var textForPages = ["Publikace vznikla v rámci projektu OP VK „Inova- jejich snaha o využití těchto netradičních metod je ce výuky geograﬁ ckých studijních oborů“ (reg. č.: hodna ocenění. Odhlédnu-li od vlastní vysoce aktu- CZ.1.07./2.2.00/15.0222), zkráceně „Geoinovace“. ální problematiky šíření civilizačních chorob, z hle- Tento projekt byl realizován v rámci Operačního diska kartograﬁ e a zejména tematické kartograﬁ e Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost se jedná minimálně o počin, který by mohl rozvinout a byl tak ﬁ nancován Evropským sociálním fondem potřebnou diskusi o moderních způsobech uvedené a státním rozpočtem České republiky. Projekt byl vizualizace. V tomto ohledu je experimentální atlas realizován od 1. listopadu 2010 do 31. října 2013 dílem, které si zaslouží pozornost odborné veřejnos- na čtyřech pracovištích, jimiž jsou Geograﬁ cký ústav ti a nad kterým se jistě rozproudí potřebná diskuse, Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Ka- která může posunout teorii i praxi kartograﬁ e o vý- tedra geograﬁ e Přírodovědecké fakulty Univerzity znamný krok vpřed.“ Palackého v Olomouci, Ústav geoniky AV ČR, v.v.i. Z posudku doc. Ing. Václava Talhofera, CSc. a NaZemi – společnost pro fair trade. Experimentální atlas „Autoři využili širokého spektra metod kartograﬁ cké „Autoři Experimentálního atlasu civilizačních chorob vizualizace. Přestože jsou některé metody málo vyu- se pokusili využít současných možností prezentace te- žívané, jsou názorné a v konkrétních případech vhod- vybraných civilizačních matických dat. Jejich hlavním cílem bylo ověřit celý ně vybrané. Je otázkou, zdali je tak velká šíře pro postup zpracování tematických dat pro různé způ- souhrnné atlasové dílo vhodné. Pokud čtenář použije soby jejich vizualizace. Přitom se snažili využít nejen mapy pro vizuální srovnání, je nejvhodnějším prostře- chorob klasické metody tematické kartograﬁ e, ale i netradič- dím mapová dvojice stejného kartograﬁ ckého vyjád- ní metody, jako jsou metody rasterizace do nepravo- ření. Má-li atlas sloužit i k diskusi vyúsťující ve výběr úhlých sítí, Dorlingovy kartodiagramy, anamorfózy užšího počtu vyjadřovacích metod, je jejich základní apod. I když je možné mít z hlediska uživatelské inter- soubor vhodně sestaven.“ Masarykova univerzita Brno 2013 pretovatelnosti některých vizualizací jisté námitky, Z posudku prof. RNDr. Víta Voženílka, CSc. Petr Kubíček, Zdeněk Stachoň, Radka Báčová a kol. Masarykova univerzita Brno 2013 Obalka_a_predely_atlas_civ_chorob_2.indd 1 Petr Kubíček, Zdeněk Stachoň, Radka Báčová a kol. 13.3.2014 12:13:55","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:51 Stránka 1 Petr Kubíček, Zdeněk Stachoň, Radka Báčová a kolektiv Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob Masarykova univerzita Brno 2013","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:51 Stránka 2 Publikace vznikla v rámci projektu OP VK „Inovace výuky geograﬁckých studijních oborů“ (reg. č.: CZ.1.07./2.2.00/15.0222), zkráceně „Geoinovace“. Tento projekt byl realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a byl tak ﬁnancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Projekt byl realizován od 1. listopadu 2010 do 31. října 2013 na čtyřech pracovištích, jimiž jsou Geograﬁcký ústav Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Katedra geograﬁe Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Ústav geoniky AV ČR, v.v.i. a NaZemi – společnost pro fair trade. AutořI: Radka Báčová, Vojtěch Král, Petr Kubíček, Adam Mertel, Zdeněk Stachoň, Jakub Zimmermann, Michal Zimmermann. LeKtoRoVAL: prof. RNDr. Vít Voženílek, CSc.; doc. Ing. Václav talhofer, CSc. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této elektronické knihy nesmí být reprodukována nebo šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu vykonavatele majetkových práv k dílu, kterého je možno kontaktovat na adrese – Nakladatelství Masarykovy univerzity, Žerotínovo náměstí 9, 601 77 Brno. © 2013 Petr Kubíček, Zdeněk Stachoň, Radka Báčová a kolektiv © 2013 Masarykova univerzita ,6%1 EURåRYDQi YD]ED ISBN 978-80-210-6655-7 ,6%1 RQOLQH SGI","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:51 Stránka 3 Obsah Úvodní slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Metodika zpracování – kartograﬁcká vizualizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Administrativní členění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Demograﬁe Hustota obyvatel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Věková struktura obyvatel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Zastoupení mužů a žen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Standardizovaná míra úmrtnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Přirozený přírůstek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Potraty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Kojenecká úmrtnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Zdravotní stav Celkový počet novotvarů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Novotvary plic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Novotvary tlustého střeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Novotvary prostaty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Novotvary prsu a rodidel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Diabetes . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Infekční choroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 Nemoci oběhové soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Zdravotní péče Hospitalizovaní pacienti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Lékaři a zubaři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 Zdravotnická zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 Doplňkové ukazatele Drogy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Sebevraždy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 Psychiatrická péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 Dopravní nehody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob Alkohol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 Pracovní neschopnost. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 Použitá literatura. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 3","","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:51 Stránka 5 Úvodní slovo Zdravotní data a kartografie jsou na první pohled velmi úrovni a s podobnými legendami a kartografickými odlišná témata. Přesto se při mezioborové spolupráci uka- vyjadřovacími prostředky pro úroveň Evropy a České zuje, že metody kartografie, jednoho z nejstarších a stále republiky. Tím umožňuje náhled na prostorové rozšíření se s rozvojem informačních a komunikačních technologií a specifika jednotlivých chorob. Pro úroveň Jihomorav- rozvíjejících oborů, a lékařství se mohou vhodně doplňo- ského kraje jsou využity metody pro vizualizaci víceroz- vat a poskytovat nový kritický pohled na oblast vybraných měrných dat s cílem představit veřejnosti současné civilizačních chorob. Autoři atlasu s vysokou erudicí zpra- metody kartografické vizualizace a případně podpořit dis- covali řadu témat, jež ve svém celku poskytují kritický kuzi o jejich využití v předmětné oblasti. pohled na skupinu zdravotních rizik současné civilizace. V současnosti se často jak na stránkách významných svě- Publikace přichází v období, kdy se diskutuje o řadě zcela tových vědeckých periodik (Nature, Scientific American), nových nebo obnovených přístupů ke zpracování dat ale i v usneseních vlád nejsilnějších států nebo jejich poli- a informací, neboť dosavadní metody zpracování ne vždy tických uskupení (USA, Evropská unie, aj.) diskutuje přinášely výsledky, které vedly v praxi ke zlepšení situace. o existenci obrovského množství dat a promýšlí se způsoby, Nejsilnější stránkou, i když zdaleka ne jedinou, kterou jak je zpracovávat ve prospěch celé společnosti. Pro tyto kartografie nabízí, je kartografická vizualizace, jinými nové trendy se vžil název Big Data, Ten ale neznamená slovy znázorňování výsledků výzkumů na mapách analo- jenom způsoby a metody sběru a ukládání velkého objemu gových či digitálních, v rámci atlasů a stále více 3D dat nejmodernějšími prostředky od senzorů až po satelity, modelů a 3D map. V řadě oblastí je kartografie a její ale zejména vyzývá k novému způsobu myšlení, novému metody zatím podceňována či ignorována, a to i při rea- zpracování a řešení existujících problémů, založenému na lizaci tak klíčových direktiv, jako je INSPIRE (Infrastruk- těchto datech. Není náhodou, že tyto nové trendy směřují tura prostorových dat pro Evropu). Uživatelé kartogra- zejména do oblasti humánních, sociálních, ale i zdravot- fických a geoinformatických výsledků se tolik nezajímají ních věd. Předkládaný Experimentální atlas vybraných o samotná data, ale jejich interpretaci a odpovědi na civilizačních chorob je příkladem takovéhoto přístupu otázky kde, jak často a kolik chorob se vyskytuje a nového myšlení v nových společenských souvislostech. a zejména proč? Atlas na rozdíl od pouze statisticky ori- Mapy zůstávají modely, ale nové podmínky pro sběr entovaných, často složitých a někdy těžko pochopitelných a zpracování dat dávají nové možnosti vzniku nových, výsledků, dává něco navíc, vztahuje výsledky výzkumů ke komplexních vědeckých přístupů, které mohou přispět konkrétním místům výskytu chorob a poskytuje prosto- k nalezení řešení pro zlepšování zdravotního stavu a tím rovou informaci, kde se které choroby územně nacházejí i zvyšování životní úrovně obyvatelstva. Předkládaný Expe- av jakém počtu. Atlas přitom není jen pouhým soubo- rimentální atlas vybraných civilizačních chorob ukazuje rem náhodně vybraných map, ale zpracovává rozsáhlý cestu, jak je možné Big Data zpřístupňovat široké odborné soubor map podle jedné koncepce, na stejné rozlišovací veřejnosti i všem dalším zájemcům o tuto problematiku. Prof. RNDr. Milan Konečný, CSc. President (Former), International Cartographic Association (ICA) Vice-President, International Society for Digital Earth (ISDE) Chairman of ICA Commission Cartography on Early Warning and Crises Management Director ; Laboratory on Geoinformatics and Cartography, Masaryk University , Brno , Czech Republic Knight of Brasilian Cartography Dr.h.c., University of Architecture, Civil Engineering and Geodesy (UACEG), Soﬁa, Bulgaria Honorary