var textForPages = ["","Všechna práva vyhrazena. Žádná část této elektronické knihy nesmí                    být reprodukována nebo šířena v papírové, elektronické či jiné podobě                    bez předchozího písemného souhlasu vykonavatele majetkových práv                    k dílu, kterého je možno kontaktovat na adrese – Nakladatelství                    Masarykovy univerzity, Žerotínovo náměstí 9, 601 77 Brno.","Bohuslav Binka                                   Environmentální                                 organizace v ČR                                                                     Masarykova univerzita                             Brno 2015","Tato publikace vznikla v rámci projektu OP VK s názvem „Inovací bakalářských studijních programů          k lepší zaměstnatelnosti“ s registračním číslem CZ.1.07/2.2.00/28.0238. Tento projekt je spolufinancován          Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Více informací k projektu naleznete zde:          http://www.fss.muni.cz/cz/site/struktura/projekty/inza.               Vědecká redakce MU / Scientific Editorial Board of Masaryk University:          prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc.          Ing. Radmila Droběnová, Ph.D.          Mgr. Michaela Hanousková          doc. Mgr. Jana Horáková, Ph.D.          doc. JUDr. Josef Kotásek, Ph.D.          Mgr. et Mgr. Oldřich Krpec, Ph.D.          prof. PhDr. Petr Macek, CSc.          PhDr. Alena Mizerová          doc. Ing. Petr Pirožek, Ph.D.          doc. RNDr. Lubomír Popelínský, Ph.D.          Mgr. David Povolný          Mgr. Kateřina Sedláčková, Ph.D.          prof. RNDr. David Trunec, CSc.          prof. MUDr. Anna Vašků, CSc.          prof. PhDr. Marie Vítková, CSc.          Mgr. Iva Zlatušková          doc. Mgr. Martin Zvonař, Ph.D.                         © 2015 Masarykova univerzita          Text © 2015 Bohuslav Binka          Foto © 2015 Nikola Fousková (foto na obálce)           ISBN 978-80-210-7816-1          ISBN 978-80-210-7815-4 (brož. vaz.)","Obsah             Obsah                               Úvodní slovo .....................................................................................................................................6             I. Hnutí DUHA...................................................................................................................................8           1. Hnutí DUHA – historický pohled  .........................................................................................................8           2. Vývoj organizační struktury Hnutí DUHA  ..........................................................................................30           3. Vývoj sebeprezentace Hnutí DUHA  ..................................................................................................37             II. NESEHNUTÍ ...............................................................................................................................42           1. Zmapování historie NESEHNUTÍ .......................................................................................................42           2. Historie NESEHNUTÍ – analytický pohled .........................................................................................59             III. Ideové základy Hnutí DUHA a NESEHNUTÍ a jejich vývoj ..................................60            Závěr ..................................................................................................................................................69             Použitá literatura ..........................................................................................................................70             O autorovi ........................................................................................................................................75                                                                                                                 5","Environmentální organizace v ČR            Úvodní slovo                        Následující studijní text má za cíl dosáhnout dvou na první pohled odlišných úkolů.                Prvním je určitá sonda do historie a faktografie dvou nejvýznamnějších českých          environmentálních hnutí. Taková sonda nejen dává určitou představu o specifičnosti          českého environmentálního hnutí v porovnání se světem, ale umožňuje i poznat a po-          chopit vzorce, které se ve vývoji těchto dvou hnutí objevovaly a objevují. Navíc, přes-          tože existuje hned několik kvalitních studií týkajících se českých environmentálních          organizací a hnutí – namátkou jmenujme studie A. Fagana,  O. Císaře,  M. Mareše                                                                     1                                                                                            3                                                                                2          či B. Binky  –, studijní text samostatně mapující přístupnou formou vývoj vybraných                    4          nejdůležitějších organizací dostupný stále není.                Druhým je pokus identifikovat základní ideové zdroje dvou českých environmen-          tálních hnutí po roce 1989. V této části naší studijní pomůcky půjde o analýzu kon-          ceptů, které výrazným způsobem ovlivnily hlavní představitele (hybatele) nejvýznam-          nějších zelených hnutí. Ať již jde o spojení jmen jako E. Goldsmith, A. Naess, H. Lib-          rová či J. Keller a Hnutí DUHA, či M. Bookchin, K. Warren a J. Keller a NESEHNUTÍ,          jedná se o důležitou součást vývoje těchto hnutí a znalost vlivu jednotlivých konceptů          je nutným předpokladem skutečné znalosti jejich vývoje.                Spojením obou cílů zároveň nepřímo odpovím na otázku, zda jsou, či nejsou          vybraná česká environmentální hnutí radikální a extremistická. Tato odpověď bude          vycházet z výzkumů týkajících se sebe-identifikace jednotlivých členů vybraných hnutí,          analýzy textů těchto hnutí a konečně výsledků několika společenskovědních výzkumů          orientovaných tímto směrem.                1)  Viz FAGAN, ADAM. Environment and Democracy in the Czech Republic. The Environmental Mo-          vement in the Transition Process. Vyd. 1. Cheltenham : Edward Elgar Publishing, 2004, s. 157–160.          2)  CÍSAŘ, ONDŘEJ. Politický aktivismus v České republice – Sociální hnutí a občanská společnost          v období transformace a evropeizace. Vyd. 1. Brno : CDK, 2008.          3)  MAREŠ, MIROSLAV. Ekoterorismus v České republice. REXTER [online]. 2004, roč. 4, č. 1. [cit.          2008-08-12]. Dostupné z WWW: http://www.rexter.cz/clanek.aspx?id=40.          4)  BINKA, BOHUSLAV. Zelený extremismus – Ideje a mentalita českých environmentálních hnutí.          Brno : Masarykova univerzita, 2008.            6","Úvodní slovo                    Dalším nepřímým cílem celého učebního textu je snaha vzbudit zájem nejenom           o české environmentální hnutí a organizace, ale také o kritické (či staršími slovy ana-           lytické) myšlení jako způsob vztahování se ke světu. V konečném důsledku totiž nejde           především o to, zda myslíme zeleně, modře či rudě, ale zda jsme schopni uvnitř vlast-           ního konceptu světa nacházet slabá místa a naopak si uvědomovat a oceňovat silná           místa konceptů, se kterými vnitřně (a třeba i hluboce) nesouhlasíme.                 Má-li akademický svět nějaký smysl, myslím, že se nachází v této kompetenci.                                                                                Bohuslav Binka                                                                                                                                                       7","Environmentální organizace v ČR            I. Hnutí DUHA                           1. Hnutí DUHA – historický pohled                                                                5               A. Počátky            Přesný den vzniku Hnutí DUHA není možné určit, nejpřesnější vymezení lze směřovat          k první půlce listopadu 1989, tedy do doby těsně před revoluční změnou a zhroucením          komunistického režimu. Ze tří zakládajících členů (Jakub Patočka, Jan Beránek, Petr          Pěta)  jsou v dalším vývoji hnutí důležití pouze dva, Patočka a Beránek, kteří vývoj               6          hnutí ovlivňují až do začátku nového tisíciletí, zatímco Petr Pěta odchází po přibližně          ročním  působení.  V  okamžiku  vzniku  hnutí  však  mají,  přinejmenším  Jan  Beránek          a Jakub Patočka, určitou „environmentální historii“ – nejprve spolupráci s Českým          svazem ochránců přírody a krajiny, později pokus vytvořit pobočku Dětí Země (ty vzni-          kají již v první půlce roku 1989).                První akce skupiny, jako příklad jmenujme vylepení protijaderného plakátu na          České ulici v Brně, happening proti výstavbě panelových domů, protest proti letišti          v Tuřanech,  se ještě neuskutečňují pod jménem Hnutí DUHA, ovšem po neúspěšné                      7          snaze stát se částí Dětí Země se skupina pojmenovává tímto jménem a záhy (v září          1990) je pod tímto jménem i registrována českým Ministerstvem vnitra.              5)  Následující text vychází z mé monografické studie Zelený extremismus. Viz BINKA, BOHUSLAV. Ze-          lený extremismus – Ideje a mentalita českých environmentálních hnutí. Brno : Masarykova univerzita,          2008. Doplňuji ji o další získané údaje, upravuji na potřebných místech strukturu a naopak pasáže, které          jsou pro učební text nevhodné, zkracuji či úplně odstraňuji. Věřím, že text se tak stává nejen čtivějším, ale          především přesnějším a obsahujícím i další významná fakta či údaje. Jedná se o doplnění jmen, přesnější          stanovení událostí a jejich časové návaznosti a další zpřesnění.          6)  Viz rozhovor se zakladatelem Hnutí DUHA Jakubem Patočkou.          7)  Viz totéž.            8","I. Hnutí DUHA                    V letech 1989–1991 se Hnutí DUHA formuje ve dvou základních směrech. Za           prvé je to směr veřejných akcí (nejčastěji happeningů), jejichž cílem je získat nové           členy a upozorňovat na závažné ekologické problémy (Hnutí DUHA v této době používá           téměř výhradně slova ekologické, ekolog, ekologie), za druhé příprava kanálů, kterými           by bylo možné ekologické poselství šířit (úvahy o periodiku, které později vyústí do           vzniku časopisu Poslední generace). Oba hlavní aktéři Patočka i Beránek přitom věří,           že nově vznikající státní moc bude automaticky pro-ekologická, což se ovšem, podle           jejich pozdějších vyjádření nepotvrdí.                 Mezi důležité akce v tomto období patří několik blokád osobní dopravy v Brně,           protest proti další těžbě ropy na Aljašce (s indiánskými motivy) a společné vysazení           lípy na Den Země 22. dubna 1990 na Velehradě s papežem Janem Pavlem II.                                                                                     8               B. Období hledání struktury a strategie, období silné,           nedogmatické radikality             K první zásadní změně ve vývoji hnutí (zatím ještě bez jakéhokoliv konfliktního mo-           mentu) dochází na přelomu roku 1991/1992. Z ad hoc připravovaných a uskutečňova-           ných akcí začínají postupně krystalizovat tematicky zaměřené proto-programy, které           později vytvoří jednu z koster celé organizace.                 Jako první a nejvýraznější se formuje téma. Jakub Patočka k tomu v Prvním va-           rování (nultém čísle Poslední generace) píše: „…za jeden z hlavních problémů, který           s orientací společnosti úzce souvisí, považujeme v Československu směr vývoje ener-           getiky, a tak je hlavní náplní naší práce energetická kampaň.“  Energetická kampaň je                                                                      9           postavena jednak na výrazném nesouhlasu s využíváním jaderné energie (konkrétním           projevem je například kampaň proti výstavbě meziskladu jaderného paliva v Dukova-           nech a od konce roku 1992 také proti dostavbě jaderné elektrárny Temelín – JETE).           Dalším sub-tématem se stal boj proti zbourání severočeské obce Libkovice kvůli těžbě           uhlí. Vzhledem k tomu, že se jednalo o silně politická témata, DUHA se, zpočátku ne-           záměrně, stala politickým hráčem. Na těchto tématech spojených s energeticko-ekolo-           gickými problémy také DUHA poprvé vešla do povědomí široké veřejnosti.                 Ještě v roce 1991 vznikají pobočky v Praze a Olomouci. Pražská pobočka se nej-           prve orientuje směrem ke globálním problémům a politickým nástrojům řešení krize –             8)  Viz PATOČKA, JAKUB. Duha deset let na cestě: lidé a křižovatky. Sedmá generace, 1999, roč. 8,           č. 10, s. 15–23. ISSN 1212-0499.           9)  Viz PATOČKA, JAKUB. Úvodník. Poslední generace: První varování, 1991, roč. 0, č. 0, s. 1–2. ISSN           1212-0499.                                                                                              9","Environmentální organizace v ČR             obojí je spojené se zakladatelkou a první pražskou aktivistkou Neelou Heyerovskou –,          ovšem protože tato hnutí záhy opouští (kvůli studijním preferencím a působení v In-          dii),  začíná  fungování  pražské  pobočky  výrazněji  ovlivňovat  Ondřej  Simon,  Robert          Laža, Slávka Dargocká  a Vojtěch Kotecký (ten se v pobočce objevuje v roce 1992).                                10          Tito lidé vnášejí do aktivit Hnutí DUHA témata jako samozásobitelství (ještě ne pod          tímto jménem – především Ondřej Simon), těžba nerostných surovin (Vojtěch Ko-          tecký) či energetika (Robert Laža). Všichni budou v DUZE působit minimálně několik          let a výrazně ovlivní její podobu. Vojtěch Kotecký se dokonce později stane na několik          let jejím programovým ředitelem.                Ke konci roku 1992 vedla DUHA, kromě výše uvedené energetické kampaně (ve-          doucím Jan Beránek), ještě kampaň Pralesy vedenou Petrem Jelínkem a kampaň Ozón          vedenou Danem Vondroušem. Koncem roku 1992 už kromě pražské a olomoucké po-          bočky fungují i pobočky v Českých Budějovicích (Bohuslav Binka, Dan Rosecký) a na          Broumovsku (Jiří Malík).                                   11                Právě od roku 1992 se výrazným způsobem formují ideové základy Hnutí DUHA.          Jejich pestrost je z dnešního pohledu až překvapující. Někteří příslušníci hnutí vyzná-          vali ekocentristicko-ekologistická východiska (Jakub Patočka),  jiní tíhli spíše k so-                                                                       12          ciálně ekologickým konceptům (Bohuslav Binka, Zdeněk Tesař, Milan Štefanec, Ka-          rel Dolejší),  další vyznávali hlubinnou ekologii (dva příslušníci pobočky Olomouc),                     13          mnozí neměli žádné vyhraněné stanovisko.  Přes tuto různorodost však existují my-                                                    14          šlenky  vyznávané  napříč  celým  hnutím.  Je  to  vzrůstající  přesvědčení,  že  problémy          životního prostředí nejsou řešitelné tehdejším politickým a ekonomickým systémem          a že zásadní společenské změny jsou nevyhnutelné. Z tohoto hlediska můžeme Hnutí          DUHA v tomto období považovat za radikální organizaci. Není však organizací dog-          matickou – tomu brání jednak šíře východisek jednotlivých členů (radikální ekocen-          trikové, sociální ekologové, vyznavači slabého antropocentrismu, hlubinní ekologové),          jednak silná otevřenost organizace směrem k většinové společnosti. O skutečnosti, že          DUHA je v tomto období argumentativně radikální organizací, svědčí i první čísla ča-          sopisu Poslední generace.                Proti této ideové různosti (a možná jako její nepřímý důsledek) však ve stejném          čase postupně krystalizuje hierarchická a vnitřně nedemokratická struktura hnutí. Pů-          vodní idea „rady starších“ se mění v nevolený nadřazený orgán hnutí – Radu Hnutí            10)  Slávka Dargocká se významně podílela na ozónové kampani (viz dále).          11)  Podrobněji o vnitřním organizačním členění v samostatné části.          12)  Silně na J. Patočku působily ideje radikálně ekocentristického ekologisty Edwarda Goldsmitha. Viz          rozhovor se zakladatelem Hnutí DUHA Jakubem Patočkou.          13)  Viz rozhovor s představitelem pobočky České Budějovice Zdeňkem Tesařem.          14)  Viz např. rozhovor s Milanem Štefancem z 18. září 2008.            10","I. Hnutí DUHA              DUHA, kde o přijímání nových členů Rady rozhodují členové stávající, kteří nepro-           cházejí zpětnou vazbou voleb či skládání účtů. To je Radou Hnutí DUHA zdůvodněno           potřebou ochrany před infiltrací provokatérů do vedoucích orgánů a jiným než politic-           kým charakterem hnutí. Tento nedemokratický charakter rozhodování v DUZE vydrží           až do počátku nového tisíciletí (definitivně mizí v roce 2003) – viz dále.                                                                                15                 Ještě v prosinci roku 1992 vyšlo nulté číslo interního zpravodaje s názvem Du-           hové vnitro (později Vnitro), jeho prvními redaktory byli Jakub Patočka a Igor For-           gáč – záhy však přípravu přejímá Kateřina Petrášová a Ivana Braná (ta však práci na           zpravodaji na přelomu let 1993/1994 opouští). Zpravodaj vycházel přibližně v dvou-           týdenním intervalu a sloužil výhradně pro vnitřní komunikaci. Zprostředkovával in-           formace o vývoji všech kampaní, o činnosti místních skupin, o možnosti zapojení do           práce Hnutí DUHA, o proběhlých či připravovaných akcích. Již v roce 1994 se objevuje           další rubrika Duhový ventil, ve které získávají členové hnutí prostor pro vyjasňování           vnitřních nedorozumění či vyjádření vlastního názoru na práci DUHY nebo pro interní           diskuse o politických otázkách – například o vstupu České republiky do NATO. Du-           hový ventil tak v určitém slova smyslu nahrazuje nepřítomnost demokratické struk-           tury hnutí a postupně reflektuje nespokojenost s určitými kauzami či rozhodnutími.           Mezi první zaznamenané konflikty uvnitř hnutí patří pnutí v pražské pobočce mezi           Ondřejem Simonem a Robertem Lažou, spory o brněnskou pobočku či již zmíněné           spory o vstup do NATO.                 Od roku 1992 také vycházejí interní materiály určené pouze vybraným členům           organizace – tzv. Zápisy z jednání Rady Hnutí DUHA, Zápisy z Centra Hnutí DUHA,           Zápisy vybraných poboček Hnutí DUHA. Z nich je jasné, že Hnutí DUHA v tomto ob-           dobí provádí i akce, ke kterým se veřejně nehlásí: přelepování a ničení velkoplošných           billboardů (děje se tak v Brně a Českých Budějovicích), přemisťování materiálů u sta-           veniště JE Temelín, pokus o zničení výkladní skříně prodejce automobilů (Brno, pro-           dejce firmy Mitsubishi) apod.  Také toto podtrhuje radikální charakter Hnutí DUHA                                        16           v tomto období. DUHA však i tehdy odmítala použití jakéhokoliv násilí na lidech či           jiných živých tvorech.                     15)  Autor této studie je přesvědčen, že zakonzervování hnutí hierarchickou strukturou proběhlo ze stra-           ny zakladatelů a vedoucích představitelů právě z důvodu postupného zeslabování radikality členské zá-           kladny hnutí. Chtěl-li Jakub Patočka a další udržet Hnutí DUHA jako radikální hnutí, musel zabránit jeho           demokratizaci.           16)  Viz např. informace v Duhovém Vnitru, č. 3, či Zápis Rady Hnutí DUHA, č. 2. Potvrzeno v rozhovoru           s několika členy Hnutí DUHA.                                                                                             11","Environmentální organizace v ČR             C. Období dalšího posilování organizace, konfliktů s jinými zelenými          organizacemi a konfrontace s některými státními strukturami            Rok 1993 přináší především další výrazné posílení organizace a zvýšení jejího vlivu,          ovšem s tím logicky také větší interní i externí pnutí. Zatímco v Praze se první výraz-          nější názorový střet organizace urovnává přechodem Roberta Laži do jižních Čech (za-          kládá zde pobočku Český Krumlov) objevují se první náznaky konfliktů v Brně (kritika          některých členů s anarchistickými názory). Tato v pořadí již druhá krize hnutí  povede                                                                                    17          za tři roky k rozdělení Hnutí DUHA na dva subjekty (Hnutí DUHA a NESEHNUTÍ).          Další pobočky výrazně sílí (Praha, Olomouc, České Budějovice), ovšem většinou způ-          sobem připomínajícím sinusoidu. V Brně a Českých Budějovicích stále pokračují nele-          gální akce – zejména billboardový banditismus.                                                        18                Kromě vnitřních pnutí se komplikují i vztahy s jinými organizacemi – za zmínku          stojí především neúspěšný pokus Hnutí DUHA o sloučení s organizací Děti Země. Děti          Země toto sloučení na svém brněnském sjezdu odmítnou z důvodů jiného uspořádání          organizací (Děti Země demokratické, Hnutí DUHA hierarchické) a kvůli odlišné míře          radikality (Děti Země umírněná, Hnutí DUHA radikální). To vyvolá v DUZE reakci,          která končí v rozhodnutí „převzít“ Dětem Země aktivní členy, a oslabit tak konkurenci.          V květnu navíc DUHA oficiálně ukončuje spolupráci s Greenpeace Československo,          a to zejména kvůli neshodám na společných akcích, na kterých se podle DUHY Green-          peace nespravedlivě zviditelňuje. Poprvé tak vzniká univerzálně chápaná idea proni-          kání do jiných prostředí a „přetahování“ schopných lidí z jiných organizací. Definitivně          se navíc v tomto roce (léto–podzim 2003) prosadí myšlenka vnitřně uzavřené Rady          Hnutí DUHA určující strategii hnutí.                                              19                Z dlouhodobého hlediska je zásadní i 21. říjen 1993, kdy je Hnutí DUHA přijato          do mezinárodní organizace Přátelé Země (Friends of the Earth International), a to na          výročním setkání v Indonésii. Ačkoliv Přátelé Země nemají sílu Hnutí DUHA finančně          podporovat (na rozdíl od Greenpeace, které svoji českou pobočku dotovalo mnoho let),          znamená to významné mezinárodní kontakty a také možnost další spolupráce s ostat-          ními národními členy organizace (např. ve Velké Británii či Holandsku). DUHA tím          však znemožnila stát se členy Přátel Země Dětem Země. I to bylo příčinou určité ri-          vality. Toto přijetí DUZE pomohlo s vnitroorganizačním rozvojem (později umožnilo          DUZE také zapojení do mezinárodního capacity building projektu s názvem Growing             17)  Viz Zápis z jednání Rady Hnutí DUHA, Zima 1993, s. 2. Jedná se o „prohlubování propasti mezi Cen-          trem a ostatními lidmi z Brna“, část aktivistů poprvé vyjadřuje nesouhlas s nedemokratickou strukturou          hnutí. Viz již zmíněný zápis a rozhovor s Milanem Štefancem z 18. září 2008.          18)  Viz Zápis z jednání Rady Hnutí DUHA, Zima 1993, s. 3.          19)  Viz Zápis z jednání Rady Hnutí DUHA, Léto 1993, s. 2–5.           12","I. Hnutí DUHA              together),  a  napojením  na  Přátele  Země  v  dalších  (zejména  evropských)  zemích.           DUHA se hned zapojila do dvou mezinárodních programů: projekt Energie a projekt           Východ–Jih. Intenzivní kontakt byl navázán, jak bylo uvedeno již výše, s Přáteli Země           ve Velké Británii.                 V tomto období se DUHA se nezabývala jen čistě „ekologickými“ problémy, an-           gažovala se také ve společenských tématech, na které měli příznivci Hnutí poměrně           jednotný názor. To lze vystopovat v časopise Poslední generace. Šlo o různé válečné           konflikty,  zrušení  trestu  smrti  nebo  protievropský  postoj.   Výrazné  vystupování                                                                      20           v neekologických otázkách ovšem postupem času sláblo. 21                 V roce 1994 se část brněnské skupiny začala věnovat tématu práv zvířat a brzy           nato  se  zformovala  skupina  Za  práva  zvířat,  která  pořádala  mnoho  veřejných  akcí           a hap peningů zejména proti kožešinovém průmyslu. Tyto aktivity navazují na některé           náznaky z let 1992 a 1993, ovšem v prostředí výrazné podpory nově nastupujících členů           do brněnské skupiny Hnutí DUHA. Důraz se tak oproti předchozím letům násobně           zvětšuje. V té době se ve skupině začal angažovat Martin Ander, budoucí ředitel Centra.           Dne 1. prosince 1995 se v Brně konal pochod asi padesáti spoře oděných aktivistů včetně           anarchistů s heslem „Raději takto než v kožichu“ a s ukázkami klecí z kožešinových fa-           rem. Tento pochod znamená určitý předěl vývoje a spolu s předchozími blokádami firmy           Shell směřoval (zatím pouze potenciálně) k největšímu přelomu ve vývoji Hnutí DUHA.                 V tomto období (1993–1995) proti sobě začínají částečně působit dvě protikladné           tendence. Jednou je relativně úspěšný rozvoj hnutí a příliv nových členů (z nichž vět-           šina nevyznává ekologistické názory vedoucích představitelů), druhou snaha udržet zá-           kladní ideové koncepce hnutí beze změny. Obě tendence vyústí v zajímavý status quo,           kdy Hnutí DUHA nevytvoří ani radikální organizaci typu Earth First! (EF!), ani envi-           ronmentální organizaci typu Děti Země.                 