var textForPages = ["podniku                             Ekonomicko-správní fakulta                                                                                                                                           Masarykova univerzita                                                                                                        analýze                                                                                                        strategické                                 Využití                                                                                                          při                    stakeholderského přístupu                                                                                                     přístupu                    při strategické analýze                                                                                                                                                  podniku                                                                                                    stakeholderského                        Ondřej Částek                                                                                                                Využití                                                                                                          Částek                                                                                                        Ondřej                                        Brno 2010","MASARYKOVA UNIVERZITA              EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA                        Využití stakeholderského                pĜístupu pĜi strategické               analýze podniku                  OndĜej ýástek                               Brno 2010","VČdecká redakce MU           prof. RNDr. Jana Musilová, CSc.          Mgr. Iva Zlatušková          prof. RNDr. Zuzana Došlá, DSc.          Mgr. Michaela Hanousková          prof. PhDr. Mgr. Tomáš Knoz, Ph.D.          doc. JUDr. Josef Kotásek, Ph.D.          Mgr. et Mgr. OldĜich Krpec, Ph.D.          prof. PhDr. Petr Macek, CSc.          Mgr. Josef Menšík, Ph.D.          Mgr. Petra Polþáková          doc. RNDr. Lubomír Popelínský, Ph.D.          prof. MUDr. Anna VaškĤ, CSc.          prof. PhDr. Marie Vítková, CSc.          Mgr. Martin ZvonaĜ, Ph.D.          PhDr. Alena Mizerová                          Recenzovali: doc. Ing. František Bartes, CSc.                                doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc.             © 2010 OndĜej ýástek          © 2010 Masarykova univerzita           ISBN 978-80-210-5411-0  EURåRYDQi YD]ED          ,6%1                    RQOLQH   SGI)","OBSAH               ÚVOD ................................................................................................................... 7              1   CÍL PUBLIKACE A POSTUP JEHO DO6$ä(1Ë                1.1   CÍL ..................................................................................................................... 9                1.2   P26783 '26$ä(1Ë \&Ë/( (ý/(1ċ1Ë 38%/,.$\&() ................................................. 9                1.3   S+5187Ë .......................................................................................................... 10              2   STAKEHOLDERSKÁ TEORIE .............................................................. 11                2.1   V=1,. $ 9é92- ............................................................................................... 11                2.2   A57,.8/$\&( 67$.(+2/'(56.e 7(25,( ........................................................ 17                2.3   S7$.(+2/'(56.é 32+/(' ............................................................................ 19                 2.3.1  Kdo je to stakeholder .................................................................................. 19                 2.3.2  Atributy stakeholderĤ .................................................................................. 26                 2.3.3  Klasifikace stakeholderĤ ............................................................................. 30                 2.3.4  Segmentace stakeholderĤ ............................................................................ 33                2.4   O32'67$71ċ1Ë 67$.(+2/'(56.e+2 3ěÍSTUPU ............................................ 34                 2.4.1  Stakeholderský a shareholderský pĜístup .................................................... 35                 2.4.2  Podoby stakeholderského pĜístupu ............................................................. 35                 2.4.3  Kritika stakeholderského pĜístupu .............................................................. 36                 2.4.4  Výzkumy v oblasti stakeholderské teorie ve svČtČ ....................................... 39                   2.4.4.1  Vztah stakeholderského managemeQWX D YêNRQQRVWL ILUP\\ ± %HUPDQ                   a kol., 1999 ......................................................................................................... 40                   2.4.4.2  Vztah CSP a CFP – PrestRQ D 2¶%DQQRQ                   2.4.4.3  Meta analýza – Allouche, Laroche, 2005 ............................................ 44                 2.4.5  Výzkumy v oblasti stakeholderské teorie v ýR ............................................ 50                   2.4.5.1  DĤvody odlišnosti stakeholderského pĜístupu v ýR a zahraniþí ......... 50                   2.4.5.2  ýHVNR UDNRXVNê Yê]NXP $.7,21                   2.4.5.3  ěízení vztahĤ se stakeholdery na prĤmyslových trzích v kontextu                   souþasných marketingových koncepcí ............................................................... 52                   2.4.5.4  .RPXQLNDFH VH VWDNHKROGHU\\ MDNR IDNWRU NRQNXUHQFHVFKRSQRVWL                   podniku   ............................................................................................................. 55                   2.4.5.5  9êYRMRYp WHQGHQFH SRGQLNĤ ................................................................ 59                   2.4.5.6  Vztahy malých a stĜedních podnikĤ VH VWDNHKROGHU\\ Y -LKRPRUDYVNpP                   NUDML                2.5   S7$.(+2/'(56.é 3ěÍSTUP, CSR A CSP ....................................................... 63                2.6   S7$.(+2/'(56.é 3ěË6783 $ 675$7(*,\&.e ěË=(1Ë ....................................... 67                2.7   S7$.(+2/'(56.È $1$/é=$ ......................................................................... 72                 2.7.1  Zobrazovací postupy ................................................................................... 73                 2.7.2  Vztahy a hodnoty ......................................................................................... 80                2.8   S+5187Ë .......................................................................................................... 82              3   +/('È1Ë )$.725ģ Dģ/(ä,7267, 67$.EHOLDERSKÝCH              6.83,1                 3.1.1  Charakteristika zkoumaného vzorku ........................................................... 85","3.1.2  Charakteristika promČnných - dĤOHåLWRVW VWDNHKROGHUVNêFK VNXSLQ             3.1.3  Charakteristika dalších promČnných .......................................................... 87            3.2   Z.280È1Ë 3$5\&,È/1Ë\&+ 9=7$+ģ ................................................................. 96             3.2.1  3RXåLWp VWDWLVWLN\\             3.2.2  DĤOHåLWRVW YODVWQtNĤ ................................................................................... 102             3.2.3  DĤOHåLWRVW ]DPČstnancĤ ............................................................................ 106             3.2.4  DĤOHåLWRVW ]iND]QtNĤ ................................................................................. 110             3.2.5  DĤOHåLWRVW GRGDYDWHOĤ ............................................................................... 114             3.2.6  DĤOHåLWRVW YČĜitelĤ ..................................................................................... 117             3.2.7  DĤOHåLWRVW VWiWX             3.2.8  DĤOHåLWRVW NRPXQLW Y RNROt SRGQLNX            3.3   Dģ/(ä,7267 67$.(+2/'(56.é\&+ 6.83,1 $ ),1$1ý1Ë 9é.211267 32'1,.ģ                  ...................................................................................................................... 130             3.3.1  Vlastníci .................................................................................................... 130             3.3.2  ZamČstnanci .............................................................................................. 131             3.3.3  =iND]QtFL             3.3.4  Dodavatelé ................................................................................................ 133             3.3.5  VČĜitelé ...................................................................................................... 133             3.3.6  6WiW             3.3.7  Komunity v okolí podniku ......................................................................... 134             3.3.8  Diskuze výsledkĤ ....................................................................................... 135            3.4   S28+51 1$/(=(1é\&+ %,9$5,$ý1Ë\&+ 9=7$+ģ ........................................... 137            3.5   VË\&(52=0ċ51È $1$/é=$ ........................................................................... 145             3.5.1  6WDWLVWLFNp UR]SR]QiYiQt REUD]Ĥ ............................................................... 145             3.5.2  Redukce poþtu tĜtG UHNyGRYiQtP GĤOHåLWRVWL VWDNHKROGHUĤ ....................... 146             3.5.3  DĤOHåLWRVW YODVWQtNĤ ................................................................................... 148             3.5.4  DĤOHåLWRVW ]DPČstnancĤ ............................................................................ 151             3.5.5  DĤOHåLWRVW ]iND]QtNĤ ................................................................................. 153             3.5.6  DĤOHåLWRVW GRGDYDWHOĤ ............................................................................... 155             3.5.7  DĤOHåLWRVW YČĜitelĤ ..................................................................................... 158             3.5.8  DĤOHåLWRVW VWiWX             3.5.9  DĤOHåLWRVW NRPXQLW Y RNROt SRGQLNX             3.5.10  Souhrn nalezených vztahĤ ..................................................................... 166            3.6   S+5187Ë ........................................................................................................ 168          4   1È95+ 3267838 67$.(+2/'(56.e $1ALÝZY ..................... 170            4.1   CË/ $1$/é=< ................................................................................................ 170            4.2   ,'(17,),.$\&( 67$.(+2/'(5ģ ..................................................................... 170            4.3   A1$/é=$ +2'127 $ 6(*0(17$\&( 67$.(+2/'(5ģ ................................... 171             4.3.1  Podnik ....................................................................................................... 173             4.3.2  Vlastníci .................................................................................................... 173             4.3.3  ZamČstnanci .............................................................................................. 175             4.3.4  =iND]QtFL             4.3.5  Dodavatelé ................................................................................................ 179             4.3.6  VČĜitelé ...................................................................................................... 181             4.3.7  6WiW","4.3.8  Komunity ................................................................................................... 184                4.4   A1$/é=$ $75,%87ģ ..................................................................................... 186                4.5   A1$/é=$ 9é92-( +2'127 $ $75,%87ģ ...................................................... 188                4.6   M$3$ 67$.(+2/'(5ģ .................................................................................. 188                4.7   Pě,-(7Ë 2'329Ë'$-Ë\&Ë\&+ 23$7ě(1Ë, $1$/é=$ -(-Ë\&+ '23$'ģ, .25(.\&(                A ,03/(0(17$\&( 23$7ě(1Ë .................................................................................... 192                4.8   S+5187Ë ........................................................................................................ 192              SUMMARY              6(=1$0 /,7(5$785<                  (5525  %22.0$5. 127 '(),1('              6(=1$0 =.RATEK ..................................................................................... 211              6(=1$0 7$BULEK ..................................................................................... 212              6(=1$0 *5$)ģ ........................................................................................... 214              PěÍLOHY                Dģ/(ä,7267 9/$671Ë.ģ .......................................................................................... 218                Dģ/(ä,7267 =$0ċ671$1\&ģ .................................................................................... 222                Dģ/(ä,7267 =È.$=1Ë.ģ ......................................................................................... 225                Dģ/(ä,7267 '2'$9$7(/ģ ...................................................................................... 229                Dģ/(ä,7267 9ċě,7(/ģ ............................................................................................. 232                Dģ/(ä,7267 67È78 .................................................................................................. 235                Dģ/(ä,7267 .2081,7 ............................................................................................. 239","Všechna práva vyhrazena. Žádná část této elektronické knihy nesmí             být reprodukována nebo šířena v papírové, elektronické či jiné podobě             bez předchozího písemného souhlasu vykonavatele majetkových práv             k dílu, kterého je možno kontaktovat na adrese – Nakladatelství             Masarykovy univerzity, Žerotínovo náměstí 9, 601 77 Brno.","ÚVOD              Stakeholderský pĜístup si získává stále vČtší popularitu, a to zvláštČ v posledních              patnácti  letech.  PĜHVWRåH  ]DþDO  Y]QLNDW  Xå  Y      OHWHFK       VWROHWt   QHMYČtší              a konstantnČ rostoucí pozornosti se mu dostává od poloviny 90. let 20. století.              V roce 1999 bylo vČnováno celé þíslo Academy of Management Journal (v roce              2008  impakt  faktor  6,079),  doklDGHP  MH  WDNp  Y URFH        WpPČĜ  900  þlánkĤ              REVDKXMtFtFK YêUD] VWDNHKROGHU  HYLdovaných v periodicích sledovaných citaþní              VOXåERX :HE RI 6FLHQFH  =D GĤvod vzniku tohoto pĜístupu mĤåHPH R]QDþit širší              spoleþensko-ekonomické zmČny ovlivĖXMtFt SRGQLNDWHOVNp SURVWĜedí, akceleraci              ]iMPX R WXWR SUREOHPDWLNX VQDG PĤåHPH SĜiþíst na vrub urychlení tČchto zmČn.              9 NDåGpP  SĜípadČ  se  ale  tento  pĜtVWXS  XND]XMH  XåLWHþným  v mnoha  smČrech              D LQWHQ]LYQt  ]iMHP  MHPX  YČnovaný  pĜLQiãt  QRYp  PRåQRVWL  MHKR  Y\\XåLWt   %\\OR              napĜíklad  testováno  a potvrzeno  mnoho  hypotéz  pĜHGSRNOiGDMtFtFK  ]iYLVORVW              výkonnosti  podniku  na  aplikaci  stakeholderského  pĜístupu,  probíhá  rozsáhlá              diskuze  o etickém  rozmČUX  SRGQLNiQt  D E\\O\\  QDYUåHQ\\  D SRWYU]HQ\\  ]SĤsoby              identifikace stakeholderĤ.               9  WpWR  SUiFL  ]IRUPXOXMHPH  D SRXåLMHme  stakeholderský  model  podniku  pro              DSOLNDFL  YH  VWUDWHJLFNp  DQDOê]H   MHMtå  postup  navrhneme.  Strategická  analýza              GLVSRQXMH PQRKD PHWRGDPL UĤzných zamČĜení a rĤzné šíĜky zábČUX  1DYUKRYDQê              postup strategické analýzy budeme konsWUXRYDW MDNR FR PRåQi QHMNRPSOH[QČMãt              FRå O]H SRYDåRYDW ]D SĜednost a opodstatnČQt H[LVWHQFH D Y\\XåLWt WpWR PHWRG\\              6WDNHKROGHUVNê PRGHO MDNR YêFKR]t NRQVWUXNW MH YKRGQê ] QiVOHGXMtFtFK GĤvodĤ.              Stakeholderský  pĜtVWXS  QDKOtåt  QD  SRGQLN  MDNR  QD  PtVWR  VWĜHWX  ]iMPĤ  všech              stakeholderĤ.  Pokud  se  pĜikloníme  k široké  definici  stakeholdera,  tedy              stakeholdeĜL MVRX WL  NGR ÄPRKRX RYOLYQLW GRVDåHQt FtOĤ RUJDQL]DFH QHER NGR MVRX                                                 1              ovlivnČni  dosahováním  cílĤ  organizace“ ,  pak  si  nelze  pĜHGVWDYLW  REMHNW              relevantní pro strategické rozhodování, který by nebyl zahrnut. SamozĜHMPČ pĜi              SUDNWLFNpP Y\\XåLWt QHQt SURYHGLWHOQp ] WRKRWR SRMHWt Y\\FKi]HW  QLFPpQČ mĤåHPH              na  nČP  ]DORåLW  SRVWXS  LGHQWLILNDFH  UHOHYDQWQtFK  VWDNHKROGHUĤ   FRå  MH  MHGHQ              z dílþích cílĤ a postupových krokĤ Ĝešení práce). Postihnutí všech podstatných              aspektĤ existence podniku má pak na podnik pĜtPp GRSDG\\  0LQLPDOL]XMH WRWLå              UL]LNR RKURåHQt E\\Wt SRGQLNX ] GĤvodu neznalosti.              Analýza vztahĤ SRGQLNX VH VWDNHKROGHU\\ MH SĜínosná i sama o sobČ, bez výhod              uvedených v pĜedchozím bodČ  1HMHGQi VH MHQ R ]MLãĢování, zda uvedené vztahy              H[LVWXMt  QHER  PRKRX  Y]QLNQRXW   DOH  WDNp  R DQDOê]X  WČchto  vztahĤ  samotných.              9 QLFK  VH  MHGQi  R VPČQX  KRGQRW   3RGQLN  SRVN\\WXMH  KRGQRWX  VWDNHKROGHURYL              NWHUê  RSOiWNRX  SRVN\\WXMH  KRGQRWX  Y MLQp  IRUPČ  podniku.  PĜLWRP  NDåGê              VXEMHNWLYQČ oceĖXMH SĜLMtPDQRX KRGQRWX MDNR Y\\ããt  QHå Y\\GiYDQRX  MLQDN E\\ NH               1                )5((0$1  5  (   5((', D. L., 1983, s. 91.                                                                              7","smČnČ tČchto  hodnot  nedocházelo  (mikroeNRQRPLFNRX  WHUPLQRORJLt  VH  MHGQi          o pomČĜRYiQt XåLWNX D REČti). Pokud tedy bude znát SRGQLN QHMHQ VYp RFHQČní          obČtované  (resp.  pĜLMDWp   KRGQRW\\   DOH  L RFHQČní  své  protistrany,  mĤåH  WRKR          Y\\XåtW DĢ Xå YH SURVSČch svĤM QHER RERX VWUDQ  QDEt]t se zde analogie s cenovou          diskriminací  3.  stupnČ   NWHUi  MH  ]DORåHQD  QD  UR]SR]QiYiQt  LQGLYLGXiOQtFK          poptávkových kĜivek, tzn. napĜíklad pĜHSUDYFH QDEt]t ]iNODGQt FHQX D MLQRX FHQX          pro studenty, dĤFKRGFH QHER R YtNHQGHFK   1\\Qt MVme se dotkli transakcí, které          se  od  vztahĤ  RGOLãXMt  WtP   åH  PRKRX  EêW  MHdnorázové.  VztaK\\  MVRX  QDRSDN          ]DORåHQ\\  QD  RSDNRYDQRVWL   FRå  SĜispívá  k tČmto  pozitivním  efektĤm:  a)  vČtší          dĤvČĜH YH Y]WD]tFK  D WtP QLåãtP WUDQVDNþním nákladĤm, b) vČtší míĜe kooperace          ve  vztazích  (teorie  her  dokládá  na  SUDNWLFNp  L WHRUHWLFNp  ~URYQL   åH  SĜi          opakovaných interakctFK MH QHMYêKRGQČMãt VWUDWHJLt NRRSHURYDt). A dále musíme                                  2          zmínit  tvrzení  S.  Turnbulla    åH  þím  více  vztahĤ  podnik  má,  tím  vČtším          PQRåVWYtP  LQIRUPDþních  kanálĤ  GLVSRQXMH  D WHG\\  WtP  YtFH  ]SČtných  vazeb          REGUåt           3XEOLNDFH MH XUþena pro podnikový management, vlastníky podnikĤ i další osoby          ]DSRMHQp GR SURFHVX VWUDWHJLFNpKR Ĝízení, zvláštČ pak ve fázi strategické analýzy.          3UREOHPDWLND MH ]GH VLFH LQWLPRYiQD QD SRGPtQN\\ SRGQLNRYp VIpU\\  O]H ML YãDN          s vČdomím  urþLWêFK  RPH]HQt  D RGOLãQRVWt  SRXåtW  Y  RUJDQL]DFtFK  UĤzného  typu.          .URPČ  DSOLNDFH  Y SUD[L  MH  GiOH  PRåQp  SXEOLNDFL  Y\\XåtW  SUR  YêXNX L GDOãt          výzkumné  úþely.  Po  pĜeþtení  by  þtenáĜ mČO  EêW  VH]QiPHQ  QHMHQ  VH          stakeholderskou  teorií,  MHMtP  Y]QLNHP   RSRGVWDWQČním  a  dĤsledky,  ale          L V PRåQRVWPL MHMtKR XSODWQČní ve strategickém Ĝízení vþetnČ výsledkĤ ]MLãĢování          faktorĤ dĤOHåLWRVWL JHQHULFNêFK VWDNHKROGHUVNêFh skupin, kde zvláštní pozornost          MH YČnována z vČcného hlediska finanþní výkonnosti a z metodického hlediska          vícerozmČrným statistickým metodám.                               2            7851%8//  6           8","1  \&Ë/ 38%/,.$\&( $ 326783 -(+2 '26$ä(1Ë               1.1  CÍL              Hlavním cílem této práce bude ÄQDYUKQRXW PHWRGLNX Y\\XåLWt VWDNHKROGHUVNp              DQDOê]\\ MDNR QiVWURMH VWUDWHJLFNp DQDOê]\\³  . GRVDåHQt WRKRWR FtOH EXGH WĜeba              splnit  nČkolika  dílþích  cílĤ,  aĢ  Xå  Y WHRUHWLFNp  QHER  DSOLNDþní  rovinČ   . ~NROX              pĜistoupíme  s vČGRPtP   åH  VWDNHKROGHUVNi  analýza  má  své  místo  ve              VWUDWHJLFNpP  PDQDJHPHQWX  MLå  RG       OHW  D åH  UĤzné  metodiky  provádČní              VWUDWHJLFNp DQDOê]\\ MLå H[LVWXMt  6WiYDMtFt QDOH]HQp SRVWXS\\ (viz teoretická þást              práce)  však  trpí  buć pĜtOLãQRX  REHFQRVWt   MHå  QHQt  pro  konkrétní  provedení              stakeholderské analýzy dostateþnČ návodná, nabízí ĜHãHQt MHQ XUþitých problémĤ,              QHER  MVRX  ]DPČĜeny  mimo  oblast  strategického  Ĝízení,  napĜ   QHMþastČML  QD              SURMHNWRYp Ĝt]HQt  1DãH ~VLOt WHG\\ ]DPČĜíme na formulaci metodiky dostateþnČ              podrobné  a komplexní  pro  provedení  stakeholderské  analýzy  pro  potĜeby              strategické analýzy. Z toho dĤvodu bude tĜeba splnit tyto dílþí cíle:                 1.  DQDOê]D VWiYDMtFtFK SĜístupĤ NH VWDNHKROGHUVNp DQDOê]H MDNR FHONX                 2.  analýza dostupných Ĝešení základních problémĤ stakeholderské analýzy –                   identifikace stakeholderĤ a faktorĤ MHMLFK GĤOHåLWRVWL                 3.  QDYUåHQt SRVWXSX VWDNHKROGHUVNp DQDOê]\\              3RGOH QDYUåHQêFK FtOĤ pĜichází v úvahu smíšený typ výzkumu, tedy kvalitativní                                                             4                         3                                                                           5              i kvantitativní . Charakter práce bude pĜHYiåQČ exploratorní  QHEROL PDSXMtFt .              1.2  P26783 '26$ä(1Ë \&Ë/( (ý/(1ċ1Ë 38%/,.