]  Analýza  stavebnictví  [online].  2012,  [cit.  2012-12-20]  Dostupné  z:  http://stavba.tzb-                    info.cz/7560-kvalitativni-analyza-ceskeho-stavebnictvi-2011                 [8]  Studie    stavebnictví   [online].    2012,    [cit.   2012-12-20]     Dostupné     z:                    http://www.studiestavebnictvi.cz/                 [9]  WONG, H., ELLIS, P.D.,(2007) Is market orientation affected by the product life cycle?,                    Journal of World Business, Volume 42, Issue 2, June 2007, Pages 145-156                                                                                                                          140","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                         VÝVOJ ZAKÁZEK NA ČESKÉM STAVEBNÍM TRHU                       TREND OF THE CZECH CONSTRUCTION MARKET                                                                     139                                                    Lucie Sychrová                  Abstrakt                Článek  analyzuje  české  stavebnictví  z pohledu  ekonomické  situace,  zejména  vývoje                poptávky, obchodu a tržeb. Za tímto účelem je použita metoda analýzy sekundárních zdrojů a                následně jsou využity logické párové metody, konkrétně indukce a dedukce. Výzkum ukazuje                řadu oblastí, na něž by mohl být zaměřen další výzkum. Jedná se zejména o zjišťění příčin                klesajícího výkonu stavebnictví, možnosti a způsoby měření efektivity prodeje a marketingu,                definice ukazatelů výkonnosti a možnost jejich aplikace v českém stavebnictví.                 Klíčová slova                Odvětví stavebnictví, stavební zakázky, efektivnost, výkonnost                 Abstract                Article provides an analysis of the construction sector in the Czech Republic and especially in                view of the economic situation in the construction, aggregate demand, trade and the related                sales development. For this purpose, it is used the method of analysis of secondary sources                and  consequently  paired  logical  method,  namely,  induction  and  deduction.  Performed                research has indicated a number of elements to which you should pay attention to those in                other  studies.  In  particular,  the  causes  of  the  current  declining  performance,  specifics  and                characteristics of Czech Construction and related differences, which may cause this situation,                possibilities  and  ways  of  measuring  the  effectiveness  of  sales  and  marketing,  definition  of                performance  indicators  and  the  possibility  of  their  application  in  the  Czech  construction                industry.                 Key words                Construction sector, construction contracts, effectiveness, marketing, performance                 ÚVOD                      Continued development in the construction industry, both in terms of new technologies,                as well as from the perspective of the relevant macro indicators, narrowing the timeliness of                this study for a shorter period of time. Further insight into the industry may according to the                investigated problem. This study analyzes the construction industry from the perspective of                the needs of marketing research. Czech construction shows a downward trend. Each phase of                the selected analysis period (2008-2010) show a highly variable trend, but compared to the                base year 2008 is currently possible to speak of a significant downturn. The method used in                this  article  is  to  survey  the  construction  companies.  It  is  used  the  method  of  analysis  of                secondary sources and consequently paired logical method, namely, induction and deduction.                This  paper  is  based  on  data  obtained  from  100  of  the  underlying  interviews  with  key                representatives of selected construction companies. These interviews were conducted with all                companies during January 2012. This allows the analysis of the Czech Construction Quarterly                    139                   Ing. Lucie Sychrová, Kolejní 2906/4, Brno, ČR, +420 541 143 670, sychrova@fbm.vutbr.cz                                                            141","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  1/2012  with  very  balanced  and  sufficiently  detailed  information  about  Czech  construction                necessary for decision-making executives operating in the area.                 1  ECONOMIC SITUATION  IN CZECH CONSTURCTION                      Domestic construction output year on  year in July 2011 fell by 11.1%, which further                deepened  the  June  decline.  Production  of  building  construction  decreased  compared  to  the                same period last year by 6.4 percent and civil engineering output by nearly 20 percent. The                drop was recorded mainly for road construction. Given the expected development of the state                budget  for  next  year  can  expect  an  early  improvement.  The  global  financial  crisis  has                reflected  deeply  on  the  management  of  construction  companies  and  related  business  areas                such as building materials and property development. The sector suffers from a lack of hard                investment funds both in public and in private. Revenues declined 75% developers, more than                half  of  construction  firms  and  67%  of  the  manufacturers  of  building  materials.  Czech                construction industry crisis will continue this year.                 Picture 1: Economic situation of Czech construction                          Total                                 1000  and                   more  a                                     higher      unchanged       lower                 Source: Czech Statistical Office                       Construction industry still does not free from crisis and not the views of others does not                inspire  optimism.  Decrease  by  more  than  11  percent  is  due  to  the  large  reduction  in                production engineering, which resulted in restrictions on investment by the state. It builds a                larger number of buildings, but a smaller value. Number of building permits has increased,                but the value of orders fell by more than a quarter. State, firms and households save. The pre-                crisis levels, the domestic construction industry could get the earliest in 2013. Fell slightly                and apartments. They started to build them by 6.2 percent less. This is primarily due to the                fact  that  the  housing  market  is  now  stagnant,  and  above  all  new  dwellings  on  the  market                surplus.                                                                        142","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  Picture 2: Total demand in Czech construction                              Total                                    1000 and                         more                                         higher     unchanged        lower                 Source: Czech Statistical Office                 2     EXPECTED DEVELOPMENT OF CZECH CONSTRUCTION                      Last year ended with expected annual decline of 7.8%, which almost exactly match the                assumption. Perhaps it will seem that it's not a bad result. If we compare this year rather than                fall,  but  by  2008,  the  first  year  of  crisis,  we  are  already  at  a  value  of  nearly  13%,  and                considering the boom even more unique solar photovoltaic then it is already more than 17%.                Statistics of the year recorded in the individual months increase by 4-8%. At the end of the                first  quarter  grew  by  5.9%,  but  the  fall  of  2008  to  almost  20%  complete.  Companies  still                expect a continuing decline in its revenues, compared to their predictions in January there was                a slight deterioration. Again, the worst situation, they perceive the greatest representatives of                the  companies.  Large  construction  companies  expect  their  sales  decline  by  3.9%.  Small                businesses expect a moderate decline in sales by 1.6%. The situation from the perspective of                the respondents engaged in building or engineering construction shows the continuing large                differences  between  these  two  segments.  Fewer  orders  confirms  only  37%  of  building                construction  (32%  in  January),  compared  with  a  large  construction,  where  56%  of                respondents confirmed.                        Comparison with peak current state of Czech building industry - from 2008, shows that                the sector overall fell by about a tenth of its value (10.8%), which for example compared with                the other two countries of the Visegrad Four (Slovakia or Hungary) is not so dramatic number                (Slovak construction industry fell between 2008/2009 by 11.3% in one year). Underwent a                higher  decrease  especially  now  building  construction  (13.8%).  Civil  engineering  due  to  its                long-term contracts have been affected until later, but right now there is significant decline                (compared to 2008 decreased by only 3.3%).                                                                         143","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  Picture 3: Construction activity                              Total                                    1000     and                    more                                        higher     unchanged     lower                 Source: Czech Statistical Office                        Czech construction industry has undergone three years of consistent decline. according                to  the  latest  Czech  Statistical  Office  has  been  in  the  past  year  by  3.1%  performance                degradation  sector  (CEEC  Research  predicted  in  Czech  Quarterly  analysis  of  building                07/2011  published  eight  months  ago-year  decrease  of  4.1%).  The  main  contributor  to  this                development was engineering, which fell in 2011 by 8.7%. In contrast, building construction                slowed its decline from the previous years - production seen here almost the same value as in                2010 (minimum decrease of 0.3%).                 Graph 5: Expected total demand in Czech construction                                                                      original data               seasonally adjusted                 Source: Czech Statistical Office                      Based on the above data is found in the need for further research to determine:                                                                144","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                       ·  causes of the current declining performance,                    ·  specifics and characteristics of Czech Construction and related differences, which may                       cause a situation,                    ·  possibilities and ways of measuring the effectiveness of sales and marketing,                    ·  definition  of  performance  indicators  and  the  possibility  of  their  application  in  the                       Czech construction industry.                 CONCLUSIONS                      Developments  in  production  and  building  construction  contracts  shows  a  clear  trend.                The  development  is  highly  variable.  Construction  is  a  sector  whose  performance  affects  a                number of factors. The main factors in addition to the overall macroeconomic indicators, it is                possible to include the fact whether or not a company dependent on government procurement.                Prediction performance for the sector in 2011, at least not deteriorated. Conversely outlook                for  2012  worsened  -  the  first  time,  the  company  predicts  continuing  decline  in  the  Czech                construction  next  year,  the  sector  will  recover  slower  than  expected.  The  worst  perceived                status  and  views  of  representatives  of  large  construction  companies,  engineering  and                construction segment. In the currently most efficient way of obtaining contracts, consider a                large company tenders. The view through the lens of large and medium / small companies                shows only minor differences in the expectations of both segments. News for 2012 expected                to decline sector, all large companies weighted average segment of the construction industry                indicate a fall in 2012 by 8.5 percent (in October predicted a decrease of 7.6%). Segment of                medium/small construction companies also worsened their prediction. The weighted average                expectation  of  companies  shows  decreasing  power  sector  in  2012  by  9.4  percent.  For  the                above  reasons,  it  is  appropriate  to  subject  area  of  Czech  Construction  deeper  analysis  in                marketing research. In this article, the analysis confirmed the downward trend performance of                the Czech construction industry. Questions were formulated for further research in this sector.                 LITERATURA                [1]  MILLER,  A.,    CIOFFI,  J.  Measuring  marketing  effectiveness  and  value:  the  Unisys                marketing dashboard.  In: Journal of Advertising Research, 2004, Vol. 44, No. 3, pp. 237-43.                 [2] NEELY, A. The evolution of performance measurement research: developments in the last                decade  and  a    research  agenda  for  the  next.  In:  International  Journal  of  Operations  \&                Production Management, 2005, Vol. 25, No. 12, p.  1264.                  [3]  SEGGIE,  S.,  CAVUSGIL,  E.,  PHELAN,  S.  Measurement  of  return  on  marketing                investment:  a  conceptual  framework  and  the  future  of  marketing  metrics.  In:  Industrial                Marketing Management,2007,  Vol. 36, No. 6, pp. 834-41.                 [4] UČEŇ, P. Zvyšování výkonnosti firmy na bázi potenciálu zlepšení. Praha: Grada, 2008,                249 s. ISBN 80-8976-654-0                 [5] WEBSTER, F. E. 1988. Rediscovering the marketing concept. In: Business Horizons,  vol.                31, pp. 29-39.                 [6] WEBSTER, F. E. 1992. The Changing Role of Marketing in the Cooperation. In: Journal                of Marketing, Vol. 56, October, pp. 1-17.                                                                145","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  [7]  Industry,  construction  [online].  Prague:  Czech  Statistical  Office,  2011  [cit.  2012-11-5]                Dostupné z:       <http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/kalendar/aktual-pst>                 [8]  Sales  development  in  construction  [online].  Prague:  AliaWeb,  2011  [cit.  2012-11-5]                Dostuné z: <http://www.kurzy.cz/makroekonomika/stavebnictvi/>                 [9] Czech Construction Qualitative Analysis [online]. Prague: Topinfo, 2010 [cit. 2012-12-                28]  Dostupné  z:<http://stavba.tzb-info.cz/7560-kvalitativni-analyza-ceskeho-stavebnictvi-                2011>                                                                                                                                  146","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                        KONTINGENČNÍ PŘÍSTUP JAKO JEDEN Z KONCEPTŮ PRO                                              ANALÝZU PROSTŘEDÍ                      CONTINGENCY APPROACH AS ONE OF THE CONCEPTS OF                                           ENVIRONMENT ANALYSIS                                                      Eva Švandová   140                   Abstrakt                Článek je stručným diskursem vybraného teoretického konceptu, který lze využít pro analýzu                prostředí  organizace  (kontingenční  teorie,  marketing).  Hlavním  důvodem,  proč  je  právě                prostředí předmětem tohoto pojednání je fakt, že prostředí v souladu s výzkumem zaměřeného                na  rozvoj  malých  a  středních  podniků 141 ,  považujeme  za  základní  nezávislou  proměnnou                ovlivňující výkonnost organizace, a to bez ohledu na to, zda má přímý vliv na výkonnost či                nepřímý zprostředkovaný  strategií, volbou organizační struktury  apod. Prostředí organizace                chápeme jako všechny prvky vně organizace, které se jí však určitým způsobem dotýkají. Aby                bylo možné s prostředím pracovat jako s proměnnou, je třeba najít určité typologie prostředí                resp.  definovat  charakteristiky  prostředí.  Charakteristiky  prostředí  mohou  být  subjektivní                (vnímané respondentem) nebo objektivní (expertní odhady, výpočty).                 Klíčová slova                Prostředí, nejistota prostředí, komplexita prostředí, dynamika prostředí                 Abstract                This  article  contains  a  brief  discourse  of  chosen  theoretical  concept  that  can  be  used  to                analyse an organization's environment (e.g. contingency theory, marketing). The main reason                why  the  environment  was  the  subject  of  this  paper  is  that  the  environment,  in  line  with                research focused on the development of small and medium-sized enterprises 142 , is considered                as the basic independent variable affecting the performance of the organization, regardless of                whether  it  has  a  direct  impact  performance  or  indirect  mediated  strategies,  choice  of                organizational  structure  etc.  The  organization´s  environment  is  understood  as  all  elements                outside the organization, which are affecting organization in some way. In order to work with                the  environment  as  a  variable,  we  need  to  find  some  typology  of  the  environment  or                characteristics. Environmental characteristics can be subjective (perceived by respondent) or                objective (expert estimates, calculations).                 