Professor, Siberian State Academy of Geodesy (SSGA), Novosibirk, Russia Honorary Member of Spanish Society for Cartography, Photogrammetry and Remote Sensing Academician, President of European Research Center, International Eurasian Academy Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob 5","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:51 Stránka 6 Metodika zpracování – kartograﬁcká vizualizace běr dat o výskytu nemocí a jejich zobrazení na mapě je prezentační účely. Jedná se především o metodu kartogramu, Spodle dostupných zdrojů poprvé datováno na konci nepravého kartogramu (pseudokartogramu), kartodiagramu 17. století, kdy královský revizor Filippo Arrieta znázornil či metodu teček. Na dolní části dvoustrany je zobrazen Jiho- obce, ve kterých se vyskytl mor v provincii Bari v ne apolském moravský kraj rozdělený na úroveň okresů. Pro vizualizaci království (Koch, 2005). Období 18. a 19. stol. bylo svědkem byly zvoleny experimentální metody odpovídající podstatě tvorby map, s jejichž pomocí se odborníci pokoušeli odhalit zobrazovaných dat. Teoretické pozadí použitých metod je tehdy neznámé příčiny různých chorob, mapy často měly komentováno v textu na jednotlivých stránkách atlasu. sloužit k potvrzení nebo vyvrácení různých soupeřících teorií. Hojně citovaná je mapa výskytu cholery v jižním Londýně, Experimentální atlas je členěn do čtyř oddílů podle charak- vytvořená v roce 1854 lékařem Johnem Snowem. V průběhu teru dat, které reprezentují. První oddíl „Demografie“ doku- dvacátého století pak vzniká celá řada atlasů zahrnujících či mentuje hlavní ukazatele současného stavu a vývoje obyva- dokonce specializovaných na zdravotní oblast. Novým impul- telstva, které jsou jedním z hlavních geografických faktorů sem se stal nebývalý rozvoj výpočetní techniky v poslední ovlivňujícím následné zdravotní ukazatele. Následující oddíl čtvrtině 20. století, který přinesl zcela nový rozměr a prostředí „Zdravotní stav“ je zaměřen na prezentaci vybraných diagnóz možné tvorby map charakteristické zejména přechodem od od nádorových onemocnění, přes diabetes, až po infekční statické mapy k mapě dynamické. choroby. Třetí oddíl, „Zdravotní péče“ prezentuje vybrané ukazatele související s dostupností a strukturou poskytova- Historie vizualizace zdravotních dat v českých zemích začíná ných služeb ve zdravotnictví. Závěrečný oddíl, „Doplňkové na konci 19. století, kdy lékař Emanuel Kusý zahrnul vybrané ukazatele“ charakterizuje na vybraných prostorových úrov- zdravotní aspekty do série map markrabství moravského ních zejména vliv užití návykových látek (alkohol, tabák, (Kusý, 1882). Pevně zakotvila problematika vizualizace zdra- drogy), nehody či psychiatrická ošetření. votních dat v řadě národních atlasů, ať už se jedná o Atlas Republiky Československé (1935) – Pantoflíček, J. a kol., Data použitá pro vizualizace v předloženém atlase pocházela Atlas ČSSR (1966 Götz a kol.), či na svoji dobu přelomový z několika zdrojů. Pro mapy Evropy byla nejčastěji použita Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva ČSFR (kolek- data Světové zdravotnické organizace (angl. World Health tiv, 1992). V devadesátých letech minulého století vznikly dva Organization, dále WHO) a data Organizace pro hospodář- atlasy věnující se čistě nádorovým zhoubným onemocněním skou spolupráci a rozvoj (OECD z angl. Organisation for lišící se od sebe odlišným zpracováním (Geryk a kol. 1995; Economic Co-operation and Development). Data pro kraje Maršík, 1998). Řada výstupů a specializovaných map vznikla a okresy České republiky byla čerpána převážně z ročenek také na pracovišti Národní referenční laboratoře pro využití Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (dále ÚZIS). GIS v ochraně a podpoře veřejného zdraví v Ostravě, které se zabývá statistickým zpracováním zdravotních dat, jejich Světová zdravotnická organizace (WHO) – byla založena vyhodnocením a následnou vizualizací. v roce 1948. WHO poskytuje rozsáhlé databáze dat zdravot- ních statistik, indikátory charakterizují úroveň zdravotní péče Atlas, který držíte v ruce, navazuje na výše zmíněnou atlaso- apod. K roku 2013 jsou online dostupná data pro periodu vou tvorbu a zpracování zdravotních dat. Publikace byla 1990–2009. Pro potřeby atlasu bylo použito desetileté období Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob vytvořena jako součást projektu „Inovace výuky geografických 2000–2009. studijných oborů GEOINOVACE“. Jedním z hlavních cílu projektu je těsnější propojení výuky s praxí a zvýšení uplatni- Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) telnosti absolventů na trhu práce prostřednictvím posílení – byla založena v roce 1961 jako mezivládní organizace eko- spolupráce mezi vysokými školami a praxí. Publikace je proto nomicky nejrozvinutějších států na světě, které přijaly prin- koncipována nikoliv jako systematické zpracování určitého cipy demokracie a tržní ekonomiky. Dnes má 34 členů včetně segmentu zdravotních dat, ale spíše jako ukázka současných České republiky. Hlavním cílem OECD je napomáhat k dal- prezentačních možností zdravotních dat prostřednictvím šímu ekonomickému rozvoji, potlačení nezaměstnanosti, sta- vybraných metod kartografické vizualizace. Cílem atlasu je bilizaci a rozvoji mezinárodních finančních trhů. OECD je představit širší skupině uživatelů mapy připravené jak pomocí také známá jako jedna z nejlepších statistických agentur, která „tradičních“ metod, tak za využití méně rozšířených způsobů publikuje data s širokým zaměřením. K oblasti zdravotnictví vizualizace. Atlas byl vytvořen prostřednictvím epidemiolo- se vztahuje databáze OECD Health Data. gického přístupu, který je označován jako deskriptivní a popi- suje distribuci nemoci v populaci a srovnává jejich výskyt ÚZIS – Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR byl v různých geografických oblastech. Data k jednotlivým diag- zřízen v roce 1960. V současné době provozuje Národní zdra- nózám jsou prostorově vyjádřena na třech odlišných úrovních, votnický informační systém, který je definován v zákoně a to tak, že pro každý dvojlist atlasu je vizualizovaná vybraná č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich diagnóza či skupina diagnóz. Pro globální pohled na horní poskytování (zákon o zdravotních službách). části dvoustrany je zvoleno zobrazení Evropy, které podává obraz prostorového rozšíření jevu na úrovni států. Na stejné Kombinace různých zdrojů sebou přináší riziko jejich nesrov- stránce je dále umístěna mapa České republiky prostorově čle- natelnosti, přes fakt, že ÚZIS v oblasti zdravotnické statistiky něná na úroveň krajů, kde lze provést vizuální srovnání intenzivně spolupracuje s oběma organizacemi (WHO, vybrané diagnózy pro obě prostorové úrovně. Kartografické OECD). Jelikož účelem tohoto atlasu není systematické zpra- metody zvolené pro mapy Evropy a České republiky odráží cování vybraných zdravotních dat, jsou použité zdroje pova- 6 tradiční metody vizualizace zdravotních dat používané pro žovány za ilustrativní a pro daný účel dostačující.","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:52 Stránka 7 Mapová část Demograﬁe Zdravotní stav Zdravotní Doplňkové péče ukazatele","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:52 Stránka 8 kód ISO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NLD Norsko. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . NOR Polsko. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . POL Portugalsko. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PRT . . . . . . . . . . . Nizozemí Rumunsko San Marino Slovensko Slovinsko Švédsko Turecko Stát kód Maďarsko. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . HUN Velká Británie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . GBR Chorvatsko. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . HRV Řecko. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . GRC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . IRL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ITA Litva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LTU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . LUX . . . . . . . . . . . . . . . . . . ISO Lichtenštejnsko Lucembursko Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob Stát Irsko Itálie Lotyšsko Moldávie Malta grafického zpracování. Jsou znázorněny tmavším odstínem šedé, aby součástí mapového podkladu pro Evropu, nebyly zahrnuty do karto- sousedící plochy měly shodnou barvu. Severoafrické státy, které jsou plošných prvků na mapě je možné použít pouze čtyři barvy, aniž by České republiky je použito principu (teorému) teorie grafů. Je prokázáno, že pro vyjádření spojitých kód . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CHE Bulharsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BGR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . AUT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . AND . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CZE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . CYP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . DEU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . DNC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BLR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ALB Bosna a Herzegovina. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BIH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . BEL Administrativní členění ISO byly odlišné od území Evropy bez dostupných dat. Tab. 1 Třípísmenné kódy zemí standardu ISO 3166-1 Pro mapu Evropy a Česká republika 8 čtyř barev z Stát Albánie Andorra Rakousko Belgie Bělorusko Švýcarsko Kypr Německo Dánsko Španělsko Francie","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:52 Stránka 9 Hodonín (HO) Vyškov (VY) Mapa Jihomoravského kraje využívá barevné schéma a dvou písmenné zkratky tvoří Kosovo, které v současné době stále nemá oficiálně přidělen třípísmenný Státy, k nimž byla získávána data, jsou na mapě Evropy popsány prostřednic- tvím třípísmenné varianty standardu ISO 3166-1 (Tab. 1). Jedinou výjimku Břeclav (BV) okresů, které byly použity pro různé metody vizualizace v tomto atlase. Blansko (BK) Brno-město (BM) Brno-venkov (BI) Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob Znojmo (ZN) ISO kód. 9","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:52 Stránka 10","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:53 Stránka 11 'HPRJUDƬH Hustota obyvatel Věková struktura obyvatel Zastoupení mužů a žen Standardizovaná míra úmrtnosti Přirozený přírůstek Potraty Kojenecká úmrtnost • • • • • • •","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:53 Stránka 12 Demograﬁe Území souvislé městské zástavby 200 tis. obyvatel Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob metoda vyjadřuje kvantitativní hodnotu, tj. každá tečka reprezentuje absolutní toho důvodu jsou obě mapy doplněny zobrazením kom- mapě České republiky). Tečková metoda poskytuje výhodu možnosti srovnání zobrazeném území. Nevýhodou je náhodné rozmístění 20 tisíc na území jednotlivých států, poloha teček tedy neodpovídá reálné poloze Hustota obyvatelstva je zde vyjádřena pomocí tzv. tečkové metody. Tečková počet obyvatel daného území (200 tisíc obyvatel na mapě Evropy a roku 2009. Hustota obyvatel aglomerací. Z paktně zastavěných území. Data zobrazená na této stránce jsou vztažena k 20 000 obyvatel Území souvislé městské zástavby 12 v roce 2009 reálných hodnot jevu v teček v měst a","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:53 Stránka 13 Demograﬁe Počet obyvatel v roce 2009 méně než 5 000 5 000 - 10 000 10 001 - 15 000 15 001 - 50 000 více než 50 000 Vyškov Hodonín Břeclav Brno Blansko Počet obyvatel v roce 2009 Jihomoravském kraji je na mapě zobrazeno metodou „binningu“. Termín binning všeobecně označuje postup, kterým se data sesku- kartografii hlavně pomocí méně než 5 000 prostorové. Na hodnocení této blízkosti se vytvoří pravidelná geometrická síť, rozsahu jednotlivých obcí 5 000 - 10 000 hustotě zalidnění. Pro každý čtverec se následně dopo- 10 001 - 15 000 15 001 - 50 000 druhé zajímavě, data dokáže p Hustota obyvatel v roce 2009 Rozmístění obyvatelstva v pují do kategorií na základě nějaké podobnosti, v např. čtvercová. Ta se následně překryje daty o jejich informacemi o s i čítá průměrná hodnota ze všech obcí, které do tohoto čtverce zasahovaly. tohoto postupu vyplývá, že uvedená metoda není vždy přesná, na Z straně působí vizuálně poměrně atraktivně a jednodušší a v také dochází k datech a Z střeďuje hlavně v rozmístěné je obyvatelstvo","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:53 Stránka 14 Demograﬁe Demograﬁe Průměrný věk obyvatel v roce 2009 méně než 37,0 37,0 - 39,0 39,1 - 41,0 41,1 - 43,0 více než 43,0 Bez dat do 15 let (15- ) a nad 64 let (64+) v roce 2009 Velikostní rozdíl mezi věkovými skupinami velká převaha 64+ (více než 5%) menší převaha 64+ (2% - 5%) vyrovnané věkové skupiny (pod 2% rozdílu) menší převaha 15- (2% - 5%) velká převaha 15- (více než 5%) Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob gramu a kartodiagramu. Metoda kartodiagramu kombinuje znázornění relativní příslušné ploše. Kombinace umož- jednom mapovém poli. Nevýhodou roku 2009. Průměrný věk obyvatel v roce 2009 do 41,0 41,0 - 41,5 nad 41,5 Struktura obyvatelstva je vyjádřena prostřednictvím metody nepravého karto- Věková struktura obyvatel grafem vztaženým k více charakteristik v 65 let a více ploše s může být vyšší grafické zaplnění mapového pole. Data zobrazená na této stránce jsou vztažena k Zastoupení věkových skupin v roce 2009 (%) 20% v roce 2009 charakteristiky v ňuje porovnání dvou a 14 0 až 14 let","město s 5 000 až 20 000 obyvateli město s více než 20 000 obyvateli Relativní zastoupení obyvatel B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:53 Stránka 15 Demograﬁe do 15 let věku (%) v roce 2009 méně než 11,0 11,0 - 13,0 13,1 - 15,0 15,1 - 17,0 více než 17,0 Veselí nad Moravou Strážnice Kyjov Dubňany VYŠKOV Bučovice HODONÍN Slavkov u Brna BŘECLAV Hustopeče Šlapanice Mikulov Letovice Boskovice BRNO BLANSKO Adamov Tišnov Kuřim Ivančice Moravský Krumlov ZNOJMO Zastoupení obyvatel do 15 let Podobně jako mapa hustoty obyvatelstva, i mapa struktury oby- vatelstva je vyjádřena metodou tzv. binningu. V této modifikaci je však použita podrobnější hexagonální síť. Zprůměrovaná data z roku 2009 reprezentují procentuální zastoupení dětí Relativní zastoupení obyvatel do 15 let na celkovém počtu obyvatel jednotlivých obcí. Pro lepší přehled je nad vzniklou sítí umístěna přehledová mapa do 15 let věku (%) v roce 2009 méně než 11,0 Na mapě Jihomoravského kraje můžeme pozorovat shluky s vysokými nebo nízkými koncentracemi dětského obyva- 11,0 - 13,0 telstva. Mnoho dětí je například v obcích východně od 13,1 - 15,0 Znojma, nebo v severním zázemí města Brna. Nízké 15, v roce 2009 s hranicemi okresů a města nad pět tisíc obyvatel. hodnoty pak můžeme pozorovat v oblast Vojenského újezdu Březina. Zdroj dat: WHO ČSÚ 15","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:53 Stránka 16 Demograﬁe Bez dat Poměr mužů a žen v roce 2009 méně než 0,88 0,88 - 0,94 0,95 - 1,00 1,01 - 1,02 1,03 - 1,05 více než 1,05 Poměr mužů a žen méně než 0,88 více než 1,05 0,88 - 0,94 0,95 - 1,00 1,01 - 1,02 1,03 - 1,05 v roce 2000 Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob žen je znázorněna prostřednictvím nepravého kartogramu. jednom mapovém poli. Nevýhodou může být vyšší grafické časové okamžiky. Kombinace umožňuje porovnání dvou (případně více) šrafování pro různé 2009. nárůst počtu mužů o 3 % nárůst počtu mužů o 5 % roku 2000 a Zastoupení mužů a žen v letech 2000 a 2009 zobrazeném případě je použita kombinace barvy a zaplnění mapového pole. Data zobrazená na této stránce jsou vztažena k Index poměru mužů a žen v letech 2000 a 2009 zanedbatelný rozdíl nárůst počtu mužů o 1 % 16 Struktura mužů a V charakteristik v","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 13:21 Stránka 17 Zdroj dat: WHO ÚZIS Demograﬁe svislými čarami je 600 (počet obyvatel). Mimo případu změny Světlejší část grafu znázorňuje změnu měřítka na ose x – grafy byly tímto způsobem zúženy na vhodnou šířku. Interval mezi VY HO BK BI BV BM ZN sytosti barvy. Brno venkov nárů- Kartografické znázornění je dále doplněno grafy, které znázor- okresech Brno město a pro muže. Můžeme zde pozorovat změnu trendu posledních letech dochází k okrese Brno venkov je však jasný přírůs- tek obyvatelstva obou pohlaví za celé sledované období. 10800 10200 9600 3600 0 50 100 150 200 tis. obyvatel v letech 2000 až 2009 ňují pohyb obyvatelstva v pro ženy a okrese Brno město, kde v v roz- stu počtu obyvatel. V roce 1800 1200 600 0 -600 -1200 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 1800 1200 600 0 -600 -1200 Počet obyvatel v roce 2009 muži ženy BM gova kartodiagramu. Tato metoda transformuje území daných Mapa Jihomoravského kraje je zpracována metodou Dorlin- celků na kruhy, jejichž plocha zobrazuje absolutní hodnotu tomto případě je ještě rozšířena o nichž každá zná- zorňuje odlišnou charakteristiku – poměr muži/ženy. Samotná 2009 BM 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 -5400 -6000 BI 1200 600 Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob Migrace mužů a žen prezentovaného jevu. V dělení jednotlivých diagramů na poloviny, z velikost diagramu (poloměr) určuje počet obyvatel v 2009. Migrace mužů a žen v okrese 2009 2008 muži 2007 ženy 2006 2005 Rok 2004 2003 2002 0 -600 -4800 -5400 Počet obyvatel 17","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:53 Stránka 18 Demograﬁe Standardizovaná míra úmrtnosti v roce 2009 méně než 550 550 - 700 701 - 900 901 - 1 000 více než 1 000 Bez dat Standardizovaná míra úmrtnosti Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob případě mapy Evropy prostřednic- případě mapy České republiky je použita 2009. šrafa pro vyjádření změny mezi lety 2000 a měřítku dyna- případě České republiky postihuje i 2009. roku 2000 a Pokles standardizované míry úmrtnosti mezi lety 2000 a 2009 na (%) méně než 80 80 - 83 více než 83 Standardizovaná úmrtnost je znázorněna v tvím metody nepravého kartogramu. V roce 2009 a Uvedená kombinace umožňuje srovnání stavu prezentovaného jevu v České republiky, přičemž v Geografickou zajímavostí je fakt, že na mapě Evropy je stále patrné již zaniklé rozdělení Evropy tzv. „železnou oponou“. Státy na východ od této hranice vyka- zují výrazně vyšší hodnoty zobrazeného jevu. Data zobrazená na této stránce jsou vztažena k úmrtnosti n v roce 2009 barva pro stav v miku zobrazeného jevu. Standardizovaná míra v roce 2009 650 - 710 711 - 740 741 - 770 více než 770 18 Evropy a","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:53 Stránka 19 Zdroj dat: WHO ÚZIS okre- tom, jak moc se od sebe grafu je patrné, že okrese Brno- okresech Znojmo (ZN) Demograﬁe Mapa je doplněna grafem zobrazujícím vývoj počtu zemřelých na 100 tis. obyvatel v kový obraz studovaného období. Směrodatná odchylka je vypočtena jako kvadratický prů- měr odchylek hodnot od jejich aritmetického VY HO letech 2000–2009, který poskytuje cel- Břeclav (BV) se často pohybuje nad ročním BK průměru. Vypovídá o jednotlivé hodnoty liší. Z počet zemřelých výrazně klesá v město (BM), naopak v průměrem kraje. BM BI BV sech v a rok 2009 ZN odlišnost od průměru nižší než +1 směrodatná odchylka odlišnost od průměru vyšší než -1 směrodatná odchylka odlišnost od průměru nižší než -1 směrodatná odchylka odlišnost od průměru vyšší než +1 směrodatná odchylka Počet zemřelých na 100 tis. obyvatel v roce: méně než 700 více než 750 09 08 07 Standardizovaná míra úmrtnosti v letech 2000 a 2009 2009 700 - 750 06 400 000 300 000 200 000 100 000 Počet obyvatel Vývoj počtu zemřelých na 100 tis. obyvatel – srovnání s ročními krajskými průměry 05 04 méně než 850 více než 900 01 2000 850 - 900 03 02 2000 BK BM BI BV HO VY ZN charakteristik objektu. VY HO okresech Jihomoravského okrese Brno-ven- BK mapy je patrné, že počet zemřelých klesá ve okrese Hodonín (HO) je však tento pokles pomalejší. Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob BM BI BV Metoda Dorlingových kartodiagramů zde byla zvolena také pro vizuali- zaci relativních hodnot (počet zemřelých na 100 tis. obyvatel). Metoda se nesnaží zachovat původní tvar území, ale pouze topologii. Zobrazené rok 2000 plošné jednotky jsou potom nahrazeny jednotným tvarem, nejčastěji kraje. Metoda zachovává topologické vztahy (tj. vzájemnou polohu) Zároveň si můžeme všimnout růstu počtu obyvatel v kov (BI), který je patrně důsledkem suburbanizace. ZN kruhem, jehož velikost odpovídá některé z Velikost kruhu reprezentuje počet obyvatel v mezi jednotlivými okresy. Z všech okresech, v 19","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:53 Stránka 20 Demograﬁe Změna přirozeného přírůstku obyvatelstva 1,1 – 2,0 2,1 – 3,0 více než 3,0 Bez dat mezi roky 2000 a 2009 (na 1 000 obyvatel) méně než −1,9 −1,9 – −1,0 −0,9 – 0,0 0,1 – 1,0 Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob Pro vizualizaci změny přirozeného přírůstku mezi lety 2000 a 2009 byla zvolena V případě mapy České republiky je použita metoda kartodiagramu. Pro jedno- bipolární barevné škály. Bipolární barevná škála je vhodná pro případ, kdy hod- Meziroční vývoj přirozeného přírůstku v letech 2000 až 2009 3 2 Přírůstek 1 0 -1 Úbytek -2 -3 -4 Přirozený přírůstek obyvatel v letech 2000 až 2009 metoda nepravého kartogramu. Od předchozích případů se odlišuje použitím noty kolísají mezi kladnými a zápornými. duché odlišení kladných a záporných hodnot (přírůstku, úbytku) jsou různé části grafu odlišeny barvou. Data zobrazená na této stránce jsou vztažena k roku 2000 a 2009. Změna přirozeného přírůstku obyvatelstva mezi roky 2000 a 2009 (na 1 000 obyvatel) 1,1 - 2,0 2,1 - 3,0 3,1 - 4,0 4,1 - 5,0 5,1 - 6,0 20","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:53 Stránka 21 Metoda kartodiagramu je použita i pro mapu Jihomoravského kraje. Vložené grafy detailně zobrazují pomocí barvy sloupce časový vývoj prezentované tema- tiky. Výhoda dané metody spočívá přede- vším ve snazším přiřazení časového údaje k regionu. Navíc je pro čtenáře mapy jednodušší srovnání jednotlivých hodnot mezi různými regiony, protože se čtou jednoznačným směrem. V grafu je záro- veň bílou linií zobrazena skutečná hod- not Přirozený přírůstek obyvatel Reálná hodnota 2009 Rok 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob v letech 2000 až 2009 Roční hrubá míra přirozeného přírůstku obyvatelstva za období 2000 až 2009 (‰) -2,9 - 2,0 -1,9 - 1,0 -0,9 - 0,0 0,1 - 1,0 1,1 - 2,0 2,1 - 3,0 Hrubá míra 3,1 - 4,0 přirozeného přírůstku Hrubá míra přirozeného přírůstku obyvatelstva v období 2000 až 2009 (‰) -1,4 - -1,0 -0,9 - -0,5 -0,4 - 0,0 0,1 - 0,5 Zdroj dat: ČSÚ ÚZIS WHO 21","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:53 Stránka 22 Demograﬁe Bez dat 1,1 - 1,2 1,3 - 1,5 více než 1,5 v letech 2000 a 2009 Poměr potratů na 1 000 živě narozených méně než 0,5 0,5 - 0,8 0,9 - 1,0 Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob gramu. Barva je použita pro relativní hodnoty (vztažené na 1 000 narozených). Bipolární škála (str. 20) byla použita i pro nepravý kartogram zobrazující vývoj Absolutní data potom zobrazuje graf, zde navíc rozdělený podle přirozených a potratů. I zde je patrný vliv „železné opony“ na socioekonomické charakteris- tiky Evropy. V případě mapy České republiky je použita metoda kartodia- Průměrný počet potratů za období 2000 až 2009 (na 100 narozených) méně než 35 35 - 40 41 - 45 více než 45 Data zobrazená na této stránce jsou vztažena k roku 2000 a 2009. Potraty v letech 2000 až 2009 umělých potratů. Vývoj počtu potratů v roce 2000, 2004 a 2009 (na 100 narozených) 23 (%) 0 Přirozený p. Vyvolaný p. 22 2009 2004 2000 Rok","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:53 Stránka 23 sloupců za 10 let studovaného období přirozenými. Téměř ve všech okresech je patrný nárůst Demograﬁe VY HO Jihomoravském kraji byla použita Demersova metoda kartodiagramu. Uvedená metoda BK BM BV používá čtverec jako základní tvar, do kterého se transformuje zobrazovaná hodnota, opět při zachování základní topologie. Samotná velikost čtverce zde udává sumu relativních potratů za období 2000 až 2009. Každý čtverec je další parametry, které vyjadřuje sloupcový poměrový graf, 10 BI každý navíc znázorňuje poměr mezi potraty vyvolanými a ZN Pro znázornění potratů v doplněn o a vyvolaných potratů. Potraty v letech 2000 a 2009 (na 100 živě narozených) Celkový počet potratů v období 2000 až 2009 Poměr vyvolaných a přirozených potratů v období 2000 až 2009 (%) 2005 2004 Rok 2009 2008 2007 2006 BK PŘIROZENÉ POTRATY Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob 2003 2002 VYVOLANÉ POTRATY 2000 2001 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 100 400 375 350 325 300 275 250 Podíl (%) Zdroj dat: WHO ÚZIS 23","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:53 Stránka 24 Demograﬁe Kojenecká úmrtnost v roce 2009 (tj. na 1 000 živě narozených) Bez dat V mapě krajů České republiky je také použita metoda nepravého kartodiagramu s nadstavbou speciálních dia- gramových znaků, které v sobě nesou několik druhů informací. Velikostí kruhu je vyjádřen celkový počet zemře- lých kojenců na 1 000 živě narozených. Dále lze vyčíst poměr kojenecké úmrtnosti mezi první polovinou (odstíny oranžové barvy) a druhou polovinou (odst 7,1 - 9,0 9,1 - 11,0 více než 11,0 poměr hodnot úmrtností do 28 dnů a od 28 dnů do 1 roku. 1,1 - 3,0 3,1 - 5,0 5,1 - 7,0 Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob hodnoty, zatímco ve východní je tvořena převážně vysokými hodnotami koje- úmrtnosti na 1 000 živě narozených v roce 2009. Světlé odstíny značí nízkou hodnotu úmrtnosti, naopak tmavé odstíny přitahují pozornost čtenáře mapy Novorozenecká a ponovorozenecká úmrtnost na 1 000 živě narozených 2005 až 2009 2000 až 2004 Novorozenecká (do 28 dní) Ponovorozenecká (28 - 364 dní) Mapa Evropy využívá metodu nepravého kartogramu k vyjádření kojenecké na státy, které mají vysoké hodnoty kojenecké úmrtnosti. V mapě můžeme pozorovat rozdělení Evropy na 2 části – do západní jsou soustředěny nízké Kojenecká úmrtnost v roce 2009 necké úmrtnosti. Kvocient kojenecké úmrtnosti v roce 2009 1,1 - 2,0 2,1 - 3,0 3,1 - 4,0 4,1 - 5,0 Úhrnná kojenecká úmrtnost za období 2000 až 2009 60 40 20 24","první Metoda dělených čtverců nám ukazuje mezi jejich čtvrtinami. Tmavým odstí- nem je zobrazena úmrtnost do 28 dnů světlým odstínem je zobrazena úmrt- odstín tedy vyjadřuje podíl novorozene- cké úmrtnosti (do 28 dnů) na kojenecké úmrtnosti (do 1 roku). Velikost kartodi- agramu (čtverce) vyjadřuje průměrnou polovině sledovaného období. Velkým podílem přispěla novorozenecká úmrt- nost na kojenecké úmrtnosti především druhou také B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:53 Stránka 25 Zdroj dat: WHO Demograﬁe ÚZIS první čtvrtině poslední čtvrtině. Opakem je kojeneckou úmrtnost na 1 000 živě V okrese Znojmo můžeme pozorovat polovinou sledovaného období a nost od 28 dnů do 1 roku. Tmavý dominanci kojenecké úmrtnosti v dokonce nevyskytnul žádný případ vzájemný poměr mezi první a ponovorozenecké úmrtnosti. okres Břeclav, kde se v narozených. první a a v Kojenecká úmrtnost v letech 2000 až 2009 Ponovorozenecká (28 až 364 dní) 1. kvartál 2. kvartál 3. kvartál 4. kvartál 76,0 - 80,0 Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob v kvartálech období 2000 až 2009 (%) Vývoj novorozenecké a ponovorozenecké úmrtnosti Novorozenecká (do 28 dní) Průměrný kvocient kojenecké úmrtnost v období 2000 až 2009 (tj. na 1 000 živě narozených) (‰) Podíl novorozenecké úmrtnosti na celkové kojenecké úmrtnosti v období 2000 až 2009 (%) 71,0 - 75,9 66,0 - 70,9 25","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:54 Stránka 26","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:54 Stránka 27 Zdravotní stav Celkový počet novotvarů Novotvary plic Novotvary tlustého střeva Novotvary prostaty Novotvary prsu a rodidel Diabetes Infekční choroby Nemoci oběhové soustavy • • • • • • • •","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:54 Stránka 28 Zdravotní stav Změna v počtu zhoubných novotvarů mezi roky 2000 a 2009 (%) méně než 100 100 - 120 121 - 200 více než 200 Bez dat Počet zhoubných novotvarů celkem na 100 tis. obyvatel v roce 2009 méně než 300 300 - 500 501 - 700 více než 700 Bez dat Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob Při porovnávání dat je nutné ovšem zohlednit fakt, že byly použity různé datové 2009) případě ÚZIS pro roce 2009). V poklesu nedochází. Počet zhoubných novotvarů v letech 2000 a 2009 3655 2009 8635 7212 4227 Mapa Evropy používá kombinaci barvy (pro změnu mezi lety 2000 a Celkový počet novotvarů 2000 3988 3852 5202 2567 3175 9428 6351 3655 více než 150 143 - 150 4449 2712 2745 v letech 2000 a 2009 šrafování (pro počet novotvarů na 100 tis. obyvatel v České republiky je změna nazvána nárůst, protože k zdroje. World Health Organization (WHO) pro mapu Evropy a mapu krajů České republiky. Nárůst počtu zhoubných novotvarů mezi lety 2000 a 2009 na (%) méně než 125 125 - 136 137 - 142 5948 3767 3008 2123 9372 7575 5478 7861 5576 5195 3810 28 a 2536 1706 3507","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:54 Stránka 29 2009 2009 2008 2008 2007 2007 C16-C21 Zdravotní stav 2006 2006 C43-C44 2005 2005 C61 C33-C34 2004 2004 C16-C21 C43-C44 C32 C25 C64 - C68 C61 HO 2003 2003 C64-C68 2002 2002 C33-C34 C25 VY C50 C53-C54 Nově hlášené případy C50 Nově hlášené případy C33-C34 (muži) 300 250 200 150 100 50 0 140 120 100 80 60 40 20 0 C43-C44 C43-C44 C16-C21 C50 C33 C34 C56 C53-C54 C57 C56-C57 C33-C34 C23-C24 C43-C44 C16-C21 C16-C21 BK C43-C44 C33-C34 C43-C44 C61 C16-C21 C43-C44 C16-C21 C25 C64-C68 C32 C25 C64 - C68 C33-C34 C50 C32 C61 BM BV C53-C54 C16-C21 C64-C68 C61 C43-C44 C56 C57 C25 C33-C34 C33-C34 C16-C21 C23-C24 C33-C34 C23-C24 C32 C56-C57 C53-C54 C50 C43-C44 C33-C34 C43-C44 C33-C34 C16 - C21 C56 C57 C50 ZN C53-C54 C23-C24 C32 C25 C64-C68 C16-C21 C61 BI C43-C44 C16-C21 C43-C44 Celkový počet novotvarů v letech 2002 až 2009 jejich plocha odpovídá počtu pacientů. Zachována je pouze okresech celko- C53-C54 C33 C34 C43-C44 C50 C53-C54 C16-C21 C61 C33-C34 nem jsou zobrazeny zhoubné novotvary mužů, světlým odstínem zhoubné novotvary žen. anamorfózu, kdy jednotlivé pravoúhelníky reprezentují dané administrativní jednotce. Zajímavější je porovnání poměrů Brno-venkov. Tmavým odstí- celkovému počtu zhoubných okrese Brno-město. obou případech nich tedy usuzovat na trend ve vývoji C56 C23-C24 C57 C16-C21 C50 C23-C24 C56 C57 C33 C34 C32 C25 C64 - C68 Při zobrazení absolutních dat není zohledněn počet obyvatel jednotlivých administrativ- ních celků. Je obecně očekávatelné, že počet pacientů se zhoubnými novotvary roste s Použitá vizualizace zobrazuje absolutní počty pacientů se zhoubnými novotvary v poměru k Břeclav tvoří diagnózy C43–C44 výrazně vyšší podíl na celko- Znojmo. plic (u mužů). V nelze z roku 2009. neurčených ženských pohlavních neurčených Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob topologie jednotlivých okresů kromě okresu Brno-město a okrese Blansko se