var textForPages = ["D OP A D Y C O VID - 19 NA V Ý V OJ D E S TIN A Č NÍ H O MAN A G E ME N T U V Č R A N D R E A H OL E ŠI N SK Á Brno, 2022","V ĚD EC K Á R E D A K C E MU : J. Hanuš, P. Bobáľ, M. Fryšták, M. Hanousková, P. Holub, L. Izakovičová Hollá, T. Janík, T. Kubíček, J. Leichmann, L. Popelínský, Z. Sajdlová, K. Sedláčková, O. Slabý, L. Spurný, R. Staněk, J. Trávníček, M. Vaculík, A. Mizerová Recenzenti: PhDr. Nora Dolanská, MBA Ing. Jitka Zikmundová, MBA © 2022 Andrea Holešinská © 2022 Masarykova univerzita Fotografie © Holešinská Kniha je šířena pod licencí CC BY-ND 4.0 Creative Commons Attribution-NoDerivatives 4.0 ISBN 978-80-280-0265-7 (online; pdf) DOI: 10.5817/CZ.MUNI.M280-0265-2022 2 Dopady covid-19 na vývoj destinačního managementu v ČR © Holešinská, 2022","Úvod 4 DESTINAČNÍ MANAGEMENT Princip 3K 6 Kooperace 7 Koordinace 9 Dopady covid-19 na vývoj destinačního Komunikace 10 DOPADY PANDEMIE COVID-19 Příčiny a důsledky 12 Přehled dopadů 15 SWOT dopadů 23 OBSA H managementu v ČR © Holešinská, 2022 TRENDY V DESTINAČNÍM MANAGEMENTU Trend 1: Intenzivní komunikace 26 Trend 2: Personální rozvoj 27 Trend 3: Digitalizace 28 SOUHRN a poselství pro destinační management 29 Použité zkratky 32 Zdroje 33 3","Destinační management v České republice má své počátky v 90. letech 20. století. Jeho rozvoj byl významně podporován politikou cestovního ruchu, která k jeho iniciaci hojně využívala veřejných prostředků. Vývoj destinačního managementu tak měl v ČR zcela jiný charakter ve srovnání s alpskými destinacemi, kde byl destinační management formován globalizačními procesy a změnami v chování poptávky cestovního ruchu. Odlišný trend ve vývoji destinačního managementu v ČR zvrátila pandemie covid-19. Dopady covid-19 na vývoj destinačního Nepředvídatelnost korona-krize ochromila politiku cestovního ruchu a destinační společnosti (DMO = destination management organization) byly nuceny flexibilně reagovat na chaotickou situaci a změny v chování poptávky cestovního ruchu. V praxi tak nastaly momenty, kdy DMO přicházely s řešením konkrétní situace dříve než politika cestovního ruchu. Výzkum Masarykovy univerzity MUNI/A/1399/2020, který proběhl v roce 2021, se Ú VO D zaměřil na to, jak se DMO vypořádaly s krizovou situací a jak se díky pandemii proměnil proces destinačního managementu v ČR. Do výzkumu bylo zapojeno managementu v ČR © Holešinská, 2022 32 certifikovaných DMO (9 krajských a 23 oblastních), tj. 50 % DMO registrovaných v roce 2021, které odpovídaly formou dotazníkového šetření. S vybranými výkonnými manažery DMO pak proběhl i osobní rozhovor. Úvodem studie jsou krátce představeny základy destinačního managementu v podobě principu 3K (Kooperace – Koordinace – Komunikace). Největší pozornost je pak věnována dopadům korona-krize na činnost DMO. Výstupem studie je SWOT matice, která shrnuje poznatky o dopadech na proces destinačního managementu. Na závěr jsou identifikovány nové trendy ve vývoji destinačního managementu v ČR, které pandemie covid-19 nastartovala. Všem participujícím manažerkám a manažerům destinačních společností touto cestou srdečně děkuji za ochotu spolupracovat. 4","DE S T IN A ČN Í MAN A G E ME N T Dopady covid-19 na vývoj destinačního managementu v ČR © Holešinská, 2022 5","DESTINACE + MANAGEMENT P R INC IP 3K = Destinační management = „umění rozvíjet a spravovat destinaci“ DESTINACE = *prostor Princip 3K vychází z definice destinačního managementu a vyzdvihuje s potenciálem cestovního její tři klíčové prvky: Kooperaci, Koordinaci a Komunikaci. ruchu, kde se střetávají místní obyvatelé, návštěvníci Každý z principů generuje přínosy, které v důsledku vedou k úsporám a poskytovatelé služeb zdrojů (především těch finančních). Dobře fungující princip 3K vede cestovního ruchu. k efektivnímu zvládání rozvoje cestovního ruchu v destinaci. MANAGEMENT (z anglického „to manage“, tj. „zvládnout“) = proces spravování (koordinování) a rozvíjení (ovlivňování a podporování) destinace*. DESTINAČNÍ MANAGEMENT je specifická forma řízení, jejíž proces je založen na kooperaci (spolupráci) mezi jednotlivými zainteresovanými aktéry cestovního ruchu, na koordinaci v oblasti plánování, organizování a rozhodování v destinaci, a především na intenzivní vzájemné Zdroj: zpracování autorky komunikaci. (Holešinská, 2022) Kooperace vytváří SYNERGIE, což jsou efekty, které přinášejí exponenciální přírůstky neboli přidanou hodnotu, viz kooperační výhoda. Koordinace vede k EFEKTIVNÍmu využívání zdrojů. Komunikace (je-li oboustranná) posiluje vzájemné vazby mezi aktéry cestovního ruchu a upevňuje DŮVĚRU. 