Key words                Environment, environmental uncertainty, environmental complexity, environmental dynamics                     140                   Ing. Eva Švandová, ESF MU, Lipová 41a, 60200 Brn, tel. 549495570, mail: kubatova@con.muni.cz.                141                   Jedná se o výzkum financovaný z fondů EU. Přesný název výzkumu je Rozvoj malých a středních podniků                v příhraničních oblastech. Cílem výzkumu je zjistit, která vnitropodniková opatření (strategie) vedou k dosažení                konkurenční výhody, a to u malých a středních podniků ve stavebnictví.                142                   The research is funded by the EU. The exact name of the research is The development of small and medium-                sized  enterprises  (SME)  in  the  border  areas.  The  aim  of  the  research  is  to  determine  which  of  the  internal                measures (strategy) lead to achieving competitive advantage. The research is focused on SME in the construction                industry.                                                             147","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  ÚVOD                      Prostředí,  ve  kterém  podniky  působí,  je  pro  mnohé  teorie  (strategický  management,                kontingenční teorie, organizace trhů a odvětví, SCP atd.) proměnnou, kterou nelze opomenout                při snaze o zvyšování výkonnosti organizace, ať už je vliv prostředí na výkonnost přímý či                zprostředkovaný  volbou  strategie  či  organizační  struktury.  Prostředí  nelze  opomenout  ani                z pohledu  systémového  přístupu,  je-li  vnímáno  jako  okolí  systému,  s nímž  má  vzájemné                vazby (systémem rozumějme organizaci resp. podnik). Důležitost okolí podniku, potřeba jeho                analýzy a následné zakomponování do řízení podniku je z pohledu praxe neoddiskutovatelná,                podíváme-li  se  konkrétně  na  vývoj  resp.  pokles  výkonů  například  stavebního  odvětví.                Přijmeme-li skutečnost, že prostředí je důležitým faktorem ovlivňujícím jak výkonnost, tak                chování podniku, je nutné vytvořit nástroj, jak zjistit a vyjádřit charakter prostředí.                       Základním  východiskem  či  předpokladem  příspěvku  je,  že  pro  efektivní  řízení  a                rozhodování  v  podniku  je  nutné  brát  v  úvahu  prostředí,  ve  kterém  podnik  existuje.  Za                prostředí,  obdobně  jako  Vágner  (2004,  str.  124)  či  Truneček  (1999,  str.  47)  považujme                veškeré  faktory  vně  podniku,  kterým  je  podnik  vystaven  spolu  s jeho  konkurenty.  Cílem                příspěvku je provést syntézu přístupů k analýze prostředí v rámci kontingenční teorie, které                vystupuje jako základní proměnná (nezávislá) v koncepčním modelu výzkumu zaměřeného na                rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech ve stavebnictví. 143  Nebudeme se                zabývat  tím,  zda  prostředí  ovlivňuje  podnik  či  podnik  prostředí  a  tím  jak,  nicméně  si                uvědomujeme skutečnost, že tento vliv je obousměrný.                       Přístupem,  kterým  se  budeme  zabývat,  je  kontingenční  přístup  (jako  jeden  z přístupů                organizační teorie, v jehož popředí zájmu stojí individuální podnik a jeho výkonnost, která je                předurčena  prostředím  či  strukturálními  omezeními  (deterministický  přístup).  Další  teorií,                kterou  se  lze  zabývat,  je  teorie  odvětví  a  trhů  (dále  jen  IO,  vychází  z původního  názvu                „industrial  organization“),  v jejímž  popředí  stojí výkonnost  odvětví  jako  celku,  a  koncepce                Strucuture-Conduct-Performance  (dále  jen  SCP),  která  vyvozuje  z výkonnosti  odvětví                chování  organizace,  čímž  je  ovlivněna  i  její  výkonnost  (SCP  je  součástí  IO).  Vedle  těchto                dvou pro definici prostředí stěžejních teorií, je nezbytné zmínit i strategický management a                Porterovu  analýzu  5  konkurenčních  sil.  Článek,  s ohledem  na  dodržení  požadovaného                rozsahu, se bude věnovat pouze definici prostředí v rámci kontingenčního přístupu.                 1  KONTINGENČNÍ TEORIE – VYMEZENÍ                      Základní  myšlenkou  kontingenčního  přístupu  je,  že  existence  vztahu  mezi  dvěma                proměnnými  X  (organizační  struktura)  a  Y  (výkonnost  organizace)  je  ovlivněna  existencí                resp. úrovní třetí (kontingenční) proměnné Z (prostředí, strategie, velikost, technologie atd.).                Donaldson  (2000,  str.  8)  upřesňuje,  efektivní  organizační  struktura  je  taková,  která  je                v souladu   s kontingenčními    (situačními)   proměnnými     (proměnné    Z).   Základem                kontingenčních  teorií  je  tzv.  strukturální  kontingenční  teorie,  která  je  a  hlavně  její  kritiky                odrazovým  můstkem  dalším  kontingenčním  teoriím  (konfigurační  či  karteziánství).                Kontingenční  přístup  ubírá  důležitosti  manažerskému  rozhodování  jako  možnosti  ovlivnit                výkonnost  organizace.  Rozhodování  je  v kontingenční  teorii  považováno  jako  reakce  na                určitý environmentální podnět, na rozdíl od teorie strategického výběru, kde si volí manažer                s ohledem  na  své  osobnostní  charakteristiky.  Cílem  příspěvku  však  nemá  být  zkoumání                podstaty jednotlivých přístupů či polemika nad nimi, ale to, jak uchopit prostředí organizace.                  143                   Více v  ŠVANDOVÁ, E. Koncepční východiska empirického šetření „Rozvoj podniků“. In: Štefan Majtán.                Aktuálně problémy podnikovej sféry, 2012, str. 574 – 579.                                                            148","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  V článku se budeme důkladněji věnovat základním dimenzím prostředí. Prostředí, ve kterém                jsou organizace aktivní, je právě jednou z kontingenčních proměnných.                 1.1   NEJISTOTA PROSTŘEDÍ                      Nejistoty  prostředí  se  dotýká  každý  autor  zabývající  se  prostředím  v rámci                kontingenčního přístupu. Na tomto místě uvedeme ty autory, kteří chápali nejistotu prostředí                jako základní proměnnou charakterizující prostředí organizace.                        Pro  Lawrence  a  Lorsche  (1967)  znamenalo  prostředí  jednou  z velmi  důležitých                kontingenčních  proměnných  (důležitější  než  například  velikost  organizace  a  další                kontingenční  proměnné).  Autoři  využili  poznatků  z plastikářského  průmyslu  (6  podniků),                výroby kontejnerů (2 firmy) a potravinářského průmyslu (2 podniky, nevstoupily do dalších                analýz) k tomu, aby zjistili, jak jsou organizována jednotlivá oddělení v podniku, tak aby byla                v souladu  s prostředím 144 .  Prostředí  v prvním  uvedeném  odvětví  považovali  za  nejisté  a                turbulentní, druhé pak za méně komplexní a stabilní. Autoři se zabývali vlivem prostředí na                míru diferenciace mezi odděleními. Míra nejistoty prostředí byla zjišťována pro 3 subsystémy                –  výroba,  marketing  a  výzkum.  Na  dotazník  odpovídala  skupina  vedoucích  pracovníků.  Je                třeba upozornit, že nejistota prostředí byla proměnnou vnímanou manažery, nejednalo se o                objektivní  proměnnou.  Vnímaná  nejistota  prostředí  je  ovlivněna  nedostatkem  jasných                informací, nejistotou ohledně kauzálních vztahů (znalost dopadů rozhodování na organizaci),                délkou časového rozmezí konečné zpětné reakce. (Aldrich, 2007, str, 129).                  1.2   KOMPLEXITA A DYNAMIKA                      Komplexitou a dynamikou se zabýval ve svých pracích Duncan (1972), který inspiroval                mnoho  dalších  kontingenčních  autorů.  Ve  své  práci  se  pokusil  zjistit,  jakým  způsobem                ovlivňují  dvě  základní  dimenze  prostředí  –  míra  komplexity  a  míra  dynamiky  –  nejistotu                prostředí.  Obě  proměnné  –  nejistota  prostředí  i  komplexita  jsou  obdobně  jako  u  autorů                Lawrence  a  Lorsche  vnímanými  proměnnými,  nikoliv  objektivními,  to  znamená,  že  jejich                velikost či posuzování závisí na jednotlivci (někdo má vyšší, někdo má nižší toleranci).                       Komplexita  vyjadřuje  množství  faktorů,  které  vstupují  do  rozhodování.  Obecně  lze                dimenzi  vyjádřit  lineární  závislostí,  čím  větší  je  množství  faktorů  vstupujících  do                rozhodování, tím je prostředí komplexnější či méně jednoduché. V případě druhé dimenze –                dynamiky – se jedná o vyjádření míry, s jakou se mění interní a externí podmínky v čase.                Čím více se faktory mění, tím je prostředí více dynamické. Na základě vzájemné kombinace                těchto dimenzí se autor pokusil definovat čtyři stupně vnímaného rizika resp. čtyři typologie                prostředí.                                     144                   Autoři zjistili, že každá jednotka má strukturu odpovídající vlastnímu prostředí.                                                            149","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  Obrázek 3: Typologie prostředí dle Duncana                                     Zdroj: Duncan, 1972, str. 320                       Výsledkem empirického testování, kterého se účastnili jednotky či oddělení organizace,                je  skutečnost,  že  kombinace  prostředí  dynamické  –  komplexní  je  spojena  s nejvyšší                nejistotou.  Dimenze  stabilní  –  dynamické  je  spojována  s nejistotou  více  než  dimenze                jednoduchá – komplexní. Jakmile je prostředí dynamické, je vnímáno jako více nejisté, než                v případě  prostředí  komplexního  či  jednoduchého. 145   V rámci  dimenze  jednoduché  –                komplexní bylo zjištěno, že na vnímanou nejistotu nemá toto rozlišení příliš velký vliv. Lidé                vnímají  prostředí  stejně  nejisté  v případech  jednoduchého  i  komplexního  prostředí.                K vymezení  relevantního  prostředí  jednotlivých  jednotek  či  oddělení  Duncan  identifikoval                možné komponenty prostředí organizace, tedy to, z čeho všeho se může prostředí respondentů                skládat. Respondenti měli při posuzování prostředí zvažovat pouze ty komponenty, které tvoří                prostředí jejich funkční jednotky. Duncan tak vymezil obsahovou náplň prostředí organizace                jako celku, tedy i vnitřní prostředí organizace, které však není předmětem tohoto rozboru.                  Obrázek 4: Faktory a komponenty tvořící externí prostředí dle Duncanovi typologie                                           Zdroj: Duncan, 1972, str. 315                 145                   Existují studie, které toto nepotvrdili. Jedna ze studií vidí nejistotu přímo úměrně dynamice a komplexnosti                prostředí, smyslem článku však není hledání vztahu mezi charakteristikami prostředí.                                                            150","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                        Vnímaná nejistota prostředí je pak vyjádřením: (1) nedostatku informací týkajících se                faktorů  prostředí  nutných  k  rozhodování  (2)nedostatku  znalostí  o  následcích  organizačního                rozhodování, pokud je špatné (3) neschopnosti vyjádřit pravděpodobnosti.                       Tung  (1979)  opět  definoval  dimenze  prostředí,  které  ovlivňují  jeho  nejistotu.  Jednou                z nich byla komplexita, obdobně jako Duncan, dále míra změny (opět inspirace Duncanovou                dynamikou)  a  rutinnost  problému.  Komplexita  představuje  počet  heterogenních  faktorů  a                komponent, které musí centrální jednotka (focal unit) zahrnout do rozhodování. Čím je větší                počet těchto faktorů, tím je pro rozhodovatele těžší zjistit a porozumět vztahu mezi těmito                komponentami a roste tak vnímaná nejistota. Míra změny (dynamika u Duncana) odpovídá                frekvenci  a  rozsahu  turbulence,  která  se  vyskytuje  mezi  faktory  prostředí  a  komponentami                (faktory prostředí a komponenty rozlišoval i Duncan). Čím více jsou komponenty a faktory                prostředí  vstupující  do  okolí  rozhodovatele  ve  stavu  pohybu  (flux),  tím  méně  je  schopen                rozhodovatel reagovat na tyto změny. Opět s růstem míry změn roste míra vnímané nejistoty                prostředí. Tung (1979, str. 675) uvádí i další proměnnou, která ovlivňuje vnímanou nejistotu                prostředí, ale není sama o sobě charakteristikou prostředí, a to rutinnost problému. Rutinnost                problému  odpovídá  variabilitě  a  analyzovatelnosti  stimulů,  které  se  vztahují  k organizační                jednotce.  Čím  je  nižší  variabilita  a  vyšší  schopnost  analyzovatelnosti  problému  (např.  při                opakovaných situacích), pak je snížena potřeba  poznávací schopnosti a je snížena nejistota                očekávaná rozhodovatelem.                       Kamann,  Karásek,  a  El-Kadi  (2001)  prostředí  popisovali  komplexitou  a  dynamikou.                Předvídatelnost  poptávky,  intenzita  konkurence,  povaha  a  rychlost  technologických  změn,                změny v legislativě a politice, chování konkurentů při převzetí, dodavatelé a odběratelé jsou                proměnné,  které  Kamann,  Karásek,  a  El-Kadi  (2001)  spojují  s dynamikou  prostředí.                Komplexitu  prostředí  spojují  s množstvím  diferenciace  mezi  nakupujícími,  požadavky  od                různých stakeholderů, odlišností vstupů.                       Ačkoliv umístěni téměř na konci v rámci analýzy prostředí, nemůžeme popřít důležitost                Burnse a Stalkera pro rozvoj kontingenční a organizační teorie jako celku vůbec. V souladu                s kontingenční  teorií  zjišťovali  Burns  a  Stalker,  autoři  tzv.  organické  teorie  organizační                struktury, vztah mezi prostředím a strukturou na makroúrovni (organizační struktura podniku                jako celku) ve 20 průmyslových podnicích ve Velké Británii. Autoři definovali pět typů či                úrovní  prostředí,  a  to  od  stabilního  až  po  nejméně  předvídatelné.  Tradiční  mechanistická                organizační  struktura  je  upřednostňována  v případě  stabilního  prostředí,  s nízkou  mírou                technologických a tržních změn, organická struktura je naopak vhodná pro nejisté nestabilní                prostředí (Burns, Stalker, 1961).                 1.3   OSTATNÍ DIMENZE PROSTŘEDÍ                      Khandwalla (1972) nabízí ve své práci jeden z dalších zajímavých konceptů, který se                vedle nejistoty prostředí zabývá i heterogenitou prostředí a nepřátelstvím prostředí, a jejich                vlivy  na  organizaci.  Heterogenita  prostředí  vyjadřuje  početnost  relativně  homogenních                tržních segmentů, ať už na vstupu nebo na výstupu (Khandwalla, 1972, str. 304). Jedná se o                jiný  název  pro  diferenciaci.  “Čím  více  je  heterogenní  prostředí,  tím  více  je  organizace                decentralizovaná  a  divizionalizovaná  „  (str.  306)  Míra  nepřátelství  prostředí  vyjadřuje                vnímané ohrožení primárních cílů organizace prostředím. „Čím je vyšší vnímané nepřátelství                prostředí či nevůle, tím více je struktura autorit centralizovaná“ (Khandwalla, str. 308).                       Jaworksi  a  Kohli  (1993)  ve  svém  výzkumu  tržní  orientace  (zaměřen  do  oblasti                marketingu) považovali výkonnost podniku jako proměnnou závislou na prostředí podniku.                                                             151","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  Prostředí  autoři  vyjádřili  pomocí  proměnných  tržní  turbulence,  intenzita  konkurence,                technologické  turbulence.  Data  byla  získávána  od  dvou  skupin  respondentů  -  výkonných                ředitelů podniků, jednalo se tedy opět o „subjektivní“ data hodnotící spíše vnímání prostředí a                skupiny  expertů  (vybráni  odborníky  z Americké  marketingové  asociace).  Intenzita                konkurence  byla  zjišťována  pomocí  šesti  položek,  na  které  respondenti  odpovídali,  zda                s nimi souhlasí či nikoliv. Jednalo se o nemilosrdnost konkurence, množství marketingových                bitev,  substituovatelnost,  sílu  konkurence,  intenzitu  cenové  konkurence.  Tržní  turbulence                představuje  míru  změny  ve  struktuře  zákazníků  a  jejich  preferencí,  obdobně  jako  intenzita                konkurence byly zjišťována pomocí více položek. Technologická turbulence vyjadřuje míru                změny  v technologiích  v daném  odvětví.  Turbulence  vyjadřují  určitou  změnu,  dynamiku.                Přístup by tak bylo vhodné zařadit i k dimenzi dynamika prostředí.                  2  CHARAKTER PROMĚNNÝCH                      Prostředí  lze  charakterizovat  na  základě  kontingenční  teorie  třemi  základními                proměnnými,  a  to  jsou  komplexita  vyjadřující  určitou  složitost  prostředí,  dynamika                vyjadřující  míru  změn  a  nejistota  prostředí,  která  je  dána  množstvím  resp.  dostupností                informací o prostředí a dopadu rozhodnutí. Tyto proměnné různí autoři chápali jinak, ačkoliv                je nazývali stejnými názvy. Jedná se o vícedimenzionální latentní proměnné. Domníváme se                proto, že není vhodné se na tyto proměnné ptát přímo, ale je třeba najít položky, jakými jsou                tyto  proměnné  tvořeny,  o  což  jsme  se  již  pokusili,  a  právě  na  tyto  položky  se  dotazovat.                Přehled dimenzí, popřípadě položek, uvádíme v obrázku č. 3, který zachycuje i další koncepty                věnující se prostředí (IO, Porter). Je třeba zmínit, že některé charakteristiky jsou podřazené                jiným (například dynamika a komplexita nejistotě prostředí apod.). Pro účely této studie však                není  třeba  se  tímto  blíže  zabývat.  Nehledáme  vztah  mezi  charakteristikami  prostředí,  ale                potřebujeme získat ty charakteristiky, které ovlivňují jiné proměnné. Většina autorů v rámci                kontingenčního přístupu upozorňuje na skutečnost, že informace o charakteristikách prostředí                mají  podobu  vnímání  respondenty.  Jedná  se  tedy  o  vnímané  subjektivní  proměnné.  Jako                takové  je  zřejmé,  že  budou  ovlivněny  i  jinými  proměnnými,  jako  jsou  například  rutinnost                problému (Tung, 1979) či osobnostní charakteristiky (Hall a Mansfield, 1971). Informace o                charakteru prostředí lze získat od expertů, čímž se subjektivita proměnných snižuje.                  