var textForPages = ["","","Nástroje pro přechod                   na oběhové hospodářství                     Informační, motivační a dobrovolné nástroje pro obce a občany                                             Dominika Tóthová a kol.                                                                                                       Masarykova univerzita                                                     Brno 2020","Projekt TL01000305 Analýza potenciálu Jihomoravského kraje ve vztahu k oběhovému               hospodářství je/byl řešen s finanční podporou TA ČR.                                          Autorský kolektiv:                 Ing. Dominika Tóthová, Ph.D., Ekonomicko-správní fakulta MU, vedoucí autorského               kolektivu               doc. Ing. Mgr. Jana Soukopová, Ph.D., Ekonomicko-správní fakulta MU                Ing. Michaela Dvořáková, Ekonomicko-správní fakulta MU               Bc. Zuzana Bedřichová, Ekonomicko-správní fakulta MU               Ing. Stanislav Čurda, Ekonomicko-správní fakulta MU               Ing. Michal Struk, Ph.D., Ekonomicko-správní fakulta MU                            BY               Kniha je šířena pod licencí                 CC BY 4.0 Crea�ve Commons A�ribu�on 4.0                 © 2020 Masarykova univerzita               ISBN 978-80-210-9749-0               ISBN 978-80-210-9730-8 (online ; pdf)","Obsah                Úvod                                                                                    2               Koncept cirkulární ekonomiky                                                            2                 Co je cirkulární ekonomika ............................................................................................... 2                  Legislativa EU .................................................................................................................. 4                 Obce v ČR a cirkulární ekonomika ................................................................................... 5                 Nástroje obcí v oblasti odpadového hospodářství ............................................................ 7                Dobrovolné a motivační nástroje pro přechod obcí k oběhovému hospodářství               9                 Motivační nástroje využívané obcemi v České republice ................................................. 9                 Chytrá řešení v odpadovém hospodářství ...................................................................... 12                  Předcházení vzniku odpadů a jejich využití .................................................................... 16               Komunikační nástroje pro přechod na oběhové hospodářství                               18                 Sociální média ............................................................................................................... 19                  Brožury a letáky ............................................................................................................. 20                 Osobní kontakt, tzv. „Doorstepping“ ............................................................................... 20                 Pošťuchování ................................................................................................................ 20                  Pobídkový program........................................................................................................ 21                 Příkladné chování institucí ............................................................................................. 21                 Tvorba zpráv – eventy ................................................................................................... 22                  Zábavní průmysl a celebrity ........................................................................................... 23               Infomační nástroje přechodu na oběhové hospodářství                                    24                 Státní správa ................................................................................................................. 24                  Univerzity a neziskové organizace ................................................................................. 24                 Internetové portály ......................................................................................................... 25                 Konference .................................................................................................................... 26                  Vzdělávání ..................................................................................................................... 27                 Publikace ....................................................................................................................... 27                 Dotace ........................................................................................................................... 29                  Řešení pro obce ............................................................................................................ 29               Příklady dobré praxe                                                                   30                 Inspirace z evropských měst .......................................................................................... 30                  Inspirace z českých měst a obcí .................................................................................... 32               Zdroje                                                                                 35                                                                    1","Úvod                Životní  prostředí  a  jeho  udržitelnost  je  stále  aktuálním  a  často  diskutovaným  tématem.               V době rychlého, nejen ekonomického, růstu by měl být brán zřetel také na jeho dlouhodobé               dopady,  a především  na  omezenost  určitých  zdrojů.  Řešení  nabízí  koncept  cirkulární                              1               ekonomiky (CE ) neboli oběhového hospodářství. Jedná se o koncept, který kopíruje zákony               přírody  ve  smyslu  uzavírání  toků  zdrojů  do  cyklu.  Zjednodušeně  se  jedná  o systém,               ve kterém  teoreticky  nevzniká  „žádný“  odpad,  protože  veškerý  odpad  je  považován               za materiál, který je možné znovu použít. Nejedná se však pouze o odstraňování odpadů,               ale  oběhové  hospodářství  se  zabývá  mnoha  oblastmi  ekonomiky,  například  změnami               ve stavebnictví a dopravě, vzděláváním a inovacemi v oblasti oběhového hospodářství nebo               výrobou a designem produktu, aby ho bylo možné znovu využít, resp. aby odpad v klasickém               pojetí vůbec nevznikal.                Úloha veřejného sektoru při přechodu na oběhové hospodářství spočívá především v jeho               aktivní  roli  založené  na tvorbě  a  implementaci  strategií  a  akčních  plánů  podporujících               naplnění  principů  oběhového  hospodářství.  Obce  mohou  pozitivně  ovlivnit  chování               domácností a jít příkladem dobré praxe v dodržování principů oběhového hospodářství a brát               v  potaz  tyto  principy  při  plánování  a  prosazování  svých  politik.  I  přesto,  že  se  jedná               o poměrně novou oblast výzkumu, koncept se rozvinul v určité míře téměř po celém světě.                 Koncept cirkulární ekonomiky                 Co je cirkulární ekonomika                Cirkulární ekonomika nemá jednotnou striktní definici. Pojem pochází z právních předpisů,               a tak  se  často  definice  přizpůsobuje  rozličným  sektorům  a  úrovním,  kterým  se  v  daném               konkrétním  případě  věnuje  (Cavaleiro  de  Ferreira  a  Fuso-Nerini,  2019).  Hlavním  cílem               oběhového hospodářství je oddělení hospodářského růstu od nepřiměřeného vyčerpávání               přírodních zdrojů a zhoršování životního prostředí (Williams, 2019a). Jedná se o odklonění               od tzv. lineární ekonomiky  a přiblížení se k uzavření smyčky materiálů a energie. Tím je                                         2               možné  udržet jejich  hodnotu  co  nejdéle  v  ekonomice (Pearce  a Turner, 1990;  Petit-Boix               a Leipold,  2018).  Např.  Geissdoerfer  a  kol.  (2017)  definuje  oběhovou  ekonomiku  „jako               regenerativní  systém,  ve  kterém  jsou  vstupy  zdrojů  a  odpadu,  emisí  a  úniku  energie               minimalizovány zpomalením, uzavřením a zúžením smyček materiálu a energie. Toho lze               dosáhnout  prostřednictvím  dlouhodobých  návrhů,  údržby,  oprav,  opětovného  použití,               repasování, renovace a recyklace“. Podobně popisuje cirkulární ekonomiku také Evropský               parlament:                „Cirkulární ekonomika je model produkce a spotřeby, který zahrnuje sdílení, pronajímání,               znovuvyužití, opravování, nahrazení opotřebované části a  recyklaci existujících materiálů               a produktů tak dlouho, jak je jen možné“ (European Parliament, 2019, vlastní překlad).                   1    Pojem cirkulární ekonomika je českou verzí z anglického circular economy. V českém jazyce se                  používá  také  termín  oběhové  hospodářství.  Oba  výrazy  se  budou  v textu  střídat,  jedná  se  ale                  o identický koncept.               2    Lineární  ekonomika  je  jednosměrný  proces,  ve  kterém  po  použití  výrobku  dochází  k  jeho                  odstranění (vznik odpadu a nejčastěji jeho uložení na skládku).                                                            2","Tato definice popisuje tzv. 3Rs: REDUCE, REUSE, RECYCLE (redukovat, opětovně použít,               recyklovat), které jsou podle Prieto-Sandoval a kol. (2018) základními principy pro oběhové               hospodářství.                Častým základem pro definici oběhového hospodářství je spojení closing the loops (Murray               a kol., 2017), v překladu uzavírání do kruhu, popřípadě smyčky. Toto postupné uzavírání               znázorňuje  obrázek  č.  1,  který  dává  do  kontrastu  systémy  od  lineární  ekonomiky,  přes               efektivnější systém tzv. recyklační, který je často mezikrokem k ideálnímu stavu, a to k CE,               popisované také jako systém C2C (cradle-to-cradle), v překladu z kolébky do kolébky. Tento               systém je dalším základním přístupem, který je pro CE zásadní (Drabe a Herstatt, 2016).               Inspiruje se koloběhem života v přírodě, kde veškerý odpad je přetvářen opět na živiny.                Obrázek č. 1:   Porovnání vývoje ekonomických systémů od lineární ekonomiky                               po cirkulární ekonomiku                                                                                           Zdroj: vlastní zpracování na základě Niamhpearce, (2017)                Po přijetí Akčního plánu oběhového hospodářství, ve kterém EU stanovila dlouhodobé cíle               také pro řízení komunálního odpadu (dále jen KO), bude mít CE dopad také na české obce.               Tyto cíle se totiž stanou právně závaznými, jedná se například o cíle recyklace KO 55 %               v roce  2025  nebo  omezení  skládkování.  I  když  komunální  odpad  vytvářejí  občané,  dle               zákona  je  původcem  komunálního  odpadu  obec  a  obec  je  také  tím,  kdo  je  odpovědný               za nakládání s odpady. Pro mnoho obcí by mohl být přechod na CE (podmínky stanovené               směrnicí)  náročný,  a  to  z několika  důvodů.  Zaprvé  kvůli  omezeným  zkušenostem  obcí               v řízení  oběhového  hospodářství  a  zejména  také  proto,  že  nakládání  s  komunálním               odpadem tvoří velmi složitý systém, který ovlivňuje mnoho aktérů a faktorů.                                                                  3","Legislativa EU               Oběhové hospodářství je pro Evropskou unii (dále jen EU) příležitostí a novým nástrojem               pro  dosažení  environmentálních  cílů,  přičemž  navíc  umožňuje  učinit  hospodářství               udržitelnější  a získat konkurenční  výhody  ve  světě.  EU  vykazuje  pozitivní  vývoj  v  oblasti               oběhového  hospodářství  v  porovnání  se  světem,  ale  i  přesto  existuje  velký  prostor               pro zlepšení.               K nastavení konkrétních cílů v roce 2015 vydala Evropská komise (dále jen EK) tzv. nový               balíček týkající se oběhového hospodářství, tento balíček se skládá ze sdělení EK o akčním               plánu  pro  oběhové  hospodářství  a  návrhů  na  pozměnění  čtyř  směrnic  EU.  Akční  plán               Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství definuje CE jako hospodářství               „ve kterém  je  hodnota  výrobků,  materiálů  a  zdrojů  v  hospodářství  zachována  co  nejdéle               a ve kterém  je  minimalizován  vznik  odpadu“  (Evropská  komise,  2015).  Návrhy  směrnic               v rámci tzv. balíčku cirkulární ekonomiky byly přijaty v roce 2018. Směrnice převážně řeší               problematiku odpadů a stanovují závazné cíle o recyklaci a skládkování, konkrétně se jedná               o směrnici o skládkách odpadu ((EU) 2018/850), o odpadech ((EU) 2018/851), o obalech               a obalových  odpadech  ((EU)  2018/852)  a  o  vozidlech  s  ukončenou  životností,  bateriích               a elektronických zařízeních ((EU) 2018/849). V návaznosti na tento balíček a principy CE               zveřejnila EU v roce 2018 také strategii pro plasty v oběhovém hospodářství, která se snaží               zlepšit kvalitu recyklace plastů a zamezit znečišťování ŽP plastovým odpadem. Stanovené               cíle, vztahující se na obce, shrnuje následující tabulka č. 1.                Tabulka č. 1: Cíle balíčku oběhové ekonomiky v oblasti nakládání s odpady                Rok        Cíl EU                2023       Oddělený sběr biologického odpadu                2025       Oddělený sběr textilu a nebezpečného odpadu                           55 % recyklace komunálního odpadu                           65 % recyklace veškerých obalových odpadů                2030       60 % recyklace komunálního odpadu                           70 % recyklace veškerých obalových odpadů                           Zákaz skládkování odpadu vhodného k recyklaci                2035       65 % recyklace komunálního odpadu                           Max. 10 % komunálního odpadu skládkováno                  Zdroj: vlastní zpracování, na základě směrnice o skládkách odpadu ((EU) 2018/850), o odpadech                                           ((EU) 2018/851) a o obalech a obalových odpadech ((EU) 2018/852)                Je zřejmé, že plnění těchto cílů bude mít pro obce i ekonomické dopady ve smyslu zvýšení               nákladů, na což upozorňuje i Evropská komise (Evropská komise, 2015).                                                                                4","Obce v ČR a cirkulární ekonomika               Od roku 2014 je koncept oběhového hospodářství také součástí evropské legislativy s cílem               snížit množství odpadu a zvýšit opětovné zapojení odpadů do výrobního cyklu. Balíček EK               vydaný  v  roce  2018  se  blíže  zabýval  mimo  jiné  také  recyklací  komunálního  odpadu               a omezením skládkování. Tyto cíle se stanou právně závaznými i pro české obce. I když               komunální odpad vytvářejí občané, je původcem komunálního odpadu obec, která je také               odpovědná za nakládání s odpady až do jejich znovuvyužití (nebo odstranění). Roli obce               při nakládání s komunálním odpadem zobrazuje Obr. č. 2.                Obrázek č. 2:   Role obce při nakládání s komunálním odpadem                                                                                                                Zdroj: vlastní zpracování                V České  republice  (dále  jen  ČR)  je  nakládání  s odpady  upraveno  v zákoně  o  odpadech               (zákon č. 185/2001 Sb.) . Ten definuje hierarchii způsobu nakládání s odpadem (Obr. č. 3),                                      3               věnuje se problematice zařazování odpadů podle Katalogu odpadů, povinnostem původců               odpadu,  odstraňováním  odpadů  nebo  ekonomickým  nástrojům.  Ve  vztahu  k  obcím  se               zabývá základními povinnostmi obce jako původců odpadů v podobě povinnosti zajištění               míst pro oddělený sběr určitých složek odpadu a jedním ze způsobů zpoplatnění KO. Jedná               se minimálně o složky papír, plast, sklo, kovy, biologicky rozložitelný odpad a nebezpečný               odpad.  