tak v novotvarů vyskytuje více než dvojnásobek diagnóz C16–C21 než v okresech Blansko a Vizualizace je doplněna grafy zobrazujícími nově hlášené případy zhoubného nádoru prsu zhoubného nádoru průdušnice, průdušek a Tab. 2 Označení jednotlivých diagnóz zhoubných novotvarů C50 – ZN prsu C53 – ZN hrdla děložního- cervicis uteri C54 – ZN těla děložního C56 – ZN vaječníku C57 – ZN jiných a orgánů C61 – ZN př Jihomoravského kraje. Jedná se o diagnózu či skupinu diagnóz a vým počtem obyvatel v diagnóz napříč okresy. V okresech Brno-město a V vém počtu novotvarů než v (u žen) a jsou zaznamenané hodnoty rozkolísané, a těchto novotvarů. Data jsou vztažena k C16 – ZN žaludku C18 – ZN tlustého střeva C19 – ZN rektosigmoideálního spojení C20 – ZN konečníku-recta C21 – ZN řiti a řitního kanálu C23 – ZN žlučníku neurčených C24 – ZN jiných a částí žlučo","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:54 Stránka 30 Zdravotní stav Bez dat Poměr mužů a žen diagnostikovaných v roce 2008 1,0 - 1,5 1,6 - 2,0 2,1 - 3,0 3,1 - 4,0 více než 4,0 novotvaru plic na 100 tis. obyvatel Nově diagnostikované případy zhoubného v roce 2002 a 2008 30 0 2002 2008 Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob letech 2002 2009. kombinované uvedených Plochou je na mapě Evropy znázorněn poměr zhoubných nádorů plic mezi žen na zmíněnou diagnózu v Poměr úmrtí mužů a žen na zhoubné novotvary plic na 100 tis. obyvatel v letech 2000 a 2009 2000 2009 muži ženy roce 2008. Graf znázorňuje počty nových případů v Novotvary plic v letech 2000 až 2009 Mapa České republiky reprezentuje plochou změnu mezi roky 2000 a Metoda ovšem nezohledňuje vývoj mezi těmito roky. Graf v formě zobrazuje podíl úmrtí mužů a Poměr počtu zhoubných mezi lety 2000 a 2009 méně než 0,9 0,9 - 1,0 1,1 - 1,2 více než 1,2 30 pohlavími v 2008. a letech. novotvarů plic","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:54 Stránka 31 novotvarů plic u mužů v období Násobek převahy diagnózy zhoubných 2000 až 2009 na 100 tis. obyvatel 2,5 2,6 3,6 3,8 4,3 4,8 HO Zdroj dat: OECD/StatExtracts ÚZIS uvedenou Hodonín, kde je počet můžu s Mapové pole doplňuje graf vývoje počtu nových onemocnění rakovinou plic přepočtených na 100 tis. mužů/žen za období Zdravotní stav VY okresech Břeclav a diagnózou téměř 5x vyšší než počet žen. 2000 až 2009. BK BV v BM původním stavem je mapové vané administrativní hranice okresů zamýšleného uživatele mapy. to hlavně na jižní Moravě BI ZN Pozn. Původní rozměry plošných jednotek není nutné uvádět, pokud žen je jasně patrné, že muži trpí rakovinou značně deformovány. Pro srovnání s nedeformo pole doplněno o Jihomoravského kraje. můžeme předpokládat jejich znalost u poměru mužů a plic mnohonásobně více než ženy a Anamorfóza plochy okresů Jihomoravského kraje byla vytvořena geometric- původní plochy ZN VY HO BV BI BM BK Z této metodě jde o prezentovaných datech můžeme pozorovat jasnou dominanci počtu zhoubných novotvarů plic na Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob 2009 2008 2007 Novotvary plic v letech 2000 až 2009 800 700 600 500 400 300 200 na 100 tis. obyvatel 100 Počet zhoubných novotvarů plic 0 2004 2003 2002 2001 2000 Anamorfóza - změna okres (%) 94,47 BRNO-VENKOV 99,44 HODONÍN 99,64 ZNOJMO 100,30 BLANSKO 100,51 BŘECLAV 100,67 VYŠKOV Nárůst Pokles 105,25 BRNO-MĚSTO na základě sumy počtu zhoubných novotvarů plic na 100 tis. období 2000–2009. V mužů/že 2006 Rok 2005","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 11:54 Stránka 32 Zdravotní stav 31 - 35 více než 35 Bez dat střeva ženy v roce 2009 (na 100 tis. žen) Počet případů zhoubného novotvaru tlustého 0 - 15 16 - 25 26 - 30 Počet případů zhoubného novotvaru tlustého střeva muže v roce 2009 (na 100 tis. mužů) 44 - 50 více než 50 Bez dat méně než 20 20 - 33 34 - 39 40 - 43 Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob roce 2009 přepočtený na 100 tis. obyvatel. šrafování, která Mapa České republiky zobrazuje relativní index změny počtu případů rakoviny záporné hodnoty indexu jsou 2009. Kladné a šrafování Změna počtu případů zhoubného novotvaru tlustého střeva mužů v letech 2000 a 2009 na (%) méně než 100 100 (beze změny) 101 - 130 více než 130 Mapa Evropy zobrazuje metodou nepravého kartogramu počet případů rako- Novotvary tlustého střeva v letech 2000 a 2009 žen v mužů a viny tlustého střeva u Charakteristiky jsou vyjádřeny pomocí kombinace barvy a umožňuje jejich jednoduché porovnání. tlustého střeva mezi lety 2000 a nepravém kartogramu zobrazeny prostřednictvím bipolární škály a různé orientace a hustoty. Změna počtu případů zhoubného novotvaru tlustého střeva žen v letech 2000 a 2009 na (%) méně než 100 100 (beze změny) 101 - 130 více než 130 32 v","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 13:29 Stránka 33 Rok 2009 Vyškov Hodonín celém Brno-město Znojmo Vyškov Brno-venkov Břeclav Hodonín Blansko 2009 Zdravotní stav Brno-město 2008 JMK 507 okrese Brno-město, kde dochází v téměř nepřetržitému nárůstu počtu pacientů Brno-venkov Břeclav 2007 Blansko Prezentace jako celek dokládá setrvalý nárůst uvedené diagnózy upozorňuje na odlišnosti mezi jednotlivými okresy. Zajímavý je 2006 2005 Znojmo Poslední částí jsou spojnicové grafy, které nesou informace 2004 2008 499 o časovém vývoji v jednotlivých okresech. například časový vývoj v obou sledovaných kategoriích. 2003 475 2007 sledovaném období k 2002 2006 494 a v 2001 2000 60 55 50 45 40 35 30 444 2005 425 2004 v roce 2009 Počet případů na 100 tis. mužů Počet případů na 100 tis. žen v roce 2009 méně než 30 30 - 40 více než 40 2002 433 404 397 2003 2001 Počet případů na 100 tis. mužů méně než 40 40 - 50 51 - 60 více než 60 Znojmo Břeclav Brno-město Vyškov Hodonín Blansko Brno-venkov 2009 Vyškov Novotvary tlustého střeva 2008 Hodonín Brno-město 2007 Brno-venkov JMK 397 Břeclav 2006 Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob 2005 Blansko Znojmo Rok 2000 2004 v letech 2000 a 2009 55 50 45 40 Počet případů na 100 000 žen 35 30 25 20 2003 2002 2001 2000 Uvedená problematika je v případě Jihomoravského kraje zpracována kombi- nací několika metod. - Metodou nepravého karto gramu jsou zobrazeny počty případů na 100 tis. mužů, respektive žen v roce 2009. Metodou anamorfózy je prezento- vána situace diagnózy v jednotlivých okresech v roce 2000 a 2009. Ana- morfóza je doplněna spoj- nico","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 13:32 Stránka 34 Zdravotní stav prostaty mezi roky 2000 a 2009 na 100 tis. mužů (%) 30,1 - 40,0 více než 40,0 Bez dat Změna incidence zhoubných novotvarů méně než 0,1 0,1 - 10,0 10,1 - 20,0 20,1 - 30,0 Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob Mapa České republiky zobrazuje pomocí barevné škály nárůst počtu nových pří- 2008. Charak- ve skupině Mapa Evropy zobrazuje metodou nepravého kartogramu změnu počtu případů padů (incidenci) rakoviny prostaty. Detailnější informaci potom poskytují grafy Osoby s onemocněním podle věku a roku diagnózy 2009 2000 mladší 65 let 65 let a více Celková incidence zhoubných novotvarů prostaty ve sledovaném období 900 600 300 50 Novotvary prostaty v letech 2000 a 2009 rakoviny prostaty přepočtený na 100 tis. mužů mezi lety 2002 a teristika je vyjádřena pomocí bipolární barevné škály, která vhodně odlišuje poklesem charakteristiky. nárůstem a (metoda kartodiagramu). Složené grafy zobrazují velikostí kruhu incidenci jeho vnitřní strukturou podíl diagnózy ve věkové skupině 0–64 a 2009. letech 2000 a Nárůst incidence zhoubných novotvarů prostaty mezi roky 2000 a 2009 (%) (na 100 tis. muž 34 oblasti s a starší v 65 a","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 12:00 Stránka 35 Incidence zhoubných novotvarů prostaty v období 2000 až 2009 na 100 tis. mužů Incidence zhoubných novotvarů prostaty v kvartálech období 2000 až 2009 na 100 tis. mužů (šířka mezikruží) Zdravotní stav Časové období 2000 až 2009: 1. kvartál 2. kvartál 3. kvartál 4. kvartál Novotvary prostaty v letech 2000 a 2009 Data za Jihomoravský kraj jsou pre- zentována metodou Dorlingova kar- todiagramu, která je jedním z typů obecné kartografické anamor- fózy. Principem anamorfózy je nahrazení klasické geo- metrické kostry mapy, v tomto případě kruhy. Velikost jednotlivých kruhů odpovídá veli- kosti zobrazené cha- rakteristiky. Topolo- gické vztahy mezi jednotlivými okresy zůstávají zachovány. Výjimku tvoří okres Brno-město, který se n","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 12:00 Stránka 36 Zdravotní stav více než 150,0 130,0 - 150,0 75,0 - 129,9 50,0 - 74,9 méně než 50,0 Počet případů zhoubných novotvarů prsu a rodidel na 100 tis. obyvatel (průměr za období 2000 až 2009) Rodidla Prs více než 25,0 20,0 - 25,0 15,0 - 19,9 10,0 - 14,9 méně než 10,0 a rodidel v letech 2000 až 2009 na 100 tis. žen (%) Změna prevalence zhoubných novotvarů prsu pokles o více než 3 pokles o 1 - 3 Evropa pokles/nárůst o méně než 1 nárůst o 1 - 3 nárůst o více než 3 republika Česká Bez dat Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob to inci- poklesu jedno- (průměr za období 2000 až 2009) Rodidla více než 100 95 - 100 méně než 95 Prs více než 20 15 - 20 méně než 15 incidenci rakoviny rodidel poklesu nebo nárůstu mezi 2009. Incidence rakoviny prsu je ve sledovaném období rostoucí případě rakoviny rodidel dochází k Mapy České republiky zobrazují metodou kartodiagramu počty případů rakoviny rodidel na 100 tis. obyvatel. Nepravým kartogramem je potom znázorněna případě evropských zemí, i Počet případů zhoubných novotvarů prsu a rodidel na 100 tis. obyvatel Novotvary prsu a rodidel v letech 2000 až 2009 Mapa Evropy zobrazuje metodou kartodiagramu dvě charakteristiky, a denci rakoviny prsu (zobrazena pomocí kruhů) a (zobrazena pomocí čtverců). Velikost symbolu vyjadřuje četnost incidence rako- jeho barva poskytuje informaci o dostupnými daty. V zemích jako Maďarsko, Slovinsko, či Rakousko. 