Obrázek 5: Přehled základních dimenzí prostředí                                      Zdroj: Autor.                                                                  152","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  ZÁVĚR                      Ve snaze o uchopení aspektů prostředí pro účely výzkumu Rozvoje malých a středních                podniků  v příhraničních  oblastech,  se  nabízí  využít  několik  teorií,  a  to  kontingenční  teorii,                teorii  odvětví  a  trhů  spolu  s přístupem  SCP,  Porterův  model  pěti  konkurenčních  sil  a                metodiku  analýzy  struktury  trhu  Úřadu  pro  ochranu  hospodářské  soutěže.  Všechny  tyto                přístupy lze využít při snaze o zmapování prostředí, v případě uvedeného výzkumu se bude                jednat  o  odvětví  stavebnictví.  Článek  se  s ohledem  na  požadovaný  rozsah  zabýval  pouze                jedním z uvedených přístupů, a to kontingenční teorií. Identifikovali jsme základní dimenze                prostředí  (nejistota,  komplexita,  heterogenita),  dimenze  ovlivňující  samotnou  nejistotu                (rutinnost  problému,  osobnost  jednotlivce)  a  s nimi  i  dílčí  položky,  které  tyto  dimenze                obsahují  a  které  bude  nutné  zjišťovat,  pokud  budeme  chtít  s prostředím  pracovat  jako                s proměnnou.  Hodnotu  identifikovaných  dimenzí  prostředí  resp.  hodnotu  latentních                proměnných  (nejistota,  komplexita,  dynamika,  rutinnost,  osobnost  jednotlivce)  lze  získat                prostřednictvím  dotazníkového  šetření,  a  to  otázkami  na  položky  jednotlivých  latentních                proměnných.  Na  základě  faktorové  analýzy  pak  lze  dospět  k určité  hodnotě  či                charakteristikám prostředí. Je třeba si uvědomit, že se bude jednat o vnímané hodnoty, které                lze  zobjektivizovat  například  dotazem  na  totéž  skupině  expertů.  Otázky  zjišťující  nejistotu                prostředí  je  vhodné  doplnit  i  jinými  položkami  jako  jsou  například  rutinnost  problému  či                osobnost respondenti, než pouze těmi týkajícími se prostředí. Jako další oblasti zkoumání lze                již nyní uvést – analýza prostředí inspirovaná strategickým managementem (porter), analýza                prostředí  vycházející  z přístupu  organizace  odvětví  a  trhů,  metodika  analýzy  struktury  trhu                Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.                 LITERATURA                [1]  ALDRICH, H. E. Organizations and environments. Stanford : Stanford University Press,                    2008. ISBN 978-0-8047-5829-1                 [2]  BURNS,  T.  STALKER,  G.,  M.  The  management  of  innovation.  London:  Tavistock                    Publications, 1961, 269 str. ISBN: 042272050X                 [3]  DONALDSON, L. The contingency theory of organizations. USA : Sage Publications,                    2001. ISBN 0-7619-1573-7                 [4]  DUNCAN, R. Characteristics of Organizational Environments and Perceived Environ-                    mental Uncertainty. In: Administrative Science Quarterly, Vol. 17 (1972), 313-327.                 [5]  HALL,  D.,  T.;  MANSFIELD,  R.  Organizational  and  Individual  Response  to  External                    Stress. In:  Administrative Science Quarterly, 1971, 16, str. 533-547.                  [6]  CHANDLER,  A.A.  Strategy  and  Structure:  Chapters  in  the  History  of  American                    Industrial Enterprise, Cmabridge, MA : The MIT Press, 1962                 [7]  JAWORSKI, B.J., KOHLI, A.K. Market orientation: Antecedents and consequences. In:                    Journal of Marketing, 1993, str. 53-70.                  [8]  KAMANN,  D.  J.  F.,  KARÁSEK,  E.  H.,  EL-KADI,  N.“External  Determinants  of  the                    Organisation  of  the  Purchasing  Function.”  In  Proceedings  of  the  10th  International                    Annual IPSERA Conference (pp. 535-548). Jönköping, Sweden, 2001.                 [9]  KHANDWALLA,  P.  N.  Environment  and  its  impact  on  the  organization.  In:                                                              153","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                      International Studies of Management and Organization, 2, 3 (1972), 297-313.                 [10] LAWRENCE, P., LORSCH, J. Organization and Environment (Homewood, Ill.: Irwin,                    1967).                 [11] ŠVANDOVÁ,  E.  Koncepční  východiska  empirického  šetření  „Rozvoj  podniků“.  In:                    Štefan  Majtán.  Aktuálně  problémy  podnikovej  sféry.  Bratislava  :  Vydavatelstvo                    EKONÓM, 2012, str. 574 – 579.                 [12] TRUNEČEK,  J.  A  KOL..  Management  v  informační  společnosti:  učební  texty  pro                    bakalářské studium. Praha : VŠE, 1999. ISBN 80-7079-683-9.                 [13] TUNG,  R.  Dimensions  of  organizational  environments:  An  exploratory  study  of  their                    impact in Organizational structure. In: Academy of Management Journal, 1979, str. 672-                    693.                  [14] VÁGNER,  I.  Management  z  pohledu  všeobecného  a  celostního.  Brno  :  Masarykova                    univerzita, 2004.                                                                                                                  154","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                   CÍLE A STRATEGIE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V OBLASTI                                                   STAVEBNICTVÍ                      TARGETS AND STRATEGIES OF SMALL AND MEDIUM-SIZED                        ENTERPRISES ON THE FIELD OF CIVIL ENGINEERING                                          Monika Švárová   146;  Pavlína Dalíková 147                  Abstrakt                Od  vhodného  stanovení  cílů  a  strategií  se  odvíjí  úspěšnost  podniků  i  těch,  které  působí                v oblasti  stavebnictví.  A  to  především  v kontextu  stále  trvající  ekonomické  krize,  která  na                tento sektor významně dopadá. Cílem toho příspěvku je analyzovat stanovování cílů, strategií,                jejich  vzájemné  sladění  s ohledem  na  finanční  zdraví  podniku.  Na  základě  výsledků                dotazníkového  šetření  byla  provedena  statistická  analýza,  jejíž  výsledky  neprokázaly                statistickou  závislost,  avšak  na  základě  dalších  prezentovaných  zjištění  lze  konstatovat,  že                vhodné sladění strategií s cíli se pozitivně odráží na finančním zdraví zkoumaných podniků.                  Klíčová slova                Malé a střední podniky, strategické řízení, stavebnictví                  Abstract                The  success  rate  of  all  enterprises  including  them  on  the  field  of  civil engineering  derives                from the appropriate determination of targets. Primarily in the context of lasting economic                depression which has significant consequences for building sector, this contribution focuses                on analysis of setting targets, strategies, and their reciprocal harmonization with regard to the                financial condition of the enterprises. There was made a statistic analysis on the basis of the                form research and its results didn´t show any statistic dependence. However, there is possible                to state - on the basis of other presented facts - that a proper harmonization of strategies and                goals affects positively the financial condition of the investigated enterprises.                  Key words                Small and medium sized enterprises, strategic management, civil engineering                 ÚVOD                      Stavebnictví stále není v dobré kondici, jak dokládá zpráva Českého statistického úřadu.                (ČSÚ:  Stavebnictví  ještě  krizi  nepřekonalo    2012).  Poté  co  se  stavebnictví  dostalo  do  své                konjunktury  v roce  2008  stále  klesá.  Produkce  v pozemním  stavitelství  klesá  jiíž  od  roku                2008, v inženýrském stavitelství až od roku 2010. Stavebnictví České republiky se na počátku                roku  2010  podílelo  cca  6,5  %  na  tvorbě  HDP  a  zaměstnávalo  cca  9  %  osob  pracujících                v civilním sektoru (Vývoj stavebnictví do roku 2012  2010). Malé a střední podniky v roce                2011  představovaly  99,84  %  aktivních  podnikatelských  subjektů  České  republiky,                zaměstnávaly  60,85  %  ekonomicky  aktivního  obyvatelstva  a podílely  se  na  tvorbě  přidané                   146                     Ing.   Monika   Švárová,   Studentská   13,   České   Budějovice   370   05,   +420389032698,                monika.svarova@centrum.cz                147                      Ing.   Pavlína   Dalíková,   Studentská   13,   České   Budějovice   370   05,   +420389032844,                dalikova.pavlina@email.cz                                                             155","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  hodnoty  České  republiky  z 54,43  %  (Ministerstvo  průmyslu  a  obchodu:  Zpráva  o  vývoji                malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2011  2012).                       Strategické  řízení,  vycházející  z dlouhodobých  předpovědí  vývoje,  pomáhá  podniku                anticipovat budoucí problémy a příležitosti (Keřkovský a Vykypěl 2006). Podle Sedláčkové,                Buchty (2006) strategické řízení dává jasné cíle a směry pro budoucnost podniku. Strategické                řízení  také  pomáhá  zvyšovat  kvalitu  managementu,  vede  řídící  pracovníky  k tomu,  aby                zkvalitňovali  rozhodování.  Soulad  podnikových  cílů  a  podnikové  strategie  ve  stále  se                měnících  situacích  je  nepostradatelný  (Mallya  2007).  Dedouchová  (2001)  chápe  strategii                podniku  jako  dokument,  ve  kterém  jsou  určeny  dlouhodobé  cíle  podniku,  stanoven  průběh                jednotlivých operací a rozmístění zdrojů nezbytných pro splnění daných cílů.                        Podle Kotlera, Kellera (2012) strategie vyjadřují základní představy o tom, jakou cestou                budou firemní cíle dosaženy. Analoui, Karami (2003) uvádějí, že většina malých a středních                podniků má formálně (jako písemný dokument) či neformálně stanovenou strategii. Strategie                má  za  cíl  posunout  podnik  směrek  k dosažení  krátkodobých  cílů  a  nakonec  i  směrem                k dosažení  jeho  základního  účelu.  Cíle  malých  a  středních  podniků  jsou  často  založeny  na                osobních cílech a preferencích vlastníků. Takto stanovené cíle jsou logicky velmi subjektivní,                sice mohou, ale zpravidla nebývají voleny správně vzhledem k prostředí vě kterém podniky                působí.  Stanovení  relevantních  cílů  podniku,  tvorba  strategie,  která  na  tyto  cíle  navazuje,                může být jedním z hlavních východisek, jak stavebnictví dostat z období krize. Pro potřeby                toho článku byl využit bankrotní ukazatel IN05, který byl vytvořen manželi Neumaierovými                jako  obdoba  Altmanova  Z-score  indexu.  IN05  je  obecně  považován  za  nejvhodnější  pro                hodnocení podniků v prostředí České republiky (Neumaierová a Neumaier 2005).                  1  METODIKA                      Cílem  příspěvku  je  analyticky  popsat  strategické  řízení  malých  a  středních  podniků                působících v oblasti stavebnictví, a to z pohledu stanovování cílů a strategií. Dále analyzovat                závislosti volby cílů, strategií a jejich sladění na finančním zdraví zkoumaných podniků.                       Příspěvek  prezentuje  částečné  výsledky  výzkumného  projektu  „Procesní  management                a možnosti  jeho  zavedení  v malých  a  středních  podnicích“  registrovaného  u Grantové                agentury  Jihočeské  univerzity  s evidenčním  číslem  GAJU  068/2010/S.  Výchozí  bylo                provedení  dotazníkového  šetření  v celkem  187  malých  a  středních  podnicích  Jihočeského                kraje. Dotazníkové šetření probíhalo v druhé polovině roku 2010 a první třetině roku 2011                formou face-to-face. Bylo zaměřeno na zjištění základních charakteristik řízení zejména ve                vztahu  k projektovému  řízení.  Pro  tento  článek  byl  z databáze  vybrán  vzorek  46  podniků                působících v oblasti stavebnictví.                        Malý  a  střední  podnik  byl  pro  účely  tohoto  článku  definován  na  základě  počtu                zaměstnanců (méně než 250) dle Evropské komise (Evropská komise: Nová definice malých                a středních  podniků    2006).  Z  hlediska  velikosti  podniku  (podle  počtu  zaměstnanců)  je  ve                zkoumaném vzorku 15 % mikropodniků (0 – 9 zaměstnanců), 59 % malých podniků (10 –                 49 zaměstnanců)  a zbývajících  26  %  představuje  střední  podniky  (50  –  249 zaměstnanců);                přičemž  průměrný  počet  zaměstnanců  činí  46  zaměstnanců  (mediánová  hodnota                18 zaměstnanců).                       Zkoumaná  data  byla  statisticky  zpracována  a  analyzována  (STATISTICA  10),                především prostřednictvím analýzy relativních a absolutních četností a dále byla analyzována                závislost  mezi  stanovenými  cíli,  sledovanými  strategiemi,  jejich  propojením  a  hodnoty                                                             156","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  bankrotního indexu za rok 2011. Bylo využito níže uvedeného indexu IN 05, jehož výsledná                hodnota zařazuje podnik do jedné ze tří zón vzhledem k bankrotnímu riziku (hodnota nižší                než  0,9  ukazuje  na  bankrotní  riziko  pro  podnik;  hodnota  mezi  0,9  a  1,6  řadí  podnik  do                tzv. šedé zóny; hodnota nad 1,6 ukazuje na dobré finanční zdraví podniku).                      05  0,13 	          0,04 	         3,97 	        0,21 	         0,0                              	      	       	        	   !  \"  #	$%                      Tato  závislost  byla  analyzována  hodnotami  korelace,  Spearmanova  korelačního                koeficientu  R  a  neparametrickou  obdobou  dvou  výběrového  oboustranného  Mann-                Whitneyova  U  testu  (vzhledem  ke  skutečnosti,  že  zkoumaná  data  pocházejí  z nahodilého                výběru). Byla stanovena nulová hypotéza, která tvrdí, že faktory jsou nezávislé a alternativní                hypotéza, která naopak ukazuje na existenci závislosti. Testování hypotéz bylo provedeno na                hladině významnosti ve výši 0,05, přičemž výsledky byly vyvozovány na základě p-value.                 2  CÍLE A STRATEGIE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V                    OBLASTI STAVEBNICTVÍ                2.1   STANOVENÍ CÍLŮ                      Stanovené  cíle  by  měli  odrážet  celou  řadu  faktorů,  mezi  důležité  patří  především                vnímaná konkurenční hodnota a hrozba. Z výzkumu vyplývá, že podniky majoritně vnímají                jako  svoji  konkurenční  výhodu  kvalitu  zaměstnanců  a  práce  (54  %),  sortiment  (35  %)                a flexibilitu  (22 %).  Dále  se  jedná  například  o  dobré  jméno  firmy,  komplexnost  nabízené                produkce,  know-how,  zázemí  podniku,  ale  např.  i  nižší  cena.  Naopak  jako  hrozbu  vnímají                zkoumané  malé  a střední  podniky  majoritně  platební  schopnost  zákazníků  (52 %),  politiku                státu (28 %), pokles tržeb (26 %), pokles poptávky (22 %) a konkurenci (20 %). Dále se jedná                například o nárůst nákladů, vliv ekonomické krize, ale i nedostatek kvalitních pracovníků.                       Zkoumané  malé  a  střední  podniky  mají  majoritně  zaměřené  cíle  na  stabilitu  na  trhu                (59 %) a dále na zisk (54 %). Necelých 22 % se poté zaměřuje i na rozšíření a rozvoj, a to jak                celého podniku, tak i dílčích částí výroby či služeb. Obdobné procento zkoumaných podniků                má rovněž za svůj cíl stanovenou spokojenost zákazníků. Dále se jednalo o zvyšování kvality,                pokrytí  trhu,  dobré  jméno  firmy,  přežití,  ale  i  udržení  stávajícího  personálu,  spokojenost                zaměstnanců, inovaci či flexibilitu.                 2.2   STANOVENÍ STRATEGIE                      Většina zkoumaných podniků (65 %) má formulovanou strategii a většina z nich ji má                formulovanou i v písemné podobě. Majoritně jsou sledovány následující tři strategie; 35 %                zkoumaných MSP sleduje strategii kvalita, 22 % strategii stabilizace na trhu, 17 % strategii                spokojenost  zákazníků.  Dále  se  jednalo  o  strategie  inovace,  růst  tržeb,  flexibilita,  ale                i orientace na zákazníka, rozšíření výroby či osobní přístup.                 3  PROPOJENÍ CÍLŮ A STRATEGIÍ                      Pouze  15  %  zkoumaných  malých  a  středních  podniků  má  sladěné  strategie  se                stanovenými cíli, tedy má vhodně stanovené strategie směřující k naplnění stanovených cílů;                u 19 % bylo patrné částečně sladění strategií se stanovenými cíli a zbývajících 66 % nemá                stanovené strategie v souladu s vytyčenými cíli (viz. obrázek 1). Přičemž podniky, které mají                stanovený cíl zaměřený na stabilitu na trhu, majoritně volí strategii orientovanou na kvalitu.                Podniky, které mají za cíl stanovenou maximalizaci zisku, naopak majoritně sledují strategii                stabilizace na trhu.                                                               157","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  Obrázek 6: Relativní četnosti sladění strategií s cíli zkoumaných MSP                                              15%                                                                 Sladěné strategie s cíli                                             19%                 Částečně sladěné strategie s cíli                                     66%                                                                 Nesladěné strategie s cíli                  Zdroj: vlastní zpracování                      Vzhledem  ke  struktuře  zkoumaných  dat  nebylo  možné  provést  statickou  analýzu                závislosti  mezi  stanovenými  cíli  a  stanovenými  strategiemi  k hodnotě  IN05.                Tabulka 1 ukazuje průměrné hodnoty  IN05 u vybraných cílů, z čehož vyplývá, že podniky,                které  mají  za  cíl  rozšíření  výroby,  vykazují  uspokojivé  výsledky  z hlediska  hodnoty  IN05                a lze je považovat za finančně zdravé. Do tzv. šedé zóny poté spadají podniky, které za svůj                cíl zvolili stabilitu na trhu, zisk či zvyšování kvality. Graficky jsou tyto skutečnosti patrné na                obrázku  2.  