Přibližme si pro podrobnější pohled nejvýznamnější kampaně tohoto období:              Kampaň proti výstavbě meziskladu vyhořelého paliva v Dukovanech             Kampaň byla spuštěna již 26. dubna 1992, v den výročí černobylské havárie. Byla zahá-           jena petice a proběhla velká demonstrace v Rouchovanech, nejbližší obci plánovaného           velkoskladu. Demonstrace se zúčastnilo přibližně 200 místních lidí a asi 30 aktivistů              20)  Tento protievropský postoj se později změnil. V době rozhodování o českém členství v EU DUHA           nedoporučovala jak hlasovat v referendu. Namísto toho zpracovala informační list argumentů pro a proti           vstupu do EU z hlediska životního prostředí a občanské společnosti.           21)  Viz např. rozhovor s Milanem Štefancem z 18. září 2008 či komparace časopisů Poslední generace           z roku 1993 a 1998.                                                                                             13","Environmentální organizace v ČR             DUHY. Na akci měl proslov Paxus Calta, aktivista informačního centra WISE,  který                                                                                      22          DUZE pomáhal s protijadernými aktivitami (Paxus Calta se později podílel i na většině          aktivit spojených s protesty proti JE Temelín a celkově výrazným způsobem ovlivnil          první fáze vývoje Hnutí DUHA). Na úvod akce byla přichystána inscenace výbuchu          jaderné elektrárny, ta se ale nezdařila. Rozbuška zapálila suchou trávu, takže místo          ohňostroje, který měl zachvátit maketu jaderné elektrárny, se hasila tráva. Do akce se          zapojily i děti, které dostaly za úkol namalovat obrázky vyjadřující jejich vztah k ja-          derným elektrárnám.  Obrázky byly umístěny na 50 cedulích, které lemovaly průvod.                               23          Mezi několika přichystanými zastaveními vynikalo zastavení u rybníčku, na jehož hla-          dině pluly na matracích kostry.  Pochod uzavírala scéna s volně pohozenými dýma-                                         24          jícími barely znázorňujícími možnou závěrečnou fázi provozu meziskladu. Šlo patrně          o nejsložitější happening v historii DUHY.                DUHA se snažila přesvědčit proti meziskladu většinu okolních obcí, spolupra-          covala s místními obyvateli a spoluorganizovala i jejich odpor. Důležitou linkou kam-          paně byla účast ve správních řízeních týkajících se povolení meziskladu.  Kampaň                                                                                  25          však nebyla úspěšná, sklad postaven byl.                                                 26                V této kampani DUHA poprvé přistoupila k zaměstnání svého člena a přestala          fungovat jako striktně dobrovolnická organizace. Prvním zaměstnancem se stal Jiří          Dohnal (přezdívkou Georgie), hudebník. Ten v DUZE působil přibližně tři roky, po          kterých odjíždí do Indie v souvislosti se svým koníčkem – hrou na sitár. Na tuto jednu          z prvních kampaní navazují dodnes trvající aktivity DUHY proti úložištím jaderného          odpadu.              Kampaň proti dostavbě jaderné elektrárny Temelín,          zkráceně Temelínská kampaň            Počátek projektu jaderné elektrárny Temelín se datuje do roku 1981, kdy tehdejší Čes-          koslovensko a Sovětský svaz uzavřely dohodu o vybudování čtyř jaderných bloků v již-          ních Čechách, v blízkosti města Týn nad Vltavou. Na plánech se začalo pracovat v roce            22)  Zkratka organizace World Information Service on Energy.          23)  Využívání dětí při demonstracích či jiných přímých akcích svědčí podle mého názoru o silných tme-          lících silách uvnitř organizace a vysoké míře aktivismu.          24)  Zdá se, že se DUHA inspirovala podobnými akcemi Greenpeace mimo Českou republiku. Toto tvrze-          ní však nelze prokázat.          25)  Také tento fakt zaslouží naši pozornost – Hnutí DUHA, na rozdíl od organizace EF!, od počátku spo-          lupracovalo s dotčenými místními obyvateli. S vysokou pravděpodobností i tento fakt působil proti další          radikalizaci hnutí.          26)  Po sedmi letech Ústavní soud rozhodl, že DUHA byla ve správních řízeních krácena na svých právech.            14","I. Hnutí DUHA              1984 a v roce 1986 byly zahájeny přípravné práce. Po pádu komunistického režimu           bylo rozhodnuto, že výstavba třetího a čtvrtého bloku bude zastavena. Proti dokončení           prvního a druhého bloku se hned na počátku 90. let postavili některé české zelené or-           ganizace a hnutí, často ve spolupráci s rakouskými nevládními organizacemi. 27                 Zpočátku měly důležité slovo v protitemelínské kampani organizace Greenpeace           (angažovali se především Jan Piňos, pozdější člen Hnutí DUHA, a Petr Hlobil, pozdější           člen Dětí Země) a Děti Země, později hrála hlavní roli DUHA.                 K prvním akcím kampaně došlo v létě roku 1992, kdy aktivisté z Dětí Země ně-           kolikrát na kratší dobu zablokovali hlavní bránu staveniště.  DUHA se začala tématu                                                                     28           naplno věnovat na konci roku 1992. V prosinci vydala zprávu Proč je třeba zastavit           JE Temelín: historie, fakta a souvislosti projektu jaderné elektrárny Temelín. Ta se           argumentačně soustředila nejen na environmentální argumenty, ale také na politické           (zejména  přístup  veřejnosti  k  informacím  o  jaderné  energetice)  a  ekonomické  as-           pekty stavby. Těsně před Vánoci uspořádala protestní akci před Úřadem vlády. Z okna           protějšího soukromého domu byl vyvěšen transparent s nápisem „Copak jsi nám to           St. Klausi nadělil? Jaderný odpad našim dětem.“                 Na jaře roku 1993 DUHA rozběhla petici proti dostavbě a uspořádala demon-           straci před Úřadem vlády, které se kromě Dětí Země účastnilo také mnoho lidí ze se-           verních a jižních Čech.  10. března 1993 vláda vydala souhlas s dostavbou JE.                                 29                 Záhy po tomto rozhodnutí byla založena iniciativa Občané proti Temelínu, která           pak  dále  vystupovala  jako  organizátor  blokád,  přičemž  jeden  z  jejích  mluvčích  byl           vždy z Hnutí DUHA. 26. dubna 1993 se uskutečnila první „duhová“ blokáda Teme-           lína uskutečněná k příležitosti výročí černobylské katastrofy. Blokáda byla završením           mezinárodního semináře o jaderné energetice, který DUZE pomáhal zorganizovat již           výše zmíněný americký aktivista Paxus Calta.  Účastníci blokády, kteří se odmítli pod-                                                      30           řídit příkazům policie, byli zatčeni, odvezeni do Českých Budějovic a tam podrobeni           výslechu, pokutováni a propuštěni. Zatčení se týkalo téměř výhradně českých účast-           níků (nejčastěji členů Hnutí DUHA, Greenpeace a Dětí Země), zahraniční v okamžiku           střetu blokádu z pochopitelných důvodů opustili – hrozilo jim vyhoštění a policie je na           to dopředu upozornila.               27)  Myšlenka, kterou propagovali zejména čeští antienvironmentalisté, že Hnutí DUHA je za své proti-           temelínské aktivity placena z „rakouských“ peněz, je však mylná. Většinu finančních prostředků v té době           získávalo Hnutí DUHA z jiných zdrojů.           28)  Viz CÍSAŘ, ONDŘEJ. Politický aktivismus v České republice – Sociální hnutí a občanská společnost           v období transformace a evropeizace. Vyd. 1. Brno: CDK, 2008, s. 66.           29)  Při této příležitosti se setkal Jakub Patočka s tehdejším premiérem Václavem Klausem.           30)  Calta měl zkušenosti s organizováním blokád jaderných elektráren ve Spojených státech. Viz rozho-           vor s Paxem Caltou z 18. září 2008 či komparace časopisů Poslední generace z roku 1993 a 1998.                                                                                             15","Environmentální organizace v ČR                   Tato blokáda nezůstala bez odezvy. ČEZ označil DUHU za násilnickou orga-          nizaci: tehdejší ředitel ČEZu Petr Karas rozeslal starostům okolních obcí dopis, ve          kterém psal, že DUHA chtěla umístit do objektu elektrárny bombu.  DUHA podala                                                                             31          na ČEZ žalobu ve věci poškození dobrého jména. Následoval soudní spor, který byl          ukončen v roce 1999 rozhodnutím Vrchního soudu ve prospěch DUHY. ČEZ se mu-          sel omluvit a uhradit odškodné 300 000 Kč.  Zajímavá je v této souvislosti neprofe-                                                     32          sionalita prvních kroků odpůrců environmentálních protestů. Karas svoji informaci          o úmyslu Hnutí DUHA umístit do areálů bombu (podotkněme, že nepravdivou) sdě-          lil nejen starostům, ale i novinářům, mezi kterými nechyběli ani ti, kteří s Hnutím          DUHA sympatizovali. Soudní při, ve které svoji obhajobu opíral o neexistenci tako-          vého tvrzení, pak musel zákonitě prohrát. Dnes jsou antienvironmentální akce mno-          hem sofistikovanější.                V červnu 1993 DUHA zahájila kampaň ke znovuobnovení diskuse na téma JE Te-          melín a v létě se odehrál první temelínský tábor v jihočeské vesničce Zálší,  v prosto-                                                                                  33          rách právě restituovaného statku rodičů jednoho ze členů hnutí – Bohuslava Binky. Na          programu bylo sbírání podpisů pod petici, besedy, přednášky, koncerty a dvě blokády.          Prvního tábora u Temelína se zúčastnilo celkem 70 lidí, na koncerty přijeli například          Jiří Dědeček, Slávek Janoušek a Oldřich Janota, diskutovat přijel poprvé Ivan Klíma.                DUHA se ve svých protitemelínských aktivitách neomezovala jen na českou po-          litiku. Pokoušela se lobbovat proti tomu, aby Vývozní a dovozní banka Spojených států          amerických (EXIM banka) poskytla záruku na půjčku firmě Westinghouse určenou k fi-          nancování Temelína. O těchto garancích se diskutovalo v americkém kongresu, kde se          zástupci DUHY a Greenpeace pokoušeli prosadit zamítavé stanovisko. Přestože se jim          podařilo přesvědčit některé kongresmany, aby hlasovali proti, nebyla tato mise úspěšná.                V roce 1995 DUHA spoluorganizovala Pochod Evropou za bezjaderný svět, kdy          během deseti měsíců účastníci došli pěšky z Bruselu do Moskvy. Pochod směřoval na-          příč Českou republikou s poselstvím „Temelín dusí severní Čechy“, doprovázela ho po-          jízdná výstava alternativních zdrojů energie. Právě tento pochod zřetelně ukázal limity          radikality Hnutí DUHA. Když se někteří členové zahraničních ekologistických orga-          nizací svěřili se záměrem vniknout na staveniště, poškodit některé zásadní části elek-          trárny a poté se uvázat k některému z menších komínů, představitelé DUHY se ostře              31)  To byl samozřejmě nesmysl. Nikdo z tehdejších představitelů Hnutí DUHA, ani Paxus Calta, nebyl          zastáncem násilných řešení.          32)  DUHA se rozhodla peníze použít jako základní nadační jmění a založila nadační fond, který měl          sloužit k poskytování malých rychlých grantů občanským iniciativám chránícím životní prostředí proti          ekologicky nepříznivým průmyslovým projektům. Nadace však nikdy nezačala fungovat.          33)  Na tomto prvním táboře vystoupila i radikálně ekologistická profesorka filosofie ze Spojených států          Charlene Spretnak. Její myšlenky však účastníky tábora příliš nezaujaly.            16","I. Hnutí DUHA              postavili proti.  Následná diskuse ukázala rozdílnou míru radikality českých a zahra-                         34           ničních hnutí a také diametrálně odlišný postoj k hierarchickému rozhodování – ně-           kteří zahraniční účastníci přání vedoucích představitelů Hnutí DUHA nerespektovali.                 V červenci probíhal již třetí ročník tábora u Temelína, na kterém se vystřídaly dvě           stovky účastníků. Pokračovalo se v zateplování budov v okolních vesnicích. V rámci           tábora se také na Pražském hradě uskutečnil divadelní happening „Konec megaloma-           nie“, který shrnoval historii projektu JETE. Od 1. do 3. října DUHA opět blokovala           staveniště. Ve spolupráci se starosty začala vydávat měsíčník Noviny pro bezjaderný           region se snahou udržet téma tzv. „mediálně živé“. Také v průběhu tohoto tábora pro-           běhlo několik happeningů, většinou zaměřených proti vládě a dogmatismu Václava           Klause (ten byl častým terčem parodických představení Hnutí DUHA).                 V roce 1996 si DUHA připomínala desetileté výročí havárie v Černobylu. Byla           vytvořena putovní výstava o problémech jaderné energetiky, která se objevila během           šesti měsíců v padesáti městech. DUHA se intenzivně věnovala lobbingu k atomovému           zákonu. Protestovala zejména proti vyloučení obcí z řízení o jaderných elektrárnách           a proti ochraně investorů před odpovědností za škody způsobené jadernou havárií.                                                                                           35                 U staveniště JETE bylo symbolicky přivítáno jaro. Proběhl happening, který měl           zviditelnit podezření o nezákonných praktikách při uzavírání kontraktu mezi akciovou           společností ČEZ a společností Westinghouse. Po dalším ročníku letního tábora se konala           třídenní blokáda, která vyvrcholila půlnočním ohňostrojem na jedné z chladicích věží.                 V roce 1997 se sbíraly podpisy pod petici „Právo a demokracii i pro Temelín“,           která požadovala mj. nové projednání účelnosti dostavby provozu s ohledem na to, že           vládou schválené podmínky byly neustále porušovány. Během jednoho týdne petici           podepsalo 5 500 lidí, mezi nimi figurovali poslanci a významné osobnosti, například           Martin Dejdar, Vlasta Chramostová, Jiří Lábus, Jiří Suchý a Tomáš Halík. Bylo slíbeno           projednání petice v parlamentu. Na letní tábor přijelo asi 600 lidí. Nenásilná blokáda,           která se po skončení tábora konala, mohla již fakticky bránit výstavbě, ale kvůli povod-           ním na Moravě skončila předčasně. Tato blokáda byla poslední. 36                 V únoru 1998 lidé vytvořili ze svíček v popředí podvečerního Vyšehradu velký ná-           pis „Temelín ne“. Na konci zimy proběhlo tradiční vynášení Morany a Urany od Teme-           lína. V červenci proběhla demonstrace během jednání vlády a byla zahájena peněžní           sbírka „Temelín – národ sobě“. Uskutečnil se také již šestý ročník tábora u Temelína,              34)  Viz Zápis z jednání Rady Hnutí DUHA, Zima 1995, s. 8.           35)  Viz BERÁNEK, JAN. Proč je třeba zastavit JE Temelín: Historie, fakta a souvislosti projektu jader-           né elektrárny Temelín. Druhé, doplněné vydání. Brno: Hnutí DUHA – Přátelé Země ČR, 1997, s. 7.           36)  Někteří představitelé Hnutí DUHA z tehdejší doby tvrdí, že další blokády nebyly zapotřebí, protože           se změnila politická situace. To jistě mohlo hrát určitou roli, ovšem za rozhodující považuji změnu strate-           gie, která souvisí se sníženou mírou radikality hnutí.                                                                                            17","Environmentální organizace v ČR             který navštívili ministři Martin Bursík a Vladimír Mlynář. Na podzim DUHA zorgani-          zovala protestní průvod Prahou s maskotem projektu temelínským otesánkem, který          měl upozornit na potřebu ČEZ hledat další zahraniční úvěry na dostavbu.  Díky změně                                                                                37          politické situace se právě v této době začíná měnit strategie hnutí z přímých akcí smě-          rem k politickému a mediálnímu lobbingu.                V roce 1999 DUHA sestavila otevřený dopis vládě „Prosíme vás, zastavte Teme-          lín“, který podepsalo několik desítek známých osobností, mj. Václav Bělohradský, Ji-          řina Bohdalová a Dominik Hašek. Proti elektrárně se vyslovil také Václav Havel. Vláda          nicméně jedenácti hlasy pro a osmi proti schválila v roce 1999 návrh dostavby JETE.                DUHA se rozhodla v boji pokračovat dál. Vytvořila koalici Referendum 2000, ke          které se připojilo přes 150 občanských iniciativ nejrůznějšího zaměření. Koalice 19. dubna          2000 zahájila kampaň za vyhlášení referenda o osudu JETE. Od dubna do června koor-          dinovala práci mnoha dobrovolníků, kterým se podařilo po celé České republice shromáž-          dit přes 115 000 podpisů pod petici vyzývající vládu a parlament k uspořádání referenda.          Vzhledem k tomu, že naše tehdejší legislativa to neumožňovala, připravila DUHA spo-          lečně s právníky návrh zákonů, které by konání referenda umožnily. DUHA také při-          pravila studii o bezpečnostních nedostatcích JE, vyšlo třetí, aktualizované vydání studie          Proč je třeba zastavit JE Temelín a provozovala webovou stránku o Temelínu.                Miloš Zeman, který dříve referendum o Temelíně sliboval, tento legislativní ná-          vrh ve vládě nepodpořil, a kvůli tomu ho nepřijala ani sněmovna.                V červnu 2000 proběhl koncert skupiny Lucie spojený s demonstrací před bu-          dovou vlády. V létě opět probíhal tábor u Temelína s několika stovkami účastníků.          Konala se zde série protestních akcí, které upozorňovaly na nedostatky v havarijním          plánování a ztrátové vývozy elektřiny.                Kampaň, jejíž významnou část tvořily blokády, byla nakonec neúspěšná. Blokády          nezpomalily výstavbu, ale udržovaly téma v povědomí. Šlo o jednu z největších kampaní          (či spíše největší kampaň), kterou kdy DUHA vedla. I průběh této kampaně silně hovoří          pro postupné snižování míry radikality tohoto hnutí. Zajímavé je též srovnání place-          ných zaměstnanců na začátku a na konci kampaně. V počátcích pracovali na kampani          pouze dobrovolníci, v době Referenda 2000 na kampani pracovalo osm zaměstnanců.              Kampaň za záchranu Libkovic            Rozhodnutí o bourání Libkovic kvůli těžbě uhlí padlo ještě za komunistického režimu.          V červnu 1992 bylo rozhodnutí potvrzeno a započalo bourání. Kromě odporu míst-          ních obyvatel to vyvolalo silnou odezvu také mezi nevládními organizacemi: u tehdy           37)  Hnutí DUHA se tedy v tomto období nezříká přímých akcí, pouze končí období nenásilných blokád.            18","I. Hnutí DUHA              československé pobočky Greenpeace, u Hnutí DUHA i Dětí Země. Tyto organizace se           shodly na boji o zachování obce, i když už byla vystěhovaná.                 Kampaň začala blokováním bourání libkovického kostela sv. Michaela 1. pro-           since 1992. Blokády, kterou organizovala československá pobočka hnutí Greenpeace,           se již účastnili někteří lidé z Hnutí DUHA. Akce přilákala média, byl zaslán otevřený           dopis ministrovi průmyslu a obchodu. Libkovice navštívil i tehdejší prezident Václav           Havel. Doly Hlubina přislíbily zachování kostela, přesto později znovu začaly bourat.           Jan Piňos, který na kampani zprvu pracoval jako zaměstnanec Greenpeace, inicioval           založení platformy Společnost přátel Libkovic.                 Blokáda bourání obce pokračovala i v dalších měsících a byla doprovázena vo-           láním po studiích a shromažďováním argumentů jak proti bourání, tak proti těžbě           uhlí obecně. Jan Piňos  odešel z české pobočky hnutí Greenpeace a přenesl kampaň                                 38           do DUHY, od března 1993 na ní tedy pracovala výhradně DUHA. Aktivisté se střídali           v bránění domů před rypadly.                 V květnu došlo při blokádě k několika incidentům, při kterých musela zasaho-           vat i policie a někteří aktivisté byli zraněni.  V říjnu byla třetina obce zbourána, čímž                                                     39           podle aktivistů DUHY padla naděje na její záchranu.  Kampaň se přesunula z terénu                                                              40           a jednání s úřady na veřejnost. DUHA pořádala po celé republice výstavy fotografií,           v říjnu pak koncert písničkářů přímo v Libkovicích. Dále organizovala semináře a další           akce s cílem udělat z bourání severočeských obcí společenské téma.                 16. listopadu 1993 se v Praze konal celodenní seminář „Libkovice – zrcadlo stavu           společnosti“, na kterém vystoupili odborníci tvořící širší zázemí kampaně: ekologové,           urbanisté,  historikové,  energetici,  lékaři,  právníci,  stavbaři.  Politicky  komentovanou           historii Libkovic představil Ivan Dejmal s vedoucím kampaně Janem Piňosem. Akci do-           provázela výstava fotografií Ibry Ibrahimoviče s názvem „Libkovice – svědomí Severu“.                 Koncem  listopadu  se  DUZE  podařilo  demolice  krátce  zastavit  úřední  cestou.           V roce 1994 DUHA zkoušela využít v kampani významné zahraniční osobnosti. Napří-           klad v červnu dorazila na místo delegace poslanců Parlamentního shromáždění Rady           Evropy. Na konci června uspořádala DUHA folkový festival Libkovická cihla s boha-           tým kulturním programem. Výtěžek ze vstupného měl být použit na budoucí obnovu           kostela, návštěvníků však bylo velmi málo.                 V říjnu 1994 se aktivisté DUHY pokusili zabránit soudnímu vystěhování pana           Krejčího, který do té doby v Libkovicích zůstával bydlet. Asi 20 z nich bylo zadrženo,           kvůli čemuž pak DUHA protestovala u tehdejšího prezidenta Václava Havla.             38)  Jan Piňos prosazoval strategii kampaní s příměsí přímých akcí, to zapříčinilo osobní konflikt s Ivo           Šilhavým a nakonec odchod Jana Piňose do Hnutí DUHA.           39)  To vyvolalo několik důležitých diskusí mezi členy Rady Hnutí DUHA.           40)  Tento názor DUHA vzápětí opět korigovala.                                                                                            19","Environmentální organizace v ČR                   V prosinci došlo k protestnímu shromáždění před Ministerstvem průmyslu a ob-          chodu, ve kterém už DUHA upozorňovala na možné budoucí ohrožení dalších obcí,          konkrétně Horního Jiřetína. Na konci roku 1994 DUHA hovořila o obnovení obce,          přičemž by základ tvořil libkovický kostel.                V červnu 1995 DUHA znovu uspořádala Libkovickou cihlu, na kterou ani tento-          krát nepřijelo mnoho diváků. Byla uzavřena smlouva mezi Mosteckou uhelnou společ-          ností a Hnutím DUHA na pronájem kostela sv. Michala, který se měl stát kulturním          centrem, za symbolickou cenu 1 Kč ročně. V červenci slíbila společnost poskytnout          1 milion korun na jeho opravu, která se spustila v září. DUHA musela najmout na hlí-          dání kostela agenturu, protože docházelo k jeho rozkrádání, což se stalo nákladnou po-          ložkou v rozpočtu. Práce příliš nepokročily. Byly organizovány brigády, část aktivistů          DUHY strávila v Libkovicích Silvestra.                V květnu 1996 zastřešovali aktivisté kostel lany, papírem a látkami. Touto akcí          chtěli přimět Mosteckou uhelnou společnost, aby splnila svůj závazek. V červnu se          opět konal třetí ročník Libkovické cihly, v srpnu následoval třítýdenní mezinárodní          tábor Ecotopie  (nazvaný příznačně Libkotopie). Toho se zúčastnilo několik stovek                        41          mladých ekologických nadšenců z mnoha zemí. V září 1996 podala DUHA stížnost          k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.                Téhož  roku  z  DUHY  odešel  vedoucí  kampaně  Jan  Piňos  na pozici správce                                                                         42          CHKO Broumovsko. Jeho odchodem libkovická kampaň prakticky skončila. DUHA          ještě půl roku usilovala o opravu kostela. Neúspěšně, protože Mostecká uhelná společ-          nost nesplnila svůj slib na opravu přispět. 1. března 1997 DUHA předala kostel zpět do          správy této důlní společnosti.                Aktivity DUHY v severních Čechách tím však rozhodně neskončily. Roku 1998          se znovu významně obrátila pozornost na již zmíněnou obec Horní Jiřetín, které znovu          začalo hrozit bourání v souvislosti s územními limity těžby. V roce 2003 Minister-          stvo průmyslu a obchodu navrhlo, aby nová Státní energetická koncepce obsahovala          výslovně zrušení limitů. Téhož roku se tak otevřela kampaň za zachování územních          limitů těžby, která prozatím skončila úspěchem. Také tato kampaň dokládá postupný          přerod důrazu od přímých akcí v akce lobbistické a mediálně-kulturní.              Kampaň na ochranu ozónosféry, zkráceně Ozón            Cílem kampaně, která začala na podzim 1992, bylo co nejrychlejší zastavení výroby          freo nů. Kampaň vedl dobrovolník Jiří Malík, kterému záhy asistoval placený koordinátor            41)  Mezinárodní letní tábor ekologických nadšenců, pořádaný každý rok jinou zemí.          42)  Po ostrém konfliktu s Jakubem Patočkou a následně i celou Radou Hnutí DUHA.            20","I. Hnutí DUHA              Dan Vondrouš. Ten se díky této zkušenosti stal prvním lobbistou ekologických inicia-           tiv v České republice. Terčem kampaně byly jednak podniky vyrábějící či používající           freony, a jednak vláda, která měla připravit a přijmout tzv. ozónový zákon.                 První velkou akcí byla blokáda firmy Colorlak 18. září 1992. Po vlastní blokádě           následoval happening na náměstí ve městě.                 DUHA pomáhala organizovat sběr pod petici Dětí Země „Za záchranu ozono-           sféry“ (později označovanou jako I.), kterou podepsalo 80 000 lidí. V roce 1993 za-           počaly práce na zákonu na omezení freonů. DUHA společně se Společností pro trvale           udržitelný život (dále STUŽ) připravila návrh zákona, který intenzivně prosazovala.           Výsledná podoba však byla na poslední chvíli v parlamentu změněna, takže schválený           zákon nebyl pro DUHU přijatelný. Proto dále pracovala na jeho novelizaci.                 