2009. Podobně jako v změna mezi lety 2000 a tlivé regiony České Republiky vykazují nárůst počtu případů rakoviny prsu. 36 viny daného typu a lety 2000 a všech zemí s u v prsu a","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 12:00 Stránka 37 Absolutní počet případů VY Zdroj dat: WHO ÚZIS Zdravotní stav HO (průměr za období 2000 až 2009) 5 1 50 10 Počet případů na 100 tis. obyvatel 20 100 50 BK 150 BM BV 30 ZN 10 BI Novotvary rodidel Novotvary prsu Novotvary prsu období 2004–2006. každém VY HO rakoviny prsu je patrný nárůst téměř v BK 2004–2006. Hodnoty okresu Brno-venkov jsou stabilní po celé BM BV Průměrný počet případů v letech 2001 až 2009 Průměrný počet případů na 100 tis. obyvatel v letech 2001 až 2003 Průměrný počet případů na 100 tis. obyvatel v letech 2003 až 2006 Průměrný počet případů na 100 tis. obyvatel v letech 2006 až 2009 případě rakoviny rodidel je patrná maximální hodnota v Výjimku představuje okres Vyškov, kde jsou hodnoty sice velmi malé, postupně období. Výraznější výj Novotvary rodidel BI ZN každém období rostou. U Novotvary prsu a rodidel však v 2001–2003 a sledované období. Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob V v letech 2001 až 2009 Pro prezentaci dvou typů ženských prsu, byla novotvarů – rodidel a případě Jihomoravského kraje v použita metoda anamorfované mapy. Ta ve své základní podstatě deformuje prostor na základě pozo- rovaných hodnot. Mapa bude plošně velkým územím prezentovat velkými hodnotami charak- okresy s teristiky bez ohledu na jejich reálnou rozlohu. Topologické vztahy mezi okresy jsou kromě okresu Brno-ven- kov zachovány. sobě také komb pří-","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 12:00 Stránka 38 Zdravotní stav 9496,8 - 13368,9 13369,0 - 32467,5 Bez dat Relativní úmrtnost na diabetes v roce 2009 2149,6 - 4508,5 4508,6 - 7304,6 7304,7 - 9496,7 Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob stupnice procentuální vývoj relativního počtu onemocnění diabetem mezi lety Nepravý kartogram České republiky znázorňuje pomocí divergentní barevné přepočtu na daném státě Pro mapu Evropy je použita metoda nepravého kartogramu, která změnou intenzity barvy zobrazuje podíl úmrtí na diabetes (cukrovku) v 100 tis. obyvatel daného státu. Jinak vyjádřeno: na diabetes v Diabetes v letech 2000 a 2009 20,1 - 21,7 21,8 - 32,5 32,6 - 37,2 zemře každý jeho n-tý obyvatel. krajích. 2009 v Vývoj počtu případů diabetu na 100 tis. obyvatel mezi lety 2000 a 2009 (%) -3,9 - 0,0 0,1 - 16,3 16,3 - 20,0 38 2000 a","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 12:00 Stránka 39 Použitá tečková metoda kartogramového typu (nezohledňuje přesnou prostorovou rámci okresu) vyjadřuje lokalizaci pacienta v jednotli- relativní počet léčených diabetiků v vých okresech Jihomoravského kraje ve dvou časových řezech sledovaného období, kon- 2009. Jednotlivé typy letech 2000 a krétně v léčby jsou odlišeny základními barevnými odstíny, jejichž optickým smícháním můžeme identifikovat kvalitativní odlišnosti diabetické závažnosti okresech podl Perorální antidiabetika 1 tečka = 1 případ na 100 tis. obyvatel Léčení diabetici podle způsobu medikace Kombinovaná léčba a léčba inzulinem Dieta Diabetes v letech 2000 a 2009 Rok 2000 Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob Zdroj dat: WHO ÚZIS 39","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 13:37 Stránka 40 Zdravotní stav Syfilis Salmonela Malarie infekčních chorob na 100 tis. obyvatel Nejvyšší relativní incidence vybraných podle pořadí státu (průměr za období 2000 až 2009) Černý kašel Spalničky Hepatitída C Tuberkulóza první až třetí čtvrtý až šestý Počet zemřelých na infekční choroby na 100 tis. obyvatel (průměr za období 2000 až 2009) 10,1 - 13,0 méně než 4,5 více než 13,1 4,5 - 5,0 5,1 - 10,0 Bez dat Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob Infekční choroby v letech 2000 až 2009 Mapa Evropy zobrazuje prostřednictvím nepravého kartogramu mortalitu (úmrt- nost) na infekční choroby přepočtenou na 100 tis. zemřelých. Zajímavé jsou například nízké hodnoty ve střední Evropě, naopak vysoké najdeme v zemích jako jsou Moldavsko, Ukrajina, Litva, Rusko, Nizozemsko nebo Portugalsko. Infekční nemoci jsou však poměrně komplexní téma a samotný počet zemřelých ji velmi dobře nevystihuje. Proto jsou j 40 na 100 tis. obyvatel","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 12:00 Stránka 41 Zdroj dat: WHO ÚZIS Zdravotní stav Podíl jednotlivých okresů na celkovém počtu případů v JMK v roce 2009 Průměrná meziroční změna počtu případů za období 2000 až 2009 +10 - +20 +5 - +10 +5 - -5 -5 - -10 pak pro vizuální přehlednost spojeny linií téže barvy. patrným prostorovým vzorem. Spála +20 a více -10 a více jednotlivých částech grafu jsou dostup- nárůst pokles okresu. Pozice okresů v Seznam použitých infekčních chorob není kompletní. Zvoleny byly diagnózy s Hepatitida A nými daty a 2009. Bipolární pokles dané charakteristiky. Dávivý kašel 120 90 60 30 0 spála Pro úplnost mapové kompozice je doplněn ještě paralelní graf, který pro jednotlivé infekce reprezentuje jejich rela- tivní zastoupení – počet případů na 100 tis. obyvatel hepatitida A kartogramu vývoj nemoci mezi lety 2000 a barevná škála jasně odlišuje nárůst a 20 15 10 5 0 Neštovice Počet případů infekčních chorob na 100 tis. obyvatel v jednotlivých okresech v roce 2009 28 21 14 7 0 dávivý kašel Infekční choroby v roce 2009 neštovice okresech Jihomoravského kraje Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob 600 450 300 150 0 jednoduchém kruhovém grafu, který se od klasic- Salmonela je reprezentováno kombinací více metod. Absolutní hodnoty jednotlivých okresů pro rok 2009 pro vybrané infekce jsou kých koláčových grafů liší volným prostorem ve svém středu. Ten je zde vyplněn mapou zobrazující metodou nepravého 150 125 100 75 0 salmonela Rozložení infekčních chorob v vyjádřeny v 41","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 12:00 Stránka 42 Zdravotní stav Bez dat oběhové soustavy mezi lety 2000 až 2009 * (%) Vývoj standardizované úmrtnosti na nemoci rok 2000 = 100 % 77,9 - 83,6 83,7 - 97,3 Případně mezi nejbližšími dostupnými lety: Albánie r. 2000–2004; Belgie r. 1999–2009; Kypr r. 2004–2009; Dánsko r. 2000–2006. 60,8 - 67,4 67,5 - 73,2 73,3 - 77,8 * Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy v roce 2009 podle pohlaví a věku 3 200 0-65 0-65 65+ 65+ ženy muži Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob přepočtu na standardizovanou popu- podobě plošně 2009. Ten je doplněn kartodiagramem v ženskou populací roce 2009 mezi mužskou a nad 65 let života. roce 2009 na nemoci oběhové soustavy krajích České republiky vyjadřuje nepravý kartogram změnou intenzity barvy. Jihomoravském kraji zemřelo na Pro území Evropy je použita metoda nepravého kartogramu zobrazující pokles Nemoci oběhové soustavy v letech 2000 a 2009 úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy v laci mezi lety 2000 a lokalizovaných sloupcových grafů, které kvantifikují poměr úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy v zároveň populací členěnou podle věku úmrtí pod a Standardizovaný počet zemřelých v Jinak řečeno, zobrazuje fakt, že například v každých 100 tis. obyvatel průměrně 1 045 až 1 068 osob. Zemřelí na nemoci oběhové soustavy na 100 tis. obyvatel v roce 2009 910,7 - 1 00 42 a v","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 12:00 Stránka 43 2009. Zdravotní stav soustavy oběhové Nemoci Zemřelí v roce 2009 podle příčin úmrtí: Nemoci dýchací soustavy Novotvary Mozkové příhody Ischemická choroba srdeční Infarkt myokardu souhrnný počet zemřelých na nemoci * oběhové soustavy v roce 2009 Počet zemřelých 2 - 37 38 - 85 86 - 140 141 - 1 010 Vývoj počtu zemřelých na nemoci oběhové soustavy mezi lety 2000 a 2009 (%) rok 2000 = 100 % 70,2 - 80,7 80,8 - 86,8 86,9 - 100,0 100,1 - 133,3 Mapa Jihomoravského kraje je příkladem tzv. p 100 * obcí s lých na nemoci oběhové soustavy v Soustředné diagramy propojené s srovnání počtu zemřelých z oběhové soustavy společně s České republice – novotvary a v 219 305 265 81 253 95 325 280 179 319 156 351 1991 104 81 55 133 125 147 135 Nemoci oběhové soustavy 436 Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob v letech 2000 a 2009 Zdroj dat: WHO ÚZIS ČSÚ 43","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 12:01 Stránka 44","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 12:01 Stránka 45 =GUDYRWQÈ SÄèH Hospitalizovaní pacienti Lékaři a zubaři Zdravotnická zařízení • • •","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 12:01 Stránka 46 Zdravotní péče Změna hospitalizovaných mezi roky 2000 a 2009 na (%) 110,1 - 120,0 120,1 - 140,0 více než 140,0 Bez dat méně než 81,0 81,1 - 90,0 90,1 - 100,0 100,1 - 110,0 Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob Bipolární škále pro metodu nepravého kartogramu je použita také pro vizuali- tvím kartodiagramu je na stejné mapě dokumentován stav počtu hospitalizo- 2009 byla České republice. Prostřednic- roce 2009. v roce 2009 (na 1 000 obyvatel) Hospitalizovaní v roce 2009 v krajském městě zvolena metoda nepravého kartogramu. Nárůst či pokles počtu pacientů je Pro vizualizaci změny hospitalizovaných pacientů mezi lety 2000 a Hospitalizovaní pacienti ostatních městech v Počet hospitalizovaných 161 - 180 181 - 200 201 - 220 221 - 240 ostatních městech v letech 2000 a 2009 vyjádřen pomocí bipolární (divergentní) barevné škály. zaci změny počtu hospitalizovaných pacientů v krajském městě a hospitalizovaných mezi roky 2000 a 2009 91 - 95 96 - 100 101 - 105 106 - 110 Pozn.: hl. m. Praha a Středočeský kraj jsou sloučeny. 