Statistickou  analýzu  závislosti  bylo  možné  použít  pro  cíle  stabilizace  na  trhu                a zisk. Avšak na základě výsledků Mann-Whitneyova U testu (p-value = 0,915106  > α =                0,05) nebylo možné zamítnout nulovou hypotézu, která tvrdí, že mezi sledovanými faktory                neexistuje  závislost.  Což  dokazují  i  nízké  hodnoty  jak  korelace  (0,188818;  18,88  %),  tak                i Spearmanova korelačního koeficientu R (0,033333; 3,33 %). Rovněž grafická analýza box-                plot grafů prokázala, že na základě zkoumaných dat nelze danou závislost prokázat.                       Tabulka  1  a  obrázek  2  rovněž  ukazují  výsledné  hodnoty  IN05  zkoumaných  podniků                i z hlediska sledované strategie. Je tedy  patrné,  že podniky, které mají stanovenou strategii                zaměřenou na kvalitu či zisk, dosazují uspokojivých výsledných hodnot IN05 a nehrozí jim                bankrotní  riziko.  V tzv.  šedé  zóně  se  nacházejí  podniky,  které  si  za  svoji  strategii  zvolili                stabilizaci na trhu, spokojenost zákazníků a růst tržeb.                 Tabulka 7: Průměrná hodnota IN05 zkoumaných MSP dle sledovaného cíle a strategie                        Cíl          Průměrná hodnota IN05          Strategie        Průměrná hodnota IN05                Rozšíření výroby              2,00            Kvalita                         2,11                Stabilita na trhu             1,48            Zisk                            1,77                Zisk                          1,32            Stabilizace na trhu             1,45                Zvyšování kvality             1,39            Spokojenost zákazníků           1,38                                                              Růst tržeb                      1,18                Zdroj: vlastní zpracování                 Obrázek 2: Průměrná hodnota IN05 zkoumaných MSP dle sledovaného cíle a strategie                    Zvyšování kvality            1,39                Růst tržeb            1,18                                                                 Spokojensot…             1,38                             Zisk              1,32                                                            Stabilizace na trhu            1,45                   Stabilita na trhu            1,48                                                                        Zisk                 1,77                 Rozšíření výroby                   2,00              Kvalita                   2,11                                  0,00    1,00    2,00                       0,00    1,00   2,00    3,00                           Průměrná hodnota IN05                          Průměrná hodnota IN05                   Zdroj: vlastní zpracování                                                            158","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                        Zásadní je zjištění, zda zkoumané podniky, které mají sladěnou strategii se stanovenými                cíli,  vykazují  lepší  finanční  zdraví,  respektive  nejsou  vystaveny  bankrotnímu  riziku.  Tato                závislost  byla  opět  zkoumána  pomocí  Mann-Whitneyova  U  testu,  jehož  výsledky                (0,07981 > α =  0,05)  však  neumožnily  zamítnout  nulovou  hypotézu,  která  tvrdí,  že  mezi                analyzovánými faktory neexistuje závislost. Zároveň i výsledky korelace (-0,022028; 2,2 %)                a Spearmanova  korelačního  koeficientu  R  (-0,027273;  2,73%)  ukazují  na  pouze  minimální                závislost.  Přesto,  jak  ukazuje  obrázek  3,  zkoumané  podniky,  u  nichž  bylo  zjištěné  sladění                nebo částečné sladění strategií se stanovenými cíli, dosahují vyšších a tedy uspokojivějších                hodnot IN05 oproti podnikům, jejichž strategie nejsou stanovovány v souladu s cíli, a tedy lze                předpokládat neefektivní řízení daných podniků.                 Obrázek 3: Box-plot sladění strategie s cíli zkoumaných podniků ve vztahu k hodnotě IN05                                    Zdroj: vlastní zpracování                  ZÁVĚR                      Cílem příspěvku bylo analyticky popsat strategické řízení malých a středních podniků                působících  v oblasti  stavebnictví,  a  to  z pohledu  stanovování  cílů  a  strategií.  Přičemž                zkoumané podniky nejčastěji těží z kvalitní práce svých zaměstnanců, sortimentu a flexibility.                Naopak hrozbu pro ně nejčastěji představuje platební neschopnost zákazníků, politika státu                i pokles  poptávky  (tržeb).  Majoritně  podniky  zaměřují  svůj  cíl  na  stabilizaci  na  trhu                a maximalizaci zisku. 47 % podniků nemá písemně formulovanou strategii a dokonce 35 %                podniků nemá formulovanou strategii vůbec. Podniky nejčastěji sledují strategii zaměřenou na                kvalitu, stabilizaci na trhu a v neposlední řadě na spokojenost zákazníků. Výzkum poukázal                na skutečnost, že pouze 15 % zkoumaných podniků má vhodně stanovené strategie vzhledem                k cílům,  u  19%  bylo  patrné  částečně  sladění  a  zbývajících  66  %  nemá  stanovené  strategie                v souladu s vytyčenými cíli.                       Druhá  část  příspěvku  se  věnuje  analyzování  závislosti  volby  cílů,  strategií  a  jejich                sladění  na  finančním  zdraví  zkoumaných  podniků  s využitím  indexu  IN05.  Vzhledem                k nedostatkům  zkoumaných  dat  nebylo  možné  statisticky  analyzovat  vztah  mezi  cíli,                strategiemi a IN05, avšak dané vztahy jsou popsány v kapitole 3. Výsledky statistické analýzy                závislosti sladěných strategií s cíli a hodnotou IN05, jakož i výsledky korelace a Spearmanova                korelačního  koeficientu,  neprokázaly  existenci  závislosti,  přesto  dle  grafické  analýzy  je                patrné,  že  podniky,  které  mají  stanovené  strategie  v souladu  s vytyčenými  cíli,  dosahují                uspokojivějších  hodnot  indexu  IN05.  Prezentovaný  výzkum  představil  nejčetněji  sledované                cíle a strategie malých a středních podniků z oblasti stavebnictví. Na základě zkoumaných dat                                                                159","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  se sice nepodařilo prokázat statistickou závislost, avšak na základě výše uvedených zjištění                lze doporučit podnikům, aby sladily strategie se stanovenými cíli.                 LITERATURA                  [1]  Analoui, F. a A. Karami, 2003. Strategic management in small and medium enterprises.                    1. vyd. London: Thomson Learning, 305 s. ΙSBN 1-86152-962-7.                [2]  ČSÚ:    Stavebnictví   ještě   krizi   nepřekonalo   [online].   2012.   Dostupné   z:                    http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/stavebnictvi_jeste_krizi_neprekonalo20120906                [3]  Dedouchová, M., 2001. Strategie podniku. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 256 s. ΙSBN 80-                    7179-603-4. C.H. Beck pro praxi.                [4]   Evropská  komise:  Nová  definice  malých  a  středních  podniků.  2006.  Evropská                    společenství: Publikace podniky a průmysl ΙSBN 92-894-7917-5. s. 50.                [5]  Keřkovský, M. a O. Vykypěl, 2006. Strategické řízení: teorie pro praxi. 2. vyd. Praha: H.                    Beck, 206 s. ΙSBN 80-7179-453-8.                [6]  Kotler, P. a K. L. Keller, 2012. Marketing management. 14 vyd. New Jersey: Prentice                    Hall, 816 s. ΙSBN 978-0-13-210292-6.                [7]  Mallya, T., 2007. Základy strategického řízení a rozhodování. Praha: Grada Publishing,                    252 s. ΙSBN 978-80-247-1911-5.                [8]  Ministerstvo průmyslu a obchodu: Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho                    podpoře        v      roce       2011       [online].     2012.       Dostupné       z:                    http://www.mpo.cz/dokument105614.html                [9]  Neumaierová, I. a I. Neumaier, 2005. Index IN05. In: Proceedings of the International                    Scientific Conference in Brno. Brno: Masarykova univeriza, 2005. s. 143-146.                [10] Sedláčková, H. a K. Buchta, 2006. Strategická analýza. Praha: C. H. Beck, 121 s. ΙSBN                    8071793671.                [11] Vývoj  stavebnictví  do  roku  2012.    Praha:  2010.  20  s.  Dostupné  z:  <                    http://www.sps.cz/RDS/_PDFDoc/Vyvoj_Stavebnictvi_2012.pdf >.                                                                                               160","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  UKAZATELE ZÁKLADNÍCH PROCESŮ VE STAVEBNÍM PRŮMYSLU                  INDICATORS OF BASIC PROCESSES IN THE BUILDING INDUSTRY                                            Jaroslav Vrchota, Jana Kubecová    148                   Abstrakt                Článek  vychází  z  tříletého  výzkumu  zaměřeného  na  malé  a  střední  podniky  v Jihočeském                kraji a charakteristikou jejich řízení z hlediska procesů. Jsou zde popsány nejčastěji používané                ukazatele  čtyř  hlavních  procesů,  které  pomáhají  zajišťovat  strategické  řízení  podniků.                Výsledky výzkumu vznikly za podpory výzkumného projektu Grantové agentury Jihočeské                univerzity 068/2010/S – „Procesní management a možnosti jeho zavedení v MSP“.                  Klíčová slova                procesní řízení, MSP, strategické řízení                 Abstract                The article is based on three years research focused on small and medium-sized enterprises in                the South Bohemia Region. The main aim of the research was process management and the                characteristics of SMEs. In this article are described the most widely used processes and sub-                processes in the  construction industry, along with indicators that helps to provide strategic                direction  to  these  companies.  Results  of  the  research  were  created  with  the  support  of  a                research  project  of  the  Grant  Agency  of  South  Bohemia  University  068/2010/S  -  \"Process                management and the possibility of its implementation in SMEs.\"                  Key words                process management, SMEs, strategic management                 ÚVOD                      Procesní řízení není v dnešní době doménou pouze velkých společností, ale stále častěji                se vyskytuje také v malých a středních podnicích (MSP), kterým pomáhá se více orientovat na                potřeby zákazníka a tím zvyšovat jejich konkurenceschopnost   149;150 . Samotný proces je zde                charakterizován jako ucelená aktivita, která spojuje více činností a více pracovníku, má své                vstupy  a  výstupy   151 .  Nejčastěji  je  proces  hodnocen  z hlediska  nákladů  a  času,  z tohoto                                                                                            152                důvodu je nutné proces monitorovat a zlepšovat, buď postupně, nebo skokově    .                      148                   Ing. Jaroslav Vrchota, Ph.D. Jihočeská universita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta, Studentská                13, 370 05 České Budějovice, telefon: 387 772 698, e-mail: vrchota@ef.jcu.cz                Ing. Jana Kubecová Jihočeská universita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta, Studentská 13, 370 05                České Budějovice, telefon: 387 772 698, e-mail: j.kubecova@email.cz                149                   [5] Šmída, F., 2007. Zavádění a rozvoj procesního řízení ve firmě. 1. vyd. vyd. Praha: Grada, 293 s. ΙSBN                978-80-247-1679-4.                150                    [1] Řepa, V., 2007. Podnikové procesy: procesní řízení a modelování. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 288 s.                ΙSBN 978-80-247-2252-8.                151                   [3] Veber, J. a kol. 2003. Management, základy, prosperita, globalizace Praha: Management Press, 700 s.                ISBN 80-7261-029-5.                152                   [6] Russell, R. a B. Taylor, 2009. Operations Management. Wiley, 776 s. ΙSBN 978-0470-23379-5                                                            161","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                        Tento článek se zaměřuje převážně na charakteristiku hlavních procesů, které pomáhají                naplňovat  primární  cíle  organizace   153 .  Pro  účely  zjištění  úrovně  procesů  byla  použita                                                     154                metodika  dle  Stejskalové  a  Rolínka  ,  která  rozlišuje  hlavní  procesy:  marketing/obchod,                produkce/výroba, finance a personální řízení. Pro tyto procesy je typické, že prostupují celou                organizací  a  zajišťují  je  všechny  podniky,  které  pro  ně  mají  nastavené  pod-procesy                s indikátory, které jsou v tomto článku detailněji rozpracovány a komparovány.                 1  METODIKA                      Výzkumný  vzorek  tvoří  187  MSP  z Jihočeského  kraje.  Celkem  se  na  území  kraje                nachází  více  než  68  tisíc  ekonomických  subjektů,  které  lze  dle  ekonomické  klasifikace                rozdělit převážně na: velkoobchody a maloobchody, které představují 22 % a jsou s necelými                32  500  podniky  nejvíce  zastoupeny.  Stavebnictví  a  průmysl  jsou  v  rámci  kraje  shodně                zastoupeny  z  13  %,  v  rámci  regionu  se  jedná  o  21 000,  respektive  o  19  000  podniků  a                zaujímají tak druhou a třetí pozici z hlediska CZ-NACE. Ve výzkumu se věnujeme podnikům                z oblasti stavebnictví, kterých je 51, což představuje 27% z dotazovaného vzorku.                       Dotazovaný vzorek lze blíže charakterizovat na základě právní formy podnikání a počtu                zaměstnanců  (velikostí  podniku).  Jak  je  znázorněno  v  Grafu1,  ve  vzorku  byly  zastoupeny                podniky  všech  kategorií  počtu  zaměstnanců  (mikro-podniky,  malé  a  střední  podniky),  s                převládající skupinou 10-24 zaměstnanců.                 Graf  1:  Charakteristika  zastoupení  stavebních  podniků  dle  právní  formy  a  počtu  zaměstnanců  v                dotazovaném vzorku                                         8%                                             12%                             27%                                                           8%                                               46%                            19%                                                                           80%                          0-9    10-24     25-49    50-249                   a.s.   f.o.   s.r.o.                 Zdroj: Autorský kolektiv                        Právní  forma  se  nejčastěji  vyskytuje  společnost  s  ručením  omezeným,  na  úkor                akciových  společností.  Zajímavostí  je,  že  se  zde  nevyskytují  žádná  družstva,  ani  veřejné                obchodní  společnosti.  K  definování  MSP  a  následnému  rozdělení  společností  byla  využita                upravená  metodika  Evropské  unie  (Evropská  komise:  Nová  definice  malých  a  středních                podniků    2006).  V  metodice  byla  rozdělena  skupina  malých  podniků  na  dvě  skupiny  z                hlediska počtu zaměstnanců, neboť podniky v této skupině jsou nejvíce zastoupeny.                 153                   [4] Rolínek, L. a kol. 2012, Procesní řízení v MSP vybrané aspekty, České Budějovice: Jihočeská Univerzita,                180 s. ISBN 978-80-7394-367-7.                154                   [2] Stejskalová, I., L. Rolínek et al., 2008. Manažerský audit v malých a středních podnicích. 1. vyd. Praha:                ASPI, 159 s. ΙSBN 978-80-7357-406-2.                                                              162","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                        Dotazníkové  šetření  probíhalo  převážně  v  roce  2011,  a  to  formou  face-to-face                dotazníkového  šetření  s  managementem  zkoumaných  malých  a  středních  podniků,  přičemž                získaná kvantitativní data byla doplněna kvalitativními získanými hloubkovými rozhovory.                 2  VÝSLEDKY                      Následující  kapitoly  zachycují  nejčastěji  používané  ukazatele  pro  hodnocení                4 základních  procesů.  Procentuálně  je  vyjádřena  četnost  sledování  nejčastěji  uváděných                ukazatelů jak u stavebních podniků, tak i u celého zkoumaného vzorku.                  2.1   UKAZATELE PROCESU MARKETING/OBCHOD                      Z grafu  2  jsou  patrné  nejčastěji  sledované  ukazatele  procesu  marketing/obchod  ve                stavebním  průmyslu  a  v celém  zkoumaném  vzorku.  Celkem  73  %  dotázaných  stavebních                podniků  používá  k hodnocení  procesu  marketing/obchod  mimo  jiné  analýzu  zákazníků                (průměrná  sledovanost  tohoto  ukazatele  v celém  vzorku  je  62  %).  Spokojenost  zákazníků                sleduje 71 % stavebních podniků a pouze 64 % všech podniků.                 Graf 2: Nejčastěji sledované ukazatele procesu marketing/obchod                          73%     71%      69%                             62%     64%      63%                                                  55% 53%                                                          49% 48%     47%             47%                                                                  39%      35% 40%  33%    33%  40%                                                                 Stavební podniky  Celý vzorek                 Zdroj: Autorský kolektiv                       Ukazateli,  které  sledují  stavební  podniky  četněji,  než  podniky  celého  vzorku  jsou:                zákazníci, spokojenost zákazníků, konkurence, potřeby zákazníků a cenová politika. Naopak                méně  než  celý  vzorek  věnují  pozornost  reklamacím,  pohledávkám  po  splatnosti,  objemu                prodeje a reklamám.                 2.2   UKAZATELE PROCESU PRODUKCE/VÝROBA                      Mezi  nejčastěji  sledované  ukazatele  procesu  produkce/výroba  patří  u  stavebních                podniků cena materiálu (61 %), kvalita dodávek (53 %), náklady na dopravu (51 %), výběr                dodavatele (49 %) a kalkulace nákladů na produkt (49 %). Oproti tomu celý vzorek sleduje                cenu materiálu (58 %), kvalitu dodávek (57 %), výběr dodavatele (52 %), kalkulace nákladů                na produkt (47 %).                       