$\&()              3UR  GRVDåHQt  GtOþích  cílĤ  a tím  i cíle  hlavního  budeme  postupovat              Y QiVOHGXMtFtFK  NURFtFK   1HMSUYH  VH  EXGHPH  YČQRYDW  Y]QLNX  D YêYRML              stakeholderské  teorie  pro  zasazení  problematiky  do  širšího  rámce.  Dále  se              pokusíme  vymezit,  kdo  to  vlastnČ  VWDNHKROGHU  MH   MDNp  YODVWQRVWL  VWDNHKROGHUĤ              QiV  ]DMtPDMt   D MDN  PĤåHPH  VWDNHKROGHU\\  NODVLILNRYDt.  V samostatné  kapitole              VKUQHPH WDNp SUR QDãH WpPD QHMGĤOHåLWČMãt Yê]NXP\\  1iVOHGRYDW EXGH þiVW  Y Qtå              na  empirických  datech  432  podnikĤ  budeme  hledat  faktory  dĤOHåLWRVWL              stakeholderĤ  FRå E\\ PČl být významný pĜíspČvek pro stakeholderskou analýzu,              ve  které  identifikace  stakeholderĤ  a právČ  DQDOê]D  MHMLFK  GĤOHåLWRVWL  MVRX  GYD              stČåHMQt  SUREOpP\\   6SOQtPH  WDN  SUYQt  GYD  GtOþí  cíle  a dosáhneme  základu,  na              kterém mĤåHPH  YH þtvrté kapitole – stakeholderský pĜístup a strategické Ĝízení)              formulovat  postup  strategické  analýzy  v podobČ   MLå  MVPH  VL  SĜedsevzali  ve                3  +(1'/  -         VWU     D Q              4  \&2//,6  -   +866(<  5         VWU              5                3$9/,\&$  .  D NRO         VWU                                                                              9","tĜetím  dílþím  cíli.  Tímto  naplníme  koneþnČ  i cíl  hlavní.  Práci  zakonþíme          shrnutím výzkumných závČrĤ a pĜípadných pĜínosĤ práce.          1.3  SHRNUTÍ          Takto  navržený  metodický  postup  by  mČl  splnit  tyto  dĤležité  úkoly:  vymezit          oblast,  ve  které  se  budeme  pohybovat,  pomoci  získat  relevantní  data,  zaruþit          jejich  správné  zpracování  a také  vyhodnocení.  Silnou  stránkou  by  mČla  být          zvláštČ  rozsáhlá  empirická  data  a zpĤsob  jejich  zpracování.  Data  pochází          z Empirického šetĜení konkurenceschopnosti podnikĤ provedeného v roce 2007          (viz v pĜíslušné kapitole), jehož se zúþastnilo 432 podnikĤ, za které bylo získáno          683  promČnných  z dotazníku  a dalších  123  promČnných  z veĜejnČ  dostupných          zdrojĤ.                                                        10","2  STAKEHOLDERSKÁ TEORIE               2.1  V=1,. $ 9é92-                                     6              Aþkoli Frederick Sturdivant  SURKOiVLO  åH ÄSĜesný pĤvod stakeholderské teorie              QHQt  PRåQp  ]MLVWLW³   MH  GRVWXSQi  OLWHUDWXUD  GRNOiGDMtFt  H[LVWHQFL  SULQFLSĤ              stakeholderského  smýšlení  pĜed  vlastním  artikulováním  tohoto  pĜístupu              v podobČ   Y MDNp  MHM  ]QiPH  GQHV   6WDNHKROGHUVNi  WHRULH  UR]YtMt  WDN]YDQê              stakeholderský pohled na podnik QHER MLQRX RUJDQL]DFL  =D WtPWR ~þelem mimo              MLQp  EXGXMH  PRGHO  ]REUD]XMtFt  MHGQRWOLYp  VWDNHKROGHU\\  D MHMLFK  Y]WDK\\   =QDþná              þást  pĜínosu  této  teorie  pro  management  potom  spoþtYi  Y WYU]HQt   åH  ]iMHP              NDåGpKR  ]H  VWDNHKROGHUĤ  má  urþLWRX  KRGQRWX   DOH  ]iMPX  åiGQpKR  ] QLFK  E\\                                                    7              nemČOR  EêW  XPRåQČno  dominovat  ostatním .  Takový  výrok  samozĜHMPČ              Y\\åDGXMH  ãLUãtKR  Y\\VYČtlení,  tomu  se  budeme  ale  vČnovat  pozdČML   1\\Qt  MHM              SRXåLMPH SUR KOHGiQt NRĜenĤ této teorie.              =D REGREt MHMtKR Y]QLNX MVRX þDVWR SRYDåRYiQD     OpWD 20. století. Do roku 1963              VH  WRWLå  GDWXMH  SUYQt  GRORåHQp  SRXåLWt  VORYD  ÄVWDNHKROGHU³  ve  významu,  ve              NWHUpP MHM EXGHPH SRXåtYDW Y WpWR SUiFL. Slovo stakeholder odkazovalo v interní              poznámce Stanfordského výzkuPQpKR LQVWLWXWX QD ÄWDNRYp VNXSLQ\\  EH] MHMLFKå                                               8              podpory by organizace pĜestala existovat“ .              1LFPpQČ zásady vlastní stakeholderskému smêãOHQt  YL] YêãH  O]H Y\\VOHGRYDW MLå              dĜíve.  MĤåHPH  WDN  ]PtQLW  QDSĜíklad  Mary  Parker  Follett,  která  ve  svém  díle                        9              z roku 1918  Y\\MiGĜila pĜesvČdþHQt  åH VtWČ skupin by mČly od vládních institucí              pĜevzít zodpovČdnost za zkoumání a implementaci Ĝešení sociálních problémĤ.                                              10              9 QiVOHGXMtFt  SXEOLNDFL  ] URNX         ]IRUPRYDOD  MiGUR  VYpKR  SĜístupu              N PDQDJHPHQWX  REKDMRERX  ÄVDPRVSUiYQpKR  SULQFLSX  XPRåĖXMtFtKR  UĤst              MHGQRWOLYFĤ  a skupin,  do  kterých  patĜí,  pĜímou  interakcí  mezi  nimi  za  úþelem                                     11              GRVDåHQt VSROHþných cílĤ,...“ .              Proþ  MVRX  P\\ãOHQN\\  0DU\\  3DUNHU  )ROOHWWRYp  WDN  ]DMtPDYp\"  3RGtYiPH OL  VH  QD              VRXYLVORVWL Wp GRE\\  EXGH WR QHMVStã MDVQp  9 URFH      Y\\GDO )UHGHULFN :LQVORZ              Taylor monografii Principy a metody vČdeckého managementu. DČlník byl pro              nČM GRVORYD NROHþNHP YH VWURML  NWHUêP E\\O SRGQLN  -HKR PHWRGRX LPSOHPHQWDFH              E\\OR ÄY\\QXWLW VWDQGDUGL]DFL³ QHER ÄY\\QXWLW SĜLMHWt³  9 SRGREQpP GXFKX VH QHVOR               6                6785',9$17  )         V              7                \&/$5.621  0  %  (         '21$/'621  7   35(6721  /  (              8  )5((0$1  5  (   5((', D. L., 1983, s. 89.              9                )2//(77  0  3              10  )2//(77  0  3              11  +251(  -  )  Mary Parker Follett: Visionary Genius Finds Her Own Time.              [on-line].                                                                             1  1","doporuþení dalšího významného autora na SROL PDQDåHUVNp OLWHratury té doby,          Henriho  Fayola.  Ten  identifikoval  ve  své  práci  z roku  1917,  Administration          industrielle et générale,  pČW  IXQNFt  PDQDåHUD   7Čmito  byly:  plánování,          organizování, Ĝízení, koordinování a kontrola.          SamozĜHMPČ  MH  QXWQp  YQtPDW  NRPSOH[QČML  SRGPtQN\\   NWHUp  SDQRYDO\\   9êYRM          podnikĤ smČĜoval  ke  stále  vČtším  korporacím,  práce  typického  dČlníka  si          Y\\VORXåLOD  SĜídomek  dehumanizovaná.  Pro  porozumČní  tČPWR  WHQGHQFtP  MH                                            12          potĜeba zamČĜLW VH QD MHMLFK ]iNODG  D WR QD :             x  rĤVW REMHPX NDSLWiOX SRWĜebného k podnikání,             x  rĤst vybavenosti práce kapitálem,             x  zmČny ve struktuĜe trhu,             x  zmČny typického charakteru práce.           Celý soubor zmČn byl v podstatČ nastartován oddČlením spotĜeby od výroby. Ve          spoleþnosti,  kterou  mĤåHPH  QD]êYDW  SUHLQGXVWULiOQí,  bylo  charakteristickým          atributem  samospotĜebitelství.  VČtší  þiVW  SURGXNFH  MHGQRWOLYFH  E\\OD  MtP          i spotĜebována,  þHKRå  GĤsledkem  byl  témČĜ  QHH[LVWXMtFt  WUK   7\\SLFNi  E\\OD  QD          zruþnost  nároþná  malovýroba  za  pomoci  MHGQRGXFKêFK  QiVWURMĤ  MHMLFKå  E\\O          ĜHPHVOQtN  PDMLWHOHP   3RVWXSHP  þasu  však  docházelo  ke  stále  vČtšímu          oddČlování  spotĜHE\\  RG  YêURE\\   -H  ]ĜHMPp   åH  Y SR]DGt  VWiOD  ]Y\\ãXMtFt  VH          NRRSHUDFH PH]L MHGQRWOLYFL  XPRåĖXMtFt Y\\ããt D Y\\ããt GČlbu práce. SmČna, která          dĜtYH  VWiOD  QD  RNUDML  ]iMPX   VH  VWDOD  GĤOHåLWRX  VORåNRX  HNRQRPLFNp  þinnosti.          (IHNWHP  WČchto  zmČQ  E\\OD  PLPR  MLQp  L SURKOXEXMtFt  se  specializace.  Ta,  spolu          s procesními  inovacemi  dala  vzniknout  manufakturám,  ve  kterých  došlo          k prudkému nárĤstu produktivity.           7HKGHMãt WUK Y\\ND]RYDO QČkteré znaky dokonalé konkurence, zvláštČ co se týþe          SRVWDYHQt MHGQRWOLYêFK YêUREFĤ  3UiFH VDPRWQi MLå SĜestávala být komplexní, ale          VWiOH E\\OD SRåDGRYiQD Y\\VRNi ]UXþQRVW  .DSLWiORYi QiURþnost rostla a vlastnictví          YêUREQtFK  ]GURMĤ pĜecházelo  do  rukou  vlastníkĤ  manufaktur,  kteĜí  zaþali  hrát          QRYRX UROL MHMtå QiSOQt E\\OD DGPLQLVWUDFH D Ĝízení.          7HQWR YêYRM GiOH DNFHOHURYDOD WHFKQLFNi UHYROXFH YþetnČ zkonstruování parního          VWURMH         MHKR RSHUDFLRQDOL]DFH SUR SUĤP\\VORYp Y\\XåLWt        D ~SUDYD SUR          PQRKR GDOãtFK SRXåLWt         6ORåLWp D GUDKp VWURMH ]QiVRELO\\ VLFH SURGXNWLYLWX          ale také kapitálovou nároþnost. Docházelo tak ke koncentraci kapitálu (ale také          napĜtNODG NRQFHQWUDFL JHRJUDILFNp NH ]GURMĤm surovin), která si vynutila další          v ĜadČ zmČQ  IRUP\\  YODVWQLFWYt   -HGQRWOLYFL  MLå  QHE\\OL  VFKRSQL  ]DEH]SHþit          optimální vybavenost práce kapitálem a museli se zaþtW VSRMRYDW GR REFKRGQtFK          spoleþností.  Struktura  trhu  se  zmČnila  z monopolistické  konkurence  na           12            \&$0(521  5           12","oligopolní trh. Se ]GRNRQDORYiQtP VWURMĤ se práce stávala stále ménČ nároþnou              na zruþnost, pĜHVWR VL YãDN MHãWČ MLVWRX PtUX WYRĜivosti ponechávala a tím snad              byla alespoĖ WURFKX PRWLYXMtFt  7R VH DOH PČlo zmČnit.               'R YêYRMH SRGQLNĤ zasáhly na pĜelomu 19. a 20. století dvČ dĤOHåLWp XGiORVWL              První z nich byl ShermanĤv antitrustový zákon z roku 1890, který mČl zabránit              FHQRYêP GRKRGiP PH]L QHMYČWãtPL SRGQLN\\ QD WHKGHMãtFK oligopolních trzích.              -HKR  GĤsledek  byl  ale  ponČNXG  NRQWUDSURGXNWLYQt   .G\\å  VH  SRGQLN\\  QHPRKO\\              domlouvat mezi sebou, zaþaly se sluþRYDW GR MHãWČ vČtších celkĤ. Typicky pak              mČOR  NDåGp  RGYČtví  ve  svém  þHOH  GYD  Då  WĜi  podniky,  které  svou  velikostí              násobnČ pĜekraþRYDO\\  VYp  QHMEOLåãt  NRQNXUHQW\\   2SČt  se  zvýraznila  potĜeba              spoleþného  vlastnictví,  které  bylo  realizované  formou  akciových  spoleþností              (vlastnictví se definitivnČ oddČlilo od Ĝízení). DĤOHåLWp MH  åH RG SRþátku tohoto              QiPL  SRSLVRYDQpKR  YêYRMH  URVWOD  SRWĜeba  kvalifikovaného  Ĝízení,  pĜiþHPå              PQRåVWYt GUREQêFK DNFLRQiĜĤ ML QHE\\OR VFKRSQR SRGQLNĤm poskytnout. V této              situaci  pak  došlo  ke  druhé  dĤOHåLWp  XGiORVWL   NWHURX  E\\O  MLå  ]PtQČný  TaylorĤv              vČdecký  management.  Taylor  bezezbytku  vytČåLO  SULQFLS\\  GČlby  práce              D VSHFLDOL]DFH   QDYUåHQp  QDSĜtNODG  Xå  $GDPHP  6PLWKHP  Y %RKDWVWYt  QiURGĤ              (1776).  Doslova  tak  atomizoval  práci  GR  FR  PRåQi  QHMMHGQRGXããtFK  RSHUDFt              které mČli dČOQtFL Y\\NRQiYDW EH] QHMPHQãt LQYHQFH  -DNiNROL UR]KRGRYDFt SUiFH              aĢ Xå SOiQRYDFt QHER NRRUGLQDþní, byla ponechána specialistĤm.               DĤVOHGN\\              1D SRþiWNX     VWROHWt WDN E\\OD VLWXDFH QiVOHGXMtFt                 1.  Podniky byly vČWãt QHå NG\\NROL SĜHGWtP  FRå Y\\åDGRYDOR Y\\VRFH                   profesionální management.                2.  Vlastnictví bylo þím dál rozdrobenČMãt D RGGČlenČMãt RG Ĝízení, s malou                   potĜebou podílet se na skuteþném Ĝt]HQt L PDORX VLORX MHGQRWOLYêFK                                                        13                   akcionáĜĤ si toto Ĝt]HQt Y\\PRFL  %HUOH D 0HDQV  v roce 1932 upozornili                   na informaþní asymetrii mezi podnikovým managementem a vlastníky                   a vyvolali diskuzi o moderní správČ korporací).                3.  2ERMt GDOR Y]QLNQRXW W]Y  ÄPDQDåHUVNp UHYROXFL³                4.  Vše se odehrávalo ve spoleþnosti pĜevisu poptávky nad nabídkou, kde                   nebylo problémem prodat, ale vyrobit.                5.  Trhy byly spíše oligopolní.                6.  3UiFH VH VWDOD ÄRGOLGãWČQRX³ D GHPRWLYXMtFt  Y\\VRNi IOXNWXDFH  DEVHQWpUVWYt                   i nemocnost byly standardem.              -H  ORJLFNp   åH  Y WČchto  pomČrech  bylo Ĝízení  korporací  zamČĜeno  primárnČ na              produkþní stránku podnikohospodáĜského dČní. A aþNROL WYUGtPH  åH SRVWDYHQt              vlastníkĤ bylo velmi slabé, pĜHVWR  VH  PDQDåHĜL  VQDåLOL  PD[LPDOL]RYDW  KRGQRWX               13                %(5/(  $   0($16  *         FLWRYiQR ] +8ý.$  0  D NRO , 2007.                                                                             1  3","plynoucí  z þinnosti  podniku  právČ  pro  nČ,  a to  vzhledem  k fungování          PHFKDQLVPX ÄH[LW³          Vztah napĜíklad k zamČstnancĤm mĤåHPH LOXVWURYDW VWiYNDPL  NH NWHUêP E\\OR                                 14          Ĝeþeno terminologií Carrolla  (viz dále), pĜistupováno obrannČ Då UHDNWLYQČ. Ve          Fordových  závodech  dČlal  Henry  Ford  právČ  D MHQ  WROLN   DE\\  VQtåLO  IOXNWXDFL          která brzdila produktivitu. V podnicích, kde byly zavedeny Taylorovy principy          práce, docházelo k þDVWêP VWiYNiP  ] QLFKå WD YH :DWHUWRZQ $UVHQDO GRVSČOD Då          pĜed vyšetĜRYDFt NRPLVL DPHULFNpKR .RQJUHVX           PĜesto  nemČO\\  SRGQLN\\  SUREOpP  V SUDFRYQt  VLORX   SURWRåH  ]YOiãWČ ve vČtších          mČstech, kde velké podniky byly, byl pĜevis nabídky práce nad poptávkou po          SUiFL   3URWR  SRKOHG  0DU\\  3DUNHU  )ROOHWWRYp  V MHMtPL  SĜHGVWDYDPL  Y\\MHGQiYiQt          a participace  zamČstnancĤ  ponČkud  vyþQtYDO   3URWR  MH  WDNp  WDWR  DXWRUND  VSROX          V QiVOHGXMtFtPL XYHGHQêPL DXtory citována v uvedených souvislostech v pracích                    15 16 17          na toto téma     .          'DOãtPL ] FLWRYDQêFK MVRX MLå ]PtQČQt %HUOH D 0HDQV         NWHĜí se zabývali          PLPR  MLQp  L WtP   ]GD  Pi  EêW  V NRUSRUDFHPL  MHGQiQR  MDNR  V Yê]QDPQêPL                                                       18          spoleþHQVNêPL  LQVWLWXFHPL   7DNp  \&KHVWHU  %DUQDUG   v roce  1938  dále          DUJXPHQWRYDO   åH  VP\\VOHP  H[LVWHQFH  SRGQLNX  MH  VORXåLW  VSROHþnosti  a úkolem          PDQDåHUD  MH  YWLVNQRXW  tento  pocit  morálního  úþelu  zamČstnancĤP   :HQGHO          :LONLH  YH       OHWHFK  ÄSRPiKDO  Y]GČlávat  podnikatele  v novém  smyslu                                          20                                 19          spoleþenské  zodpovČdnosti“ .  Carroll   dále  zmiĖXMH  GtOD   NWHUi  þasovČ          následovala a vČcnČ QDYD]RYDOD  -  0  \&ODUN  Social Control of Business (1939),          7  .UHSV  Measurement of the Social Performance of Business (1940).                                                     21          9êYRM  Y WpWR  GREČ  NRPHQWXMH  WDNp  0RUUHOO  +HDOG    3RXND]XMH  QD  WR   åH          spoleþenská  zodpovČdnost  podnikĤ  byla  od  poþátku  vzniku  podnikĤ  omezena               22          soudy , které v ní vidČly poškození práv vlastníkĤ (pozdČML DUJXPHQW RGSĤrcĤ          spoleþenské  zodpovČdnosti  podnikĤ),  a posléze  i zavedením  daní  z pĜtMPX          (1909) – dary nebyly odþLWDWHOQRX SRORåNRX D GDĖ WDN W\\WR GDU\\ Y MLVWpP VP\\VOX           14  \&$552//  $  %          15            )5((0$1  5  (   5((', D. L., 1983, s. 89.          16            3267  -  (   35(6721  /  (   6$\&+6  6       D  V          17  \&$552//  $  %         V          18            %$51$5'  \&+       .          19            \&+(,7  (  )         \&KHLW FLWXMH KLVWRULND :LOOLDPD /HXFKWHQEXUJD  FLWRYiQR          ] \&$552//  $  %         V          20            \&$552//  $  %        V          21  +($/'  0          22   7]Y   LQVWLWXWHP  ÄWUXVWHHVKLS³   FRå  MH  Y SRGVWDWČ  VSUiYD  PDMHWNX   WHG\\          opatrovnictví nebo správcovství.          14","QDKUD]RYDOD  2ERMt VH VDPR]ĜHMPČ netýkalo dárcĤ z Ĝad vlastníkĤ  MDNR QDSĜíklad              Carnegieho,  Rockefellera  QHER  3XOOPDQD   .H  ]PČnám  podle  Healda  pĜispČla              první svČWRYi YiOND  MHå SĜinesla vysoké sazby danČ  D WR MLå QDRSDN LPSXOVHP              k dárcovství bylo. PomČrnČ vysoké þástky pak pĜetrvaly i do 20. let, kdy se díky              tomu  rozvinula  debata  o obecných  principech  spoleþenské  zodpovČdnosti              a podnikatelské  etice.  Do  té  doby  VH  GDWXMH  Y]QLN  GYRX  Qi]RURYêFK  YČtví  na              spoleþenskou  odpovČdnost  podnikĤ   ] QLFKå  SUYQt  WYUGLOD   åH  ÄQHMYČtším              pĜínosem  spoleþHQVNpPX  EODKRE\\WX  MH  HIHNWLYQt  SRGQLN  VH  VSRNRMHQêPL                         23              zamČstnanci“  D GUXKi  NWHUi VH VQDåLOD VWDnovit formální etické zásady.              9H     OHWHFK GR WRKRWR YêYRMH ]DViKOD YHONi KRVSRGiĜská krize, kvĤli které bylo              spoleþnostem novým zákonem o dani z pĜtMPX        XPRåQČQR GDURYDW Då              procent  pĜtMPĤ.  ZároveĖ  1HMY\\ããt  VRXG  XYROQLO  VWULNWQt  YêNODG  LQVWLWXWX                        24              správcovství .  Ovšem  v dobČ   NG\\  E\\OD  QHMY\\ããt  SRWĜeba  tČchto  darĤ,  byly              L QHMQLåãt PRåQRVWL GiUFĤ. PĜHV YãHFKQR ~VLOt Y]URVWO REMHP GDUĤ GHVHWL QHMYČtších              dárcĤ  PH]L  OHW\\        Då        SRX]H  R         0RUHOO  +HDOG  NRQVWDWXMH   åH                                                                             25              ÄåiGQi  VNXSLQD  QHXþLQLOD  YiåQê  SRNXV  SĜevzít  sociální  zabezpeþení“              D SRVN\\WXMH QiVOHGXMtFt VWDWLVWLNX  SĜes rĤst dárcovství pĜekroþila v období 1938 -              1960  suma  darĤ 1 % z pĜtMPĤ  pouze  v letech  1952,  1953,  1958  –  1960              V QHMY\\ããtP ERGHP Y URFH                kdy byly platné vysoké sazby danČ              z pĜtMPĤ kvĤOL .RUHMVNp YiOFH  26                                    27              = OHW QiVOHGXMtFtFK %RZHQ  FLWXMH Yê]NXP þasopisu Fortune, který se ptal v roce              1946 podnikatelĤ D PDQDåHUĤ na otázky spoleþenské zodpovČdnosti. Podle M.                    28              Healda  editoĜi þasopisu Fortune popsali v roce 1951 podnikatelské prostĜedí na              pĜHORPX  VWROHWt  WDNWR   Ä$PHULFNê  NDSLWDOOLVPXV  VH  ]GiO  EêW  WtP   þím Marx                                                             29              pĜHGSRYtGDO   åH  EXGH   D þím tvrdili všichni muckrakeĜi    åH  MH  ±  QHOLGVNê              potomek chamtivosti a nezodpovČGQRVWL       =GiOR VH  åH byl poskytnut zdrcující              dĤND]  WHRULH   åH  VRXNURPp  YODVWQLFWYt  QHXNOiGi  åiGQRX  MLQRX  SRYLQQRVW   QHå              povinnost vršit zisky.“              -H  WDNp  YKRGQp  GRGDW   åH  Y REGREt  SR  SUYQt  VYČtové  válce  se  zaþalo  téma              spoleþenské  zodpovČGQRVWL  VWiYDW  PDUNHWLQJRYêP  QiVWURMHP   -HGQi  VH  R pUX              masové  výroby,  která  potĜebovala  širší  a širší  trhy.  To  bylo  dĤYRGHP  ]iMPX              o reklamu  a public  relations.  ZároveĖ  nebyly  podniky  pod  organizovaným               23  \&2\&+5$1  7  \&         V              24                \&2\&+5$1  7  \&         V              25                \&2\&+5$1  7  \&         V              26  +($/'  0              27                %2:(1  +  5         V              28  +($/'  0        V              29   Muckraker  –  oznaþení  pro  investigativního  novináĜe  nebo  publicistu              vČQXMtFtKR VH þasto sociálním otázkám.                                                                             1  5","tlakem publicistĤ ]DEêYDMtFtFK VH VRFLiOQtPL RWi]NDPL  MLå ]PtQČní muckrakeĜi),          D SURWR GDOL SRMPX VSROHþenská zodpovČdnost obsah upravený pro své potĜeby.                                             30          (GZDUG  )LOHQH  QDSĜíklad  argumentoval    åH  QHMYČWãt  VOXåERX  SRGQLNX          spoleþQRVWL  MH  FR  QHMYtFH  Y\\UiEČW   Äosvobození mas... osudový cíl masové          produkce“).          \&R MH SUR QiV MHãWČ dĤOHåLWČMãt  +HDOG WYUGt  åH SĜHV ÄQiKOp REMHYHQt³ YČdeckého          managementu (mezi lety 1900 – 1910 bylo publikováno na toto téma 240 dČl),          byl  také  pĜed  první  svČtovou  válkou  pĜHGVWDYHQ  NRQFHSW  PDQDJHPHQWX  MDNR          zprostĜHGNRYDWHOVNpKR QiVWURMH PH]L ]DPČstnanci, vlastníky a zákazníky.          1DSĜíklad  v roce  1913  prohlásil  management  spoleþQRVWL  %HOO   Ä\&tWtPH  QDãH          povinnosti vĤþi široké veĜHMQRVWL VWHMQČ MDNR YĤþi našim akcionáĜĤm  nebo našim                         31          YODVWQtP ]iMPĤm“ . V roce 1928 pak Rockefeller mladãt SURKOiVLO  åH H[LVWXMt                                                                     32          þtyĜi  strany  v prĤmyslu:  vlastníci,  management,  zamČstnanci  a komunita   (ve          smyslu spoleþnosti) a byl ochotný podílet se s nimi alespoĖ nČMDNRX IRUPRX QD                                     33          vedení  podniku.  PodobnČ  -   *DU\\   QDKOtåHO  QD  SRGQLN  MDNR  QD  LQVWLWXFL   Y Qtå          NDåGi  ]H  ]~þastnČQêFK  ÄVWUDQ³  Pi  VYĤM  SRGtO   Y  NRPHQWiĜL  ] URNX        MH          SRXåLWR VORYR ÄVWDNH³  D ]iMHm. Management pak podle nČM Pi ]YOiãWQt SR]LFL          SURWRåH  PX  QiOHåt  Y\\YDåRYiQt  SRåDGDYNĤ tČchto  stran.  Dále  bČhem  Velké          hospodáĜVNp NUL]H *HQHUDO (OHFWULF LGHQWLILNRYDO þtyĜL KODYQt ]iMPRYp VNXSLQ\\                                                            34          ÄDNFLRQiĜe,  zamČstnance,  zákazníky  a širokou  veĜHMQRVW³ .  V roce  1947          MPHQRYDO  JHQHUiOQt  ĜHGLWHO  -RKQVRQ     -RKQVRQ  þtyĜL  ÄVWULNWQČ  obchodní“          ]iMPRYp  VNXSLQ\\  VYp  VSROHþQRVWL   D WR  Ä]iND]QtN\\   ]DPČVWQDQFH   PDQDåHU\\                    35          a akcionáĜe“ .          \&R VH GDOãtKR YêYRMH Wêþe, Carroll 36,37  oznaþXMH Y\\GiQt NQLK\\ +RZDUGD %RZHQD          Social Responsibilities of the Businessman ] URNX      ]D PH]QtN YH YêYRML D RG          WRKRWR ERGX GDWXMH PRGHrní éru literatury vČQXMtFt VH VSROHþenské zodpovČdnosti          podnikĤ.  V obou  citovaných  publikacích  pak  Carroll  nafznaþXMH   åH  WRWR          ohraniþHQt MH YQtPiQR REHFQČ.          7R VDPp ERKXåHO QHPĤåHPH SURKOiVLW R VDPRWQp VWDNHKROGHUVNp WHRULL  -DN MVPH          MLå  ]PtQLOL   Då  Y URFH        E\\OR  SRSUYp  SRXåLWR  VORYR  VWDNHKROGHU  Y SUR  QiV           30            ),/(1(  (  $         V      ±      FLWRYiQR ] +($/'  0        V          31  +($/'  0         V          32            52\&.()(//(5  -  '         V     ±     FLWRYiQR ] +($/'  0         V          380.          33  *$5<  +  (         FLWRYiQR ] +($/'  0         V          34            \&/$5.621  0  %  (         V          35  \&/$5.621  0  %  (         V          36  \&$552//  $  %   1979, s. 497.          37            \&$552//  $  %         V           16","dĤOHåLWpP  Yê]QDPX   1H]QDPHQi  WR   MDN  MVme  si  ukázali,  naprostou  absenci              smýšlení, které dnes oznaþXMHPH ]D VWDNHKROGHUVNp  3Ĝed tímto datem byly pro              oznaþHQt  VXEMHNWĤ  dnes  titulovaných  stakeKROGHU\\  SRXåtYiQ\\  ]YOiãWČ  termíny              ÄVWUDQ\\³   SDUWLHV   QHER  ÄNRQVWLWXHQti“  (constituents),  ale  také  aktéĜi  (actors)              a hráþi (players).                                                                  