Blíže  se  oddělenému  soustřeďování  odpadu  a  jejich  způsobu  zajištění  věnuje               vyhláška č. 321/2014 Sb.                            3    Od roku 2018 probíhá příprava novelizace Zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, která 18. 9. 2020                  prošla  třetím  čtením. Tato novelizace  již  obsahuje  povinnosti  dané  balíčkem  EK  k oběhovému                  hospodářství.                                                            5","Obrázek č. 3:   Hierarchie způsobů nakládání s odpadem                                                                       Zdroj: vlastní zpracování na základě zákona o odpadech (185/2001)                Nově  připravovaný  zákon  o  odpadech  přenese  do  legislativy  ČR  cíle  oběhového               hospodářství  stanovené  EK  (Tab.  č.  2).  Dále  navrhuje  postupné  zvyšování  poplatků               za ukládání odpadu na skládky. Spolu s dalšími opatřeními má tak podpořit ostatní způsoby               nakládání s odpady. Pro obce tento nový zákon stanovuje závazné cíle týkající se třídění               komunálního  odpadu  a  také  by  měl  obsahovat  motivační  nástroje  pro  obce  na  podporu               třídění (Maršák, 2019, Úřad vlády České republiky, 2019).                Tabulka č. 2: Cíle návrhu nového zákona o odpadech ČR o třídění odpadu dle cílů EU                 Rok        Cíl ČR (dle návrhu nového zákona o odpadech)                2025       60  %  odděleně  soustřeďovaných  recyklovatelných  složek  komunálního  odpadu                           (vytříděno 60 % z celkového KO)                2030       65 % odděleně soustřeďovaných recyklovatelných složek KO                2035       70 % odděleně soustřeďovaných recyklovatelných složek KO                  Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z návrhu nového zákona o odpadech (Úřad vlády České                                                                                          republiky, 2019)                Dalším připravovaným dokumentem Ministerstva životního prostředí ČR (dále jen MŽP) je               Strategický rámec oběhového hospodářství ČR Cirkulární Česko 2040. Rámec se bude týkat               deseti  prioritních  oblastí  (Maršák,  2019)  a  již  se  nebude  zaměřovat  pouze  na  odpadové               hospodářství (pouze jedna z oblastí), ale na celý cyklus oběhového hospodářství. Jednou               z prioritních oblastí budou také cirkulární města a infrastruktura. Podle MŽP bude strategie               oběhového  hospodářství  „průřezem  existujících  českých  politik  z  různých  oblastí               souvisejících s každodenními lidskými činnostmi, životním prostředím i výhledem rozvoje               cirkulární ekonomiky do roku 2040“ (MŽP, 2018).               Mezi další strategické dokumenty MŽP zaměřené na oběhové nebo odpadové hospodářství               jsou Státní politika životního prostředí ČR 2012–2020 (v současnosti je připravovaná nová               do roku 2030), Plán odpadového hospodářství (dále jen POH) ČR na období 2015–2024               a Program  předcházení  vzniku  odpadů  ČR.  POH  je  sestavován  pro  celou  ČR,  také  ho               sestavují kraje a obce. Jedná se o dokument, který se zabývá nakládání s odpady. POH                                                              6","musí  v současnosti  zpracovávat  obce,  které  produkují  více  než  10  tun  nebezpečného               odpadu  ročně  nebo  více  než  1  000  tun  ostatního  odpadu  ročně.  Nová  legislativa  tuto               povinnost obcí již od 1. 1. 2020 neukládá. Plán obsahuje vyhodnocení stavu odpadového               hospodářství, dále opatření předcházení vzniku odpadů, cíle a také indikátory hodnocení               jejich  dosažení  a  na  závěr  návrhy  na  zlepšení  systému.  Plán  se  zpracovává  na  dobu               minimálně 5 let (Zákon č. 185/2001 Sb.). Přechod od odpadových k oběhovým strategiím               tedy znamená zaměření se na to, jak vrátit suroviny obsažené v odpadu zpět do cyklu, tedy               aby bylo co nejvíce tzv. odpadu znovu využito. Tím má být snížena potřeba ukládání nebo               odstraňování  odpadu  pomocí  skládkování  nebo  spalování  a zároveň  snížena  spotřeba               primárních surovin.                Nástroje obcí v oblasti odpadového hospodářství                 V  oblasti  nakládání  s  komunálním  odpadem  (dále  jen  KO)  je  role  obce  a  jejich  občanů               zásadní.  Existuje  řada  možností  obce,  jak  systém  nakládání  s  odpady  ovlivnit.               Kromě klasických  nástrojů  jako  jsou  normativní,  ekonomické  a  administrativní  nástroje,               může obec občany motivovat dalšími specifickými nástroji k vyšší míře třídění.               Mezi základní normativní nástroje související s odpadovým hospodářstvím obcí patří obecně               závazná  vyhláška  o  systému  shromažďování,  sběru,  přepravy,  třídění,  využívání               a odstraňování  komunálních  odpadů  a nakládání  se  stavebním  odpadem  v  samostatné               působnosti a plán odpadového hospodářství obce.                Mezi  ekonomické  nástroje  obcí  v oblasti  odpadového  hospodářství  patří  poplatek                                      4               za ukládání na skládky , poplatek za provoz systému nakládání s komunálním odpadem,               sankce (pokuty pro právnické subjekty neoprávněně využívající systém nakládání s odpady               obce, procento z příjmu z pokut ukládaných inspekcí) a pokuty za přestupky za porušení               pravidel fyzickými osobami (Janíčková, 2012) či stanovení ceny za napojení podnikatelských               subjektů na systém nakládání s odpady obce.               Obce  pak  nejčastěji  využívají  úhradu  za  komunální  odpad  a  finanční  podpory  a  úlevy               od placení poplatků. Obec si volí v samostatné působnosti jeden ze tří možných způsobů               úhrady zpoplatnění systému nakládání s odpady:                   1)  místní  poplatek  za  provoz  systému  shromažďování,  sběru,  přepravy,  třídění,                      využívání a odstraňování komunálních odpadů (dále jen místní poplatek za KO);                   2)  poplatek za KO;                   3)  úhradu  za  shromažďování,  sběr,  přepravu,  třídění,  využívání  a  odstraňování  KO                      (dále jen úhrada za KO).               Nejpoužívanějším  je  první  jmenovaný  místní  poplatek  za  KO  (Vrbová,  2016).  Zákonná               úprava  poplatku  za  KO  má  výhodu  v tom,  že  je  nejvíce  přizpůsobena  pro  možnost               variabilních  plateb  vypočtených  na  základě  skutečných  nákladů  obce.  Tyto  náklady  pak               můžou být v určité míře rozpočítány mezi poplatníky podle počtu/objemu nádob. Jelikož si               obec může nastavit výši a způsob vybírání poplatku ve své samostatné působnosti sama,               tak i do tohoto zpoplatnění lze zanést motivační prvky platby, podobně jako u variabilních               plateb. Nejméně využívaná je úhrada za KO, která je vybírána podle uzavřených smluv, a tak               je tento způsob spojen s vysokou administrativní náročností (Dubanská a Tomášková, 2003).               Dle návrhu nového zákona o odpadech dojde ke zrušení třetí možnosti zpoplatnění – úhrady               (smlouvy) a na výběr zůstanou dva druhy poplatku: poplatek za komunální odpad a poplatek                 4    U obcí, které mají na svém katastru skládku komunálních či jiných odpadů.                                                            7","za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci. Poplatek za odkládání KO z nemovitosti               bude  obsahovat  PAYT  princip  (angl.  Pay  As  You  Throw  –  variabilní  možnost  platby               dle objemu vyprodukovaného odpadu apod). (Maršák, 2019).                Mezi  další  nástroje,  které  může  obec  využít,  patří  informační,  motivační  a  dobrovolné               nástroje. Těmi se detailně zabývají následující kapitoly.                                                                                                                                         8","Dobrovolné a motivační nástroje pro přechod obcí k oběhovému               hospodářství                Dobrovolné  a  motivační  nástroje  mají  v rámci  konvenčních  nástrojů  (normativních,               administrativních  a  ekonomických)  své  nezastupitelné  místo,  protože  fungují  nad  rámec               obvykle  dostupných  technických  možností,  a  často  tak  vedou  k  lepším  výsledkům               v odpadovém hospodářství. Jedná se o nástroje, které nejsou upraveny v zákoně, mnohdy               se jedná o aktivity předcházení vzniku odpadu, zvýšení míry třídění apod.                 Motivační nástroje využívané obcemi v České republice               Ve většině obcí je stanoven místní poplatek za komunální odpad ve stejné výši pro všechny               obyvatele  (kromě  slev  pro  děti,  důchodce  apod.)  bez  zohlednění  skutečného  objemu               vyhozeného odpadu či míry třídění. Některé obce proto zavádějí různá motivační schémata,               která  výše  uvedené  zohledňují  a  odměňují  občany  především  finančně.  V ČR  existuje               několik  systémů,  založených  na  obdobném  principu,  tedy  na  odměňování  domácností               za předcházení vzniku a třídění odpadů. Konkrétně se jedná o Motivační a evidenční systém               pro  odpadové  hospodářství  (MESOH)  a  systém  ECONIT.  Tyto  systémy  jsou  založeny               na principu PAYT, který může být pro občany více motivující. Ačkoliv zavedení zmíněných               systémů vyžaduje dodatečné finanční náklady a úsilí, které musí samosprávy vynaložit, díky               správné komunikaci směrem k občanům se v praxi systémy většinou osvědčily. V řadě obcí,               které  tyto  systémy  začaly  využívat,  došlo  ke  zvýšení  výtěžnosti  tříděného  odpadu               a ke snížení množství směsného komunálního odpadu (dále jen SKO). Systémy využívané               v ČR jsou popsány následně.                 PAYT               Systém,  ve  kterém  je  výše  poplatku  stanovena  podle  objemu  generovaného  odpadu  (či               dalších  charakteristik)  je  nazýván  PAYT.  Tento  systém  je  využíván  v  mnohých  městech               Evropy  nebo  i USA  (Šauer  a  kol.,  2003).  V  ČR  zpoplatnění  s využitím  motivační  složky               využívá okolo 500 obcí (Slavík, 2018). Variabilní složka poplatku je nejčastěji stanovena               na základě objemu sběrné nádoby, frekvence svozu, zaplněnosti nádoby nebo hmotnosti               odpadu (Slavík a kol., 2009) nebo na jejich kombinaci. Negativním efektem v tomto případě               zpoplatnění může být snaha vyhnout se platbě a zbavovat se odpadu nelegálně – černé               skládky,  littering  (odhazování  odpadů  na  veřejných  místech)  nebo  přenášení  odpadů               do cizích popelnic či seattle stomp (nelegální spalování) (Slavík a kol., 2009; Struk, 2017).                ISNO                ISNO (Inteligentní systém nakládání s odpady) poskytuje příležitost, jak mohou české obce               zavést variabilní (motivační složku) do místního poplatku za KO. ISNO je obdobou PAYT,               ale zde občané platí normální poplatek za KO a pak podle míry třídění dostanou slevu nebo               odměnu vztaženou na základní poplatek na následující období (Struk, 2019). Nejčastěji se               jedná o zajištění svozu tříděného sběru přímo od domů (tzv. systém door-to-door), aby se               stalo třídění odpadu stejně nenáročné jako vyhazování SKO. Systém nabízí lepší monitoring               třídění odpadu. Umožňuje domácnostem získat již zmiňovanou slevu na poplatku za KO,               sleva  může  být  udělena  za  snižování  produkce  odpadů,  za  třídění  odpadů,  za  efektivní               využívání nádob apod. Tento systém je často spojen s určitým SMART řešením v podobě               označení sběrných nádob čárovými kódy, QR kódy nebo čipem.                                                                9","V  ČR  se  můžeme  setkat  s  různými  obměnami  tohoto  systému,  ale  podstata  je  stejná.               V Jihomoravském kraji na Mikulovsku je rozšířen systém MESOH (Motivační a evidenční               systém  pro  odpadové  hospodářství).  Asi  nejrozšířenějším  systémem  je  systém  ECONIT               se sídlem v Praze, se kterým dosud spolupracovalo okolo 450 obcí z ČR, Slovenska nebo               Maďarska.                 MESOH               MESOH je systém, který vyvinula společnost ISNO IT s.r.o. a do kterého je zapojeno více               než 100 obcí a měst po celé ČR (Moje odpadky.cz), je založen na identifikaci směsného               i tříděného  odpadu,  kdy  je  sběrná  nádoba/pytel  označen  čárovým,  příp.  QR  kódem               s informacemi o majiteli. Svozové firmy, které sváží směsný odpad a pracovníci příslušných               obcí  či  měst,  kteří  sváží  tříděný  odpad,  načítají  čárové/QR  kódy  pomocí  elektronických               čteček (Nevídalová, 2018). Posléze po obsloužení všech nádob odešlou data do systému               spravovaného  společnosti  ISNO  IT,  s.r.o.  Systém  sbírá  data  o  poměru  tříděného               a směsného  odpadu  v  konkrétních  domácnostech  a  efektivnosti  využívání  objemu               pytlů/nádob. Domácnosti jsou následně odměňovány za snižování produkce odpadu tzv.               EKO  body.  Systém  je  přizpůsobován  potřebám  jednotlivých  obcí  a  měst,  tudíž  sama               zastupitelstva  většinou  rozhodují,  za  jaké  činnosti  (např.  kompostování,  nakupování               v bezobalových  obchodech  aj.)  mohou  být  občanům  udělovány  EKO  body.  Zapojeným               domácnostem je zřízen elektronický odpadový účet na www.mojeodpadky.cz, kde mohou               sledovat vývoj své produkce odpadů, výsledcích třídění a stav EKO bodů. Na konci období               se konečný bodový stav vyhodnotí a stanoví rozsah slevy na poplatku za odpady pro danou               domácnost. Systém od ostatních alternativ na trhu odlišuje zohledňování předcházení vzniku               a produkce odpadu. Více o systému MESOH se lze dozvědět zde.                 ECONIT               Systém  ECONIT,  který  je  produktem  společnosti  EPRIN  spol.  s  r.o.  a  jehož  výhradním               distributorem  je  společnost  JRK  Česká  republika  s.r.o.,  představuje  dle  Valenty  (2019)               „nástroj pro jednoduchou správu a evidenci odpadového hospodářství obcí, sběrných dvorů               a  dalších  subjektů  nakládajících  s  odpady.“  Systém  je  složen  ze  tří  základních  modulů:               evidenčního, motivačního a statistického (Cirkulární Česko, 2018). Jednotlivá řešení jsou               připravována a upravována na základě individuálních potřeb konkrétní samosprávy.               Před  samotným  zavedením  systému  provede  společnost  JRK  ČR  analýzu  složení  KO               produkovaného danou obcí, na základě které jsou nastaveny příslušné parametry systému.               Souběžně  probíhá  i  informační  kampaň,  aby  došlo  k  zapojení  maximálního  počtu               domácností.  Zapojené  domácnosti  jsou  posléze  do  systému  zaregistrovány  a  jsou  jim               přiděleny  unikátní  QR  kódy,  obsahující  informace  pro  identifikaci  pytlů/sběrných  nádob.               Domácnostem začnou být poté QR kódy distribuovány, případně i společně s pytli nebo               sběrnými nádobami. Evidence odpadů pak probíhá dle možností obce, a to buď dle přesné               váhy,  anebo  na  základě  posouzení  procentuální  (vybírá  se  ze  seznamu)  naplněnosti               pytle/nádoby pověřeným pracovníkem. Systém pak z informace o objemu nádoby obsažené               v kódu a zadané zaplněnosti automaticky vypočítá množství odpadu. Po načtení kódu „se               záznam  s  konkrétním  množstvím  odpadu,  jeho  druhem  a  časovou  značkou,  kdy  byla               evidence  provedena,  přiřadí  jednotlivým  domácnostem.“  (Valenta,  2019).  Více               o sytému ECONIT lze nalézt zde.                Motivační složka systému je založena na principu:                        důkladná separace odpadu = sleva na poplatku za komunální odpad.                                                             10","Domácnosti  mají  možnost  sledovat  na  portále  https://econit.chytreodpady.cz/  počet               evidovaných pytlů, počet vyvezených popelnic i předběžnou slevu na poplatku za komunální               odpad. Statistický modul slouží zejména pro potřeby vedení obce. Systém na základě dat               z evidence vytváří statistiky o objemu produkce jednotlivých složek odpadu, a je možné tak               sledovat  vývoj  produkce  a  vytříděnost  odpadu  v  čase.  