Stavební podniky sledují častěji než celý vzorek ukazatele: cena materiálu, náklady na                dopravu  a  kalkulace  nákladů  na  produkt.  Oproti  tomu  méně  než  celý  vzorek  se  zabývají                                                                163","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  ukazateli:  kvalita  dodávek,  výběr  dodavatele,  hodnocení  dodavatele,  rychlost  dodávek  a                náklady na údržbu.                 Graf 3: Nejčastěji sledované ukazatele procesu produkce/výroba                               61%                                58%     57%                                    53%     51%    49% 52%  49%                                                44%             47%  43% 43%   44%    43%                                                                           37%     33%      33%  37%                                                               Stavební podniky  Celý vzorek                  Zdroj: Autorský kolektiv                 2.3   UKAZATELE PROCESU FINANCE                      U  procesu  finančního  řízení  se  stavební  podniky  zabývají  nejvíce  ziskem  (94  %),                tržbami  (84  %),  kontrolou  nákladů  (75  %),  cash  flow  (55  %),  tvorbou  plánu  (53  %)  a                mzdovými  náklady  (53  %).  Pořadí  četnosti  sledování  ukazatelů  procesu  finance  je  u                zkoumaného  vzorku  téměř  stejné  jako  u  stavebních  podniků,  pouze  tvorbu  plánu  sleduje                zkoumaný vzorek méně a naopak platební schopnost více.                  Graf 4: Nejčastěji sledované ukazatele procesu finance                      94%                           90%                               84%  82%                                       75% 73%                                              55% 57% 53%     53%  56%                                                          47%                                                                     39% 40%    42%     39%                                                                             35%     33%    33%  30%                                                               Stavební podniky  Celý vzorek                  Zdroj: Autorský kolektiv                                                                  164","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  2.4   UKAZATELE PROCESU PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ                      Z grafu  5  je  patrné,  že  65  %  stavebních  podniků  používá  k hodnocení  personálního                řízení (mimo jiné) produktivitu práce, 59 % pečlivě sleduje výběr zaměstnanců, 47 % využití                pracovní doby a 39 % úrazovost. Stejně jako u stavebních podniků tak i v celém vzorku je                právě  produktivita  práce  nejčastěji  uváděným  ukazatelem  personálního  řízení,  výběr                zaměstnanců sleduje totožné procento stavebních společností a zkoumaného vzorku.                 Graf 5: Nejčastěji sledované ukazatele procesu personální řízení                              65%                                 61%  59%59%                                                52%                                            47%                                                        44%    43%     44%     43%                                                    39%                                                            35%                                                                    29%                31%                                                                            25%                25%                                                                                    16%     16%                                                                Stavební podniky  Celý vzorek                  Zdroj: Autorský kolektiv                        Stavební  společnosti  sledují  více  než  podniky  z celého  vzorku  produktivitu  práce,                ostatní uváděné ukazatele využívají stejně nebo méně než všechny zkoumané podniky (např.                využití pracovní doby, úrazovost, kvalifikační růst, nemocnost).                  ZÁVĚR                      Z výsledků vyplývá, že stavební podniky více než ostatní MSP zaměřují na sledování                své konkurence a monitorování spokojenosti zákazníků, oproti tomu by se měli více věnovat                reklamě a personálnímu řízení, kde se vedou personální statistiky jen výjimečně, což může                být také způsobenou větším sepjetím řídících pracovníků se zaměstnanci.                       Výzkumu se také dotýká, že stavební podniky byly jako jedny z mála zasaženy globální                krizí až zpětně, neboť jejich projekty jsou dlouhodobé a nemalou část jejich příjmů tvoří také                podíl  na  státních  zakázkách,  které  byly  omezeny  až  v roce  2012.  Oproti  například                strojírenským  společnostem  působících  převážně  v automobilovém  průmyslu,  na  který                finanční recese dopadla  takřka okamžitě. Z tohoto důvodu je třeba zohlednit tento fakt, při                vnímání  a  komparování  jednotlivých  ukazatelů,  neboť  jak  vyplývá  z výzkumu  Rolínka  a                kol. 155  význam jednotlivých ukazatelů je závislý na finančním zdraví podniku.                     155                   [4] Rolínek, L. a kol. 2012, Procesní řízení v MSP vybrané aspekty, České Budějovice: Jihočeská Univerzita,                180 s. ISBN 978-80-7394-367-7.                                                            165","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  LITERATURA                [1] Řepa, V., 2007. Podnikové procesy: procesní řízení a modelování. 2. vyd. Praha: Grada                    Publishing, 288 s. ΙSBN 978-80-247-2252-8.                 [2] Stejskalová, I., L. Rolínek et al., 2008. Manažerský audit v malých a středních podnicích.                    1. vyd. Praha: ASPI, 159 s. ΙSBN 978-80-7357-406-2.                 [3] Veber, J. a kol. 2003. Management, základy, prosperita, globalizace Praha: Management                    Press, 700 s.  ISBN 80-7261-029-5.                 [4] Rolínek,  L.  a  kol.  2012,  Procesní  řízení  v MSP  vybrané  aspekty,  České  Budějovice:                    Jihočeská Univerzita, 180 s. ISBN 978-80-7394-367-7.                 [5] Šmída, F., 2007. Zavádění a rozvoj procesního řízení ve firmě. 1. vyd. vyd. Praha: Grada,                    293 s. ΙSBN 978-80-247-1679-4.                 [6] Russell, R. a B. Taylor, 2009. Operations Management. Wiley, 776 s. ΙSBN 978-0470-                    23379-5.                                                                                                                   166","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                        SEKCE 2 - AKTUÁLNÍ STAV ŘEŠENÍ MILNÍKU 2 PROJEKTU                           K ZÁKLADNÍM PRACOVNĚPRÁVNÍM PŘEDPOKLADŮM                                         DROBNÉHO PODNIKÁNÍ V ČR                   THE BASIC ASSUMPTIONS OF SMALL BUSINESS EMPLOYMENT                                            IN THE CZECH REPUBLIC                                                      Milan Galvas  156                  Abstrakt:                Předmětem pracovního práva je závislá práce. Typické je pro ni, že práce je nesamostatná,                vykonávaná  ve  vztahu  nadřízenosti  zaměstnavatele  a  podřízenosti  zaměstnance,  jménem                zaměstnavatele, podle jeho pokynů a zaměstnanec tuto práci vykonává osobně. Taková práce                může  být  vykonávaná  jen  v základních  pracovněprávních  vztazích  (§  3  zákoníku  práce).                Právní  úprava  závislé  práce  je  poměrně  komplikovaná  (zákony,  nařízení  vlády,  vyhlášky,                vnitřní  předpisy,  kolektivní  smlouvy,  mezinárodní  dokumenty).  Právní  úprava  je  přitom                jednotná, bez ohledu na to, o jakého zaměstnavatele se jedná, jak je velký.                Základní  právní  poměry  vznikají  na  základě  smluvního  principu  (co  není  zakázáno,  je                dovoleno), Smlouvy však musejí respektovat právní předpisy, kterých je velké množství. Stát                stanoví  podnikateli,  jako  zaměstnavateli,  množství  povinností.  Jejich  nedodržení  je  stíháno                sankcí.                 Klíčová slova                Pracovní smlouva, povinnosti zaměstnavatele, kogentní právní úprava                 Abstract                The subject of labor law is dependent work. It is typical for her, that work is a dependent,                performed  in  relation  of  superiority  and  subordination  of  employees  of  the  employer,  on                behalf of the employer, according to his instructions, and the employee performs the work                personally.  Such  work  may  be  performed  only  in  basic  labor  relations  (§  3  of  the  Labour                Code).  Legislation  dependent  work  is  quite  complicated  (laws,  government  regulations,                decrees, internal regulations, collective agreements, international documents). Legislation is                yet uniform, no matter what the employer is as great.                Basic legal relations arising from the contractual principle (what is not forbidden is allowed)                of the Treaty, must respect the law, which is a large number. State provides entrepreneurs, as                an employer, the amount of duties. Their failure is prosecuted sanctions.                  Key words                Employment contract, the employer's obligation, mandatory legislation                 ÚVOD                      České  pracovní  právo,  které  významně  ovlivňuje  podnikání,  je  silně  poznamenáno                dobou svého vzniku, tj. polovinou 60. let minulého století, tehdejšími představami o vývoji                ekonomiky.  Původně  roztříštěná  právní  úprava  byla  sjednocena  do  zákoníku  práce  (zákon                  156                   Doc. JUDr. Milan Galvas, CSc., Právnická fakulta MU v Brně, tel. 549493910, galvas@law.muni.cz                                                            167","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  č. 65/1965 Sb.) a zahrnovala úpravu závislé práce bez ohledu na druh hospodářské činnosti,                velikost zaměstnavatele atd. Vedle toho stát reguloval výkon práce množstvím podzákonných                právních  předpisů,  prostor  pro  úpravu,  která  by  reflektovala  potřeby  konkrétních                zaměstnavatelů a zaměstnanců, nebyl dán žádný. Právní úprava byla uzpůsobena pro velké                průmyslové  podniky,  monopolním  vlastníkem  podniků  byl  stát  a  práva  zaměstnanců  byla                podřízena představě státu (státní paternalismus).                       Od roku 2007 platí nový zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.), který částečně uvolnil                striktní  regulaci,  přesto  však  zůstala  v platnosti  řada  předpisů,  které  podnikání  (a  zejména                zaměstnávání)  komplikují.  Snad  nejproblematičtější  je  skutečnost,  že  právní  předpisy                nerozlišují  mezi  velkými  a  malými  podniky  a  osobami  samostatně  výdělečně  činnými                (OSVČ).  Pro  všechny  stanoví  stejný  právní  režim,  což  je  drobné  podnikatele  a  malé                zaměstnavatele mnohdy značně zatěžující.                         Zvláštní administrativní podmínky pak platí pro zaměstnávání cizinců (občané zemí                mimo EU).                 1  DRUHY PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ                       Zákoník práce připouští, aby závislá práce byla vykonávána toliko ve třech základních                pracovněprávních vztazích:                          1.  ve vztahu založeném dohodou o provedení práce                         2.  ve vztahu založeném dohodou o pracovní činnosti a                          3.  v pracovním poměru                       Výkon  práce  v jiných  právních  vztazích  je  porušením  práva,  za  které  může  Státní                inspekce práce udělit pokutu.                      Dohody  o  pracích  konaných  mimo  pracovní  poměr  jsou  českou  zvláštností,  která  se                v jiných právních řádech nevyskytuje. Mají charakter doplňkových vztahů, nelze na ně použít                ustanovení o pracovním poměru týkající se                         -  převedení na jinou práci a přeložení,                           -  dočasném přidělení,                          -  odstupném,                          -  pracovní době a době odpočinku (směna však nesmí přesáhnout 12 hodin),                          -  překážkách v práci na straně zaměstnance,                           -  dovolené,                          -  skončení pracovního poměru,                          -  odměňování (s výjimkou minimální mzdy),                          -  cestovních náhradách.                                                                  168","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                        Pokud by se uvedená ustanovení měla na konkrétní dohodu vztahovat, muselo by to v ní                být výslovně ujednáno.                 1.1   SUBJEKTY PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ                    Vztah  závislé  práce  je  především  vztah  mezi  zaměstnancem  a  zaměstnavatelem.  Tyto                subjekty zákoník práce definuje.                1.1.1 ZAMĚSTNANEC                        Zaměstnanec je člověk (fyzická osoba), který ve vztahu závislé práce práci vykonává.                V daných souvislostech hovoříme o způsobilosti být účastníkem pracovněprávních vztahů a o                způsobilosti  svým  vlastním  jednáním  zakládat  tyto  vztahy  a  nést  odpovědnost  se  vztahy                související (právní subjektivita).                       Způsobilost  fyzické  osoby  mít  práva  a  povinnosti  z pracovněprávních  vztahů                (způsobilost  k právům)  a  způsobilost  svým  vlastním  jednáním  brát  na  sebe  závazky  a  nést                odpovědnost vyplývající z těchto závazků (způsobilost k právním úkonům), vzniká v den, kdy                tato osoba dosáhne 15 let věku. Vykonávat práci však může až po ukončení povinné školní                docházky.                        Způsobilost  k právním  úkonům  může  být  omezena  jen  soudním  rozhodnutím,                zpravidla tehdy, když zaměstnanec trpí duševní poruchou.                 1.1.2 ZAMĚSTNAVATEL                Zaměstnavatelem může být právnická nebo fyzická osoba.                  1.1.2.1 PRÁVNICKÁ OSOBA                    Právnická osoba může být zaměstnavatelem vždy od okamžiku svého vzniku, bez ohledu                na její právní formu.                 1.1.2.2 FYZICKÁ OSOBA                     U fyzické osoby vzniká právní subjektivita postupně. Být účastníkem právních vztahů a                mít práva a povinnosti jako zaměstnavatel, vzniká narozením. Až do dosažení věku 18 let za                tuto fyzickou osobu činí právní úkony soudem stanovený opatrovník.                    Způsobilost vlastním jednáním zakládat právní vztahy a nést odpovědnost za toto jednání                vzniká dovršením 18. let.                  1.2   DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE                      Tato  dohoda  je  upravena  v  §  75  zákoníku  práce  jen  velmi  kuse.  Dohoda  musí  být                uzavřena písemně a musí v ní být uvedena doba, na kterou se uzavírá. Rozsah práce, na který                se dohoda uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se                započítává také doba práce konané zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním                roce na základě jiné dohody o provedení práce.                       Původně  mohl  být  předmětem  této  dohody  jednorázový,  individuálně  definovaný                pracovní  úkol.  Dnes  se  na  takovém  vymezení  netrvá,  pokud  předpokládaný  rozsah  práce                nepřesahuje 300 hodin.                                                                   169","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                        Práce prováděná na základě dohody o provedení práce je zvláštní v tom, že pokud je                odměna za provedenou práci, zúčtovaná k výplatě v kalendářním měsíci, nižší než 10.000 Kč,                nezakládá vztah nemocenského pojištění ani vztah zdravotního pojištění.                       Pokud by dohoda neobsahovala ujednání o skončení vztahu, bylo by možné ji rozvázat                jedině výpovědí podle ust. § 582 občanského zákoníku.                 1.3   DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI                      Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít jen, jestliže                rozsah vykonávaných prací nepřesahuje v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby                (§  76  zákoníku  práce).  Dodržování  tohoto  maxima  sjednané  pracovní  doby  se  posuzuje  za                celou  dobu,  na  kterou  byla  dohoda  o  pracovní  činnosti  uzavřena,  nejdéle  však  za  dobu  52                týdnů.                       V dohodě by měl být ujednán i způsob jejího zrušení. Pokud tomu tak není, může být                dohoda zrušena dohodou stran, jednostranně pak výpovědí z jakéhokoliv důvodu s 15 denní                výpovědní dobou.                       Vztah z dohody o pracovní činnosti zakládá vztah nemocenského pojištění i veřejného                zdravotního pojištění.                 1.4   PRACOVNÍ POMĚR                        Nejčastějším vztahem, ve kterém se vykonává závislá práce, je pracovní poměr. Je to                vztah  založený  smlouvou  mezi  zaměstnancem  a  zaměstnavatelem  (pracovní  smlouva).                Zákoník  práce  dává  možnost  zaměstnanci  a  zaměstnavateli  v pracovní  smlouvě  upravit                pracovní a mzdové podmínky, za nichž je práce vykonávána.                       Podle § 34 zákoníku práce musí pracovní smlouva obsahovat ujednání o                     ·  druhu práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,                     ·  místu nebo o místech, kde má být práce vykonávaná,                    ·  dni nástupu do práce.                 Pracovní  smlouva  musí  být  uzavřena  písemně.  Pracovní  smlouva  může  obsahovat  i  řadu                dalších  ujednání  o  podmínkách  výkonu  práce  (o  zkušební  době,  době  trvání  pracovního                poměru, kratší pracovní době, o mzdě atd.). Tyto podmínky mohou být upraveny i v jiných                smlouvách, avšak pracovní smlouva je základ.                2  PROCES SJEDNÁVÁNÍ PRACOVNÍ SMLOUVY                      Při  sjednávání  pracovní  smlouvy  si  zaměstnavatel  a  uchazeč  o  zaměstnání  vyměňují                řadu informací. Při této výměně je třeba věnovat mimořádnou pozornost ochraně osobnosti                zaměstnance a ochraně jeho osobních údajů.                       