6 Dopady covid-19 na vývoj destinačního managementu v ČR © Holešinská, 2022","P R INC IP 3K – K o o per a c e SYNERGIE, neboli synergické efekty Kooperace (spolupráce) je pro destinační management zásadní. Kooperace je přirozeně stimulována jsou výsledkem interakce mezi chováním poptávky, protože ta pro uspokojení svých potřeb vyvíjí tlak na zdroje, které destinace nabízí. subjekty. A jelikož návštěvník požaduje komplexní nabídku (produkt cestovního ruchu) je v zájmu Vznikají součinností několika faktorů konkurenceschopnosti jednotlivých poskytovatelů služeb (aktérů) cestovního ruchu se přizpůsobit. naráz. Vyznačují se exponenciálními přínosy (výhodami, viz 1+1=3), A jak? kterých by jednotlivec nebyl schopen Začít spolupracovat s jiným aktérem cestovního ruchu a/nebo s destinační společností (DMO). dosáhnout. Díky synergiím dochází k A jaké to má pro aktéra cestovního ruchu výhody? efektivnějšímu využívání finančních  Uspoří náklady třeba na marketing nebo informační technologie; prostředků, implementaci inovací a nových technologií, zavádění nových  Rozšíří si klientelu o nové/sdílené návštěvníky; metod řízení a managementu jakosti,  Získá přístup k informacím; vznikají výnosy z rozsahu, lépe lze čelit  Stane se konkurenceschopnějším. negativním externalitám zejména na životním prostředí, nebo je možné eliminovat asymetrii informací. (Holešinská, 2022) Když se každý aktér cestovního ruchu bude spolupodílet na společném marketingu destinace, uspoří tím nejen své marketingové náklady, ale současně i získá další výhody, např. přístup na nové trhy. Úspora se projeví nejen ve financích u položky marketing, ale také v úspoře lidské práce, která může být efektivně nasměrována jinam. Zdroj: zpracování autorky Dopady covid-19 na vývoj destinačního managementu v ČR © Holešinská, 2022 7","KO O PER A C E v p r ax i PŘÍNOSY spolupráce zachycují výsledky šetření mezi aktéry cestovního ruchu, kteří se zapojili do turistické karty destinace (zdroj: Landa, 2021).  Úspora nákladů – většina aktérů cestovního ruchu své marketingové náklady ušetřila, tzn. jejich úspora se rovná podílu původních (před zapojením se do karty) marketingových nákladů na celkových nákladech.  Propojenost destinace – až 75 % klientů dotázaných aktérů cestovního ruchu využívá turistickou kartu.  Přidaná hodnota – 90 % aktérů cestovního ruchu vidí přidanou hodnotu spolupráce v „ochraně proti konkurenci“ a ve „vyšších tržbách“. Zapojením se do turistické karty zaznamenali aktéři cestovního ruchu nárůst Aktéři cestovního 100 % obratu až 25 %. ruchu ušetřili v 75 rámci participace v turistické kartě 25 % 50 svých nákladů na 25 marketing. Většina z nich tak 0 uspořila ¼ svých -25 marketingové obrat klientela celkových nákladů. náklady -50 Aktérům -75 cestovního ruchu vzrostla -100 % díky turistické kartě klientela Zdroj: zpracování autorky, za základě dat Landa (2021) o 25 %. 8 Dopady covid-19 na vývoj destinačního managementu v ČR © Holešinská, 2022","P R INC IP 3K – K oor d in ac e Koordinace je o „sladění“ společných činností (procesů), které jsou vykonávány v rámci destinačního managementu a mají vliv na rozvoj destinace. Za účelem naplnění společného cíle je nezbytné, aby EFEKTIVNOST (efficiency) je koordinace probíhala v oblasti plánování, organizování a rozhodování. o dosažení cílů s nejnižšími náklady neboli s minimem plýtvání. (Samuelson A jak? a Nordhaus, 1991) Jasně vymezit KOMPETENCE, aby každý z aktérů cestovního ruchu věděl, na čem a jak se podílí, Důkazem správně fungující respektive za co a jakou má zodpovědnost. koordinace jsou efektivně využívané zdroje, lidské i finanční. Jinak řečeno A jaké to má pro aktéra cestovního ruchu výhody? nedochází k plýtvání, protože nic se nedělá duplicitně. (Holešinská, 2022)  Ujasní si svoji roli v destinaci;  Získá zodpovědnost;  Uspoří náklady za činnosti, které jsou v rámci destinace vykonávány duplicitně;  Efektivně alokuje lidské zdroje (viz vazba na duplicitní činnosti). Zdroj: Baloo, 2015 Jestliže každý aktér podá vlastní projekt na propagaci (P1 ve schématu vlevo) nebo si zadá zpracování informací k poptávce cestovního ruchu (P2) jednotlivě, dochází z pohledu destinace k duplicitám a plýtvání. Dobrou koordinací ze strany DMO a ochotou aktérů spolupracovat lze náklady na podávání projektů ušetřit. Navíc rozdrobenost (tj. když každý sám za sebe) má dopad na image destinace. Zdroj: zpracování autorky Dopady covid-19 na vývoj destinačního managementu v ČR © Holešinská, 2022 9","P R INC IP 3K – K o mu ni k a c e Komunikace „spojuje“. Bez komunikace nelze naplnit princip spolupráce ani koordinace. Komunikace zajišťuje výměnu informací, které jsou klíčové pro proces rozhodování. Dobře fungující oboustranná ASYMETRIE INFORMACÍ představuje nedostatek komunikace posiluje vzájemné vazby v destinaci a upevňuje důvěru mezi všemi zainteresovanými informací, které jsou nezbytné subjekty. Důvěra je pak motorem spolupráce. pro rozhodování. Jedná se vlastně o konkurenční A jak? nevýhodu, kdy poptávka či Dobře nastavit systém MEZIORGANIZAČNÍ KOMUNIKACE tak, aby informační toky byly oboustranné nabídka nemá dostatek a poskytovaly zpětnou vazbu. informací pro svá rozhodnutí. Příkladem jsou turisté, kteří si A jaké to má pro aktéra cestovního ruchu výhody? vybírají ubytování podle fotek,  Získá přístup k informacím; ale ve skutečnosti ubytování vypadá zcela jinak. Nebo  Může se dobře/kvalitně rozhodovat; pohledem nabídky vláda  Stane se důvěryhodnějším; schválí opatření na podporu  Stane se konkurenceschopným. podnikání v cestovním ruchu, ale ve skutečnosti jde o komplikaci, protože vláda Zdroj: Holešinská, 2022 o tom, jak to v praxi funguje. nemá dostatečné informace Informační asymetrii lze vyřešit Jak vést efektivní komunikaci (jednání) (zdroj: Murphy a Murphy, 2004) vzájemnou komunikací dotčených subjektů.. (Holešinská, Pravidlo 1: Oddělit lidi od problému Nevázat „problém“ na konkrétní osobu. Nepersonifikovat. 