46 vaných pacientů v Pokles / nárůst na (%)","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 12:02 Stránka 47 barvou případě, že se každá by byla zařazena do jiné 4 nemocnic. provádět srovnáváním buď jedné cha- všech nemocnic, nebo negativní závislosti na vybrané charakteristice. Zdravotní péče odlišeny velikostí bodového znaku a výplně jeho příslušných částí. V hodnoty shodují a kategorie, jsou vždy zařazeny do stejné kategorie, čímž může být porušeno rozdělení 5, 6, 6, 5. charakteristiky náklady na 1 ošetřovací den je rozdělení hodnot pozměněno na 4, 5, 5, 4 důvodu nedostupnosti dat u Interpretaci hodnot je nejvhodnější rakteristiky u srovnávat dvě vybrané nemocnice navzájem. Důležité je uvědomit si fakt, že význam např. nejvyšší hod- noty mů za použití multivariantního plošně lokalizovaného Pro vizualizaci je využita metoda kartodiagramu výplně U celko- z znaku využívající kombinaci velikosti a znaku pro vybrané charakteristiky nemocnic roce 2009. Metoda je založena na rozdělení v hodnot jednotlivých charakteristik do kvartilů, pro které je použito rozdělení 5, 6, 6, 5 z vého počtu 22 nemocnic. Jednotlivé kvartily jsou Hospitalizovaní pacienti a vybrané charakteristiky nemocnic Počet hospitalizovaných Využití lůžek ve dnech Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob v letech 2000 a 2009 Vybrané charakteristiky nemocnic v roce 2009 Průměrný počet obsazených lůžek na 1 úvazek lékaře a den Náklady na jeden ošetřovací den Průměrná délka hospitalizace Bez dat Vývoj hospitalizovaných v okrese podle místa bydliště mezi roky 2000 a 2009 (%) Nárůst Pokles 47","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 12:02 Stránka 48 Zdravotní péče Počet lékařů na 100 tis. obyvatel v roce 2009 méně než 40 40 - 60 61 - 120 více než 120 Bez dat Počet zubařů na 100 tis. obyvatel v roce 2009 méně než 40 40 - 65 66 - 100 více než 100 Bez dat Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob Evropě daném územ- zubařů v roce 2009. Pro vizualizaci je využita kombinace dvou cha- šraf pro zubaře. Počet Počet zubařů na 100 tis. obyvatel méně než 50 50 - 60 61 - 75 více než 75 Lékaři a zubaři Metodou nepravého kartogramu je zobrazen počet lékařů a České republice v rakteristik – barevného tónu nebo intenzity pro lékaře a zubařů může sloužit jako ukazatel kvality zdravotnictví v Evropě však pro mnohé státy chybí data. Počet lékařů na 100 tis. obyvatel méně než 250 250 - 310 311 - 400 více než 400 48 v roce 2009 a lékařů a ním celku. V","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 12:02 Stránka 49 48 000 nichž jeden reprezen- Zdroj dat: WHO ÚZIS Zdravotní péče Měsíční plat lékařů (Kč) 46 000 porodních asistentek. Pro každý roce 2009 (následnost okrese Brno-město, poklesu platu lékařů okrese Břeclav, či velmi výrazného 44 000 Doprovodný graf ukazuje souvislosti mezi platy lékařů Můžeme si tedy všimnout výrazného růstu platů jak ses- okrese Brno-venkov. 2009 42 000 okres je vykreslena dvojice bodů, z roce 2004, druhý v 40 000 zdravotních sester a tuje stav v zobrazena šipkou). ter, tak lékařů v růstu platu sester v růstu platu sester v 2007 a a 38 000 36 000 výraznému sní- Znojmo. 34 000 okresech Jihomoravského okresech Vyškov a 2006 32 000 Alternativní pohled na situaci dostupnosti zdravotní péče poskytuje série čtyř map, které zobrazují průměr- Čtveřice map ukazuje na setrvalý růst mezd lékařů 2007, kdy došlo k okrese Brno-město platy dále, avšak pouze nou měsíční mzdu lékařů v kraje ve vybraných letech. výjimkou let 2006 a nepatrně, rostly. asistentek (Kč) Měsíční plat sester a porodních 26 000 25 000 24 000 23 000 22 000 21 000 20 000 19 000 18 000 17 000 16 000 15 000 to především v Průměrná měsíční mzda lékařů v tis. Kč 2000 BK BM BI BV HO VY ZN s žení platů, a Naopak v 40 30 20 roce Lékaři 700 600 500 400 300 200 100 Průměrná měsíční mzda lékařů podobě časoprostorové našem případě relativní počet lékařů, farmaceutů vizualizace je patrné, že počty lékařů, 90 80 70 60 50 40 30 Farmaceuti 20 10 800 a sester v letech 2000 až 2009 čase lze využít metodu vizualizace v krychle (space-time cube). Zatímco spodní strana krychle charakterizuje počátek sledovaného období (2000), horní strana krychle zobrazuje výsledný stav v zubařů (na 100 tis. obyvatel). Uvedená hodnota je doplněna relativními počty jednotlivých kategoriích, které jsou pro obě období lokalizované populaci příliš nemění. zubařů se ve vztahu k Počet lékařů, farmaceutů a zubařů 100 90 80 70 60 50 Zubaři Pro vývoj jevů v (2009) sledovaného jevu, v a zástupců v trojrozměrném prostoru krychle. Z v farmaceutů a v letech 2000 a 2009 40 30 20 10 49","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 12:02 Stránka 50 Zdravotní péče Poměr nemocnic a ostatních lékařských zařízení v roce 2009 nemocnice ostatní lékařská zařízení Poměr počtu nemocnic v letech 2000 a 2009 méně než 0,70 0,70 - 0,89 0,90 - 1,00 1,01 - 1,10 více než 1,10 Bez dat bipolární škálou, která srovnává vývoj počtu nemocnic na 100 tis. obyva- 2009. Hodnoty menší než 1 znamenají pokles počtu, zatímco 2009 (na 100 tis. obyva- narůstající intenzitou barvy vyjadřující Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob Pro zobrazení počtu zdravotnických zařízení je využita metoda nepravého karto- hodnoty nad 1 nárůst počtu nemocnic. Prostřednictvím kartodiagramu je vyjá- Zdravotnická zařízení ostatních lékařských zařízení. roce 2000 a veřejných nemocnic v tel) je vyjádřen metodou nepravého kartogramu. Zatímco pro rok 2000 je pou- Rok 2009 v letech 2000 a 2009 letech 2000 a dřen poměr nemocnic a Počet soukromých a žita barva, pro rok 2009 je využita šrafa s jednotlivé kvantitativní kategorie. Poměr veřejných a soukromých nemocnic méně než 1,2 1,3 - 1,4 1,5 - 1,6 1,7 - 2,3 více než 2,3 50 gramu s tel v Rok 2000","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 12:02 Stránka 51 Zdravotní péče Nemocnice Vyškov VY Nemocnice TGM Hodonín HO Nemocnice Kyjov Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno Masarykův onkologický ústav BrnoúUrazová Fakultní nemocnice U svaté Anny Nemocnice Milosrdných bratří Vojenská nemocnice Brno Nemocnice Blansko IN Boskovice a.s. BK VS ČR Vazební věznice Brno Fakultní nemocnice Brno Úrazová nemocnice v Brně BMI chirurgie a.s. Sanatorium Helios BM Infekční nemocnice Valtice Městská n. Hustopeče Nemocnice Valtice Městská n. Hustopeče BV Delta s.r.o. Brno RTB holding a.s. BI Nemocnice Znojmo ZN Nemocnice TTR, Babice n. S. Nemocnice Ivančice Nemocnice Tišnov Zdravotnická zařízení v letech 2000 a 2009 jící skutečný tvar prostorových jednotek kruhem znázorňuje přesný počet nemoc- ných charakteristik lze využít také metodu soustředných kruhů. Metoda nahrazu- daném okrese. Odstínem zelené barvy je odlišené, zda byla nebo je nemocnice časových změn vybra- pravé, levé části kruhu, rok 2009 v kaž- nemocnici, kde jsou tyto hodnoty maximální. V kva- maximální hodnotě za oba roky. Takže jen ve dvou kvadran- grafů vypuštěny pro nedosta- soustředných kruzích uvedeny názvy 2000 2009 max = 2 088 max = 2 095 78% 50% 22% název nemocnice min - 0 BV soukromá nemocnice veřejná nem okrese, velikost jednotlivých kruhů je dána pouze počtem nemocnic Pro vizualizaci celkového počtu nemocničních zařízení a veřejná či soukromá. Rok 2000 je zobrazen v vybrané charakteristiky (počet lůžek, počet hospitalizovaných) charakterizuje horní respektive dolní část kvadrantů. Do soustředných kruhů jsou zakomponované grafy, které vyjadřují poměr počtu hospitalizovaných k dém kvadrantu legendy je uvedena maximální hodnota, ale délka oblouku v tech je délka oblouku maximální. Hodnoty nižší než 3 % maximální hodnoty byly z tečnou čitelnost. Pro názornos nic v v lůžek a drantu se vztahuje k nemocničních zařízení. Zdroj dat: WHO ÚZIS 51","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 12:02 Stránka 52","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 12:03 Stránka 53 'RSOĥNRYÄ XND]DWHOH Drogy Sebevraždy Psychiatrická péče Dopravní nehody Alkohol Pracovní neschopnost • • • • • •","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 12:03 Stránka 54 Doplňkové ukazatele Ostatní drogy (kokain, amfetamin, extáze, LSD) Populace se zkušeností užití drog v roce 2009 (%) 0,0 - 6,0 6,1 - 12,0 12,1 - 33,0 Bez dat Zkušenost mladé populace (15 až 24 let) s požitím drog v posledním kalendářním roce Konopné drogy (hašiš, marihuana) 1,6 - 9,0 9,1 - 12,0 12,1 - 18,0 18,1 - 26,0 26,1 - 33,0 změnu velikosti symbolu mladé populace s roce 2009. mladou České užíváním pro charakteristiku ostatních evidovaných drog. První mapa indikuje zkušenost dospělé popu- druhá mapa ukazuje porovnání s posledním kalendářním roce. Například v Série nepravých kartogramů Evropy zobrazuje populaci se zkušeností užívání drog v Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob Využívá změnu intenzity barvy pro charakteristiku konopných drog a Užívání drog v roce 2009 užíváním drog kdykoliv během jejich života a drogami pouze v její zkušeností s republice je tedy zřejmé srovnatelné procento zastoupení dospělé a registrovaných časových horizontech. Zkušenost s požitím drog během života u dospělé populace (15 až 64 let) 54 lace s populací a drog v","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 12:03 Stránka 55 Zdroj dat: EMCDDA ÚZIS Doplňkové ukazatele 1745 564 347 636 160 138 292 138 3540 719 844 193 749 140 se závislostí mezi lety 2000 až 2009 (%) 180,0 - 231,7 231,8 - 254,0 rok 2000 = 100 % typů tzv. Ring Maps (prstencová centru prostředí jednoho mapového pole. V jednotlivých 2009. Číslo v roce 2009. soustředných 238 - 973 974 - 1 210 1 211 - 6 770 Vývoj evidovaných pacientů 66,9 - 100,0 100,1 - 146,4 146,5 - 179,9 Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob Drogově závislí v letech 2000 až 2009 Mapa České republiky je jedním z mapa), tedy vícerozměrné metody kartografické vizualizace, která umožňuje vzájemné porovnání několika charakteristik či časových období pro dané území v je umístěn nepravý kartogram zobrazující vývoj evidovaných pacientů se závislostí na drogách mezi lety 2000 a regionech představuje absolutní počet závislých pacientů v Ke každému kraji je připojen graf, který v vnitřku ven) zobrazu","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 13:41 Stránka 56 Doplňkové ukazatele Zdroj dat: WHO ÚZIS Sebevraždy podle zastoupení mužů a žen (průměr za období 2000 až 2009) ženy muži Průměrný počet sebevražd na 100 tis. obyvatel méně než 5,0 5,1 - 10,0 Evropa 10,1 - 15,0 15,1 - 20,0 více než 20,0 Bez dat v období 2000 až 2009 11,0 - 12,9 13,0 - 14,5 14,6 - 15,0 15,1 - 15,5 15,6 - 16,1 republika Česká Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob kartodiagramu Maďar- v kterých ně 2009. Karlovy - značí relativní počet sebevražd, kartodiagram prostřednictvím výsečového grafu pro zobrazení dvou typů informací. Nepravý kartogram pomocí odstínu barvy rámci výskytu sebevražd zde jednotlivých zemích. V Nizozemsku nebo Švédsku můžeme pozo- žen je zde téměř 1:1. Na druhé kartodiagram je využita také pro Čes- krajích České republiky byla místo informace vývoji mezi lety 2000 a stoupají. Nízké hodnoty mají na nárůst o více než 0,4 nárůst/pokles o méně než 0,4 pokles o 0,4 - 3 pokles o více než 3 Sebevraždy v letech 2000 až 2009 Evropě využívá metodu nepravého kartogramu a mužů, kteří spáchali sebevraždu. V můžeme pozorovat určitý jihozápadní – severovýchodní trend. Nejvíce sebevražd zemích Pobaltí, ve Východní Evropě, ale vysoká čísla jsou i Slovinsku. Naopak nejnižší hodnoty mají země Jižní Evropy, Velká Británie žen v rovat určitou „vyrovnanost“, poměr mužů a zemích východní Evropy páchají sebevraždy více muži. Metoda kombinující nepravý kartogram a žen zobrazena informace o relativním zastoupení dosahu Mapa sebevražd v poměr žen a Evropě je v nebo Nizozemsko. Zajímavé je také zastoupení mužů a zemích západní Evropy, například v kou republiku. Pro sebevraždy v poměru mužů a opak kraje Jižní Morava, Vysočina a Průměrný roční pokles/nárůst sebevražd mezi lety 2000 až 2009 (%) 56 v sku a straně v o V","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 12:03 Stránka 57 Zdroj dat: WHO UZIS Doplňkové ukazatele Počet nemocničních lůžek na psychiatrických odděleních na 100 tis. obyvatel v roce 2009 86 - 110 více než 110 Bez dat méně než 35 35 - 64 65 - 85 Stejná metoda byla zvolena také pro tvorbu mapy relativního počtu psychiatric- 2009 byla pro území Evropy zvolena metoda nepravého kartogramu, která pro roce 2009. Datové sady srovnatelného cha- ČR pro uvedený rok bohužel k 25 001 - 35 000 více než 35 000 Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob roce srov- dispozici a Pro vizualizaci počtu nemocničních lůžek na psychiatrickém oddělení v kvantitativní škálu využívá změnu intenzity barvy. Psychiatrická péče ambulantní péči v Počet psychiatrických vyšetření v ambulantní péči na 100 tis. obyvatel v roce 2009 méně než 19 000 v roce 2009 kých vyšetření v rakteru nejsou pro Evropu a nání je pouze ilustrativní. 