V roce 1993 DUHA sbírala s Dětmi Země podpisy pod společnou petici „Za zá-           chranu ozonosféry II“. Tu během roku podpořilo 25 000 lidí. Kromě toho došlo na ně-           kolika místech (České Budějovice, Brno) k blokádám drogerií prodávajících freonové           výrobky. Brněnská skupina přelepila reklamy na ledničky heslem „Zmizí ozón, zmizí ži-           vot“. 14. února 1994 proběhla společná demonstrace s Dětmi Země před Ministerstvem           průmyslu a obchodu, které vystupovalo jako odpůrce ozónového zákona i jeho novely.                 Kampaň měla také osvětovou část: výstavy, přednášky, besedy, vydávání a ší-           ření  informačních  materiálů,  například  brožury  Kurs  sebeobrany  proti  UV  záření.           V nakladatelství Vesmír vyšla v roce 1995 publikace Ozónová vrstva Země, která byla           výsledkem spolupráce Hnutí DUHA a STUŽ s lékaři, chemiky, biology, hydrometeoro-           logy a úředníky Ministerstva životního prostředí.                 Ozónové aktivity skončily v roce 1995, kdy byl přijat dostatečně přísný ozónový           zákon. Pozici silné kampaně uvnitř organizace přebraly lesní aktivity.                D. Období aktivistické zralosti, profesionalizace a zásadních sporů           o charakter organizace             Jak vidíme již z přiblížení hlavních kampaní vzniklých v první polovině 90. let, od           roku 1995/1996 se většina kampaní soustředí na politiku a regulaci na národní úrovni.           K uvedeným kampaním přibyla postupně následující témata: ochrana lesů a přírod-           ních zdrojů, boj proti těžbě zlata a dalším těžařským aktivitám v Kašperských Horách,           aktivity proti výstavbě dálnic a úsilí za záchranu železnice.                 V březnu 1995 DUHA v Brně spolupořádala čtyřdenní studentskou konferenci           Mozaika budoucnosti, které se zúčastnilo kolem 450 studentů a přibližně 35 význam-           ných  vědců.  Konference  byla  zvláštní  tím,  že  hlavními  vystupujícími  byli  studenti           vybraných  oborů  (sociologie,  filosofie,  teologie,  biologie,  právo)  a  významní  vědci                                                                                             21","Environmentální organizace v ČR               vystoupili s koreferáty k těmto studentským příspěvkům. V sekci teologie vystoupil          s koreferátem Milan Balabán a Tomáš Halík, v sekci filosofie Josef Šmajs, Jan Zouhar,          Petr Horák a Lubomír Nový, v sekci sociologie Ladislav Rabušic, Hana Librová, Josef          Alan a další. Ze studentů vystoupili Karel Dolejší, Jakub Patočka, Pavel Kolář, Bo-          huslav Binka, Petr Lebeda, Ondřej Simon a další. Konferenci podrobně dokumentuje          sborník Mozaika budoucnosti.                Paradoxně právě rok 1995, tedy rok, kdy prakticky skončily akce billboardového          banditismu a další nezákonné akce DUHY a kdy se většina kampaní odvracela od ra-          dikálních přímých akcí, se stal rokem „kauzy extremismus“: Hnutí DUHA se ocitlo na          seznamu extremistických organizací Ministerstva vnitra ČR.  DUHA to vnímala jako                                                                    43          cílenou snahu, která měla vést k jejímu odříznutí od společnosti. Od ledna do října          usilovně pracovala na vyškrtnutí z tohoto seznamu, což se jí nakonec podařilo. Dostalo          se jí podpory skupin Přátel Země z mnoha zemí a také mnoha osobností české spo-          lečnosti, mezi které patřili např. Petr Pithart, Václav Havel, Ivan Klíma, Jiří Dědeček.                V dubnu 1995 byla zahájena kampaň Lesy, které o rok později přiznala Rada          statut programu. Jejím cílem byla obnova přirozené druhové skladby lesů. Už v tomto          roce  se  DUHA  snažila  ovlivnit  nový  lesní  zákon,  tehdy  ovšem  bez  konkrétního  vý-          sledku. Rozběhly se aktivity za návrat a ochranu velkých šelem: vlka, rysa a medvěda.          Program pracoval na více úrovních a mnoha tématech, velkou pozornost věnoval a vě-          nuje národnímu parku Šumava. Od roku 1996 každoročně vychovával ochránce lesů          na pracovně-vzdělávacím tzv. lesoochranářském táboře v Beskydech. K němu se v roce          1998 připojily Týdny pro les, týdenní pracovně-vzdělávací tábory na různých místech          České republiky. Výrazným vedoucím programu byl po dlouhá léta Jaromír Bláha,                                                                                           44          který v programu působí dodnes, další významnou osobností byl Michal Rezek.                V roce 2000 se DUHA zapojila do mezinárodních snah o certifikaci dřeva FSC          (Forest Stewardship Council) a začala usilovat o její zavedení v České republice. Tyto          snahy později v lednu roku 2002 vyústily v oddělení samostatné organizace – Pra-          covní skupina pro certifikaci lesů FSC v ČR, dnes FSC ČR, hlavní osobou v ní byl          Michal Rezek, do té doby pracující v DUZE.                V prosinci 1995 DUHA přichystala v Praze a v Brně akci proti společnosti Shell          kvůli škodám, které páchala v Nigérii, a zejména kvůli jejímu spojení s popravami de-          víti Nigerijců protestujících proti tamní environmentální politice.                V roce 1996 fungovaly v DUZE tři programy: Energie, Lesy a Poslední generace.          V průběhu roku se připravoval start nového programu Nerostné suroviny, který po          založení vedl Vojtěch Kotecký.            43)  Dalším paradoxem je, že Hnutí DUHA se na seznam extremistických organizací dostala, aniž by BIS          zaznamenala výše zmíněné nelegální akce DUHY.          44)  Jeden z respondentů našeho výzkumu.           22","I. Hnutí DUHA                    V roce 1997 došlo k vyhrocení konfliktu mezi brněnskou skupinou a Centrem,           potažmo Radou Hnutí DUHA. Hlavním důvodem bylo údajné napojení skupiny na           anarchisty a účast anarchistů na akcích DUHY. Výtky se vztahovaly zejména k „proti-           konzumní“ akci u McDonaldu. Konflikt vyústil v odchod části skupiny. Mezi odcháze-           jícími byli Milan Štefanec, jenž v DUZE působil od roku 1992, a Martin Ander, kteří           společně  s  dalšími  založili  Nezávislé  sociálně  ekologické  hnutí  NESEHNUTÍ,  které           funguje dodnes.                           45                 DUHA toto rozdělení postupně překonala a udržela si prominentní postavení           mezi  českými  zelenými  organizacemi.  Na  druhou  stranu  konflikt  nevyvolal  změnu           v  hierarchickém  uspořádání  organizace  a  nepřispěl  k  demokratizaci  hnutí.  Napětí           mezi aktivismem a profesionalitou, které bylo v pozadí konfliktu, také zůstávalo platné           i nadále.                 V roce 1999 začal významný dlouhodobý projekt Škola občanské iniciativy,           který probíhal v letech 2000–2003. Šlo o roční cyklus víkendových vzdělávacích se-           minářů. Cílem bylo poskytnutí potřebných informací o problematice vedení kampaní,           fundraisingu, mediální práci, právních aspektech práce a vedení účetnictví nevládních           neziskových organizací aktivním či potenciálně aktivním lidem nejen v oblasti ochrany           životního prostředí. Současně vytvářela základnu potenciálních spolupracovníků.                 Už v roce 1999 se v Hnutí DUHA (program Poslední generace) objevila výrazná           kritika malého důrazu na aktivismus, odklon od některých zásad (například dřívější           kritický postoj k úloze politických stran ve společnosti se změnil v předvolební smlouvy           s některými politickými stranami). Rozporuplně byla též vnímána silná tendence k ná-           růstu profesionalizace.                                 46                 V červnu 1999 odešel Jakub Patočka z pozice vedoucího Centra a šéfredaktora           Poslední generace do redakce Literárních novin.  V té době DUHA platila již 14 pl-                                                           47           ných úvazků. Novým vedoucím Centra se stal Jan Beránek.                 V roce 2000 se DUHA podílela na protestních aktivitách při výročním zasedání           Světové banky a Mezinárodního měnového fondu v Praze. Zaměřila se na informování           o problémech, které v rozvojových zemích způsobila řada konkrétních půjček obou           institucí i jejich politika obecně.                 Podívejme se nyní blíže na kampaně probíhající v tomto období.                   45)  Viz následující kapitola knihy.           46)  ANDER, MARTIN. Anketa: Duha za svých deset let. Sedmá generace, 1999, r. 8, č. 10, s. 24. ISSN           1212-0499.           47)  Členem Rady Hnutí DUHA však Jakub Patočka zůstal až do jara 2003.                                                                                             23","Environmentální organizace v ČR             Šumavská kampaň            DUHA se začala věnovat, podle jejího názoru problematickým, zásahům proti kůrovci          v chráněných lesích v roce 1997. Šlo zejména o vystupování proti asanačním těžbám          stromů napadených kůrovcem v Jeseníkách a na Králickém Sněžníku a přesvědčování          odborné veřejnosti o nutné změně strategie. Na Šumavě se angažovala místní skupina          Hnutí DUHA Sušice a v roce 1998 se intenzivně zapojilo také Centrum Hnutí DUHA,          když začala hrozit těžba i v prvních zónách národního parku Šumava, kde došlo k sil-          nému přemnožení kůrovce. DUHA zastávala názor, podle něhož stojící suchý les za-          ručuje větší pravděpodobnost obnovy lesa než holina, který v té době lesnická část          ochranářské veřejnosti vylučovala. Současně DUHA obhajovala dodržení bezzásaho-          vého režimu v prvních zónách národního parku.                V roce 1999 však Správa národního parku rozhodla o zásazích v prvních zónách,          konkrétně v Trojmezenském pralese, což byl podle DUHY nejcennější a nejzachova-          lejší komplex horského lesa. Jelikož selhaly všechny možnosti jak výkonu tohoto roz-          hodnutí zabránit, byla 27. července zahájena blokáda prací v Trojmezenském pralese.          Blokáda trvala 58 dní a jejím výsledkem bylo zachování větší části Trojmezenského          pralesa a znovuotevření diskuse o principech ochrany přírody v národních parcích.                V letech 2001 a 2002 se DUZE podařilo zabránit poslaneckým návrhům na vý-          razné zmenšení národního parku. Proběhla také kontrolní návštěva expertů z IUCN,                                                                                           48          kteří posuzovali, zda šumavský park odpovídá mezinárodním standardům národního          parku. V březnu 2003 pak vyšla jejich hodnotící zpráva, která poukazovala na podobné          nedostatky jako DUHA. Aktivisté DUHY se v pozdním létě uchýlili k další blokádě,          opět v první zóně u pramenů Vltavy. V prosinci téhož roku došlo k výměně ředitele NP,          čímž důvody k pokračování blokád ustaly.                V současné době DUHA prosazuje zrealizování schváleného návrhu scelení prv-          ních zón NP. V roce 2007 se významně podílela na tvorbě Národního lesního pro-          gramu, který obsahuje cíle vedoucí k přírodě blízkému hospodaření v lesích.                Šumavská kampaň jako by posunula část Hnutí DUHA zpět do prvních let exis-          tence. Znovu se objevila přímá akce jako nástroj prosazování názorů organizace, znovu          přibyli  aktivisté-dobrovolníci  a  aktivistický  způsob  práce.  Ovšem  i  když  z  hlediska          míry aktivismu zůstala tato kampaň až do současnosti výjimkou (na lesních aktivitách          Hnutí DUHA se podílí nepoměrně více aktivistů-dobrovolníků než na aktivitách ostat-          ních), fázi ztráty radikality prostředků se také nevyhnula. Je proto potvrzením, i když          zároveň částečnou výjimkou, celkového trendu vývoje DUHY.               48)  Světový svaz ochrany přírody.            24","I. Hnutí DUHA              Kampaň za minimalizaci odpadů             Na  této  kampani  začala  pracovat  a  po  dlouhou  dobu  ji  vedla  olomoucká  skupina.           Rychle se přehoupla z místních akcí k ovlivňování odpadového zákona. Jejím silným           prvkem byla od počátku snaha o modelové příklady odpadového hospodářství v ob-           cích. Jedním z prvních byl modelový systém třídění odpadu do pytlů v obci Majetín           u Olomouce. V roce 1998 byla vytvořena putovní výstava Panoptikum našich odpadků,           v roce 1999 byl v Olomouci zahájen projekt Devatero ekologického obchodníka, ozna-           čení, které mohla nést prodejna splňující několik kritérií jako třídění odpadu, nápoje           ve vratných obalech, prodej biopotravin. Na oplátku jim aktivisté Hnutí DUHA sjed-           nali například úlevy ze svozu popelnic.                 V  listopadu  1999  byla  zahájena  kampaň  za  záchranu  vratných  lahví:  Vraťme           vratné lahve. Jejím cílem bylo prosadit takové změny v zákoně, které by přenesly od-           povědnost za odpadní lahve, ať už plastové, nebo skleněné, přímo na výrobce. Dal-           ším návrhem byla povinnost ve větších prodejnách nabízet nápoje ve vratných lahvích           a požadavek pevně dané zálohy. Tyto dva body se DUZE podařilo prosadit.                 Další aktivitou odpadového programu, který se stal součástí práce Centra, bylo           ovlivňování Plánu odpadového hospodářství, který se připravoval v letech 2002 až           2003. DUHA do něj prosadila několik důležitých bodů, například odmítnutí další vý-           stavby spaloven a zajištění vyšší míry recyklace do roku 2010.                 Od konce roku 2004 vede program kampaň za recyklační zákon: Lepší recyk-           lační služby. Jejím cílem jsou změny v odpadovém zákoně, které by umožnily naplnění           schváleného Plánu odpadového hospodářství. Její součástí byly také petice adreso-           vané zastupitelstvům konkrétních měst, které požadovaly lepší podmínky pro třídění           jako dosažitelnost třídicích nádob či zavedení třídění bioodpadu z domácností. Hlavní           osobou programu byl a je Ivo Kropáček.                 Kampaň  za  minimalizaci  odpadů  je  typickým  příkladem  lobbisticko-odborné           kampaně, která žádnou fází radikálních postupů neprošla.                E. Období profesionalizace, dalšího poklesu radikality           a počátků „agenturizace“             V polovině roku 2001 DUHA změnila logo a přiklonila se k jednotné verzi loga Přátel           Země. Tato změna jako by symbolizovala celkovou změnu charakteru organizace.                 DUHA se na začátku tohoto období definitivně rozešla se svými zakladateli a ab-           solvovala několik zvratů při hledání nového ředitele. V roce 2002 rezignoval na po-           zici vedoucího Centra Jan Beránek poté, co Rada neschválila jeho koncepci radikální                                                                                             25","Environmentální organizace v ČR               reformy Centra. V Radě zůstal stejně jako Jakub Patočka do jara 2003, kdy bylo od-          souhlaseno, že bude zavedeno členství a volby do Rady. Prozatímním ředitelem byl          ustaven Martin Ander a byl vyhlášen konkurz. Martin Ander byl prozatímním ředite-          lem do 31. 1. 2002. V té době se pracovalo na první oficiální strategii a strategickém          plánu na léta 2003–2008. Vypracovaná strategie byla schválena v květnu 2003. No-          vou ředitelkou byla 3. února Radou (ve které ještě působil jak Jakub Patočka, tak Jan          Beránek) jmenována Marta Čapková, do té doby vedoucí náboru individuálních při-          spěvatelů. Ta však vydržela necelé dva měsíce a 31. března přijala Rada její rezignaci          a jmenovala staronovým ředitelem Martina Andera. V květnu 2003 Rada schválila po          dlouhých diskusích zavedení voleb a tím i členství v místních skupinách. Definitivně          skončilo období otců-zakladatelů.                DUHA vedla v tomto období velké množství kampaní, ustálila se programová          struktura a bylo provedeno mnoho opatření za účelem zkvalitnění vnitřního manage-          mentu. Čtyřmi dnes existujícími programy jsou: Energie, Lesy, Zemědělství a Veřejné          finance a životní prostředí, pod které spadají odpady a aktivity spojené s mezinárodní          organizací Bankwatch.                Za významné úspěchy tohoto období DUHA považuje například prosazení zá-          kona o podpoře obnovitelných zdrojů v polovině roku 2005, čemuž se program Ener-          gie věnoval od roku 2004. Podílel se na jeho návrzích a vyjednal některé jeho změny.          V roce 2004 se také DUHA významně podílela na organizování brněnské kampaně za          zachování nádraží v centru města.                Martin Ander byl v pozici ředitele do listopadu 2006, kdy se po úspěchu Strany          zelených ve volbách stal náměstkem primátora města Brna. Novým ředitelem jmeno-          vala Rada v dubnu 2007 Petra Machálka, do té doby finančního ředitele organizace.                V roce 2008 poprvé DUHA použila ve své práci výrazné reklamní kampaně. Byly          to v únoru Lepší recyklační služby (plakáty v pražském metru); na jaře Hledá se česká          buchta (citylighty a plakáty v prostředních hromadné dopravy včetně příměstských          vlaků) a v červnu Žít nebo těžit (citylighty a billboardy v Ústeckém kraji).                V červnu 2008 DUHA hostila výroční setkání Přátel Země. V tomto roce také          probíhala revize Strategie a strategického plánu pro léta 2003–2008 a v prosinci byl          schválen nový strategický plán na příštích pět let. Výraznou změnou by měla být kon-          centrace sil do menšího počtu větších kampaní.                V tomto období se dovršil proces profesionalizace a pokračoval proces „agen-          turizace“ hnutí. Hnutí DUHA dosáhlo a dosahuje významných úspěchů v odborných          a lobbistických aktivitách, sílí z hlediska finančního, ovšem jako občanské aktivistické          hnutí již funguje jen sporadicky (např. aktivity lesních skupin).                Podívejme  se  ještě  na  program,  který  asi  nejvýraznějším  způsobem  odrážel          ideový vývoj Hnutí DUHA – Program Poslední generace.              26","I. Hnutí DUHA              Program Poslední generace             Program tvořil v 90. letech významnou část práce Hnutí DUHA. Zabýval se politic-           kými, ekonomickými, etickými (hodnoty, životní styl) a filozofickými souvislostmi en-           vironmentální  krize. Jeho nejviditelnější osvětovou aktivitou bylo vydávání časopisu                         49           Poslední generace s podtitulem Optimistický časopis Hnutí DUHA. Jeho nulté číslo           První varování vyšlo na konci roku 1991.                 Oficiálně první ročník čítá letopočet 1992, časopis vycházel každé dva měsíce           a již v prvním roce měl náklad 1 000 kusů. Počínaje č. 3/1992 nesla Poslední generace           podtitul Časopis Hnutí DUHA pro obnovu přirozených vztahů. Časopis měl v prvních           letech reprezentovat především ekologistické názory a názory ekologistických a envi-           ronmentálních hnutí. Přinášel aktuální informace z kampaní, zejména kampaní proti           jaderné energii, proti bourání Libkovic a za záchranu ozónu, rozebíral šířeji některá té-           mata s kampaněmi spojená, kritizoval neoliberální ekonomický systém, volal po hlub-           ších hodnotových společenských změnách. „Tento časopis, vycházející přímo z našeho           středu, chce být jejich [kampaní, doplněno] mluvčím a odrazem. Přitom je vám všem,           ostatně stejně jako celé naše hnutí, otevřen,“ píše Jakub Patočka v Prvním varování. 50                 Později se přidávaly úvahy o vztahu křesťanství a přírody, o hlubinné ekologii           apod. Velká část byla věnována dopadům velkých finančních institucí na životní pro-           středí a místní komunity.                 Postupně se ustálila struktura rubrik, z nichž každá obsahovala několik článků,           následovně: Projevy krize (konkrétní projevy ekologické krize), Kořeny krize (spo-           lečenské, ekonomické a politické souvislosti krize), Kořeny budoucnosti (možné al-           ternativy moderního světa, hledání životaschopných hodnot a vyvážených životních           způsobů), Odjinud (vybrané články ze zahraničních časopisů, především Third World           Resurgence, The Ecologist  a The Resurgence) a  Duha akcí, názorů  a konfrontací.           Zadní stranu obálky od prvního čísla zdobilo heslo Loesje přebírané z Holandska, které           vtipně glosovalo politické události nebo společenské návyky. Například: V televizi dá-           vají samé krátké války, Potřebujeme víc stromů na zavěšení houpacích sítí, Volnost,           rovnost a bráchu, který to chápe, Mírové sbory v Bosně a Hercegovině čekají na mír,           Myslíš, že bůh ještě věří v nás?. Častým přispěvatelem byl Jan Keller, toho času před-           nášející sociologii na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Šéfredaktorem           byl Jakub Patočka. Kromě redakce byla jako poradní orgán ustavena redakční rada,           která funguje v pozměněné podobě dodnes.                 V říjnu 1993 začal vycházet Zpravodaj Hnutí DUHA, který se vydělil z Poslední           generace a který měl převzít zejména obsah rubriky Duha akcí a názorů. Zpravodaj             49)  V tehdejší mluvě ovšem ekologické.           50)  Viz JAKUB PATOČKA. Úvodník. Poslední generace: První varování, 1991, r. 0, č. 0, s. 1–2.                                                                                            27","Environmentální organizace v ČR             začal vycházet především proto, že o chystaných akcích bylo nutné informovat častěji          než jednou za dva měsíce. Zpravodaj obsahoval zprávy o lokálních kampaních, infor-          mace o kampaních ve světě, krátké články, názory a komentáře, zprávy o připravova-          ných akcích DUHY a přehled důležitých zpráv z tisku. Vycházel po dva roky jednou          za čtrnáct dní. Od počátku roku 1995 se znovu spojil s Poslední generací, která začala          nově vycházet jako měsíčník.                Od roku 1998 nese časopis podtitul Společensko-ekologický měsíčník a mění          název na Sedmá generace. Jak se uvádí na vnitřní straně obálky, ten čerpá inspiraci          z Velkého zákona Irokézů, ve kterém stojí pravidlo, podle něhož má lidské jednání zo-          hlednit potřeby potomků až do sedmé generace.                V červnu roku 1999 odešel z pozice šéfredaktora Jakub Patočka a nastoupil na          místo  šéfredaktora  Literárních  novin.  Jeho  nástupcem  se  stal  Jan  Beránek.  Nově          (pouze na půl roku) byla zřízena funkce zástupce šéfredaktora Poslední generace, kte-          rou přijal Vojtěch Kotecký.                Ve stejnou dobu odešel z redakční rady, také na svou žádost, Jan Keller, jeden          z nejvýraznějších přispěvatelů. Od roku 2000 do poloviny roku 2001 byl šéfredakto-          rem David Vaněk, který nově působil v redakci a v Hnutí DUHA. Toho vystřídal Dušan          Lužný, který na podzim roku 2001 výrazněji změnil strukturu časopisu tak, aby eli-          minoval jistou ideologičnost. Odpadla rubrika s názvem Hnutí a vznikla nová úvodní          s názvem Téma. Mezi tématy se objevilo: greenwashing, alternativní vzdělávání, ve-          getariánství, evropská pro a proti, neutralita vědy, ekoturistika, ekologická daňová re-          forma, skromnost jako životní styl a mnohá další.                Sedmá generace začala být koncipována jako nezávislá na Hnutí DUHA. Z hlásné          trouby zeleného hnutí se stalo svébytné médium usilující o nezaujaté analyzování en-          vironmentálních témat a diskusi o filosofických, etických, ekonomických, společen-          ských a politických souvislostech.                Zářijové číslo roku 2003 mělo výrazně jinou grafiku a dvoubarevnou obálku. Od          roku 2005 je časopis – především z finančních důvodů – opět dvouměsíčníkem. V roce          2007 přibyla barevná dvoustrana a počet předplatitelů přesáhl 1 100.                Dušan Lužný přestal pracovat v redakci na konci roku 2005, novým šéfredak-          torem se stal Vít Kouřil, působící na Katedře mediálních studií a žurnalistiky Fakulty          sociálních studií Masarykovy univerzity. V časopisu se zabydlila mediální témata a při-          cházejí další redaktoři z Fakulty sociálních studií v Brně. Z redakce o rok později odešel          Martin Ander, čímž se ještě více zeslabuje provázanost se samotným Hnutím DUHA.          Šéfredaktora nadále jmenuje Rada Hnutí DUHA. Redakce je zaměstnána Centrem,          ředitel však do její práce a do obsahu časopisu vůbec nezasahuje.                                                                         51           51)  To je výrazně odlišná situace od doby, kdy Jakub Patočka a po něm Jan Beránek byli současně vedou-          cími Centra a šéfredaktory.            28","I. Hnutí DUHA                    Současná redakce se brání označení aktivistický časopis a deklaruje snahu vyhý-           bat se silné ideové zaměřenosti časopisu. V mediálně-propagačním žargonu pak vize           časopisu zní následovně:                      „Sedmá generace by měla být pronikavou, inspirativní a univerzál-                    ní reflexí soudobé společnosti, kde mají prostor k vyjádření všech-                    ny tolerantní proudy. SG by měla nevytýkavě a vtipně zpochybňovat                    konvenční  myšlení,  prozíravě  nastolovat  environmentální  agendu,                    kriticky sledovat ekologické dění u nás i v zahraničí, poučeně i zá-                    bavně provádět udržitelným životním stylem či menšinovou kultu-                    rou a jakoby mimochodem připomínat, že ještě stále tu žije naděje…“                  Také nejdůležitější tiskovina Hnutí DUHA, časopis Poslední (Sedmá) generace,           prošla stádiem prudkého a zároveň aktivistického rozvoje, na které navázala éra po-           stupné  profesionalizace,  odideologizování  a  nakonec  éra  profesionálního  a  zároveň           menšinového intelektuálně laděného listu, který s vytvářením jednotného ideového           zázemí hnutí nemá nic společného.                 