2012) Pravidlo 2: Zaměřit se na zájmy Upřednostnit nutnost potřeby před pozicí. Vzhledem k provázanosti nabídky a celkového produktu cestovního ruchu (ať už přímo nebo nepřímo) „na všechny jednou dojde“. Pravidlo 3: Nabídnout alternativy Připravit si různé návrhy, ze kterých budou plynout výhody i pro ostatní. Pravidlo 4: Trvat na objektivních kritériích Trvat na měřitelných faktech a argumentech. 10 Dopady covid-19 na vývoj destinačního managementu v ČR © Holešinská, 2022","D O PA D Y P A NDE M I E C O VI D - 19 NA DE S TI NA Č N Í M A NA G E M E N T Dopady covid-19 na vývoj destinačního managementu v ČR © Holešinská, 2022 11","Pandemie covid-19, která proběhla v letech 2020-2021, zasáhla do životů mnoha lidí. Svět se najednou „zastavil“ a lidé byli nuceni přehodnotit své priority. Snaha zbrzdit šíření nemoci vedla vlády k zavedení takových opatření, která omezila pohyb osob a jejich sociální kontakt. Tato opatření však paralyzovala cestovní ruch. Ve světovém měřítku poklesly v roce 2020 mezinárodní příjezdy o 72 % oproti předchozímu roku (UNWTO, 2022). V následujícím roce 2021 se propad v příjezdech podařilo snížit na 69 % v porovnání s rokem 2019. Místo téměř 1,5 miliardy turistů tak cestovalo pouze necelých 450 milionů. Omezené možnosti cestovat přes hranice státu přiměly poptávku cestovního ruchu PŘ Í Č I N Y ke změně chování a její orientaci na domácí cestovní ruch. Tomu bylo třeba se flexibilně přizpůsobit. Bylo nutné se zaměřit na domácí segment a najít pro něj A odpovídající nabídku. Změnit se musela komunikace, respektive distribuce informací, nejen směrem DŮ S LE DK Y k návštěvníkovi destinace, ale i směrem k poskytovatelům služeb (aktérům) cestovního ruchu v destinaci. S naléhavostí situace vzrostl požadavek na rychlé Dopady covid-19 na vývoj destinačního managementu v ČR © Holešinská, 2022 šíření a dostupnost informací, který vyvolal tlak na intenzivnější využívání informačních a komunikačních technologií v cestovním ruchu. Z pohledu destinačního managementu tak došlo ke následujícím změnám:  Změnilo se chování poptávky (návštěvníka);  Změnil se proces destinačního managementu (principu 3K);  Změnil se proces řízení lidských zdrojů DMO;  Změnil se destinační marketing. 12","C H O V Á N Í PO P T Á VK Y - ST A T I ST I K A Statistiky ČSÚ (2022) prokazují jednoznačnou dominanci domácího cestovního ruchu (DCR) v letech 2020-2021 u všech krajů ČR (vyjma hlavního města Prahy, viz grafy uprostřed). Přestože domácí cestovní ruch v době pandemie (2020-2021) převládal, srovnání počtu hostů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) s rokem 2019 vykazuje viditelný propad (graf vlevo dole). Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj Jihočeský kraj Královéhradecký kraj Hlavní město Praha Hlavní město Praha Královéhradecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Karlovarský kraj Karlovarský kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Plzeňský kraj Plzeňský kraj Olomoucký kraj Kraj Vysočina Kraj Vysočina Ústecký kraj Ústecký kraj Pardubický kraj Pardubický kraj 0 1 000 000 2 000 000 3 000 000 0 1 000 000 2 000 000 3 000 000 DCR(2020) PCR(2020) DCR(2021) PCR(2021) Zdroj: ČSÚ, 2022 V roce 2020 přišla Praha (PHA) o více než 40 % českých turistů 20,00% (graf vlevo dole). Jeden z nejmenších poklesů měl Jihočeský kraj 10,00% (JHC), který zareagoval na danou situaci a stimuloval jak stranu 0,00% poptávky, tak i nabídky zavedením motivačních poukazů -10,00% (příspěvků) na ubytování. Tento model regionální podpory KV -20,00% JHC následně využily i další kraje ČR. LI -30,00% PL HK V roce 2021 dokonce dochází ke kladnému přírůstku (9,85 %), PA UL VYS OL JHM -40,00% ZL MS STC a to u Karlovarského kraje (KV). Zde došlo k souběhu dvou -50,00% PHA faktorů. Jednak výpadek zahraničních turistů „umožnil“ Čechům DCR2020/2019 DCR2021/2019 využít lázeňské kapacity, a současně s tím přišla celostátní podpora formou lázeňských poukazů. Dopady covid-19 na vývoj destinačního managementu v ČR © Holešinská, 2022 13","C H O V Á NÍ P OP TÁ V K Y – P R A XE Ze statistik vyplývá, že zájem o cestování v rámci domácích regionů zaznamenaly v době pandemie covid-19 všechny destinace. Tato změna v chování poptávky cestovního ruchu se odrazila i v agendě činností destinačních společností. Zdroj: výzkum autorky Z odpovědí DMO vyplývá, že jejich druhou nejčastější činností v době korona-krize (2020-2021) byl marketing, přesněji řešení Nástroje komunikace s návštěvníkem „změny původně naplánovaných marketingových kampaní“ a hledání „efektivních způsobů propagace destinace s ohledem na odloženou spotřebu“. V souvislosti s těmito novými výzvami třetina DMO přímo uvedla, že se ve své marketingové činnosti musela přeorientovat na domácí klientelu (viz DCR v grafu uprostřed). Jejich hlavním lákadlem se tak stala nabídka a propagace výletů, lokálních zážitků a míst „mimo davy“. S návštěvníkem probíhala nejintenzivněji komunikace přes sociální sítě (viz graf vpravo, průměrné hodnocení 9,32). Druhým nejvíce využívaným marketingovým nástrojem pro oslovení návštěvníků byla webová stránka destinace (průměr 