38              Z období  pĜHGFKi]HMtFtKR  URNX        MH  FLWRYiQ  QDSĜíklad  Dill           MDNR              pĜedchĤGFH VWDNHKROGHUVNp DQDOê]\\  -HãWČ dĜtYH  Y URFH       SURKOiVLO 5REHUW (              :RRG  WHKG\\ JHQHUiOQt Ĝeditel Searsu: „Všechno, co mohu ĜtFL MH  åH SRNXG MH              o tĜi výše zmínČné strany  (zákazníci,  zamČstnanci,  spoleþnost)  VSUiYQČ                                                                39              SRVWDUiQR  YODVWQtFL ] WRKR ]tVNDMt Y GORXKpP REGREt SURVSČch“ .              2.2  ARTIKULACE STAKEHOLDERSKÉ TEORIE                                                           40              Po roce 1963 se situace mČQt  9 URFH      ,JRU $QVRII  uznává ve své knize              Corporate Strategy  existenci  stakeholderské  teorie,  a to  pĜHVWR   åH              z pĜHGFKi]HMtFt  GRE\\  QHQt  XYiGČQD  åiGQi  SXEOLNDFH   NWHUi  E\\  VWDNHKROGHUVNRX              teorii zmiĖovala. Ansoff však v tu chvíli stakeholderskou teorii zavrhnul a dal              pĜednost pohledu rozdČOXMtFtPX FtOH SRGQLNX QD HNonomické a sociální, pĜiþHPå                                                                            41              VRFLiOQt  MVRX  MHQ  ÄVHNXQGiUQt   PRGLILNXMtFt  D RPH]XMtFt³  cíle  ekonomické .              3RGOH  $QVRIID  E\\OL  VWHMQpKR  Qi]RUX  DXWRĜi  F.  Abrams  (Management              Responsibilities in a Complex World, 1954  D 5  0  \&\\HUW V -  *  0DUFKHP  A              Behavioral Theory of the Firm, 1963).                                                   42              (GZDUG  )UHHPDQ  GiOH  YH  VWHMQpP  þlánku  oznaþXMH  YêYRM  WHRULH  Y              a zaþiWNHP       OHW  ]D  SRPDOê   .URPČ  pokraþXMtFt  SUiFH  Y 6WDQIRUG  5HVHDUFK              ,QVWLWXWX  VH  UR]YtMHQt  VWDNHKROGHUVNpKR  SĜístupu  témČĜ  nikdo  nevČnoval.              9ê]QDPQRX  YêMLPNRX  E\\O  (ULF  5KHQman  ze  Švédska  se  svou  prací  Industrial                                                       43              Democracy and Industrial Management  (1968)    9H  VWHMQpP  URFH  WDNp              5D\\PRQG %DXPKDUW XVNXWHþnil prĤzkum mezi vyšším managementem, z nČKRå              Y\\SO\\QXOR  åH      ] QLFK SRYDåXMH ]D QHHWLFNp FKRYiQt ]DPČĜovat se výhradnČ              QD ]iMP\\ YODVWQtNĤ a ne zamČstnancĤ nebo zákazníkĤ.              \&R  VWiOR  Y SR]DGt  WRKRWR  YêYRMH\"  = WH[WX  <YRQH  3HVTXHx  a Salmy  Damak-                   44              Ayadi  MH ]ĜHMPp  åH Y WRPWR REGREt QDEêYDly komunity na síle: napĜ. v roce                    NULWL]RYDOL  (DVWPDQ  .RGDN  $*0  NYĤli  rasovému  napČtí  a vysoké                38                ',//  :  5              39                '21$/'621  7   35(6721  /  (         V              40  $162))  ,              41                )5((0$1  5  (   5((', D. L., 1983, s. 89.              42  )5((0$1  5  (   5(('  '  /              43  )5((0$1  5  (   5((', D. L., 1983, s. 89.              44                3(648(8;  <   '$0$. $<$',  6         V                                                                            1  7","nezamČstnanosti  mezi  þernochy  v Clevelandu  a okolí.  V roce  1970  si  pak          spotĜebitelský  svaz  stČåRYDO  QD  EH]SHþnost  vozĤ  *HQHUDO  0RWRUV  D ]iURYHĖ se          ]DMtPDO  R VRFLiOQt  SUDNWLN\\  WRKRWR  YêUREFH   2EČma  pĜípadĤm  a  i dalším  se          GRVWDOR YHONpKR ]iMPX PpGLt          %Čhem této doby se také veĜHMQRVW VWDOD FLWOLYČMãt Y RWi]NiFK åLYRWQtKR SURVWĜedí,                                                                        45          zneþišĢování  vzduchu  a vody,  mýcení  pralesĤ,  toxickým  odpadĤm .                                                                   46          Frekventovanými tématy se staly i obþanská práva a protiváleþné nálady .                      47          Smith a Carroll  v þOiQNX ] URNX      SRXND]XMt QD WR  åH SUiYČ výše uvedené          skuteþQRVWL VH VWiYDMt VRXþiVWt SUiFH PDQDåHUD  D WR QD UR]GtO RG SĜHGFKi]HMtFt          doby.  Pro  vČWãt  LOXVWUDWLYQRVW  SRURYQiYDMt  SURVWĜHGt   YH  NWHUpP  VH  PDQDåHĜi          pohybovali o 40 let dĜtYH D GRVStYDMt N Qi]RUX  åH XUþité aspekty tohoto prostĜedí          buć vĤEHF QHE\\O\\ SUREOpP\\  QHER QHE\\O\\ SRYDåRYiQ\\ ]D SUREOpP\\  NWHUêPL E\\          se  mČOL  ]DEêYDW  PDQDåHĜL   ([SOLFLWQČ  MPHQXMt  åLYRWQt  SURVWĜedí,  energetiku,          konzumentství,   bezpeþnost   práce,   klamavou   reklamu,   diskriminaci          v zamČstnávání,  bezpeþnost  výrobkĤ   .RQVWDWXMt   åH  FtO  SRGQLNiQt  VH  ]PČnil           QHVSHFLILNXMt ERKXåHO MDN  ] WH[WX DOH Y\\SOêYi  åH RG SURVWp maximalizace zisku          k cílĤm s dĤrazem na dlouhodobé pĜHåLWt SRGQLNX           1HMVStãH  SUiYČ kvĤli  tČmto  zmČnám  podnikatelského  prostĜHGt  WUYDO  ]iMHP          o stakeholderský  pĜístup,  aþ  tomu  publikaþní  þinnost  z té  doby  pĜíliš          nenasvČdþXMH   \&LWRYiQD  EêYi  SUáce  Russella  Ackoffa  Redesining the Future          z roku  1974,  ve  které  vychází  z Ansoffovy  dĜívČMãt  SUiFH  D VH  VYêPL  NROHJ\\          Ä]QRYXREMHYLO³  VWDNHKROGHrskou  analýzu.  ZároveĖ  DUJXPHQWRYDO   åH  ÄPQRKR          spoleþenských  problémĤ mĤåH  EêW  Y\\Ĝešeno  rekonstrukcí  základních  institucí                                                  48          s podporou a souþinností stakeholderĤ v systému“ .          1D  $QVRIIRYX  SUiFL  QDYi]DO  L :LOOLDP  Dill  (1975),  který  VH  WDNp  VQDåLO          zviditelnit stakeholderský pĜtVWXS  )UHHPDQ FLWXMH MHKR DUJXPHQWDFL  „Po dlouhý          þas jsme pĜHGSRNOiGDOL  åH V Qi]RU\\ D SRSXG\\ VWDNHKROGHUĤ mĤåH EêW QDNOiGiQR          MDNR  V H[WHUQDOLWDPL  VWUDWHJLFNpKR  SOiQRYiQt  D SURFHVX  Ĝízení: jako daty          SRPiKDMtFtPL  PDQDåHUĤP  VH  UR]KRGRYDW  QHER  MDNR  VRFLiOQtPL  RPH]HQtPL          =GUiKDOL  MVPH  VH  YãDN  SĜL]QDW  VL  P\\ãOHQNX   åH  E\\  QČkteĜí z tČchto vnČjších          stakeholderĤ mohli usilovat o aktivní roli v managementu a získat ji. Dnešní                                                             49          vývoj smČĜuje od vlivu stakeholderĤ k participaci stakeholderĤ“ . Freeman vidí          DillĤv pĜtQRV Y WRP  åH GR Wp GRE\\ E\\O\\ MHGQRWOLYp ]iMPRYp VNXSLQ\\ YQtPiQ\\          MDNR PDMtFt VSROHþQp ]iMP\\  Y SĜípadČ SURWLNODGQêFK ]iMPĤ pak pouze ve smyslu            45  3(648(8;  <   '$0$. $<$',  6         V          46            6785',9$17  )         V          47  60,7+  +  5   \&$552//  $  %         V          48  )5((0$1  5  (   5((', D. L., 1983, s. 88.          49            ',//  :  5         FLWRYiQR ] )5((0$1  5  (   5(('  '  /         V           18","zamČVWQDQFL ± PDQDJHPHQW  7tP  åH 'LOO UR]ãtĜil okruh stakeholderĤ i na vnČMãt              VXEMHNW\\ Xþinil stakeholderský pĜtVWXS SRXåLWHOQêP SUR VWrategický management.              V první polovinČ 70. let byl také na Harvard %XVLQHVV 6FKRRO UHDOL]RYiQ SURMHNW              zamČĜený  na  CSR.  Pracovníci  se  ale  nezamČĜili  na  Corporate Social              Responsibility (CSR), ale na Corporate Social Responsiveness (CSR2), tedy na              WR   Äjak mohou podniky proaktivnČ reagovat na zvýšený tlak na spoleþensky                                50              zodpovČGQp  FKRYiQt³    7tP  VH  MLP  SRGDĜLOR  SURSRMLW  DQDOê]X  Y UiPFL  \&65              s tradiþním strategickým Ĝízením.              ZároveĖ ale pokraþovala práce v této oblasti na StDQIRUG 5HVHDUFK ,QVWLWXWX D RG              URNX      WDNp YH :KDUWRQ $SSOLHG 5HVHDUFK \&HQWHU  :$5\&  ]DĜt]HQt :KDUWRQ              School Pennsylvánské uniYHU]LW\\   9H :$5\& VH MHGQDOR R DSOLNDþQt SURMHNW\\                                                                    51              které  vyústily  do  þOiQNX  (GZDUGD  )UHHPDQD  D 'DYLGD  5HHGD   a posléze                                                                            52              i Freemanovy  monografie  Strategic Management: A Stakeholder Approach .              Aþkoli  Freeman  pĜHGSRNOiGDO   MDN  QDSRYtGi  Qi]HY  NQLK\\   Y\\XåLWt  KODYQČ ve              strategickém  managementu,  s pĜHNYDSHQtP  ]MLVWLO   åH  VH  R QL  ]DþDOL  ]DMtPDW              odborníci zamČĜení i na podnikatelskou etiku nebo spoleþenskou zodpovČdnost              podnikĤ.  Tímto  momentem,  který  bývá  þasto  pokládán  za  poþátek              stakeholderské teorie, byla odstartována YOQD ]iMPX R VWDNHKROGLQJ  9]KOHGHP              N REMHPX  SXEOLNDþní  þinnosti  na  tomto  poli  v násleGXMtFtFK  OHWHFK  VH  Y GDOãtP              WH[WX RPH]tPH QD QHMGĤOHåLWČMãt SĜtQRV\\ SUR MHGQRWOLYi UR]HEtUDQi WpPDWD               2.3  STAKEHOLDERSKÝ POHLED              Stakeholderská  teorie  si  tedy  klade  za  cíl  identifikovat  stakeholdery  podniku,              PRGHORYDW MHMLFK Y]WDK\\ s podnikem a pomáhat Ĝídit tyto vztahy aĢ Xå SURWR  åH              ÄE\\ WR WDN PČlo  být“  (etické  dĤYRG\\   QHER  åH  ÄMH  WR  WDN  YêKRGQČMãt³              (ekonomické dĤYRG\\   1HO]H YãDN ĜtFL  åH E\\ Y WČchto otázkách panovala shoda.               = YêãH XYHGHQpKR Y\\SOêYi  åH ]iNODGQtPL úkoly stakeholdersNp WHRULH MH Ĝíci kdo              MVRX VWDNHKROGHĜL D MDNêP ]SĤsobem s nimi podnik mĤåH  SĜípadnČ Pi MHGQDW              RozdČOPH  SURWR  QiVOHGXMtFt  WH[W  do  kapitol,  které  se  budou  tČmto  dvČma              tématĤm  vČnovat  samostatnČ   -DNR  WĜetí  si  pak  volíme  dĤOHåLWRVW  VWDNHKROGHUĤ              D MHMt GHWHUPLQDQW\\ Y WHRULL  MHOLNRå MH WR v této práci naším centrálním tématem.               2.3.1 Kdo je to stakeholder              1D WXWR RWi]NX QHQt RGSRYČć ]GDOHND WDN MHGQRGXFKi  MDN VH PĤåH ]GiW  1HMSUYH              si  tedy  vysvČtleme,  proþ  EXGHPH  SRXåtYDW  WHUPínu  stakeholder,  pĜípadnČ  MDNp              DOWHUQDWLY\\ EXGRX QHMYKRGQČMãt  3UR ]DþiWHN DNFHSWXMPH KLVWRULFN\\ SUYQt GHILQLFL               50  )5((0$1  5  (   5((', D. L., 1983, s. 90.              51  )5((0$1  5  (   5(('  '  /              52                )5((0$1  5  (                                                                             1  9","VWDNHKROGHUD  D WR  åH VH MHGQi R  ÄW\\ VNXSLQ\\  EH] MHMLFKå SRGSRU\\ E\\ RUJDQL]DFH                          53          pĜestala existovat“   a vezmČPH  VL  QD  SRPRF  L MHMt  UR]ãtĜení  z roku  1983:          Ä VWDNHKROGHĜi)  PRKRX  RYOLYQLW  GRVDåHQt  FtOĤ organizace nebo jsou ovlivnČni                                  54          GRVDKRYiQtP FtOĤ organizace“ .          V þHVNpP  MD]\\FH  Q\\Qt  QHH[LVWXMH  LGHiOQt  YêUD]  SUR  SĜHNODG  DQJOLFNpKR  SRMPX          VWDNHKROGHU  1HMGĜíve  si  musíme  uvČGRPLW  åH Y DQJOLþtinČ má toto slovo více          významĤ  H[LVWRYDOR PQRKHP GĜtYH  QHå PX E\\O GiQ QD 65, GDOãt  QRYê REVDK          6WDNHKROGHU MH DQJOLFNp VORYR VORåHQp ]H GYRX SRGVWDWQêFK MPHQ  D WR ÄVWDNH³          D ÄKROGHU³   9 UHOHYDQWQtFK  Yê]QDPHFK  WDWR  ]QDPHQDMt  SRGtO   Vi]ND  QHER  YNODG                                             55          D GUåLWHO QHER PDMLWHO  \&DPEULGJVNê VORYQtN  SDN UR]OLãXMH GYD KODYQt Yê]QDP\\          slova stakeholder podle významu kmene VWDNH:          1. Pro význam kmene VWDNH   Vi]ND MH XYHGHQ WHQWR Yê]QDP              x  osoba, která nese zodpovČGQRVW ]D YêKUX  Y KPRWQpP VP\\VOX  YORåHQRX               OLGPL  Vi]HMtFtPL  QD  výsledek  hry  nebo  soutČåH  D NWHUi  WXWR  YêKUX  SĜedá               výherci (poprvé zaznamenáno v roce 1708).           2.  Pro  význam  kmene  VWDNH   SRGtO   MVRX  XYHGHQ\\  GYD  Yê]QDP\\  VORYD          stakeholder:              x  osoba nebo skupina lidí, kteĜí vlastní podíl v podniku.             x  RVRED  MDNR  QDSĜíklad  zamČstnanec,  zákazník  nebo  obþDQ   NWHUi  MH               ]DSRMHQi  Y RUJDQL]DFL   LQYROYHG  ZLWK  DQ  RUJDQL]DWLRQ    VSROHþnosti               (society) atp. a proto má vĤþi ní odpovČGQRVW D ]iMHP QD MHMtP ~VSČchu.           =GH  QDOH]HQp  Yê]QDP\\  LOXVWUXMt  L GYČ  KODYQt  SRXåLWt  WRKRWR  VORYD   7UDGLþQt  MH          první  z obou  uvedených,  a to  stakeKROGHU  MDNR  RVRED  GUåtFt  YNODG\\  GR          hry/soutČåH  7HQWR NRQFHSW MH UR]YtMHQ Y DQJORVDVNpP SUiYX  'UXKp SRXåLWt Pi          význam  zvláštČ  Y PDQDJHPHQWX   SRWDåPR  HNRQRPLL  MDNR  FHONX  D MH  WXGtå  WtP          kterým se budeme zabývaW GiOH  1D WRPWR PtVWČ MH YKRGQp SRGRWNQRXW  åH VORYR          VWDNHKROGHU E\\OR QD 65, SRXåLWR Y WRPWR významu proto, aby upozornilo na to,          åH  VWDNHKROGHĜL  PDMt  YHOPL  SRGREQp  YODVWQRVWL  MDNR  YODVWQtFL  R]QDþovaní          ÄVWRFNKROGHUV³  DOH ]iURYHĖ MVRX Y XUþitých rysech velmi rozdílní.          ýHVNp VORYQtN\\ QiP SRWRP QDEt]HMt W\\WR PRåQRVWL SĜeklady výrazu stakeholder          do þHVNpKR MD]\\ND            53            )5((0$1  5  (   5((', D. L., 1983, s. 99.          54  )5((0$1  5  (   5((', D. L., 1983, s. 89.          55  Cambridge Advanced Learner's Dictionary. [on-line] PĜHORåHQR DXWRUHP  9H          VWHMQpP VP\\VOX VH Y\\MDGĜXMt L GDOãt GRVWXSQp DQJlické výkladové slovníky.           20","56              6WDNHKROGHU  ±    ,QYHVWRU     'HSR]LWiĜ penČz                         57              6WDNHKROGHUV       VXEMHNW\\  NWHUp PDMt QD IXQJRYiQt SRGQLNX QČMDNê KPRWQê              ]iMHP  Xåãt SRMHWt      VXEMHNW\\  MHå RYOLYĖXMt GDQê SRGQLN QHER MVRX MHGQiQtP              podniku samy dotþHQ\\  ãLUãt SRMHWt                        58              6WDNHKROGHU  – dotþená osoba/podílník                         59              6WDNHKROGHĜi   -  Termín  oznaþXMH  YãHFKQ\\  DNWpU\\   NWHĜí  ovlivĖXMt  QDãL              organizaci a které ovlivĖXMHPH P\\  =iURYHĖ sem patĜí všichni, kteĜí s námi pĜišli              do  pĜímého  nebo  nepĜímého  kontaktu.  Skupina  stakeholder  se  skládá  z tČch,              MHMLFKå  ]iMHP  R ILUPX  SĜHVDKXMH  ILQDQþQt  GLPHQ]L   -HGQi  se  o všechny  aktéry,              kteĜt VWRMt V ILUPRX Y SĜímé nebo nepĜímé výmČnČ a kteĜt PDMt PDWHULiOQt QHER              QHPDWHULiOQt  SRåDGDYN\\   6WDNH   QD  firmu  -  dodavatelé,  obchodní  partneĜi,              zákazníci, zamČstnanci a nepĜímo také komunita, veĜHMQRVW  PpGLD D YOiGD               -H WHG\\ ]ĜHMPp  åH þHVNp VORYQtN\\ QHSRVN\\WXMt SUR YêUD] VWDNHKROGHU MHGQRVORYQê              YêVWLåQê SĜHNODG YH Yê]QDPX  Y MDNpP MH SRXåtYiQ Y DQJOLþtinČ D Y MDNpP MH SUR                                                               60              nás relevantní. V þeské literatuĜH VH WDN Y\\VN\\WXMt W\\WR SRMP\\   ] QLFKå QČkteré              NRUHVSRQGXMt V YêUD]\\ SRXåtYDQêPL SUR R]QDþHQt ÄGQHãQtFK³ VWDNHKROGHUĤ pĜed              zavedením slova stakeholder):                 1.  ]iMPRYp VNXSLQ\\                2.  zúþastnČné skupiny                3.  zainteresované skupiny                4.  zainteresovaní                5.  konstituenti (firmy)                6.  koalice                7.  subkoalice úþastníkĤ                8.  zúþastnČní              apod.                 56                 slovniky.centrum.cz,  slovnik.seznam.cz,  slovnik.cz,  slovnik.tiscali.cz,              ib.ihned.cz/slovnik Heslo Stakeholder. [on-line]              57  %86,1(66 \&(17(5 \&= Slovník pojmĤ, heslo Stakeholders. [on-line]              58                 ý(6.È  ,1)250$ý1Ë  $*(1785$  ä,9271Ë+2  35267ě('Ë  ýesko-              anglický slovník termínĤ, heslo Stakeholder. [on-line]              59   ý(6.È  632/(ý1267  352  -$.267  9êYRM  PRGXOiUQtKR  Y]GČOiYDFtKR              SURJUDPX  V Qi]YHP  6SROHþHQVNi  RGSRYČdnost organizací (firem) SOF /              \&RUSRUDWH VRFLDO UHVSRQVLELOLW\\ ± \&65  [on-line]              60  %/$ä(.  /   ý$'$  5   *2/(\&  5   .8%È729È  (   â,â.$  /         V              9.                                                                             2  1","Další možností je výraz stakeholder nepĜekládat (a skloĖovat). Této varianty se          vzhledem k výše uvedeným skuteþnostem pĜidržíme.          Nyní  mĤžeme  pĜistoupit  k definování,  kdo  je  stakeholderem.  ZaþnČme          pĜehledem  definic  z let  1983  –  1995  poskytnutým  Mitchellem  a kol.          s doplnČním  o definice  z let  pĜedcházejících  a definice,  jež  budou  použity          v následujícím shrnutí kritérií používaných pro identifikaci stakeholderĤ.           Tab. þ. 1: Definice pojmu stakeholder mezi lety 1963 – 1995              Autor/AutoĜi,   Definice (StakeholdeĜi jsou...)               rok              Stanford      ty  skupiny,  bez  jejichž  podpory  by  organizace  pĜestala              Research      existovat          [1]              Institute              1963              Rhenmnan      závislí na podniku aby dosáhli svých cílĤ a na kom je závislý          [2]              1964          podnik pro svou existenci.              Thompson      cokoli ovlivĖující podnik nebo ovlivnČno podnikem.          [3]              1967              Ahlstedt \&    ti, kdo vedeni svými vlastními zájmy a cíly se stávají úþastníky          [4]  Jahnukainen   v podniku  a tím  na  nČm  závisí  a na  kom  pro  svĤj  prospČch              1971          závisí podnik.              Freeman       jakákoli  skupina  nebo  jakýkoli  jedinec,  kteĜí  mohou  ovlivnit          [5]              1978          dosahování cíle podniku nebo jím být ovlivnČni.              Ackoff        všichni uvnitĜ nebo vnČ organizace kdo jsou pĜímo ovlivnČni          [6]              1981          konáním organizace.              Freeman \& Reed  Široká: ti, kdo mohou ovlivnit dosažení cílĤ organizace nebo          [7]  1983         kdo jsou ovlivnČni dosahováním cílĤ organizace.                            Úzká: ti, na nichž je závislá dlouhodobá existence organizace              Freeman       ti, kdo mohou ovlivnit nebo jsou ovlivnČni dosahováním cílĤ          [8]              1984          organizace              Freeman \&     ti, kdo mohou ovlivnit podnik nebo jsou ovlivnČni podnikem.          [9]  Gilbert              1987              Cornel \&      osoby, které mají „smlouvu“, uplatĖující nároky.          [10]  Shapiro              1987              Evan \& Freeman  ti, kdo mají podíl ve firmČ nebo požadavek na firmu.          [11]              1988              Bowie         ti, bez jejichž podpory by organizace zanikla.          [12]              1988              Alkhafaji     skupiny, vĤþi kterým má korporace zodpovČdnost.          [13]              1989              Caroll        ti,  kdo  tvrdí,  že  mají  jeden  nebo  více  tČchto  druhĤ  podílĤ –          [14]              1989          sahajících  od  zájmu  pĜes  právo  (zákonné  nebo  morální)  po          22","Autor/AutoĜi,   Definice (StakeholdeĜi jsou...)                   rok                                vlastnictví  nebo  zákonný  nárok  na  aktiva  nebo  majetek                                spoleþnosti.                  Freeman \& Evan  držitelé smluv.              [15]                  1990                  Thompson et al.  ti, kdo jsou ve vztahu s organizací.              [16]                  1991                  Savage et al.   ti,  kdo  mají  zájem  na  þinech  organizace  a ...  možnost  je              [17]                  1991          ovlivnit.                  Hill \& Jones   konstituenti  mající  legitimní  nárok  na  firmu  ...založený  na                  1992          existenci  výmČnného  vztahu,  kteĜí  poskytují  firmČ  kritické              [18]                                zdroje  (pĜíspČvky)  a výmČnnou  každý  oþekávají  uspokojení                                svých zájmĤ.                  Brenner       ti,  kdo  mají  nČjaký  legitimní,  netriviální  vztah  s organizací              [19]  1993        (jako  napĜíklad)  smČnné  transakce,  dopady  þinĤ  a morální                                zodpovČdnost.                  Caroll        ti, kdo tvrdí, že mají jeden nebo více druhĤ podílĤ v podniku –              [20]                  1993          mohou být ovlivnČni nebo ovlivnit...                  Freeman       ti, kdo jsou úþastníci v lidském procesu spoleþného vytváĜení              [21]                  1994          hodnot.                  Wicks et al.   ti, kdo vzájemnČ pĤsobí s organizací a dávají organizaci smysl              [22]                  1994          a definici.                  Langtry       ti, za jejichž blaho je firma významnČ zodpovČdná nebo drží              [23]                  1994          (stakeholdeĜi) morální nebo zákonný nárok na firmu.                  Starik        ti, kdo mohou dávat své skuteþné podíly znát a dávají je znát –              [24]  1994        jsou  nebo  mohou  být  ovlivnČni  organizací,  nebo  ovlivĖují                                potenciálnČ nebo skuteþnČ organizaci.                  Clarkson      ti, kdo nesou nČjakou podobu rizika jako výsledek investování                  1994          nČjaké  podoby  kapitálu,  lidského  nebo  finanþního,  nČco              [25]                                hodnotného,  do  podniku,  nebo  jsou  podrobeni  tomuto  riziku                                jako výsledek konání tohoto podniku.                  Clarkson      ti, kdo mají nárok, vlastnictví, právo nebo zájem na korporaci              [26]                  1995          a jejích aktivitách.                  Näsi          ti,  kdo  vzájemnČ pĤsobí  s firmou  a tím  umožĖují  její              [27]                  1995          fungování.                  Brenner       ti,  kdo  ovlivĖují  nebo  mohou  ovlivnit  firmu/organizaci,  jsou              [28]                  1995          ovlivnČni nebo mohou být ovlivnČni firmou/organizací.                  Donaldson \&   osoby nebo skupiny s legitimními zájmy na procesních a/nebo              [29]  Preston     samostatných aspektech jednání korporace.                  1995              Pramen: MITCHELL, R. K., AGLE, B. R., WOOD, D. J., 1997, s. 858;              DONALDSON, T., PRESTON, L. E., 1995, s. 86; FREEMAN, R. E., REED, D.              L., 1983, s. 89.                                                                                2  3","-DN  MH  YLGČW   QHå  DE\\  VH  DXWRĜL  EOtåLOL  N MHGQp  YãHREHFQČ  uznávané  definici,          s postupem  þasu  rĤzných  definic  naopak  pĜLEêYi   /]H  MH  UR]GČlit  do  dvou          proudĤ  D WR QD ãLURNp D ~]Np  âLURNp ]DFK\\FXMt VNXWHþQRVW  åH SUDNWLFN\\ NGRNROL          mĤåH  RYOLYQLW  þinnost  organizace  nebo  být  ovlivnČn  þinností  této  organizace.          