Valenta  (2019)  uvádí,  že  systém               ECONIT v ČR využívá více než 70 obcí.                Na trhu je možné si vybrat z velkého množství řešení pro evidenci odpadů. Jako další příklad               lze uvést řešení od společnosti Gaben (Loudová, 2016).                Nevýhodou  všech  těchto  systémů  je  počáteční  zvýšení  nákladů  na  zavedení  a  provoz               systému. To je způsobeno zejména jednorázovým vysokým nákladem na zavedení systému               (nákup nádob, QR čipy, čtečky, PC, software, atd. (i když se však většinou jedná o dotaci               z OP ŽP) a zvýšenými náklady na provoz a administraci systému vč. nákladů na výpočet               slev. Hlavní zjištění z průzkumu obcí JMK (Struk, 2019) ukazuje pozitivní vývoj v naplňování               primárního cíle, tedy ve formě zvyšování podílu tříděného odpadu při zavedení motivačního               systému (sleva nebo odměna za třídění). Dalším přínosem tohoto systému je zvýšení příjmů               za třídění, které vyváží i snížení příjmů od občanů po uplatnění slev z poplatku (také dojde               k rovnoměrnějšímu  rozložení  příjmů).  Snížení  ani  zvýšení  výdajů  na  systém  nakládání               s odpady nebylo prokázáno. Také Slavík (2018) dospěl ve svém výzkumu k výsledku, že               motivační systémy vedou k dosahování environmentálních cílů – snižování SKO a zvyšování               podílu třídění.               Kromě výše uvedených již poměrně zavedených komplexních systémů možného nakládání               s odpady  lze  v  obcích  využít  další  nástroje  k  předcházení  vzniku  odpadů,  jejich  dalšího               využití či zvýšení míry třídění.               Dále jsou uvedeny některé nástroje či aktivity, které mohou obce pro přechod na oběhové               hospodářství obce využít:                     sběr tříděných odpadů formou door-to-door, tedy sběr odpadu od domu k domu,                      u kterého je odpad sbírán přímo u domů a obyvatelé tak nemusejí vynášet tříděný                      odpad do vzdálených kontejnerů;                     založení  kontejnerů  nejen  na  konvenčně  tříděný  odpad  jako  je  sklo,  papír                      a plasty, ale také na hliníkové obaly, textil, použité oleje a bioodpad;                     podpora domácího a komunitního kompostování biologicky rozložitelného odpadu;                     zřízení sběrného dvora nebo pravidelný odvoz velkoobjemného odpadu a odděleně                      vytříděných nebezpečných složek odpadu;                     spolupráce s dalšími obcemi;                     podpora dalších projektů zaměřených na oběhové hospodářství, jako např.:                          o  podpora místních drobných zařízení na zpracování odpadů (podpora                             drobných podnikatelů);                          o  podpora bezobalových obchodů v obci;                          o  podpora opraváren – nakoupení nástrojů obcí, půjčování obyvatelům;                          o  ReUse centra (viz Brno);                          o  podpora sdílené ekonomiky nebo                          o  pořádání či podpora (poskytnutí prostor) výměnných bazarů, blešáků aj.                                                                   11","Chytrá řešení v odpadovém hospodářství               Rostoucí náklady na služby, které zajišťuje veřejný sektor (mezi něž patří i nakládání s KO),               způsobily,  že  samosprávy  začaly  hledat  možná  řešení  pro  zefektivňování  odpadového               hospodářství pomocí moderních technologií a přímo úměrného snižování nákladů na sběr               a likvidaci odpadů (ELKO EP, 2016).                SMART sběrné nádoby                Mezi  tato  chytrá  řešení  patří  zejména  rozmisťování  chytrých  sběrných  nádob               s automatickými kompresními jednotkami a čidly monitorujícími naplněnost sběrné nádoby.               Data o naplněnosti dané nádoby jsou on-line zasílány přímo svozovým firmám, které tak               mohou optimalizovat svozové trasy. Díky shromažďování dat o historii svozu a na základě               informací z aktuálního období dokáže software předvídat požadavek na vyprázdnění. Navíc               mohou být sběrné nádoby vybaveny RFID (radiofrekvenční identifikace) technologií, která                                                                                                    5               slouží k identifikaci nádob. Díky čtečkám a zabudovaným vahám ve svozových vozech  tak               lze získat komplexní data o množství a typu svezeného odpadu, údaje o úspěšnosti třídění               atd. K dalším pozitivům je možné zařadit energetickou efektivnost nádob (SmartCity, 2018),               neboť  čidla  a kompresní  jednotky  jsou  poháněny  bateriovými  nebo  solárními  články               s dlouhou životností.                Např. město Kolín má vypracovanou strategii Smart city Kolín a v souladu s ní ve městě               od roku 2016 funguje systém chytrého odpadového hospodářství (Malá, 2016). Na tomto               projektu  spolupracují  s městem  Kolín  společnost  O2  IT  Services  a  svozová  firma  AVE.               Ve městě  probíhá  sledování  naplněnosti  sběrných  nádob  na  tříděný  odpad,  a  to  aktivně               a pasivně. V aktivním režimu jsou sběrné nádoby vybaveny ultrazvukovým senzorem, který               snímá  „hladinu“  odpadu,  a přes  IoT  bezdrátové  sítě  tuto  informaci  pravidelně  přenáší               do cloudu. Pasivní režim spočívá v naskenování QR kódu z odolné samolepky s NFC čipem               umístěné na sběrné nádobě do mobilní aplikace pověřenými pracovníky, kteří po vizuální               kontrole  zaevidují  stav  zaplněnosti  popelnice  (0–25  %,  25–50  %,  50–75  %,  75–100  %)               (Černý,  2016).  Díky  pravidelnému  vyhodnocování  získaných  dat  je možné  vytvořit  mapu               efektivního svozu odpadu. Webový portál na stránkách města pak nabízí mapový přehled               sběrných nádob. Občané tak mohou najít nejbližší možný kontejner s informacemi o jeho               naplněnosti a termínu dalšího svozu (Ministerstvo vnitra, 2018).                 Environmentálně zaměřené hry s odměnami               Podle Kadeřábkové (2019) by mohly v chytrých městech vznikat inciativy motivující občany               k recyklaci  či  rovnou  ke  snižování  produkce  odpadu  také  pomocí  her.  Získané  body               za environmentálně  uvědomělé  chování  by  pak  mohli  občané  směnit  za  vstupenky               do kin/divadel/na lokální společenské či sportovní události, za určité zboží a služby nebo               využít  možnosti  být  zařazen  do  slosování  loterie.  Motivační  systém  již  zavedl  např.               Amsterdam  (Pop-Up  City,  2018),  kdy  v jedné  z městských  čtvrtí  jsou  jedinci,  zapojení               do projektu s názvem Wasted, odměňováni digitální měnou za vytříděný plastový odpad.               Tuto  digitální  měnu  je  možné  uplatnit  u místních  podnikatelů  zapojených  do  projektu               a získávat tak různé výhody. Projekt tak spojuje recyklování s podporou místních podniků.               Podle  průzkumu  (Riley,  2016),  který  byl  proveden  v pilotní  části  projektu,  uvedlo  52  %                 5    Důležitým parametrem pro optimalizaci dopravních tras je i maximální nosnost svozových vozů                  (Nilsson,  2011).  V dnešní  době  je  již  téměř  veškerá  svozová  technika  vybavena  kompresními                  jednotkami  (např.  lisy),  které  vytlačují  přebytečný  vzduch  a  vůz  tak  může  pojmout                  i několikanásobně více odpadu.                                                           12","respondentů z jedinců zapojených do projektu, že díky projektu změnili své návyky a 23 %               uvedlo,  že  snížili  množství  nakupovaných  plastů.  Dle manažerky  projektu  (Pop-Up  City,               2018)  se  pracuje  i  na  systému,  který  by  odměňoval  za  vyhýbání  se  plastovým  obalům               a jednorázovým plastovým výrobkům.               Automaty na zpětný odběr PET lahví a plechovek od nápojů, které odměňují poukázkami               na slevy  na  jízdném  na  MHD,  byly  instalovány  v Istanbulu  (McCarthy,  2018),  Sydney               i dalších  městech  v Austrálii  (ScienceAlert,  2014).  Projekt,  který  byl  zaměřen  na  třídění               nápojových  obalů  a odměňování  za  toto  chování  byl  realizován  ve  Skotsku  (Zero Waste                Scotland, 2015).               Inteligentní odpadkové koše                Chytré  (nebo  také  inteligentní)  odpadkové  koše  jsou  již  poměrně  rozšířeným  a  hojně               využívaným řešením v oblasti odpadového hospodářství obcí a měst. Jejich hlavní výhoda               oproti klasickým odpadkovým košům spočívá v tom, že dokážou pojmout několikanásobně               více odpadků, a to díky zabudovanému lisu, který stlačuje odpadky uvnitř nádoby. Dochází               tak úsporám nákladů na svoz odpadu. Navíc díky zabudovaným čidlům je monitorována               zaplněnost a při kritických hodnotách je svozové společnosti odesláno upozornění. Jak již               bylo zmíněno výše, díky využívání solárních článků, kterými jsou poháněna čidla a lisovací               jednotka, jsou inteligentní odpadkové koše relativně energeticky úsporné a mají i dlouhou               životnost. Jako výhodu lze vnímat i lepší vzhled chytrých odpadkových košů. Své využití               naleznou především na vysoce frekventovaných místech, kde je produkce odpadků větší,               ale zároveň je obtížnější koše vyprazdňovat.               V dnešní  době  se  chytré  odpadkové  koše  nejčastěji  vyrábí  v provedení,  která  umožňují               separovat hlavně plast, papír a sklo od směsného komunálního odpadu. Výrobou těchto               košů  se  zabývá  např.  společnost  Bigbelly  (Bigbelly,  2018).  Z českých  firem  se  vývojem               těchto zařízení začala zabývat společnost Meva a.s. (Rozsypalová, 2017).                V ČR  využívá  inteligentní  odpadkové  koše  ve  veřejném  prostoru  několik měst,  například               Karlovy  Vary,  Prachatice,  Žatec  a  některé  městské  části  Prahy  (ČTK,  2018).  Půlroční               zkušební provoz inteligentních odpadkových košů aktuálně probíhá v Olomouci (Vránová,               2019).               Bin-e je polská společnost, která vyvinula první odpadkový koš, který sám dokáže rozpoznat               a vytřídit jednotlivé komodity do oddělených sekcí v rámci koše. Zabudovaná čidla monitorují               naplněnost  jednotlivých  sekcí  a  tato  data  odesílají  servisní  službě,  aby  byl  koš  včas               vyprázdněn a nedocházelo k přeplnění (Bin-e, 2019).                Webové a mobilní aplikace                Webové a mobilní aplikace z oblasti nakládání s odpady jsou zaměřeny zejm. na využívání               nástrojů geoinformatiky. Součástí aplikací jsou mapové přehledy sběrných stanovišť, které               vznikly  jako  výstup  pasportu  odpadového  hospodářství.  Mapové  přehledy  obsahují               informace o poloze sběrného místa, dále o tom, na jaké komodity jsou kontejnery na daném               místě určeny a jaká je četnost svozu. Jak webové, tak mobilní aplikace jsou také vytvářeny               za účelem nahlášení přeplněného nebo poškozeného kontejneru, příp. nepořádku v okolí               kontejneru.                Příkladem  takové  aplikace  je  např.  ZmapujTo.cz,  která  původně  vznikla  k hlášení               a mapování černých skládek. V současnosti aplikace umožňuje občanům nahlásit různorodé               problémy, které se ve městě či okolí vyskytnou.                                                             13","V neposlední řadě mohou aplikace mít i účel informační a edukační. Pomocí těchto aplikací               lze  získat  informace  o  správném  třídění  odpadu.  Za  příklad  dobré  praxe  lze  považovat               webové  stránky  věnované  výlučně  odpadovému  hospodářství,  které  vytvořilo  a  spravuje               město Jihlava.                Podzemní a polopodzemní kontejnery                Důsledkem zvyšujících se nároků na funkčnost a estetiku veřejných prostor narůstá počet               obcí a měst, které využívají možností shromažďování odpadů pod zemí. Historická města               s úzkými uličkami jsou limitována nedostatkem místa a podle Nilssona (2011) se instalací               podzemních kontejnerů snaží tento problém překonat. Podzemní kontejnery mají zásobní               objem nádoby zcela uložen do podzemí, kdy na povrchu je nádoba zakryta plošinou, na níž               je instalován vhazovací sloupek (tzv. vhazovací šachta) o velikosti klasického odpadkového               koše.  Vyprazdňování  těchto  kontejnerů  se  pak  provádí  spodním  výsypem  s  využitím               hákového nebo jeřábového systému, příp. pomocí hydraulického výtahu na elektrický pohon,               který nádobu vyzdvihne až na úroveň chodníku/cesty kde následně může být vyprázdněna.               Velikost nadzemní části polopodzemních kontejnerů přibližně odpovídá velikosti tradičních               sběrných nádob (nedochází k úspoře veřejného prostoru – nemůže být využit pro jiný účel),               díky podzemní zásobní části však dokáže pojmout velké množství odpadu.               Podzemní a polopodzemní kontejnery představují řešení vhodná zejm. pro husté městské               zástavby.  Jsou  také  umisťovány  do  historických  center  měst,  kde  svým  vzhledem  příliš               nenarušují ráz historické zástavby. K výhodám podzemních a polopodzemních kontejnerů               se řadí (Kaliampakos a Benardos, 2013):                     větší  objem  sběrných  nádob  a  s tím  související  jak  nižší  četnost  svozů,  která                      znamená úsporu v nákladech, tak snížení emisí a hluku zapříčiněných méně častým                      provozem svozových automobilů;                     lepší hutnění odpadu vlastní vahou;                     stálé teplotní podmínky – zamezení šíření bakterií a zápachu;                      lepší estetický vzhled (v porovnání s tradičními kontejnery);                     dlouhá životnost – snížení počtu aktů vandalismu (příp. žhářství);                     zabudovaný  monitoring naplněnosti  sběrných  nádob  (přičemž  některé  společnosti                      nabízí i řešení s lisem);                     využití pro směsný i tříděný komunální odpad;                     uvolnění veřejného prostoru.                Nevýhodou tohoto řešení jsou vyšší pořizovací náklady kontejnerů, navíc je potřeba tomuto               řešení  rovněž  uzpůsobit  i  svozové  vozy.  Vyžaduje  také  důkladnou  fázi  přípravy  (např.               zpracování studie proveditelnosti). Určitou nevýhodou je také nemožnost jejich přemístění.                Tyto  kontejnery  jsou  také  ne  vždy  výhodné  vzhledem  k  inženýrským  sítím,  majetkovým               vztahům,  příp.  i  památkové  ochraně  historických  center  měst.  I  proto  je  jejich  využití               v centrech měst velmi málo rozšířené.                                                                      14","Podzemní potrubní systém sběru               Nárůst  obyvatel  ve  městech  a  městských  aglomeracích  souvisí  s ubýváním  prostoru               a přesouváním  některých  prvků  občanské  vybavenosti  do  podpovrchového  prostoru.               Podzemní potrubní systém sběru odpadu představuje transportní systém, který nahrazuje               klasické sběrné nádoby a jejich vyprazdňování pomocí sběrných vozů. Odpadky vhozené na               sběrných místech se dostávají do podzemní potrubní sítě, kde jsou pomocí pneumatického               podtlaku v potrubí automaticky dopravovány do centrálního sběrného terminálu (The Envac               system,  behind  the  scenes).  Zde  jsou  následně  rovněž  automaticky  roztříděny               do přepravních  kontejnerů,  v nichž  jsou  shromažďovány  a  stlačovány.  Po  zaplnění  jsou               kontejnery pomocí nákladních vozidel dopravovány ke zpracovatelům, kteří tříděný odpad               dále zpracují a využijí (k recyklaci, spalování atd.).               Podle Kaliampakose a Benardose (2013) spočívají výhody podzemního potrubního sběru               zejména v:                     minimalizaci nákladů na svoz komunálního odpadu;                     eliminaci emisí a hluku způsobených provozem svozových vozů;                      možnosti umístění jak na veřejných místech, tak i dovnitř budov;                     uvolnění veřejného prostoru a                     uzavřenost systému – zlepšení hygienických podmínek ve městě (tretiruka.cz, 2013).                