7,77). Zdroj: výzkum autorky 14 Dopady covid-19 na vývoj destinačního managementu v ČR © Holešinská, 2022","Na základě výpovědí výkonných manažerek a manažerů destinačních společností (DMO) lze v souhrnu označit tři oblasti, ve kterých se projevily dopady pandemie covid-19. Jedná se o proces destinačního managementu, řízení lidských zdrojů DMO a digitalizaci. Z pohledu procesu destinačního managementu došlo ke dvěma klíčovým projevům. První se týká samotného principu 3K (zejména pak principu komunikace a kooperace) a druhý souvisí s mechanismem řízení, přesněji s procesem PŘ EHL ED rozhodování, které je důležité pro fázi plánování. Další dopady (projevy korona-krize) spadají do problematiky řízení lidských zdrojů Dopady covid-19 na vývoj destinačního DO PA DŮ v DMO, přičemž první se týká manažerských dovedností a druhý se dotýká zaměstnanců DMO. N A Stěžejní dopad pandemie covid-19 se týkají digitalizace v cestovním ruchu. První z projevů krize je spojen s využíváním online aplikací, které usnadňují nejen agendu Č I NNO S T DMO, ale především komunikaci s aktéry cestovního ruch i zaměstnanci. Druhý se pak týká progresivního využívání digitálního marketingu směrem k návštěvníkům. DM O managementu v ČR © Holešinská, 2022 Zdroj: výzkum autorky 15","P R INC IP 3K Pandemie covid-19 jednoznačně poukázala na změny ve vnímání principů 3K, na KRIZE (krizová situace) se kterých stojí proces destinačního managementu. Došlo k výrazné dominanci jednoho vyznačuje: z principů.  hrozivostí a intenzitou události, Zatímco před pandemií (graf vlevo, rok 2010) vnímaly destinační společnosti (DMO)  krátkým časem na DESTINAČNÍ MANAGEMENT všechny tři principy destinačního managementu jako „stejně“ významné, i když s mírnou rozhodování. preferencí principu spolupráce (viz průměrná hodnota 4,4). Krizová situace ukázala, že Úkolem kompetentní se dramaticky zvedl význam komunikace (viz graf vpravo, roky 2020/2021), a to nejen instituce je v krizové s návštěvníkem, ale především s aktéry cestovního ruchu v destinaci a se zaměstnanci situaci zajišťovat distribuci DMO. informací, tj. komunikovat se všemi dotčenými Důraz na princip komunikace je odůvodněný. Komunikace je klíčovým prvkem v procesu subjekty. rozhodování, protože bez komunikace nejsou potřebné informace na základě, kterých Distribuce informací je jsou činěna rychlá (flexibilní) rozhodnutí. V době krize jsou tedy informace dvojnásob otázkou správné volby důležité. informačních kanálů. Význam principu 3K - srovnání (Holešinská, 2022) Zdroj: Holešinská, 2010 Zdroj: výzkum autorky 16 Dopady covid-19 na vývoj destinačního managementu v ČR © Holešinská, 2022","P OS ÍL E NÍ P RINC IP U 3K Pandemie dala jasnou odpověď na to, k čemu tu destinační společnost (DMO) POSLÁNÍ (MISE) je je a co je jejím úkolem, respektive posláním. Výstižně to vyjádřily samotné vyjádřením smyslu/ destinační společnosti, které například uváděly „sám jednotlivec nic podstaty existence DESTINAČNÍ MANAGEMENT konkrétní instituce ve nedokáže“ nebo „krize nás stmelila“. společnosti a ekonomice. Společný zájem „překonat krizi“ sjednotil subjekty v destinaci a vedl Poslání DMO určují k intenzivnější komunikaci (princip komunikace) mezi aktéry cestovního ruchu principy 3K, které jsou a současně k posilování jejich partnerství (princip spolupráce). Otevřenost zpřesněny o konkrétní DMO směrem k partnerům prohloubila vzájemnou důvěru. hodnoty a očekávání partnerů (aktérů Destinační společnosti si tak (konečně) získaly autoritu ze strany aktérů cestovního ruchu) v dané cestovního ruchu, zejména podnikatelských subjektů, pro které v době korona- destinaci. krize zajišťovaly „poradenský (informační) servis“. (Holešinská, 2022) Důkazem je nejčastěji vykonávaná činnost DMO v době korona-krize „komunikace/informace“ (graf dole) a následující zvětšený výřez určující podíl informací poskytovaných přímo aktérům cestovního ruchu (graf vpravo). Zdroj: výzkum autorky Dopady covid-19 na vývoj destinačního managementu v ČR © Holešinská, 2022 17","FL E XIB IL NÍ RO Z H OD O V Á NÍ Flexibilita bylo jedno z nejčastějších slov uváděných ze strany DMO v kontextu rychlé reakce na změnu situace. Strategicky naplánované aktivity KRIZE nelze odstranit, ale je nebylo možné v řadě případů realizovat. Změny musely být řešeny možné z krize vyjít DESTINAČNÍ MANAGEMENT operativně. posílený. (Antušák, 2009) Velkou limitou při operativním rozhodování (tj. volbě ideálního řešení) byla vázanost finančních prostředků na pevně daný rozpočet DMO, respektive na Z krizové situace je třeba se ponaučit. jeho předem plánované aktivity. Korona-krize tak ukázala, jak obtížné je pro (Holešinská, 2022) DMO financovat aktivity, které by měly pružně reagovat na aktuální změnu situace na trhu. Kromě tohoto úskalí došlo také díky vládním opatřením i ke ztrátě příjmů z komerční činnosti. Ty se destinační společnosti snažily nahradit hledáním nových (dodatečných) zdrojů. Způsob řízení Nepředvídatelnost situace ukázala, že je dobré „mít záložní plán“. Změnil se tím i proces plánování, který zahrnoval tvorbu více variant scénářů, jak řešit Systematické řízení (rozhodování) pravděpodobně nastanuvší situaci, tzv. „co kdyby“, a to i z pohledu financování. Zvýšila