19 000 - 20 000 20 001 - 25 000 57","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 12:03 Stránka 58 Doplňkové ukazatele Zdroj dat: WHO BESIP Změna počtu dopravních nehod v roce 2009 na (%) 121 - 150 více než 150 Bez dat (rok 2000 = 100 %) méně než 51 51 - 80 81 - 100 101 - 120 Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob Dopravní nehody v letech 2000 a 2009 Pro vizualizaci změny počtu dopravních nehod mezi lety 2000 a 2009 byla zvolena metoda nepravého kartogramu za využití bipolární barevné škály, která dokumentuje nárůst respektive pokles počtu dopravních nehod v jednotlivých Celkový trend vývoje počtu dopravních nehod v České republice je zobrazen pomocí metody nepravého kartogramu. Sloupcový kartodiagram ukazuje roz- díly v celkovém počtu nehod, jejich následky a 58 státech. Pokles počtu dopravních nehod v roce 2008 (%) (rok 2000 = 100 %) 61 - 65 66 - 70 71 - 75 76 - 80 81 - 85 86 - 90","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 12:03 Stránka 59 Zdroj dat: WHO ÚZIS Doplňkové ukazatele Spotřeba alkoholu v litrech na osobu za rok poměr let 2000 a 2009 Bez dat méně než 0,8 0,8 - 1,0 1,1 - 1,2 více než 1,2 litrech na osobu mezi lety 2000 2009 byla zvolena metoda nepravého kartogramu. Bipolární barevná škála dokumentuje pokles či nárůst spotřeby mezi oběma sledovanými obdobími. bipolární škálou je zvolena také pro vizuali- jednotlivých krajích 1,1 - 1,3 více než 1,3 Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob Alkohol v letech 2000 a 2009 Pro zobrazení změny spotřeby alkoholu v a Metoda nepravého kartogramu s zaci změny počtu pacientů na protialkoholním léčení v České republiky. Počet pacientů na protialkoholovém léčení poměr let 2000 a 2009 méně než 0,7 0,7 - 1,0 59","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 13:43 Stránka 60 Doplňkové ukazatele Nové případy nemocí z povolání v roce 2009* na 100 tis. obyvatel 30,9 - 68,1 0,2 - 2,4 68,2 - 397,1 2,5 - 12,3 12,4 - 30,8 Bez dat Případně v nejbližším dostupném sčítání: Dánsko - r. 2000; Portugalsko - r. 2007; Makedonie - r. 2008 Počet pracovních úrazů v roce 2009 * 42 979 974 642 Počet úmrtí na následky pracovního úrazu v roce 2009 1 237 2 881 Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob roce 2009. Tato infor- počet úmrtí na jejich krajích roce 2009 se pracovní neschopnosti pojištěných vzhledem k celorepublikovému 2 2009 (prům. 30,64) -2 Nepravý kartogram Evropy zobrazuje změnou intenzity barvy relativní počet jednotlivých státech v absolutní počet pracovních úrazů a Mapa České republiky využívá jako základní metody kartografické vizualizace také nepravého kartogramu, který vyjadřuje intenzitou barvy průměrné trvání jednoho případu pracovní neschopnosti ve dnech. Navíc plošně lokalizovaný sloupcový dia- gram kvantifikuje vývoj relativního počtu případů pracovní neschopnosti v celorepublikovému průměru, čímž je doložen příspěvek každého kraje d Pracovní neschopnost v letech 2000 a 2009 povolání v nových případů nemocí z tomtéž roce změnou velikosti symbolu. 2009 vzhledem k klad Středočeský kraj byl v průměr se za tuto dobu snížil přibližně třikrát. Průměrné trvání jednoho případu pracovní neschopnosti 37,5 - 40,4 40,5 - 43,9 44,0 - 46,4 60 mace je doplněna o následky v mezi lety 2000 a v roce 2009 (dní)","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 12:03 Stránka 61 Doplňkové ukazatele a registrovaná nezaměstnanost Pracovní neschopnost roce 2009. Neboli, vyjadřuje celkový relativní počet pojištěnců, kteří denně chybí to zároveň úraz a intenzity barvy. Tato charakteris- tika je doplněna mírou registrované nezaměstnanosti, Například pro okres Znojmo, je typické nízké pro- obou evidovaných vysoká míra registrované nezaměstnanosti Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob kraje znázorňuje dvě závislé charakteristiky, důvody Vícerozměrná (bivariantní) mapa Jihomoravského v roce 2009 pracovní neschopnosti v na svém pracovišti pro nemoc a změnou odstínu a která je vyjádřena šířkou hranice daného okresu. cento pracovní neschopnosti z důvodů a Zdroj dat: WHO ÚZIS ČSÚ 61","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 12:04 Stránka 62","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 12:05 Stránka 63 Použitá literaturaoužitá literatura P GERYK, E. a kol.: Atlas zhoubných nádorů v České republice. MARŠÍK, V.: Atlas výskytu zhoubných nádorů v České 1. vyd., Kartuziánské nakladatelství, Brno, 1995. 85 s. republice. 1. vyd., Masarykův onkologický ústav, Brno, 1998. 47 s. GÖTZ, A. a kol.: Atlas Československé socialistické republiky. 1. vyd., Čs. akademie věd a Ústřední správa PANTOFLÍČEK, J. a kol.: Atlas republiky Československé. geodézie a kartografie, Praha, 1966. 242 s. 1. vyd., Česká akademie věd a umění, Praha, 1935. KOCH, T.: Cartographies of disease: maps, mapping, and SLOCUM, T. A.: Thematic Cartography and Geographic medicine. 1st ed. Redlands, Calif.: ESRI Press, 2005. 388 p. Visualization. United States of America, 2nd. edition, 2005. 518 p. Dostupné z WWW: . ČSFR. 1. vyd., Geografický ústav ČSAV, Brno, 1992. VOŽENÍLEK, V., KAŇOK, J. a kol.: Tematická kartografie. KUSÝ, E.: Sanitaets-Karte der Markgrafschaft Maehren. Vizualizace prostorových jevů. Vydavatelství Univerzity C. Winiker, Brünn/Brno, 1882. Palackého, Olomouc, 2011. 216 s. MACEACHREN, A. M., TAYLOR, D. R. F.: Visualization in Modern Cartography. Perga-mon volume 2, 1994. 341 p. Zdroje dat BESIP. 2013. Bezpečnost silničního provozu [online]. [cit. ÚZIS. 2013. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR 30. 9. 2013]. Dostupné z WWW: . [online]. [cit. 30. 9. 2013]. Dostupné z WWW: ČSÚ. 2013. Český statistický úřad [online]. [cit. 30. 9. 2013]. Dostupné z WWW: . WHO. 2013. World Health Organisation [online]. [cit. 30. 9. 2013]. Dostupné z WWW: EMCDDA. 2013. European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction [online]. [cit. 30. 9. 2013]. Dostupné z WWW: . OECD. 2013. The Organisation for Economic Co-operation and Development [online]. [cit. 30. 9. 2013]. Dostupné z WWW: Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob 63","B13-00146_Atlas_civ_chorob_8_Sestava 1 13.03.14 12:05 Stránka 64 Petr Kubíček, Zdeněk Stachoň, Radka Báčová a kolektiv Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob Návrh obálky MgA. Jolana Folwarczná Vydala Masarykova univerzita v roce 2013 1. vydání Náklad 200 výtisků Předtisková příprava, sazba a tisk ASTRON studio CZ, a.s., Veselská 699, 199 00 Praha 9-Letňany ISBN 978-80-210-6655-7","Publikace vznikla v rámci projektu OP VK „Inova- jejich snaha o využití těchto netradičních metod je ce výuky geograﬁ ckých studijních oborů“ (reg. č.: hodna ocenění. Odhlédnu-li od vlastní vysoce aktu- CZ.1.07./2.2.00/15.0222), zkráceně „Geoinovace“. ální problematiky šíření civilizačních chorob, z hle- Tento projekt byl realizován v rámci Operačního diska kartograﬁ e a zejména tematické kartograﬁ e Experimentální atlas vybraných civilizačních chorob programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost se jedná minimálně o počin, který by mohl rozvinout a byl tak ﬁ nancován Evropským sociálním fondem potřebnou diskusi o moderních způsobech uvedené a státním rozpočtem České republiky. Projekt byl vizualizace. V tomto ohledu je experimentální atlas realizován od 1. listopadu 2010 do 31. října 2013 dílem, které si zaslouží pozornost odborné veřejnos- na čtyřech pracovištích, jimiž jsou Geograﬁ cký ústav ti a nad kterým se jistě rozproudí potřebná diskuse, Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Ka- která může posunout teorii i praxi kartograﬁ e o vý- tedra geograﬁ e Přírodovědecké fakulty Univerzity znamný krok vpřed.“ Palackého v Olomouci, Ústav geoniky AV ČR, v.v.i. Z posudku doc. Ing. Václava Talhofera, CSc. a NaZemi – společnost pro fair trade. Experimentální atlas „Autoři využili širokého spektra metod kartograﬁ cké „Autoři Experimentálního atlasu civilizačních chorob vizualizace. Přestože jsou některé metody málo vyu- se pokusili využít současných možností prezentace te- žívané, jsou názorné a v konkrétních případech vhod- vybraných civilizačních matických dat. Jejich hlavním cílem bylo ověřit celý ně vybrané. Je otázkou, zdali je tak velká šíře pro postup zpracování tematických dat pro různé způ- souhrnné atlasové dílo vhodné. Pokud čtenář použije soby jejich vizualizace. Přitom se snažili využít nejen mapy pro vizuální srovnání, je nejvhodnějším prostře- chorob klasické metody tematické kartograﬁ e, ale i netradič- dím mapová dvojice stejného kartograﬁ ckého vyjád- ní metody, jako jsou metody rasterizace do nepravo- ření. Má-li atlas sloužit i k diskusi vyúsťující ve výběr úhlých sítí, Dorlingovy kartodiagramy, anamorfózy užšího počtu vyjadřovacích metod, je jejich základní apod. I když je možné mít z hlediska uživatelské inter- soubor vhodně sestaven.“ Masarykova univerzita Brno 2013 pretovatelnosti některých vizualizací jisté námitky, Z posudku prof. RNDr. Víta Voženílka, CSc. Petr Kubíček, Zdeněk Stachoň, Radka Báčová a kol. Masarykova univerzita Brno 2013 Obalka_a_predely_atlas_civ_chorob_2.indd 1 Petr Kubíček, Zdeněk Stachoň, Radka Báčová a kol. 13.3.2014 12:13:55"];