V prvním desetiletí fungování Hnutí DUHA zahrnovala osvětová část programu           Poslední generace i další aktivity. Vznikly Kluby Poslední generace v Brně a v některých           dalších místních skupinách, které pořádaly pravidelné besedy, přednášky a promítání           filmů. Pod Poslední generaci také spadalo vydávání knih a později i jiných publikací.           Prvním z vydaných textů byla kniha Jana Kellera Až na dno blahobytu, která vyšla           v květnu 1993 v nákladu 10 000 kusů. Dalším titulem byla práce Hany Librové Pestří           a zelení vydaná společně s ČSOP Veronica. V roce 1996 vyšla kniha Heleny Norberg           Hodge Dávné budoucnosti. Později byla navázána spolupráce s nakladatelstvím Dopl-           něk, s nímž pak vycházely další tituly. Například v roce 1997 šlo o Abecedu prosperity           Jana Kellera, Malé je milé E. F. Schumachera a Čtyři důvody pro eliminaci televize od           Jerryho Mandera. Připravovaly se také Eseje Edwarda Goldsmithe, k jejich vydání ale           již nedošlo. Spolupráce s nakladatelstvím Doplněk trvala do konce roku 2002.                 Odbornou  část  programu  Poslední  generace  tvořily  dvě  pracovní  skupiny.           V rámci brněnského centra se zformovala skupina pro podporu lokálních aktivit, tzv.           SPLAV. Jejím cílem bylo poskytovat místním aktivistům, kteří bojují proti nějakému           záměru  (cementárna,  lanovka,  spalovna  apod.)  nebo  kteří  chtějí  vytvořit  něco  pro           dobro obce, pomoc s využitím zkušeností Hnutí DUHA z obdobných kampaní. Vý-           znamnou postavou skupiny byl Jaromír Bláha, který dodnes pracuje v programu Lesy.                 Skupina se v letech svého fungování 1993 až 1996 zapojila do celé řady případů           nově plánované těžby surovin, projektů spaloven, výstavby dálnic a ohrožení přírody.           Například ohrožení přírody Novohradských hor projektem tzv. Přírodního parku Raj-           chéřov pro mototuristy nebo plán spalovny ve Svatoňovicích. V září roku 1993 začala                                                                                             29","Environmentální organizace v ČR             kampaň proti cementárně v Tmani, kterou vedla pražská pobočka a na které se podí-          lely také Děti Země a místní Občanská iniciativa Suchomasty a obec Tmaň. Mělo jít          o velkou cementárnu na hranici Českého krasu, přičemž těžba by zasáhla do území          CHKO. Až 90% podniku měla vlastnit německá firma Heidelberg Zement. Projektu se          podařilo zabránit. V prosinci roku 1997 byl vydán rozsudek Vrchního soudu v Praze,          kterým bylo zrušeno územní rozhodnutí k výstavbě Nové králodvorské cementárny.                Druhou skupinou, která vznikla na popud Jakuba Patočky v březnu roku 1993,          je skupina politické a ekonomické souvislosti, tzv. PES. Zaměřovala se na politické          a ekonomické dopady globalizace na naši přírodu a obyvatele. Rozebírala ideologii vol-          ného trhu a pokroku, sledovala vliv globálních finančních institucí a nadnárodních ob-          chodních společností na životní prostředí a snažila se jej omezovat. V roce 1995 se sku-          pina podílela na mezinárodním projektu Přátel Země Trvale udržitelná Evropa, jehož          cílem je navrhnout konkrétní změny, aby Evropané přestali žít nad možnosti přírody.                Činnost  obou  skupin  se  postupně  přelévala  do  jiných  programů.  Částečně  se          přerodila v program Nerostné suroviny a částečně později v program Veřejné finance          a životní prostředí. Program Poslední generace, který měl být ideovým tmelem hnutí,          se postupně rozpadl a byl nahrazen konkrétněji zaměřenými kampaněmi a projekty.               2. Vývoj organizační struktury Hnutí DUHA            Jak se vyvíjela organizační struktura Hnutí DUHA? Jádro Hnutí DUHA se formovalo          v místě jeho vzniku, tedy v Brně. Od počátku usilovalo o vytvoření pružné sítě aktivních          skupin ve všech regionech. První mimobrněnská organizovaná skupina Hnutí DUHA          vznikla v Olomouci, další aktivní lidé se objevovali v Praze a Českých Budějovicích.                DUHA nebyla a v podstatě dosud není členskou organizací. Přestože statut člena          v některých případech zvolila, vždy stavěla na sdružování příznivců, lidí, kteří projevili          zájem o spolupráci a kteří neměli žádná práva a povinnosti. K zavedení členství v míst-          ních skupinách v roce 2003 došlo z víceméně účelových důvodů (viz dále) a v současné          době má členství spíše formálně-administrativní charakter.                Ze zakládacích stanov Hnutí DUHA z roku 1990 vyplývalo, že základní jednotku          měly tvořit minimálně tříčlenné koordinační skupiny odsouhlasené Radou Hnutí          DUHA. Ta měla být také minimálně tříčlenná a každá koordinační skupina v ní měla          mít jednoho zástupce. Koordinační skupiny, které měly samostatnou právní subjekti-          vitu a o kterých se předpokládalo, že budou mít regionální působnost, měly dále právo          ustavovat kluby, které rovněž mohly mít samostatnou právní subjektivitu. 52           52)  Viz Stanovy občanského sdružení Hnutí DUHA, 1990.            30","I. Hnutí DUHA                    Prvními radními se automaticky stali zakladatelé Hnutí DUHA, ze stanov to však           explicitně nevyplývalo. Rada Hnutí DUHA byla nejvyšším správním orgánem a nosi-           telem právní subjektivity sdružení, od roku 1993 se scházela minimálně 4x ročně. Její           úlohou bylo určovat strategii a koordinovat aktivity hnutí.                 V  červnu  1992  proběhlo  ve  Freiburgu  setkání  mladých  evropských  ekologic-           kých aktivistů UNSAID  („Co v Riu nezazní“), kterého se zúčastnila také skupina lidí                                  53           z Hnutí DUHA. Zde vytvořili plán organizace Hnutí DUHA. To mělo stát na třech pi-           lířích: 1. koordinační centra s hlavním v Brně a podpůrným v Praze, jejichž úkolem je           vedení celostátních kampaní (tehdy energetické, pralesní a ozónové); 2. místní sku-           piny, tehdy Praha, Olomouc, Police nad Metují, později České Budějovice; 3. časopis           Poslední generace propojený s dalšími osvětovými aktivitami.                 Ještě v roce 1993 byly zavedeny regionální skupiny (s větší územní působ-           ností), lokální skupiny a pobočky, které vznikají rozhodnutím Rady. Pobočku, která           neměla vlastní právní subjektivitu a byla spravována zřizovatelem, mohla zřídit i sa-           motná regionální skupina. Každá regionální skupina měla právo na jednoho zástupce           v Radě, k výběru konkrétní osoby mělo docházet na základě dohody příslušné skupiny           a Rady. Pobočky mohli vytvářet i jednotlivci. Lokálními skupinami se staly Brno, Olo-           mouc, Broumovsko a České Budějovice; pobočkami Praha, Liberec, Plzeň a Bratislava.                 Nositelem  právní  subjektivity  regionální  a  lokální  skupiny  byly  koordinační           skupiny, jejichž členem se mohl stát každý zájemce na základě rozhodnutí příslušné           stávající koordinační skupiny. Původní představa byla taková, že každý region bude           mít svou regionální skupinu, která bude organizovat lidi a skupiny v tomto regionu           a bude rovněž mít své centrum. Kromě Brna, Prahy a Olomouce se však další centrum             nezformovalo.                 Kromě toho byly aktivity rozlišeny na programy, které se členily na kampaně           a pracovní skupiny. O náplni programu rozhodoval jeho vedoucí, kterého určovala           Rada a který tím následně získal právo na členství v Radě.                                                                   54                 Na podzim roku 1993 byli v Radě: Jiří Malík, Petr Vozák, Ondřej Simon, Mar-           tin Sedláček, Jan Beránek, Jakub Patočka. V zápise z jednání Rady z ledna 1994 bylo           uvedeno: „Členové Rady jsou radou uznaní zástupci lokálních (regionálních) koordi-           načních skupin a vedoucí programů.“ Podle nových platných stanov byla zavedena           funkce předsedy Rady, tím byl na tomto jednání zvolen Jakub Patočka. Rada tedy ne-           byla volena, její členové rozhodovali o přijetí nebo vyloučení jiného člena podle vlast-           ního uvážení.               53)  Šlo o setkání paralelní k Summitu Země v Riu de Janeiru, na kterém se mluvilo o tom, co na konfe-           renci v Riu nezazní.           54)  Viz Stanovy občanského sdružení Hnutí DUHA – Přátelé Země, ČR, 1996.                                                                                            31","Environmentální organizace v ČR                   Ve Vnitru z počátku roku 1994 se otevřeně píše, že DUHA není demokratická, ale          je postavena na lidech, kteří mají důvěru.  To má být obranným mechanismem proti                                                  55          zneužití DUHY a proti převážení takových členů hnutí, kteří nesdílejí původní výcho-          diska. Tento názor byl zpočátku téměř konsensuálně vyznáván. Informace z Rady byly          selektivně distribuovány radním, vybraným aktivistům, ostatním v DUZE a případně          veřejnosti.                Postupně se začala tato organizační struktura prosazovat do rozhodovacích pro-          cesů a na začátku roku 1995 vypadá struktura DUHY následovně:                    „Základnou  Hnutí  DUHA  je  síť  místních  skupin.  Každá  z  nich  se                  sama  podle  svého  uvážení  podílí  na  práci  našich  programů  a  dle                  svých sklonů si připravuje zvláštní místní aktivity. Páteří hnutí jsou                  tři centra. Hlavní brněnské poskytuje koordinační a informační zá-                  zemí celku i jednotlivým kampaním, pražské má na starosti práci                  s tiskem, olomoucké dokumentaci. Náplň práce jednotlivých center                  i celková koncepce našeho hnutí je určována radou, jejímiž členy                  jsou vedoucí programů a zástupci největších místních skupin. Práce                  hnutí je rozčleněna do tří velmi širokých programů: Poslední gene-                  race, Energie a Ozon.“                                        56                 Na podzim roku 1995 se začalo pracovat na vzniku nové organizace Společnost          přátel Země, která měla sdružovat individuální finanční podporovatele DUHY. Byla          také zřízena tzv. Rada patronů, skupina známých osobností požívajících všeobecné          důvěry podporující DUHU, která měla být formální Radou Společnosti přátel Země.          Byli to: Tereza Boučková, Táňa Fišerová, Jaroslav Hutka, Sváťa Karásek, Jan Keller,          Jana Klusáková, Erazim Kohák, Ondřej Vaculík, Zdeněk Veselovský. To můžeme po-          važovat za počátek tzv. individuálního fundraisingu, který měl po vzoru jiných člen-          ských organizací Přátel Země postupně přebírat financování činnosti DUHY tak, aby          nakonec převážil nad příjmy z nadací.                V roce 1996 přinesly členské příspěvky do rozpočtu 36 000 Kč, ty byly dále inves-          továny do budování Společnosti přátel Země.  Začal čtyřikrát ročně vycházet Zpravo-                                                     57          daj Společnosti, který pod názvem Magazín Hnutí DUHA vychází dodnes. V současné          době přesáhl počet individuálních přispěvatelů Hnutí DUHA 5 000.                55)  Viz LAŽA, ROBERT. Duhový ventil. Vnitro, 1994, r. 2, č. 9, s. 4.          56)  Viz Poslední generace, 1995, r. 4, č. 1, s. 29.          57)  Viz Hnutí DUHA – Přátelé Země ČR. Výroční zpráva 1996, 1996, s. 21.           32","I. Hnutí DUHA                    Názornou podobu struktury Hnutí DUHA z roku 1995 lze nalézt na následujícím           obrázku:                    58             Struktura Hnutí DUHA v roce 1995                     Témata                                                 Místa                •  ovlivňování zákona                               jižní      Brno              •  bezfreonové       program                       Morava      Kroměříž                drogerie            Ozon                                     Polička              •  zastavení výroby                ozon ničících látek                                          Olomouc                                                                 střední     Valašské Meziříčí              •  ovlivňování zákona  kampaň                      Morava              •  návrat dravců      Lesy              •  obnova                                                      České Budějovice                přirozených lesů                                  jižní      Český Krumlov                                                                             Tábor                                                  Rada           Čechy       Třeboň              •  protijaderná      program    Hnutí DUHA                kampaň             Energie              •  severní Čechy                                   střední     Praha              •  alternativy                                                 Mělník                                                                 Čechy       Senohraby                                                                             Středokluky                                   program              •  časopis           Poslední              •  nakladatelství                                   volné      Bratislava              •  podpora lokálních   generace                    skupiny     Broumovsko                aktivit                                                      Doudleby nad Orlicí              •  politicko-                                                  Hradec Králové                -ekonomické                                                  Chrudim                souvislosti             Centrum          Centrum             Jesenicko                                          Brno             Praha             Liberec                                                                             Mostecko                                                                             Opočno                                                                             Ostrava                                      •  všeobecné      •  lobbing           Plzeň                                        koordinační     •  média             Šumava                                        a informační    •  Společnost                                        zázemí            přátel Země                                      •  programy                                    Členové Rady Hnutí DUHA v roce 1995             Jan Beránek (program Energie)                       Bohuslav Binka (jižní Čechy)             Jiří Malík (program Ozon)                           Ondřej Simon (střední Čechy)             Jakub Patočka (program PG, předseda)                Milan Štefanec (jižní Morava)                                                                 Petr Vozák (střední Morava)              58)  Viz Hnutí DUHA – Přátelé Země ČR. Výroční zpráva 1995, 1995.                                                                                             33","Environmentální organizace v ČR                   V roce 1996 přibyly další pobočky pro jižní Moravu Blansko a Otrokovice, pro          střední Moravu Rožnov pod Radhoštěm. Zanikly skupiny Senohraby, Třeboň, Mos-          tecko, Bratislava a Šumava. Formovala se nová regionální skupina východní Čechy s již          existující pobočkou Broumov, skupinou Doudleby nad Orlicí a novou skupinou v Polici          nad Metují. Dále vznikly pobočky v Kostelci nad Černými Lesy a v Náchodě a skupiny          v Pardubicích a Sušicích. Celková bilance 8 nových a 5 zaniklých.                Kampaň Lesy získala statut programu. Přibyla nová kampaň Nerostné suroviny,          která  se  věnovala  legislativě,  surovinové  politice  a  problematice  průzkumu  a  těžby          zlata a později také získala statut programu.                Členové Rady byli v roce 1996: Jan Beránek, Jakub Patočka, Ondřej Simon, Jiří          Malík, Martin Ander a Kateřina Luxová.                V ročence za rok 1997 byla pozornost věnována samotnému brněnskému Cen-          tru, o kterém se psalo, že vede kampaně, které probíhají v rámci programů (doposud          se uvádělo, že Centrum kampaně koordinuje, řídí je Rada).  Vedle programů Centrum                                                                  59          vydávalo časopis Sedmá generace a pořádalo řadu osvětových aktivit. Poskytovalo též          zázemí síti místních skupin. Tomu odpovídalo i schéma na zadní obálce:             Organizační struktura Centra Hnutí DUHA v roce 1997 60                Programy: Energie, Nerostné suroviny, Lesy, Kampaň za záchranu železnice               Poslední generace: časopis, Společnost přátel Země, příprava propagačních materiálů               Skupiny: podpora místních skupin                Praha: lobbing, média, sledování zahraničních investic               Zázemí: fundraising, účetnictví, provoz              Centrum spravuje Rada Hnutí DUHA.            Rada Hnutí DUHA na konci roku 1997:            Jan Beránek, Jiří Koreš, Kateřina Luxová, Jakub Patočka, Pavel Přibyl, Ondřej Simon,            Monika Šatavová.              59)  Viz Hnutí DUHA – Přátelé Země ČR. Výroční zpráva 1997, 1997, s. 3.          60)  Viz Hnutí DUHA – Přátelé Země ČR. Výroční zpráva 1997, 1997.            34","I. Hnutí DUHA                    Od rozlišování statutu regionálních skupin, lokálních skupin a poboček bylo           upuštěno. Lokální aktivity mohly být vedeny buď jako místní skupina, nebo samo-           statná organizační jednotka. V roce 1996 měla DUHA 13 místních skupin.                 V roce 1998 působilo v DUZE 14 skupin, na konci roku však ukončila svou čin-           nost pardubická skupina. Kromě nich bylo v DUZE aktivních také přes 20 jednotlivců.           Centrum zaměstnávalo dvacet lidí, sídlilo v Brně, dva zaměstnance mělo v Praze. Bylo           výkonnou složkou DUHY, věnovalo se především celostátním a mezinárodním aktivi-           tám a řídilo programy.                 Rada byla nově popisována jako nejvyšší orgán složený ze zástupců dvou základ-           ních částí DUHY – tedy Centra a místních skupin – a dvou nezávislých osobností. Kon-           krétní složení v roce 1998 vypadalo takto: Jan Beránek, Jiří Koreš, Kateřina Luxová,           Jakub Patočka, Pavel Přibyl, Ondřej Simon a Monika Šatavová.                 V roce 1999 se složení obměnilo na: Jan Beránek (předseda), Jiří Koreš (místní           skupina Sušice), Jiřina Koukolová (místní skupina Olomouc), Jakub Patočka (Lite-           rární noviny), Ondřej Simon (biolog), David Vaněk (Sedmá generace) a Petra Veteč-           níková (místní skupina Brno). Činných skupin bylo 14.                 V roce 2000 již brněnská a pražská kancelář čítala dohromady na 30 zaměst-           nanců! Složení Rady zůstalo stejné. Pracovalo 15 skupin, početně však méně silných.           Ty se věnovaly různým tématům a byly založeny na dobrovolnické práci. Centrum za-           čalo být označováno v materiálech pro veřejnost jako národní kancelář.                 V letech 2001–2003 dosáhl počet skupin 20. Potom počet klesl na 15 a kolem to-           hoto počtu nadále kolísá. Nejnověji v roce 2008 vznikla skupina Hnutí DUHA Ostrava.           Největší  skupinou  je  dlouhodobě  olomoucká,  má  několik  placených  zaměstnanců,           vede celostátní kampaň na ochranu velkých šelem, má vlastní projekty. Počet aktivistů           je však výrazně nižší než v první polovině 90. let.              Organizační schéma Hnutí DUHA  61                                               Rada Hnutí DUHA                                                (předseda)                       Národní kancelář Hnutí DUHA,                     tzv. Centrum Hnutí DUHA                 Místní skupiny Hnutí DUHA                             (ředitel)                             (koordinátoři)               61)  Viz Hnutí DUHA – Přátelé Země ČR. Organizační manuál, revize 2006, s. 10.                                                                                             35","Environmentální organizace v ČR                   V roce 2003 byla po dlouhých diskusích odsouhlasena volená Rada. Ta je od té          doby nově devítičlenná, volená na dvouleté funkční období. Jsou v ní tři zástupci Cen-          tra, čtyři zástupci místních skupin a dvě nezávislé, Radou vybrané osobnosti. Doposud          proběhly volby třikrát: na podzim roku 2003, 2005 a 2007. Nyní jsou radními: Pavel          Přibyl, Jaromír Němec, Martin Sedlák, Kateřina Kotásková, Renata Placková, Miro-          slav Kutal, Jaromír Kyzour, Karolína Šůlová a Michal Rezek.                Rada mj. jmenuje a odvolává ředitele Centra, schvaluje jeho rozpočet a dozírá na          práci Centra. Ve vztahu k místním skupinám Rada oficiálně potvrzuje jejich vznik i zá-          nik, jmenuje a odvolává koordinátora. Dále Rada dohlíží na to, aby Centrum a místní          skupiny dodržovaly stanovy a schválené strategie.                Centrum charakterizuje současný vnitroorganizační dokument takto:                   „Zajišťuje vedení a koordinaci celostátních aktivit, usnadňuje komu-                  nikaci a podporuje předávání zkušeností mezi místními skupinami,                  vytváří pro ně přiměřené zázemí.“                  Má celostátní územní působnost, sídlí v Brně a menší kancelář má v Praze, v Brně          a Praze pracuje v současnosti více než 30 zaměstnanců a několik desítek dobrovolných          spolupracovníků.                           62                V rozmezí let 2003–2004 centrum procházelo rozsáhlou organizační reformou          v režii nového ředitele Martina Andera. Potřeba reformy vycházela z aktuálního stavu          charakterizovaného zejména finanční nestabilitou a problematickou strukturou pří-          jmů organizace. Bylo nutné reagovat na odchod velkých nadací ze středoevropského          regionu  a  rovněž  na  odchod  zakládajících  členů.  Reforma  se  soustředila  na  indivi-          duální fundraising a organizační management. 63                Centrum  vytvořilo  Strategii  Hnutí  DUHA  pro  období  2004–2009,  byl  přijat          grafický manuál, sepsán návod pro založení místních skupin, kodex etického fundrai-          singu, pracovní náplně všech zaměstnanců apod.                Výsledkem reformy byla následující organizační struktura Centra 64                      62)  Viz Hnutí DUHA – Přátelé Země ČR. Organizační manuál, revize 2006, s. 10.          63)  Viz NĚMEC, JAROMÍR. Profesionalizace v českých ekologických neziskových organizacích. Brno:          FSS MU, 2006, s. 13. Magisterská diplomová práce.          64)  Viz Hnutí DUHA – Přátelé Země ČR. Organizační manuál, revize 2006, s. 12.            36","I. Hnutí DUHA              Organizační struktura Centra                                                Ředitel Centra                        Programové oddíly                 Podpůrné oddíly         Servisní oddíly                 Programový ředitel  Vedoucí programů               Vedoucí   Vedoucí   Vedoucí         Vedoucí    Vedoucí   Vedoucí    Vedoucí   Vedoucí              oddílu   oddílu   oddílu            oddílu    oddílu    oddílu   oddílu   oddílu              Energie  Lesy    FV a ŽP             MS        IFR     Publikace   Ekonomika  Zázemí                                                                      a SG             Pracovník  Pracovník  Pracovník  Pracovník  Koordinátor  Pracovník  Účetní  Správce              oddílu   oddílu   oddílu    oddílu   dobrovolníků  pečující o  Grafik,    sítě              Energie  Lesy    FV a ŽP  Zemědělství       přispěvatele  sazeč  Asistent                                                                               oddílu             Pracovník  Pracovník                          Koordinátor       Ekonomika              oddílu   oddílu                               direct              Energie  Lesy                                marketingu                                                            Sezónní                                                           pracovníci                     Organizačně je Centrum rozděleno na tzv. oddíly. Ty jsou dále rozčleněny do           třech bloků: programové oddíly, podpůrné a servisní oddíly. Programové oddíly (pro-           gramy) mají na starosti hlavní náplň práce Hnutí DUHA. Podpůrné oddíly zároveň           s  prací  na  své  agendě  (např.  servis  pro  místní  skupiny,  vydávání  Sedmé  generace           apod.) zajišťují podpůrnou práci pro jednotlivé programy. Servisní oddíly poskytují           ekonomické a technické zázemí nutné pro celkové fungování organizace.                 Vývoj struktury organizace charakterizuje profesionalizaci a také „agenturizaci“           Hnutí DUHA více než přesvědčivě.               3. Vývoj sebeprezentace Hnutí DUHA              A  jako  poslední  historizující  pasáž  uvedu  vývoj  sebeprezentace  Hnutí  DUHA.  Co  je           Hnutí DUHA se dočítáme v nultém čísle časopisu Poslední generace z konce roku 1991,           který Hnutí DUHA pod upraveným názvem vydává dodnes.  Nulté číslo neslo podtitul                                                                    65           První varování, v jeho úvodu zakladatel Jakub Patočka napsal:            65)  Viz kapitola Program Poslední generace.                                                                                             37","Environmentální organizace v ČR                     „…jsme  přesvědčeni  o  nezbytnosti  změny  společnosti,  a  to  změny                  zásadní a celkové. Za přijatelný nepovažujeme podivný sociální po-                  kus komunistických stran ani žádnou jinou formu konzumní spo-                  lečnosti. Změna společnosti není možná bez změny hodnot, které si                  její členové vytvořili. Konzumní společnost a její hodnoty hodláme                  napadat… Chceme pokračovat v dosavadním dvouletém happeningu                  [HD existuje právě dva roky, pozn. aut.] – akce organizované ad hoc,                  rozhořčené dopisy a s požitkem vyvolávané skandály – to je pravá                  tvář DUHY, kterou se, doufám, nepodaří nikomu rozšlápnout a kte-                  rou, doufám, nebudeme nikdy nijak deformovat.