se tak obezřetnost v rozhodování. Příkladem je upřednostnění kvality (výstupu/ projektu) před kvantitou. Samotné manažerky a samotní manažeři destinačních společností v průměru ohodnotili svůj způsob řízení, potažmo rozhodování, v době pandemie za spíše systematické (viz graf vpravo – Graf ukazuje, že průměr všech 6,00 hodnocení je na úrovni stupně 6 a většina odpovědí je nad touto hodnotou.). Vzhledem k absenci zkušeností s takovýmto typem krizové situace jde o velmi pozitivní sebehodnocení. Impulzivní řízení (rozhodování) Zdroj: výzkum autorky 18 Dopady covid-19 na vývoj destinačního managementu v ČR © Holešinská, 2022","M AN AŽE R S K É DO V E DN O S T I Pandemie covid-19 měla významný vliv na proces řízení lidských zdrojů v destinační společnosti (DMO). Zejména se jednalo o manažerské MANAŽERSKÉ DOVEDNOSTI výkonného pracovníka v dovednosti. Pro výkonné manažerky a manažery destinačních společností cestovním ruchu: představovala korona-krize jednu velkou školu, kde hlavní výukovou  Umět pracovat s lidmi; ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ DMO metodou bylo „učení se za pochodu“.  Umět komunikovat;  Umět dobře a efektivně Z reakcí vyplývá, že nutností se stala schopnost improvizace, která byla plánovat využití finančních utužována neustále se měnící situací a s tím spojeným požadavkem na zdrojů; okamžitou reakci (viz flexibilní rozhodování). Důležitá byla i kreativita, ke  Být flexibilní; které byla zapotřebí inspirace. Nejčastějším zdrojem inspirace (viz graf  Být zapálený do své práce! (Holešinská, 2022) vpravo dole) byly v naprosté většině vlastní nápady. Invence přicházela také hojně od zaměstnanců DMO a od samotných partnerů (aktérů cestovního ruchu) přímo z destinace. Manažeři často také uváděli, že se inspirovali od jiných DMO, což vedlo k posíleno partnerství (vazby) mezi destinačními společnostmi navzájem. Zdroj čerpání inspirace Komunikační dovednost byla v naprosté dominanci. z odborné literatury Bylo nutné se přizpůsobit na online prostředí, které vytváří zcela jiné podmínky pro chování lidí. Vznikl ze zahraničí tak nový systém komunikace. od partnerů v destinaci Existence krize měla vliv i na emoce, což si žádalo empatický a pozitivní přístup ze strany vedení DMO. od zřizovatele DMO Otestována byla i důvěra. od zaměstnanců DMO vlastní nápady 0 5 10 15 20 25 30 určitě ano spíše ano neutrál spíše ne určitě ne Zdroj: výzkum autorky Dopady covid-19 na vývoj destinačního managementu v ČR © Holešinská, 2022 19","D OB R Ý P R A C O V NÍ T Ý M Pandemie covid-19 ukázala, že na dobrém týmu záleží! Krizová situace prověřila kvalitu a spolehlivost zaměstnanců destinační společnosti (DMO). Zaměstnanci DMO fungovali v režimu home-office, což si vyžádalo důraz na sebedisciplinu a z pohledu manažera DMO ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ DMO na kontrolní mechanismus. Ve většině případů bylo nutné nastavit nová pravidla fungování uvnitř destinační společnosti (DMO).  Zaměstnanci se museli adaptovat na online prostředí, tj. online komunikace (whatsapp, messenger, MS Teams, sociální sítě apod.), online práce s daty (cloudová uložiště); různé uživatelské softwary apod.  Intenzivně byli zapojení do řešení aktuálních problémů.  Tím na sebe přebírali osobní zodpovědnost.  Vyžadovala se od nich kreativita a nápady. Ukázalo se, že i na první pohled „nefunkční“ nápad může být dobrý. Intenzivní zapojení zaměstnanců DMO a častá online komunikace posílila vzájemnou důvěru a dokázala pracovní tým stmelit. Krizová komunikace uvnitř DMO Graf vpravo ukazuje, že více než polovina manažerů/ manažerek DMO (52 %) si se svými zaměstnanci (pracovním týmem) nastavila krizovou komunikaci. 29% Dalších 19 % DMO si nebylo jistých, zda k nějakému nastavení došlo. Z podrobnější analýzy jejich odpovědí, 52% však jednoznačně vyplývá, že k vytvoření nových pravidel vnitřního fungování muselo dojít. Zdroj: výzkum autorky 19% ano nevím/neumím posoudit ne 20 Dopady covid-19 na vývoj destinačního managementu v ČR © Holešinská, 2022","PR Á C E V ONL INU Manažerky/manažeři DMO poukazovali na to, že během pandemie covid-19 došlo Korona-krize ukázala, že ke změně způsobu (spolu)práce. Kvůli omezení sociálního kontaktu pracovali existence informačního systému destinačního zaměstnanci DMO z domu (home-office) a pracovní schůzky s partnery (aktéry managementu (DMIS) má cestovního ruchu) v destinaci byly přesunuty do virtuálního prostoru. své opodstatnění. DIGITALIZACE V CESTOVNÍM RUCHU  Online komunikace DMIS = integrovaný mezi- organizační systém za Osobní (face-to-face) komunikace tak byla nahrazena komunikací přes internet, pomoci informačních tedy online komunikací. K tomu bylo zapotřebí osvojit si užívání příslušných a komunikačních technologií zpracovává komunikačních softwarů či aplikací, které umožňují audiovizuální datový přenos, a propojuje (sdílí) data kupříkladu Whatsapp, Skype nebo Messenger. podle potřeb klienta. (Holešinská, 2021) Pro DMO bylo nevyhnutelné naučit se organizovat schůzky/konference/ workshopy online, tzv. webináře byly realizovány například pomocí softwaru MS Teams nebo aplikace Zoom či Google Meet.  