Před  uzavřením  pracovní  smlouvy  je  zaměstnavatel  povinen  seznámit  uchazeče  o                zaměstnání  s právy  a  povinnostmi,  které  by  pro  něj  z pracovní  smlouvy  vyplynuly  a                s pracovními  a  mzdovými  podmínkami,  za  nichž  má  práci  konat.  Zaměstnavatel  však  smí                vyžadovat  v souvislosti  s jednáním  před  vznikem  pracovního  poměru  (dohod  o  pracích                konaných mimo pracovní poměr) od fyzické osoby, která se u něj uchází o práci, jen údaje,                které bezprostředně souvisejí s uzavřením smlouvy.                                                                170","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                        Zaměstnavatel  je  povinen  zajistit,  aby  se  zaměstnanec  před  uzavřením  pracovního                poměru  podrobil  vstupní  lékařské  prohlídce.  Tuto  prohlídku  provádí  poskytovatel                pracovnělékařských služeb, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu.                 Osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou, pokud se před                vznikem  pracovněprávního  vztahu nepodrobí  vstupní lékařské  prohlídce  (§  59  odst.  1                zákona č. 373/2011 Sb.).                      Vstupní  lékařskou  prohlídku  hradí  osoba  ucházející  se  o  zaměstnání.  Zaměstnavatel                hradí  vstupní  lékařskou  prohlídku  jen,  pokud  uzavře  s  uchazečem  o  zaměstnání                pracovněprávní vztah.                         Stejně  tak  podle  §  12  odst.  2  zákona  č.  435/2004  Sb.,  o  zaměstnanosti,  nesmí                zaměstnavatel  od  uchazeče  o  zaměstnání  vyžadovat  informace  tam  vyloučené  (o  politické                příslušnosti, odborové organizovanosti, sexuální orientaci, náboženském smýšlení atd.).                 2.1   NĚKTERÁ UJEDNÁNÍ PRACOVNÍ SMLOUVY                        Jak  je  uvedeno  výše,  je  možné  sjednat  v pracovní  (nebo  jiné)  smlouvě  celou  řadu                podmínek, za nichž se práce vykonává. Dále upozorňujeme na některá existující omezení:                  a)     Mzda                       Mzda  je  odměna  za  práci  konanou  v pracovním  poměru.  Sjednává  se  ve  smlouvě                (pracovní,  kolektivní  nebo  smlouvě  o  mzdě)  nebo  ji  zaměstnavatel  stanoví  vnitřním                předpisem nebo určuje mzdovým výměrem                        Zaměstnavatel je povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový                výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování a o termínu a výplatě mzdy.                       Mzda se poskytuje podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce. Za stejnou práci                nebo  za  práci  stejné  hodnoty  přísluší  všem  zaměstnancům  u  zaměstnavatele  stejná  mzda                (§ 110 zákoníku práce).                       Mzda  nesmí  být  nižší,  než  je  stanovená  nejnižší  zaručená  mzda  (nařízení  vlády                č. 567/2006  Sb.).  Nedosahuje-li  mzda  minimální  zaručené  mzdy,  je  zaměstnavatel  povinen                zaměstnanci poskytnout doplatek.                       Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou                odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených                do 8 skupin, takto:                                   Nejnižší úroveň zaručené mzdy v Kč                Skupina prací                                za hodinu       v Kč za měsíc                 1.              48,10           8 000                2.              53,10           8 900                3.              58,60           9 800                4.              64,70           10 800                 5.              71,50           12 000                                                               171","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  6.             78,90            13 200                7.             87,10            14 600                8.             96,20            16 100                  b)     Zkušební doba                       Ve smlouvě může být sjednána zkušební doba. Je-li sjednána, nesmí být delší než                                -  3 měsíce po sobě jdoucí ode dne, kdy vnikl pracovní poměr,                              -  6 měsíců po sobě jdoucích, u vedoucích zaměstnanců.                       Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu                do práce. Sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována.                        O dobu celodenních překážek v práci (nemoc, dovolená, ošetřování člena rodiny atd.),                pro které zaměstnanec nekonal práci, se však zkušební doba prodlužuje.                 c)     Pracovní poměr na dobu určitou                        Pracovní poměr trvá na dobu neurčitou, je však možné sjednat dobu jeho trvání. Doba                trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout                3 roky ode dne prvního pracovního poměru na dobu určitou, může být opakovaně sjednána                nejvýše dvakrát.                       Pokračuje-li  zaměstnanec  s vědomím  zaměstnavatele  po  uplynutí  sjednané  doby  ve                výkonu práce, mění se pracovní poměr v pracovní poměr na dobu neurčitou.                 3  POVINNOSTI STRAN PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ PŘI                    VZNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU                      Ode dne vzniku pracovního poměru je zaměstnanec povinen                     -  pracovat  řádně  podle  svých  sil  a  plnit  pokyny  nadřízených  zaměstnanců,  vydaných                        v souladu s právními předpisy,                     -  využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací,                      -  dodržovat právní předpisy,                     -  řádně hospodařit se svěřenými prostředky a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy                        zaměstnavatele,                     -  zaměstnanec     může    vedle   svého    zaměstnání    vykonávaného     v základním                        pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnosti, která je shodná s předmětem                       činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným                        souhlasem.                                                               172","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                        Zaměstnavatel je povinen                        -  přidělovat  zaměstnanci  práci  podle  pracovní  smlouvy,  platit  mu  za  vykonanou                           práci mzdu,                         -  vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovně                           právní předpisy,                        -  do  8  dnů  od  započetí  podnikání  se  přihlásit  u  Okresní  správy  sociálního                           zabezpečení do Registru zaměstnavatelů,                        -  do  8  dnů  přihlásit  k sociálnímu  pojištění  zaměstnance,  který  nastoupil  do                           zaměstnání,                        -  další povinnosti vznikají ve vztahu k orgánům finanční správy,                         -  podrobit  se  kontrolní  činnosti  příslušných  státních  orgánů  (Úřad  práce,  Státní                           inspekce práce, Hygiena práce atd.).                  ZÁVĚR                        Právní úprava pracovních vztahů je velmi složitá a obsahuje celou řadu pravidel, která                z důvodu místa nemůžeme všechna uvést. Navíc dochází neustále k jejich změnám. Mnoho je                zejména pravidel k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jsou to pravidla závazná a                zaměstnavatel je musí všechna dodržovat. Jejich smyslem je především ochránit zaměstnance,                jeho zdraví, život a sociální sféru.                        Ve výše uvedeném textu jsme uvedli jen ta nejzákladnější.                 LITERATURA                [1]  GALVAS, M. a kol. Pracovní právo, Masarykova univerzita, 2012                 [2]  GALVAS,  M.,  GREGOROVÁ,  Z.,  HABCOVÁ,  D.:  Základy  pracovního  práva,                    Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Plzeň. 2010                 [3]  STRÁNSKÝ,  J.  a  kol.:  Zákoník  práce  s podrobným  praktickým  výkladem  pro  širokou                    veřejnost, Sondy, s.r.o., Praha 2012                 [4]  VOJÁČEK,  L.  a  kol.,  Vývoj  soukromého  práva  na  území  českých  zemí,  díl  I.,                    Masarykova univerzita, Brno 2012                                                                                173","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                         ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ A SOCIÁLNÍ                                                   ZABEZPEČENÍ                     DEVELOPMENT OF SMALL AND MEDIUM ENTERPRISES AND                                                 SOCIAL SECURITY                                                    Zdeňka Gregorová   157                   Abstrakt                V příspěvku  autorka  řeší  postavení  malých  a  středních  podniků  v sociálním  zabezpečení,                zkoumá  otázku,  zda  právní  úprava  sociálního  zabezpečení,  zejména  pojistných  systémů,                ovlivňuje míru povinností uložených zaměstnavateli podle jeho velikosti. Dále se podrobněji                zabývá  jednotlivých  povinnostmi,  které  pro  zaměstnavatele  –  malý  a  střední  podnik  –                vyplývají ze zdravotního, nemocenského a důchodového pojištění.                  Klíčová slova                Zaměstnavatel, nemocenské pojištění, důchodové pojištění, zdravotní pojištění                 Abstract                The author deals with the position of small and medium enterprises in social security. She                examines the question of legal regulation of social security, especially of insurance systems,                and its influence on the obligations of the employer accorging to his greatness. She also deals                with the employer´s obligations in the health, sickness and pension insurace.                  Key words                Employer, Sickness Insurace, pension insurance, health insurance                 ÚVOD                      Postavení malých a středních podniků a jejich rozvoj je ovlivňován celou řadou faktorů,                mezi  něž  nepochybně  patří  i  náklady,  které  musí  podnik  vynakládat  na  zajištění  svého                výrobního procesu. Z komponentů, které ovlivňují náklady výrobního procesu bezesporu patří                i  náklady  související  s pracovní  silou,  bez  níž  výrobní  proces  zajistit  nelze.  Náklady                vynaložené  na  pracovní  sílu  ve  výrobním  procesu  nejsou  jen  náklady  mzdovými,  ale  také                náklady, které jsou využívány k sociálnímu zajištění pracovní síly, tj. náklady na zdravotní,                nemocenské  a  důchodové  pojištění  zaměstnanců  v malém  a  středním  podniku.  Je  proto  –                podle mého názoru – nezbytné, aby zaměstnavatel (malý a střední podnik) znal své povinnosti                a  zátěž,  z nich  vyplývající,  aby  mohl  přesněji  posoudit  své  postavení  na  trhu  práce.                V příspěvku  se  proto  autorka  pokusí  blíže  nastínit  základní  povinnosti,  které  pro  malý  a                střední podnik vyplývají z uvedených pojistných systémů.                 1  SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ                      Právo  sociálního  zabezpečení  stanovuje  pro  zaměstnavatele  řadu  povinností,  které  se                týkají  sociálního  zabezpečení  jejich  zaměstnanců.  Ve  vztahu  vůči  sociálnímu  zabezpečení                jejich zaměstnanců právní úprava nerozlišuje, zda je zaměstnavatel právnická nebo fyzická                osoba, případně jaké velikosti je (malý, střední nebo velký zaměstnavatel). Jediná diference se                objevuje v případě, že zaměstnavatel je fyzická osoba. Právní úprava sociálního zabezpečení                  157                   prof. JUDr. Zdeňka Gregorová, CSc., Právnická fakulta Masarykovy univerzity                                                            174","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  pak stanoví ještě řadu dalších povinností tohoto zaměstnavatele – fyzické osoby, které však                nevyplývají z jeho postavení zaměstnavatele, ale vztahují se k sociálnímu zabezpečení jeho                samotného jako osoby samostatně výdělečně činné.                         Právo  sociálního  zabezpečení  je  vnitřně  diferencované  a  skládá  se  z relativně                samostatných systémových součástí, byť mezi nimi existují určité vazby. Nejobsáhlejší část                tvoří sociální pojištění, do něhož řadíme veřejné zdravotní pojištění, nemocenské pojištění a                důchodové  pojištění,  dalšími  systémovými  součástmi  je  státní  sociální  podpora  a  sociální                pomoc.  Veřejné  zdravotní  pojištění  představuje  pojistný  systém,  který  je  určen  k                řešení úhrady za poskytovanou zdravotní péči pojištěncům. Nemocenské pojištění je určeno                ekonomicky  aktivním  osobám  a  zajišťuje  náhradu  ztraceného  příjmu  v důsledku                krátkodobých sociální událostí (nemoc, úraz, těhotenství, péče o novorozené dítě, ošetřování                či  péče  o  člena  rodiny).  Důchodové  pojištění  řeší  náhradu  za  ztrátu  příjmu  v situaci,  kdy                fyzická osoba z důvodu dlouhodobých sociálních událostí není schopna si příjmy zajistit sama                (stáří,  invalidita);  tradičně  do  důchodového  pojištění  řadíme  i  důchody  poskytované                pozůstalým (manžel, manželka, děti) při ztrátě živitele. Státní sociální podpora je zaměřena                zejména na pomoc rodinám s dětmi a sociální pomoc je pak určena osobám, které se ocitly                v tíživé  situaci,  kterou  nemohou  překonat  vlastním  přičiněním  (hmotná  nouze,  ohrožení                                                                                      158                sociálním  vyloučením,  pomoc  osobám  těžce  zdravotně  postiženým).      Z hlediska  úkolů                zaměstnavatele je zásadním sociální pojištění, v němž zaměstnavatel hraje velmi podstatnou                úlohu, a proto se v další části příspěvku budeme zabývat pouze touto oblastí.                       V právním  řádu  evropských  zemí,  včetně  Rakouska,  najdeme  ještě  sociální  pojištění                zaměstnanců  pro  případ  pracovního  úrazu  nebo  nemoci  z povolání.  V české  právní  úpravě                sice byl přijat zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších                předpisů. 159  Tento zákon však doposud nenabyl účinnosti a lze předpokládat, že v dohledné                době bude i zrušen. Náhrady škody v situacích, kdy zaměstnanec utrpí  pracovní úraz nebo                onemocní nemocí z povolání, jsou řešeny v rámci odpovědnostního systému pracovního práva                –  odpovědnost  zaměstnavatele  za  škodu  způsobenou  pracovním  úrazem  nebo  nemocí                z povolání  (ustanovení  §  365  a  násl.  zákona  č.  262/2006  Sb.,  zákoník  práce,  ve  znění                pozdějších předpisů).                  2  SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ                      Již  výše  bylo  uvedeno,  že  sociální  pojištění  představuje  nástroj  zajištění  sociálního                postavení  fyzické  osoby  (v  našem  případě  zaměstnance)  pro  sociální  události,  které  jsou                předvídatelné a lze se na ně dopředu připravovat. 160  Při přípravě na budoucí možné sociální                události,  které  ohrožují  sociální  a  ekonomické  postavení  zaměstnance,  hraje  značnou  roli                zaměstnavatel. Odůvodnění postavení zaměstnavatele v sociálním pojištění jeho zaměstnanců                lze  vyvozovat  ze  skutečnosti,  že  zaměstnanec  vynakládá  svou  pracovní  sílu  (a  tím  ji  i                opotřebovává)  právě  ve  prospěch  zaměstnavatele  a  k dosažení  jeho  příjmů  (zisku).  Z této                skutečnosti se pak odvozuje to, že zaměstnavatel má uloženou povinnost podílet se na sociální                zajištění svých zaměstnanců pro případ zákonem předvídaných sociálních událostí.                   158                   Blíže k systému sociálního zabezpečení viz Gregorová, Z., Galvas. M. Sociální zabezpečení. Brno: Doplněk,                2000, ISBN 80-7239-176-3, s 25 a násl..                159                   Při všech odkazech na právní předpisy se pracuje s úplnými zněními právních předpisů, vydanými v Edici                ÚZ. Ostrava: Nakladatelství Sagit, a.s. ISBN 978-80-7208-966-6                160                   Blíže k vymezení pojistných systémů sociálního zabezpečení Macková, Z. Právo sociálneho zabezpečenia.                Osobitná časť. Poistný systém v Slovenskej republike s príkladmi. Šamorín: Heuréka, 2012, ISBN 978-80-89122-                77-6, s. 29 a násl.                                                             175","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                          Postavení  zaměstnavatele  (malého  a  středního  podniku)  se  diferencuje  podle                jednotlivých systémových součástí sociálního pojištění, byť jen nepatrně. Budeme proto dále                věnovat bližší pozornost těmto jednotlivým systémovým součástem.                 2.1    ZAMĚSTNAVATEL A VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ                      Veřejné  zdravotní  pojištění  je  všeobecný  povinný  pojistný  systém,  jehož  účelem  je                zajistit  úhrady  za  poskytnutou  zdravotní  péči. 161   Veřejné  zdravotní  pojištění  je  upraveno                zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále                jen  „zákon  o  veřejném  zdravotním  pojištění“)  a  zákonem  č.  592/1992  Sb.,  o  pojistném  na                všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojistném na                VZP“). Veřejné zdravotní pojištění upravují ještě další právní předpisy, ale pro naše účely je                dostačující uvedení základních právních předpisů. Nositelem veřejného zdravotního pojištění                je zdravotní pojišťovna, kterou si pojištěnec zvolil. Pojištěncem je vždy fyzická osoba, a to                     ·  fyzická osoba, která má trvalý pobyt na území České republiky a dále                    ·  fyzická osoba bez trvalého pobytu, která je zaměstnána u zaměstnavatele se sídlem na                       území České republiky.                       