“  66                  Poslání Hnutí DUHA v zakládacích stanovách z roku 1990 bylo popsáno takto:                   „DUHA je hnutí ochránců přírody. Důvodem vzniku DUHY je značně                  apatický postoj široké veřejnosti k ekologickým otázkám. Podle na-                  šeho názoru je rychlost, kterou umírá příroda v Československu, stá-                  le vyšší, než je rychlost, se kterou jsou podnikány kroky k její záchra-                  ně. Přičemž přírodu chápeme komplexně, nevyjímajíce z ní člověka                  a jeho fyzické, duševní a morální zdraví. Poslání DUHY bude napl-                  něno, obrátí-li se poměr rychlostí v tomto závodě života a smrti.“ 67                 Na druhém setkání Rady Hnutí DUHA, nejvyššího správního orgánu, v březnu          roku 1993 byl schválen následující sebereprezentující text.                    „Hnutí DUHA vzniklo v Brně roku 1989. Je to sdružení převážně                  mladých lidí, které spojuje názor, že civilizace se rozvíjí neúnosným                  způsobem. Příčinu současné globální krize vidíme ve filosofii neome-                  zeného ekonomického růstu, upachtěné honbě za stále větší spotře-                  bou a v centralizaci společnosti. Přehlcení lidí zbožím i informacemi                  odvádí pozornost od problémů, na jejichž vyřešení závisí naše další                  přežití, a dokonce, prostřednictvím podbízivých reklam, k bezohled-                  né spotřebě vybízí. Nevěříme ve schopnost politických stran překo-                  nat dnešní krizi.                        Řešením je podle nás rozdrobování moci i výroby. Myslíme si,                  že vyvážené životní prostředí, mír a nenásilí jsou důležitější než ma-                  teriální bohatství. Jsme přesvědčeni o nezbytnosti změny životního            66)  Viz PATOČKA, JAKUB. Úvodník. Poslední generace, 1991, r. 0, č. 0, s. 1–2.          67)  Viz Stanovy občanského sdružení Hnutí DUHA, 1990.            38","I. Hnutí DUHA                       stylu. Alternativa, kterou máme na mysli, by byl život jistě skromněj-                    ší  co  do  spotřebních  věcí,  měl  by  však  být  klidnější,  rozmanitější                    a hodnotnější, s harmonickými vztahy k přírodě, umění a volným                    časem místo hmotného nadbytku…“                  V letech 1995 až 1997 se Hnutí DUHA ve výročních zprávách prezentovalo ná-           sledujícím textem:                      „…Vycházíme z přesvědčení, že průmyslová civilizace není udržitel-                    ná,  neboť  ve  jménu  pokroku,  rozvoje  a  ekonomického  růstu  krát-                    kozrace plení přírodu a rozbíjí mezilidské vztahy. Sdružujeme pře-                    vážně mladé lidi, kteří se chtějí věnovat příčinám, nikoliv důsledkům                    škodlivé lidské činnosti. Užíváme různých metod od práce s dětmi                    přes besedy a vydávání knih až po přímé akce (vždy zásadně nená-                    silné). Hnutí DUHA je občanské sdružení nezávislé na státu, politic-                    kých stranách, průmyslu, odborech či jiných skupinách. Naše aktivi-                    ty hradíme převážně z dotací, kterými nám různé nadace přispívají                    na konkrétní projekty.                        Naším cílem je obnova přirozených vztahů mezi lidmi a k přírodě.                        Chceme: zdravou přírodu – k tomu nestačí povrchní úpravy,                    neboť je třeba vyhledávat a odstraňovat kořeny problémů, nevěří-                    me v účinnost řešení nabízených technokraty a politickými stranami                    (katalyzátory ani dálniční obchvaty vzduch nečistí); změnu hod-                    not lidí – jde nám o obrat od konzumu ke skromnosti, od peněz                    k volnému času, od věcí k rodině, přátelům a obci, od agresivity k to-                    leranci, od soutěžení ke spolupráci, od kvantity ke kvalitě; napo-                    máhat změně společnosti – chceme přiblížit rozhodování lidem                    (neformální občanské iniciativy jsou pro demokracii důležitější než                    politické strany), omezit význam ekonomických hledisek (ekonomic-                    ká kritéria jsou podřadnější než kritéria etická a ekologická), posílit                    postavení místních komunit proti centru (stát nesmí mít možnost                    přinutit obce k přijetí jeho ,rozvojových‘ projektů).“ 68                   V roce 1998 je úvodní věta modifikována na:                      „Jsme občanské sdružení vzniklé v roce 1989 s cílem prospět ozdra-                    vení přírody, změně hodnot lidí směrem od přízemní spotřebnosti            68)  Viz Hnutí DUHA – Přátelé Země ČR. Výroční zpráva 1997, 1997, s. 2.                                                                                             39","Environmentální organizace v ČR                     a změně společnosti směrem k občansky angažované demokracii. Chce-                  me, aby se na Zemi dobře žilo – lidem, ostatním zvířatům i rostlinám.“                  O rok později se v úvodním textu ročenky dočteme:                   „Svou činností se Hnutí DUHA zasazuje za účinná a realistická opat-                  ření, jež umožní omezit znečištění a produkci odpadů, chránit biolo-                  gickou rozmanitost, zachovat krajinný ráz, snížit znečištění ovzduší,                  potravin i vody toxickými látkami a bránit nebezpečným změnám                  klimatu. Prosazuje zároveň systémová opatření, jako je reforma po-                  platků z těžby nerostů, obalový zákon či liberalizace trhu s elektři-                  nou, a zároveň se zabývá jednotlivými kontroverzními záměry…“                 V roce 2001 je                    „Hnutí DUHA přesvědčeno, že česká veřejnost může mít zdravější                  a čistější prostředí, stejně jako naši evropští sousedé. Navrhuje pro-                  to řešení ekologických problémů, jež přinesou konkrétní prospěch                  každému.“                  Text po dalších drobných úpravách vypadá dnes takto:                   „Hnutí DUHA s úspěchem prosazuje ekologická řešení, která zajistí                  zdravé a čisté prostředí pro život každého z nás. Navrhujeme kon-                  krétní opatření, jež sníží znečištění vzduchu a vody, pomohou omezit                  množství odpadu, chránit krajinu nebo zbavit potraviny toxických                  látek. Naše práce zahrnuje jednání s úřady a politiky, návrhy záko-                  nů, kontrolu průmyslových firem, pomoc lidem, rady domácnostem                  a vzdělávání, výzkum, informování novinářů i spolupráci s obcemi.“                  V současné strategii má Hnutí DUHA následující vizi a poslání:                    Vize – Hnutí DUHA usiluje o svobodnou a demokratickou společ-                  nost, která respektuje a chrání přírodu a zajišťuje čisté a zdravé pro-                  středí pro život. Společnost, ve které chceme žít, musí také vytvářet                  prostor pro aktivní účast občanů na správě veřejných záležitostí, dá-                  vat významnou roli obcím a regionům. Měla by být sociálně citlivá,                  mírumilovná, schopná kritické reflexe a nést svůj díl globální spolu-                  zodpovědnosti.            40","I. Hnutí DUHA                          Poslání – Posláním Hnutí DUHA je prosazovat čisté a zdravé                    prostředí pro život. Chceme získávat lidi k účasti na změnách společ-                    nosti, které omezí znečištění a zajistí respekt k přírodě a její ochraně.                    Usilujeme o pestrou a činorodou občanskou společnost. V naší práci                    klademe důraz na věcnost, přesnost a poctivost. 69                                                                        69)  Viz Hnutí DUHA – Přátelé Země ČR. Strategie Hnutí DUHA na období 2009–2013, 2008, 2013.                                                                                             41","Environmentální organizace v ČR            II. NESEHNUTÍ                           1. Zmapování historie NESEHNUTÍ            Občanské sdružení NESEHNUTÍ je podle svých stanov „dobrovolnou, nevládní, ne-          ziskovou organizací, v níž se sdružili občané a občanky k aktivní činnosti na ochranu          přírody a lidských práv“.  NESEHNUTÍ vzniklo v říjnu roku 1997 s cílem upozorňovat                                  70          na problémy ekologické i sociální a problémy mezi kulturami a na jejich vzájemné          souvislosti. Jsme přesvědčeni, že ekologické problémy mají své sociální příčiny a také          sociální důsledky, a proto se problémy vztahu lidí a přírody nedají řešit odděleně.“  Od                                                                                        71          ostatních českých zelených hnutí odlišuje NESEHNUTÍ mnoho rysů: všichni zaměst-          nanci  hnutí  mají  stejnou  výšku  platu  (výhody  i  nevýhody  rovnostářského  přístupu          jsou velmi zajímavým tématem jak pro další nevládní hnutí, tak např. pro otevřenější          personální manažery či lidi, kteří se zabývají teorií řízení), rozhoduje se přísně de-          mokraticky (neexistuje formálně ustavená hierarchie) a zajímavý je i systém zpětných          vazeb hnutí.                Tyto cíle se za celou historii tohoto sdružení prakticky neměnily. V roce 2008 na          webových stránkách NESEHNUTÍ stálo:                    „Pracujeme na základě přesvědčení, že ekologické problémy je třeba                  vnímat spolu s jejich sociálními příčinami a důsledky a s ohledem                  na ně je třeba je také řešit. Proto se zabýváme ochranou životního                  prostředí i ochranou lidských práv.“                                                     72                 V roce 2015 pak na webu NESEHNUTÍ nalézáme:              70)  Viz NESEHNUTÍ. Stanovy. Dostupné z WWW: http://www.nesehnuti.cz/index.php?tex=115.          71)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 1997–1998. Brno : 1999. Tato věta napovídá o skutečnosti, že          NESEHNUTÍ se ideově pohybuje na rozhraní environmentalismu a ekologismu.          72)  Viz webové stránky NESEHNUTÍ, sekce O nás. Dostupné z WWW: http://www.nesehnuti.cz.           42","II. NESEHNUTÍ                       „Jako  sociálně-ekologická  nevládní  organizace  pracujeme  na  zá-                    kladě přesvědčení, že ekologické a sociální problémy mají společné                    příčiny a důsledky a s ohledem na to je potřeba je také řešit. Cílem                    všech  našich  aktivit  je  ukázat,  že  změna  společnosti  založená  na                    respektu  k  lidem,  zvířatům  i  přírodě  je  možná  a  musí  vycházet                    především zdola. Proto podporujeme angažované lidi, kteří se za-                    jímají o dění okolo sebe a kteří považují zodpovědnost za život na                    naší planetě za nedílnou součást své svobody. Fungujeme nezávis-                    le na stranických a ekonomických zájmech a výhradně nenásilnými                    prostředky.“ 73                   NESEHNUTÍ v roce 1997 založili lidé z brněnské místní skupiny Hnutí DUHA,           kteří se rozešli s vedením této organizace (zejména s Jakubem Patočkou a Janem Be-           ránkem). Hlavní spor byl podle jednoho ze zakladatelů NESEHNUTÍ Milana Štefance           v tom, že lidé z brněnské místní skupiny Hnutí DUHA chtěli pracovat i na tématech           mimo ekologii (např. zbrojní veletrh IDET, porušování lidských práv ze strany společ-           nosti Shell), což přesahovalo původní cíle Hnutí DUHA.  Druhá rovina tohoto sporu                                                                  74           pak byla ve snaze zvýšit míru demokracie v rozhodovacích procesech uvnitř Hnutí           DUHA a navázat řídicí orgány hnutí (např. Radu Hnutí DUHA) více na místní sku-           piny (např. formou voleb, zvýšení transparentnosti rozhodování apod.).  Rozkol mezi                                                                                75           budoucími zakladateli NESEHNUTÍ a vedením Hnutí DUHA trval přibližně dva roky           a postupně nabýval na intenzitě. Dnes spolu obě organizace dobře spolupracují, ovšem           určitá rezervovanost zůstala mezi osobnostmi účastníků tehdejšího sporu. Samotný           odchod nastal po hlasování Rady Hnutí DUHA, ve které neprošlo vyloučení brněnské           pobočky o jediný hlas.                 Tento spor byl vyřešen odchodem 20 lidí z celkových 23 členů brněnské místní           skupiny  Hnutí  DUHA,  kteří  následně  založili  NESEHNUTÍ.  Mezi  zakladateli  byli           Mgr. Martin Ander, Mgr. Karel Dolejší, Mgr. Filip Fuchs, Kateřina Lišková, Kristýna           Rytířová, Milan Štefanec, Barbora Černíková, Petr Vaněk, Miroslav Patrik, Karel Do-           lejší, Martin Robeš ad.                       73)  Viz webové stránky NESEHNUTÍ, sekce O nás. Dostupné z WWW: <http://nesehnuti.cz/o-nas/>.           74)  Viz strukturovaný rozhovor s Milanem Štefancem ze dne 24. listopadu 2008.           75)  Viz totéž.                                                                                            43","Environmentální organizace v ČR             A. Vývoj kampaní            Za více než 10 let existence se témata a kampaně, na kterých NESEHNUTÍ pracovalo,          značně vyvíjela. Od prvního roku své existence až do současnosti se NESEHNUTÍ za-          měřuje na tři hlavní témata: ochrana životního prostředí, lidská práva a práva zvířat.          V těchto oblastech však probíhaly různé kampaně. Později vznikly i další aktivity, které          se  týkají  všech  těchto  témat  –  vydávání  zpravodaje  Alarm,  Večery  s  NESEHNUTÍ          a Knihovna NESEHNUTÍ.              1) Vývoj kampaní na ochranu životního prostředí           V této oblasti zahájilo NESEHNUTÍ jako první kampaň Příroda, nebo asfalt? proti          plánované výstavbě rychlostní komunikace R43. V roce 1999 začala kampaň proti do-          stavbě JE Temelín, na podzim 2000 zahájilo NESEHNUTÍ kampaň nazvanou Za-          ostřeno na hypermarkety. V roce 2004 k těmto kampaním přibyla také Ekolo-          gická poradna.                První veřejnou akcí NESEHNUTÍ byla akce Za záchranu železnice zaměřená          na podporu železniční dopravy, jež měla napomoci zabránit vládou zamýšlenému rušení          regionálních tratí. V roce 1997 také začaly konkrétní akce spojené s již uvedenou kam-          paní Příroda, nebo asfalt? proti plánované výstavbě rychlostní komunikace R43,          která měla protnout rekreační oblast Brněnské přehrady a sídliště v brněnské městské          části Bystrc. Jednou z prvních akcí bylo zasazení 43 stromů v místech plánované trasy.                V rámci této kampaně NESEHNUTÍ každoročně provádělo několik akcí – cyk-          lojízdy ke Dni bez aut,  výstavu „Auto – zlý sen“, happeningy  a vybudování, udržo-                                76                                                                      77          vání a postupné rozšiřování naučné stezky „Brněnská přehrada, jak ji neznáte“. V roce          1999 se NESEHNUTÍ podílelo na organizaci multidisciplinárního semináře o varian-          tách rychlostní silnice R43. Celkem 25 odborníků (dopravních inženýrů, biologů, so-          ciologů, hygieniků, architektů a dalších) hodnotilo různé varianty vedení rychlostní          silnice R43 v okolí Brněnské přehrady. Souhrn výsledků tohoto semináře pak vydali          spolupracovníci z Českého a Slovenského dopravního klubu.                V  roce  2001  NESEHNUTÍ  sbíralo  podpisy  pod  petici  místních  občanů  proti          stavbě R43. Podepsalo ji již téměř 30 000 obyvatel Brna, a stala se tak jednoznačně          nejúspěšnější peticí s dopravní tematikou v České republice. Kromě toho NESEHNUTÍ             76)  Den bez aut každým rokem vyhlašuje organizace Děti Země. Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 1999.          Brno : 2000.          77)  Při prvním happeningu v rámci této kampaně se aktivisté NESEHNUTÍ rekreovali u makety pláno-          vaného dálničního mostu. Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 1997–1998. Brno : 1999.           44","II. NESEHNUTÍ              protestovalo proti špatně parkujícím autům v centru města. Ve čtvrtek 20. září 2001           se do brněnských ulic vydala skupina aktivistů NESEHNUTÍ vyzbrojená pracovními           rukavicemi a vlastnoručně se pustila do odklízení špatně parkujících aut z chodníků           na ulice. 78                 V únoru 2002, po pěti letech čekání, byla dokončena a zveřejněna studie vlivu           stavby R43 na životní prostředí. Kritika na adresu studie (NESEHNUTÍ jí vytýkalo           především nedostatečnost a neobjektivnost) se ukázala v září 2002 jako oprávněná,           nezávislý posudkář studii vrátil zpracovateli k přepracování. 79               Proti dostavbě JE Temelín            Na jaře roku 1999 se opět rozhořel boj o osud dostavované jaderné elektrárny Temelín.           NESEHNUTÍ se účastnilo jak „Vítání jara u Temelína“, tak demonstrace před úřadem           vlády požadující zastavení stavby, uspořádalo také několik besed pro veřejnost a na           školách na téma budoucnosti Temelína, ale i ekologických a sociálních dopadů jaderné           energetiky obecně. Vláda nakonec nevzala v úvahu řadu námitek NESEHNUTÍ, které           potvrdila i zpráva nezávislé expertní komise, a rozhodla se Temelín dostavět. 80                 O  rok  později  se  NESEHNUTÍ  zapojilo  do  kampaně  koalice  140  občanských           sdružení Referendum 2000 za vypsání referenda o osudu jaderné elektrárny Temelín.           Od poloviny dubna, kdy byla zveřejněna petice vyzývající vládu a poslance k přijetí           zákona, který by konání referenda umožnil, se aktivisté NESEHNUTÍ podíleli na sběru           podpisů pod tuto výzvu. Také díky jim se podařilo během necelých tří měsíců sebrat           115 000 podpisů. Tato petice však svého cíle nedosáhla. „Ani 115 000 podpisů nepři-           mělo politiky k snaze o uzákonění institutu referenda a jeho použití v případě koneč-           ného rozhodnutí v tak zásadní otázce, jako je spuštění jaderné elektrárny.“ 81              Ojedinělé akce             V roce 1999 se aktivisté NESEHNUTÍ podíleli na koordinaci nenásilné blokády kácení           stromů v nejcennější části šumavského pralesa na Trojmezné. O rok později se NESE-           HNUTÍ u příležitosti mezinárodní konference o klimatických změnách v nizozemském               78)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2001. Brno : 2002.           79)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2002. Brno : 2003.           80)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 1999. Brno : 2000.           81)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2000. Brno : 2001.                                                                                             45","Environmentální organizace v ČR             Haagu  zúčastnilo  protestní  akce  před  budovou  Mezinárodního  soudního  dvora  na          podporu jihoamerických Indiánů z kmene Uwa, ohrožených aktivitami nadnárodní          firmy Oxidental Oil.             Kampaň Zaostřeno na hypermarkety            Na podzim 2000 zahájilo NESEHNUTÍ novou kampaň nazvanou Zaostřeno na hyper-          markety. Jejím cílem bylo jednak seznámit veřejnost s negativními dopady (vzrůst do-          pravního zatížení, vylidňování městských center, likvidace malých obchodníků, zvyšo-          vání nezaměstnanosti atd.) těchto obřích nákupních center na regiony postižené jejich          výstavbou, jednak bránit jejich další expanzi. 82                Hlavní akcí v této kampani byl seminář určený především aktivistům nevládních          organizací,  občanským  iniciativám  a  zástupcům  místních  samospráv.  Během  dvou          dnů na něm vystoupila desítka přednášejících, mezi nimi například sociolog Jan Kel-          ler, brněnská zastupitelka Jana Drápalová, člen Ekologického právního servisu Pavel          Franc, architektka Milada Vorlová, dále např. představitelé ČSOP, Dětí Země nebo          sdružení Lučina. O seminář byl velký zájem, a proto z něj NESEHNUTÍ vydalo sborník          obohacený o příspěvky dalších odborníků. 83                V rámci této kampaně se NESEHNUTÍ věnovalo konkrétním kauzám – pláno-          vanou stavbou obchodně-zábavního centra Plaza na ulici Heršpická a stavbou super-          marketu firmy Ahold v Novém Lískovci. Pod tlakem kampaně NESEHNUTÍ investor          ustoupil od svého záměru kácet zdravé topoly a byl ochoten diskutovat i o velikosti          obchodních ploch v centru. Na stavbu bylo vydáno územní rozhodnutí, proti kterému          kvůli řadě pochybení NESEHNUTÍ podalo správní žalobu. NESEHNUTÍ také stálo          u zrodu petice obyvatel Nového Lískovce, jejíž signatáři požadovali, aby celá záležitost          záměru výstavby byla řešena otevřeně a za účasti občanů. Pod petici se nakonec nasbí-          ralo více než 700 podpisů. 84                Během roku 2001 začalo NESEHNUTÍ v rámci této kampaně s přednáškovou          činností. Většinou se přednášky odehrávaly na středních školách, při vernisážích vý-          stav nebo v ekologických centrech a informovaly o psychologických reklamních tricích,          o dopadu hypermarketů na zaměstnanost v regionu atd. Přednášky proběhly např.          v Blansku, Vyškově, Českých Budějovicích nebo v Ostravě. Zároveň pokračovala stej-          nojmenná putovní výstava fotografií do dalších měst.              82)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2000. Brno : 2001.          83)  Viz NESEHNUTÍ. Sborník Zaostřeno na hypermarkety. Brno : 2001.          84)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2000. Brno : 2001.            46","II. NESEHNUTÍ                    V létě 2001 začal Odbor dopravy Magistrátu města Brna s kontroverzním pro-           cesem, v jehož rámci bylo dosud zrušeno okolo stovky přechodů pro chodce. NESE-           HNUTÍ proto požaduje proces rušení přechodů pozastavit a pečlivě přezkoumat pod-           klady, které k rozhodnutí o zrušení vedly. 85                 Kauza supermarketu v brněnské části Nový Lískovec, která začala již v roce 2001,           skončila v roce 2002 slavnostním přestřižením pásky. Dále pokračoval dlouhotrvající           boj o obchodně-zábavní centrum Plaza. S pomocí členů ČSOP se podařilo zachránit           alej vzrostlých stromů a zachovat biokoridor okolo řeky Svratky. 86                 V roce 2003 se definitivně podařilo vyřešit spor o výstavbu obřího obchodně-           zábavního centra Plaza v Brně, protože investor nesplnil podmínky územního rozhod-           nutí. Hypermarket Carrefour v městské části Královo Pole zahájil stavbu, jelikož se           NESEHNUTÍ nepodařilo stát se účastníkem územního a stavebního řízení.                 V těchto letech také pokračovaly Den bez aut, Cyklojízda a aktivity za zastavení           procesu rušení přechodů pro chodce v Brně, podařilo se zastavit plánovanou třetí           a čtvrtou vlnu rušení přechodů, přičemž při prvních dvou vlnách bylo zrušeno okolo sta           přechodů. NESEHNUTÍ také podpořilo Koalici za záchranu Wilsonova lesa v Brně.   87                 Rok  2005  znamenal  pro  kampaň  Zaostřeno  na  hypermarkety  dvě  významné           události – první bylo rozhodnutí Krajského soudu v Brně, že úřady obcházely svou zá-           konnou povinnost informovat NESEHNUTÍ o plánech na výstavbu velkých nákupních           center. Druhou bylo vydání nové knihy NESEHNUTÍ Přelet nad hypermarketovým           hnízdem,  která na konkrétních případech ukazuje, jak je výstavba nákupních center                    88           spojena s porušováním zákonů.                 Rok 2007 znamenal pro NESEHNUTÍ několik dílčích vítězství v soudních spo-           rech v rámci kampaně Zaostřeno na hypermarkety, tyto rozsudky však přišly příliš           pozdě na to, aby bylo možné škodám na životním prostředí zabránit.              Ekologická poradna             V roce 2005 také vznikla samostatná kampaň zaměřená na ekologické poradenství           a podporu aktivních lidí při ochraně životního prostředí. Poradna funguje prostřed-           nictvím telefonu, e-mailu, webového rozhraní anebo osobních konzultací v kanceláři              85)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2001. Brno : 2002.           86)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2002. Brno : 2003.           87)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2003. Brno : 2004.           88)  FUCHS, F. a kol. Přelet nad hypermarketovým hnízdem. Deset let budování hypermarketů v ČR.           Vyd. 1. Brno: NESEHNTUTÍ, 2005. ISBN 80-903228-5-9. Dostupné z WWW: <http://www.nesehnuti.           cz/publikace/kniha_prelet.pdf>.                                                                                            47","Environmentální organizace v ČR             NESEHNUTÍ. Už během prvního roku existence řešila Ekologická poradna více než          stovku případů, především z oblasti ochrany životního prostředí a účasti veřejnosti          v rozhodovacích procesech. Počet dotazů každoročně stoupal, v roce 2007 Ekologická          poradna zaznamenala 445 dotazů.  89               2) Vývoj kampaní v oblasti lidských práv            NESEHNUTÍ se odpočátku angažovalo v boji proti rasismu, v kampani za svobodu          Tibetu, proti zbrojařskému veletrhu IDET, proti válce v Čečensku. Později          vznikly kampaně Food Not Bombs a Bezpečí pro uprchlíky. V roce 2001 vznikla          kampaň Ženská práva jsou lidská práva.                V letech 1998 NESEHNUTÍ zorganizovalo několik demonstrací proti rasismu po          vraždách súdánského studenta a Romky z Vrchlabí, sledovalo soudní proces se skin-          heady, kteří nahnali Roma Tibora Danihela do řeky, kde utonul. NESEHNUTÍ také          podporovalo brněnské squattery, kteří se snažili vybudovat v prostorách deset let ne-          využívaného a chátrajícího domu kulturně sociální centrum Nová zahrada. 