Online sdílení dat Názor DMO: „Je to Omezení v osobním kontaktu si vyžádalo také vyřešení otázky dostupnosti dat rychlejší, úspornější (dokumentů, fotografií, videí atd.) všem zúčastněným stranám. Pro potřeby sdílení a efektivnější.“ dokumentů začaly DMO využívat různá cloudová uložiště, např. One Drive, Google Drive, Dropbox apod. Díky „práci v onlinu“ se tak zvýšila počítačová gramotnost nejen pracovníků DMO, Názor DMO: ale i všech zapojených partnerů v destinaci. „Realizace hybridních webinářů v budoucnu.“ Dopady covid-19 na vývoj destinačního managementu v ČR © Holešinská, 2022 21","D IGITÁ L NÍ M A R K E T ING Tištěné brožury v době pandemie covid-19 ztratily na významu. Informace o nabídce DIGITÁLNÍ bylo třeba zpracovat digitálně a šířit je v online prostoru. Destinační společnosti (DMO) MARKETING tak nepřetržitě aktualizovaly nabídku na webovém portálu destinace a současně využívá takové udržovaly kontakt s návštěvníkem na sociálních sítích. Ukázalo se, že sociální sítě informační jednoznačně v marketingu DMO dominovaly. Byly používány nejen pro přímou a komunikační DIGITALIZACE V CESTOVNÍM RUCHU technologie, které komunikaci s návštěvníkem (viz graf na straně 14), ale i k propagaci (viz graf vpravo dole). dokáží Důvodem je rychlé a flexibilní využití a nenáročnost aplikace – „naučí se to každý“. zprostředkovat „digitální zážitek“, Z grafu vpravo dole vyplývá, že v době korona-krize DMO častěji uplatňovaly klasické který je interaktivní online marketingové nástroje než ty digitální jako je virtuální či augmentovaná realita a přitom autentický. nebo chatboty. Příčinou sporadického využití těchto nástrojů je jejich náročnost na (Holešinská, 2021) finance (zakoupení licence/softwaru) a na znalosti (zaměstnanci musí být zaškoleni). Bez komplikací není ani outsourcing těchto služeb. Korona-krize tak na jednu stranu ukázala jak je nezbytné marketing digitalizovat, ale současně upozornila na to, Nástroje digitálního marketingu jak jsou zdroje DMO omezené. Je tedy nutné ocenit, jak výkonné manažerky a výkonní manažeři DMO dokázali blog efektivně maximalizovat lidský, znalostní i finanční sociální sítě potenciál, který měli k dispozici. Dalším pozitivním zjištěním je, že DMO mají zájem virtuální webový portál a augmentovanou realitu v budoucnu využívat. videa (např. youtube) chatboty augmentová realita virtuální realita Digitální marketing = dokonalá „informační 0 5 10 15 20 25 30 dálnice“. (slova bývalého manažera krajské DMO) určitě ano spíše ano neutrální spíše ne určitě ne Zdroj: výzkum autorky 22 Dopady covid-19 na vývoj destinačního managementu v ČR © Holešinská, 2022","Silné stránky (S) Slabé stránky (W) • Zkušenosti výkonných manažerů DMO • Svázanost rozpočtu DMO s prvo- • Nastavení pravidel komunikace se plánovanými aktivitami = malý zaměstnanci DMO prostor pro nutné změny aktivit S W OT • • Stmelený pracovní tým • Ztráta příjmů = nestabilní Znalostní potenciál DMO financování D O PA D Ů • • Počítačová gramotnost zaměstnanců • Nedostatečné zdroje na zavádění nových technologií na podporu Využití online propojení (dat i lidí) PAN D E M I E • Intenzivní komunikace s aktéry • digitálního marketingu Dezinformace (nedostatečná cestovního ruchu a návštěvníky C O VID - 19 • • Posílená partnerství • komunikace se subjekty v destinaci) Důvěra v DMO ze strany podnikatelů Absence zahraničních turistů NA • • Kreativita v marketingu • Nežádoucí chování návštěvníků Domácí klientela v destinaci D MO Příležitosti (O) Ohrožení (T) Dopady covid-19 na vývoj destinačního managementu v ČR © Holešinská, 2022 • Sledování globálních trendů • Krize globálního charakteru • Pravidelná setkání DMO (sdílení • Dezinformace (nedostatečná inspirace) vertikální komunikace) • Dotační titul na podporu digitálního • Laxní postoj politiky cestovního marketingu ruchu • Fungující komunikační platforma na • Chybějící finanční podpora vertikální úrovní subjektům v cestovním ruchu • Nové trendy v digitalizaci (včetně DMO) • Statistiky a analýzy CzechTourism • Podcenění digitalizace v cestovním • Osvěta o významu cestovního ruchu ruchu • Podpora vzdělávání v oblasti • Nedoceňování významu cestovního informačních a komunikačních ruchu veřejností technologií 23","SILNÉ STRÁNKY Silné stránky dopadů pandemie covid-19 na destinační společnosti (DMO) leží především v měkkých faktorech, které byly v té době intenzivně stimulovány a významně se podepsaly na fungování DMO. Jedná se o vnitřní nastavení procesů destinačního managementu, o řízení a rozvoj lidských zdrojů DMO a o znalostní potenciál. Vyzdvihnout je třeba intenzivnější využití informačních a komunikačních technologií a práce v online prostředí. Z pohledu poptávky se jedná o dosud spíše podceňovaný segment – domácího návštěvníka. Dopady covid-19 na vývoj destinačního SLABÉ STRÁNKY Slabou stránkou DMO jsou finanční zdroje. DMO má k dispozici minimum volných S W OT prostředků, které nejsou navázány na plánované (projektové) aktivity a mohou tak být využity na financování průběžných (neočekávaných) aktivit. Slabou stránkou je také struktura finančních zdrojů, která nezajišťuje stabilitu financování DMO, viz D O PA D Ů výpadek zdrojů od podnikatelů. Z pohledu poptávky je slabinou přílišná orientace na zahraniční klientelu. - komentář PŘÍLEŽITOSTI managementu v ČR © Holešinská, 2022 Velkou příležitostí je posílit platformu pro komunikaci a sdílení informací/nápadů/ dat mezi jednotlivými destinačními společnostmi. Pro DMO je velmi důležitá podpora v oblasti vzdělávání pracovníků DMO a v oblasti digitalizace v cestovním ruchu. Kromě sledování aktuálních trendů je pro DMO klíčová jejich aplikace do praxe. OHROŽENÍ Velkým omezením pro DMO je nedostatečná vertikální komunikace a laxnost politiky cestovního ruchu, která se projevuje neschopností reakce, podceňováním významu trendů a minimální faktickou podporou subjektů v cestovním ruchu. Bezesporu ohrožením je příchod další globální krize. 