Dalšími účastníky právního vztahu veřejného zdravotního pojištění jsou:                     ·  zaměstnavatel, jestliže pojištěnec je v postavení zaměstnance,                    ·  poskytovatel zdravotních služeb a                    ·  stát,  jestliže  pojištěnec  patří  do  skupiny  osob,  za  které  platí  pojistné  na  veřejné                       zdravotní pojištění stát.                       Zaměstnavatelem (ustanovení § 2 odst. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění) se                rozumí právnická nebo fyzická osoba, která                     ·  je plátcem příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podle ustanovení § 6 zákona                       č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,                    ·  zaměstnává zaměstnance,                    ·  má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky nebo                    ·  je organizační složkou státu.                      Zaměstnancem [ustanovení § 5 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění] se                rozumí  fyzická  osoba,  které  plynou  nebo  by  měly  plynout  příjmy  ze  závislé  činnosti  nebo                funkční požitky podle ustanovení § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění                pozdějších  předpisů  (dále  jen  „zákon  o  daních  z příjmů“).  V případě  malých  a  středních                podniků takovými zaměstnanci budou zejména:                     ·  zaměstnanci v pracovním poměru, kteří konají pravidelně práci,                    ·  zaměstnanci v pracovním poměru, kteří konají práci nepravidelně a v malém rozsahu,                       a  to  v kalendářním  měsíci,  kdy  dosáhli  započitatelného  příjmu  pro  účely                       nemocenského pojištění – v současné době 2.500 Kč,                    ·  zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, a to v kalendářním měsíci,                       kdy  dosáhli  započitatelného  příjmu  pro  účely  nemocenského  pojištění  –  v současné                       době 2.500 Kč,                  161                    Blíže  k vymezení  pojmu  veřejné  zdravotní  pojištění  Tröster,  P.  a  kol.  Právo  sociálního  zabezpečení.  5.                přepracované a aktualizované vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, ISBN 978-80-7400-322-6, s. 135 a násl.                                                            176","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                      ·  zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, a to v kalendářním měsíci,                       v němž dosáhli částky zakládající účast na nemocenském pojištění – v současné době                       částka přesahující 10.000 Kč,                    ·  společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným, jestliže mimo pracovněprávní                       vztah konají pro ni práci, za kterou jsou odměňováni,                    ·  komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah konají pro                       ni práci, za kterou jsou odměňováni,                    ·  členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech                       odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem                       ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů,                    ·  prokuristé, pokud se jejich příjem z činnosti prokuristy považuje za příjem ze závislé                       činnosti podle zákona o daních z příjmů.                       Základními povinnostmi zaměstnavatele v oblasti veřejného zdravotního pojištění jsou:                     ·  obecná povinnost oznamovací,                    ·  povinnost platit pojistné za zaměstnance,                    ·  oznamovací a evidenční povinnost v souvislosti s placením pojistného.                 2.2   ZAMĚSTNAVATEL A NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ                      Nemocenské  pojištění  je  systémovou  součástí  sociálního  pojištění  a  je  určeno                ekonomicky  aktivním  osobám,  které  zajišťuje  pro  případ  krátkodobých  sociálních  událostí                (nemoc,  úraz,  těhotenství,  ošetřování  nemocného  člena  rodiny,  péče  o  dítě) 162   peněžitými                dávkami, jimiž jsou                     ·  nemocenské,                    ·  peněžitá pomoc v těhotenství a mateřství,                    ·  ošetřovné a                    ·  vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.                      Nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění,                ve  znění  pozdějších  předpisů  (dále  jen  „zákon  č.  187/2006  Sb.“);  pojistné  na  nemocenské                pojištění je pak upraveno v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a                příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č.                589/1992  Sb.“).  Zaměstnavatelem  se  pro  účely  nemocenského  pojištění  rozumí  právnická                nebo fyzická osoba, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance v pracovním poměru, na                základě dohody o pracovní činnosti, případně na základě dohody o provedení práce. 163                       Pojem  zaměstnanec  je  upraven  v ustanovení  §  5  zákona  č.  187/2006  Sb.  a  pro  naše                účely je zapotřebí uvést, že zaměstnancem se především rozumí:                     ·  zaměstnanec v pracovním poměru za podmínek ustanovení § 6,                    ·  zaměstnanec na základě dohody o pracovní činnosti za podmínek ustanovení § 6,                    ·  zaměstnanec na základě dohody o provedení práce za podmínek ustanovení § 7a,                    ·  zaměstnanci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,                 162                    K principů  a  charakteristice  nemocenského  pojištění  blíže  viz  Chvátalová,  I.  a  kol.  Právo  sociálního                zabezpečení v České republice a Evropské unii. Plzeň: Aleš Čeněk, 2012, ISBN 978-80-7380-374-2, s. 87 a násl.                163                    Vymezení  pojmu  zaměstnanec  je  pro  účely  tohoto  příspěvku  oproti  zákonnému  vymezení  daného  pojmu                zúženo.                                                            177","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                      ·  společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným, jestliže mimo pracovněprávní                       vztah vykonávají pro společnost práci a jsou za ni odměňováni,                    ·  komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají                       pro společnost práci a jsou za ni odměňováni,                    ·  prokuristé, pokud se jejich příjem z činnosti prokuristy považuje za příjem ze závislé                       činnosti podle zákona o daních z příjmů,                    ·  členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech                       odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem                       ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů.                      Základní povinnosti zaměstnavatele v nemocenském pojištění jsou obdobné jako jeho                povinnosti ve zdravotním pojištění a zahrnují:                      ·  oznamovací povinnost,                    ·  evidenční povinnost,                    ·  povinnosti spojené s poskytováním dávek nemocenského pojištění zaměstnancům,                    ·  povinnost platit pojistné na nemocenské pojištění zaměstnanců.                       V souvislosti s povinností platit pojistné na nemocenské pojištění za své zaměstnance se                projevuje jediná odlišnost v postavení zaměstnavatele, který je malým a středním podnikem,                od postavení zaměstnavatele většího. Malým a středním podnikem se rozumí zaměstnavatel, u                něhož  je  v měsíčním  období  zaměstnáno  v průměru  méně  než  26  zaměstnanců  (průměrný                počet zaměstnanců se stanoví podle ustanovení  § 7 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb.). Malý                nebo střední zaměstnavatel si v takovém případě pro celý kalendářní rok může zvolit odlišnou                (vyšší)  sazbu  pojistného  na  nemocenské  pojištění,  což  má  potom  za  následek  možnost                odčítání  určité  části  zaplacené  náhrady  mzdy  za  dočasnou  pracovní  neschopnost  svých                zaměstnanců.                 2.3   ZAMĚSTNAVATEL A DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ                      Důchodové  pojištění  je  posledním  z pojistných  systémů,  kterou  jsou  zahrnovány  do                sociálního  pojištění.  Účelem  důchodového  pojištění  je  zabezpečit  pojištěnce  při                dlouhodobých  sociálních  událostech,  které  jim  brání  získávat  prostředky  k obživě  (stáří,                invalidita),  a  dále  je  sem  zahrnováno  i  zajištění  pozůstalých  při  ztráta  živitele. 164                Z důchodového pojištění jsou poskytovány následující důchody:                     ·  starobní důchod,                    ·  invalidní důchod ve 3 stupních,                    ·  vdovský a vdovecký důchod,                    ·  sirotčí důchod.                        Důchodové pojištění je upraveno zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve                znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 155/1995 Sb.“); organizační a realizační otázky                jsou upraveny v zákoně č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve                znění  pozdějších  předpisů  (dále  jen  „zákon  č.  582/1991  Sb.“)  a  konečně  financování                důchodového  pojištění  je  upraveno  v zákoně  č.  589/1992  Sb.,  o  pojistném  na  sociální                zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „zákon č. 589/1992 Sb.“).                  164                    Blíže  k vymezení  účelu  a  charakteristiky  důchodového  pojištění  viz  Tröster,  P.  a  kol.  Právo  sociálního                zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, ISBN 978-80-7400-322-6, s. 202                a násl.                                                             178","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                        Zaměstnavatelem  se  podle  ustanovení  §  35a  zákona  č.  582/1991  Sb.  rozumí  fyzická                nebo právnická osoba, která zaměstnává jiné fyzické osoby ve vztahu, který zakládá účast na                důchodovém  pojištění.  Pro  účely  důchodového  pojištění  se  nerozlišuje  malý  a  střední                zaměstnavatel, povinnosti zaměstnavatelů jsou stejné bez ohledu na jejich velikost.                        Zaměstnancem  se  pro  naše  účely  bude  zejména  rozumět  (ustanovení  §  5  odst.  1  a  2                zákona č. 155/1995 Sb.):                      ·  zaměstnanec v pracovním poměru za podmínek ustanovení § 6,                    ·  zaměstnanec na základě dohody o pracovní činnosti za podmínek ustanovení § 6,                    ·  zaměstnanec na základě dohody o provedení práce za podmínek ustanovení § 7a,                    ·  zaměstnanec v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,                    ·  společník a jednatel společnosti s ručením omezeným, jestliže mimo pracovněprávní                       vztah vykonávají pro společnost práci a jsou za ni odměňováni,                    ·  komanditista  komanditní  společnosti,  jestliže  mimo  pracovněprávní  vztah  vykonává                       pro společnost práci a je za ni odměňován,                    ·  prokuristé, pokud se jejich příjem z činnosti prokuristy považuje za příjem ze závislé                       činnosti podle zákona o daních z příjmů,                    ·  členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech                       odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem                       ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů.                       Uvedení zaměstnanci však budou účastni důchodového pojištění jen za podmínky, že                pojištěná  činnost  byla  takového  rozsahu,  že  zakládala  účast  i  na  nemocenském  pojištění                (ustanovení § 8 zákona č. 155/1995 Sb.).                       Základní povinnosti zaměstnavatele v důchodovém pojištění jsou upraveny v zákoně č.                582/1991 Sb. a v zákoně č. 589/1992 Sb. a zahrnují:                     ·  evidenční a předkládací povinnost,                    ·  ohlašovací povinnost,                    ·  povinnost platit pojistné na důchodové pojištění zaměstnanců.                  3  ZAMĚSTNAVATEL JAKO OSOBA SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ                    ČINNÁ                      Zaměstnavatel,  který  je  fyzická  osoba  a  v sociálním  pojištění  vystupuje  jako  osoba                samostatně výdělečně činná, není zatížen jen povinnostmi týkajícími se sociálního pojištění                jeho zaměstnanců, ale také povinnostmi, které se vážou k jeho vlastnímu zajištění pro případ                sociálních událostí, krytých sociálním pojištěním.                         Zaměstnavatel jako osoba samostatně výdělečně činná tak vystupuje jako pojištěnec                ve veřejném zdravotním pojištění s povinností platit za sebe pojistné. Povinnost platit pojistné                na veřejné zdravotní pojištění vzniká zaměstnavateli – osobě samostatně výdělečně činné se                zahájením  této  činnosti  a  trvá,  pokud  trvá  samostatná  výdělečná  činnost  (s  dílčími                výjimkami).                         Zaměstnavatel – osoba samostatně výdělečně činná má možnost stát se pojištěncem                v nemocenském  pojištění.  Účast  na  nemocenském  pojištění  je  pro  osoby  samostatně                                                                179","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                  výdělečně  činné  dobrovolná.  Pokud  se  osoba  samostatně  výdělečně  činná  přihlásí                k nemocenskému pojištění, má samozřejmě povinnost platit na toto pojištění také pojistné.                         Zaměstnavatel  –  osoba  samostatně  výdělečně  činná  je  rovněž  pojištěncem                důchodového  pojištění,  a  to  vždy,  pokud  její  samostatná  výdělečná  činnost  má  povahu                činnosti  hlavní,  případně  pokud  při  vedlejší  samostatné  výdělečné  činnosti  dosáhne  určité                hranice příjmů ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jejich                dosažení, udržení a zajištění. 165  Pojištěncem se zaměstnavatel – osoba samostatně výdělečně                činná může stát i tehdy, jestliže při vedlejší samostatné výdělečné činnosti sice nedosahuje                stanovené  hranice  příjmů  po  odpočtu  výdajů,  ale  k důchodovému  pojištění  se  dobrovolně                přihlásí. 166  Při účastni zaměstnavatele – osoby samostatně výdělečně činné mu samozřejmě                vzniká povinnost platit pojistné na důchodové pojištění spolu s příspěvkem na státní politiku                zaměstnanosti.                 ZÁVĚR                      Ze  stručného  vymezení  povinností  zaměstnavatele  –  malého  a  středního  podniku  –                v sociálním  pojištění  zaměstnanců  i  v sociálním  pojištění  sebe  samotného,  je-li  fyzickou                osobou  samostatně  výdělečně  činnou,  lze  vyvodit,  že  tato  situace  výrazně  ovlivňuje  jeho                náklady  na  zajištění  výrobního  procesu  a  tím  i  jeho  postavení  v konkurenčním  prostředí                současného světa. Je proto třeba – podle mého názoru – těmto otázkám věnovat dostatečnou                pozornost,  aby  si  zaměstnavatelé  byli  vědomi  uvedeného  zatížení  a  počítali  s ním  při                plánování a rozvahách svého dalšího rozvoje.                  LITERATURA                [1]  Gregorová, Z., Galvas. M. Sociální zabezpečení. Brno: Doplněk, 2000, ISBN 80-7239-                    176-3, 280 s.                  [2]  Edice ÚZ. Ostrava: Nakladatelství Sagit, a.s. ISBN 978-80-7208-966-6                 [3]  Chvátalová,  I. a kol. Právo sociálního zabezpečení v České republice a  Evropské unii.                    Plzeň: Aleš Čeněk, 2012, ISBN 978-80-7380-374-2, 290 s.                  [4]  Macková, Z. Právo sociálneho zabezpečenia. Osobitná časť. Poistný systém v Slovenskej                    republike s príkladmi. Šamorín: Heuréka, 2012, ISBN 978-80-89122-77-6, 420 s.                  [5]  Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání.                    