90                Tyto aktivity měly pravděpodobně za následek dva vandalské útoky neonacis-          tických  skinheads  na  sídlo  NESEHNUTÍ  o  rok  později.  Avšak  ani  několikatisícová          škoda a fašistické symboly, kterými útočníci popsali výlohu kanceláře NESEHNUTÍ,          nepřiměly Policii ČR k vyšetření případu. Naopak, rok 1999 se vyznačoval zvýšeným          zájmem  příslušníků  protiextremistického  oddělení  Kriminální  policie  ČR  o  činnost          a o jednotlivé aktivisty NESEHNUTÍ. 91                V roce 2000 vyšla zpráva Protiextremistického oddělení Ministerstva vnitra za          rok 1999, ve kterém byla zmínka o NESEHNUTÍ, která ale nebyla vázána na žádnou          konkrétní akci. NESEHNUTÍ podalo na Ministerstvo vnitra žalobu, po pěti letech se          Ministerstvo vnitra veřejně omluvilo na základě rozsudku Vrchního soudu v Praze. 92                V rámci kampaně za svobodu Tibetu NESEHNUTÍ každoročně žádalo brněn-          skou radnici o vyvěšení tibetské vlajky, což představitelé města odmítali. Hned v roce          1998 zareagovalo několik aktivistů NESEHNUTÍ přímou akcí – symbolicky připevnili          transparent s vlajkou na budovu magistrátu.  Tibetská vlajka byla přesto každoročně                                                     93             89)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2007. Brno : 2008.          90)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 1997–1998. Brno : 1999.          91)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 1999. Brno : 2000.          92)  Strukturovaný rozhovor s Milanem Štefancem, 24. listopadu 2008.          93)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 1997–1998. Brno : 1999.            48","II. NESEHNUTÍ              vyvěšena na radnicích několika městských částí, např. v roce 2000 zavlála z radnic           sedmi městských částí. 94                 O rok později uspořádalo NESEHNUTÍ „na protest proti zbabělému postoji rad-           ních malý happening“.  Při něm aktivisté ozdobili brněnskou radnici nápisem „Deta-                                 95           šované pracoviště Čínské lidové republiky“ a tibetskou vlajkou symbolicky zatarasili           vchod do budovy. Za necelých čtrnáct dní po Dni Tibetu 1999 přednášel čínský velvy-           slanec Yan Peng na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Aktivisté NE-           SEHNUTÍ vyvěsili v přednáškové místnosti tibetskou vlajku, kterou ovšem pořadatelé           museli odstranit, protože velvyslanec zarputile odmítal do místnosti vstoupit. Součástí           této kampaně byly také semináře, např. o historii a současnosti Tibetu. Vystoupili na           něm přední čeští odborníci na tibetskou problematiku a dokonce i Tändzin Dargjä,           první Tibeťan žijící a vyučující v České republice.              Týden lidských práv             V roce 1999 uspořádalo NESEHNUTÍ Brno v rámci kampaně Lidská práva první roč-           ník Týdne lidských práv, během kterého zhlédlo 600 diváků výběr nejlepších filmů           z mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jeden svět, který NESEHNUTÍ or-           ganizovalo ve spolupráci se společností Člověk v tísni při ČT. 96                 Součástí Týdne lidských práv 1999 byla i velká demonstrace proti petrolejář-           ské firmě Royal Dutch/Shell, která se konala u příležitosti čtvrtého výročí popravy de-           víti nigerijských ekologických aktivistů vystupujících proti této firmě. Vystoupil na ní           také místopředseda zakázané súdánské pobočky Amnesty International Adam Ahmed           El Badawi a promluvil o podílu firmy Shell na porušování lidských práv v Súdánu.             NESEHNUTÍ uspořádalo také besedu s tímto bývalým súdánským vězněm svědomí na           Masarykově univerzitě. O rok později kampaň proti aktivitám firmy Shell pokračovala           přímou diskusí, kterou navrhlo české vedení tohoto koncernu.                 V roce 2000 NESEHNUTÍ pořádalo ve spolupráci se společností Člověk v tísni           při ČT a s brněnskou skupinou Amnesty International 2. ročník Týdne lidských práv           spojený s filmovým festivalem dokumentů o lidských právech Jeden svět. Po nečeka-           ném úspěchu 1. ročníku se NESEHNUTÍ rozhodlo uspořádat akci daleko větší a roz-           manitější, její součástí byla řada výstav a diskuzí. Festival jen v Brně navštívilo více než           1 000 lidí. O rok později, v roce 2001, přijal nad festivalem Jeden svět záštitu prezident           Václav Havel.             94)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2000. Brno : 2001.           95)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 1999. Brno : 2000.           96)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 1999. Brno : 2000.                                                                                            49","Environmentální organizace v ČR                   V červnu 2001 se NESEHNUTÍ společně s Běloruským centrem při společnosti          Člověk v tísni podílelo na organizaci setkání osmi aktivistů běloruských ekologických          a lidskoprávních organizací se členy podobně zaměřených organizací v Brně. Vedle vý-          měny informací a zkušeností s prací nevládních organizací v Bělorusku pod diktátor-          skou vládou prezidenta Alexandra Lukašenka se dohodla i spolupráce na některých spo-          lečných tématech. Již v srpnu téhož roku se pak zástupce NESEHNUTÍ zúčastnil polo-          ilegálního festivalu dokumentů o lidských právech Jeden svět v běloruském Minsku. 97                V roce 2002 se podle výroční zprávy „festival Jeden svět stal za dobu svojí čtyřleté          historie jedním z největších a nejprestižnějších lidskoprávních festivalů v Evropě“.                                                                                           98          Jenom v Brně jej navštívilo 2 000 diváků. Od roku 2003 přestalo být NESEHNUTÍ          hlavním organizátorem festivalu Jeden svět a soustředilo se na organizaci Týdne lid-          ských práv.                     99            Proti obchodu se zbraněmi            V květnu 1999 se v Brně konal třetí zbrojařský veletrh IDET99, který bývá prezentován          jako veletrh „obranné a bezpečnostní techniky“, ale v mnoha případech se ukázalo,          že obchodní strategií některých vystavovatelů je vyzbrojování obou stran konfliktu,          korupce, porušování embarg, zvyšování vlastního vlivu bez ohledu na důsledky pro          mezinárodní bezpečnost, dodávky do zemí, kde zuří občanská válka, a zemí, kde jsou          vládnoucími diktaturami porušována lidská práva. Na veletrhu též prezentovaly své          výrobky firmy, jež se podílely na dodávkách součástí nášlapných min. NESEHNUTÍ          během konání tohoto veletrhu uspořádalo několik tiskových konferencí, demonstraci,          koncert a vydalo také informační leták „Zastavme obchod se smrtí“, který byl napo-          sledy vydán v roce 2007. 100                Hned první den IDETu překryli aktivisté NESEHNUTÍ nápisem IDEaTh (angl.          death = smrt) oficiální logo nad hlavní branou výstaviště. Několik dalších aktivistů          proniklo do přísně střeženého areálu výstaviště a rozvinutím transparentu „Vaše války,          naše životy, vaše zisky“ připomnělo účastníkům slavnostního zahájení neetičnost ob-          chodování se zbraněmi. V českých i zahraničních médiích se tak objevilo více zpráv          o této akci a zejména o argumentech NESEHNUTÍ než o zahajovacím ceremoniálu          a IDETu jako takovém. 101            97)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2001. Brno : 2002.          98)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2002. Brno : 2003.          99)  Viz strukturovaný rozhovor s Milanem Štefancem, 24. listopadu 2008.          100)  NESEHNUTÍ. Zastavme obchod se smrtí. Brno : 2007.          101)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 1999. Brno : 2000.           50","II. NESEHNUTÍ                    NESEHNUTÍ každé dva roky pořádalo v rámci této kampaně sérii protestních           aktivit proti konání veletrhu IDET, jejichž součástí byly demonstrace, projekce filmo-           vých dokumentů ilustrujících hrozivé následky vývozu zbraní do nestabilních oblastí,           koncerty, výstavy a od roku 2005 i spolupořádání týdenního antimilitaristického fes-           tivalu ProtestFest.                 Přestože v pozdějších letech počet přímých akcí této kampaně poklesl, nevymi-           zely z repertoáru nástrojů zcela – v březnu 2003 proběhla přímá akce před Minis-           terstvem průmyslu a obchodu, v prosinci téhož roku dokonce aktivisté NESEHNUTÍ           zablokovali Ministerstvo obrany.              Jídlo místo zbraní             NESEHNUTÍ připojilo se k aktivitě Jídlo místo zbraní (Food Not Bombs) v roce 2001.           První akce, při které aktivisté rozdávali teplé veganské jídlo hladovějícím lidem, pro-           běhla v Brně v květnu roku 2001 jako součást demonstrací proti zbrojařskému vele-           trhu IDET. Cílem této akce bylo upozornit na paradoxní situaci, kdy se ročně vydávají           miliardy dolarů na nákupy dalších účinnějších zbraní, zatímco v českých městech hla-           doví stovky, ve světě pak miliony lidí. Tato akce se pak pravidelně opakovala každou           první sobotu v měsíci. 102                 Na  začátku  roku  2002  se  antimilitaristická  skupina  zabývala  především  pří-           pady porušení zákona o reklamě ze strany několika zbrojařských firem. Ty v rozporu           s ustanovením zákona o reklamě veřejně nabízely své výrobky – minovací prostředky,           rakety, tříštivé střely či dokonce bojové letouny. NESEHNUTÍ proto podalo u přísluš-           ných živnostenských úřadů sérii podnětů, které měly za následek udělení vysokých           pokut několika zbrojovkám. Např. firma Poličské strojírny, a. s., dostala na základě           podnětu NESEHNUTI za svoji protizákonnou reklamu pokutu 200 000 Kč a firma Bri-           tish Aerospace Systems Ltd. pokutu ve výši 300 000 Kč. 103                 V rámci kampaně Zbraně, nebo lidská práva? v roce 2003 NESEHNUTÍ           monitorovalo a upozorňovalo na problematické vývozy zbraní z České republiky. Cí-           lem NESEHNUTÍ bylo dosáhnout zákazu vývozu zbraní do oblastí, kde mohou být           použity k porušování lidských práv.                 Krátce po skončení veletrhu IDET 2003 zveřejnilo NESEHNUTÍ skandální od-           halení, že se tam vystavovaly a k prodeji do zahraničí nabízely české protipěchotní           miny zakázané Ottawskou konvencí, kterou podepsala i ČR. Navíc tyto miny byly sou-           částí výzbroje Armády ČR.             102)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2001. Brno: 2002.           103)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2002. Brno: 2003.                                                                                             51","Environmentální organizace v ČR                   V roce 2003 pokračovalo i pravidelné rozdávání jídla, v rámci kampaně Jídlo          místo zbraní začíná NESEHNUTÍ spolupracovat s organizací Nový prostor, zaměřují          se na snížení míry sociálního vyloučení bezdomovců. NESEHNUTÍ uspořádalo bene-          fiční večírek v hudebním klubu Favál v Brně na podporu této kampaně, akce se zúčast-          nili i bezdomovci, kteří měli vstup a jídlo zdarma. 104                V  roce  2007  se  kampaň  Zbraně,  nebo  lidská  práva?  spojila  s  kampaní  Jídlo          místo zbraní. Vedle rozdávání jídla pro lidi bez domova a podpoře ProtestFestu 2007          se NESEHNUTÍ připojilo k občanské iniciativě Ne základnám, žádající uspořádání re-          ferenda o umístění základny Národního raketového systému obrany Spojených států          v České republice. 105                Přímé akce v souvislosti s touto kampaní probíhají v omezené míře dodnes. Jako          příklad uveďme happening z března roku 2003 či demonstraci proti přítomnosti ame-          rických vojenských sil v Iráku z března roku 2008.              S. O. S. Čečensko            Na podzim roku 1999 zahájilo NESEHNUTÍ pod tlakem událostí jednu z dosud nej-          intenzivnějších kampaní za lidská práva. Ta reagovala na druhou ruskou intervenci do          severokavkazské Čečenské republiky – Ičkerie. Ve spolupráci se Společností pro ob-          čanskou veřejnou aktivitu – SOVA v září 1999 uspořádalo happening Zeď pro civilisty,          kdy byla z přinesených papírových krabic postavena před branou ruského konzulátu          v Brně zeď, která měla symbolicky chránit civilní oběti vojenské intervence.                Druhá protestní akce, která se u ruského konzulátu v Brně konala, byla reakcí na          ruské ultimátum obyvatelům města Grozného, v němž ruská vojska hrozila hromad-          nou likvidací jeho obyvatel. Aktivisté NESEHNUTÍ a SOVA zaslali ruskému konzulovi          parafrázi této výzvy, ve které vyzvali ruskou armádu k ukončení okupace. Jako symbol          toho, že představitelé ruské státní moci nesou na rukou krev nevinných obyvatel Če-          čenska, pomalovalo pět aktivistů NESEHNUTÍ a SOVA vchod do ruského konzulátu          rudou barvou a popsalo jej nápisy „Vrazi, Hanba, Už hoří Groznyj, Nu pogodi!“ apod.          Průběh akce sledovala řada novinářů a televizní štáb. Za tento projev občanské nepo-          slušnosti byli čtyři aktivisté stíháni a hrozil jim trest až tři roky vězení.  O rok později                                                                             106          byli Městským soudem v Brně odsouzeni ke 100 hodinám veřejně prospěšných prací,          proti čemuž se aktivisté odvolali. 107            104)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2003. Brno: 2004.          105)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2007. Brno: 2008.          106)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 1999. Brno : 2000.          107)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2000. Brno : 2001.           52","II. NESEHNUTÍ                    Několik  dní  po  pomalování  ruského  konzulátu  rudou  barvou  se  konala  pro-           testní demonstrace pod názvem Čečna volá o pomoc. Před téměř dvěma stovkami lidí           vystoupili nejen zástupci NESEHNUTÍ a SOVA, ale i zástupci jiných nevládních or-           ganizací, vysokoškolští učitelé, představitelé církví a další, kteří se kriticky vyslovili           k ruskému postupu v Čečensku. Demonstraci monitorovalo na osm desítek policistů           a několik příslušníků protiextremistického oddělení Policie ČR. Po skončení shromáž-           dění zde po dobu 24 hodin drželo střídavě pět až deset osob tzv. mírovou hlídku. Takto           aktivisté připomněli fakt, že zatímco v ČR lidé prožívají běžný den, v Čečensku na-           dále umírají nevinní civilisté. Tato „mírová hlídka“ získala velkou podporu Brňanů,           kteří  hlídkujícím  aktivistům  v  mrazivém  počasí  (v  noci  až  -10  °C)  nosili  horký  čaj           a jídlo. 108                 Poslední akcí v roce 1999 bylo pietní připomenutí si obětí čečenského konfliktu           pod názvem Světlo pro Čečensko. Opět za silné policejní asistence se 30. prosince se-           šlo před ruským konzulátem na čtyřicet lidí, kteří zapálením svíček vyjádřili solidaritu           s těžce zkoušenými obyvateli Čečenska. Aktivisté pořádajících sdružení NESEHNUTÍ           a SOVA upozornili i na perzekuci Kavkazanů v samotném Rusku.                 V roce 2000 NESEHNUTÍ pokračovalo v kampani S.O.S Čečensko, zorganizo-           valo několik happeningů před ruským konzulátem v Brně a podílelo se na humanitární           sbírce a demonstraci v Praze. V témže roce se konalo zasedáním MMF a Světové banky           v Praze, NESEHNUTÍ aktuálně reagovalo na problematiku ekonomické globalizace           připojením k nenásilným protestům proti činnosti těchto dvou institucí. NESEHNUTÍ           se zapojilo do diskuze na Pražském hradě, kterou svolal prezident Václav Havel. Vedle           účasti aktivistů na Kontrasummitu INPEGu (Iniciativy proti ekonomické globalizaci)           na diskusním fóru Jiná zpráva apod. se aktivisté NESEHNUTÍ podíleli i na nenásilné           části pouličních protestů.                 Kampaň proti válce v Čečensku pokračovala i v roce 2001. V lednu rozhodl Kraj-           ský soud v Brně o odsouzení čtyř aktivistů NESEHNUTÍ a SOVA (Společnost pro občan-           skou a veřejnou aktivitu), kteří protestovali proti ruské okupaci Čečenska pomalováním           a popsáním ruského konzulátu rudou barvou. Byl jim vyměřen trest ve výši 100 hodin           obecně prospěšných prací a zaplacení soudních výloh v celkové výši 18 000 Kč. Proti           rozsudku aktivisté podali stížnost k Ústavnímu soudu ČR a následně i k Evropskému           soudu pro lidská práva ve Štrasburku.  Toto odvolání však bylo zamítnuto. 110                                               109                 Vysokoškolský pedagog a člen Amnesty International Lubor Kysučan vyhlásil           finanční sbírku, jejímž cílem bylo vedle vyjádření morální podpory akcím proti válce           také shromáždění potřebných finančních prostředků na zaplacení soudních výloh za             108)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 1999. Brno : 2000.           109)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2001. Brno : 2002.           110)  Strukturovaný rozhovor s Milanem Štefancem, 24. listopadu 2008.                                                                                            53","Environmentální organizace v ČR             odsouzené  aktivisty  NESEHNUTÍ  a  SOVA.  Tato  sbírka  měla  neuvěřitelně  pozitivní          ohlas a po necelých třech měsících se podařilo sebrat 19 530 korun.                Trest obecně prospěšných prací si odsouzení odpracovali v brněnské městské          části Jundrov, která potřebovala upravit pozemek rehabilitačního střediska pro se-          nio ry, jenž měl sloužit jako park. Na zahájení prací všichni čtyři aktivisté nastoupili          jako trestanci – v pruhovaných mundúrech a s koulí na noze. Podpořily je i dvě desítky          lidí, kteří od počátku s jejich protestem projevovali sympatie a přišli je vyjádřit i prací.          Přijeli také dva Čečenci – běženci z uprchlického tábora ve Stráži pod Ralskem. 111                V roce 2003 se NESEHNUTÍ zapojilo do kauzy 60 čečenských uprchlíků, kteří          měli být deportováni zpět do Ruské federace, kde jim hrozilo pronásledování. Vedle          petice proti jejich vyhoštění začalo NESEHNUTÍ organizovat pravidelná sobotní do-          poledne, kdy skupina dobrovolníků a dobrovolnic připravovala program her, soutěží          a zájmových kroužků pro děti cizinců, kteří v ČR požádali o azyl. Z těchto aktivit se          později vyvinula kampaň Bezpečí pro uprchlíky.              Bezpečí pro uprchlíky            Kampaň Bezpečí pro uprchlíky je zaměřena na zlepšení situace žadatelů a žadatelek          o azyl přímo v pobytových střediscích. Tato kampaň, založená na pravidelných ná-          vštěvách v pobytových střediscích, při kterých se dobrovolníci NESEHNUTÍ věnovali          dětem uprchlíků, se po dvou letech rozšířila o nový časopis PŘES.  Tento „uprchlický                                                                         112          čtvrtletník“ doposud přináší mnoho článků o zemích, odkud do ČR lidé přicházejí,          rozhovory s příchozími, s těmi, kteří jim pomáhají, i se státními úředníky. První číslo          uprchlického čtvrtletníku PŘES vyšlo v zimě 2004. 113                V roce 2007 navíc NESEHNUTÍ uspořádalo v rámci této kampaně vzdělávací pro-          jekt na brněnském gymnáziu. Ve stejném roce se NESEHNUTÍ snažilo ovlivnit plánova-          nou novelu cizineckého a azylového zákona, která ale prošla v původní verzi Senátem. 114             Ženská práva jsou lidská práva            V roce 2001 se NESEHNUTÍ začalo věnovat novým aktivitám na poli lidských práv, a to          ženským právům. V prvním pololetí byl realizován projekt Ženy a ochrana životního            111)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2001. Brno : 2002.          112)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2005. Brno : 2006.          113)  Přes. Zima 2004, roč. 1, č. 1. ISSN 1214-9640.          114)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2007. Brno : 2008.           54","II. NESEHNUTÍ              prostředí,  jehož  cílem  bylo  seznámit  veřejnost  s  ekofeminismem,  což  je  specifický           proud v oblasti ženských práv, který nachází souvislost mezi útiskem žen a vykořisťo-           váním přírody. 115                 Druhá polovina roku probíhala ve znamení projektu Ženská práva jsou lidská           práva. Cílem NESEHNUTÍ bylo zlepšit informovanost v oblasti ženských práv, gender           a feminismu a zároveň seznámit veřejnost s tématy, jako jsou trvale udržitelný život,           alternativní školství a výchova apod. Pilířem kampaně byl cyklus seminářů konají-           cích se jednou za měsíc od listopadu 2001 do června 2002. Tyto semináře se věnovaly           problematice tradičních rolí, násilí na ženách, rovných příležitostí, právní sebeobraně           nebo mateřství a rodině. 116                 Hlavní náplní této kampaně v letech 2002 a 2003 byla série sedmi celodenních           vzdělávacích seminářů pro zhruba 40 účastníků.  V roce 2005 k tomuto cyklu se-                                                           117           minářů přibyly i semináře pro pedagogické a sociální pracovníky. Součástí rozvíjející           kampaně se v roce 2007 staly také aktivity na podporu větší participace mužů v péči           o děti. Tomuto tématu se také věnuje brožura Aktivní otcovství,  kterou NESEHNUTÍ                                                                        118           vydalo o rok později.               3) Vývoj kampaně Za práva zvířat             Kampaň Za práva zvířat trvá po celou dobu existence NESEHNUTÍ v prakticky nezmě-           něné podobě. Osvětová činnost NESEHNUTÍ v oblasti ochrany zvířat a prosazování je-           jich práv zahrnuje pořádání fotografických výstav  (především v brněnských kinech),                                                           119           přednášky pro žáky základních a středních škol (především v brněnských knihovnách)           a tisk informačních letáků. V roce 1999 NESEHNUTÍ zorganizovalo na náměstí Svo-           body pouliční divadlo o pokusech v kosmetickém průmyslu, při nichž ročně zahynou           desetitisíce zvířat.  V roce 2000 pořádalo NESEHNUTÍ výstavu o vegetariánství na                             120           brněnském náměstí Svobody.   121              115)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2001. Brno : 2002.           116)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2002. Brno : 2003.           117)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2002. Brno : 2003; NESEHNUTÍ, Výroční zpráva 2003. Brno : 2004.           118)  NESEHNUTÍ.  Aktivní  otcovství.  Brno:  2008.  ISBN:  978-80-903228-9-1.  Dostupné  z  WWW:           <http://www.nesehnuti.cz/publikace/Brozura_AO_na_web.pdf>           119)  Např.  v  roce  1999  připravilo  NESEHNUTÍ  fotografickou  výstavu  v  několika  brněnských  kinech           nazvanou „Co se v kožešnictví nedozvíte“, přibližující krutosti páchané na kožešinových zvířatech. Viz           NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 1999. Brno : 2000.           120)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 1999. Brno : 2000.           121)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2000. Brno : 2001.                                                                                            55","Environmentální organizace v ČR                   V únoru a v říjnu 1999 NESEHNUTÍ uspořádalo dva víkendové semináře pro          ochránce zvířat a jejich práv. Každého z nich se zúčastnilo okolo 40 aktivistů z celé          České republiky. Únorový seminář zaměřený na problematiku cirkusů podnítil řadu          informačních akcí přímo před cirkusy v mnoha městech zejména na Moravě (Napa-          jedla, Zlín, Uherské Hradiště, Otrokovice…). Druhý seminář byl věnován nácvikům          praktických dovedností potřebných pro organizování kampaní, jako jsou práce s mé-          dii, pořádání informačních stánků, demonstrací atd. 122                Vedle osvětové činnosti se NESEHNUTÍ podílelo na mnoha demonstracích, např.          proti týrání koní na dostizích přímo před branami pardubického závodiště v roce 1999.          Zúčastnilo se jí okolo stovky lidí s transparenty, infostánky a soundsystémem.                Kampaň za práva zvířat probíhá až do současnosti, v organizační skupince hraje          významnou roli Martin Hyťha.  123             B. Další aktivity            V roce 1999 začalo NESEHNUTÍ vydávat dvouměsíční zpravodaj Alarm, který sloužil          k informování veřejnosti i celé organizace o jeho činnosti.  Tento „dvouměsíčník pro                                                                  124          aktivisty a příznivce NESEHNUTÍ“ vycházel do roku 2011. 125                Srpen 2000 přinesl pro NESEHNUTÍ Brno jednu velkou změnu – přestěhování          kanceláře z Pellicovy ulice na Údolní 44. Nové prostory umožnily otevřít knihovnu          pro veřejnost, která nabízí řadu publikací z oblasti lidských práv, ochrany zvířat,          práv žen a feminismu, ochrany životního prostředí.  V roce 2007 knihovna NESE-                                                             126          HNUTÍ čítala na 1 800 titulů. 127                Od  roku  2003  pořádá  NESEHNUTÍ  pravidelné  tematické  Večery  s  NESE-          HNUTÍ, při kterých po promítnutí zajímavých filmů o ochraně životního prostředí          a lidských právech následuje diskuze. 