24","T REN D Y V DE S TI NA Č N Í M M A NA G E M E N TU Dopady covid-19 na vývoj destinačního managementu v ČR © Holešinská, 2022 25","Z odpovědí výkonných manažerek a manažerů destinačních společností (DMO) lze identifikovat tři hlavní trendy, které v důsledku pandemie covid-19 vyvstaly z potřeby (respektive nutnosti) změnit stávající nastavení destinačního managementu v ČR. Trendy odrážejí provedené změny, ve kterých hodlají manažerky/manažeři DMO pokračovat, protože se v praxi osvědčily. Trendy se týkají tří oblastí:  procesu destinačního managementu,  řízení lidských zdrojů DMO a Dopady covid-19 na vývoj destinačního  digitalizace. Trend 1: INTENZIVNÍ KOMUNIKACE T R E ND 1: Z pohledu procesu destinačního managementu se jedná o trend, který se týká Intenzivní samotného principu 3K. Krizová situace vedla k posílení intenzity vzájemné komunikace mezi DMO a partnery (aktéry cestovního ruchu) v destinaci. Znalost společného zájmu, komunikace tj. překonat krizi“ vedla spolu s otevřeností a pozitivním přístupem ze strany DMO k posilování partnerství (spolupráce). Partneři v destinaci, zejména z podnikatelského sektoru, se začali o aktivity DMO zajímat a v řadě případů se sami angažovali. Tímto managementu v ČR © Holešinská, 2022 procesem se prohloubila důvěra a uznání (legitimita) DMO. Společný Intenzivní Posílení ZÁJEM KOMUNIKACE DŮVĚRA PARTNERSTVÍ Pro pokračování trendu INTENZIVNÍ KOMUNIKACE je třeba nepolevit v nastavených a dosud fungujících pravidlech komunikace a ve sdílení a dostupnosti informací. To je možné podpořit využitím informačních a komunikačních technologií. 26","Trend 2: PERSONÁLNÍ ROZVOJ Další trend spadá do problematiky řízení lidských zdrojů v destinační společnosti (DMO). Pandemie covid-19 ukázala, že manažerské dovednosti jako je organizace práce, flexibilita, kreativita a umění improvizovat, jsou pro manažera/manažerku destinační společnosti nezbytné. To stejné platí i pro pracovní tým. Krize prověřila znalosti a dovednosti zaměstnanců DMO. Někde se tak odhalily jejich Dopady covid-19 na vývoj destinačního slabé stránky. Jinde se naopak projevil skrytý potenciál. Obecně však intenzivní zapojení zaměstnanců do chodu DMO bylo přínosem, který se v praxi manifestoval do kvalitních nápadů a do soudržnosti kolektivu. Znalostní Know-how DMO Výkon DMO T R E ND 2: potenciál Personální rozvoj Trend poukazuje na to, že nastavení MECHANISMU FUNGOVÁNÍ UVNITŘ destinační managementu v ČR © Holešinská, 2022 společnosti je pro výkon DMO zásadní. Manažerky a manažeři DMO si tuto skutečnost uvědomují, a proto hodlají v nastaveném systému pokračovat. Jako příklady uvádějí home-office, hybridní webináře, delegování úkolů, systém komunikace apod. Druhou dimenzí trendu, která má perspektivu vzhledem k výkonu DMO, je orientace na ZNALOSTNÍ POTENCIÁL DMO a jeho kontinuální VZDĚLÁVÁNÍ. Zde jsou však manažeři a manažerky DMO závislí na podpoře ze strany politiky cestovního ruchu. 27","Trend 3: DIGITALIZACE Nejdůležitější trend se týká digitalizace v cestovním ruchu. V kontextu destinačních společností (DMO) se jedná o digitalizaci informací, přesněji informací o nabídce cestovního ruchu, odtud pak zprostředkování „digitálního zážitku“. Vzhledem k předchozím trendům je třeba rozlišit mezi:  digitalizací pro potřeby DMO a  digitalizací pro potřeby návštěvníka, viz digitální marketing. Dopady covid-19 na vývoj destinačního Efektivní Digitalizace Dostupnost ROZHODOVÁNÍ  Interní digitalizace T R E ND 3: Jedná se o trend postupného nastavení INFORMAČNÍHO SYSTÉMU DESTINAČNÍHO MANAGEMENTU (DMIS), který má usnadňovat (online) komunikaci mezi DMO, Digitalizace zaměstnanci a partnery (aktéry cestovního ruchu) v destinaci. A především má managementu v ČR © Holešinská, 2022 zpracovávat a propojovat (sdílet) data tak, aby jejich dostupnost napomáhala k efektivnímu rozhodování všech zapojených stran.  Digitální marketing Trend digitalizace pro potřeby návštěvníka se týká přechodu od klasických online marketingových nástrojů k těm digitálním jako je virtuální či augmentovaná realita nebo chatboty. Podstatou je zpracování INFORMACÍ o nabídce cestovního ruchu do DIGITÁLNÍ PODOBY a jejich šíření v online prostoru. Výsledkem má být zprostředkování (digitálního) zážitku. DMO hodlají pokračovat v osvědčeném nástroji, kterým jsou sociální sítě, a dále chtějí využívat ve svém marketingu virtuální realitu a aplikace umožňující augmentovanou realitu. Vzhledem k finanční náročnosti těchto technologií jsou manažeři a manažerky DMO v případě naplňování tohoto trendu značně závislí na podpoře ze strany politiky cestovního ruchu. 