Praha: C. H. Beck, 2010, ISBN 978-80-7400-322-6, 379 s.                             165                   Pojem hlavní a vedlejší samostatná výdělečná činnost je vymezen v ustanovení § 9 zákona č. 155/1995 Sb.                166                   V roce 2013 činí hranice pro určení hlavní nebo vedlejší samostatné výdělečné činnosti částku rovnající se                2,4násobku  částky,  která  se  stanoví  jako  součin  všeobecného  vyměřovacího  základu  (§  17  odst.  2  zákona  č.                155/1995 Sb.) za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na                pojištění,  a  přepočítacího  koeficientu  (§  17  odst.  4  citovaného  zákona)  pro  úpravu  tohoto  všeobecného                vyměřovacího základu, tj. 62.120,- Kč.                                                             180","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                                                   STAVEBNÍ PRÁVO                                              CONSTRUCTION LAW                                                                  167                                                      Petr Kostík                 1  STAVEBNÍ PRÁVO                         ·  Stavební  právo  vychází  ze  zákona  č.  183/2006  Sb.  o  územním  plánování  a                             stavebním řádu (stavební zákon)                         ·  Nejdůležitějším pojmem lze zařadit stavbu, již se rozumí veškerá stavební díla                         ·  Stavební  pozemek  je  pozemek,  jeho  část  nebo  soubor  pozemků,  vymezený  a                             určený k umístění stavby                         ·  Stavebníkem se rozumí osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení                             nebo ohlašuje provedení stavby                2  ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ                         ·  Územním řízením je rozhodovací proces správního orgánu, jehož výsledkem je                             rozhodnutí o využití území                         ·  Podkladem pro vydání rozhodnutí je zejména územně plánovací dokumentace                         ·  Žádost obsahuje vedle identifikace žadatele také základní údaje o požadovaném                             záměru                         ·  Účastníky územního řízení jsou žadatel a obec                         ·  Obec uplatňuje námitky k ochraně zájmů obce a zájmů občanů obce                         ·  Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení a nařídí ústní jednání, a je-li to                             účelné, spojí jej s ohledáním na místě samém                         ·  Upustí-li  stavební  úřad  od  ústního  jednání,  mohou  účastníci  řízení  uplatnit                             námitky včetně dotčených orgánů státní správy do patnácti dnů                         ·  Stavební úřad se snaží v řízení vést účastníky k dohodě o námitkách                         ·  Pokud  záměr  vyhoví  zákonem  požadovaným  kritériím,  vydá  stavební  úřad                             územní rozhodnutí                         ·  S výjimkou územního rozhodnutí o ochranném pásmu platí územní rozhodnutí                             dva roky                         ·  Stavební zákon zná též zjednodušené územní řízení                         ·  Územní  řízení  může  být  nahrazeno  územním  souhlasem  nebo  veřejnoprávní                             smlouvou, řízení může být spojeno se stavebním řízením                3  STAVEBNÍ ŘÍZENÍ                          ·  Stavební  řízení  se  zahajuje  na  žádost  stavebníka,  jejíž  součástí  je  zejména                             projektová dokumentace                         ·  Některé  stavby,  terénní  úpravy  a  zařízení  nevyžadují  stavební  povolení  ani                             ohlášení                         ·  U staveb vyžadujících stavební povolení úřad přezkoumá, zda žádost obsahuje                             zákonem  předepsané  náležitosti  a  přílohy,  tedy  projektovou  dokumentaci  v                             souladu s územně plánovací dokumentací, je úplná a přehledná                         ·  V  případě  zjištění  nedostatků  vyzve  stavební  úřad  k  jejich  doplnění  a  řízení                             přeruší                         ·  Dotčené  orgány  a  účastníci  řízení  jsou  povinni  nejpozději  při  ústním  jednání                             uplatnit svá závazná stanoviska a námitky                    167                   Mgr. Petr Kostík, www.khkjm.cz, sekretariat@khkjm.cz                                                            181","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                  M00200                           ·  Ve stavebním povolení se stanoví podmínky pro provedení stavby a pokud je                             třeba, i pro její užívání                         ·  Stavební  úřad  též  může  stanovit,  které  fáze  stavby  mu  stavebník  oznámí  za                             účelem provedení kontrolních prohlídek stavby                         ·  Stavební povolení lze nahradit jednak veřejnoprávní smlouvou uzavřenou mezi                             stavebním  úřadem  a  stavebníkem,  jednak  oznámením  stavebního  záměru  s                             certifikátem autorizovaného inspektora                4  UŽÍVÁNÍ, ÚDRŽBA A ODSTRAŇOVÁNÍ STAVEB                         ·  Dokončenou stavbu, popř. část stavby schopnou samostatného užívání lze užívat                             na základě oznámení stavebnímu úřadu                         ·  Oznámení stavebníka o záměru započít s užíváním stavby je nezbytné učinit 30                             dnů předem                         ·  Kolaudační souhlas vydává  na žádost stavebníka příslušný stavební úřad                         ·  Závěrečná  kontrolní  prohlídka  stavby  musí  být  vykonána  do  60  dnů  ode  dne                             doručení žádosti                         ·  Není-li stavba řádně udržována, může stavební úřad vlastníkovi stavby  nařídit                             zjednání nápravy                         ·  Staveb. zákon stanoví povinnost ohlášení při odstranění stavby                                                                                                                 182","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                            ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ                                            COMMERCIAL BUSINESS                                                                  168                                                      Petr Kostík                 1  ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ                         ·  Živnostenské podnikání se odvíjí v ČR od živnostenského zákona č. 455/1991                             Sb.                         ·  Dalším významným zákonem je Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb.                         ·  U stavebních firem se  nejčastěji využívá společností s ručením omezeným                             (s.r.o.)                         ·  Základní kapitál je tvořen vklady společníků a tito společníci ručí za závazky                             společnosti                         ·  s.r.o. může být založena jednou osobou                         ·  Společnici ručí společně a nerozdílně                         ·  Výše základního kapitálu společnosti musí činit alespoň 200 000 Kč.                2  SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM                         ·  Výše vkladu společníka musí činit alespoň 20 000 Kč                         ·  Společenská smlouva musí obsahovat alespoň:                             a.  Firmu a sídlo společnosti                             b.  Určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo                                 jména a bydliště fyzické osoby                             c.  Předmět podnikání (činnosti                             d.  Výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a                                 lhůty splácení vkladu                             e.  Jména  a  bydliště  prvních  jednatelů  společnosti  a  způsob,  jakým  jednají                                 jménem společnosti                             f.  Jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje                             g.  Určení správce vkladu                             h.  Jiné údaje, které vyžaduje tento zákon                3  ZÁSADY PODNIKÁNÍ                         ·  § 2 – Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem,                             na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku.                         ·  Zákon  vymezuje  také  činnosti,  které  živností  podle  zákona  č.  455/1991  Sb.                             nejsou                3.1   VŠEOBECNÉ PODMÍNKY                         ·  Dosažení věku 18ti let                         ·  Způsobilost k právním úkonům                         ·  Bezúhonnost                3.2   ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY                         ·  Odborná nebo jiná způsobilost                         ·  Praxe v oboru nebo v příbuzném oboru                         ·  Za  příbuzné  obory  se  považují  obory,  které  užívají  stejných  nebo  podobných                             pracovních postupů a odborných znalostí                         ·  Odbornou  způsobilost  může  občan  ČR  nebo  jiného  státu  EU  prokázat  též                             doklady o odborné kvalifikaci                   168                   Mgr. Petr Kostík, www.khkjm.cz, sekretariat@khkjm.cz                                                            183","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  3.3   ROZDĚLENÍ ŽIVNOSTÍ                         A.  Ohlašovací                         B.  Koncesované                       Ad A) Živnostenské oprávnění vzniká dnem ohlášení                      Ad  B)  Koncesované  živnostenské  oprávnění  vzniká  dnem  nabytí  právní  moci,                      rozhodnutím o udělení koncese                          ·  Provozování  živností  může  být  realizováno  i  prostřednictvím  odpovědného                             zástupce                4  PROVOZOVNY                         ·  Za provozovnu se považuje i automat nebo obdobné zařízení                         ·  Živnost může být provozována ve více provozovnách                         ·  V bytě může provozovnu provozovat podnikatel jen se souhlasem vlastníka                         ·  Pro každou provozovnu musí být ustanovena osoba odpovědná                5  DRUHY ŽIVNOSTÍ                         ·  Ohlašovací živnosti jsou                         A.  Živnosti řemeslné                         B.  Živnosti vázané                         C.  Živnosti volné                          ·  Ad A) Jsou živnosti uvedené v příloze č. 1 zákona                         ·  Odborná způsobilost se prokazuje dokladem:                             a)  O řádném ukončení středního vzdělání, výuční list v příslušném oboru                             b)  O  řádném  ukončení  středního  vzdělání  s  maturitní  zkouškou  v  příslušném                                 oboru                             c)  O řádném ukončení vyššího vzdělání v příbuzném oboru                             d)  O řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušném oboru                             e)  Uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem                             f)  Ověření nebo uznání dosažené úpravy kvalifikace pro příslušný obor                         ·  Doklady  prokazující  odbornou  způsobilost  mohou  být  nahrazeny                             následujícími doklady                             a)  Řádné ukončení středního vzdělání s výučním listem v příbuzném oboru a                                 dokladem o jednoroční praxi v oboru                             b)  Řádné  ukončení  studia  s  maturitou  v  příbuzném  oboru  a  dokladem                                 jednoroční praxe v oboru                             c)  Druhy živností                             d)  Řádném  ukončení  vyššího  odborného  vzdělání  v  příbuzném  oboru  a                                 jednoroční praxe v oboru                             e)  Řádném  ukončení  vysokoškolského  vzdělání  v  příbuzné  oblasti  studijních                                 programů                             f)  Řádném ukončení rekvalifikace pro příslušnou pracovní činnost                             g)  Vykonání šestileté praxe v oboru                          ·  Ad  B)  Odborná  způsobilost  pro  vázané  živnosti  je  stanovena  přílohou  č.  2  k                             tomuto zákonu nebo je upravena zvláštním právním předpisem uvedeným v této                             příloze                                                                184","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                           ·  Ad  C)  Pro  tuto  živnost  zákon  nevyžaduje  prokazování  odborné  ani  jiné                             způsobilosti                         ·  Přehled živností volných je uveden v příloze č. 4                5.1   ŽIVNOSTI KONCESOVANÉ                         ·  Živnosti koncesované jsou živnosti uvedené v příloze č. 3                         ·  Živnostenský  úřad  stanoví  nebo  změní  podnikateli  podmínky  provozování                             živnosti  na  základě  tohoto  zákona  a  nebo  na  základě  zvláštních  právních                             předpisů                6  POVINNOSTI PODNIKATELE                         ·  Podnikatel je povinen viditelně označit obchodní firmu                         ·  Podnikatel  odpovídá  za  to,  že  jeho  zaměstnanci  prokázali  splnění  podmínky                             bezúhonnosti                         ·  Přerušení provozování živnosti                         ·  Pokračování v provozování živnosti                         ·  Podnikatel  je  povinen  ohlásit  i  každou  změnu  adresy  po  dobu  4  let  ode  dne                             ukončení činnosti v provozovně                7  ROZSAH OPRÁVNĚNÍ                         ·  Při obchodní činnosti je oprávněn:                             a)  Pronajímat zboží                             b)  Zprostředkovat koupi a prodej zboží                             c)  Provádět na zboží drobné změny                             d)  Provádět montáž zboží dodaného zákazníkovi                             e)  Provádět výměnu vadných součástí u dodaného zboží                         ·  Podnikatel má dále právo:                             a)  Nakupovat zboží za účelem dalšího prodeje                             b)  Vyrábět a potiskovat obaly, etikety                8  VZNIK, ZMĚNA A ZÁNIK ŽIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ                8.1   OHLAŠOVÁNÍ ŽIVNOSTI FYZICKOU OSOBOU                         ·  v ohlášení je nutné uvést:                             a)  Jméno a příjmení, státní občanství, bydliště, datum a místo narození                             b)  U odpovědného zástupce údaje uvedené dle a)                             c)  Předmět podnikání s vymezením, příp. další údaje                             d)  Identifikační číslo, bylo-li přiděleno                             e)  Provozovnu  nebo  provozovny,  ve  kterých  bude  živnost  zahájena                                 bezprostředně po vzniku oprávnění                8.2   OHLAŠOVÁNÍ ŽIVNOSTI PRÁVNICKOU OSOBOU                         ·  V ohlášení uvede obchodní firmu nebo název, sídlo a další podobné informace                             jako fyzická osoba                         ·  Ohlašovatel  je  povinen  vymezit  předmět  podnikání  přesně  podle  názvu  oboru                             činnosti uvedených v příloze č. 4, 1 a 2                8.3   FYZICKÁ OSOBA MŮŽE:                         ·  Společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském úřadu:                             a)  Podat přihlášku k daňové registraci nebo příslušné oznámení                             b)  Oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti                             c)  Podat přihlášku k důchodovému pojištění                             d)  Podat přihlášku k nemocenskému pojištění                             e)  Oznámit vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení                             f)  Podat oznámení podle zákona o veřejném zdravotním pojištění                                                             185","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                  8.4   PRÁVNICKÁ OSOBA MŮŽE:                             a)  Podat přihlášku k daňové registraci, nebo příslušné oznámení                             b)  Oznámit vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení                         ·  Údaje podle předchozích odstavců živnostenský úřad předá příslušným orgánům                             do pěti pracovních dnů, tato lhůta začíná běžet ode dne vzniku živnostenského                             oprávnění                8.5   ZÁNIK ŽIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ:                             a)  Smrtí podnikatele, nepokračují-li v živnosti dědicové, správce dědictví nebo                                 insolvenční správce                             b)  Uplynutím doby, pokud oprávnění bylo na dobu určitou                             c)  Stanoví-li tak zvláštní právní předpis                             d)  Rozhodnutím živnostenského úřadu                                    o  Živnostenský úřad zruší oprávnění:                              a.  Podnikatel  již  nesplňuje  podmínky,  které  jsou  uvedeny  v  živnostenském                                  oprávnění                              b.  Nastanou překážky v odborné části                              c.  Zápis do živnostenského rejstříku byl proveden v rozporu se zákonem                9  ŽIVNOSTENSKÝ REJSTŘÍK                         ·  Živnostenský  rejstřík  je  informační  systém  veřejné  správy,  jehož  správcem  je                             živnostenský úřad ČR a provozovateli jsou obecní živnostenské úřady v rozsahu                             zákona                         ·  Živnostenský  úřad  ČR  do  tohoto  systému  zapisuje  další  údaje  statistického  a                             evidenčního charakteru                10 ŽIVNOSTENSKÁ KONTROLA A SPRÁVNÍ DELIKTY                         ·  Kontrolní činnost vykonávají zaměstnanci živnostenských úřadů                         ·  Ke  kontrole  mohou  být  přizváni  zástupci  i  dalších  orgánů  a  osob  určených                             zvláštními právními předpisy                         ·  Živnostenská  kontrola  se  řídí  zvláštním  zákonem  č.  552/1991  Sb.  o  státní                             kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.                         ·  Podnikatel je oprávněn přizvat v průběhu kontroly jím zvolenou 3. osobu                         ·  V  rozhodnutí  stanoví  živnostenský  úřad  k  odstranění  nedostatků  přiměřenou                             lhůtu                         ·  Proti rozhodnutí je možno podat odvolání do patnácti dnů                         ·  Odvolání nemá odkladné účinky                10.1   SOUČINNOST ORGÁNU STÁTNÍ SPRÁVY:                         ·  Orgány  při  kontrole  navzájem  spolupracují,  zasílají  opisy  rozhodnutí,  kterým                             bylo rozhodnuto o závažném porušení zvláštních předpisů podnikatele                10.2   MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST:                         ·  Podání podle tohoto zákona lze učinit u kteréhokoliv obecního živnostenského                             úřadu                                                                           186","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                       NÁRODNÍ SOUSTAVA KVALIFIKACÍ A NÁRODNÍ SOUSTAVA                                                      POVOLÁNÍ                   NATIONAL QUALIFICATIONS AND NATIONAL OCCUPATIONS                                                        SYSTEM                                                      Petr Kostík 169                                                                                        169                   Mgr. Petr Kostík, www.khkjm.cz, sekretariat@khkjm.cz                                                            187","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                                                                                                                  188","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                                                                                                                  189","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                                                                                                                  190","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                                                                                                                  191","Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech                  Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen                                   M00200                                                                                                                                                  192"];