Uvedený systém má však i své nevýhody, mezi které dle Kaliampakose a Benardose (2013)               patří vysoké investiční náklady na vybudování podzemní potrubní infrastruktury a nemožnost               takto transportovat objemný, nebezpečný a elektrický odpad.                Tento systém sběru odpadu není žádnou novinkou. Několik let úspěšně funguje v několika               evropských městech jako je např. Stockholm, Bergen, León nebo Romainville, systém  je               však  využíván  i  v Americe  a  vyspělejších  asijských  státech (tretiruka.cz,  2013).  V těchto               městech je k tomuto systému napojena řada podniků a organizací, ať už se jedná o školy,               hotely, parky, městské pláže, zábavní parky, letiště atd. V ČR tento systém zatím žádné               město nevyužívá.                Systém je vhodný zejména do přeplněných měst, která trpí častými dopravními zácpami,               které  provoz  a  práci  svozových  vozů  ještě  více  komplikují.  Zavedením  systému  dochází               k eliminaci vjezdů svozových vozů do města, a tudíž i k eliminaci emisí a hluku a částečnému               zlepšení  dopravní  situace.  Dochází  i  k uvolňování  veřejného  prostoru,  který  by  jinak               zaujímaly objemné sběrné nádoby. Systém je tudíž vhodný i do míst, ve kterých je vzhledem               k zástavbě průjezd svozových vozů znemožněn.               Dodavateli těchto řešení jsou např. švédská společnost Envac (About Envac Group) nebo               finská společnost MariGroup (MariGroup, 2019).               Závěrem se sluší podotknout, že vývoj technologií, které najdou uplatnění v oblasti nakládání               s odpady, je velice perspektivní činností. Je zřejmé, že do budoucna bude stále obtížnější               hledat  pracovní  sílu,  která  by  byla  ochotna  pracovat  v třídírnách  odpadu  a  podobných               zařízeních bez adekvátního mzdového ohodnocení. Dle některých názorů (např. Loudová,               2016)  je  vývoj  umělé  inteligence  směrem  ke  schopnosti  rozeznání  materiálů  a  jejich               separace již otázkou blízké budoucnosti.                                                                   15","Předcházení vzniku odpadů a jejich využití               V rámci předcházení vzniku odpadů mají obce poměrně úzkou možnost působení na své               občany. Kromě snahy změnit návyky a spotřebitelské vzorce se lze jen omezeně aktivně               zasadit za předcházení vzniku odpadů.               Osvěta je jistým druhem prevence, které bohužel obce nepřikládají takový význam. Výjimku               tvoří pouze osvěta v rámci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty na základních               a středních školách. Praxe ukazuje, že obecné články v místních tiskovinách se většinou               nesetkají  s  velkou  odezvou.  Větší  zkušenost  s  osvětou  mají  přímo  organizace,  které  se               zabývají problematikou odpadového hospodářství nebo environmentální výchovou či trvale               udržitelným rozvojem. I tyto většinou neziskové organizace ale zejména cílí na děti a žáky               a až jejich prostřednictvím na starší občany.               Aktivní přístup k předcházení vzniku odpadů je velmi individuální a specifický, kdy dosti často               závisí na „nadšení“ vedení obce. Lze rozdělit snahu o to, aby se věc nestala odpadem, aby               byla znovupoužita a aby věc byla využita. Jasněji toto rozdělení lze vidět na příkladu, kdy               místo toho, aby nepotřebná věc byla „vyhozena“, je předána do re-use centra (např. Brno,               Ostrava), kde je převzata někým, komu bude dále sloužit. Oproti tomu můžeme uvést druhý               příklad, kdy bioodpad ze zahrady není uveden do řetězce odpadového hospodářství obce,               ale je kompostován přímo na místě vzniku v domácím kompostéru a následně využit. Je jistě               patrné, že re-use centra jsou spíše záležitostí větších aglomerací a naproti tomu domácí               kompostování  se  týká  spíše  obcí.  V  obou  případech  je  ale  žádoucí  až  nutná  podpora               od obce, která finančně zaštítí provoz center, nebo nákup a distribuci kompostérů.                U zdařilých projektů jsme pak svědky postupného rozvoje, kdy např. v případě projektu re-               use v Brně již vzniklo šest sběrných míst, které se cíleně zaměřují na předcházení vzniku                                                  6               konkrétního odpadu (např. nábytku) .               V  případě,  že  odpadu  nelze  předejít,  je  jeho  využití  dalším  logickým  krokem.  Obce  se               zejména  zaměřují  na  druhy  odpadů,  kterých  je  velký  podíl  nebo  které  mají  větší  vliv               na ekonomiku provozu systému obce v rámci nakládání s odpady a dále na odpady, které               lze využít jednoduchým a pokud možno nenákladným způsobem.               Názorným příkladem je problematika bioodpadů, kterých je velké množství. Existuje několik               metod,  od  využití  v  bioplynové  stanici,  přes  zařízení  vyrábějící  energokompost  až               po kompostování  jako  takové.  Zatímco  první  dva  způsoby  jsou  drahé  kvůli  nákladným               investicím do pořízení technologií a u bioplynových stanic není často ani vůle provozovatelů               do vsázky dávat tento druh odpadů, tak klasické kompostování bioodpadů je pro obce reálně               dosažitelnou a přitom efektivní cestou. Je pak již pouze na obci a jejím uvážení, zda je možné               využít „malé zařízení“ (do 150 t), u kterého je omezeno jak roční zpracovávané množství, tak               jsou výrazně omezeny i druhy odpadů (obecně se jedná pouze o odpady z údržby zeleně),               nebo je pro obec efektivnější vyšší investice a vybudování velké kompostárny, která nebude               omezena hmotnostně, a i škála přijímaných odpadů bude výrazně širší. Další z možností je               komunitní kompostování, které je vhodnou alternativou pro určitá území (zahrádkáři aj.).                6    Projekt na předcházení vzniku odpadu Re-USE funguje v Brně již třetím rokem. Má za cíl opětovné                  využití  starých  výrobků.  Na  šesti  brněnských  sběrných  střediscích  vznikly  nové  zastřešené                  prostory,  tzv.  RE-USE  pointy,  kam  lidé  mohou  přinášet  drobnější  věci  od  knih,  sportovního                  vybavení  až  po  různé  zařízení  domácností.  Věci  z  RE-USE  pointu  si  může  kdokoliv  odkoupit                  za symbolické ceny. Tisíce nevyužívaných předmětů, které jejich majitelé dali do oběhu k dalšímu                  využití, dosud vydělaly bezmála 300 tisíc korun. Výnos z prodeje odložených věcí jde v plné výši                  na zakládání nových květinových záhonů, kterými dělá Veřejná zeleň z Brna kvetoucí město, více                  zde.                                                           16","V kontextu kompostáren je třeba zmínit i možnost energetického využití v rámci obecních               výtopen, kdy praxe bohužel ukázala, že pro obec je efektivnější cíleně pěstovat energetické               plodiny, a ty následně spalovat a přitom energeticky využívat. Určitou výjimku mohou tvořit               menší energetické zdroje, které mají určitý přísun biomasy, která je energeticky využitelná               (např. štěpka). Jedná se například o technické služby související s městskou zelení, které               mají vhodný bioodpad ze své činnosti (starají se o obecní zeleň včetně prořezávání stromů               atd.) a zároveň provozují skleníky, které mají potřebu tepla.               Jinou  možností  je  využití  dřevní  hmoty  na  mulčování  štěpkou,  ale  v  tomto  směru  se               zaměřujeme na pouze velmi úzký segment odpadů.                Zatím nepříliš akcentovanou možností je sušení odpadní biomasy a následné přepracování               na pelety nebo brikety. Toto má však velké nároky na prostory na sušení a skladování.                Kromě odpadů z biomasy je stále častěji využíván odpad ze stavební činnosti, kdy obce umí               využívat různé druhy recyklátu (betonový, asfaltový, cihelný), a to i s ohledem na ekonomiku,               kdy samotné vytvoření recyklátu je finančně srovnatelné s jeho předáním jiné oprávněné               osobě (rekultivace apod.), ale odpadají finanční náklady na přepravu, popř. pořízení jiné               alternativy k recyklátu (kamenivo, písek, štěrk apod.).               Bohužel  u  dalších  složek  odpadů  není  takto  zřejmá  možnost  využití  odpadů  jako               v předchozích případech. Jen těžko si dokážeme představit, že obce budou přímo využívat               papír,  plast  nebo  sklo.  Výjimky  tvoří  využití  papíru  na  základních  či  mateřských  školách               na malování  či  jinou  tvorbu,  kdy  školy  mají  vlastní  sběrná  místa  pro  tento  typ  papíru               (potištěný pouze z jedné strany). U papíru byly také náznaky o jeho využití v rámci pelet na               topení, ale to naráží na hierarchii nakládání s odpady. Technologická náročnost a počáteční               vysoké náklady pak využití odpadů přímo obcemi velmi limitují.                                                                                                      17","Komunikační nástroje pro přechod na oběhové hospodářství                Jak se osvědčilo z dobré praxe některých obcí, jako klíčová se ukázala kvalitní komunikace               s občany.  Pokud  jsou  principy  recyklace  a  odpadového  hospodářství  adekvátně               komunikovány s veřejností, je možné změnit návyky a vzorce chování obyvatel. Správná               komunikace,  a  tedy  i porozumění  občana  systému  a  problému  teprve  umožní  místním               orgánům  dosáhnout  požadovaných  cílů  v  oblasti  recyklace  (McDonald  a  Ball,  1998).               Výzkumy  i  praxe  ukazují,  že  lze  využít  jak  obecné  marketingové  koncepty,  marketing               veřejného sektoru, tak principy environmentální osvěty a vzdělávání.               Během posledních dvaceti let nastal dynamický obrat v oblasti komunikačních kampaní, a to               především díky rozšíření internetu a postupnému růstu vlivu sociálních sítí. Tato kapitola se               věnuje nástrojům komunikace používaných v rámci komunikačních kampaní. Tento výčet by               měl  sloužit  jako  přehledná  databáze  pro  výběr  adekvátních  nástrojů.  Před  výběrem               vhodného  komunikačního  nástroje  by  ovšem  měla  proběhnout  analýza  cílové               sociodemografické  skupiny  či  oblasti  tak,  aby  bylo  možné  posléze  z  nástrojů  vybrat  ten               nejvhodnější či jejich mix pro dosažení konkrétního cíle.                Day  (2000)  charakterizuje  komunikační  kampaň  jako  rozmanitou,  mnohostrannou,               strategicky plánovanou mediální symfonii, jejímž cílem je zvýšit povědomí, informovat nebo               změnit chování cílových skupin. Komunikační kampaň může obsahovat množství strategií               nebo jen jednu. Design kampaně závisí na finančních možnostech, cíli kampaně a do určité               míry i s již existující úrovní povědomí a mírou kontroverze dané problematiky (Obr. č. 4).                Obrázek č. 4:   Originální zobrazení příkladů použití recyklovaných materiálů                                                                                                                   Zdroj: adwinnipeg.ca                                                                        18","K uskutečnění kampaně je možné použít různé nástroje. Porozumění cílové skupině nám               potom umožní vybrat ty nejvhodnější. Read (1999) shrnuje nejčastější komunikační kanály               v oblasti recyklace, které jsou používány místní správou. Patří mezi ně  letáky, mediální               kampaně,  rádio,  sociální  média,  exkurze,  telefonní  linka,  propagační  videa,  školní               prezentace, propagace pomocí známých osobností či veřejné akce. Nástroje se někdy               prolínají,  dají  se  kombinovat  nebo  jsou  svými  podmnožinami.  Některé  jsou  přímo               aplikovatelné institucemi veřejné správy, jiné vyžadují spolupráci a zapojení dalších článků               jako jsou učitelé nebo slavné osobnosti. V dalším textu budou některé novější komunikační               kanály představeny.                 Sociální média                Sociální  média  patří  mezi  novější  komunikační  nástroje  využívané  obcemi  v rámci               informování či environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Sujata a kol. (2019) přišli se               studií, která přímo testuje vliv používání sociálních médií na recyklační chování obyvatel.               Výsledkem  studie  je  závěr,  že  sociální  média  mají  signifikantní  vliv  na  chování  jedince.               Dle studie,  sociální  sítě  mohou  zlepšit  povědomí  a  informovanost  jejich  uživatelů.  Navíc               sdílení  zpráv  a  obrázků  informujících  o  problematice  životního  prostředí  probíhá  rychle               a za minimálních nákladů.               Příkladem využití sociálních médií k zvýšení informovanosti v oblasti třídění odpadu může               být  webový  portál  Samosebou.cz.  Jedná  se  o  iniciativu,  která  má  vysokou  sledovanost               na Facebooku i Instagramu i YouTube (Obr. č. 5). Tato iniciativa oslovuje zábavnou a vysoce               informující  formou  uživatele  pomocí  grafických  příspěvků,  kvízů,  videí  či  rozhovorů               se známými osobnostmi (samosebou.cz, 2020).                 Obrázek č. 5:   Samosebou_tridim Instagramový příspěvek                                                                                          Zdroj: Převzato z Instagramu samosebou_tridim                                                                   19","Brožury a letáky               Mezi  další  z nástrojů  patří  brožury  a  letáky.  McDonald  a  Ball  (1997)  realizovali  studii               o experimentu, který připravilo britské město Falkrik na zavedení nového systému třídění               plastu.  Díky  interview  asi  s 200  obyvateli  města,  pokrývající  širokou  věkovou  škálu,  bylo               zjištěno, že metoda informační kampaně založené na rozesílání letáků byla vysoce efektivní.               Výsledky  studie  shrnují  letákovou  kampaň  jako  úspěšnou  na  základě  dosažení  vysoké               informovanosti obyvatel, a to jak o systému třídění, tak o recyklovatelnosti materiálů. Tyto               výsledky potvrdily připravenost obyvatel na implementaci tohoto nového systému. Ukázalo               se  také,  že  důležitou  podmínkou  pro  udržení  podílu  recyklace  je  navíc  pravidelné               připomínání problematiky a opakované zasílání  materiálů (Evison a Read, 2001; Cotterill               a kol., 2009). Díky tomu je tento nástroj komunikace více nákladný.                 Osobní kontakt, tzv. „Doorstepping“                Osobní kontakt má výhodu, že díky svému osobnímu charakteru pravděpodobněji změní               chování občana. Jakmile jednou domácnost osobně přislíbí svoji participaci v třídění, roste               pravděpodobnost,  že  je  opravdu  nakloněna  o  to  usilovat.  Další  výhodou  je,  že  jakékoli               nedorozumění či nejasnosti mohou být ihned vyjasněny. Tento nástroj však pro dlouhodobý               účinek musí být implementován opakovaně, aby domácnosti neztratily zájem a odhodlání,               a díky tomu patří také k více nákladným. Tato metoda byla předmětem studie v britském               Kingstonu  a Chelsea,  kde  zaměstnanci  svozové  společnosti  oblečení  do  tematicky               sjednocené uniformy klepali na dveře a hovořili s obyvateli. Rozdávali také letáky, samolepky               a odznaky.  Díky této kampani se zvýšila v daných oblastech míra recyklace o 9 až 11,8 %               (Read, 1999).               O deset  let  později  proběhla  podobná  studie  v Manchesteru,  kde  jednorázové  návštěvy               domácností  zvýšily  participaci  v recyklaci  o  5  %.  Studie  ovšem  upozorňuje  na  fakt,  že               monitoring po třech měsících opět ukázal klesající tendenci, a tudíž je potřeba opakování               těchto kampaní (Cotterill a kol., 2009).                 