1LFPpQČ tato ideální pĜedstava není pro další aplikDFL SRXåLWHOQi  %XGHPH OL VH          ]DEêYDW SRXåLWtP VWDNHKROGHUVNpKR PRGHOX YH VWUDWHJLFNpP Ĝízení, pak musíme          EUiW Y ~YDKX  åH þas a další prostĜHGN\\  NWHUp PRKRX PDQDåHĜi alokovat do práce          VH Y]WDK\\ VH VWDNHKROGHU\\  MVRX RPH]HQp  Proto musí být omezený i model, který          W\\WR  Y]WDK\\  ]REUD]XMH   $ SURWR  Y]QLNDMt  GDOãt  D GDOãt  GHILQLFH   NWHUp  MVRX          oznaþRYiQ\\  MDNR  ~]Np  D NWHUp  SRXåtYDMt  UĤ]Qi  NULWpULD  SUR  RPH]HQt  PQRåLQ\\          VXEMHNWĤ  MHå PRKRX EêW QD]YiQ\\ VWDNHKROGHU\\                                                           61          1i]RUQê VRXKUQ WČFKWR NULWpULt SRVN\\WXMt RSČt Mitchell a kol   =GH MHM GRSOQČný,          ale  ve  zkrácené  podobČ,  pĜHGNOiGiPH   .H  NDåGpPX  NULWpULX  MH  XYHGHQR  þíslo          GHILQLFH RGSRYtGDMtFt þíslu definice z pĜHGFKi]HMtFt WDEXON\\            1.  ([LVWXMtFt Y]WDK                  R  PH]L RUJDQL]DFt D VXEMHNWHP H[LVWXMH vztah  [3], [5], [6], [16], [19],                    [21], [22]                  R  VXEMHNW GiYi QD YČdomí existenci svého podílu v organizaci   [24]            2.  ([LVWXMtFt PRF  VXEMHNW MH GRPLQDQWQt                  R  RUJDQL]DFH MH ]iYLVOi QD VXEMektu     [1], [7], [12], [27]                  R  VXEMHNW Pi PRF QDG RUJDQL]DFt   > @  [9], [17], [20], [24], [28]            3.  ([LVWXMtFt PRF  RUJDQL]DFH GRPLQDQWQt                  R  VXEMHNW MH ]iYLVOê QD RUJDQL]DFL                 [23]                  R  organizace má moc nad stakeholderem  [7], [8], [9], [20], [24], [28]            4.  ([LVWXMtFt Y]iMHPQi ]iYLVORVW                  R  VXEMHNW D RUJDQL]DFH MVRX Y]iMHPQČ závislí     [2], [4]            5.  Zákonný základ vztahu                  R  VXEMHNW D RUJDQL]DFH PDMt VPOXYQt vztah   [10], [14], [15], [18]                  R  VXEMHNW Pi SUiYQt QiURN ]D RUJDQLzací  [11], [13], [14], [18], [23],                    [26]                  R  VXEMHNW QČFR ULVNXMH                             [25]                  R  VXEMHNW Pi PRUiOQt QiURN ]D RUJDQLzací  [11], [14], [23], [26], [29]            6.  =iMHP VXEMHNWX QD RUJDQL]DFL EH] ]iNRQQpKR ]iNODGX                  R  VXEMHNW Pi ]iMHP QD þinnosti organizace   [14], [17], [20], [26]           -H  ]ĜHMPp   åH  PQRKR  GHILQLF  NRPELQXMH  YtFH  NULWpULt   1HMVRX  YêMLPNRX          kombinace  tĜt  D YtFH  NULWpULt  Y MHGLQp  GHILQLFL   3ĜLWRP  SRXåLWt  UĤzných  kritérií          QHER  MHMLFK  VDG  YHGH  N UĤ]QêP  PQRåLQiP  VXEMHNWĤ,  které  mĤåHPH  R]QDþit  za          VWDNHKROGHU\\   -HGQRWOLYt  DXWRĜL  VH  REY\\NOH  VKRGXMt  QD  WČchto  skupinách          stakeholderĤ:           61            0,7\&+(//  5  .   $*/(  %  5   :22'  '  - , 1997, s. 860 – 862.           24","1.  Vlastníci                2.  ZamČstnanci                3.  Zákazníci (v tomto þlenČní zahrnují jak koneþného spotĜebitele, tak                   pĜímého odbČratele)              Bez diskuze bývají akceptovány i skupiny:                 4.  Dodavatelé                5.  VČĜitelé               Obvykle akceptován, ale pĜesto diskutován bývá:                6.  Stát              Za více þi ménČ kontroverzní mĤžeme považovat:                 7.  Místní komunity                8.  Zájmové organizace                9.  Média                10. Konkurenci               Za  povšimnutí  stojí,  že  prvních  pČt  skupin  splĖuje  v podstatČ  všechna  výše              vyjmenovaná  kritéria.  PodrobnČji  se  jednotlivým  stakeholderským  skupinám              budeme  vČnovat  pozdČji,  kdy  budeme  zkoumat  i faktory  formující  jejich              dĤležitost.              V literatuĜe lze nalézt i další skupiny stakeholderĤ, což obvykle souvisí s úþelem              dané aplikace stakeholderského pĜístupu. Jeden extrémní pĜíklad uvádí dokonce              pobĜežní pĜírodu jako stakeholdera – i ta splĖuje Ĝadu uvedených kritérií.               Z výše  uvedeného  vyplývá  jediný  závČr:  neexistuje  a patrnČ asi ani nemĤže              existovat jediná definice stakeholdera, která by zároveĖ splĖovala podmínky:                 1.  byla obecná, tedy pro každou aplikaci relevantní (= široká),                2.  byla operacionalizovatelná, tedy prakticky využitelná (= úzká).               Ve strategické analýze se tak jeví jako vhodnČjší použít širokou definici, napĜ.              „stakeholdeĜi jsou ti, kdo mohou ovlivnit dosažení cílĤ organizace nebo kdo jsou              ovlivnČni dosahováním cílĤ organizace“  a pokraþovat  omezením  množiny              subjektĤ,  s nimiž  budeme  pracovat  jako  se  stakeholdery,  pomocí  vhodných              atributĤ, jež musí splnit.                                                                                     2  5","2.3.2 Atributy stakeholderĤ                     62          Savage a kol.  QDYUKXMt GYD DWULEXW\\            1.  =iMHP  QiURN            2.  Schopnost ovlivnit podnik           9 SURMHNWRYpP Ĝízení se þDVWR SRXåtYDMt            1.  ÚroveĖ ovlivnČní stakeholdera            2.  PĜedpokládaná reakce stakeholdera (pozitivní, neutrální, negativní)          1HER WDNp             1.  6tOD GRSDGX QD VWDNHKROGHUD  VODEê Då VLOQê            2.  Moc stakeholdera           PropracovanČMãt WURMUR]PČrný pĜtVWXS MH            1.  Síla stakeholdera            2.  =iMHP VWDNHKROGHUD            3.  3RVWRM VWDNHKROGHUD          V uþebnicích strategického Ĝízení se také uvádí:             1.  Moc (síla)            2.  3RVWRM  ]iMHP                      63          Mitchell a kol.  QDYUKXMt WĜi atributy:            1.  Moc            2.  Legitimita            3.  1DOpKDYRVW          3RXåLWt YKRGQêFK DWULEXWĤ QiP XPRåQt QHMHQ UR]GČOLW VXEMHNW\\ QD W\\  NWHUp MVRX          D NWHUp QHMVRX VWDNHKROGHU\\  VWDkeholders a non-stakeholders) urþité organizace,          DOH  GiOH  MH  L þlenit,  napĜ   QD  ODWHQWQt   SRWHQFLiOQt   GHILQLWLYQt  DSRG    MDN  VL          XNiåHPH Y VXENDSLWROH NODVLILNDFH VWDNHKROGHUĤ  1\\Qt VH YČQXMPH EOtåH PRGHOX          tĜí atributĤ Mithella a kol.                62  6$9$*(  *  7   1,;  7  +   :+,7(+($'  \&  -   %/$,5  -  D., 1991, s. 61          – 75.          63            0,7\&+(//  5  .   $*/(  %  5   :22'  '  -           26","0RGHO WĜt DWULEXWĤ 0LWFKHOOD D NRO              SvĤM  PRGHO  VHVWDYLOL  0LWFKHOO  D NRO   MDNR  RGSRYČć na dvČ  základní  otázky  ve              stakeholderské analýze: „Kdo je to stakeholder?“ a „Komu by mČl management              podniku vČnovat svou pozornost?“  FRå ]QDPHQi Ii]L LGHQWLILNDFH VWDNHKROGHUĤ              D ]KRGQRFHQt MHMLFK GĤOHåLWRVWL  2ERMt E\\ PČla ĜHãLW MLPL QDYUåHQi VRXVWDYD WĜí              atributĤ, a to moci, legitimity a urgence. Podle tČchto autorĤ MH ãLURNi GHILQLFH              WRKR   NGR  MH  VWDNHKROGHU   SUR  SUDNWLFNRX  SUiFL  QHSRXåLWHOQi   3UREOpP  WHG\\              nastává, chceme-li okruh stakeholderĤ ]~åLW  . WRPX VH QDEt]t NULWpULD XYHGHQi              YêãH =  WRKRWR  VRXKUQX  NULWpULt  MH  ]ĜHMPp   åH  QHMþastČML  MVRX  SRXåtYiQD  PRF              alespoĖ MHGQRKR ]H VXEMHNWĤ ve vztahu a legitimita QiURNX MHGQRKR ]H VXEMHNWĤ.              1D  WČchto  základech  by  se  dali  stakeholdeĜi  rozdČlit  do  dvou  skupin,  a to  na              ÄRYOLYĖRYDWHOH³   PDMt  PRF  RYOLYQLW   D ÄåDGDWHOH³   PDMt  OHJitimní  nárok  za              organizací).  To  ale  není  podle  Mitchella  a kol.  dostateþQp  D GHILQXMt  WĜetí              kritérium, urgenci (naléhavost).                  x  Moc                                                                 64              0RF MH „schopnost tČFK  NGR Mt YOiGQRX  GRViKQRXW VYêFK FtOĤ“ . MĤåH Y]QLNDW              tĜemi základními zpĤsoby: donucovací PRF  ]DORåHQi QD I\\]LFNêFK ]GURMtFK VtO\\              násilí  þL  RPH]RYiQt   XWLOLWDULVWLFNi  PRF   ]DORåHQi  QD  PDWHULiOQtFK  QHER              finanþQtFK ]GURMtFK  QRUPDWLYQt PRF  ]DORåHQi QD V\\PEROLFNêFK ]GURMtFK  MDNR              MVRX SUHVWLå  ~FWD  OiVND  SĜLMHWt                 x  Legitimita               /HJLWLPLWD  MH  „zevšeobecnČQp  YQtPiQt  QHER  SĜHGSRNODG   åH  QČþt  MHGQiQt  MH              åiGRXFt  VSUiYQp QHER YKRGQp Y UiPFL QČjakého spoleþenského systému norem,                                   65              KRGQRW  Qi]RUĤ a výkladĤ“ . AþNROL MH OHJLWLPLWD þasto zamČĖována s mocí, není              to to samé. PĜíkladem mohou být minoritní akcionáĜL  MHMLFKå SRåDGDYN\\ PRKRX              být legitimní a pĜHVWR MH PDQDJHPHQW QHPXVt Y\\VO\\ãHW  SURWRåH QHPDMt PRF MH              SURVDGLW  QHER WHURULVWp  MHMLFKå SRåDGDYN\\ VLFH OHJLWLPQt QHMVRX  DOH SĜHVWR MVRX              VFKRSQL  VL  VYp  SRåDGDYN\\  Y\\PRFL  SĜHV  RGSRU  GUXKp  VWUDQ\\   -H  WĜeba  mít  na              pamČWL  åH OHJLWLPLWD PĤåH SUDPHQLW QHMHQ ] SUiYQtFK QRUHP  DOH L ] PRUiOQtFK              norem. Zde nabývá dĤOHåLWRVWL WR  åH DWULEXW\\ KRGQRWt SĜL VYp NDåGRGHQQt SUiFL              YUFKRORYt PDQDåHĜL  MHMLFKå YQtPiQt MH VXEMHNWLYQt  SRGUREQČML GiOH                     64  6$/$1\&,.  *  5   3)())(5  -         V       FLWRYiQR ] 0,7\&+(//  5              .   $*/(  %  5   :22'  '  -         V              65                68\&+0$1  0  \&         V                                                                             2  7","x  1DOpKDYRVW           1DOpKDYRVW  MH  SRGOH  0LWFKHOOD  D NRO   ÄYROiQt  SR  RNDPåLWp  SR]RUQRVWL³  nebo                   66          ÄQDOpKiQt³   ([LVWXMH SRX]H SRNXG MVRX VSOQČny dvČ SRGPtQN\\     SRåDGDYHN          MH  ]iYLVOê  QD  þDVH  D     SRåDGDYHN  MH  SUR  VWDNHKROGHUD  GĤOHåLWê  QHER  NULWLFNê          7XGtå VWXSHĖ QDOpKDYRVWL MH determinován stupnČP ]iYLVORVWL QD þase  WM  GR MDNp          PtU\\  MH  SURGOHYD  YH  VSOQČQt  SRåDGDYNX  SUR  VWDNHKROGHUD  QHDNFHSWRYDWHOQi          a stupnČm kritiþnosti  WM  GR MDNp PtU\\ MH SRåDGDYek pro stakeholdera kritický.          $WULEXW  QDOpKDYRVWL  MH  QHMYČtším  pĜínosem  Mitchella  a kol.  k identifikaci          stakeholderĤ.  Z výše  uvedených  tĜiceti  definic  lze  naléhavost  nalézt  pouze          Y MHGQp  D WR MHãWČ velmi vágnČ interpretovanou (definice þ       äiGQt MLQt DXWRĜi          QHå  0LWFKHOO  D NRO   QDOpKDYRVW  YH  VYêFK  VH]QDPHFK  DWULEXWĤ  stakeholderĤ          QHY\\MPHQRYiYDMt           1D  ]iNODGČ  ÄYODVWQLFWYt³  WČchto  tĜí  atributĤ  lze  stakeholdery  rozdČlit  na  devČt          typĤ a tyto pĜiĜadit do tĜí tĜtG  1D QiVOHGXMtFtP MVRX ]REUD]HQ\\ MHGQRWOLYp W\\S\\          stakeholderĤ.           2EU  þ     7\\SRORJLH VWDNHKROGHUĤ SRGOH 0LWFKHOOD D NRO                                 3UDPHQ  0,7\&+(//  5  .   $*/(  %  5   :22'  '  -         V             x  Latentní stakeholdeĜi           Latentní  stakeholdeĜL  MVRX  SUYQtP  W\\SHP  VWDNHKROGHUĤ   1D  YêãH  XYHGHQpP          REUi]NX  MVRX  R]QDþeni  þísly  1,  2  a 3.  PĜLSLVXMHPH  MLP  SRX]H  MHGHQ  DWULEXW          a z tohoto dĤYRGX MH SUDYGČSRGREQp  åH GRViKQRX SR]RUQRVWL  PDQDåHUĤ Då SR           66            0,7\&+(//  5  .   $*/(  %  5   :22'  '  -         V           28","XVSRNRMHQt QiURNĤ ostatních stakeholderĤ. Zachováme-li terminologii Mitchella              a kol.,  máme  zde  skryté  stakeholdery,  kteĜí  vládnou  pouze  mocí,  podmínČné              VWDNHKROGHU\\  MHMLFKå Y]WDK MH MHQ OHJLWLPQt D QLF YtFH D QiURNXMtFt VL VWDNHKROGHĜi,              MHMLFKå  SRåDGDYN\\  MVRX  VLFH  XUJHQWQt   DOH  QHPDMt  OHJLWLPQt  ]iNODG  D WLWR              stakeholdeĜi nevládnou mocí.                 x  StakeholdeĜi oþHNiYDMtFt SR]RUQRVW              Druhý typ stakeholderĤ MLå NXPXOXMH GYD DWULEXW\\  3RGOH WRKR  NWHUp WR MVRX  VH              mĤåH MHGQDW R YOLYQp VWDNHKROGHU\\  WHG\\ W\\  MLå PDMt PRF D MHMLFK SRåDGDYHN MH              OHJLWLPQt  ]iYLVOp  MHMLFKå SRåDGDYHN MH OHJLWLPQt D QDOpKDYê  DOH SRVWUiGDMt PRF              a nebezpeþQp  VWDNHKROGHU\\   MHMLFKå  SRåDGDYN\\  VLFH  QHMVRX  OHJLWLPQt   DOH  MVRX              naléhavé a tito stakeholdeĜL PDMt PRF  8 YãHFK WČchto skupin mĤåHPH Rþekávat              podstatnČ aktivnČMãt SĜtVWXS N SRGQLNX  QHå X ODWHQWQtFK VWDNHKROGHUĤ  3RåDGDYN\\              dvou z tČFKWR VNXSLQ MVRX QDOpKDYp D X WĜHWt VNXSLQ\\ VLFH QHMVRX QDOpKDYp  DOH              ]DWR  MVRX  OHJLWLPQt  D WDWR  VNXSLQD  YOiGQH  PRFt   WXGtå  PĤåH  SRåDGRYDW  VSOQČní              svých  nárokĤ  kdykoli  si  zamane.  Z tČchto  dĤvodĤ  lze  pĜHGSRNOiGDW   åH              SRåDGDYN\\  WČchto  skupin  budou  Ĝešeny  s podstatnČ  Y\\ããt  SULRULWRX  QHå              u latentních stakeholderĤ.                 x  Definitivní stakeholdeĜi              TĜetím a posledním typem stakeholderĤ MVRX GHILQLWLYQt VWDNHKROGHĜL  -HGQi VH              R MHGLQRX  VNXSLQX   D WR  WDNRYp  stakeholdery,  kterým  pĜLSLVXMHPH  YãHFKQ\\  WĜi              DWULEXW\\   3UR  SRGQLN  EXGRX  PtW  MHMLFK  SRåDGDYN\\  QHMY\\ããt  SULRULWX   9]KOHGHP              N WRPX  åH ÄYODVWQLFWYt³ MDNpKRNROL ] DWULEXWĤ MH ]iOHåLWRVWt SRGOpKDMtFt ]PČnám,              mĤåH VH GR NDWHJRULH GHILQLWLYQtFK VWDNHKROGHUĤ i v pomČrnČ krátké dobČ dostat              MDNêNROL VWDNHKROGHU ] NDWHJRULH VWDNHKROGHUĤ oþHNiYDMtFtFK SR]RUQRVW                                                                67              V mírnČ obmČnČném týmu ovČĜovali tento model Agle a kol. , a to na vzorku              80  podnikĤ   MHå  Y\\SOQLO\\  ]DVODQp  GRWD]QtN\\  Y SOQpP  UR]VDKX  D  N QLPå  E\\OD              dostupná  další  potĜHEQi  GDWD   .OtþRYp  E\\OR  ]MLãĢování  úrovnČ  MHGQRWOLYêFK              atributĤ a dĤOHåLWRVWL   3RVWXS  SUR  DWULEXW\\  MH  SRSViQ  Y þásti  Analýza  atributĤ              kapitoly  Stakeholderská  analýza.  1D  VWHMQp      ERGRYp  /LNHUWRYČ  stupnici  od              silnČ  nesouhlasím  po  silnČ  souhlasím)  hodnotili  generální  Ĝeditelé  i dĤOHåLWRVW              stakeholderských skupin  SRXåLW\\ E\\O\\ )UHHPDQRY\\ SĤvodní generické skupiny:              vlastníci, zamČstnanci, vláda, komunity) tak, åH RGSRYtGDOL QD W\\WR RWi]N\\                1.  tato stakeholderská skupina byla pro vaši organizaci vysoce dĤOHåLWi >PČla                   X YDãHKR PDQDåHUVNpKR WêPX Y\\VRNRX SULRULWX@                2.  této skupinČ se dostalo znaþného þasu a pozornosti od vašeho                   PDQDåHUVNpKR WêPX                3.  XVSRNRMRYiQt SRåDGDYNĤ této skupiny bylo dĤOHåLWp SUR Yiã PDQDåHUVNê                      68                   tým.               67  $*/(  %  5   0,7\&+(//  .  5   6211(1)(1/'  -  $              68                $*/(  %  5   0,7\&+(//  .  5   6211(1)(1/'  -  $         VWU                                                                             2  9","Výzkum  potvrdil  pĜHGSRNODG   åH  GĤOHåLWRVW  VWDNHKROGHUĤ  vnímaná  generálními          Ĝediteli  závisí  na  definovaných  atributech  stakeholderĤ   9 QiVOHGXMtFt  WDEXOFH          MVRX XYHGHQ\\ VtO\\ SDUFLiOQtFK Y]WDKĤ mezi atributy a dĤOHåLWRVWt D NXPXORYDQêFK          atributĤ a dĤOHåLWRVWL          7DE  þ     6tOD ]iYLVORVWL GĤOHåLWRVWL QD DWULEXWHFK                          Vlastníci  ZamČVWQDQFL =iND]QtFL  9OiGD   .RPXQLW\\          Moc              0,16       0,25**    0,34***  0,30***   0,23**          Legitimita       0,18*      0,30***   0,46***  0,07       0,47***          1DOpKDYRVW                            0,11     0,34***    0,17*          .XPXORYDQp       0,69***    0,38***   0,65***  0,41***   0,56***          atributy          3UDPHQ  $*/(  % 5   0,7\&+(//  .  5   6211(1)(/'  -  $         VWU          Agle  a kol.  testovali  i pĜHGSRNODG   åH  YQtPiQt  GĤOHåLWRVWL  MHGQRWOLYêFK          stakeholderských  skupin  a spoleþenské  výkonnosti  podniku  závisí  i na          hodnotách generálních ĜeditelĤ. To se þásteþnČ potvrdilo pro dĤOHåLWRVW VNXSLQ                               69          zamČstnancĤ  a zákazníkĤ   a pro  spoleþenskou  výkonnost  ve  vztahu  ke          komunitám, ne však pro další. Agle a kol. tak tuto þást uzavĜeli konstatováním,          åH WHQWR YOLY MH SRWĜeba dále zkoumat.          2.3.3 Klasifikace stakeholderĤ          Skupiny stakeholderĤ Y\\ND]XMt XUþité shodné rysy. Podle tČchto rysĤ EêYDMt GiOH          kategorizovány. Zde si pĜHGVWDYPH SRXåtYDQp NDWHJRULH          'REURYROQê YV  QHGREURYROQê VWDNHKROGHU                                  70          -DN  SR]QDPHQiYi  \&ODUNVRQ ,  ne  všichni  stakeholdeĜi  mohou  do  vztahu          s podnikem vstoupit dobrovolnČ  -DNR SĜíklad si vezmČme obyvatele centra Ústí          QDG /DEHP  Y MHMLFKå WČsné blízkosti sídlí chemiþND  äH VH MHGQi R VWDNHKROGHU\\          této chemiþky nemĤåH EêW SRSĜeno:            x  ULVNXMt VYp EH]SURVWĜHGQt åLYRWQt RNROt            x  PDMt PRF QDG VSROHþností (pomocí mČstského zastupitelstva),            x  PDMt PRUiOQt SUiYR SRåDGRYDW ]iUXN\\ EH]SHþného provozu, atd.          PĜesto svĤM ÄSRGtO³ QHYNOiGDMt GR SRGQLNX GREURYROQČ.           SkuteþQê YV  SRWHQFLiOQt VWDNHKROGHU          SkuteþQê  VWDNHKROGHU  MH  WDNRYê  VXEMHNW   NWHUê  Y GDQpP  þDVRYpP  RNDPåLNX          splĖXMH SRGPtQN\\ QD VWDNHKROGHUD NODGHQp  3RWHQFLiOQt MH SDN VXEMHNW  NWHUê MH          mĤåH VSOQLW Y EXGRXFQX  REY\\NOH NG\\å QDVWDQH VSRXãWČcí moment.             69  $*/(  %  5   0,7\&+(//  .  5   6211(1)(1/'  -  $         VWU          70            \&/$5.621  0  %  (           30","71              -H  RWi]NRX   ]GD  SRYDåRYDW  SRWHQFLiOQtKR  stakeholdera  za  stakeholdera.  Ring                                                   72              toto  striktnČ  RGPtWi   NGHåWR  0LWFKHOO  D NRO    ĜtNDMt   åH  MH  WR  QXWQp   WR  MH              YêVOHGNHP  MHMLFK  WHRULH  WĜí  atributĤ  VWDNHKROGHUD    3RGOH \&ODUNVRQRYD  SRMHWt              QHGREURYROQpKR  VWDNHKROGHUD   YL]  YêãH    MH  SRWHQFiální  stakeholder  také              stakeholderem. To vyplývá i ze Starikov\\ GHILQLFH >  @  . Qi]RUX  åH SRWHQFLiOQt              stakeholder  by  mČl  být  brán  v potaz,  se  musíme  z pozice  strategického  Ĝízení              pĜLNORQLW  WDNp   $WULEXW\\  IRUPXMtFt  GĤOHåLWRVW  MHGQRWOLYêFK  VWDNHKROGHUĤ  nebo              MHMLFK VNXSLQ MVRX WRWLå G\\QDPLFNp SRYDK\\ a potenciální stakeholder se mĤåH VWiW              skuteþným velmi rychle.              ýOHQČQt SRGOH ÄEOt]NRVWL³ SRGQLNX                1.  =GURMRYi ]iNODGQD ± WLWR VWDNHKROGHĜL MVRX ]DSRMHQL GR SRGQLNX SĜímo                   svou þinností nebo kapitálem,                2.  struktura odvČtví – stakeholdeĜi tvoĜící oborové okolí podniku,                3.  sociálnČ SROLWLFNp RNROt ± QHMãLUãt RNROt SRGQLNX  WYRĜící právní, morální                   a sociální rámec podnikání.              2EU  þ. 2: ýOHQČQt VWDNHKROGHUĤ SRGOH EOt]NRVWL SRGQLNX                                3ROLWLFNp VNXSLQ\\        5HJXODWRUQt RUJiQ\\                                'RGDYDWHOp   ,QYHVWRĜL  Yþ    -RLQW 9HQWXUHV                                           YČĜLWHOĤ     SDUWQHĜL                                                               .RPXQLW\\                             =DPČVWQDQFL   Firma   =iND]QtFL                      6WiW                            2GERU\\         =GURMRYi      6WUDWHJLFNp                                                         DOLDQFH                                           ]iNODGQD                                       6WUXNWXUD RGYČWYt                                    6RFLiOQČ SROLWLFNp RNROt                3UDPHQ  %/$ä(.  /   ý$'$  5   *2/(\&  5   .8%È729È  (   â,â.$  /              2004, s. 10.                     71  5,1*  3  6         V      ±              72                0,7\&+(//  5  .   $*/(  %  5   :22'  '  -         V                                                                             3  1","73          ýOHQČQt QD SULPiUQt D VHNXQGiUQt VWDNHKROGHU\\ SRGOH \&ODUNVRQD             x  primární stakeholdeĜL ± WDNRYp VXEMHNW\\  EH] MHMLFKå VSROXSUiFH E\\ SRGQLN               nemohl dlouhodobČ pĜHåtW  \&ODUNVRQ R]QDþXMH ]D SULPiUQt VWDNHKROGHU\\               vlastníky, vČĜitele, zamČstnance, zákazníky, dodavatele, stát, komunity.             x  sekundární stakeholdeĜL ± Y WRPWR SRMHWt WDNRYp VXEMHNW\\  NWHUp RYOLYĖXMt               RUJDQL]DFL QHER MVRX Mt RYOLYQČQ\\  DOH QHH[LVWXMt PH]L QLPL D RUJDQL]DFt               WUDQVDNFH D QHMVRX SUR RUJDQL]DFL åLYRWQČ dĤOHåLWt  3RGOH \&ODUNVRQD WR               PRKRX EêW PpGLD QHER VSHFLiOQt ]iMPRYp VNXSLQ\\                                                             74          ýOHQČQt QD SULPiUQt D VHNXQGiUQt VWDNHKROGHU\\ SRGOH 1lVLKR             x  primární stakeholdeĜL ± WL  NGR PDMt V SRGQLNHP RILFLiOQt  QHMOpSH VPOXYQt                                                      75               vztah. V textu Stakeholder management as a play  3DMXPHQ D 1DVL               Y\\MPHQRYiYDMt MDNR SULPiUQt VWDNeholdery vlastníky, zamČstnance,               PDQDåHU\\ D YČĜitele             x  sekundární stakeholdeĜL ± RVWDWQt VXEMHNW\\ Y RNROt SRGQLNX  VWiW               NRPXQLW\\       1DVL SĜL]QiYi  åH WRWR UR]GČlení mĤåH EêW SUR UĤzné               podniky rĤzné.          ýOHQČQt QD HQYLURQPHQWiOQt D SURFHVQt VWDNHKROGHU\\ SRGOH $WNLQVRQD               76          D NRO            x  (QYLURQPHQWiOQt VWDNHKROGHĜL GHILQXMt SURVWĜedí, v nČPå VH SRGQLN              SRK\\EXMH  -VRX WR ]iND]QtFL  YODVWQtFi a komunita v blízkosti podniku            x  Procesní stakeholdeĜL MVRX GRGDYDWHOp D ]DPČstnanci, kteĜí v tomto              prostĜHGt RSHUXMt           'DOãt þOHQČQt                         77          %ODLU  D :KLWHKHDG   þlení  stakeholdery  na  ty  s potenciálem  pro  spolupráci                                         78          D V SRWHQFLiOHP  RKUR]LW   *RRGSDVWHU   zase  na  dĤvČrné  a ostatní.  Tato          pĜedstavená  þlenČní  stakeholderĤ  MLVWČ  QHMVRX  Y\\þHUSiYDMtFt   VKUQXMt  DOH          QHMGĤOHåLWČMãt SRKOHG\\ QD WHQWR SUREOpP                  73            \&/$5.621  0  %  (         V          74  1$6,  -          75            3$-80(1  .   1$6,  -         V          76  $7.,1621  $  $   :$7(5+286(  -  +   :(//6  5  %         V     ±          77  %/$,5  '  /   :+,7(+($'  \&  -         V          78            *22'3$67(5  .  (         V      ±           32","2.3.4 Segmentace stakeholderĤ              'RSRVXG  MVPH  VL  SĜedstavili  þlenČní  stakeholderĤ  do  generických  skupin              (vlastníci,  zamČstnanci  atd.),  pĜípadnČ  do  rĤzných  kategorií  podle  rĤzných              kritérií  (primární  vs.  sekundární  apod.).  Takováto  þlenČní  mohou  být  þasto              úþelná,  v nČkterých  pĜípadech  však  mohou  být  nedostateþná  nebo  pĜímo              zavádČMtFt   :ROIH  D  3XWOHU  GRNRQFH  WYUGt   åH  þlenČní  pouze  do  generických                                       79              VNXSLQ Ä]DEUDĖXMH SRUR]XPČní“  (potĜHEiP D SRåDGDYNĤm) tČchto skupin.              