28","S OUH RN A PO S E LS TVÍ P RO D E S T I N A Č N Í M A NA G E M E N T Dopady covid-19 na vývoj destinačního managementu v ČR © Holešinská, 2022 29","Studie předkládá poznatky o tom, jak se destinační společnosti (DMO) vypořádaly s pandemií covid-19 a jak se v letech 2020-2021 proměnil proces destinačního managementu v ČR. Současně jsou prezentovány trendy, které vyvstaly jako reakce DMO na krizovou situaci.  Destinační management, který je založen na principu 3K, zaznamenal výraznou dominanci principu Komunikace.  DMO si ověřily, že intenzivní komunikace a sdílení informací (nejen v online prostředí) udržuje návštěvníky a zejména partnery z destinace v neustálém Dopady covid-19 na vývoj destinačního kontaktu, a tím dochází k jejich stmelení.  Podnikatelé v cestovním ruchu se sami přesvědčili, že existence DMO je pro ně prospěšná, a došlo na posílení vzájemného partnerství.  DMO si vyzkoušely, jak náročné je rychle se přeorientovat na nový segment poptávky a flexibilně reagovat na přicházející změny. SOU H R N  Vzrostl význam znalostí a dovedností pracovníků DMO a jejich aktivní zapojení do chodu společnosti. managementu v ČR © Holešinská, 2022  Manažerky a manažeři DMO si otestovali své schopnosti a v řadě případů byli nuceni přenastavit vnitřní mechanismy fungování DMO.  Potvrdilo se, že využívání informačních a komunikačních technologií je velmi efektivní.  Ukázalo se, že přechod k digitálnímu marketingu je nutností.  Krizová situace opět odhalila slabinu fungování DMO, kterou je jejich financování, respektive nedostatek volných finančních zdrojů na operativní aktivity. 30","Krize je obrovská příležitost. (slova bývalé manažerky oblastní DMO) Pandemie covid-19 ukázala, že české destinační společnosti (DMO) umí fungovat na stejných základech jako DMO z alpských regionů (Holešinská, 2022). Paradoxně tomu pomohla velmi chaoticky uplatňovaná a často kritizovaná politika (nejen) cestovního ruchu, která svojí nečinností DMO mobilizovala k aktivitě. DMO nečekaly a přizpůsobily se. Vnímaly potřeby a iniciace aktérů (partnerů) Dopady covid-19 na vývoj destinačního cestovního ruchu ve svých destinacích. A stejně tak reagovaly na aktuální vývoj chování poptávky. Nastolily tak nové trendy v destinačním managementu. P OSE L S T VÍ  Pochopily, že bez intenzivní komunikace to nebude fungovat. pro destinační  Ověřily si, že lidské zdroje a znalosti (know-how) jsou pro fungování DMO nedocenitelné. management  Přesvědčily se, že digitalizace zvyšuje dostupnost informací, a tím napomáhá managementu v ČR © Holešinská, 2022 k efektivnímu rozhodování se. Pokračování v těchto trendech a vyřešení otázky (samo)financování destinačních společností zákonitě povede k velkému posunu v rozvoji destinačního managementu v ČR. Toto poselství se naplní, pakliže role politiky cestovního ruchu bude facilitační, tj. bude reálně podporovat DMO v otázce vzdělávání a digitalizace, bude aktivně zajišťovat sdílení informací (viz statistiky a analýzy) a bude provádět pravidelnou intenzivní komunikaci. 31","ČSÚ – Český statistický úřad DCR – domácí cestovní ruch DMO – destinační společnost (Destination Manage- ment Organization) DMIS – informační systém destinačního manage- mentu (Destination Management Information System) HK – Královehradecký kraj Dopady covid-19 na vývoj destinačního HUZ – hromadné ubytovací zařízení ICT – informační a komunikační technologie (Infor- mation and Communication Technologies) JHC – Jihočeský kraj PO U Ž I T É JHM – Jihomoravský kraj KV – Karlovarský kraj ZK R ATK Y LI – Liberecký kraj MS – Moravskoslezský kraj managementu v ČR © Holešinská, 2022 OL – Olomoucký kraj PA – Pardubický kraj PCR – příjezdový cestovní ruch PHA – hlavní město Praha PL – Plzeňský kraj STC – Středočeský kraj UL – Ústecký kraj VYS – Kraj Vysočina ZL – Zlínský kraj 32","ANTUŠÁK, E. Krizový management. Hrozby – krize – příležitosti. Praha: Wolters Kluwer, 2009. ČSÚ. Cestovní ruch: Hosté – residenti a nerezidenti [online]. Veřejná databáze. Český statistický úřad. [cit 2022-10-05] Dostupné na: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page= uziv-dotaz#. HOLEŠINSKÁ, A. Destinační management jako Dopady covid-19 na vývoj destinačního nástroj regionální politiky cestovního ruchu. Disertační práce. Brno: Masarykova univerzita, 2010. HOLEŠINSKÁ, A. Destinační management. Umění rozvíjet destinaci. Praha: Grada Publishing, a.s., 2022. LANDA, V. Koncept stakeholder value v cestovním ruchu. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, 2021. Z D R OJ E MURPHY, P. E., MURPHY, A. E. Strategic Management for Tourism Communities. Gridging the managementu v ČR © Holešinská, 2022 Gaps. Clevedon/Buffalo/Goronto: Channel View Publications, 2004. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D. Ekonomie. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1991. UNWTO. Tourism Dashboard. International Tourism Results. Inbound Tourism. [cit 2022-10-05] Dostupné na: https://www.unwto.org/tourism-data/global-and- regional-tourism-performance. 33","Dopady COVID-19 na vývoj destinačního managementu v ČR Andrea Holešinská Vydala Masarykova univerzita 2022 První, elektronické vydání ISBN 978-80-280-0265-7"];