Pošťuchování                 Pošťuchování  neboli  Nudge  Theory  je  jedním  z novějších  způsobů,  jak  ovlivnit  chování               občanů, aniž by byl omezován výběr jejich možností. Za těchto podmínek lze předvídatelně               ovlivňovat lidské chování (Hausman a Welch, 2010). V rámci marketingové teorie může být               pošťuchování aplikováno v jakékoli fázi životního cyklu výrobku. Ovšem my se soustředíme               právě na konečnou fázi, tedy na rozhodování o naložení s odpadem po skončení životnosti.               Tento poznatek nás posouvá do bodu, kdy můžeme použít tento nástroj také jako cestu               ke zlepšení  aplikace  komunikačních  kampaní  v rámci  odpadového  hospodářství  nebo               dokonce jako komplexní náhradu tradičních environmentálních politik (Nielsen a kol., 2017).               V kontextu  recyklace  tato  technika  konkrétně  zahrnuje  například  poskytování  informací,               změny ve fyzickém prostředí, využití sociálních norem a pravidelné zpětné vazby (Leonard,               2008; Nielsen a kol., 2017). Příkladem může být experiment, u kterého byla v 52 norských               hotelech  změněna  velikost  odpadkových  košů  na  menší,  což  zapříčinilo  20%  úbytek               vyhozených potravin.                                                                  20","Jedním ze způsobů pošťuchování je Feedback neboli zpětná vazba. Timlett and Williams               (2008) ve svém výzkumu shledali nástroj feedbacku jako nejvýhodnější v poměru nákladů               a přínosů. Jejich projekt spočíval v podávání zpětné vazby (feedbacku) obyvatelům pomocí               doručení  letáku  do  schránky.  Ve  sledovaných  oblastech  byly  monitorovány  obsahy               recyklačních  nádob.  Statistika  špatně  vytříděného  odpadu  byla  tvořena  pro  každou  ulici,               nebyla tedy individualizována. Dle vyhodnocení kontaminovaných složek vyskytujících se               opakovaně  v dané  ulici,  byly  uzpůsobeny  letáky  s vysvětlením.  Poté  proběhl  další               monitoring, který  zaznamenal redukci kontaminovaných  složek  o  17,2 %.  Úspěch  tohoto               nástroje  autoři  přikládají  faktu,  že  občané  často  třídí  odpad  špatně,  protože  jim  chybí               informace.  Výzkum  Timletta  a  Willimse  ukazuje,  že  tato  metoda  může  být  efektivnější               než obecné letáky tím, že domácnostem dodává jen relevantní informaci o tom, co je v jejich               ulici  konkrétním  problémem  a  nezahrnuje  je  množstvím  obecných  informací.  Dále  tento               experiment pracuje s předpokladem, že je lepší dodat feedback do schránek v den svozu,               kdy  občané  řeší  spíše  problematiku  nakládání  s odpady.  Autoři  navrhují,  aby  letáky  byly               doručovány  přímo  zaměstnanci  při  sběru  odpadu,  čímž  se  tato  metoda  stane  méně               nákladnou a zároveň bude spojena s metodou osobního kontaktu.                 Pobídkový program               Tato metoda se dá považovat za jakousi formu feedbacku obohaceného o psychologické               prvky  motivace  v podobě  výhry  a  osobního  kontaktu.  Metoda  byla  také  hodnocena  jako               nejúspěšnější  ve  studii  porovnávající  doorstepping,  feedback,  letákovou  kampaň  a  jejich               kombinace, když zredukovala kontaminaci tříděného odpadu o 31,2 % (Timlett a Williams,               2008). Tento program pobídek trval čtyři měsíce, obsah recyklačních nádob byl kontrolován               každý  měsíc,  inspekce  byly  prováděny  v den  sběru,  těsně  před  vývozem.  Byly               zaznamenávány objemy recyklovaného a kontaminujícího (špatně vytříděného) materiálu.               Na nádoby byly poté umístěny nálepky tří barev. Zelená nádoba obsahovala pouze cílené               materiály bez kontaminace. Oranžová nádoba obsahovala kontaminovaný materiál, ovšem               byl předpoklad nedostatečných znalostí nebo záměny. Červená nádoba obsahovala vysoce               kontaminovaný materiál.               Tento  semafor  byl  vlastně  formou  feedbacku.  Domácnosti,  které  dostaly  vždy  zelenou               nálepku,  měly  nárok  na  původně  nespecifikovanou  odměnu.  Domácnosti,  které  získaly               oranžovou nebo červenou nálepku, následně navštívil zaměstnanec svozové společnosti,               který jim osobně vysvětlil, jak se správně třídí. Nebyli-li doma, byl jim ve schránce nechán               vysvětlující leták se vzkazem a pozitivním poděkováním za snahu a odkazem na webovou               stránku  místní  samosprávy  a  telefonním  číslem,  kde  v případě  nejasností  budou  dále               informováni (Timlett a Williams, 2008).                 Příkladné chování institucí                Mezi další nástroj patří také příkladné chování institucí veřejné správy, které je například               tématem  strategického  dokumentu  Waste  Strategy  for  England  (Defra,  2007).  Odbory               veřejné správy si v něm dávají za úkol do roku 2020 třídit 75 % svého vlastního odpadu.               Zároveň se zavazují každý rok zveřejňovat výsledky monitorování redukce odpadu a zvýšení               podílu recyklovaní odpadu vyprodukovaného činností veřejné správy. Lze předpokládat, že               tento krok přispívá k výchově a osvětě zaměstnanců veřejné správy a místní samosprávy               a eliminuje  kontroverzi  v případě,  kdy  by  občané  viděli,  že  se  veřejná  správa  neřídí               zásadami, které sama požaduje od svých občanů.                                                              21","Tvorba zpráv – eventy               Do  této kategorie může  spadat  hned  několik  druhů  akcí,  které  mají  ovšem jeden  úkol  –               přitáhnout pozornost médií a tím i veřejnosti. Příkladem může být i organizace Greenpeace,               která tuto metodu hojně používá. Díky svým činům a akcím na sebe upozorňuje a tím i šíří               povědomost  o dané  problematice.  Tato  metoda  se  dá  implikovat  ovšem  i  méně               kontroverzním způsobem. Jedná se o tiskové konference, speciální lekce, jednání vlády či               složek veřejné správy, slavnostní premiéry dokumentů na problematická témata nebo třeba               oznámení nového důležitého vědeckého poznatku (Day, 2000).               Příkladem takové akce může být European Week for Waste Reduction (v českém překladu               Evropský týden pro redukci odpadu). Jedná se o iniciativu zaměřenou na podporu pořádání               akcí s tematikou zvyšování povědomí o udržitelných zdrojích a nakládání s odpady, to vše               během  jednoho  týdne.  Povzbuzuje  k  zapojení  široké  veřejnosti,  veřejných  orgánů,               soukromých  společností  i  samotných  občanů.  Jedná  se  o  projekt  spolufinancovaný               Evropskou komisí. Tato iniciativa byla odstartována v roce 2009 a těší se rostoucí pozornosti               ve většině evropských zemí. Jen za rok 2019 bylo pod její záštitou uspořádáno 16 570 akcí,               do kterých se ČR ovšem nezapojila. Webová stránka akce nabízí širokou paletu podnětů,               sdílených zkušeností a podpory pro zájemce pořádání podobných akcí. Jsou zde nabízeny               i možnosti  tréninku  pro  nové  organizátory  projektů  z kategorie  veřejné  správy               (ewwr.eu, 2020).               Následující mapa (Obr. č. 6) zobrazuje počty akcí pod záštitou Evropské komise. Je zřejmé,               že se tato aktivita těší velké oblibě ve všech západoevropských zemích i u našich sousedů.                Obrázek č. 6:   Mapa počtu akcí pořádaných pod záštitou Evropské komise v rámci                               Týdne pro redukci odpadu                                                                                                                   Zdroj: ewwr.eu/actions/map                                                                22","Zábavní průmysl a celebrity               Zábavní  průmysl  nabízí  vysoce  efektivní  příležitosti  (Day,  2000)  související  s přechodem               na oběhové hospodářství. Celebrity mají vysokou míru vlivu, stejně tak jako zábavní průmysl,               který je tvoří. Díky svému vlivu jsou přes různé platformy schopní oslovovat širokou veřejnost               na  témata,  která  podporují  (Bussie,  2018),  což  může  být  i  problematika  odpadů  a  jejich               třídění či předcházení vzniku odpadů.                V ČR je příkladem například zpěvák Tomáš Klus se svou tour Recyklus (Obr. č. 7), která               upozorňuje právě na problematiku recyklace a množství odpadů (samosebou.cz, 2020).                         �.                            :                 Obr‚zek 7ecyklus                               R                                                                                                                      Zdroj: Idnes.cz                Může  se  ovšem  jednat  i  o  placenou  spolupráci,  reklamu,  novinové  články  či  oznámení               a prezentování v rámci veřejných služeb (Day, 2000).                                                                                      23","Infomační nástroje přechodu na oběhové hospodářství                Informačními nástroji zvyšuje obec povědomí obyvatel, vzdělává je a může podporovat jejich               motivaci k třídění nebo předcházení vzniku odpadu. Obec využívá pro informování občanů               své webové stránky, zpravodaj v obci, informační nápisy na nádobách pro třídění odpadu               apod. Následující text obsahuje výčet informačních nástrojů, které mohou využít především               představitelé obcí jako informační zdroje k přechodu na oběhové hospodářství.                Uvedeny jsou základní instituce fungující v ČR, které jsou hnací silou přechodu na cirkulární               ekonomiku  a  které  nabízejí  mnoho  aktuálních  informací,  odborných  publikací,  pořádají               odborné  workshopy  a  semináře.  Následují  internetové  portály  věnující  se  odpadovému               hospodářství,  některé  jsou  zaměřeny  přímo  na  cirkulární  ekonomiku.  Dále  jsou  uvedeny               odborné konference věnující se oběhovému hospodářství, na kterých lze načerpat potřebnou               inspiraci a diskutovat s odborníky v dané oblasti. Následuje souhrn konkrétních příležitostí a               možností pro obce prostřednictvím soukromých poradenských nebo svozových společností               včetně  nabídek  konkrétních  systémů  pro  obce.  Všechny  informační  zdroje  jsou  užitečné               i pro občany,  kteří  se  zajímají  o  problematiku  cirkulární  ekonomiky  a  o možnosti,  jak               k přechodu na oběhové hospodářství přispět.                 Státní správa                Z pohledu státní správy je prozatím koncept cirkulární ekonomiky ovlivňován pomocí Plánů               odpadového hospodářství (POH), jejichž součástí je program prevence vzniku odpadů, které               jsou pro obce/kraj/stát závazné. Nicméně je připravován nový zákon o odpadech, který POH               považuje za nezávazný dokument.                Některé  základní  informace  a  vstup  do  informačních  systémů  poskytuje  CENIA,  česká               informační agentura životního prostředí. V rámci Agentury pro podnikání a podpory investic               CzechInvest (státní příspěvková organizace podřízena Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR)               ve spolupráci s Institutem pro cirkulární ekonomiku (nezávislá nevládní organizace) vznikl               např. Český cirkulární hotspot, který je věnován tuzemským firmám, které využívají koncept               cirkulární ekonomiky, a jejich rozvoji na mezinárodní úrovni. I když projekt cílí na soukromé               firmy,  lze  zde  nalézt  konkrétní  inspiraci  pro  podporu  principů  oběhového  hospodářství  i               pro obce.  Ministerstvo  obchodu  a  průmyslu  pak  každoročně  vyhlašuje  soutěž  Přeměna               odpadů  na  zdroje,  ve  které  jsou  oceněny  nejlepší  kreativní  nápady  a projekty,  které               zodpovědně  a udržitelně  využívají  zdroje.  Soutěží  se  v několika  kategoriích,  kromě               podnikatelských  subjektů,  žáků  základních  škol  a studentů  středních  a  vysokých  škol  se               mohou zúčastnit i obce, města, kraje a instituce veřejné správy s uskutečněným projektem,               který podporuje oběhové hospodářství.                 Univerzity a neziskové organizace                Na  Ekonomicko-správní  fakultě  Masarykovy  univerzity  funguje  Institut  pro  udržitelnost               a cirkularitu, který se kromě vědecko-výzkumné činnosti věnuje i zpracování analýz v oblasti               odpadového i oběhového hospodářství pro samosprávy. Pro obce v Jihomoravském kraji byl               založen web Portál oběhového hospodářství Jihomoravského kraje, který je určen zejména               zástupcům obcí. Obsahuje informace o přechodu na oběhové hospodářství, o současných               trendech a příkladech dobré praxe.                                                                24","Zavádění principů oběhového hospodářství do praxe se v ČR věnují hlavně různé neziskové               organizace, které především spravují webové informační zdroje, pořádají různé semináře               a konference. Níže je uveden seznam hlavních takových organizací s popisem.                      Česká asociace oběhového hospodářství  (ČAOBH)                      ČAOBH  je  dobrovolný  nepolitický  svazek  občanů  a  korporací.  Zaměřuje  se                      především  na  snižování  množství  nevyužitelných  odpadů  a  prosazování  principů                      oběhového  hospodářství.  Na  svých  webových  stránkách  především  publikuje                      aktuální články o připravované legislativě a informuje o aktuálním dění.                      Institut Cirkulární Ekonomiky (INCIEN)                       Institut Cirkulární Ekonomiky je nezisková nevládní organizace, která se zaměřuje                      na informování, vzdělávání a vytváření projektů zaměřených na přechod ekonomiky                      z lineární na cirkulární. Spolupracuje rovněž s firmami, obcemi, vládním sektorem,                      neziskovými organizacemi a dalšími zájmovými skupinami. Na webových stránkách                      nabízí informace o cirkulární ekonomice, spolupráci na projektech a hledání řešení                      pro  různé  instituce  (služby  nabízené  pro  obce),  publikace  týkající  se  cirkulární                      ekonomiky, semináře, konferenci apod.                      Česká asociace odpadového hospodářství                      Česká  asociace  odpadového  hospodářství  sdružuje  významné  podnikatelské                      subjekty  v oblastech  využívání,  odstraňování,  svozu,  sběru  a  recyklace  odpadů.                      I když  se  nejedná  o organizaci,  která  by  přímo  prosazovala  principy  oběhového                      hospodářství  nebo  o  nich  přímo  informovala,  v aktuálních  článcích  na  webových                      stránkách nabízí relevantní informace.                Internetové portály                Nejlépe  dostupné  aktuální  informace  jsou  uvedeny  na  specializovaných  internetových               portálech, zaměřených buď na životní prostředí obecně, nebo na jeho specifickou oblast.               Přehled těch nejznámějších, které obsahují informace o cirkulární ekonomice je uveden níže:                      Zajimej.se                      Informační  portál je  zaměřen  pouze  na  téma  cirkulární  ekonomiky.  Jeho  cílem  je                      v této oblasti provádět osvětu. Web obsahuje samostatnou rubriku  Města a obce,                      ve které  jsou  přinášeny  články  a  reportáže  o  udržitelných  novinkách  a  nových                      ekologických procesech právě na městské a obecní úrovni.                      Inodpady.cz                      Jedná se o nezávislý internetový magazín z oblasti životního prostředí a ekologie.                      Obsah článků, zpráv a komentářů je zaměřen především na problematiku odpadů,                      recyklace, upcyklace, technologií, legislativy, druhotných surovin a tržního prostředí                      oběhového hospodářství.                                                                       25","  Enviweb.cz                      Enviweb je informační server v oblasti životního prostředí. Obsahuje odborné články,                      články z tisku, videa, infografiky, zpravodajství z internetu či informace o chystaných                      akcích. Všechny uvedené zdroje lze řadit dle tématu (obec, město) či složek životního                      prostředí (odpady).                      