9 VRXODGX V :ROIHP D 3XWOHUHP EXGHPH YH VWDNHKROGHUVNp DQDOê]H SRåDGRYDW              þlenČní  stakeholderĤ  GR  XåãtFK  VNXSLQ   QHå  JHQHULFNêFK   =GĤvodnČní  se  opírá              o tyto pĜedpoklady:                 1.  Základními  kroky  stakeholderské  DQDOê]\\  MVRX       LGHQWLILNDFH                   stakeholderských skupin, (2) urþHQt ]iMPĤ stakeholderĤ, (3) zhodnocení                                              80                   MHMLFK  PRFL   QDYUKXMH  :RRGRYi )  nebo  dĤOHåLWRVWL   QDYUKXMt  0LWFKHOO                       81                   a kol. ).                                                                       82                 2.  6WDNHKROGHUHP SRGQLNX MH VXEMHNW  NWHUê Pi Ä]iMHP³ QD SRGQLNX                                       83                 3.  U  generických  skupin  se pĜHGSRNOiGDMt  REGREQp  ]iMP\\   FRå                   opodstatĖXMH SRXåLWt UR]OLãHQt QD ~URYQL generických skupin definovaných                   ne na základČ tČFKWR ]iMPĤ, ale na základČ UROt  MHå VWDNHKROGHĜi v podniku                                              84                   ÄKUDMt³  YODVWQtFL  ]DPČstnanci…).              :ROIH  D  3XWOHU  VL  YãLPOL   åH  QH  YåG\\  PXVt  QXWQČ  platit  podmínka  þ.  3.  Uvádí              pĜíklad  minoritního  akcionáĜe,  který  vlastní  akcie  ne  kvĤli  zisku,  ale  kvĤli              PRåQRVWL  ~þDVWQLW  VH  YDOQp  KURPDG\\   'RFKi]t  WHG\\  N Qi]RUX   åH  VNXSLQ\\              ]DORåHQp  QD  UROtFK  PRKRX  EêW  YQLWĜnČ znaþnČ  a)  heterogenní  a  b)  mohou              H[LVWRYDW  VNXSLQ\\  KRPRJHQQt  YH  VYêFK  ]iMPHFK  QDSĜíþ  generickými              stakeholderským skupinami.               ZdĤvodnČQt QDOH]OL Y UR]GtOQpP FKDUDNWHUX ]iMPĤ  =iMP\\ GČlí do dvou kategorií,              D  WR  W]Y   ÄVREHFNê  ]iMHP³  D  ÄV\\PEROLFké  predispozice“.  Zatímco  u  prvního              z nich  pĜevládá  pĜL  GHWHUPLQDFL  MHGQiQt  PRWLY  ]LVNX   X  GUXKpKR  MVRX  WR  GDOãt              KRGQRW\\ Y\\FKi]HMtFt ]H ]iNODGQtFK SĜedpokladĤ získaných v dČtství a dospívání.              :ROIH  D  3XWOHU  Y\\MPHQRYiYDMt  QDSĜ   W\\WR   ÄSRFLW  YODVWHnectví,  politická                                       85              pĜíslušnost, rasové pĜedsudky“.  9ODVWQtP Yê]NXPHP L RGND]\\ QD Yê]NXP\\ MLQp               79  :2/)(  5  $   387/(5, D. S., 2002, str. 65.              80                :22'  '  -              81                0,7\&+(//  .  5   $*/(  %  5   :22'  '  -              82  )5((0$1  5  (         VWU              83                PĜipomeĖPH  åH VH MHGQi R SRMHP zavedený Freemanem pro oznaþení skupin              MDNR MVRX YODVWQtFL  ]DPČstnanci, zákazníci, komunity (pozdČML Yêþet rozšiĜován).              84  :2/)(  5  $   387/(5, D. S., 2002, str. 64.              85                :2/)(  5  $   387/(5, D. S., 2002, str. 68.                                                                            3  3","GRND]XMt   åH  ÄVREHFNê  ]iMHP³  SĜHYDåXMH  QDG  ÄV\\PEROLFNêPL  SUHGLVSR]LFHPL³          pouze za velmi specifických podmínek:             1.  ÄGĤVOHGHN SUR GDQpKR MHGQRWOLYFH MH ]QDþný, nebo             2.  náklady a pĜtQRV\\ DOWHUQDWLYQtFK YDULDQW MVRX ]ĜHMPp D UHODWLYQČ MLVWp  QHER             3.  ve hĜH MVRX REiYDQp QHJDWLvní následky, nebo             4.  zodpovČdnost  za  daný  problém  lze  pĜisuzovat  vnČMãtPX  þiniteli  (vláda,                                     86               spoleþQRVW MDNR FHOHN DWG   ³          ZávČU  WpWR  VWXGLH  WHG\\  ]Qt   åH  VH  QHO]H  VSROpKDW  QD  UROH   MHå  VWDNHKROGHĜi          Y SRGQLNX  ]DVWXSXMt   DOH  MH  WĜHED  SRVRXGLW  ]iMP\\  NDåGpKR  ] QLFK D WHSUYH          následnČ  stakeholdery  pĜiĜD]RYDW  GR  VNXSLQ   MLQDN  ĜeþHQR   VHJPHQWRYDW  MH          V návrhové  þiVWL  WpWR  SUiFH  EXGHPH  UHVSHNWRYDW  MDN  WR   åH  ]QDþná  þiVW  ]iMPĤ          Y\\FKi]t ] UROt  MHå VWDNHKROGHĜL ]DVWiYDMt  WDN WR  åH VHJPHQW\\ Y\\WYRĜené následnČ          na základČ tČFKWR ]iMPĤ PRKRX MtW QDSĜíþ tČmito rolemi.          2.4  O32'67$71ċ1Ë 67$.(+2/'(56.e+2 3ěÍSTUPU          Stakeholderský pĜtVWXS MH  NUiWFH ĜeþHQR  QD]tUiQt QD RUJDQL]DFL MDNR QD PtVWR          stĜetu  vztahĤ  D ]iMPĤ  stakeholderĤ  organizace  s pĜHGSRNODGHP   åH  RUJDQL]DFH          má maximalizovat pĜínosy pro všechny stakeholdery, pĜípadnČ  åH PD[LPDOL]DFt                                                                        87          pĜínosĤ  pro  všechny  stakeholdery  bude  maximalizovat  svou  výkonnost .          1DSĜíklad  Post,  Preston  a Sachs  uvádČMt   åH  VWDNHKROGHUVNê  ÄSRKOHG³  YLGt          RUJDQL]DFL  ÄMDNR  Ei]L  SUR  DQDOê]X  D Ĝízení  þetných a rozdílných vztahĤ, které                                          88          Y\\YVWiYDMt Y UiPFL WRKRWR XVSRĜiGiQt“.          Uznávaná  Freemanova  definice  stakeholderského  pĜtVWXSX  SUDYt   åH  MH          ÄR VNXSLQiFK  D MHGQRWOLYFtFK   NWHĜt  PRKRX  RYOLYQLW  RUJDQL]DFL  D  R FKRYiQt                                                         89          PDQDåHUĤ pĜijatém v reakci na tyto skupiny a jednotlivce“.  9 NDåGpP SĜípadČ          mĤåHPH  Y OLWHUDWXĜH  QDOp]W  PQRKR  Y\\MiGĜení  ospravedlĖXMtFtFK  VWDNHKROGHUVNê          pĜístup, napĜ.:                                                         90          Ä9]WDK\\ VWDNHKROGHUĤ mohou rozšíĜit bohatství organizace“.          Ä6HOKiQt  LGHQWLILNRYDW  QHEH]SHþné  stakeholdery  mĤåH  Y\\~VWLW  Y ]PHãNDQp                                                          91          pĜtOHåLWRVWL ]PtUQLW QHEH]SHþt D Y QLåãt ~URYHĖ pĜipravenosti.“             86            :2/)(  5  $   387/(5, D. S., 2002, str. 68.          87  Zde se dotýkáme normativního a instrumentálního pĜístupu.          88            3267  -  (   35(6721  /  (   6$\&+6  6       D  V          89  )5((0$1  5  (          90  35(6721  /  (   '21$/'621  7          91            0,7\&+(//  5  .  $*/(  %  5   :22'  '  -         V           34","92              Podle  Turnbulla .  spolupráce  stakeholderĤ  v informaþní  a Ĝídící  struktuĜe              podniku  znamená  silnou  stránku  a konkurenþní  výhodu.  Proto  aplikace              stakeholderského pĜístupu není v rozporu s dlouhodobým prospČchem vlastníkĤ,              ale  vede  k vyšší  výkonnosti  orJDQL]DFH   ] Qtå  PDMt  SURVSČch  všechny  skupiny              stakeholderĤ.  VysvČtlení  podle  nČM  VSRþtYi  Y WRP   åH  þím  více  vztahĤ  podnik              má, tím vČWãtP  PQRåVWYtP  LQIRUPDþních  kanálĤ  GLVSRQXMH  D WHG\\  WtP  YtFH              zpČWQêFK YD]HE REGUåt              2.4.1 Stakeholderský a shareholderský pĜístup              Shareholderský  pĜtVWXS  Y\\]GYLKXMH  ]RGSRYČGQRVW  PDQDåHUĤ vĤþi  vlastníkĤm                                                           93              podniku.  Tuto  zodpovČdnost  staví  nad  všechny  ostatní.  PĜi  sledování  tohoto              pĜtVWXSX  MH  WDN  FtOHP  PDQDåHUĤ  maximalizovat  zisk  podniku  tak,  aby              maximalizovali  pĜínosy  pro  vlastníky.  Samotné  slovo  shareholder  (nČkdy  se              uvádí také stockholder) znamená akcionáĜe, nicménČ shareholderský pĜtVWXS MH              zamČĜen na vlastníky podnikĤ obecnČ bez ohledu na formu vlastnictví.               Shareholderský  pĜtVWXS  MH  QČkdy  stavČn  do  pĜímé  opozice  k stakeholderskému              pĜístupu  ve  smyslu:  maximalizovat  hodnotu  pro  vlastníky  vs.  maximalizovat              KRGQRWX SUR YãHFKQ\\ VWDNHKROGHU\\  1LFPpQČ shareholderský pĜístup lze chápat                                                                        94              L MDNR ÄSRGPQRåLQX³ VWDNHKROGHUVNpKR SĜtVWXSX  MHKR VSHFLiOQt XFKRSHQt              2.4.2 Podoby stakeholderského pĜístupu              UplatnČní  stakeholderského  pĜtVWXSX  Y SUD[L  QHPXVt  EêW  MHGQR]QDþné.  DvČma              QHMþastČMãtPL  IRUPDPL  MVRX  W]Y   PRGHO  strategického  stakeholderského  Ĝízení                                                      95              a model  inherentního  stakeholderského  závazku.   9 SUYQtP  ] QLFK  MH  SRYDKD              D UR]VDK  ]iMPX  PDQDåHUĤ  R MHGQRWOLYp  VWDNHKROdery  determinována  þistČ              PRåQRVWPL  NRQNUpWQtKR  ]iMPX   NRQNUpWQt  DNFH   ]YêãLW  ILQDQþní  výkonnost              SRGQLNX  8 GUXKpKR PRGHOX MH SĜHGSRNODGHP  åH SRGQLN\\ YQLWĜnČ pociĢXMt XUþitý              závazek vĤþi svým stakeholderĤP  WHQWR ]iYD]HN IRUPXMH MHMLFK VWUDWHJLL D WtP              VH SURMHYXMH YH ILQDQþní výkonnosti podniku.                          96              %HUPDQ  D NRO    dále  rozdČOXMt  SUYQt  ] PRGHOĤ  do  dvou  podob:  pĜímého              a moderovaného.  O pĜímém  pĜHGSRNOiGDMt   åH  VWUDWHJLH  D Y]WDK\\  NH              stakeholderĤP  PDMt  SĜímo  a oddČlenČ  vliv  na  finanþní  výkonnost  podniku.              O moderovaném  modelu  pĜHGSRNOiGDMt   åH  SĜímý  vztah  mezi  podnikovou              strategií  a finanþQt  YêNRQQRVWt  SRGQLNX  MH  RYOLYĖován  právČ  vztahy  se              stakeholdery.               92                7851%8//  6              93  Takto se staví k stakeholderskému pĜístupu i celému konceptu CSR napĜ. M.              Friedman.              94  Viz napĜ   -21(6  7  0   :,\&.6  $  \&   )5((0$1  5  (         V              95  %(50$1  6   :,\&.6  $   .27+$  6   -21(S, T., 1999, s. 488.              96                %(50$1  6   :,\&.6  $   .27+$  6   -21(6  T., 1999, s. 491 – 492.                                                                             3  5","2EU  þ     0RGHO\\ VWUDWHJLFNpKR VWDNHKROGHUVNpKR Ĝt]HQt                          3UDPHQ  %(50$1  6   :,\&.6  $   .27+$  6   -21(6  7         V           Model inherentního stakeholdersNpKR ]iYD]NX MH ]REUD]HQ QtåH  3Ĝedpokladem          ]GH MH  åH Y]WDK\\ VH VWDNHKROGHU\\ MVRX ]RKOHGQČny v podnikové strategii a ta se          promítá do finanþní výkonnosti.           2EU  þ     0RGHO LQKHUHQWQtKR VWDNHKROGHUVNpKR ]iYD]NX               3UDPHQ  %(50$1  6   :,\&.6  $   .27+$  6   -21(6  7         V          %HUPDQ  D NRO   RYČĜovali  platnost  tČchto  modelĤ  na  empirických  datech.  Oba          modely  strategického  stakeholderského  Ĝízení  byly  potvrzeny,  ne  tak  model          inherentního stakeholderského závazku. Ve zkoumaném vzorku (více v kapitole          Výzkumy  v oblasti  stakeholderské  teorie  ve  svČtČ)  vztahy  se  stakeholdery                             97          neovlivĖovaly strategii.          2.4.3 Kritika stakeholderského pĜístupu          $VL  QHM]QiPČMãtP  NULWLNHP  VWDNHKROGHUVNpKR  SĜístupu,  nebo  pĜesnČML  Ĝeþeno          konceptu  spoleþenské  zodpovČdnosti  podnikĤ   MH  0LOWRQ  )ULHGPDQ   9 WpWR          VRXYLVORVWL EêYi REY\\NOH FLWRYiQ MHKR þOiQHN Y 1HZ <RUN 7LPHV ] URNX                                                                 98          QD]YDQê Ä6SROHþenskou zodpovČGQRVWt SRGQLNiQt MH ]YČtšovat zisk“.  Friedman          poskytl  propracovanou  argumentacL  QD  REKDMREX  VYêFK  Qi]RUĤ v nČkolika          rovinách:             97  %(50$1  6   :,\&.6  $   .27+$  6   -21(S, T., 1999, s. 502.          98            )5,('0$1  0           36","1.  3RNXG  MVRX  SURVWĜHGN\\  SRGQLNX  DORNRYiQ\\  QD  SURMHNW\\  VSROHþenské                 zodpovČdnosti podnikĤ a nedČMH VH WDN V YČdomím vlastníkĤ SRGQLNX  MH WR                 okrádání vlastníkĤ.              2.  ,  SRNXG  YODVWQtFL  VRXKODVt  V DORNDFt  SURVWĜedkĤ  QD  DNWLYLW\\  \&65   MH  VSRUQp                 ]GD MH MHGHQ SRGQLN VFKRSHQ EêW VWHMQČ HIHNWLYQt  MDNR E\\ E\\O VWiW ± SRGQLN                 WRWLå  Y WXWR  FKYtOL  SĜHEtUi  UROL  VWiWX   DOH  SRGOH  )ULHGPDQD  MH  YHOPL                 nepravdČSRGREQp   åH  E\\  PČO  VWHMQRX  ]SĤsobilost  (napĜ.  informaþní  nebo                 organizaþQt  MDNR VWiW               Ve  výsledku  tak  podnik  QD  VHEH  XYDOXMH  GRGDWHþnou  formu  zdanČQt   NWHUi  MH              Y\\QDORåHQD QHHIHNWLYQČ. MČli bychom tu ale poznamenaW  åH )ULHGPDQ NULWL]XMH              spoleþenskou  zodpovČdnost  podniku  ve  sm\\VOX  MHGQiQt  YĤþi  skupinám,  které              v našem stakeholderském modelu oznaþXMHPH MDNR NRPXQLW\\  D WR MHQ MHGQiQt              které by se dalo oznaþLW MDNR QDGVWDQGDUGQt  )ULHGPDQ WRWLå SRYDåXMH ]D QXWQp              aby podnik ve vztazích se všemi stakeholdery zachovával veškeré legislativní              a morální  (etické)  zvyklosti.  PĜedmČWHP  VSRUX  SDN  MVRX  MHQ  QČkteré  konkrétní              DNWLYLW\\  MHå MGRX SRGOH QČM QDG UiPHF WČchto zvyklostí.              9H  YêVOHGNX  MH  WDN  MHKR  NULWLND  ]DPČĜena  pouze  na  þást  stakeholderského              pĜtVWXSX   , ]GH  YãDN  PĤåHPH  RSRQRYDW   =D  SUYp   QiVWURMH  \&65  MVRX  GQHV              SRXåtYiQ\\ þasto z marketingových dĤvodĤ. PomiĖPH RWi]NX  ]GD VH VWiOH MHGQi              o skuteþnou spoleþenskou zodpovČGQRVW  SURWRåH MHMt ]RGSRYČ]HQt OHåt MLå PLPR              pĜedmČW  WpWR  SUiFH   6SRNRMPH  VH  V WtP   åH  WDNRYi  IRUPD  DNWLYLW  \&65  MH  SOQČ              Y VRXODGX  V )ULHGPDQRYêPL  SRåDGDYN\\   SURWRåH  SOQČQtP  ]iMPĤ rĤzných              stakeholderĤ VH WDNWR GRVDKXMH SOQČQt ]iMPĤ vlastníkĤ. MĤåHPH XYpVW W\\WR GYD              aktuální pĜíklady:               )UDQFRX]VNê YêUREFH ODQ %HDO VOLEXMH ]D NDåGp ]DNRXSHQp ODQR ]DVDGLW VWURP QD              Madagaskaru. ZároveĖ zaþal balit lana pro pĜepravu do obalĤ  MHå O]H SRXåtYDW              opakovanČ, zatímco dosavadní standard byl 39\& REDO QD MHGQR SRXåLWt  8YiGt              WDNp   åH  SUR  WLãWČní  katalogĤ  SRXåtYi  SDStU  Y\\UiEČný  ze  stromĤ z lesĤ                                                     99              obhospodaĜRYDQêFK Y VRXODGX V QRUPDPL (0$6              Americký výrobce lan Sterling Rope zaþDO QDEt]HW W]Y  ÄãURWRYQp QD ODQD³  NG\\              ]D MHGQR VWDUp ODQR RGHY]GDQp SĜL QiNXSX QRYpKR MH SRVN\\WQXWD VOHYD      QD              QRYp ODQR  7DWR VWDUi ODQD MVRX QiVOHGQČ recyklována do podoby PA granulátu                            100              N GDOãtPX SRXåLWt              8 RERX XNi]HN VH MHGQi R VQDKX QDEtGQRXW NXSXMtFtPX QČMDNRX KRGQRWX QDYtF              TradiþnČ tkví hodnota lana v parametrech MDNR MVRX UH]LVWHQFH SURWL RWČru, poþet              pádĤ  SR QLFKå MH QXWQp ODQR Y\\Ĝadit nebo váha. Tyto paUDPHWU\\ MVRX YãDN GQHV                99  %($/3/$1(7 \&20 Beal’s Contribution To The Environment. [on-line]              100                 52\&.-2< \&= Recyklace lan. [on-line]                                                                             3  7","u lan  velmi  vyrovnané.  Proto  se  výše  uvedení  výrobci  rozhodli  nabídnout          hodnoty  další.  Podobných  pĜíkladĤ  E\\FKRP  DOH  PRKOL  QDMtW  QHVþetnČ   GQHV  MLå          snad ve všech oborech podnikání.           2EU  þ     $QNHWD Ä*UHHQ 7KLQNLQJ³ QD SRUWiOX ZZZ OH]HF F]                60%                        53%               50%               40%               30%                                    20%                       18%               20%                                                 10%               10%                0%                     Ano, pokud to  Ano, i s cenou  Ano, i s cenou  Ne                     nezvýší cenu  mírnČ vyšší  znaþnČ vyšší           Pozn.: Anketa probČhla zaþátkem roku 2009, celkový poþet zúþastnČných 1509,          opakované hlasování omezeno poåDGDYNHP XQLNiWQt ,3 DGUHV\\          3UDPHQ  /(=(\& \&= Anketa „Green Thinking“, [on-line]          Tolik tedy k první FriedmanovČ YêWFH  .H GUXKp  W]Q  HIHNWLYQRVWL  MHQ NUiWFH          Od  roku  1970,  kdy  Friedman  þlánek  publikoval,  uplynulo  hodnČ  þasu          a podnikatelské  prostĜedí  se  znaþnČ zmČnilo.  Díky  pokraþXMtFt  JOREDOL]DFL          D NRQFHQWUDFL  MVRX  GQHV  EČåQp  QDGQiURGQt  NRUSRUDFH  PDMtFt  REUDW  SĜHY\\ãXMtFt          státní  rozpoþet,  ne-li  hrubý  domácí  produkW   PQRKD  ]HPt   -DN  XSR]RUĖXMH                 101          Hertzová , tČmto korporacím se naskýtá mnoho PRåQRVWt MDN QHMHQ XQLNQRXW          OHJLVODWLYQtP  SRåDGDYNĤP  MLP  QHY\\KRYXMtFtP   GLVORNDFH  YêURE\\  ] 86$  GR          UR]YRMRYêFK ]HPt   WDN OHJLslativu upravovat pro své potĜeby (investiþní pobídky          Y PQRKD  ]HPtFK    9 WDNRYp  VLWXDFL  MLå  QHPXVt  EêW  VWiW  QHMHQ  QHMHIHNWLYQČMãtP          zpĤsobem  k alokaci  prostĜedkĤ na nČkteré  konkrétní  potĜeby,  ale  ani          dostateþným regulátorem podnikatelské etiky.          1D )ULHGPDQRY\\ P\\ãOHQN\\ QDYD]RYDOL VDPR]ĜHMPČ další autoĜi. Podle výzkumu                      102          Stanley Vance  ] URNX      SODWLOR  åH SRGQLN\\ Y\\ND]XMtFt VLOQp VRFLiOQt FtWČní          ]D]QDPHQDO\\  Y\\ããt  SRNOHV  FHQ  DNFLt  RSURWL  WUåQtPX  SUĤmČru.  V roce  1985                                 103          precizovali  Aupperle  a kol.   K\\SRWp]X   åH  Y\\ããt  \&65  DNWLYLW\\  RGþHUSiYDMt          SHQt]H  D MLQp  ]GURMH   þtPå  MH  SRGQLN  ]QHYêKRGQČQ  Y SRURYQiQt  V SRGQLN\\   MHå          MVRX PpQČ spoleþensky aktivní.           101  +(57=29È  1          102  9$1\&(  6         V     ±          103             $833(5/(  .   \&$552//  $   +$7),(/'  '           38","104              3UHVWRQ  D 2¶%HQQRQ   IRUPXORYDOL  K\\SRWp]X  R PDQDåHUVNpP  RSRUWXQLVPX              -HMLFK SĜHGSRNODGHP E\\OR  åH Y REGREt GREUp ILQDQþQt YêNRQQRVWL VH PDQDåHĜi              VQDåt  PD[LPDOL]RYDW  VYp  RGPČQ\\  WtP   åH  VQLåXMt  YêGDMH  QD  VSROHþenskou              zodpovČdnost,  þtPå  MH  Y\\ããt  GLVSRQLELOQt  ]LVN  D WtP  L MHMLFK  RGPČQ\\   1DRSDN              Y REGREt  QLåãt  ILQDQþQt  YêNRQQRVWL  PDQDåHĜL  YêGDMH  QD  VSROHþenskou              zodpovČGQRVW ]Y\\ãXMt  þtPå VYp RGPČny neohrozí, naopaN PRKRX VQDG SRXåtW              W\\WR YêGDMH MDNR RVSUDYHGOQČQt QLåãt ILQDQþQt YêNRQQRVWL  3UHVWRQ D 2¶%HQQRQ              zde  vychází  ze  starších  prDFt   MHå  GRND]XMt   åH  PDQDåHĜi  mohou  sledovat  své                                                          105              soukromé cíle na úkor vlastníkĤ i dalších stakeholderĤ   QHER åH YQtPDMt VYp              ]iMP\\  MDNR  QHMGĤOHåLWČMãt   SĜípadnČ  MDNR  GUXKp  QHMGĤOHåLWČMãt  SR  ]iMPHFK                      106              zákazníkĤ.              3R]QDPHQHMPH  QD  WRPWR  PtVWČ   åH  SĜHGFKi]HMtFt  GYČ  hypotézy  o odþerpávání              penČ] D MLQêFK ]GURMĤ D PDQDåHUVNpP RSRUWXQLVPX E\\O\\  PLPR MLQp  Y URFH              ovČĜovány právČ 3UHVWRQHP D 2¶%HQQRQHP D QD GDWHFK ] OHW      ±      YþetnČ                            107              nebyly potvrzeny.  9tFH R WRPWR Yê]NXPX Y QiVOHGXMtFt þásti.              MĤåHPH  WHG\\  VKUQRXW   åH  RSRGVWDWQČnost  stakeholderského  pĜístupu  byla              SURNi]iQD MDN WHRUHWLFN\\  WDk empiricky. V teorii pĜetrvává ne kritika samotného              stakeholderského  pĜístupu,  ale  pĜípadných  dílþích  témat  –  napĜíklad  kritika                                                                            109                                    108              Donaldsonovy a Prestonovy  klasifikace stakeholderských pĜístupĤ .DOHUHP                            110              nebo Freemanem .              2.4.4 Výzkumy v oblasti stakeholderské teorie ve svČtČ              .URPČ teoretických odĤvodnČní stakeholderského pĜístupu (viz výše) se mnoho              studií  vČnovalo  empirickému  ovČĜení  tČchto  tvrzení.  V této  þásti  se  budeme              krátce vČnovat analýze výsledkĤ tČFK QHM]DMtPDYČMãtFK SUR Qiã SRKOHG QD WXWR              problematiku.                     104                 35(6721  /  (   2¶%(1121  '  3         V              105                  :(,'(1%$80   0    92*7   6           :,/,$0621   2   (              :,//,$0621  2  (         FLWRYiQR ] 35(6721  /  (   2¶%(1121  '  3              1997, s. 423.              106                  3261(5   %    6\&+0,'7   :           $/.+$)$-,   $           FLWRYiQR              ] 35(6721  /  (   2¶%(1121  '  3         V              107                 35(6721  /  (   2¶%(1121  '  3         V              108  '21$/'621  7   35(6721  /  (              109  .$/(5  -         V              110                 )5((0$1  5  (         V                                                                            3  9","2.4.4.1 9]WDK VWDNHKROGHUVNpKR PDQDJHPHQWX D YêNRQQRVWL ILUP\\ ± %HUPDQ                D NRO          %HUPDQ  D NROHNWLY  VL  VWDQRYLOL  ]D  FtO  RYČĜit  platnost  výše  zmínČných  modelĤ          strategického stakeholderského Ĝízení a inherentního stakeholderského závazku.          . WRPX SRXåLOL Y]RUHN SRGQLNĤ ] QHMOHSãt VWRYN\\ ]H VH]QDPX Fortune 500 (za          rok  1996),  ke  kterým  byla  kompletní  finanþní  data  pro  roky  1991  –  1996.          Celkem  tak  tvoĜilo  výbČrový  soubor  81  podnikĤ  ] QHMUĤznČMãtFK  RGYČtví.          FinanþQt YêNRQQRVW MDNR ]iYLVOi SURPČnná byla mČĜena pomocí ROA (provozní          výsledek  vĤþi  celkovým  aktivĤm).  Stakeholderský  pĜtVWXS  MDNR  QH]iYLVOi          promČQQi E\\O Y\\MiGĜHQ MHGQiQtP ]koumaných podnikĤ vĤþi pČti definovaným          tzv. stakeholderským skupinám. TČmito byly: vztahy se zamČstnanci, diverzita,          PtVWQt NRPXQLW\\  åLYRWQt SURVWĜedí a kvalita a bezpeþnost výrobkĤ.           VysvČWOHPH EOtåH  'DWDEi]H ./' VOHGXMH SRGQLN\\ ] LQGH[Ĥ 6WDQGDUG   3RRU¶V               D 'RPLQL  6RFLDO  ,QGH[        SRGQLNĤ    3UR  W\\WR  SRGQLN\\  HYLGXMH  ãLURNê          RNUXK  GDW   MDNR  QDSĜ.  vzdČlávací  aktivity,  recyklaþní  programy,  sponzorství,          VRXGQt VSRU\\ DWG   YtFH YL] QtåH   7\\WR MHGQRWOLYp SRORåN\\ MVRX SRWp RKRGQRFHQ\\          na pČtibodové LikertovČ škále, kde -2 znamená negativní aktivitu a +2 pozitivní          DNWLYLWX   %HUPDQ  D NRO   Y\\EUDOL  WD  GDWD   NWHUi  SĜtVOXãt  N MHGQRWOLYêP   MLPL  QD          základČ  studia  literatury  vybraným  stakeholderským  skupinám.  Uvećme  zde          pĜtNODG VNXSLQ\\ ÄGLYHU]LWD³  þtPå ML ]iURYHĖ pĜLEOtåtPH             1.  2EODVW   QHJDWLYQtFK   KRGQRFHQt    SODFHQt   SRNXW   MDNR   YêVOHGHN               NRQWURYHU]QtFK DNFt  åiGQt þlenové pĜedstavenstva nebo top managementu               z tradiþnČ nedostateþnČ zastoupených skupin.             2.  2EODVW SR]LWLYQtFK KRGQRFHQt  NDULpUQt SRVWXS åHQ D OLGt UĤzných ras, úþast               åHQ   OLGt  UĤzných  ras  a/nebo  mentálnČ  QHER  I\\]LFN\\  SRVWLåHQêFK               v pĜedstavenstvu,  Ĝešení  rodinných  problémĤ  zamČstnancĤ  VSRMHQêFK  VH               zamČstnáním, zamČstnávání mentálnČ QHER I\\]LFN\\ SRVWLåHQêFK D YVWĜícná               politika vĤþi homosexuálním zamČstnancĤm.  