128                V roce 2006 NESEHNUTÍ spolupracovalo s Masarykovou univerzitou na pro-          jektu Zimní škola. Vybraní vysokoškolští studenti z ČR v první fázi tohoto projektu          navštívili Bělorusko, kde se během týdenního pobytu seznamovali s místní situací          a  místními  občanskými  iniciativami.  V  druhé  fází  projektu  přijelo  15  vybraných            122)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 1999. Brno : 2000.          123)  Viz webové stránky NESEHNUTÍ, sekce Aktivity. Dostupné z WWW: http://www.nesehnuti.cz.          124)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 1999. Brno : 2000.          125)  Jako poslední vyšel Alarm, č. 50, 2011. Tištěná verze: ISBN 1214-9632, online verze: ISSN 1801-0415.          126)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2000. Brno : 2001.          127)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2007. Brno : 2008.          128)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zprávy 2003–2007.           56","II. NESEHNUTÍ                příslušníků  běloruských demokratických iniciativ do ČR, kde společně s českými stu-           denty absolvovali týden přednášek a diskuzí zaměřených na zkušenosti, klady i zápory           transformačních procesů v oblasti ekonomiky, politiky, médií a občanské společnosti. 129              C. Vývoj místních skupin NESEHNUTÍ             V roce 1999 vznikly místní skupiny NESEHNUTÍ Bystřice a NESEHNUTÍ Napajedla,           které se angažovaly na podobných akcích jako NESEHNUTÍ Brno (snaha o vyvěšení           tibetské vlajky, demonstrace proti fašismu a rasismu, protesty proti týrání zvířat u cir-           kusů,  pořádání  přednášek  o  JE  Temelín),  navíc  se  obě  organizace  věnovaly  úklidu           černých skládek a vodních toků v místě jejich působnosti. 130                 Během roku 2000 vznikly místní skupiny Vysoké Mýto, Kojetín a Boskovice.           Další  místní  skupina  vznikla  v  Chrudimi  jako  spontánní  reakce  na  záměr  postavit           Penny Market v centru města. Během následujících měsíců uspořádala řadu akcí, je-           jichž cílem bylo zvrátit tento záměr, nebo alespoň omezit jeho negativní dopady. 131                 V  roce  2001  NESEHNUTÍ  Boskovice  vedle  tradičních  aktivit  také  realizovalo           projekt  Asanace  mokřadů,  při  kterém  zpevnilo  hráze  rybníčku,  upravilo  studánky           s pitnou vodou a postavilo haťové chodníky z přírodních materiálů přes narušené ko-           řeny stromů a zamokřené oblasti. 132                 V roce 2002 fungovaly místní skupiny ve Zlíně, Čáslavi, Kojetíně, Boskovicích,           Chrudimi a Příbrami, o rok později už pouze v Boskovicích, Příbrami, Trutnově a Zlíně.           Nejdéle pracovala místní skupina v Boskovicích. 133                 Důvodem ukončení činnosti většiny místních skupin byl sociální tlak na malo-           městě a syndrom vyhoření. Místní skupiny fungovaly převážně na dobrovolnické bázi,           často byly tvořeny jen skupinou známých a ne vždy se jim dařilo zapojovat do čin-           nosti nové dobrovolníky, takže při odchodu (např. do zahraničí, do časově náročného           zaměstnání apod.) zakladatelů skupiny docházelo k ukončení činnosti celé skupiny.           Stručně řečeno: v momentě, kdy se rozpadlo původní jádro nadšenců, už v jejich práci           neměl kdo pokračovat. 134                 129)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2006. Brno : 2007.           130)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 1999. Brno : 2000.           131)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2000. Brno : 2001.           132)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2001. Brno : 2002.           133)  Strukturovaný rozhovor s Milanem Štefancem, 24. listopadu 2008.           134)  Strukturovaný rozhovor s Milanem Štefancem, 24. listopadu 2008.                                                                                             57","Environmentální organizace v ČR             D. Vývojové tendence v NESEHNUTÍ            NESEHNUTÍ Brno bylo původně založeno pouze na práci dobrovolníků, velkou změ-          nou roku 2000 bylo získání prvního placeného zaměstnance na plný úvazek díky gran-          tové podpoře.  I nadále však NESEHNUTÍ zůstávalo organizací založenou na práci                       135          neplacených dobrovolníků při poměru jeden zaměstnanec ku dvaceti dobrovolníkům.          V roce 2002 NESEHNUTÍ zaměstnávalo už tři pracovníky na plný úvazek.    136                Počty zaměstnanců v dalších letech kolísaly s tím, jak se dařilo získávat granty          na činnost NESEHNUTÍ. V současné době má NESEHNUTÍ osm zaměstnanců, což          je nejvíce za celou historii hnutí, ale pouze dva na plný úvazek, ostatní pracují na čás-          tečný úvazek. Obecně je patrný trend rostoucího počtu zaměstnanců, ale se značnými          výkyvy. 137                Neustále se také zvyšuje rozpočet celé organizace – v roce 1998 činily příjmy          333 200 Kč,  v roce 2007 činily 2 607 500 Kč.  Zároveň také roste poměr peněz, který                     138                                                      139          je vázán na chod organizace (platy zaměstnanců, telefony, nájem, právní a účetní služby          atd.).  V roce 1998 tvořily provozní náklady zhruba 92 000 Kč z celkových 280 000 Kč,                                                                                           141               140          což je 33 % výdajů, v roce 2007 tvořily provozní náklady (nikoliv účetně, ale podle vy-          užití)  přibližně 1 116 500 Kč z celkových 2 171 000 Kč,  což je kolem 51 % výdajů.               142                                                              143                V  roce  2013  činí  rozpočet  NESEHNUTÍ  celkem  8 219 116 Kč,  přičemž  oproti          předchozím obdobím významně vzrostly zejména cestovní náklady, a to v souvislosti          s kampaněmi věnujícími se Kavkazu.                Roste počet dobrovolníků, kteří se na činnosti hnutí podílí spíše jednorázově,          například dvakrát ročně přeloží nějaký materiál, nafotí akci nebo udělají korekturu          textu. Klesá počet lidí, kteří by byli ochotni podílet se na organizačních věcech, vedli          kampaně  či  vydávali  tiskové  zprávy.   V  počátcích  existence  NESEHNUTÍ  řešili                                               144            135)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2000. Brno : 2001.          136)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2002. Brno : 2003.          137)  Strukturovaný rozhovor s Milanem Štefancem, 24. listopadu 2008.          138)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 1998. Brno : 1999.          139)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2007. Brno : 2008.          140)  Strukturovaný rozhovor s Milanem Štefancem, 24. listopadu 2008.          141)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 1998. Brno : 1999.          142)  Účetní vyjádření je značně zavádějící, protože finanční prostředky vynaložené na aktivity chápe čas-          to jako finanční prostředky provozní. Podle tohoto zavádějícího údaje by provozní náklady činily přibližně          80 % výdajů, což ve skutečnosti – jak zdůraznil Milan Štefanec – není pravda.          143)  Viz NESEHNUTÍ. Výroční zpráva 2007. Brno : 2008. Viz Strukturovaný rozhovor s Milanem Šte-          fancem, 24. listopadu 2008.          144)  Viz strukturovaný rozhovor s Milanem Štefancem, 24. listopadu 2008.           58","II. NESEHNUTÍ              všichni členové všechny oblasti, s postupným nárůstem aktivity došlo ke specializaci.           Členové se navzájem informují o své činnosti, ale každý pracuje na své oblasti. Spolu           s těmito tendencemi profesionalizace a specializace je patrný i pozvolný ústup od pří-           mých akcí. 145                2. Historie NESEHNUTÍ – analytický pohled             Vývojové tendence, které jsme zaznamenali u Hnutí DUHA, se v částečně pozměněné           podobě vyskytují také u NESEHNUTÍ. Organizace, která ve svých počátcích navazo-           vala radikalitou myšlenek i prostředků na rané období Hnutí DUHA, postupem času           začala také „chladnout“, ztrácet aktivistický náboj a profesionalizovat se. Na rozdíl od           DUHY však NESEHNUTÍ neprošlo nikdy obdobím odmítání demokratického uspo-           řádání  a  ustavením  striktně  hierarchického  vedení.  Snad  právě  proto  se  ve  vývoji             NESEHNUTÍ neobjevují silné vývojové zlomy a přerody, které lze ve vývoji DUHY           zaznamenat. NESEHNUTÍ, na rozdíl od Hnutí DUHA, ještě nedosáhlo přerodu v spíše           agenturní  než  profesionálně-aktivistickou  organizaci,  ale  k  tomuto  přerodu  podle           mého názoru pomalu směřuje. Sledujeme-li vývoj obou námi zkoumaných organizací,           neubráníme se otázce: Může vůbec v podmínkách současné České republiky vzniknout           a udržet se nedogmatické a přitom radikální ekologistické hnutí? Osud Hnutí DUHA           i NESEHNUTÍ naznačuje negativní odpověď.                                         145)  Viz strukturovaný rozhovor s Milanem Štefancem, 24. listopadu 2008.                                                                                             59","Environmentální organizace v ČR            III. Ideové základy             Hnutí DUHA a NESEHNUTÍ              a jejich vývoj                        V předchozích kapitolách naší učební pomůcky jsme se věnovali historickému vývoji          obou hnutí a snažili se popsat v čase změny jejich organizační struktury i vývoj dalších          vybraných charakteristik obou hnutí (míra radikality, profesionalizace, angažovanost          členů, míra demokratického fungování). Částečně jsme se na několika místech dotkli          také ideových zdrojů obou hnutí. Pokusme se nyní zaměřit naši pozornost úžeji právě          na tuto oblast.                Podívejme se nejprve na způsoby, jakými se můžeme o ideových zdrojích členů          obou hnutí v rozmezí let 1989 a 2010 dozvídat. Na prvním místě stojí materiály, které          tato hnutí v uvedeném období vydávala. Zde můžeme sledovat přímé odkazy na autory          a myšlenkové směry, ale také odkazy na určitá ideová i metodologická východiska, ty-          pická pro určité environmentální myšlenkové směry. Opomenout bychom ale neměli          ani  retrospektivní  pohledy  těchto  členů  (minulých  i  současných).  A  zajímavá  bude          i sekundární literatura autorů, které tato otázka zajímala před námi (jakkoliv je nutné          hned na začátku přiznat, že jí je skutečně málo). Podíváme-li se na všechny právě          uvedené zdroje, můžeme konstatovat ná sledující:             1.  Ani Hnutí DUHA, ani NESEHNUTÍ, respektive jejich členové nebyli téměř vů-                bec inspirováni českými environmentálně orientovanými mysliteli z období před                rokem  1989.  První  vlna  českého  environmentálního  myšlení,  reprezentovaná                Josefem Durdíkem, F. X. Šaldou či Annou Pammrovou, stejně jako vlna druhá                a třetí, reprezentovaná např. Přemyslem Pitterem nebo Vladimírem Úlehlou či                Milošem Seifertem, se v tiskovinách těchto hnutí prakticky (výjimku tvoří dva                historicky orientované články v časopise Hnutí DUHA Sedmá generace) neobje-                vuje a ideové základy, na kterých své environmentální zaměření tito autoři sta-                věli, jsou pro členy Hnutí DUHA i NESEHNUTÍ neaktuální. Toto zjištění navíc                podporuje výzkum mezi samotnými členy námi vybraných hnutí – pouze dva            60","III. Ideové základy Hnutí DUHA a NESEHNUTÍ                    z celkem 46 zkoumaných členů Hnutí DUHA uvedli mezi knihami, které je in-                 spirovaly, české environmentálně orientované předrevoluční autory (byl to člen                 kampaně Lesy s odkazem na Vladimíra Úlehlu a člen Rady Hnutí DUHA z raně                 devadesátých let odvolávající se na Přemysla Pittera). A pouze jeden z 32 zkou-                 maných členů NESEHNUTÍ se odvolával na Annu Pammrovou. Mezi českým                 environmentalismem 19. století a první poloviny století 20. a námi zkoumanými                 hnutími zeje veliká propast. Souvisí jednak s velikou ideovou odlišností – Josef                 Durdík je příliš patetický a zároveň poplatný optimismu druhé poloviny 19. sto-                 letí, F. X. Šalda mísí své environmentálně laděné úvahy s názory, které jsou pro                 příslušníka  radikálního  environmentálního  myšlení  stěží  přijatelné,  Přemysl                 Pitter nutně dráždí svým křesťanským moralizujícím pohledem a důrazem na                 duchovní rozvoj člověka (zahrnující sexuální abstinenci a asketický přístup k ži-                 votu jako takový). Jednoduše – k inspiračním zdrojům námi zkoumaných hnutí                 český předrevoluční environmentalismus nepatří.             2.  Výrazně odlišná je situace u českých autorů píšících právě v přelomovém období                 vzniku obou hnutí. V časopisu Sedmá generace nalezneme několik rozhovorů                 s autory tzv. brněnské školy: Hanou Librovou, Janem Kellerem a Josefem Šmaj-                 sem, ale také s reprezentanty dalších nových environmentálních směrů – Era-                 zimem Kohákem či Josefem Vavrouškem. Nejsilněji zde působí Hana Librová,                 Jan Keller a Erazim Kohák. V materiálech NESEHNUTÍ pak vévodí Jan Keller.                 Tento dojem opět potvrzují i rozhovory s představiteli obou hnutí – jako zásadní                 uvádí Hanu Librovou 13 z 46 zkoumaných členů Hnutí DUHA a 9 z 32 zkouma-                 ných členů NESEHNUTÍ. Jan Keller je zásadní pro 15 z 46 členů Hnutí DUHA                 a pro 11 z 32 zkoumaných členů NESEHNUTÍ. Erazima Koháka uvedlo pět členů                 Hnutí DUHA a tři členové NESEHNUTÍ. Josef Šmajs je přiznaným inspiračním                 zdrojem u dvou členů Hnutí DUHA. Pokud bychom se chtěli podívat na rovinu                 knižních inspiračních zdrojů, je nejdůležitější knihou Až na dno blahobytu Jana                 Kellera, následovaná knihou Pestří a zelení Hany Librové a Zelenou svatozáří                 Erazima Koháka. Zajímavá je také skutečnost, že čím jsou lidé, kteří v Hnutí                 DUHA nebo NESEHNUTÍ působí, mladší, tím méně jsou inspirováni právě uve-                 denými autory. Nejvýrazněji se tento trend projevuje u Jana Kellera a Erazima                 Koháka.             3.  Přinejmenším stejně silně jako „nová“ česká environmentální škola inspirovali                 členy námi zkoumaných hnutí i zahraniční autoři. Zde můžeme vystopovat při-                 bližně čtyři nejsilnější inspirační proudy:                                                                                                    61","Environmentální organizace v ČR             1. Inspirační proud konzervativně ekocentrický          Ten ovlivňoval nejvýrazněji členy Hnutí DUHA, a to v první polovině jeho polisto-          padového vývoje (přibližně do roku 2001/2002). Jedná se o proud, který mísí sys-          témový přístup k analýze environmentální krize s oceněním předneolitických forem          uspořádání lidské společnosti. Za hlavní příčinu vzniku environmentální krize pova-          žuje konzervativní ekocentrismus vznik společenských a kulturních struktur, které ne-          mohou ekosystémy, v jejichž rámci vznikly, „unést“. Moderní velkoměsto, systém glo-          balizovaných dopravních sítí či vesmírný výzkum – to vše jsou podle konzervativního          ekocentrismu struktury, které nemohou dlouhodobě existovat, aniž by neohrožovaly          zdraví ekosystémů a přežití lidstva. Spolu s kritikou bytnících společenských a kul-          turních  systémů  moderní  společnosti  tvoří  konzervativní  ekocentrismus  také  silná          skepse týkající se osvícenského optimismu ohledně pokroku lidstva. Podle většiny au-          torů tohoto směru bylo ideálním uspořádáním lidské společnosti kmenové předneoli-          tické společenství sběračů a lovců. Žádný reálný budoucí zlatý věk lidstva neexistuje,          ovšem měli jsme „zlatou“ minulost. Příklon ke konzervativnímu ekocentrismu nalé-          záme jak v materiálech Hnutí DUHA z první poloviny 90. let, tak ve výpovědích jeho          členů. Jedná se o články související s autory jako Edward Goldsmith, James Lovelock,          William Robert Catton, Jr., kde především E. Goldsmith hraje nejvýraznější inspirační          roli (mezi nejvýznamnější, iniciátorskou roli hrající texty patří rozhovor Jakuba Pa-          točky s E. Goldsmithem). Tento dojem z textů potvrzují rozhovory s tehdejšími členy          Hnutí DUHA – Jakub Patočka, Jan Beránek, Ondřej Simon jako bývalí členové Rady          Hnutí DUHA. Autory knih a dalších textů konzervativního ekocentrismu uvádí jako          důležitý inspirační zdroj dalších 11 příslušníků tohoto hnutí. Mnohem slabší je pak          inspirace konzervativním ekocentrismem u členů NESEHNUTÍ – zde lze nalézt pouze          tři spíše slaběji inspirované členy.             2. Inspirační proud hlubinně ekologický          Ačkoliv vliv hlubinně ekologických autorů je téměř stejně silný jako vliv autorů z kon-          zervativně ekocentrického proudu, týkal se spíše členů hnutí než příslušníků jejich          vedení a byl rovnoměrněji rozložen mezi Hnutí DUHA a NESEHNUTÍ. Přiližme si          nejprve základní ideovou linku konceptu hlubinné ekologie a pak se podívejme na její          vliv na členy obou hnutí. Základem a východiskem hlubinné ekologie je snaha překo-          nat „dualismus“ většiny směrů environmentálního aktivismu – tzn. snaha chápat svět          jako určitou jednotu. Přitom tato jednota nemá být charakterizována psychologicky,          ale spíše ontologicky. K takto jednotně chápanému, ale také ontologicky danému světu          dospíváme  pomocí  mimoracionálního  procesu  zániku  mezi  ego  a  alter.  K  tomuto          zániku rozdílu mezi já a širokým společenským, ekologickým i metafyzickým Já do-          chází  procesem  ztotožnění  založeném  na  psychologickém  a  později  ontologickém            62","III. Ideové základy Hnutí DUHA a NESEHNUTÍ                základě vcítění se. Proces vcítění se je pro Naesse i jeho nástupce naprosto zásadní –           jde o nadřazení pocitového, emocionálního vztahování se ke světu nad racionální po-           chopení světa. Pocitové a emocionální vlastnosti nejsou součástí subjektu, ale existují           objektivně, jako součásti určitých abstraktních celků a konečně jako ekologické či me-           tafyzické Já. Proto je pro hlubinně ekologické autory jejich zahrnutí do průběhu na-           šeho poznávání zásadní. Hodnotu přírodních celků poznáváme ztotožněním se s nimi,           rozplynutím se v nich. A toto poznání je objektivnější než například poznání na zá-           kladě vědeckého zkoumání či analýzy. Takto chápaná hlubinná ekologie je – jak už           jsme uvedli na začátku této pasáže – jedním z důležitých inspiračních zdrojů Hnutí           DUHA  i  NESEHNUTÍ,  a  to  zejména  v  devadesátých  letech.  Vliv  hlubinné  ekologie           lze opět vystopovat v množství textů v tiskovinách Hnutí DUHA (a nepřímo i NESE-           HNUTÍ) – jako příklad uveďme články zabývající se Arne Naessem, Johnem Seedem           či Billem Devalem a George Sessionsem, odkaz na význam sborníku Myslet jako hora           či knihy Gang obránců Země nebo odkaz na knihy a texty hlubinné ekologie v rozho-           vorech s příslušníky obou hnutí. V případě Hnutí DUHA se tím či oním způsobem na           hlubinně ekologické materiály odkazovalo více než 12 členů, v případě NESEHNUTÍ           členů šest. V této souvislosti je zajímavé, že několik členů Hnutí DUHA uvedlo, že           inspiračním zdrojem byla nejenom kniha A. Naesse či J. Seeda, ale také film, který na           základě protestů proti kácení australských pralesů natočil právě J. Seed.              3. Inspirační proud sociálně ekologický           Stejně jako konzervativně ekocentrický proud hrál důležitou roli spíše v Hnutí DUHA           než v NESEHNUTÍ, hraje inspirační proud sociálně ekologický mnohem důležitější           roli v NESEHNUTÍ než v Hnutí DUHA. Přibližme si však nejprve jeho základní ideje.                                                                                            146           Ekologická krize je podle sociální ekologie důsledkem krize společenské, a v nápravě           společnosti je proto třeba hledat i její řešení. Ekologické problémy jsou dle Bookchina           nedílnou součástí naší „iracionální antiekologické společnosti, jejíž problémy nejsou           řešitelné částečnými reformami“. Příčinu devastace přírody Bookchin spatřuje ve snaze                                          147           člověka přírodu opanovat, podrobit si ji. Tento panský postoj člověka k přírodě má podle           něj svůj původ ve vztazích hierarchie a dominance mezi lidmi. Příčiny ekologické krize           tedy tkví ve společenských vztazích. Ekologická krize autorům sociální ekologie slouží           jako východisko ke kritice dnešních technologií, společenského uspořádání a zejména           kapitalismu. Environmentální tázání se pak stává součástí otázek společenského uspo-           řádání a jeho projevů. Z předešlého textu je zřejmé, že kritiku růstu a současného pojetí             146)  V následujícím textu vycházím ze své knihy Environmentální etika. Viz BINKA, BOHUSLAV. Envi-           ronmentální etika. Brno : Masarykova univerzita, 2008.           147)  Viz BOOKCHIN, MURRAY. The Ecology of Freedom. New York : Black Rose Books, 1991, s. xiv.                                                                                            63","Environmentální organizace v ČR             rozvoje musí následovat kritika jeho zdroje – kapitalismu. Sociální ekologové jej vní-          mají jako překážku při vytváření „spravedlivé a demokratické budoucnosti“.  Kapita-                                                                                   148          lismus je podle nich zásadně nepřátelský k lidským potřebám i k přírodě. Tržní vztahy          ohrožují přežití celého lidského druhu, nehledě k tomu, že nedokáží zajistit skutečný          rozvoj tak, jak jej sociální ekologie chápe. Bookchin dokonce označuje vznik vztahů          hierarchie a dominance v lidské společnosti a následný vznik kapitalismu za tragic-          kou odchylku ve vývoji lidstva. Kapitalismus je pak definovaný následujícími body:             1.  Produkce zboží – charakteristickou vlastností zboží je fakt, že je produkováno za                účelem tvorby zisku, a ne proto, aby splnilo nějaké společenské poslání.            2.  Trhy – nejsou-li regulovány a ukotveny v netržních společenských strukturách,                mají tendenci rozšiřovat se mimo oblast směny a proniknout do všech aspektů                společenského života. Podemílají tak snahu a ochotu ke spolupráci a podněcují                k soupeření.            3.  Soukromé vlastnictví – jde zejména o soukromé vlastnictví nemovitostí a zaří-                zení k produkci všech statků nutných pro zdravý a pohodlný život člověka. Exi-                stence soukromého vlastnictví výrobních prostředků v kapitalismu dokazuje, že                v tržně orientované společnosti má soukromý zisk přednost před uspokojováním                společenských potřeb.            4.  Námezdní práce – kapitalismus je jediným společenským systémem, který nás                nutí prodávat svou práci, abychom přežili. Systém, kde management rozhoduje                o tom, co se bude dělat a jak, a zaměstnanci pouze vykonávají jeho příkazy, po-                važuje sociální ekologie za porušování základních demokratických hodnot.             5.  Akumulace [kapitálu] skrze vykořisťování – výsledky práce jsou pracujícím ode-                bírány a tito již nemají vliv na jejich další použití, což je podle sociální ekologie                zlé samo o sobě.            6.  Imperativ růstu – viz výše.             7.  Odcizení v mezilidských vztazích – kapitalismus není jen ekonomický mechanis-                mus, ale i systém mezilidských vztahů, které jsou ovšem založeny na snaze získat                nad druhými výhodu. Jestliže pronikne celou společností, je pro lidi nemožné vstu-                povat do interakcí, které nejsou nějakým způsobem zprostředkovány kapitálem.                Kapitalismus je tedy v očích sociálních ekologů nejen veskrze nemorální systém,          ale též systém nepřirozený a environmentálně mimořádně riskantní. Jeho nemorál-          nost se plně projevuje právě i ve vztahu k přírodě a životnímu prostředí. Produkty          kapitalis mu neprojevují žádnou zjevnou spojitost se světem přírody, z něhož vznikly.          V našich myslích je produkt mnohem úžeji spojen s firmou, která jej vyrobila, než            148)  Viz STAUDENMAIER, PETER, DRISKELL, JAY. From a Critique of Corporate Power to a Critique          of Capitalism. In HELLER, CHAIA (ed.). Bringing Democracy Home, Plainfield, Vt. : Institute for Social          Ecology, 2000, s. 21.           64","III. Ideové základy Hnutí DUHA a NESEHNUTÍ              s přírodou,  která  jeho  vznik  vůbec  umožnila. Protože  lidé  nevědí,  jak se  jednotlivé           statky  vyrábějí,  nerozumí  průmyslovému  aparátu,  a  tak  jim  často  není  dostatečně           zřejmá souvislost mezi ohrožením přírody a ohrožením přežití lidského druhu.                 Co z této kritiky pro sociální ekology vyplývá? Jakým směrem by se měla spo-           lečnost ubírat? Podle sociální ekologie je nutné odstranit ze společnosti veškerou do-           minanci a hierarchické vztahy a vytvořit morální ekonomiku s demokratickou kontro-           lou nad produkcí. Taková společnost může být charakterizována jako „libertariánský             municipalismus“. 