Tretiruka.cz                      Jedná se zejména o portál pro podniky, podnikatele a živnostníky. Portál je zaměřen                      převážně na průmyslovou ekologii. Obsahuje informace z oblasti legislativy, dotací,                      odborných akcí apod. Novinky z oblasti odpadů jsou dostupné zde.                      Biom.cz                      Tento internetový portál spravuje České sdružení pro biomasu. Obsahuje především                      odborné články, články z tisku, novinky a akce, a to i z oběhového hospodářství.                Konference                K problematice cirkulární ekonomiky, recyklace a odpadů obecně se v ČR koná poměrně               velké  množství  konferencí,  které  slouží  k prezentaci  výsledků  výzkumu  a  praktických               aplikací.  Jsou  určeny  pro  odbornou  veřejnost,  podnikatele  a  zástupce  státní  správy               a samosprávy.  Samozřejmostí  je,  že  na  webových  stránkách konference  jsou k dispozici               sborníky  s články,  popř.  i  prezentace  z minulých  let.  Přehled  těch  nejvýznamnějších  je               uveden níže:                     Konference Odpad Zdrojem                       Konference  Odpad  zdrojem  je  pořádána  již  zmíněným  Institutem  pro  cirkulární                      ekonomiku.  Je  zaměřena  konkrétně  na  zavádění  principů  cirkulární  ekonomiky                      do měst  a  obcí.  Na  konferenci  jsou  představovány  příklady  dobré  praxe,  chytré                      technologie  a inovace  umožňující  hospodařit  efektivněji  a  v  souladu  s  přírodou                      a oběhovým  hospodářstvím,  legislativní  změny  ad.  Cílem  konference  je  také                      zprostředkovat diskusi mezi zástupci samospráv a odborníky. Koná se v Brně.                     Konference Předcházení vzniku odpadů                       Konference Předcházení vzniku odpadů je úzce zaměřena na oběhové hospodářství.                      Nabízí prostor zejména pro sdílení dobré praxe. Na webových stránkách konference                      jsou zveřejněny velmi inspirující prezentace vystupujících odborníků z minulých let,                      ale  také  odborné  články  věnující  se  této  problematice.  Konference  se  koná                      každoročně v Praze.                      Symposium Odpadové fórum                      V rámci  Týdne  výzkumu  a  inovací  pro  praxi  a  životní  prostředí  probíhá  také                      každoročně symposium Odpadové fórum (plný název Výsledky výzkumu a vývoje                      pro průmyslovou  a komunální  ekologii).  Prostor  zde  mají  témata  z  oblasti                      odpadového  hospodářství  a sanací  ekologických  zátěží,  ale  i  témata  týkající  se                      vodního hospodářství a emisí škodlivých látek do ovzduší. V roce 2019 v souvislosti                      s přípravami na přechod k oběhovému hospodářství přibyla oblast Věda a výzkum                      pro oběhové hospodářství. Koná se v Hustopečích.                                                                26","  Konference Odpady a obce                      Konference  Odpady  a  obce  je  přímo  zaměřena  na  hospodaření  s komunálními                      odpady v obcích. I když není přímo zaměřena na oběhové hospodářství, zástupci                      samospráv  zde  jistě  naleznou  spoustu  inspirace  a  znalostí  co  se  týče  aktuální                      situace, trendů a legislativy v oblasti odpadového hospodářství. Konference se koná                      v Hradci Králové.                      Konference ENVIRO 2020                      Československá     environmentální    konference    představuje    československé                      mezioborové  setkání  odborníků  věnujících  se  ochraně  životního  prostředí.                      Konference  je  soustředěna  především  na výměnu  praktických  i  legislativních                      zkušeností obou zemí na poli odpadového hospodářství, ochrany ovzduší, klimatu,                      problematiky EIA a integrované prevence nebo BREF/BAT technologií. Místa setkání                      se pravidelně střídají mezi Českou a Slovenskou republikou.                      Mezinárodní strojírenský veletrh                      Jednou z prioritních oblastí Mezinárodního strojírenského veletrhu se stalo i téma                      cirkulární ekonomiky. Veletrh je ale zaměřen primárně na zástupce průmyslu.                Vzdělávání                V oblasti  cirkulární  ekonomiky  existují  i  některé  vzdělávací  možnosti.  Níže  jsou  uvedeny               některé z nich.                     Cirkulární webináře                       Všichni  zájemci  o  problematiku  cirkulární  ekonomiky  se  mohou  zúčastnit  série                      webinářů  o cirkulární  ekonomice.  Tyto  internetové  semináře  jsou  sice  určeny                      zejména pro firmy a širokou veřejnost, každopádně je možné zde získat základní                      informace o jejím fungování.                      Webináře Obce jinak                      Webináře  jsou  určeny  především  pro  zástupce  obcí  a  měst.  Nejedná  se  přímo                      o vzdělávání  v oblasti  cirkulární  ekonomiky,  nabídnuty  jsou  zde  však  informace                      o kontrole odpadů a možných řešení jejich využití. Veškeré záznamy jsou nahrány                      a k dispozici pro zhlédnutí na webových stránkách.                      Kurz Oběhové hospodářství                       Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha nabízí celoživotního vzdělávání                      jako  cyklus  přednášek  a  workshopů  především  pro  výrobní  manažery  a  zájemce                      z výrobní praxe. Cílem kurzu je především osvojení si specifických znalostí možností                      přechodu od lineárního na oběhové hospodářství.                Publikace                O  cirkulární  ekonomice  je  vydávána  také  spousta  publikací,  které  mohou  být  užitečným               zdrojem informací pro obce při zavádění principů CE do praxe. Nejvýznamnější z nich jsou               uvedeny níže:                      Průvodce předcházením vzniku odpadů na komunální úrovni                      Publikace  Ministerstva  životního  prostředí  slouží  jako  příručka  pro  předcházení                      odpadů na komunální úrovni.                                                           27","  Odpad zdrojem – Jak nastartovat cirkulární ekonomiku na komunální úrovni?                      Tato  publikace,  která  se  přímo  zabývá  zaváděním  cirkulární  ekonomiky  do  měst                      a obcí, by neměla být opomenuta.                     Odpadové fórum                       Odpadové fórum je odborný měsíčník pro průmyslovou a komunální ekologii. Obsah                      je  věnován  odpadovému  hospodářství,  především  předcházení  vzniku  odpadu,                      nakládání  s  ním  a jeho  využívání  nebo  odstraňování.  Časopis  vychází  pouze                      v tištěné podobě, na jeho webových stránkách si ho lze předplatit.                      Odpady                      Odpady  je  měsíčník  s  více  než  desetiletou  tradicí,  specializovaný  na  kompletní                      informace  o  odpadech. Seznamuje  čtenáře  se situací  v  odpadovém  hospodářství                      a subjekty, které v něm působí. Přináší informace o nových trendech, zkušenostech,                      technologiích a systémech nejen v ČR, ale i v zahraničí. Vychází v tištěné podobě                      i online.                      Zpravodaj Ministerstva životního prostředí                      V rámci Zpravodaje, který pravidelně každý měsíc vydává MŽP, vyšlo také speciální                      číslo věnované cirkulární ekonomice. Je zde uvedena řada konkrétních příkladů, jak                      omezit plýtvání, prodloužit život věcí nebo jak využívat materiály, které jsou běžně                      považovány  za  odpad.  Tyto  příklady  dobré  praxe  mohou  být  dobrou  inspirací                      i pro samotné obce.                      Pro méně odpadu                       Přímo  pro  samosprávy  vychází  nepravidelně  magazín  Pro  méně  odpadu,  který                      vydává společnost JRK Česká republika, která navrhuje komplexní řešení odpadů                      nejen pro obce.                      Jak vytvořit metodiku zero waste v obci                      Publikace vydaná Hnutím DUHA se zaměřuje na koncepci zero waste. Je určena                      především pro představitele obce, kteří se zde dozvědí, jak lze využít tuto strategii                      v obci při dosahování cílů ke snížení množství odpadu.                      Zero Waste Masterplan                      Publikace  Hnutí  DUHA  je  opět  zaměřena  na  koncept  zero  waste  a  cirkulární                      ekonomiku. Jedná se o metodiku pro úředníky místních samospráv a další zájemce,                      kteří usilují o přeměnu své obce k přechodu na oběhové hospodářství.                 Za  pozornost  stojí  na  úrovni  obcí  určitě  také  ještě  publikace  Cirkulární  města  a  obce               či Cirkulární  Česko.  Další  publikace  a  brožury  k tématu  cirkulární  ekonomiky  lze  nalézt               na webových  stránkách  INCIEN  a Cirkulárního  hubu  Praha,  kde  jsou  k  dispozici  i  další               zajímavé  publikace  informující  o  cirkulární  ekonomice,  příkladech  uplatnění  v  praxi,               inovacích v cirkulární ekonomice apod.                Cirkulární  hub  Praha  je  společný  projekt  tří  organizací,  jehož  předmětem  je  vybudování               kulturně inovačního centra, jehož cílem je seznámení široké i odborné veřejnosti s tématem               cirkulární  ekonomiky.  Na webových  stránkách  projektu  jsou  k dispozici  aktuální  novinky               z oblasti, pozvánky na akce a různé publikace k tématu.                                                              28","Dotace               Na řešení v oblasti odpadů mohou obce žádat o dotace. Jedná se především o finanční               prostředky z následujících programů:                      OP Životní prostředí                      Z Operačního programu (OP) Životní prostředí lze v současném projektovém období                      (2014–2020)  žádat  o dotace  především  na  zpracování  odpadů.  Na  webových                      stránkách je zveřejněna aktuální nabídka dotací.                      Národní program Životní prostředí                      Národní  program  Životní  prostředí  podporuje  projekty  na  ochranu  a  zlepšování                      životního  prostředí  v  České  republice  z  národních  zdrojů.  Je  určen  zejména                      pro města a menší obce. Mezi prioritní oblasti, které jsou podporovány, patří i odpady.                Řešení pro obce                 V ČR  existuje  řada  společností,  které  nabízejí  různá  řešení  pro  obce  i  při  přechodu               na oběhové hospodářství.                Společnost  JRK  Česká republika  nabízí  obcím  komplexní  řešení  pro snižování  množství               směsného  komunálního  odpadu  především  prostřednictvím  míry  třídění  biologicky               rozložitelného  odpadu.  Současně  pro  obce  nabízí  systém  ECONIT,  tedy  elektronickou               evidenci odpadů, která má za cíl třídění odpadů v obci, a tedy i finančních úspor pro obce               i jejich obyvatele. Obdobným systémem je např. MESOH.               Společnost SUEZ nabízí řešení pro města a obce v odpadovém hospodářství. Mezi jejich               služby patří poradenství v odpadovém hospodářství, nakládání s odpady, třídění odpadů,               recyklace a využití odpadu, sanace, svoz a logistika odpadu.               Společnost  ARCH  consulting  v rámci  projektu  Obce  jinak  nabízí  obcím  řešení  v oblasti               odpadového hospodářství včetně analýz a návrhu strategie.               Poradenskou činnost v oblasti zavádění principů cirkulární ekonomiky či řešení odpadového               hospodářství pak řeší např. společnosti ASPHA, ENVIROS, ECO trend a další.                Veškeré  svozové  firmy,  které  fungují  na  území  Jihomoravského  kraje,  jsou  přehledně               vyznačeny v mapě zde.                                                                                      29","Příklady dobré praxe                Tato kapitola představuje několik vybraných příkladů obcí a iniciativ ze zahraničí i z ČR.                Inspirace z evropských měst                I  přesto,  že  chybí  reálné  ukotvení  implementace  cirkulárních  principů  v  obcích,  mnoho               evropských měst se ztotožňuje s konceptem oběhového hospodářství (Prendeville a kol.,               2018) a tvoří svoje strategie už od prvních zmínek o cirkulární ekonomice na úrovni Evropské               unie.  Pro  většinu  měst  nabízí  oběhové  hospodářství  příležitost,  jak  vyřešit  problémy               přetrvávající   ve   městě,   dosáhnout    svých    cílů   a   stát   se   udržitelnějšími               a konkurenceschopnějšími.  Jedním  z faktorů  usnadňujících  přechod  na  oběhové               hospodářství  je  podle  Paiho  a  kol.  (2020)  experimentování.  Každá  strategie  je  něčím               specifická a může přinášet novou inspiraci pro další města. Rozličnost strategií je způsobena               také specifiky dané země i města. Proto bezmyšlenkové kopírování strategií ze zahraničí               není správnou cestou, ale tento přehled strategií může přinést řadu tipů a oblastí nebo aktivit,               kterými se mohou české obce inspirovat. Možné inspirace pro české obce přehledně shrnuje               následující tabulka č. 3., i když se jedná ve většině případů o nesrovnatelně větší obce než               běžné obce v ČR.                 Tabulka č. 3: Příklady inspirací pro české obce ze zahraničních měst                Londýn                       vytvoření strategie pro různé oblasti oběhového hospodářství                       vytvoření  circular  economy  route  map  monitorující  toky  ve  městě  v 5  oblastech  –                       stavebnictví, textil, potraviny, elektronika a plasty; pro každou doporučovanou aktivitu jsou                       definovány její zdroje, ale především také možné výstupy, výsledky a dopady                       více zde                Amsterdam                       hloubkový průzkum obce, toků zdrojů, výběr hodnotových řetězců                       důraz na spolupráci                       zahrnutí principů CE do systému zadávání veřejných zakázek                       přenesení CE do hmatatelných a praktických projektů pro odbornou i širokou veřejnost                       více zde                Paříž                       vypracování  komplexního  strategického  plánu  cirkulární  ekonomiky  města  pro  oblasti                       plánování  a  konstrukce,  opětovné  použití  a  opravy,  podpora  aktérů,  veřejné  zakázky                       a poslední zodpovědná spotřeba                       převádění aktivit do praxe pomocí propracování harmonogramů a map aktérů, kterých se                       daná aktivita týká                       více zde                Maribor                       vytvoření strategie přechodu na oběhové hospodářství                       úzká spolupráce s veřejně prospěšnými společnostmi pro oblast  hospodaření s odpady,                       energií, vodami apod.                       vytvoření zařízení na obnovu materiálů                       odstranění již existujících skládek tzv. těžbou odpadu                       více zde                                                                30","Göteborg                       zacílení  strategie  přechodu  na  oběhové  hospodářství  podle  cílových  skupin,  které  se                       mohou projektů CE účastnit                       vytvoření strategií jako Zabraňte plýtvání v kanceláři, v předškolním zařízení, ve škole,                       během  nákupu,  při  objednávání  konferencí,  hotelů  a  stravování,  v  bytových  domech,                       v restauraci a kavárně apod.                       zavedení projektu Fixotex – centra, ve kterých si lze opravit rozbité věci, zapůjčit si různé                       nářadí domů nebo zde vybrané věci zanechat k recyklaci                Vlámsko                       spolupráce obcí s neziskovými organizacemi provozující centra opětovného použití, kterým                       za poplatek dodávají vybrané produkty                       většina obcí má zaveden door-to-door systém pro komunální, tříděný odpad i bioodpad                       platba za odpad má fixní a variabilní část  – funguje na principu PAYT, tzn. výše platby                       závisí na množství vyprodukovaného odpadu (zohlednění separace odpadu) – na základě                       velikosti pytle na odpad, váhy nádoby, počtu nádob za určité období                       za  bioodpad  je  zaveden  poplatek  zvlášť  –  motivace  ke  třídění  odpadu  a  domácímu                       kompostování                       každá obec provozuje sběrný dvůr                       podpora prevence vzniku odpadů                       podpora domácího a komunálního kompostování poskytnutím kompostérů zdarma nebo                       za mírný poplatek; tzv. chicken projects – domácnostem se zahradou zdarma poskytnuty                       slepice, které občané krmí svým domácím odpadem                Milán                       zavedení  systému  door-to-door  k  separovanému  sběru  bioodpadu  z kuchyní  –  každé                       domácnosti poskytnuta speciální odvětrávaná nádoba spolu s kompostovatelnými sáčky;                       svoz  probíhá  dvakrát  týdně;  náhodná  kontrola  obsahu  nádob  a  sankce  za  nesprávně                       vytříděný odpad                       zvyšování povědomí o problematice prostřednictvím novin, televize, rádia apod.                