111           V tradiþQtP  SRMHWt  JHQHULFNêFK  stakeholderských  skupin  by  skupina  diverzita          spadala do skupiny komunit, to samé E\\ SODWLOR SUR VNXSLQX åLYRWQt SURVWĜedí.          Skupina  kvalita  a bezpeþnost  výrobkĤ  VH  VYêP  REVDKHP  VKRGXMH  VH  VNXSLQRX          obvykle  nazývanou  zamČstnanci.  O obsazích  ostaWQtFK  VNXSLQ  SRXåLWêFK                                                          112          %HUPDQHP D NRO  MH PRåQp QDMtW YtFH Y SĜtOR]H MHMLFK ]SUiY\\          =DMtPDYê  MH  ]SĤVRE   MDNêP  E\\O  NRQWURORYin  vliv  oborového  prostĜedí  –          ]NRXPDQp SRGQLN\\ E\\O\\ WRWLå ] UĤzných odvČtví. Oborové vlivy byly zahrnuty          pomocí tĜí promČnných, a to dynamiky, velikosti a koncentrace v odvČtví. První             111  %(50$1  6   :,\&.6  $   .27+$  6   -21(S, T., 1999, s. 505.          112             %(50$1  6   :,\&.6  $   .27+$  6   -21(S, T., 1999, s. 505.           40","dvČ  promČnné  byly  mČĜeny  hrubým  produktem  odvČtví,  poslední  pomČrem              obratu þtyĜ QHMYČtších firem odvČtví vĤþi obratu odvČtví.              9êVOHGN\\              Tento  výzkum  potvrdil  pĜímý  vliv  promČnných  oznaþHQêFK  MDNR  ]DPČstnanci              a bezpeþnost a kvalita produktĤ na finanþní výkonnost podnikĤ. U ostatních tĜí              promČnných tento vliv pozorován nebyl, a to pĜHVWR  åH SĜHGFKR]t Yê]NXP\\ MHM                        113              naznaþovaly.   %HUPDQ  D NRO   QDEt]t  Y\\VYČWOHQt   åH  SURPČnné  komunity              D GLYHU]LWD  MHå MVRX GĤOHåLWp KODYQČ ] QRUPDWLYQtKR KOHGLVND  QHGRNiåt L]RORYDQČ              pĤsobit  pĜímo  na  finanþní  výkonnost.  U promČQQp  åLYRWQt  SURVWĜHGt  PRKO  MHMt              YOLY  RPH]LW  IDNW   åH  ]NRXPDQp  SRGQLN\\  SRFKi]HO\\  ] PQRKD  RGYČWYt   Y QLFKå              dĤOHåLWRVW  åLYRWQtKR  SURVWĜedí  a podoba  péþe  o nČM  PĤåH  PtW  UR]GtOQp  SRGRE\\              a rozdílné dopady na finanþní výkonnost. Dalším omezXMtFtP YOLYHP PRKOD EêW              poloha podnikĤ, která také nebyla kontrolována.              Zatímco  pĜtPê  YOLY  E\\O  ]MLãWČn  pouze  u dvou  promČnných,  u moderovaného              modelu  strategického  stakeholderského  Ĝízení  všech  pČt  promČnných              ovlivĖovalo  vztah  strategie  –  finanþQt  YêNRQQRVW   8ND]XMH  VH  WDN   åH  Y]WDK              souvislost  mezi  vztahy  se  stakeholdery  a finanþQt  YêNRQQRVWt  MH  SRGVWDWQČ              komplikovanČMãt  D QHO]H  MHM  UHGXNRYDW  SRX]H  GR  roviny  vztah  s konkrétním              stakeholderem – finanþní výkonnost.               1D  UR]GtO  RG  PRGHOĤ  strategického  stakeholderského  Ĝízení  se  model              inherentního  stakeholderského  závazku  v tomto  výzkumu  nepotvrdil.  Ve              zkoumaných podnicích tedy neplatilo, åH E\\ Y]WDK\\ VH VWDNHKROGHU\\ RYOLYĖovaly              tvorbu  strategie  z normativních  dĤvodĤ   =GH  %HUPDQ  D NRO   QDYUKXMt   MDNR              PRåQRVW SUR GDOãt Yê]NXP  ]DKUQXWt KRGQRW D PRWLYDFt PDQDåHUĤ do modelu.               3UR  QiV  MH  GĤOHåLWê  ]iYČU   åH  ]iYLVORVW  ILQDQþní  výkonnosti  na  vztazích  ke              konkrétním stakeholderĤm byla prokázána, ale co více, åH QHO]H WXWR ]iYLVORVW              vysvČtlit  plnČ pĜi  izolování  tČchto  vztahĤ   DOH  MH  QXWQR  MH  ]NRXPDW  YH              Y]iMHPQêFK VRXYLVORVWHFK  'iOH VH SURMHYLOR  åH MH GĤOHåLWê YOLY RGYČtví.               2.4.4.2 9]WDK \&63 D \&)3 ± 3UHVWRQ D 2¶%DQQRQ              7DWR VWXGLH MH ]DMtPDYi WtP  åH ]NRXPi QHMHQ VDPRWQRX H[LVWHQFL ]iYLVORVWL PH]L              finanþní  (CFP) a spoleþenskou (CSP) výkonností podnikĤ D MHMt VPČr, ale také              kauzalitu. Statistické QiVWURMH VDP\\ R VREČ WRWLå XPt SRX]H ]MLVWLW VPČr závislosti,              W]Q   MHVWOL  MH  Y\\ããt  VSROHþHQVNi  YêNRQQRVW  VSRMHQD  V Y\\ããt  QHER  QLåãt  ILQDQþní              YêNRQQRVWt   1HXPt  YãDN  RGKDOLW   ]GD  ]SĤVREXMH  QDSĜ.  spoleþenská  výkonnost                113  52%,1621  *   '(\&+$17  .         :$''2\&.  6  $   *5$9(6  6                    FLWRYiQR ] %(50$1  6   :,\&.6  $   .27+$  6   -21(S, T., 1999, s.              501.                                                                             4  1","finanþní  výkonnost  nebo  zda  je  tomu  naopak.  Tento  problém  je  tedy  nutné          vyĜešit už ve fázi návrhu výzkumného zámČru.          VýbČrový soubor tvoĜilo 67 podnikĤ, k nimž se podaĜilo získat všechna potĜebná          data  pro  období  1982  –  1992  vþetnČ.  Tato  na  stranČ  spoleþenské  výkonnosti          sledovala  vztah  podnikĤ k tČmto  stakeholderským  skupinám:  komunity,          zamČstnanci  a zákazníci.  Data  k ohodnocení  tČchto  vztahĤ  byla  získána          z databáze magazínu Fortune, který od roku 1982 sleduje povČst nČkolika tisíc          top  manažerĤ  a analytikĤ  nejvČtších  podnikĤ  v mnoha  odvČtvích.  Pro          vyhodnocení finanþní výkonnosti byly použity ukazatele ROA, ROE a ROI.           Výsledky          KromČ zjišĢování kauzality se Preston a O’Bannon zamČĜili také na zjišĢování          smČru závislosti. Z 270 spoþítaných korelací jediná nebyla záporná, tzn. jediný          výsledek nepotvrdil možnost smČru závislosti, že vyšší spoleþenská výkonnost          je spojena s nižší finanþní výkonností (nebo nižší spoleþenská výkonnost s vyšší          finanþní výkonností). Preston a O’Bannon prezentovali pro zjednodušení pouze          výpoþty s ROA, viz dále.          Co  se  kauzality  týþe,  pak  nejvyšších  korelací  bylo  dosaženo,  pokud  byla          porovnávána finanþní výkonnost (zde konkrétnČ ROA) roku n se spoleþenskou          výkonností  roku  n+1.  Síla  závislosti  zde  dosáhla  až  0,6410  (pĜi  vyjádĜení          spoleþenské výkonnosti kvalitou vztahĤ se zamČstnanci) a výsledek tak Ĝíká, že          platí, þím vyšší je finanþní výkonnost, tím vyšší je spoleþenská výkonnost (tzv.          hypotéza dostupných finanþních prostĜedkĤ). To potvrzuje i fakt, že ze 30 trojic          výsledkĤ  (závislost  výše  ROA  na  kvalitČ  vztahĤ  s jednotlivými  skupinami          v jednotlivých  letech)  byla  v tČchto  trojicích  16x  nejsilnČjší  závislost  kvality          vztahu  na  ROA.  Ve  zbylých  14  trojicích  byla  nejsilnČjší  závislost  ROA          a spoleþenské výkonnosti ve stejném roce, z þehož nelze Ĝíci, která promČnná je          závislá  na  které.  Toto  spolupĤsobení  dosáhlo  síly  až  0,6019  (opČt  souvislost          mezi  kvalitou  vztahĤ  se  zamČstnanci  a ROA).  Ani  v jedné  trojici  nebyla          nejsilnČjší závislost ROA na spoleþenské výkonnosti. Tento typ závislosti dosáhl          nejsilnČjšího  výsledku  0,5172  (opČt  souvislost  mezi  kvalitou  vztahĤ se          zamČstnanci a ROA), což je o celou pČtinu horší, než výsledek opaþné kauzality.           Tab. þ. 3: Výsledky zkoumání kauzality – nejvyšší dosažené hodnoty                                               Síla závislosti (v závorce rok n)                       Kauzalita                                             komunity   zamČstnanci   zákazníci           Kvalita  vztahĤ  se  skupinou  závisí  na   0,4990   0,6410   0,5831           ROA                                (1990)    (1990)     (1990)           Synergické pĤsobení                0,4715    0,6019     0,5513                                              (1983)    (1989)     (1989)           ROA závisí na kvalitČ vztahĤ se skupinou  0,4064   0,5172   0,4792                                              (1992)    (1992)     (1989)          Pramen: PRESTON, L. E., O’BENNON, D. P., 1997, s. 426. Upraveno autorem.            42","1D  WRPWR  PtVWČ  MH  YKRGQp  Xþinit  nČNROLN  SR]QiPHN   MHå  Y\\SOêYDMt  ] KRGQRW              ]MLãWČQêFK 3UHVWRQHP D 2¶%DQQRQHP  Dþkoli na nČ tito autoĜL QHSRXNi]DOL  1tåH              SUH]HQWRYDQi  WDEXOND  XND]XMH   åH  QHMVLOQČMãtFK  ]iYLVORVWt  SURND]RYDO\\  WpPČĜ              YåG\\ Y]WDK\\ VH ]DPČstnanci na finanþní výkonnosti (kromČ roku 1989). Podobné              platí pro obČ ]EêYDMtFt NDX]DOLW\\  FRå MH SRWYU]HQR L SUĤmČrnou silou závislosti              (viz Ĝádek PrĤmČU   1D GUXKpP PtVWČ se, opČt pro všechny tĜi kauzality, umístili              ]iND]QtFL D Då QD WĜHWtP NRPXQLW\\  = WRKR Y\\SOêYi  åH                      a)  pokud se podniku daĜt  SURILWXMt ] WRKR QHMYtFH ]DPČstnanci, teprve                        potom zákazníci a na posledním místČ komunity.                      b)  pokud  chce  podnik  svou  finanþQt  YêNRQQRVW  ]OHSãLW   QHMOpSH  WDN                        uþiní zlepšením vztahĤ se zamČstnanci, teprve potom se zákazníky                        D ]QRYX Då QD SRVOHGQtP PtVWČ MVRX NRPXQLW\\              MĤåHPH  WHG\\  Y\\YRGLW   åH  ] SRKOHGX  ILQDQþQt  YêNRQQRVWL  MVRX  SUR  SRGQLN              QHMGĤOHåLWČMãt ]DPČstnanci – aĢ Xå YČdomČ, nebo nevČdomČ.              7DE  þ     9êVOHGN\\ ]NRXPiQt NDX]DOLW\\ ± QDPČĜHQp KRGQRW\\                           Komunity          ZamČstnanci         Zákazníci                Rok         ROA                ROA                ROA                      Souþ.  N    ROA Z Souþ.  N     ROA Z Souþ.  N     ROA Z                 1982  0,4270  n/a   n/a   0,5251  n/a   n/a   0,3687   n/a   n/a                 1983  0,4715 0,4952  0,4038 0,5420 0,5442 0,4406 0,3132  0,3391 0,2543                 1984  0,2621 0,3978  0,3623 0,5276 0,5904 0,4734 0,2999  0,3350 0,2560                 1985  0,3303 0,2640  0,2397 0,5371 0,5667 0,4080 0,4156  0,3182 0,3321                 1986  0,4583 0,3778  0,2870 0,5509 0,5601 0,4658 0,4576  0,4401 0,3587                 1987  0,3956 0,4473  0,3700 0,5690 0,5487 0,5049 0,4373  0,4311 0,3890                 1988  0,3375 0,3807  0,2106 0,4486 0,5410 0,3424 0,4613  0,3810 0,3972                 1989  0,4418 0,4430  0,3769 0,6019 0,4113 0,4289 0,5513  0,4042 0,4792                 1990  0,3611 0,4990  0,3239 0,5035 0,6410 0,4510 0,4728  0,5831 0,4381                 1991  0,3147 0,3813  0,3036 0,3915 0,5221 0,3667 0,3473  0,4878 0,3369                 1992  0,2808 0,3599  0,4064 0,4258 0,4220 0,5172 0,3382  0,3653 0,4482              PrĤmČr  0,3710 0,4046  0,3284 0,5112 0,5348 0,4399 0,4057  0,4085 0,3690              Max.    0,4715 0,4990  0,4064 0,6019 0,6410 0,5172 0,5513  0,5831 0,4792              hodn.              Min.    0,2621 0,2640  0,2106 0,3915 0,4113 0,3424 0,2999  0,3182 0,2543              hodn.              Korela-      -     -  0,0390   -      -     -  0,2986  0,5588 0,7692              ce      0,3990 0,0077      0,5396 0,4334 0,0380              3UDPHQ  35(6721  /  (   2¶%(1121  '  P., 1997, s. 426. Upraveno autorem.              VysvČtlivky:  Souþ. – souþasné pĤsobení CSP a CFP                         52$ 1 ± 52$ MH QH]iYLVORX SURPČnnou                         52$ = ± 52$ MH ]iYLVORX SURPČnnou                         Max./Min.  hodn.  –  maximální  nebo  minimální  hodnota  pro  daný  typ                         závislosti                         .RUHODFH ± ]iYLVORVW YêYRMH QDPČĜených korelaþních koeficientĤ QD YêYRML                         mezi lety 1982 - 1992                                                                             4  3","1HPpQČ ]DMtPDYp MVRX YãDN WUHndy. Velice silný (korelace s þasem o síle 0,7692)          MH WUHQG UĤstu závislosti finanþní výkonnosti na vztazích se zákazníky. ZnaþnČ          VODEãt MH UĤst závislosti kvality vztahĤ se zákazníky na výši ROA (0,558), ovšem          z pohledu ostatních trendĤ MH L WHQWR YHOPL Vilný. Poslední výraznČ kladný trend          MH RSČt u vztahĤ se zákazníky a ROA – souþasné pĤsobení (0,2986). Další trendy          MVRX  MLå  ]iSRUQp   WHG\\  ]QDPHQDMt  SRNOHV  VtO\\  Y]WDKX  VSROHþenská  –  finanþní          výkonnost  ve  všech  kauzalitách  u obou  ]EêYDMtFtFK  VNXSLQ   9êUD]Qp  MH  WRWR          oslabování  u souþasného  pĤsobení  spoleþenské  a finanþní  výkonnosti          (komunity:  -0,3990,  zamČstnanci:  -0,5396),  ale  také  u závislosti  vztahĤ se          zamČstnanci  na  výši  ROA  (-0,4334).  Mezi  tČPLWR  ]iSRUQêPL  WUHQG\\  MH  MHGQD          GUREQi YêMLPND  NRPXQLW\\ ]iYLVORVW 5OA na vztazích s komunitami (0,039).           UzavĜít mĤåHPH WDNWR  GĤOHåLWRVW ]iND]QtNĤ roste, a to zvláštČ MHMLFK GĤOHåLWRVW          MDNR  GHWHUPLQDQWX  ILQDQþní  výkonnosti.  DĤOHåLWRVW  ]DPČstnancĤ  naopak  klesá,          zvláštČ  SUR  PRGHO   NG\\  MVou  dostupné  prostĜedky  alokovány  zamČstnancĤm           52$ MH QH]iYLVOi QD GĤOHåLWRVWL ]DPČstnancĤ). O trendu dĤOHåLWRVWL NRPXQLW VH          nedá  spolehlivČ  rozhodnout,  zdá  se  ale,  åH  V\\QHUJLFNê  HIHNW  VSROHþenské          a finanþní výkonnosti klesá.           AutoĜi  studie  upozorĖXMt  QD  IDNW   åH  MLPL  SRXåLWê  SRVWXS  PČĜení  spoleþenské          YêNRQQRVWL Y\\ND]XMH VLOQRX NRUHODFL PH]L MHGQRWOLYêPL OHW\\  9\\VYČWOXMt WR WtP          åH  UHSXWDFH   NWHUi  MH  ]iNODGHP  KRGQRFHQt   SRGOpKi  W]Y   ÄKDOy  HIHNWX³   FRå          ]QDPHQi  åH ]DSĤsobil-li hodnocený poprvé dobĜH  MH MHKR GDOãt FKRYiQt VStãH          KRGQRFHQp MDNR NODGQp  D QDRSDN   -HGQRWOLYi SR]RURYiQt WHG\\ QHMVRX Y]iMHPQČ          QH]iYLVOi  FRå MH SĜHGSRNODG Y\\åDGRYDQê PHWRGDPL  NWHUp E\\O\\ SUR Y\\KRGQRFHQt          NRUHODFt \&63 ± \&)3 SRXåLWD           2.4.4.3 0HWD DQDOê]D ± $OORXFKH  /DURFKH          9HOLFH  ]DMtPDYê  Yê]NXP  SURYHdli  tito  francouzští  autoĜi  –  vybrali  82  studií          vČQXMtFtFK VH Y]WDKX PH]L VSROHþenskou a finanþní výkonností a pomocí meta-          analytických  metod  (meta-regresní  analýza,  testování  meta-signifikance)  se          VQDåLOL  VSOQLW  W\\WR  FtOH       VMHGQRWLW  pomocí  statistických  metod  výsledky          dosavadních  výzkumĤ  na  téma  vztahu  CSP  a CFP,  2.  zhodnotit  protichĤdná          tvrzení ohlednČ vlivu CSP na CFP, 3. prozkoumat vliv tĜetích promČQQêFK  MDNR          MVRX UL]LNR  YHOLNRVW D RGYČtví, 4. zhodnotit vliv postupĤ SRXåLWêFK N PČĜení CSP          a CFP, prozkoumat citlivost empirických výsledkĤ na kontext a dobu výzkumu                                                            114          a 6. prozkoumat vliv periodika, v nČPå E\\OD VWXGLH SXEOLNRYiQD .                 114             $//28\&+(  -   /$52\&+(  3         V           44","Tab. þ. 5: Seznam empirických studií                                                    PrĤmČrná   Poþet   PrĤmČrná              Studie        AutoĜi        ZemČ   N                                                     velikost t korelací   korelace                  1  Bragdon\&Marlin(1972)a   USA   12    1,86    15   0,488*                  2  Fogler \& Nutt (1975)a   USA   9    -0,39     1   -0,153                  3  Reimann(1975)a      USA     19      3,20     1   0,570***                  4  Heinze(1976)a       USA     28      0,27     5   0,050                    Sturdivant \& Ginter                  5                      USA     20      3,78     2   0,652***                    (1977)a                    Alexander \& Buchholtz                  6                      USA     44      0,91     1   0,063                    (1978)a                  7  Bowman (1978)a      USA     46      1,56     1   0,227                  8  Ingram (1978)a      USA    120      0,25     1   0,023                  9  Spicer(1978)a       USA     18      2,32     4   0,508***                 10  Abbott \&Monsen (1979)a  USA   6     0,08     1   0,038                    Anderson \& Frankle                 11                      USA     14      1,31     1   0,250                    (1980)a                 12  Chen\&Metcalf (1980)a   USA   18     0,16     4   0,062                 13  Levy \& Shatto (1980)a   USA   55    4,42     3   0,518***                 14  Maddox\& Siegfried (1980) USA   2262  53,22   1   0,746***                 15  Kedia\&Kuntz(1981)a   USA    30      0,07     5   0,006                 16  Freedman \& Jaggi (1982)a USA   109  -0,25    6   -0,025                    Frey, Keim \& Meiners                 17                      USA     36      6,80     1   0,752***                    (1982)                 18  Cochran \& Wood (1984)a  USA   39    1,94     6   0,503*                    Aupperle, Carroll \&                 19                      USA    228      0,70     8   0,051                    Hatfield (1985)a                    Newgren, Rasher, LaRoe                 20                      USA     50      5,10     1   0,330***                    Zsabo (1985)a                    Cowen, Ferreri \& Parker                 21                      USA     95     -0,37     1   -0,041                    (1987)a                 22  Spencer \& Taylor (1987)a USA   120  3,06    20   0,263***                    Wokutch \& Spencer                 23                      USA     74      2,00     2   0,232**                    (1987)a                 24  Lerner\&Fryxell(I988)   USA   105    0,28     9   0,030                    McGuire, Sundgren \&                 25                      USA    131      1,64     5   0,131                    Schneeweis (1988)a                 26  Aupperle \& Pham (1989)  USA   184   0,98     9   0,077                 27  Belkaoui \& Karpik (1989) USA   23   1,49     4   -0,086                    Hansen \& Wernerfelt                 28                      USA     60      2,33     1   0,600***                    (1989)a                 29  Lashgari \& Gant (1989)   USA   475  2,79     1   0,127***                    O'Neill, Saunders \&                 30                      USA    157     -0,09     4   -0,017                    McCarthy (1989)a                                                                             4  5","PrĤmČrná   Poþet   PrĤmČrná          Studie        AutoĜi        ZemČ   N                                                 velikost t korelací   korelace             31  Cottrill (1990)     USA    180      2,18     1   0,162**                Fombrun \& Shanley             32                      USA    154      1,79     7   0,149                (1990)a                McGuire, Schneeweis \&             33                      USA    131     -0,17     5   -0,013                Branch (1990)                McGuire, Schneeweiss \&             34                      USA    131      1,89     5   0,143                Branch (1990)                Preston \& Sapienza             35                      USA    108      1,21     2   0,115                (1990)             36  Patten (1991)       USA    128      0,26     4   0,023             37  Riahi-Belkaoui(1991)a   USA   139   4,12     3   0,335***             38  Jaggi \& Freedman (1992)  USA   13   0,65     5   0,184             39  Roberts (1992)a     USA     80      1,66     1   0,203*                Herremans, Akhataporn \&             40                      USA     38      1,70    12   0,220*                Mclnnes (1993)a                Blackburn, Doran \&             41                      USA     88     -0,16     9   -0,020                Shrader (1994)a             42  Brown \& Perry (1994)a   USA   234   4,59     4   0,287***                Cormier, Magnan \&             43                      Canada  56      1,74     1   0,244*                Morard (1994)             44  Dooley \& Lerner (1994)a  USA   86   1,13     4   0,123                Graves \& Waddock             45                      USA    430      1,90     2   0,090*                (1994)a             46  Simerly (1994)a     USA    110      2,50    14   0,231***             47  Brown \& Perry (1995)a   USA   232   3,32    20   0,241***             48  Simerly (1995)a     USA     84      2,49     1   0,265***             49  Hart \&Ahuja (1996)   USA   127      1,40    12   0,126             50  Nehrt(1996)         USA     44      1,94     1   0,316*             51  Pava\&Krausz(1996)a   USA   106      0,46     8   0,044             52  Galaskiewicz (1997)   USA   140     3,19     1   0,270***                Preston \& O'Bannon             53                      USA     67      3,05     2   0,355***                (1997)                Preston \& O'Bannon             54                      USA     67      3,59     2   0,407***                (1997)             55  Russo\&Fouts(1997)a   USA   486      2,43     6   0,130***                Waddock \& Graves             56                      USA    469      2,52     6   0i17***                (1997)a                Turban \& Greening             57                      USA    160      1,20     6   0,095                (1997)a                Adams \& Hardwick             58                      UK     100      2,38     1   0,237***                (1998)             59  Balabanis, Phillips \&   UK   56     0,17    12   0,023            46","PrĤmČrná   Poþet   PrĤmČrná              Studie        AutoĜi        ZemČ   1                                                     velikost t korelací   korelace                    Lyall (1998)                    %DODEDQLV  3KLOOLSV                 60                      8.      58      0,68    18   0,094                    Lyall (1998)                 61  %URZQ               USA    173      2,31     1   0,174***                 62  -XGJH   'RXJODV          USA   170  2,00     1   0,150**                    6WDQZLFN   6WDQZLFN                 63                      USA    121      5,87     6   0,482***                    (1998a)                    6WDQZLFN   6WDQZLFN                 64                      USA    100      0,91     1   0,096                    (1998b)                 65  Verschoor(1998)     USA    376      2,71     1     -                    %HUPDQ  :LFNV  .RWKD                 66                      USA    486      1,56     4   0,071                    -RQHV                    *UDYHV   :DGGRFN                 67                      USA    658      1,30     7   0,051                    (1999)                    -RKQVRQ   *UHHQLQJ                 68                      USA    252      1,65     3   0,112*                    (1999)                    0DLJQDQ  )HUUHOO   +XOW                 69                      USA    210      3,01     2   0,186***                    (1999)                 70  2JGHQ  :DWVRQ          8.   