149                 Zatímco v tiskovinách Hnutí DUHA v první polovině devadesátých let téměř ne-           existuje odkaz na nejvýznamnější autory sociální ekologie, NESEHNUTÍ na sociální           ekologii staví od samého vzniku část své identity. A tento obrázek dokládá i sebereflexe           členů obou hnutí – zatímco sociální ekologii (respektive texty vycházející ze sociálně           ekologického chápání světa) uvádějí jako inspirační zdroj pouze čtyři členové Hnutí           DUHA (z nichž ovšem tři z této organizace odchází a zakládají právě NESEHNUTÍ),           v případě NESEHNUTÍ je to 16 členů.               4. Inspirační proud křesťansko biocentrický           Kromě právě uvedených směrů hrál – jakkoliv spíše doplňující – určitou roli ve vývoji           obou hnutí i inspirační proud křesťansko biocentrický, navazující na autory, jakými           jsou Albert Schweitzer, Andrew Linzey, Thomas Berry a další.  Ačkoliv se všichni                                                                         150           právě uvedení autoři hlásí ke křesťanství, doplňují je zásadním rysem – snahou změnit           určité antropocentrické rysy pozdně novověké verze křesťanského pohledu na svět.           Schweitzer to formuluje jako snahu „znovu a jinak vytyčit hranice morálního“. Prvním           krokem v tomto pravdivějším pojetí morálky je nová definice morální hodnoty. Spo-           jovat morální hodnotu s lidským životem je podle Schweitzera nejenom omezené, ale           také nepravdivé. Věta, která zakládá Descartesův popis světa – Myslím, tedy jsem –,           je „nicotným, nahodile zvoleným počátečním principem … (s nímž se) … Descartes           neodvolatelně ocitá na abstraktní půdě. Nenalézá přístup k etice a zůstává v zajetí mrt-           vého světového i životního názoru.“  Pravá morální filosofie – která snese jak mě-                                              151           řítka křesťanského, tak biocentrického přístupu – musí podle Schweitzera hledat mo-           rální hodnotu jinde „a vycházet z nejbezprostřednějšího a nejširšího fakticky daného           obsahu vědomí, který zní: Jsem život chtějící žít, uprostřed života chtějícího žít“.                                                                                            152            149)  V originále Libertarian Municipalism.           150)  V popisu křesťanského biocentrismu opět vycházím ze své knihy Environmentální etika. Viz BIN-           KA, BOHUSLAV. Environmentální etika. Brno : Masarykova univerzita, 2008.           151)  Viz tamtéž, s. 22.           152)  Viz tamtéž.                                                                                            65","Environmentální organizace v ČR               Pokud uznáme tento první axiom morálního světa, dospějeme k pojetí, v němž „etika          … spočívá v tom, že prožívám naléhavou potřebu mít ke každé životní vůli stejnou          úctu jako k své vlastní. Tím je dán i myšlenkově nutný základní princip mravnosti.          Dobré je život uchovávat a podporovat, zlé je život ničit a omezovat.“  Nezáleží na                                                                               153          rozumových  schopnostech,  schopnosti  nazřít  platnost  kategorického  imperativu  či          příslušnosti k druhu Homo sapiens. Každý živý tvor obsahuje vůli žít, a proto je každý          živý tvor principiálně morálně hodnotným. Proto „venkovan, který na louce pokosil          tisíce květů jako krmivo pro krávy, se má střežit, aby cestou domů bezmyšlenkovitě          neuškubl nějaký kvítek u cesty, neboť tím se zpronevěřuje životu, jelikož k tomu není          nucen nezbytností“,  a ti „kdo provádějí operace na zvířatech nebo na nich zkoušejí                             154          léky či jim naočkovávají různé choroby, aby získanými výsledky mohli pomoci lidem,          ti se nesmějí nikdy uklidňovat všeobecnou úvahou, že jejich kruté počínání sleduje          hodnotný cíl“.  Princip ochrany života pro život sám není přitom nijak závislý ani                        155          na „světovém názoru“ jeho vyznavače, ani na faktu, že život sám podléhá nepředsta-          vitelnému ničení vnějšími okolnostmi. Jak píše Schweitzer: „Nauka úcty k životu … je          sama o sobě nezávislá na tom, je-li světový názor pesimistický, nebo optimistický“                                                                                           156          a „nauka úcty k životu … chce přece účinně jednat, a proto se nemusí starat o to, bu-          de-li její činnost úspěšná, či nikoliv. Pro svět je důležitý již fakt, že v člověku, který se          stal etickým, vstupuje do světa vůle naplněná úctou a oddaností k životu.“  Přesto je                                                                                  157          však nauka vůle k životu spojená s „pravým křesťanským pohledem a v určitém slova          smyslu z něj roste“. Etika úcty k životu nahrazuje snahu o mravní propojení lidstva          snahou o mravní propojení všeho živého a „vůli k dokonalosti či naplnění chápe jako          vůli k odevzdání se dobru všeho života“.  Ačkoliv si je Schweitzer vědom teoretických                                                158          obtíží,  které nauka úcty k životu přináší, i praktických nesnází s jejím uskutečňová-                159          ním, tvrdí, že každé jiné řešení je na tom mnohem hůř. „Obyčejná etika hledá kompro-          misy. Chce stanovit, kolik musím obětovat ze své existence a ze svého štěstí a kolik si            153)  Viz tamtéž, s. 23.          154)  Viz tamtéž, s. 27.          155)  Viz tamtéž, s. 27.          156)  Viz SCHWEITZER, ALBERT. Úpadek a nová výstavba kultury. Praha : Ústřední církevní naklada-          telství v Praze, 1964, s. 72.          157)  Viz SCHWEITZER, ALBERT. Albert Schweitzer – Zastánce kritického myšlení a úcty k životu. Pra-          ha : Vyšehrad, 1989, s. 287.          158)  Viz KOHÁK, ERAZIM. Zelená svatozář – kapitoly z ekologické etiky. Praha : Sociologické naklada-          telství, 2000, s. 89.          159)  Schweitzer doslova píše: „Proč se vůle k životu takto (myšleno etickým jednáním) projevuje jen ve          mně? Je to proto, že jsem dosáhl schopnosti přemýšlet o celku bytí? … Na tyto otázky není odpovědi.“ Viz          SCHWEITZER, ALBERT. Etika úcty k životu. In KOHÁK, ERAZIM, KOLÁŘSKÝ, RUDOLF, MÍCHAL,          IGOR. Závod s časem – texty z morální ekologie. Praha : Ministerstvo životního prostředí, 1996, s. 24.           66","III. Ideové základy Hnutí DUHA a NESEHNUTÍ              smím ponechat na úkor existence a štěstí jiných živých bytostí. Tímto rozhodováním           vzniká tedy aplikovaná relativní etika. Ta vydává za etické, co ve skutečnosti etické           není, neboť je to směs neetické nevyhnutelnosti s etikou. Tím vyvolává nesmírný zma-           tek.“ Člověk musí uznat principiální hodnotu všeho živého o sobě, jestliže má být práv           svému lidství a etika musí zahrnout biocentrismus, má-li obstát, končí svoji úvahu           Albert Schweitzer.                 To, co odlišuje právě popsaný inspirační zdroj Hnutí DUHA a NESEHNUTÍ od           všech výše uvedených (konzervativní ekocentrismus, hlubinná ekologie, sociální eko-           logie), je jednak nižší počet členů těchto hnutí, které ovlivnil, a zároveň vyšší míra           ovlivnění. Ačkoliv totiž můžeme jeho vliv vystopovat pouze u pěti členů Hnutí DUHA           a dvou příslušníků NESEHNUTÍ, je míra jeho vlivu na ně – tak jak ji popisují – vý-           razně vyšší než u všech výše uvedených „konkurenčních“ inspiračních zdrojů. Křes-           ťanský biocentrismus nikdy neovlivňoval velký počet členů námi zkoumaných hnutí,           ale ty, které ovlivnil, dokázal ovlivnit výrazně více. Četnost výskytu ve zkoumaných           tiskovinách odpovídá četnosti ovlivněných členů – tzn. je spíše okrajová v porovnání           s konzervativním ekocentrismem a hlubinnou ekologií.                                                   *  *  *             Dostáváme se k poslední části naší analýzy vlivu jednotlivých směrů environmentál-           ního myšlení na obě námi zkoumaná hnutí, ve které nás bude zajímat odpověď na           následující otázku: Které směry environmentalismu neměly na vývoj obou hnutí téměř           žádný nebo žádný vliv? I zde můžeme naši odpověď strukturovat podle jednotlivých           směrů environmentálního myšlení:               Technokratický optimismus           Prvním, z hlediska ideové inspirace výrazně opomíjeným zdrojem jak v případě Hnutí           DUHA (zde minimálně do roku 2003), tak v případě NESEHNUTÍ (zde do roku 2015)           je tzv. technokratický optimismus, který vychází z předpokladu, že environmentální           problémy jsou řešitelné technologickým pokrokem bez nutnosti dalších společenských           či ekonomických změn. Žádný z inspiračních zdrojů uvedených v rozhovorech s členy           hnutí nebyl spojitelný s technokratickým optimismem a i když lze najít několik odkazů           na technokraticky optimistické autory v Sedmé generaci, jsou do roku 2003 nahlíženi           téměř vždy kriticky. Ani Hnutí DUHA, ani NESEHNUTÍ své ideové zdroje z tohoto           směru tedy nečerpají.                                                                                                  67","Environmentální organizace v ČR             Ekofašismus a radikální proudy násilného ekologismu          Ještě o něco méně ovlivňoval vývoj obou hnutí směr ekofašistického myšlení a myš-          lení radikálního násilného ekologismu. Autoři jako Pentti Linkola, Theodore Kaczyn-          ski (Unabomber) či John Zerzan ideový vývoj uvnitř Hnutí DUHA či NESEHNUTÍ          neovlivnili. V tiskovinách Hnutí DUHA lze nalézt celkem čtyři texty související s tímto          směrem,  ovšem  všechny  výrazně  kritické  a  žádný  z  uvedených  autorů  nebyl  členy          Hnutí DUHA a NESEHNUTÍ označen jako významný inspirační text. Nejradikálněj-          šími texty, které členy Hnutí DUHA a NESEHNUTÍ přiznaně ovlivnily, jsou tedy texty          radikálnějších hlubinných ekologů v případě Hnutí DUHA a sociálních ekologů v pří-          padě NESEHNUTÍ. Ekofašismus neměl na obě zmíněná hnutí v podstatě žádný vliv.             Pragmatický antropocentrismus          Stejně jako byl v případě obou hnutí do značné míry ignorován technokratický opti-          mismus, lze o velmi malém vlivu mluvit i v případě pragmatického antropocentrismu.          Lidé jako Bryan G. Norton, Albert Arnold Gore či John B. Cobb nejsou (s jedním zá-          znamem u A. Gora v případě Hnutí DUHA) uváděni jako inspirační zdroj členů hnutí          a jejich texty či texty o nich se objevují v tiskovinách obou hnutí pouze výjimečně (opět          v Sedmé generaci Hnutí DUHA).               Na základě právě uvedených skutečností můžeme konstatovat, že v případě obou hnutí          lze inspirační zdroje nacházet v radikálnější části environmentálního myšlení, ovšem          právě  s  výjimkou  zdrojů  spojených  s  násilným  radikalismem  či  ekofašismem.  Obě          hnutí tedy v první polovině své existence směřovala spíše k ekologistickým či alespoň          radikálně environmentálním pohledům na svět, ovšem nikdy nebyla inspirována ra-          dikály jako Pentti Linkola či Theodore Kaczynski. Jinými slovy – byla ideově pestře          radikální, ovšem nikoliv extremistická.                               68","Závěr             Závěr                         Dočetli jste učební pomůcku ke kurzu „Environmentální organizace v České republice“,           jejímž cílem je přiblížit vývoj a ideové zdroje dvou významných českých environmen-           tálních organizací – Hnutí DUHA a NESEHNUTÍ. V první – rozsáhlejší – části jsme           se věnovali vývoji obou hnutí s důrazem na jejich aktivity a změny ve vnitřní struk-           tuře i sebeprezentaci. V druhé části jsme se pak pokusili přiblížit základní inspirační           zdroje obou hnutí a ukázat, které myšlenkové směry environmentalismu Hnutí DUHA           a NESEHNUTÍ téměř neovlivnily. Nepřímo jsme se pak pokusili odpovědět na otázku,           zda můžeme Hnutí DUHA a NESEHNUTÍ považovat za extremistické či násilně radi-           kální organizace – a protože šlo o odpověď nepřímou, do značné míry závisí i na vás.           Přejeme příjemné, jakkoliv vzhledem k informacím jistě nedlouhé přemýšlení.                                                                                                                                    69","Environmentální organizace v ČR            Použitá literatura                           I. Uvedení            V této učební pomůcce jsem vycházel především z mých již publikovaných prací Envi-          ronmentální etika a Zelený extremismus – Ideje a mentalita českých environmentál-          ních hnutí, jejichž výsledky jsem aktualizoval a doplnil o řadu nově nalezených údajů          a také o závěrečnou analýzu inspirativních ideových zdrojů obou hnutí. Kromě právě          uvedených knih však byly v průběhu práce využity i zdroje další, které uvádím níže.               II. Primární zdroje k oběma hnutím              Hnutí DUHA            1. Vnitro (Duhové vnitro)          Duhové vnitro – nulté číslo, datováno Vánoce 1992.          Duhové vnitro – první číslo, datováno leden 1993.          Duhové vnitro – třetí číslo, datováno únor 1993.          Duhové vnitro – čtvrté číslo, datováno březen 1993.          Duhové vnitro – páté číslo, datováno duben 1993.          Duhové vnitro – šesté číslo, datováno květen 1993.          Duhové vnitro – sedmé číslo, datováno květen 1993 (možná špatná datace či v květnu 1993             vyšla mimořádně dvě čísla Duhového vnitra).          Duhové vnitro – osmé číslo, datováno červen 1993.          Duhové vnitro – deváté číslo, datováno září 1993.          Duhové vnitro 1., (nová datace) říjen 1993.          Duhové vnitro 2., (ovšem bez tohoto označení) listopad 1993.          Vnitro číslo 3., listopad 1993.             70","Použitá literatura              Vnitro číslo 5., prosinec 1993.           Vnitro číslo 6., leden 1994.           Vnitro číslo 7., leden 1994.           Vnitro číslo 8., únor 1994.           Vnitro číslo 9., březen 1994.           Vnitro číslo 10., březen 1994.           Vnitro číslo 11., duben 1994.           Duhové vnitro číslo 12. (opět změna názvu), duben 1994.           Vnitro číslo 13., květen 1994.           Vnitro číslo 14., květen 1994.           Duhové vnitro číslo 15., červen 1994.           Duhové vnitro číslo 17., červenec 1994.           Duhové vnitro číslo 18., září 1994.           Duhové vnitro číslo 20., říjen 1994.           Duhové vnitro číslo 21., listopad 1994.           Duhové vnitro číslo 23., prosinec 1994.           Duhové vnitro číslo 7., prosinec 1995.           Duhové vnitro číslo 8., prosinec 1995.           Duhové vnitro číslo 10., leden 1996.           Duhové vnitro číslo 11., únor 1996.           Duhová vnitra v rozmezí let 1996–2008 (tato Vnitra jsou, na rozdíl od výše uvedených, veřejně              přístupná v archivu Hnutí DUHA).             2. Zápisy z jednání Rady Hnutí DUHA           Zápis z jednání 4. Rady (datum neurčeno), podzim 1993.           Zápis z jednání 5. Rady 3.–4. 1. 1993, leden 1993.           Zápis z jednání 10. Rady 26.–28. 5. 1995, květen 1995.           Zápis z jednání 11. Rady 1.–3. 9. 1995, září 1995.           Zápis z jednání 12. Rady 5.–7. 1. 1996, leden 1996.           Ostatní Zápisy z jednání Rady Hnutí DUHA v období 1990–2001 se mi nepodařilo získat.           Zápisy z jednání Rady Hnutí DUHA v letech 2002–2008 jsou, na rozdíl od výše uvedených,              veřejně přístupné v archivu Hnutí DUHA.             3. Zprávy z porad Centra Hnutí DUHA           Zpráva ze 4. porady Centra Hnutí DUHA Brno, 15. 3. 1993.           Zpráva z 5. porady Centra Hnutí DUHA Brno, 29. 3. 1993.           Zpráva z 6. porady Centra Hnutí DUHA Brno, 13. 4. 1993.           Zpráva ze 7. porady Centra Hnutí DUHA Brno, 27. 4. 1993.           Zpráva z 8. porady Centra Hnutí DUHA Brno, 17. 5. 1993.           Zpráva z 9. porady Centra Hnutí DUHA Brno, 1. 6. 1993.                                                                                             71","Environmentální organizace v ČR             Zpráva z 10. porady Centra Hnutí DUHA Brno, 15. 6. 1993.          Zpráva z 15. porady Centra Hnutí DUHA Brno, 12. 10. 1993.          Zpráva z 19. porady Centra Hnutí DUHA Brno, 9. 11. 1993.          Zpráva z 20. porady Centra Hnutí DUHA Brno, 16. 11. 1993.          Zpráva z 22. porady Centra Hnutí DUHA Brno, 30. 11. 1993.          Zpráva z 23. porady Centra Hnutí DUHA Brno, 14. 12. 1993.            4. Časopisy Poslední (Sedmá) generace          Časopisy Poslední generace v letech 1991–1998.          Časopisy Sedmá generace v letech 1999–2008.            5. Rozhovory s vybranými příslušníky hnutí          Rozhovor s Jakubem Patočkou (zakladatelem a bývalým předsedou Hnutí DUHA).          Rozhovor s Milanem Štefancem (členem Rady Hnutí DUHA v první polovině 90. let).          Rozhovor s Jaromírem Bláhou (současným vedoucím programu Lesy Hnutí DUHA).          Rozhovor s Petrem Machálkem (současným ředitelem Hnutí DUHA).          Rozhovor se Zdeňkem Tesařem (významným aktivistou 90. let pobočky České Budějovice).          Rozhovor s Kateřinou Kotáskovou (současnou členkou Rady Hnutí DUHA).          Rozhovor s Petrem Jelínkem (zakladatelem programu Pralesy Hnutí DUHA).            6. Výroční zprávy Hnutí DUHA          Výroční zprávy Hnutí DUHA v letech 1995–2008.           7. Vybrané studie, letáky a tiskové zprávy Hnutí DUHA          Vybrané studie, letáky a tiskové zprávy Hnutí DUHA v letech 1991–2008.            8. WWW stránky Hnutí DUHA          Internetové stránky Hnutí DUHA [online] <http://www.hnutiduha.cz/>.              NESEHNUTÍ            1. Časopis Alarm          Časopisy Alarm v letech 1999–2008.           2. Rozhovory s vybranými příslušníky hnutí          Rozhovor  s  Milanem  Štefancem  (zakladatelem  a  v  současnosti  nejvýznamnější  postavou               NESEHNUTÍ).          Rozhovor s Filipem Fuchsem (zakladatelem a dnes méně aktivním členem NESEHNUTÍ).             72","Použitá literatura              Rozhovor s Jiřím Koželuhem (vedoucím ekologické poradny NESEHNUTÍ).           Rozhovor s Kristýnou Pešákovou (dobrovolnickou koordinátorkou NESEHNUTÍ).           Rozhovor s Kristýnou Rytířovou (rozhovor s aktivistkou NESEHNUTÍ).            3. Výroční zprávy NESEHNUTÍ           Výroční zprávy NESEHNUTÍ v letech 1997–2008.             4. Vybrané studie, letáky a tiskové zprávy NESEHNUTÍ           Vybrané studie, letáky a tiskové zprávy NESEHNUTÍ v letech 1997–2008.            5. WWW stránky NESEHNUTÍ           Internetové stránky NESEHNUTÍ [online] <http://www.nesehnuti.cz/index.php>.                III. Další literatura              ANDER, MARTIN. Anketa: Duha za svých deset let. Sedmá generace, 1999, r. 8, č. 10.           BERÁNEK, JAN. Proč je třeba zastavit JE Temelín: Historie, fakta a souvislosti projektu ja-              derné elektrárny Temelín. Druhé, doplněné vydání. Brno: Hnutí DUHA – Přátelé Země ČR,              1997.           BINKA, BOHUSLAV. Environmentální etika. Brno : Masarykova univerzita, 2008.           BINKA,  BOHUSLAV.  Zelený  extremismus  –  Ideje  a  mentalita  českých  environmentálních              hnutí. Brno : Masarykova univerzita, 2008.           BOOKCHIN, MURRAY. The Ecology of Freedom. New York : Black Rose Books, 1991.           CÍSAŘ, ONDŘEJ. Politický aktivismus v České republice – Sociální hnutí a občanská společ-              nost v období transformace a evropeizace. Vyd. 1. Brno : CDK, 2008.           FAGAN, ADAM. Environment and Democracy in the Czech Republic. The Environmental Mo-              vement in the Transition Process. Vyd. 1. Cheltenham : Edward Elgar Publishing, 2004.           FUCHS, F. a kol. Přelet nad hypermarketovým hnízdem. Deset let budování hypermarketů              v ČR. Vyd. 1. Brno: NESEHNUTÍ, 2005.           KOHÁK, ERAZIM. Zelená svatozář – kapitoly z ekologické etiky. Praha : Sociologické nakla-              datelství, 2000.           LAŽA, ROBERT. Duhový ventil. Vnitro, 1994, r. 2, č. 9.           MAREŠ, MIROSLAV. Ekoterorismus v České republice. REXTER [online]. 2004, roč. 4, č. 1.              [cit. 2008-08-12]. Dostupné z WWW: http://www.rexter.cz/clanek.aspx?id=40.           NĚMEC,  JAROMÍR.  Profesionalizace  v  českých  ekologických  neziskových  organizacích.              Brno: FSS MU, 2006, s. 13. Magisterská diplomová práce.           PATOČKA, JAKUB. Duha deset let na cestě: lidé a křižovatky. Sedmá generace, 1999, roč. 8,              č. 10, s. 15–23.           PATOČKA, JAKUB. Úvodník. Poslední generace: První varování, 1991, roč. 0, č. 0, s. 1–2.                                                                                             73","Environmentální organizace v ČR             STAUDENMAIER, PETER, DRISKELL, JAY. From a Critique of Corporate Power to a Critique             of Capitalism. In HELLER, CHAIA (Ed.). Bringing Democracy Home. Plainfield, Vt. : In-             stitute for Social Ecology, 2000.          SCHWEITZER, ALBERT. Albert Schweitzer – Zastánce kritického myšlení a úcty k životu.             Praha : Vyšehrad, 1989.          SCHWEITZER, ALBERT. Etika úcty k životu. In KOHÁK, ERAZIM, KOLÁŘSKÝ, RUDOLF,             MÍCHAL, IGOR. Závod s časem – texty z morální ekologie. Praha : Ministerstvo životního             prostředí, 1996.          SCHWEITZER, ALBERT. Úpadek a nová výstavba kultury. Praha : Ústřední církevní nakla-             datelství v Praze, 1964.                                                                     74","Použitá literatura             O autorovi                         Doc. Mgr. Bohuslav Binka, PhD. (1973) vystudoval filosofii a estetiku na Filo-           sofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Na téže fakultě získal v roce 2002 titul           Ph.D. v oboru filosofie. Za svou disertační práci s názvem Analýza hlubinné ekologie           se stal laureátem Ceny Josefa Vavrouška v kategorii vědecko-výzkumné (disertační)           práce, udělované Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a Fondem Petry           a Josefa Vavrouškových. Od roku 2001 působí na Masarykově univerzitě, nejprve na           Ekonomicko-správní fakultě, od roku 2004 na Fakultě sociálních studií, kde od roku           2012 vede Katedru environmentálních studií. V roce 2014 se habilitoval spisem Slepé           skvrny environmentální etiky. V českém jazyce publikoval monografie Analýza hlu-           binné ekologie, Environmentální etika, John Ruskin a příroda, ve španělštině mo-           nografii Ciencias sagradas – El redescubrimiento del metaconcepto de la verdad en           una ciencia de finales del siglo XX. K největším filosofickým a vědeckým zážitkům           Bohuslava Binky patří četba knih Larryho Laudana, Imre Lakatose, Izeka Ajzena, po-           byty na Glasgow University ve Skotsku a práce s dynamickým nákupním systémem na           Masarykově univerzitě.                                                                                                                           75","Bohuslav Binka         Environmentální organizace v ČR            Redakční práce Petra Orsáková         Jazyková korektura Zdeněk Granát, Lenka Váchová         V roce 2014 vydala Masarykova univerzita,         Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno, www.muni.cz         1. elektronické vydání           Neprodejné           http://humenv.fss.muni.cz/         www.muni.cz/fss/research/projects/17423             ISBN 978-80-210-7816-1","Environmentální                   organizace v ČR                    Bohuslav Binka                   Studijní pomůcka Environmentální organizace v ČR sleduje tři základní cíle.                 Prvním je určitá sonda do historie a faktografie dvou významných českých                 environmentálních hnutí – Hnutí DUHA a NESEHNUTÍ. Tato sonda nejen                 dává určitou představu o specifičnosti českého environmentálního hnutí                 v porovnání se světem, ale umožňuje navíc i poznat a po chopit vzorce, které                 se ve vývoji obou hnutí objevovaly a objevují.                     Druhým cílem je pokus identifikovat základní ideové zdroje dvou                 českých environmen tálních hnutí po roce 1989. V této části naší studijní                 pomůcky půjde o analýzu kon ceptů, které výrazným způsobem ovlivnily                 hlavní představitele (hybatele) vybraných zelených hnutí. Ať již jde o spojení                 jmen jako E. Goldsmith, A. Naess, H. Lib rová či J. Keller s Hnutím DUHA,                 či M. Bookchin, K. Warren a J. Keller s NESEHNUTÍ, jedná se o spojení,                 které vysvětluje hned několik zásadních předělů ve vývoji těchto hnutí, a je           Environmentální organizace v ČR                 proto důležitou součástí jejich sebe-pochopení i pochopení.                     Spojením obou cílů zároveň nepřímo odpovídáme na otázku, zda jsou,                 či nejsou vy braná česká environmentální hnutí radikální.                      Dalším nepřímým cílem celého učebního textu je snaha vzbudit zájem                 nejenom o české environmentální hnutí a organizace, ale také o kritické                 (či staršími slovy ana lytické) myšlení jako způsob vztahování se ke světu.                          Bohuslav Binka                 V konečném důsledku totiž nejde především o to, zda myslíme zeleně, modře                 či rudě, ale zda jsme schopni uvnitř vlast ního konceptu světa nacházet slabá                 místa a naopak si uvědomovat a oceňovat silná místa konceptů, se kterými                                                                                                        ˝Bohuslav Binka    organizace v ČR                 vnitřně (a třeba i hluboce) nesouhlasíme.                                                            Environmentální                              Tato publikace vznikla v rámci projektu OP VK s názvem                  „Inovací bakalářských studijních programů k lepší zaměstnatelnosti“                  s registračním číslem CZ.1.07/2.2.00/28.0238.                                                                                                                       Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií.  Katedra environmentálních studií. Brno 2015"];