Vídeň                       vytvoření  tzv.  re-use  shopu  –  městský  obchod  s předměty  z druhé  ruky,  separované                       výrobky vysbírané ze sběrných dvorů                Paláríkovo                       ekonomická stimulace za třídění odpadu                       propagace domácího a komunálního kompostování                       separovaný  sběr  (na  základě  door-to-door  systému)  všech  druhů  odpadů,  pro  které  je                       na trhu odbyt                       na základě spolupráce s dalšími obcemi je v regionu zaveden sběrný dvůr, kde je odpad                       dotřiďován                       zavedení tzv. zelené linky – občané mají možnost zavolat v případě, že se chystají vyhodit                       předmět, který je znovu využitelný                       pořádání burz šatstva, motivačních soutěží                       důraz kladen na informovanost občanů                 Zdroj: Delatter, 2015; Wilson a kol., 2015; Evropská unie, 2019; Beznáková a Moňok, 2015; Havel,                 2014; City of Amsterdam, 2015; Gemeente Amsterdam, 2017; EIT Climate-KIC a C40 Cities, 2018;                                                                                 MAIRIE DE PARIS, 2017a                                                                      31","Inspirace z českých měst a obcí               I  v ČR  však  existuje  řada  obcí,  kterým  se  podařilo  výrazně  snížit  objem  KO  především               díky vyšší míře separace a podpoře projektů, které pomáhají předcházení vzniku odpadů.               Obce z českého prostředí jsou důkazem úspěchu zavedení opatření při naplňování principů               oběhového hospodářství v místních legislativních a kulturních podmínkách.                Mikulov                Mikulov má od roku 2013 zavedený motivační systém s obdobnými principy PAYT. Jedná se               o systém ISNO – inteligentní systém nakládání s odpady (zajišťující firmou ISNO IT s.r.o.),               který byl v roce 2019 převeden na MESOH – motivační a evidenční systémy pro odpadové               hospodářství.  Tento  systém  funguje  na  základě  sejmutí  čárového  kódu  z  každé  nádoby               na odpad, která je odvážena, přesné evidenci odpadů a následných úlevách na místním               poplatku za KO pro účastníky systému (domácnosti). Zapojení do systému je dobrovolné,               v roce 2019 se zapojilo přibližně 4 700 občanů (přes 60 % obyvatel). Výpočet úlevy se odvíjí               od tzv. EKO bodů, které se dělí na body za třídění odpadů, efektivní využívání nádob a pytlů               a  body  za  snižování  produkce  odpadů.  EKO  body  za  třídění  odpadu  jsou  přiděleny               za vytříděné  odpady  (papír,  plast  a  plast  s  nápojovými  kartony).  Hodnota  EKO  bodu  je               stanovena  podle  celkové  úspory  nákladů.  Podmínky  pro  udělení  bodů  jsou  následující:               nádoby musí mít čárový kód a musí být dodržena čistota. Dále je udělena pouze polovina               bodů, pokud krabice nejsou rozlepené, pytel není zcela naplněn nebo PET láhve nejsou               pošlapané. Body se násobí také koeficientem zaplněnosti nádob. Podrobné podmínky jsou               uvedené v obecně závazné vyhlášce města.               Pro  zbylé  dva  druhy  EKO  bodů  je  zásadní  mít  vyplněný  dotazník,  mít  založený  účet,               potvrzenou inventuru stanoviště a mít obslouženou minimálně jednu nádobu za rok. Udělení               těchto bodů závisí především na úrovni třídění a celkovém ročním objemu obsloužených               nádob.  Pro  získání  EKO  bodů  za  efektivní  využívání  nádob  a  pytlů  se  posuzuje  splnění               závazku k třídění bioodpadu z kuchyně, bioodpadu ze zahrady, skla a textilu. EKO body               za snižování  produkce  odpadů  jsou  odvozeny  od  závazku  snižování  produkce  odpadů               uvedeného v odpadovém dotazníku.                Město informuje občany o nových zprávách v oblasti třídění v jejich městě pomocí webových               stránek  nebo  místního  zpravodaje.  Město  pořádá  také  výukové  programy  o  třídění               a využívání vytříděného odpadu na STKO v Mikulově s prohlídkou sběrného dvoru (Město               Mikulov, 2017). Obec má 72 sběrných hnízd a díky využívání individuální sběrné sítě má               velké množství nádob na tříděný odpad. Podporuje domácí kompostéry pomocí informační               kampaně nebo díky MESOH. Pro papír, plast a SKO je v obci zaveden také pytlový sběr.                Kyjov                Město  Kyjov  sice  nemá  zavedený  motivační  systém  PAYT,  ale  i  tak  je  velmi  úspěšné               při třídění  a  snižování  odpadu.  Domácnostem  zde  byla  poskytnuta  nádoba  na  bioodpad               při zavedení jeho plošného sběru a přiděleny tašky na sběr papíru, plastů a skla. Díky tomu               se následně snížila frekvence svozu směsného komunálního odpadu (SKO) na jedenkrát               za 14  dní  z frekvence jedenkrát  týdně.  Město  má  nad  rámec  zákonných  povinností               rozmístěné  nádoby  na  textil  a další  druhy  odpadu.  Občané  si  také  mohou  zdarma  přijít               odebrat  kompost  na  určených  místech.  Na  svých  webových  stránkách  obec  poskytuje               množství informací o významu třídění, ale např. i o přesné lokalizaci nádob na tříděný sběr.               (Město Kyjov, 2019)                                                             32","Znojmo               Město  Znojmo  nemá  zavedený  motivační  systém,  využívá  zejména  informační  nástroje.               Obyvatelé jsou o odpadovém hospodářství informováni prostřednictvím zpravodaje obce,               místního tisku a na webových stránkách obce. V rámci projektu Znojmo – zdravé město byl               vytvořen  portál  Rodina  Okurkova,  který  je  zaměřen  na  vzdělávání  v  oblasti  nakládání               s odpady a celkově ochrany ŽP. Cílem je jak osvěta, tak zvýšení informovanosti o činnostech               Městského úřadu v této oblasti a v oblasti péče a údržby zeleně (Město Znojmo, 2013-2017).               Portál  se  věnuje  informacím  o  správném  třídění  odpadu,  o  možnostech  získání  tašek               na separovaný odpad, kde lze najít sběrné dvory, jak sběrné dvory fungují a který odpad je               zde možné odložit, informace o nádobě na bioodpad, komunální odpad a také informace               o poplatku  za  KO.  Dále  jsou  zde  informace  o  černých  skládkách,  kácení  dřevin,  adopci               stromů a další odpadové zajímavosti (třídění má smysl a co se děje s vytříděným odpadem,               jak omezit produkci plastového odpadu, příspěvek 7 mýtů o třídění apod.). V obci je 141               sběrných hnízd a od roku 2018 je také sbírán biologicky rozložitelný odpad ze zahrad přímo               od domácností (individuální sběrná síť) a pro určité části města také pro papír a plast.                Jihlava                Občané Jihlavy mají možnost zapojit se do Programu odpovědného nakládání s odpady,               díky kterému následně mohou ušetřit na poplatku za komunální odpad. První možností je               snížení frekvence svozu směsného komunálního odpadu za současného přidělení nádoby               na  separovaný  bioodpad.  Druhou  možností  je  zapojení  pomocí  speciální  karty,  která  je               vydána na jméno zaregistrované osoby a která eviduje počet navštívení sběrného dvora               a kompostárny. Pokud osoba splní minimální počet návštěv, má nárok na slevu z poplatku.               Jihlava navíc poskytuje občanům možnost zakoupit si za zvýhodněnou cenu do domácnosti               kompostér. Domům v městské památkové rezervaci, které jsou vzdálené více než 110 metrů               od nejbližšího sběrného hnízda, jsou poskytnuty nádoby na plast, papír a bioodpad. Celý               systém  nakládání  s komunálním  odpadem  je  podpořen  samostatnou  webovou  stránkou,               která poskytuje množství informací o možnostech třídění a snížení objemu odpadu, ale také               o důležitosti a smyslu těchto činností. V Jihlavě navíc lze najít Jihlavské RE-USE centrum,               které umožňuje odložení zachovalých knih, které jsou pak využity například v domovech               pro seniory nebo v městské knihovně. (Město Jihlava, 2019)                Olomouc               Město Olomouc může sloužit jako dobrý příklad a inspirace pro ostatní obce zejména svým               přístupem  k  informování  obyvatel  o  tom,  jak  se  odpad  využívá.  Na  své  webové  stránce               provozuje  interaktivní  mapu,  která  zobrazuje  jednak  přesnou  polohu  všech  možností               pro uložení tříděných složek odpadu v rámci města, ale také poskytuje informace o tom, kde               se vytříděný odpad dále zpracovává a k jakému využití slouží. Pro každý druh odpadu lze               na  mapě  vidět  trasu  přepravy,  konečnou  lokalitu  a  způsob  jeho  využití  či  zneškodnění               (Statutární město Olomouc, 2019).                                                                         33","Praha               Mezi iniciativami realizovanými v hlavním městě lze uvést projekt Praha 7 bez odpadu, který               městská  část  Praha  7  realizovala  v  roce  2015  ve  spolupráci  s  městskou  svozovou               společností Pražské služby, a.s. a s Institutem Cirkulární Ekonomiky. V rámci projektu bylo               do  vnitrobloku  sídlišť  instalováno  několik  komunitních  kompostérů,  kontejnery  na  tříděný               sběr  pak  byly  umístěny  přímo  do  domovních  prostor  (Vaškevič,  2018).  Komunitní               kompostéry se využívají i v dalších městských  částech, například v Praze 10 již od roku               2009, kdy bylo komunitní kompostování za podpory Odboru životního prostředí městského               úřadu zahájeno. Ve městě kompostéry stále přibývají (Městská část Praha 10, 2019). Vznikla               zde  také  tzv.  Library  of  Things  (knihovna  věcí),  která  nabízí  lidem  službu  vypůjčení  si               předmětů, které nepotřebují dlouhodobě, namísto jejich kupování (Library of Things, z.s.,               2019).  Hlavní  město  také  provozuje  portál  praho.nevyhazujto.cz,  který  umožňuje               zveřejňování  inzerátů  o použitelných  předmětech,  kterých  se  lidé  zbavují  (Hlavní  město               Praha, 2017).                V Praze je i sídlo již zmiňovaného Institutu Cirkulární Ekonomiky (INCIEN), který ve svých               prostorách pravidelně organizuje přednášky zaměřené na téma odpadů, ale také akce jako               například  výměnné  burzy  (tzv.  SWAP)  či  akce  na  podporu  opravování  výrobků.  To  je               například například akce Opravme Česko ve spolupráci s portálem opraven, který sdružuje               opraváře  a  je  zaměřen  na  zprostředkování  oprav  výrobků  za  účelem  prodloužení  jejich               životnosti (INCIEN, 2018). V prostorách INCIENu byla za podpory Pražských služeb, a.s.               otevřena také tzv. Cirkulární dílna, která celoročně umožňuje opravovat v těchto prostorech               své výrobky a dále je používat namísto jejich vyhození (Kampus Hybernská, 2019).                Brno                V Brně v posledních letech vzniklo hned několik iniciativ, které podporují prevenci vzniku               odpadů  díky  jeho  opětovnému  využívání.  Městská  svozová  společnost  ve  spolupráci               s městem spustila projekt ReUse – Druhý život, v jehož rámci na šesti sběrných dvorech               ve městě vznikly zastřešené budky, kam lidé mohou odnášet ještě využitelné věci, kterých               se zbavují (například různé předměty ze zařízení domácností, knihy, oblečení, hračky atp.)               (SAKO Brno, as, 2018a). Dalším projektem je ReNab, který funguje na stejném principu, ale               zaměřuje  se  výlučně  na  starý,  ale  stále  využitelný  nábytek.  Tomu  je  následně  nalezeno               využití například v sociálně slabších rodinách (SAKO Brno, a.s., 2018b).                                                                                      34","Zdroje                BEZNÁKOVÁ L., MOŇOK, B., 2015. Obec Palárikovo úspešne smeruje k nulovému odpadu. [online]               Priatelia Zeme – SPZ, 29.9.2015 [cit. 23.11.2019]. Dostupné z:               http://www.priateliazeme.sk/spz/node/8698                BIGBELLY [online], 2018. [cit. 2019-06-20]. Dostupné z:               http://bigbelly.com/                BIN-E [online], 2019. [cit. 2019-06-20]. Dostupné z:               http://bine.world/                BUSSIE, B., 2018. How Celebrities like Beyonce Use Social Media to Influence Effective Charitable               Change.                CAVALEIRO DE FERREIRA, A., FUSO-NERINI, F., 2019. A Framework for Implementing and               Tracking Circular Economy in Cities: The Case of Porto. Sustainability, 11(6), 1813.                CITY OF AMSTERDAM, 2015. Sustainable Amsterdam, Agenda for renewable energy, clear air,               a circular economy and a climate-resilient city [online]. [cit. 15.5.2020]. Dostupné z:               https://www.amsterdam.nl/en/policy/sustainability/                COTTERILL, S., 2009. Mobilizing citizen effort to enhance environmental outcomes: A randomized               controlled trial of a door-to-door recycling campaign. Journal of Environmental Management, 91(2),               403-410.                ČTK, 2018. V Žatci budou mít chytré koše, poznají, kdy jsou plné odpadu. Ekolist.cz [online]. [cit.               2019-06-20]. Dostupné z:               https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-zatci-budou-mit-chytre-kose-poznaji-kdy-jsou-plne-               odpadu                DAY, B. A., 2000. Media campaigns. Environmental education and communication for a sustainable               world: A handbook for practitioners. Washington, DC: Academy for Educational Development (AED),               79-84.                DEFRA, U., 2007. Waste strategy for England 2007. The Stationery Office, 123.                DELATTER, CH., 2015. Waste management policy in Flanders - from 18% to over 70% separate               collection in 20 years. In: WILSON, David Curran, a kol. Global waste management outlook. [online]               United Nations Environment Programme. ISBN 978-92-807-3479-9. Dostupné z:               https://wedocs.unep.org/bitstream/handle/20.500.11822/9672/-               Global_Waste_Management_Outlook-               2015Global_Waste_Management_Outlook.pdf.pdf?sequence=3\&amp%3BisAllowed=                DRABE, V., HERSTATT, C. 2016. Why and how companies implement circular economy concepts –               The case of cradle to cradle innovations. In: R\&D Management Conference from Science to               Society–Innovation and Value Creation, p. 3-6. [online]. [cit. 5.5.2020]. Dostupné z:               https://www.researchgate.net/publication/304928423_Why_and_how_companies_implement_Circul               ar_Economy_concepts_-_the_case_of_Cradle_to_Cradle_innovations                DUBANSKÁ, V., TOMÁŠKOVÁ, V. 2003. Platby za komunální odpad podle zákona č. 185/2001 Sb.,               o odpadech a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: ŠAUER, Petr,               2003. Jak (ne)platit za domovní odpad: Příspěvky závěrečného semináře projektu PAYT. Praha,               109 – 117 s. ISBN 80-245-0638-6.                