60      2,63     2   0,330***                    \&DUWHU  .DOH   *ULPP                 71                      USA    437      1,96     1   0,094**                    (2000)                 72  Christmann (2000)   USA     88      0,32     3   0,043                    'RZHOO  +DUW   <HXQJ                 73                      USA    338      2,70     1   0,148***                    (2000)                    .DUDJR]RJOX   /LQGHOO                 74                      USA     83      3,90     1   0,404***                    (2000)                    0F:LOOLDPV   6LHJHO                 75                      USA    524     -0,03     3   -0,002                    (2000)                    *UDYHV   :DGGRFN                 76                      USA     36      3,56     4   0,520***                    (2000)                 77  +LOOPDQ .HLP         USA   308      0,65    11   0,038                 78  Moore (2001)        8.       8      0,70     2   0,271                    5XI  0XUDOLGKDU  %URZQ                 79                      USA    488      1,48    12   0,022                    -DQQH\\   3DXO                 80  6LPSVRQ   .RKHU         USA   385   2,14     1   0,111**                 81  0RRUH   5REVRQ          8.   8      1,98     2   0,747**                    6HLIHUW  0RUULV   %DUWNXV                 82                      USA     68      0,30     5   0,040                    (2003)              3UDPHQ  $//28\&+(  -   /$52\&+(  3 , 2005, s. 22. Upraveno autorem.              VysvČtlivky:   * statistická významnost na hladinČ 10 %                         ** statistická významnost na hladinČ 5 %                         *** statistická významnost na hladinČ 1 %                                                                              4  7","ÒFW\\KRGQêFK      DQDO\\]RYDQêFK  VWXGLt  SRFKi]HOR  ] OHW        Då        YþetnČ,          UHDOL]RYiQ\\ E\\O\\ Y 86$  .DQDGČ D 9HONp %ULWiQLL  YãHFKQ\\ PXVHO\\ EêW ]DORåHQ\\          na  empirických  datech  (velikost  výbČrových  vzorkĤ  byla  6  –  2262          podnikĤ)a splĖovat další nároky, napĜ  Y\\MiGĜení míry vztahu mezi CSP a CFP          parciální  korelací  nebo  podobným  zpĤsobem  pĜevoditelným  na  parciální          korelaci.  Pro  nesplnČQt  SRåDGDYNĤ  E\\OR  YtFH  QHå      Yê]NXPĤ  z analýzy          vylouþHQR  6H]QDP VWXGLt MH XYHGHQ YêãH Y WDEXOFH          Z 82  studií  bylo  75  realizováno  v USA,  75  nalezlo  pozitivní  efekt  a polovina          nalezla  statisticky  významný  pozitivní  efekt.  Pro  analyzování  bylo  autorĤm          k dispozici 373 parciálních korelací nalezených na celkem 57 409 pozorováních.          1iVOHGXMtFt  WDEXOND  XND]XMH  SUĤmČrné  parciální  korelace  v celém  výbČrovém          souboru  a  v nČNWHUêFK  MHKR  SRGPQRåLQiFK   -HGQi  VH  R YiåHQp  SUĤmČry,  kde          váhami  byly  poþW\\  SR]RURYiQt  Y MHGQRWOLYêFK  VWXGLtFK   äiGQi  ] SUĤmČrných          korelací  nenabývá  záporných  hodnot,  a to  ani  v 95  procentních  intervalech          spolehlivosti (v závorkách). Ve všech studiích tak byl vztah mezi CSP a CFP          o síle  0,143,  bez  zahrnutí  ekologických  aspektĤ  v rámci  CSP  byla  závislost          velice mírnČ silnČMãt          ]QDþnČ silnČMãt E\\OD Y SĜípadech, kde v rámci CSP          figurovala  filantropie  (0,277).  SlabČMãt  E\\OD  QDRSDN  SRNXG  Y UiPFL  \&63          figurovaly  ekologické  aspekty  (0,140)a  v pĜípadech,  kde  v rámci  CSP  nebyla          zahrnuta povČst podniku (0,120).          7DE  þ. 6: PrĤmČUQp PtU\\ NRUHODFH YH YêEČURYpP Y]RUNX D QČNWHUêFK          SRGPQRåLQiFK                                 Velikost   PrĤmČrná                 Vztah mezi      vzorku    parciální   % vysvČtleného   Heterogenita                                                       rozptylu                                   1       korelace                                            0.143          1. CSP a CFP (celý vzorek)   373          Då    20.12   1,917***                                            0.151)          2a. CSP a CFP bez                 0.145          zohlednČní vztahu         289           Då      15.28   1,823***          N åLYRWQtPX SURVWĜedí             0.154)          2b. CSP a CFP se                  0.140          zohlednČním vztahu         84           Då      39.13   208***          N åLYRWQtPX SURVWĜedí             0.162)                                            0.120          3. CSP a CFP s CSP povČstí   268          Då    16.06   1,631***                                            0.129)                                            0.277          4. CSP a CFP               77           Då       7.81   832***          s filantropickým chováním                                            0.298)          3UDPHQ  $//28\&+(  -   /$52\&+(  3         V          VysvČtlivky:  v závorkách 95 % interval spolehlivosti                                                   2                    *** statistická významnost na hladinČ 1 % (F )           48","9HOPL  ]DMtPDYê  MH  WDNp  ~GDM  R WRP   MDN  YHONRX  þást  rozdílu  hodnot  mezi              MHGQRWOLYêPL  VWXGLHPL  O]H  SĜipsat  chybám  v mČĜení  a chybČ  výbČru.  Pro  celý              Y]RUHN  MH  WR             QHMY\\ããt  KRGQRW\\  GRVDKXMH  SRGPQRåLQD  REVDKXMtFt              ekologické  aspekty  v C63            D QHQLåãt  SĜtSDG\\  REVDKXMtFt  ILODQWURSLL                        7R ]QDPHQi  åH QDSĜíklad v poslednČ zmiĖRYDQp SRGPQRåLQČ MH VLFH              síla vztahu mezi CSP a CFP rovna 0,277, ale více QHå      YHOLNRVWL UR]GtOĤ              mezi parciálními korelDFHPL Y WpWR SRGPQRåLQČ vysvČWOXMt MLQp YOLY\\              1D  QiVOHGXMtFtP  JUDIX  MH  ]Qi]RUQČn  vztah  mezi  veliNRVWt  SRXåLWpKR  Y]RUNX              a namČĜHQRX  PtURX  NRUHODFH   3URMHYXMH  VH  ]GH  ]iNRQ  YHONêFK  þtVHO   åH YČtší              výbČU\\ VH YtFH EOtåt SUĤmČrné hodnotČ  NGHåWR PHQãt YêEČU\\ PDMt YČtší rozptyl.               2EU  þ     0tUD SDUFLiOQt NRUHODFH PH]L \&63 D \&)3 D YHOLNRVW SRXåLWpKR              Y]RUNX                                      3UDPHQ  $//28\&+(  -   /$52\&+(  3         V              Ve  vlastním  meta-regresním  modelu  autoĜi  testovali  vliv  31  promČnných  na              vztah  CSP  a CFP.  Mezi  nČ napĜíklad  patĜila  zemČ pĤvodu  studie,  kauzalita              vztahu,  þasová  perioda,  ze  které  pocházela  data,  odvČtví,  velikost  podniku,              zpĤsob  mČĜení  CSP  i CFP  a další.  Plný  seznam  promČnných  se  struþným                                                            116                                   115              vysvČtlením lze nalézt zde . ShrĖPH ]GH MHMLFK SĤsobení :                115  $//28\&+(  -   /$52\&+(  3         V     ±              116                 $//28\&+(  -   /$52\&+(  3         V     ±                                                                             4  9","x  studie provedené v USA zjistily v prĤmČru nižší míru korelace CSP               s CFP. Studie v KanadČ (1)a ve Velké Británii (6) nalezly kromČ dvou               silnČ nadprĤmČrné míry korelace, u všech byla korelace pozitivní,             x  menší míru korelace vykazují studie mČĜící CSP pomocí „spoleþenské               transparentnosti“ a auditĤ CSP, naopak pokud byla CSP mČĜena pomocí               povČsti, byla míra korelace vyšší,             x  studie používající lineární regresi nebo testování prĤmČrĤ nalezly silnČjší               závislost mezi CSP a CFP než ostatní,             x  vztah, kdy CFP byla považována za determinantu CSP, byl silnČjší,               protože ale vztahy, kde CSP byla považována za determinantu CFP byly               též pozitivní, lze mluvit o jakési spirále s pozitivním úþinkem. Ke               stejnému závČru dospČli i Preston a O’Bannon, viz popis jejich výzkumu               výše,             x  neprokázal se vliv velikosti podniku, odvČtví, vČdy a výzkumu a rizika,             x  zamČĜení na ekologii a charitu znamená menší vliv CSP na CFP, než jiné               formy CSP,             x  zpĤsob mČĜení CFP ovlivĖuje sílu vztahu CSP – CFP. U metod mČĜení               založených na úþetnictví je efekt nižší, než je prĤmČrný efekt, nicménČ               u nČkterých konkrétních (rentabilita tržeb, ROA, ROE) je vyšší.             x  výsledky naznaþují, že pĜi odstranČní dalších vlivĤ byl vztah CSP – CFP               silnČjší v šedesátých letech a slabČjší v osmdesátých letech. Zde je ale               potĜeba poznamenat, že starší studie tendovaly k menším vzorkĤm               podnikĤ.           KromČ  uvedených  nalezených  poznatkĤ autoĜi  uvádí,  že  do  budoucna  vidí          žádoucí smČr vývoje ve standardizaci mČĜení CSP i CFP a lepším teoretickém          zdĤvodnČní empirických zjištČní.          2.4.5 Výzkumy v oblasti stakeholderské teorie v ýR           2.4.5.1 DĤvody odlišnosti stakeholderského pĜístupu v ýR a zahraniþí          Jak bylo naznaþeno v pĜecházejícím výkladu historie stakeholderského pĜístupu,          byl tento rozvíjen hlavnČ na americké pĤdČ, tedy v podmínkách anglosaského          zpĤsobu  správy  spoleþností.  Jedním  z dĤvodĤ  tak  mĤže  být  rozdílný  model          správních orgánĤ. Stejný vliv pak mĤže mít i rozdílný stav ekonomik, kdy naše          ekonomika  se  jako  tržní  rozvíjí  teprve  sedmnáctým  rokem,  nebo  stav          obchodování s akciemi, kdy cena na burze vČrnČ odráží ekonomický vývoj jen          zlomku podnikĤ.           Dalším zdrojem rozdílĤ budou jistČ právní systémy a na nČ navazující zvyklosti          v obchodních vztazích. NapĜíklad v ýR obchodní zákoník ukládá þlenĤm orgánĤ          akciových spoleþností i spoleþností s ruþením omezeným jednat s péþí Ĝádného          hospodáĜe. Dále definuje rĤzné typy smluv apod.            50","3RVOHGQtP  IDNWRUHP  SDN  MVRX  QiURGQt  D SRGQLNRYi  NXOWXUD   SURMHYXMtFt  VH              napĜíklad  v úrovni  dĤvČU\\  QHER  VRXGUåQRVWL  QD  UĤzných  úrovních.  Vysoká              dĤvČUD  Y HNRQRPLFH  ]QDPHQi  QLåãt  WUDQVDNþní  náklady  a lepší  platformu  pro              kvalitnČMãt Y]WDK\\ PH]L HNRQRPLFNêPL VXEMHNty, tedy i stakeholdery. Co se týþe                                   117              VRXGUåQRVWL   0   %RKDWi   XYiGt   Ä1iURGQt  NXOWXU\\  Y\\ND]XMt  MDN  SUYN\\              VRXGUåQRVWL   WDN  QHVRXGUåQRVWL   1D  MHGQp  VWUDQČ  VSHNWUD  VH  QDFKi]HMt  DIULFNp              zemČ   NGH  ORDMDOLWD  N URGLQČ  a kmeni  þiní  kooperativní  ekonomické  chování              kapitalistického  modelu  velmL  REWtåQêP   1D  GUXKp  VWUDQČ  tohoto  spektra  lze              XYpVW MLå ]PLĖRYDQp -DSRQVNR D MHKR NROHNWLYLVWLFNê HWKRV ³              Z uvedených  dĤvodĤ mĤåH  EêW  FKDUDNWHU  VWDNHKROGHUVNpKR  SĜístupu  v ýR              odlišný  od  stakeholderského  pĜtVWXSX  Y MLQêFK  ]HPtFK   0ĤåH  EêW  WDNp  RGOLãQi              optimální   podoba   stakeholderského   pĜístupu   v ýR   vzhledem   ke              konkurenceschopnosti podniku.               2.4.5.2 ýHVNR UDNRXVNê Yê]NXP $.7,21              Tento  výzkum  s názvem  „Comparative Analysis of Corporate Social              Responsibility in Austria and Czech Republic“ z let 2002 – 2003 byl zamČĜen na              oblast  spoleþenské  zodpovČdnosti  podnikĤ.  ýHVNê  WêP  ]DVWXSRYDOL  SURI   ,QJ              0LODQ  0DOê   \&6F    ,QJ   0LFKDO  7KHRGRU  D ,QJ   -DURPtU  3HNOR   SRX]H  þást              SURMHNWX   YãLFKQL ] 9\\VRNp školy ekonomické v Praze.               0LPR  MLQp  VH  DXWRĜi  zabývali  otázkami  správy  spoleþností  a stakeholderským              PRGHOHP   ]GH  QDYUKOL  LQGLNiWRU\\  PČĜHQt  VSRNRMHQRVWL  VWDNHKROGHUĤ. Vycházeli              z pĜHGSRNODGX   åH  RUJDQL]DFH  PĤåH  GRViKQRXW  VYêFK  FtOĤ  WtP   åH  EXGH                                               118              XVSRNRMRYDW  ]iMP\\  VYêFK  VWDNHKROGHUĤ .  PrávČ mČĜHQt  XVSRNRMHQt  ]iMPX              stakeholderĤ  pak  má  vypovídat  o úspČšnosti  Ĝt]HQt  RUJDQL]DFH   1DYUåHQp              LQGLNiWRU\\ MVRX SUH]HQWRYiQ\\ Y SXEOLNDFL ět]HQt D VSUiYD VSROHþností (Corporate                        119              Governance) .              Své hypotézy ovČĜovali na vzorku 40 podnikĤ, u vČtšiny z nich se však podaĜilo                                                 120              získat pouze zhruba polovinu potĜebných dat .              Pro svĤM Yê]NXP DXWRĜi definovali osm stakeholderských skupin, které mČly vést              k dostateþné  šíĜi  zábČru  a zároveĖ  být  operacionalizovatelné  pro  praktické              SRXåLWt  7\\WR VNXSLQ\\ MVRX                    117                 %2+$7È  0              118  7+(2'25  0         V              119  0$/é  0   7+(2'25  0   3(./2  -         V     ±              120                 7+(2'25  0         V                                                                             5  1","1.  Vlastníci            2.  Vedoucí Ĝídící pracovníci            3.  Ostatní pracovníci            4.  .DSLWiORYt VSROX~þastníci (vČĜitelé)            5.  Dodavatelé            6.  Zákazníci            7.  Stát            8.  Spoleþnost           =DMtPDYêP  SR]QiQtP  Yê]NXPX  E\\OR   åH  YČWãLQD  PDQDåHUĤ  dotazovaných          podnikĤ QH]QDOD WHUPtQ ÄVWDNHKROGHU³           2.4.5.3 ět]HQt Y]WDKĤ VH VWDNHKROGHU\\ QD SUĤP\\VORYêFK WU]tFK Y NRQWH[WX                VRXþDVQêFK PDUNHWLQJRYêFK NRQFHSFt          7HQWR  Yê]NXP  E\\O  SURYHGHQ  3K'U   ,YHWRX  âLPEHURYRX   3K '   Y UiPFL  MHMt          habilitaþQt  SUiFH           \&tOHP  E\\OR  ÄQD  ]iNODGČ  ]SUDFRYiQt  QHMQRYČMãtFK          teoretických   a empirických   poznatkĤ   vytvoĜit   metodiku   koordinace          D Y]iMHPQpKR SURSRMHQt PDrketingových a obchodních þinností prostĜednictvím                                        121          QiVWURMĤ Ĝízení vztahĤ se stakeholdry“ .          Šimberová dospČOD N Qi]RUX  åH Y SRGQLFtFK MVRX Y]WDK\\ VH VWDNHKROGHU\\ Ĝízeny          oddČlenČ,  pĜiþHPå  LQWHJURYDQp  Ĝízení  vztahĤ  se  stakeholdery  by  pĜinášelo          V\\QHUJLFNê  HIHNW  D Y\\ããt  KRGQRWX  ]HMPpna  pro  zákazníky  a vlastníky.  ZároveĖ          také sestavila struþnou metodiku identifikování klíþových stakeholderĤ, která by          mČla  být  souþástí  vlastní  habilitaþní  práce  a model  synergické  marketingové          koncepce.           -HGQtP  ] GtOþích  cílĤ  tohoto  výzkumu  bylo  „Identifikovat klíþové skupiny          stakeholdrĤ podniku na prĤmyslovém trhu“  122   1D Y]RUNX    þeských podnikĤ          ] REODVWL YêURE\\  VOXåHE D REFKRGX a 100 podnicích zpracovatelského prĤmyslu          (u  kterých  byla  míra  návratnosti  dotazníkĤ  32%)  byly  identifikovány  tyto          skupiny stakeholderĤ:             1.  Zákazníci            2.  Dodavatelé            3.  ZamČstnanci            4.  Vedení            5.  Vlastníci            6.  .RQNXUHQFH            7.  Finanþní instituce            8.  ÚĜady místní správy           121  â,0%(529È  ,         V          122             â,0%(529È  ,         V           52","9.  HospodáĜská nebo obchodní komora                10. Inovaþní centra                11. Akademická centra                12. Poradenské spoleþnosti                13. ÚĜady státní správy                14. Obþané              Na  následujícím  grafu  jsou þetnosti oznaþení  jednotlivých  skupin,  s nimiž  má              podnik dlouhodobé vztahy (první vzorek 60 podnikĤ, otevĜená otázka).               Obr. þ. 7: Identifikace skupin stakeholderĤ                                              Pramen: ŠIMBEROVÁ, I., 2008, s. 17.               V dalším  grafu  již  odpovídaly  zpracovatelské  podniky  a Ĝadily  skupiny              stakeholderĤ identifikované v pĜedchozí fázi výzkumu od nejdĤležitČjší skupiny              (1) po nejménČ dĤležitou (14).                                                                                    5  3","Obr. þ. 8: PoĜadí dĤležitosti stakeholderských skupin                               Pramen: ŠIMBEROVÁ, I., 2008, s. 18.          Dále  mČli  titíž  respondenti  odpovČdČt,  jaký  význam  pro  nČ  mají  jednotliví          stakeholdeĜi  pro  úspČch  na  trhu,  a to  na  škále  1  –  minimální  dopad  až  10  –          klíþový dopad na úspČch podniku. Výsledky jsou v tabulce.          Tab. þ. 7: StupeĖ významnosti stakeholderĤ pro úspČch podniku na trhu                                                          SmČrodatná                          StakeholdeĜi           PrĤmČr                                                            odchylka                 Zákazníci                         9,7        0,9                 ZamČstnanci                       9,1        1,2                 Vedení                            8,8        1,6                 Vlastníci                         8,3        2,4                 Dodavatelé                        7,9        2,1                 Finanþní instituce                5,9        3,0                 Konkurence                        5,8        2,3                 Akademická centra                 5,8        3,4                 ÚĜady místní správy               5,4        2,8                 ÚĜady státní správy               5,3        3,0                 Poradenské spoleþnosti            4,8        3,1                 Obþané                            4,7        2,3                 HospodáĜská nebo obchodní komora  4,5        2,4                 Inovaþní centra                   3,0         -          Pramen: ŠIMBEROVÁ, I., 2008, s. 17.               54","123              Šimberová  GiOH ]MLãĢovala dĤvody vytváĜení vztahĤ V MHGQRWOLYêPL VNXSLQDPL              (otevĜená  otázka  s následným  tĜídČním  a kategorizací  odpovČdí),  iniciátory              tČchto vztahĤ (obvykle podnik, nebo oba aktéĜi vztahu), bariéry vytváĜení vztahĤ              oblasti konfliktĤ D VOXåE\\ Y]iMHPQČ poskytované mezi stakeholdery a podnikem              (obsah vztahu).              Hlavní cíl výzkumu by mČO EêW GRVDåHQ SR GRNRQþHQt MHKR WĜetí etapy, ve které              bylo dotazováno 500 podnikĤ zpracovatelského prĤmyslu (s mírou návratnosti                    MHMLFKå DQDOê]D E\\ PČla probČKQRXW MHãWČ v roce 2008.               2.4.5.4 .RPXQLNDFH VH VWDNHKROGHU\\ MDNR IDNWRU NRQNXUHQFHVFKRSQRVWL                    SRGQLNX              9ê]NXP  SURYHGHQê  ,QJ   0LFKDOHP  0HGNHP  SĜi  zpracovávání  doktorské              disertaþní  práce  mČO  ]D  FtO  ÄSRXNi]iQt  QD  YOLY  YQLWĜní, vnČjší a krizové              komunikace na stabilitu firmy z dlouKRGREpKR  KOHGLVND  D MHMLFK  Y]iMHPQRX                         124              SURYi]DQRVW“   .H VSOQČQt WRKRWR FtOH VL PLPR MLQp VWDQRYLO MDNR MHGHQ ] GtOþích              cílĤ  ÄGHILQRYDW  ]iMPRYp  VNXSLQ\\   NWHUp  MVRX  ILUHPQtPL  þinnostmi ovlivnČny              D QHER MH VYêP FKRYiQtP RYOLYĖují, a jejich rozdČlení do skupin podle pĤsobení                          125              a významnosti“ .              PravdČpodobnČ  V RKOHGHP  QD  KODYQt  FtO  SUiFH   ERKXåHO  SDN  EH]  GDOãtKR                                                                     126              vysvČtlení, definoval Medek pro další práci tyto skupiny stakeholderĤ :                1.  ZamČstnanci                2.  Rodinní pĜíslušníci zamČstnancĤ                3.  %êYDOt ]DPČstnanci                4.  AkcionáĜi                5.  Zákazníci                6.  .RQNXUHQWL                7.  Dodavatelé                8.  ÚĜady a instituce veĜHMQp VSUiY\\                9.  ,QYHVWRĜi                10. Politické kruhy                11. Školy a univerzity                12. Odbory                13. SpotĜebitelské svazy                14. Finanþní analytici                15. =iMPRYi VGUXåHQt Y VRXVHGVWYt ILUP\\                16. Odborný tisk                17. Ostatní média               123                 â,0%(529È  ,         V              124  0('(.  0         V              125  0('(.  0         V              126                 0('(.  0         V                                                                             5  5","Osloveno bylo 178 podnikĤ s návratností dotazníkĤ 23%. Výsledky šetĜení byly          sledovány  oddČlenČ  v kategoriích  podle  velikosti  podniku,  viz  následující          tabulka.           Tab. þ. 8: Významnost komunikace s jednotlivými skupinami stakeholderĤ          pro podniky                                    Poþet zamČstnancĤ (v závorce poþet podnikĤ)                                            101 –   501 –             Skupina stakeholderĤ   – 100                   1001 +  Celkem                                     (2)     500    1000     (16)    (41)                                             (18)    (5)          Zákazníci                 1 – 3     1     1 – 3     2       1          ZamČstnanci               4 – 7     2     1 – 3     1       2          Dodavatelé                1 – 3     3     1 – 3    5 – 6    3          AkcionáĜi                 1 – 3     4       4       7       4          Odborný tisk              4 – 7     6      6 –7   5 – 6     5          ÚĜady  a instituce  veĜejné  8 – 10   7   6 – 7     4       6          správy          Ostatní média             8 – 10    5       5      10       7          InvestoĜi                 4 – 7     8      11       9       8          Odbory                   16 – 17   11       8       3       9          Školy a univerzity       11 – 15    9     8 – 10    8       10          Konkurenti                4 – 7    10     8 – 10   14       11          Bývalí zamČstnanci        8 – 10   15      14      11       12          Finanþní analytici       16 – 17   14      15      12       13          Politické kruhy          11 – 15   17      12      15       14          Zájmová         sdružení  11 – 15   16     17      13       15          v sousedství          Rodinní        pĜíslušníci  11 – 15   13   16      16       16          zamČstnancĤ          SpotĜebitelské svazy     11 – 15   12      13      17       17          Pramen: MEDEK, M., 2006, s.85 - 93.          Zajímavé  výsledky  jsou  napĜíklad  páté  až  šesté  místo  dodavatelĤ  u nejvČtších          podnikĤ, zatímco jejich prĤmČrné umístČní ve všech podnicích bylo tĜetí místo.          To  znamená,  že  u tČchto  velkých  podnikĤ  je  dĤležitost  dodavatelĤ  znatelnČ          nižší,  než  u ostatních  podnikĤ.  Naopak  je  to  s dĤležitostí  odborĤ,  které          v prĤmČru obsadily deváté místo, u nejvČtších podnikĤ však místo tĜetí.                    