EIT CLIMATE-KIC A C40 CITIES, 2018. Municipality-led circular economy case studies [online]. [cit.               16.5.2020]. Dostupné z:               https://www.climate-kic.org/in-detail/municipality-circular-economy-case-studies/                                                             35","ELKO EP, 2016. Smart City: Technologie blízké budoucnosti. In: ELKO EP [online]. [cit. 2019-06-               10]. Dostupné z:               https://www.elkoep.cz/media/files/download/item/files-303/l1_sec_Smart_City_CZ_2019_view.pdf                ENVAC.CZ, 2020. The Envac system, behind the scenes [online]. [cit. 2019-06-20]. Dostupné z:               https://www.envacgroup.com/the-envac-system-behind-the-scenes/                EUROPEAN PARLIAMENT, 2019. Circular economy: definition, importance and benefits. [online]               [cit. 24.9.2019]. Dostupné z:               https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/priorities/circular-               economy/20151201STO05603/circular-economy-definition-importance-and-benefits                EVISON, T., READ, A. D., 2001. Local Authority recycling and waste—awareness               publicity/promotion. Resources, Conservation and Recycling, 32(3-4), 275-291.                EVROPSKÁ KOMISE, 2015. Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství [online]. [cit.               5.5.2020]. Dostupné z:               http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:52015DC0614\&from=CS                EVROPSKÁ UNIE, 2019. The 48er-Tandler Re-use Shop – a Waste Prevention and Re-use               Initiative of the City of Vienna. European Circular Economy Stakeholder Platform [online] 70               European Union, 2019 [cit. 23.10.2019]. Dostupné z:               https://circulareconomy.europa.eu/platform/en/good-practices/48er-tandler-re-use-shop-waste-               prevention-and-re-use-initiative-city-vienna                GEISSDOERFER, M. a kol., 2017. The Circular Economy–A new sustainability paradigm?. Journal               of Cleaner Production, 143, 757-768.                GEMEENTE AMSTERDAM, 2017. Roadmap Circular Land Tendering, An introduction to circular               building projects [online]. [cit. 16.5.2020]. Dostupné z:               https://www.amsterdam.nl/wonen-leefomgeving/duurzaam-amsterdam/publicaties-               duurzaam/roadmap-circular/                HAUSMAN, D. M., WELCH, B., 2010. Debate: To nudge or not to nudge. Journal of Political               Philosophy, 18(1), 123-136.                HAVEL, M., 2019. Odpady. Zero Waste. Palárikovo. [online] Arnika. [cit. 3.11.2019]. Dostupné z:               https://arnika.org/palarikovo                HLAVNÍ MĚSTO PRAHA, 2017. Portál životního prostředí hlavního města Prahy. Praha už               nevyhazuje, nevyhazujte s námi. [online]. [cit. 3.11.2019]. Dostupné z:               http://portalzp.praha.eu/jnp/cz/odpady/pro_obcany/kam_odlozit_ruzne_druhy_odpadu/index.html                INCIEN, 2018. Cirkulární HUB: Opravme Česko. [online] Praha: Institut cirkulární ekonomiky, z.ú.               [cit. 10.11.2019]. Dostupné z:               https://incien.org/event/cirkularni-hub-opravme-cesko/                JANÍČKOVÁ, B., 2012. Odpady a odpadové hospodářství [online]. [cit. 10.5.2020]. Dostupné z:               https://www.szes-chrudim.cz/file.php?nid=14571\&oid=5223104                KADEŘÁBKOVÁ, M., 2019. Zmonitorujeme dopravu, budovy i splašky: Co čeká chytrá města v roce               2019. Flowee [online]. [cit. 2019-06-10]. Dostupné z:               https://www.flowee.cz/floweecity/smart-cities/5978-zmonitorujeme-dopravu-budovy-i-splasky-co-               ceka-chytra-mesta-v-roce-2019                KALIAMPAKOS, D., BENARDOS, A., 2013. Underground Solutions for Urban Waste Management:               Status and Perspectives [online]. [cit. 2019-06-11]. Dostupné z:               https://www.researchgate.net/publication/318503365_Underground_Solutions_for_Urban_Waste_M               anagement_Status_and_Perspectives                                                             36","KAMPUS HYBERNSKÁ, 2019. Cirkulární dílna HYB4. [online]. [cit. 10.11.2019]. Dostupné z:               http://www.kampushybernska.cz/cirkularka/                LEONARD, T. C., 2008. Richard H. Thaler, Cass R. Sunstein, Nudge: Improving decisions about               health, wealth, and happiness.                LIBRARY OF THINGS, 2019. Knihovna věcí - Library of things. Co děláme [online]. [cit. 3.11.2019].               Dostupné z:               https://www.libraryofthings.cz/co-delame/                LOUDOVÁ, B., 2016. Chytré popelnice pomáhají třídit odpad. Ostravská firma vsadila na technologii               z bezkontaktních karet. Hospodářské Noviny [online]. [cit. 2019-06-11]. Dostupné z:               https://archiv.ihned.cz/c1-65459210-chytre-popelnice-pomahaji-tridit-odpad-ostravska-firma-vsadila-               na-technologii-z-bezkontaktnich-karet                MAIRIE DE PARIS, 2017. Paris Circular Economy Plan 2017–2020 [online]. [cit. 17.5.2020].               Dostupné z:               https://api-site-cdn.paris.fr/images/97397                MARIGROUP [online], 2019. [cit. 2019-06-10]. Dostupné z:               https://marigroup.com/marine/                MARŠÁK, J., 2019. Oběhové hospodářství v EU a ČR [online]. [cit. 17.5.2020]. Dostupné z:               http://obhjmk.cz/prezentace/                MCCARTHY, J., 2018. Subway Commuters in Istanbul Can Now Recycle Bottles for Tickets. Global               Citizen [online]. [cit. 2019-06-11]. Dostupné z: https://www.globalcitizen.org/en/content/subway-               istanbul-               recycling/?fbclid=IwAR1wGfVxJU_ZKP7woh4ofLpdjRKjqGlOMLeqbnxpyyIVE4Sk8AxEpZAzVI8                MCDONALD, S., BALL, R., 1998. Public participation in plastics recycling schemes. Resources,               Conservation and Recycling, 22(3-4), 123-141.                MĚSTO JIHLAVA, 2019. Odpady v Jihlavě. [online]. [cit. 3.11.2019]. Dostupné z:               https://www.jihlava.cz/odpady/?p1=103264                SAMOSEBOU.CZ [online]. [cit. 2020-07-17]. Dostupné z:               https://www.samosebou.cz/                MĚSTO KYJOV, 2019. Odpadové hospodářství v Kyjově. [online]. [cit. 5.11.2019]. Dostupné z:               http://www.mestokyjov.cz/odpadove-hospodarstvi-v-kyjove/d-19084                MĚSTO MIKULOV, 2017. Jak správně třídit odpady. [online]. [cit. 20.5.2020]. Dostupné z:               https://zpravodajmikulov.cz/aktuality/skoly-aktuality/5038-jak-spravne-tridit-odpady                MĚSTO ZNOJMO, 2013 – 2017. Rodina Okurkova [online]. [cit. 20.5.2020]. Dostupné z:               http://www.znojmo-zdravemesto.cz/rodina-               okurkova.html?fbclid=IwAR1s2ZLE_Ai3C8_iIxoPvhAgFRK00m3EtXt5Tmc7UP3FjhilPrGjG9yMPzE                MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (MŽP), 2018. Česká republika připravuje strategický               rámec oběhového hospodářství [online]. [cit. 10.5.2020]. Dostupné z:               https://www.mzp.cz/cz/news_180518_Visegrad                MINISTERSVO VNITRA, 2018. Přívětivý úřad 2018: příklady dobré praxe obcí s rozšířenou               působností [online]. [cit. 2019-06-08]. Dostupné z:               https://www.mvcr.cz/soubor/publikace-prikladu-dobre-praxe-privetivy-urad-obci-iii-typu-2018.aspx                MURRAY, A a kol., 2017. The circular economy: an interdisciplinary exploration of the concept and               application in a global context. Journal of Business Ethics, 140(3), 369-380.                                                             37","MOJE ODPADKY, 2020. [online]. [cit. 2019-05-11]. Dostupné z:               https://www.mojeodpadky.cz/mesoh/                NEVÍDALOVÁ, R., 2018. Společenská odpovědnost firmy ISNO IT, s.r.o. Bakalářská práce.                NIAMHPEARCE, 2017. Bring on the circular economy [online]. [cit. 5.5.2020]. Dostupné z:               https://www.niamhpearce.com/blog/bring-on-the-circular-economy2203348                NIELSEN, A. S. E. a kol., 2017. Nudging and pro-environmental behaviour. Nordisk Ministerråd.                NILSSON, P., 2011. Waste collection: equipment and vehicles. Solid Waste Technology \&               Management, 1, 251-276.                PAIHO, Satu, a kol., 2020. Towards circular cities—Conceptualizing core aspects. Sustainable               Cities and Society, 102143.                PEARCE, D.W.,TURNER R.K, 1991. Economics of natural resources and the environment. JHU               press.                PETIT-BOIX, A., LEIPOLD. S., 2018. Circular economy in cities: Reviewing how environmental               research aligns with local practices. Journal of Cleaner Production, 195, 1270-1281.                POP-UP CITY, 2018. Wasted: Amsterdammers can earn perks for recycling. Smart magazine               [online]. [cit. 2019-06-10]. Dostupné z:               https://www.smart-magazine.com/wasted-currency-recycling/                PRENDEVILLE, S., a kol. 2018. Circular cities: Mapping six cities in transition. Environmental               Innovation and Societal Transitions, 26, 171-194.                PRESTIN, A., PEARCE, K. E., 2010. We care a lot: Formative research for a social marketing               campaign to promote school-based recycling. Resources, Conservation and Recycling, 54(11),               1017-1026.                PRIETO-SANDOVAL, V. a kol. 2018. Towards a consensus on the circular economy. Journal of               Cleaner Production, 179, 605-615.                READ, A. D., 1999. “A weekly doorstep recycling collection, I had no idea we could!”: Overcoming               the local barriers to participation. Resources, Conservation and Recycling, 26(3-4), 217-249.                RILEY, T., 2016. Free coffee and half price bike repairs: Amsterdam rewards its recyclers. The               Guardian [online]. [cit. 2019-06-11]. Dostupné z:               https://www.theguardian.com/sustainable-business/2016/dec/13/amsterdam-dutch-recycling-               plastics-local-currency-cities-foundation-wasted?fbclid=IwAR0oyH6k17-tNLc-               LEiaMgaUsKvRjHL_V2MyfLaLJSTCJZL-TjPM6Mjj4uY                ROZSYPALOVÁ, M., 2017. Chytrý odpadkový koš lisuje odpad a sám si zavolá popeláře.               Litoměřický deník.cz [online]. [cit. 2019-06-20]. Dostupné z:               https://litomericky.denik.cz/zpravy_region/chytry-odpadkovy-kos-lisuje-odpad-a-sam-si-zavola-               popelare-20170416.html                SAKO, 2018a. Pro občany. Třídění. Jak správně třídit. Drobné věci do domácnosti. [online]. [cit.               3.11.2019]. Dostupné z:               https://www.sako.cz/pro-brnaky/cz/700/drobne-veci-do-domacnosti/                SAKO, 2018b. Pro občany. Třídění. Jak správně třídit. Starý nábytek. [online]. [cit. 3.11.2019].               Dostupné z:               https://www.sako.cz/pro-brnaky/cz/700/drobne-veci-do-domacnosti/                                                                38","SCIENCEALERT, 2014. Sydney installs machines that offer bus tickets in exchange for recycling,               ScienceAlert [online]. [cit. 2019-06-11]. Dostupné z:               https://www.sciencealert.com/sydney-installs-machines-that-offer-bus-tickets-in-exchange-for-               recycling?fbclid=IwAR2yL2veK4dgcDwvN0rQhIhL2nkKyh7x3VCJQoWBqQgfBMD0lOlIEvxFmTY                SLAVÍK, J. a kol., 2009. Poplatkové systémy v obcích – rizika a příležitosti pro odpadové               hospodářství. Praha: IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., 200 s. ISBN 978-80-86684-59-8.                SLAVÍK, J., 2018. Účinnost plateb za komunální odpad – změna paradigmatu. Habilitační práce.                SMARTCITY, 2018. Intelligent Waste Management – Significance And Trending Stories.               SmartCity.Press [online]. [cit. 2019-06-11]. Dostupné z:               https://www.smartcity.press/waste-management-in-smart-cities/                STATUTÁRNÍ MĚSTO OLOMOUC, 2019. Odpadové hospodářství města Olomouc. Olomouc třídí               odpad. [online]. [cit. 7.11.2019]. Dostupné z:               http://www.olomouctridi.cz/odpad/plasty/aktuality                STRUK, M., 2017. Distance and incentives matter: The separation of recyclable municipal waste.               Resources, Conservation and Recycling, 122, 155-162.                STRUK, M., 2019. Nástroje pro zvyšování efektivnosti systému nakládání s odpady a oběhového               hospodářství v obcích – ekonomické aspekty [online]. [cit. 10.5.2020]. Dostupné z:               http://obhjmk.cz/prezentace/                SUJATA, M., a kol., 2019. The role of social media on recycling behaviour. Sustainable Production               and Consumption, 20, 365-374.                ŠAUER, P. a kol., 2003. Jak (ne)platit za domovní odpad: Příspěvky závěrečného semináře projektu               PAYT. Praha, ISBN 80-245-0638-6.                TIMLETT, R. E., WILLIAMS, I. D., 2008. Public participation and recycling performance in England:               A comparison of tools for behaviour change. Resources, Conservation and Recycling, 52(4), 622-               634.                TRETIRUKA.CZ, 2013.  Vakuový systém sběru komunálního odpadu existuje ve více městech               Evropy. [online]. [cit. 2019-06-10]. Dostupné z:               https://www.tretiruka.cz/news/vakuovy-system-sberu-komunalniho-odpadu-existuje-ve-vice-               mestech-evropy/?fbclid=IwAR02wYlw912B5-               noYFNw2dMph51xSOLJSYRIUlPkqNQnn44mw2g6ocOsjUk                ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY, 2019. Návrh zákona o odpadech [online]. [cit. 5.5.2020].               Dostupné z:               https://apps.odok.cz/veklep-               detail?p_p_id=material_WAR_odokkpl\&p_p_lifecycle=0\&p_p_state=normal\&p_p_mode=view\&p_p_               col_id=column-1\&p_p_col_count=3\&_material_WAR_odokkpl_pid=KORNBB3C7RKS\&tab=detail                VALENTA, M., 2019. Mobilní aplikace pro systém ECONIT chytré odpady. Diplomová práce.                VAŠKEVIČ Š, 2018. Praha bez odpadu? Míříme k ní mílovými kroky, cesta je ale ještě dlouhá.               [online]. [cit. 7.11.2019]. Dostupné z:               https://zajimej.se/praha-bez-odpadu-mirime-k-ni-milovymi-kroky-cesta-je-ale-jeste-dlouha/                VRÁNOVÁ, M., 2019. V Olomouci fungují \"chytré koše\" na odpadky. Co umí?. Olomoucký deník.cz               [online]. [cit. 2019-06-21]. Dostupné z:               https://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/v-olomouci-funguji-chytre-kose-na-odpadky-co-umi-               20190621.html                                                               39","VRBOVÁ, M., 2016. Ekonomika odpadového hospodářství v obcích ČR – aktualizace údajů za rok               2015, V: Sborník konference odpady a obce 2016, 17. ročník konference ODPADY a OBCE               Hospodaření s komunálními odpady: EKO-KOM, 107-115 s. [online]. [cit. 17.11.2019]. Dostupné z:               http://www.ekokom.cz/uploads/attachments/OD/Sbornik_Odpady_a_obce_2016.pdf                WILLIAMS, J., 2019. Circular cities. Urban Studies, 56(13), 2746-2762.                WILSON, D. C., a kol., 2015. Milan - The first metropolis in Europe with intensive source separation               of food waste. In: WILSON, David Curran, a kol. Global waste management outlook. [online] United               Nations Environment Programme. ISBN 978-92-807-3479-9. Dostupné z:               https://wedocs.unep.org/bitstream/handle/20.500.11822/9672/-               Global_Waste_Management_Outlook-               2015Global_Waste_Management_Outlook.pdf.pdf?sequence=3\&amp%3BisAllowed=                ZERO WASTE SCOTLAND, 2015. Recycle and Reward Pilot Projects: Overview Report [online].               [cit. 2019-06-11] Dostupné také z:               https://www.zerowastescotland.org.uk/sites/default/files/Recycle%20and%20reward%20pilots%20O               verview%20Report.pdf?fbclid=IwAR2cFFxBZ9kltmt_DjurQ0zAdthCqOJpPbn_XmII3u9uqLmpP9baC               bVghBA                                                                                                                       40","","Nástroje pro přechod na oběhové hospodářství               Informační, motivační a dobrovolné nástroje pro obce a občany               Dominika Tóthová a kol.                Vydala Masarykova univerzita, Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno               ve spolupráci s Jihomoravským krajem a podporou TA ČR               1. elektronické vydání               Brno 2020               ISBN 978-80-210-9730-8",""];