56","Urþité trendy souvislosti mezi velikostí podniku a dĤležitostí nČkterých skupin              lze vysledovat pro tyto skupiny:                 x  rĤst dĤležitosti s rĤstem velikosti podniku: zamČstnanci, úĜady a instituce                   veĜejné správy, odbory, školy a univerzity, finanþní analytici,                 x  pokles dĤležitosti s rĤstem velikosti podniku: dodavatelé, akcionáĜi,                   investoĜi, konkurenti, rodinní pĜíslušníci zamČstnancĤ, spotĜebitelské                   svazy.               U  podtržených  skupin  je  trend  výraznČjší,  skupiny  jsou  Ĝazeny  podle  celkové              významnosti  komunikace  s nimi.  Významnost  pro  komunikaci  sice  nelze              zamČĖovat s dĤležitostí tČchto skupin, mohou o ní ale leccos napovČdČt.               Medek dále sledoval frekvenci komunikace s tČmito skupinami, kde došel k níže              uvedeným výsledkĤm.               Tab. þ. 9: Frekvence komunikace s jednotlivými skupinami stakeholderĤ                                            Frekvence komunikace (údaje v %)                                      System  a-ticky   þasto  a  ýasto   Málo,   ale   systema  ik  Málo   VĤbec   Jiná   odpovČ  ć  Celkem                 Skupina stakeholderĤ               Zákazníci               77,5  20,0   0,0   0,0   0,0   2,5  100,0              Dodavatelé              70,0  27,5   0,0   0,0   0,0   2,5  100,0              ZamČstnanci             67,5  22,5   7,5   2,5   0,0   0,0  100,0              AkcionáĜi               60,0  10,0   12,5   0,0   0,0  17,5  100,0              Odbory                  42,5  17,5   5,0   5,0   10,0  20,0  100,0              Odborný tisk            40,0  20,0   20,0   20,0   0,0   0,0  100,0              Ostatní média           40,0  17,5   15,0   25,0   2,5   0,0  100,0              Instituce veĜejného sektoru   32,5  37,5   15,0   12,5   0,0   2,5  100,0              Školy a univerzity      32,5  17,5   22,5   22,5   5,0   0,0  100,0              InvestoĜi               27,5  17,5   15,0   20,0   7,5  12,5  100,0              Bývalí zamČstnanci      20,0  10,0   30,0   20,0   17,5   2,5  100,0              Konkurenti               7,5  32,5   22,5   32,0   2,5   2,5   99,5              Rodinní pĜíslušníci      7,5   7,5   30,0   35,0   20,0   0,0  100,0              Finanþní analytici       5,0  37,5   15,0   17,5   15,0  10,0  100,0              SpotĜebitelské svazy     2,5  10,0   17,5   32,5   25,0  12,5  100,0              Zájmová sdružení         2,5  15,0   35,0   27,5   10,0  10,0  100,0              v sousedství              Politické kruhy          0,0  25,0   25,0   25,0   17,5   7,5  100,0              Pramen: MEDEK, M., 2006, s. 95.                                                                                 5  7","Vysoká frekvence komunikace se zákazníky, dodavateli, zamČstnanci i akcionáĜi          nepĜHNYDSXMH  D  Y SRGVWDWČ  VRXKODVt  V Y\\MiGĜenou  dĤOHåLWRVWt  WČchto  skupin.          =DMtPDYp  MVRX  Y\\VRNp  KRGQRW\\  X RGSRYČGL  ÄYĤbec“  kombinované  s nízkou          dĤOHåLWRVWt   D WR  X VNXSLQ  VSRWĜebitelské  svazy  (25  %,  17.  místo  v dĤOHåLWRVWL          rodinní pĜíslušníci (20 %, 16.), politické kruhy (17,5 %, 14.), bývalí zamČstnanci          (17,5 %, 12.) , finanþní analytici (15 %, 13.). Z tRKR O]H XVX]RYDW QD WR  åH W\\WR          VNXSLQ\\ QHMVRX QČNWHUêPL SRGQLN\\ YQtPiQ\\ MDNR ]Ĝetele hodné.                                                            127          Pro porovnání také Medek citoval prĤ]NXP XYHGHQê 1Čmcem , provedený ve          Švýcarsku v roce 1990. V nČP SRGQLN\\ NyWRYDQp QD EXU]H RGSRYtGDO\\  MDNê MH          pro nČ Yê]QDP MHGQRWOLYêFK FtORYêFK VNXSLQ pro public relations. Výzkum také          uvádí,  kolik  procent  podnikĤ  rozpoznalo  danou  stakeholderskou  skupinu           SRVOHGQt VORXSHF QiVOHGXMtFt WDEXON\\           7DE  þ      1HMGĤOHåLWČMãt FtORYp VNXSLQ\\ SXEOLF UHODWLRQV                    Skupina stakeholderĤ   1HMþastČML XYiGČný význam  (%)               ZamČstnanci                         velký          81               Vedoucí pracovníci                  velký          72               HospodáĜský tisk                  dosti velký      72               Zákazníci                           velký          56               Politické kruhy                   dosti velký      54               ÚĜady a instituce                 dosti velký      54               ,QVWLWXFH D RUJDQL]DFH            spíše menší      54               AkcionáĜi                           velký          51               =iMHPFL R HNRQRPLku               dosti velký      51               Odbory, zamČstnavatelské svazy    spíše menší      51               .RQNXUHQWL                        VStãH menší      51               Odborný tisk                        velký          49               Finanþní analytici                  velký          47               Ostatní média                 YHONê Då GRVWL YHONê               Rodinní pĜíslušníci               dosti velký      47               Dodavatelé                        spíše menší      47               Školy a univerzity                dosti velký      44               =iMHPFL R SRGQLN                  dosti velký      44               .DSLWiORYê WUK                    dosti velký      44               %êYDOt ]DPČstnanci                spíše menší      42               SpotĜebitelské svazy              spíše menší      35          3UDPHQ  0('(.  0         V              127             1ċ0(\&  3         V     ±           58","Medek se dále ve své práci zabývá zpĤsoby komunikace, charakterem (þetnosti              klíþových  slov  ve sdČleních),  ale  i napĜtNODG  KRGQRWDPL  PDQDåHUĤ a veĜHMQRVWL              a dalšími aspekty podnikové komunikace.               =DMtPDYi  MH  YROED  VWDNHKROGHUVNêFK  VNXSLQ   UHVS   FtORYêFK  VNXSLQ  SXEOLF              UHODWLRQV   $å    SRORåHN MH SRPČrnČ GRVW  -H WR VDPR]ĜHMPČ zpĤsobeno vyšším              rozlišovacím  mČĜítkem  urþeným  pravdČpodobnČ  FtOHP  MHGQRWOLYêFK  Yê]NXPĤ.              %RKXåHO QHMVRX GRVWXSQp ~GDMH R WRP  MDNi NULWpULD E\\OD SRXåLWD SUR LGHQWLILNDFL              MHGQRWOLYêFK  SRGVNXSLQ   FRå  MH  MHGQRX  ] GĤOHåLWêFK  RWi]HN  VWDNHKROGHUVNp              analýzy.              2.4.5.5 9êYRMRYp WHQGHQFH SRGQLNĤ              Výzkum  provedený  v roce  2004  kolektivem  autorĤ  ] .DWHGU\\  SRGQLNRYpKR              hospodáĜVWYt (NRQRPLFNR VSUiYQt IDNXOW\\ Y %UQČ mČl obsáhlé cíle:                                                           128                1.  Ä=DQDO\\]RYDW VRXþasný stav stakeholderské teorie  MDNRåWR ]iNODGX SUR                   YêYRM QRYRGREêFK V\\VWpPĤ Ĝízení.                2.  9\\PH]LW PRåQRVWL XåLWt VWDNeholderské teorie pĜi Ĝízení firem, odvodit                   principy a doporuþHQt SUR MHMLFK PDQDJHPHQW D GRNXPHQWRYDW MH QD                   praktických zkušenostech podnikĤ.                3.  Analyzovat souþasný stav systémĤ mČĜení a Ĝízení výkonnosti, které                   pĜekraþXMt UiPHF ÄWUDGLþního“ finanþnČ-úþHWQtKR PRGHOX  WM  NWHUp                   pĜHNRQiYDMt SRKOHG QD SRGQLN ] MHGLQpKR ~KOX  D WR ] ~KOX YODVWQtNĤ MHKR                   kapitálu.                4.  ,QGLNRYDW VWDY NRPSOH[QtKR VWDNHKROGHUVNpKR PČĜení a Ĝízení výkonnosti                   v þeských podnicích v návazQRVWL QD YHGOHMãt YêVOHGN\\ Yê]NXPX Y REODVWL                   uplatĖování controllingu ve velkých podnicích z odvČtví skla a keramiky.                5.  PĜLEOtåLW ]iPČr výzkumu v oblasti mČĜení a Ĝízení výkonnosti pomocí                   nefinanþQtFK PHWULN  MHKRå PHWRGLNX MVPH ]SUDFRYDOL D ]iURYHĖ pĜedbČåQČ                                                         129                   SURMHGQDOL VH ]DPêãOHQêPL ~þastníky výzkumu.“              ZávČU\\ SO\\QRXFt ] WRKRWR Yê]NXPX MVRX                 1.  Stakeholderská teorie dosáhla takového stupnČ UR]YRMH  åH MH SRXåLWHOQi                   QHMHQ SUR SRSLV SRGQLNX  D MHKR RNROt   SĜípadnČ pro testování vztahu                   stakeholderského managementu a výkonnosti podniku, ale i ke                   zdĤvodnČní vlastní existence podniku. „Hlavním úþelem existence                   stakeholderské teorie se tak jeví jeMt QRUPDWLYQt SRMHWt  MHKRå KROi SUDYGD                   spoþtYi Y WRP  åH MLQp SĜístupy vþ. shareholderské teorie se zdají být, jak                   MLå E\\OR QD]QDþHQR  PRUiOQČ QHREKDMLWHOQp  3UiYČ pĜesah stakeholdingu               128  vþ. empirických dĤkazĤ MHMt SUDYGLYRVWL              129  %/$ä(.  /   ý$'$  5   *2/(\&  5   .8%È729È  (   â,â.$  /              s. 8.                                                                             5  9","do oblasti podnikatelské etiky pĜedstavuje zĜejmČ nejvČtší souþasnou                                              130               výzvu všem teoretikĤm stakeholdingu.“          7HQWR  ERG  NRUHVSRQGXMH  V WYU]HQtP  'RQDOGVRQD  D 3UHVWRQD   åH  VWDNHKROGHUVNi          teorie (resp. alespoĖ MHMt þiVW   MH QRUPDWLYQt D KOHGi ÄPRUiOQt QHER ILORVRILFNi                                        131          pravidla pro chod a Ĝízení organizací“ . Tomuto tématu se vČQXMH Ĝada autorĤ,          mĤåHPH  ]GH  XYpVW  QDSĜ.  H.  Hummelse  se  þlánkem  Organizing Ethics:                            132          A Stakeholder  Debate ,  ve  kterém  analýzou  skuteþných  pĜípadĤ  XND]XMH          potĜebu takového pohledu na stakeholderskou teorii.            2.  6WDNHKROGHUVNi WHRULH MH ]iURYHĖ vhodná pro management podnikĤ, a to               ÄWtP  åH VWDQRYt GRSRUXþené postoje, struktury a þinnosti pro výkon funkce               managementu.“ %ODåHN D NRO  GRGiYDMt  åH „význam stakeholder               managementu GRNOiGDMt L ]NXãHQRVWL ILUHP \&XPPLQV  0RWRUROD D 6KHOO  MHå                                        133               MVRX DQDO\\]RYiQ\\ Y WpWR SUiFL ³                                                 134          OpČt  mĤåHPH  GRGDW   åH  L 'RQDOGVRQ  D 3UHVWRQ   DUJXPHQWXMt  VWHMQČ   D WR  åH          VWDNHKROGHUVNi  WHRULH  MH  XåLWHþná  pĜi  Ĝt]HQt  RUJDQL]DFt   D WR  QHMHQ  SRSLVHP          H[LVWXMtFtFK VLWXDFt D SUHGLNFt PRåQêFK QiVOHGNĤ MHGQiQt            3.  +RGQRWD SRGQLNX MH XUþRYiQD YtFH QHå „konvenþními aktivy“ vztahy               v podniku pĜípadnČ SRGQLNX D MHKR EOt]NpKR RNROt  DOH WDNp SĜLMHWtP               „hodnot a cílĤ širšího spoleþenského okolí, ve kterém firma pĤsobí.“               ZároveĖ „znalost stakeholderĤ VH WDN VWiYi NULWLFNêP ]GURMHP                                135               konkurenþní výhody.“          První  vČta  þlánku  Identifying Stakeholders´ Positions through Value Creation          System  zní:  „Vztahy s partnery jsou jednou z konkurenþních strategií podnikĤ                      136          v budoucnosti“ . PodobnČ VH Y\\MDGĜXMt L GDOãt DXWRĜi.            4.  MČĜení a Ĝízení výkonnosti podniku nedostateþnČ Y\\XåtYi QHILQDQþních               veliþLQ D SRNXG MLFK Y\\XåtYi  QDSĜ  %6\&   SDN MH ]DPČĜeno opČt hlavnČ na               finanþní efekt a ménČ nebo vĤbec na ostatní pĜínosy zainteresovaným               stranám.           130             %/$ä(.  /   ý$'$  5   *2/(\&  5   .8%È729È  (   â,â.$  /         V          14.          131  '21$/'621  7   35(6721  /  (         V         D GDOãt          132             +800(/6  +         V       ±          133             %/$ä(.  /   ý$'$  5   *2/(\&  5   .8%È729È  (   â,â.$  /         V          17.          134             '21$/'621  7   35(6721  /  (         V         D GDOãt          135  %/$ä(.  /   ý$'$  5   *2/(\&  5   .8%È729È  (   â,â.$  /         V          28.          136             \&+,$ +8,  +         V          60","Pro  potĜHE\\  Yê]NXPX  VL  %ODåHN  D NRO   vymezili  stakeholdera  takto:              „Stakeholderem je o skupina þi jednotlivec, kteĜí:                 x  disponují nČþím, þeho se firmČ QHGRVWiYi                 x  GiYDMt WRWR VYp YODVWQLFWYt MDNR YNODG ÄGR KU\\³  VWDNH   SURWRåH PDMt ]iMHP                   QD WRP  DE\\ MHM ILUPD XåtYDOD  DOH WtP VH ]iURYHĖ GRVWiYDMt GR ]iYLVORVWL QD                   þinnosti firmy, a souþasnČ                 x  PDMt QD WR EêW KUiþHP  NWHUê EXGH EUiQ ILUPRX Y SRWD]  WHG\\ MVRX XUþitým                                                                           137                   zpĤsobem pro firmu významní, nepostradatelní, pĜtS  ILUPX RKURåXMt  ³              -H  ]ĜHMPp   åH  WDWR  GHILQLFH  MH  ~]Ni  D NRPELQXMH  QČkolik  kritérií  k omezení              VXEMHNWĤ  SRYDåRYDQêFK  ]D  VWDNHKROGHU\\   1D]QDþXMH  SĜitom  moc  stakeholderĤ              QDG RUJDQL]DFt  NG\\ SUYQt RGUiåND LPSOLNXMH  Y\\MiGĜeno slovy Mitchella a kol.               YL] VRXKUQ NULWpULt YêãH   H[LVWXMtFt PRF VXEMHNWX QDG RUJDQL]DFt  'UXKi RGUiåND              SRXåtYi  MDNR  NULWpULXP  Y]iMHPQRX  ]iYLVORVW   7ĜHWt  RGUiåND  SDN  MHãWČ  RPH]XMH              pĜedchozí  dvČ.  Co  se  týþH  NODVLILNDFt   MH  ]ĜHMPp   åH  GHILQLFH  Y\\OXþXMH              nedobrovolné  a potenciální  stakeholdery,  také  pĜedpokládá  vlastní  vĤli              stakeholdera. To lze samozĜHMPČ pĜiþíst na vrub operacionalizaci výzkumu, kdy              definice odpovídá stanovenému cíli tak, aby byl výzkum proveditelný.              2.4.5.6 9]WDK\\ PDOêFK D VWĜHGQtFK SRGQLNĤ VH VWDNHKROGHU\\                    Y -LKRPRUDYVNpP NUDML              .DãSDURYi  D  .ODSDORYi  ]NRXPDO\\  na  vzorku  20  malých  a  stĜedních  podnikĤ              ÄPRWLYDFL  D Rþekávání  managementu  mikro  a  malých  firem  ve  vztahu                                                           138              N EXGRYiQt D XGUåRYiQt Y]WDKĤ se stakeholdery firem“.  -HGQDOR VH R VRXþást              mezinárodního  výzkumného  závČUX  D SUH]HQWRYDQi  GDWD  MVRX  MHQ  GtOþím              vyhodnocením.  Pro  naše  úþHO\\  MH  QHM]DMtPDYČMãt  KRGQRFHQt  GĤOHåLWRVWL              MHGQRWOLYêFK  VWDNHKROGHUĤ   UHVS   MHMLFK  VNXSLQ D  SUiYČ  vnímané  pĜínosy  tČchto              vztahĤ.  Respondenty  byli  obvykle  þlenové  top  managementu  dotazovaných              podnikĤ.              1tåH  XYHGHQi  WDEXOND  ]REUD]XMH  GĤOHåLWRVW  MHGQRWOLYêFK  VWDNHKROGHUVNêFK              skupin.  Z další  násleGXMtFt  WDEXON\\  E\\  PČly  plynout  dĤvody  této  dĤOHåLWRVWL              .DãSDURYi D .ODSDORYi SRORåLO\\ RWi]NX Ä9 þem spatĜXMHWH SĜínos tČchto vztahĤ“:                       137  %/$ä(.  /   ý$'$  5   *2/(\&  5   .8%È729È  (   â,â.$  /         V              9.              138                 .$â3$529È  .   ./$3$/29È  $         VWU                                                                             6  1","7DE  þ. 11: PrĤmČU\\ KRGQRFHQt Yê]QDPX MHGQRWOLYêFK VWDNHKROGHUĤ na          ãNiOH                               6WDNHKROGHU        P                               vedení firmy      9,86                               zákazníci         9,65                               zamČstnanci       8,90                               vlastník          7,86                               konkurence        6,43                               dodavatelé        6,35                               obþané            4,80                               úĜady místní správy  4,46                               finanþní instituce   4,00                               poradenské firmy   4,00                               vysoké školy      4,00                               úĜady státní správy   3,72                               hospodáĜská komora 3,25          3UDPHQ  .$â3$529È  .   ./$3$/29È  $         VWU          7DE  þ      3RWHQFLiOQt SĜtQRV Y]WDKĤ V MHGQRWOLYêPL W\\S\\ VWDNHKROGHUĤ          6WDNHKROGHĜi          zákazníci     vČUQRVW D ORDMDOLWD ]iND]QtNĤ  (16), získání nových zákazníkĤ                                ]DMLãWČní  stability  a  dĤvČryhodnosti  (4),  minimalizace                        rizika  (4),  nutnost  pro  zachování  podnikání    (4),  vytvoĜení                        GREUpKR MPpQD D ]tVNiQt SUHVWLåH      VQD]ãt NRPXQLNDFH          dodavatelé    získání  nefinanþních  výhod    (13),  výhodnČMãt  SRGPtQN\\                        VQtåHQt  QiNODGĤ        ]DMLãWČní  stability  (5),  nutnost  pro                        zachování podnikání (4), minimalizace rizika (3)          zamČVWQDQFL   PRWLYRYDQRVW   D   ORDMDOLWD   ]DPČstnancĤ   (12),   získání                        nefinanþQtFK YêKRG      VQtåHQt QiNODGĤ (6)          finanþní      nutnost  pro  zachování  podnikání  (7),  získání  nefinanþních          instituce     YêKRG      VQtåHQt QiNODGĤ (3)          úĜady   státní  nutnost  pro  zachování  podnikání  (9),  bezproblémové          správy        podnikání (7)          úĜady   místní  získání nefinanþních výhod (4), vČUQRVW D ORDMDOLWD ~ĜadĤ MDNR          správy        zákazníkĤ firem (3), nutnost pro zachování podnikání (3)          poradenské    získání nefinanþních výhod (3)          firmy          MLQp   ILUP\\   získání nových zákazníkĤ (6)          konkurence          vysoké školy    získání kvalitní pracovní síly (3)          3UDPHQ  .$â3$529È  .   ./$3$/29È  $         VWU          Pozn.: V závorkách þetnosti odpovČGt  ]DKUQXW\\ MHQ GĤvody s þHWQRVWt QHMPpQČ 3.            62",".DãSDURYi D .ODSDORYi VYRX GtOþt ]SUiYX X]DYtUDMt NRQVWDWRYiQtP  åH ]NRXPDQp              SRGQLN\\  EXGXMt  Y]WDK\\  SĜedevším  s primárními  stakeholdery.  PĜínos              dlouhodobých  vztahĤ  VKOHGiYDMt  SRGQLN\\  SĜedevším  v nefinanþních  výhodách,              MDNêPL MVRX QDSĜ. dĤvČra v partnera.              2.5  STAKEHOLDERSKÝ PěÍSTUP  CSR A CSP              V þiVWL  R Y]QLNX  D YêYRML  VWDNHKROGHUVNp  WHRULH  MVPH  QČkolikrát  zmínili  tzv.              spoleþenskou zodpovČdnost. SkuteþnČ, spoleþenská zodpovČdnost podnikĤ (dále              CSR)a stakeholderský  pĜtVWXS  VH  IRUPRYDO\\  ]H  VWHMQêFK  P\\ãOHQHN   D WR   åH              podnik by mČl více vnímat okolí, v nČPå IXQJXMH  =DWtPFR VWDNHKROGHUVNi WHRULH              E\\OD  UR]YtMHQD  SUR  VWUDWHJLFNê  PDQDgement  a proto,  aby  pomohla  podniku              samému,  koncept  CSR  mČO  SRPiKDW  RNROt  SRGQLNX   1HQt  QDãtP  ~NROHP              ]NRXPDW \&65  MHQ VWUXþnČ si proto uvećme vybrané definice:                1.  \&65 MH  SRNXG SRGQLN ]YDåXMH D UHDJXMH QD SUREOpP\\ ]D ~]FH                   HNRQRPLFNêPL  WHFKQLFNêPL QHER SUiYQtPL SRåDGDYN\\ SRGQLNX ]D ~þelem                   GRVDåHQt SĜínosu pro spoleþnost a tradiþních ekonomických cílĤ podniku                          139                   spoleþnČ.                2.  Spoleþenská zodpovČGQRVW SRGQLNX ]DKUQXMH HNRQRPLFNi  SUiYQt  HWLFNi                                                                          140                   a dobrovolná oþHNiYiQt  MHå VSROHþnost má k podniku v urþitém þase.              Ve svých poþátcích bylo výchozí pĜedstavou teoretikĤ \&65  åH SRGQLN E\\ VH PČl              starat o dobro celé spoleþnosti, respektive se pĜíliš nezabývali konkretizací, na              koho by se mČl podnik zamČĜLW  3RVOp]H WXWR ÄFtORYRX REODVW³ ]~åLOL SRX]H QD              okolí podniku (podniN WHG\\ Xå QHPČl mít zodpovČdnost k celé spoleþnosti nebo              snad  celému  lidstvu)a zhruba  od 70.  let  zaþali  nČkteĜí  zkoumat  vztah              spoleþenské  zodpovČdnosti  podniku  a výkonnosti  podniku.  Výsledky  byly              rozpaþLWp  FRå V RGVWXSHP þDVX GiYDMt MHMLFK QiVOHGQtFL ]D YLQX QHNRQ]LVWHQWQtPX                                                                         141 142              pĜístupu zvláštČ k hodnocení úrovnČ spoleþenské zodpovČdnosti podnikĤ.              -DN  VL  PĤåHPH  YãLPQRXW   WHKGHMãt  GHILQLFH  \&65  E\\O\\  VStãH  QHSĜesné  (Davis)              nebo tČåNR RSHUDFLRQDOL]RYDWHOQp  \&DUUROO   = WRKRWR GĤvodu vzniklo nČFR MDNR              poptávka  po  propracovaném  systému  hodnocení  spoleþenské  zodpovČdnosti              podnikĤ, na kterou odpovČdČl koncept corporate social performance (dále CSP).                               143              -DN  XYiGt  :RRGRYi    GHILQLFH  \&63  QHQt  ]FHOD  XVSRNRMLYi   2SČt  se  zde              QHEXGHPH  ]DEêYDW  YêYRMHP  QHER  KOXEãt  DQDOê]RX  \&63   VSRNRMtPH  VH  WHG\\              V GHILQLFt  :DUWLFND  D \&RFKUDQD   NWHĜt  \&63  GHILQRYDOL  MDNR   ÄNRQILJXUDFL                139  '$9,6  .         V      ±              140                 \&$552//  $  %         V              141  :22'  '  -         V              142  $//28\&+(  -   /$52\&+(  3              143                 :22'  '  -         V                                                                             6  3","(v podniku) zásad spoleþenské zodpovČdnosti, procesĤ reakce na podnČty v této          oblasti  a politik,  programĤ  a pozorovatelných  výstupĤ  VRXYLVHMtFtFK  VH                                    144          spoleþenskými vztahy podniku“.  3RGOH :RRGRYp SUiYČ tato definice pomáhá          ĜHãLW  GRVDYDGQt  PQRKR  GR  Wp  GRE\\  WUYDMtFtFK  SUREOpPĤ:  výzkumník  by  mČl          zhodnotit             x  PtUX  Y Qtå ]iVDG\\ VSROHþenské zodpovČGQRVWL PRWLYXMt þiny podniku,            x  PtUX  Y Qtå SRGQLN UHDJXMH QD SRGQČty v této oblasti,            x  existenci a povahu politik a programĤ zĜízených k Ĝízení spoleþenských              vztahĤ podniku,            x  dopady (výstupy) þinností, programĤ a politik,           WR YãH YH Y]iMHPQêFK Yazbách tak, aby bylo zĜHMPp  FR MH YêVOHGNHP þeho (napĜ.          NWHUê YêVWXS MH YêVOHGNHP NWHUpKR MHGQiQt QHER NWHUp SROLWLN\\           Tento  pĜtVWXS  MH  PQRKHP  RSHUDFLRQDOL]RYDWHOQČMãt  SUR  Yê]NXP   QLFPpQČ          postupem þDVX VH XNi]DOR  åH VWDNeholderská teorie pĜHFH MHQ PĤåH MHãWČ pomoci,          a to obzvláštČ vymezením na koho by se mČlo úsilí v rámci CSR zamČĜRYDW  -DN          MVPH  MLå  ]PtQLOL   \&65  Xþinila  postupem  þasu  posun  od  zacílení  na  spoleþnost          MDNR FHOHN QD WX þást spoleþQRVWL  NWHUi MH Y RNROt SĜedmČWQpKR SRGQLNX  -HGQtP                                  145          ze závČrĤ výzkumu Clarksona  ] OHW      ±      MH  åH SRGQLN QHĜídí vztahy ke          spoleþnosti,  ale  ke  svým  stakeholderĤm.  PrávČ  proto  pĜišel  vhod  koncept          VWDNHKROGHUD   MDNR  VXEMHNWX  GRWþHQpKR  MHGQiQtP  SRGQLNX.  Proto  se  také,                             146          k pĜekvapení Freemana   MLå SĜed rokem 1984 zaþali o stakeholderský koncept          ]DMtPDW  ] DNDGHPLFNp  VIpU\\  QHMHQ  SURIHVRĜi  strategie,  ale  také  spoleþenské          zodpovČdnosti podnikĤ a podnikatelské etiky.           3UDNWLFNp Y\\XåLWt VWDNHKROGHUVké teorie nalezneme napĜ. v analýze výzkumĤ na          WpPD \&63 ± \&)3  YL] QtåH uvedená tabulka StakeholdeĜi a CSP nebo ve výstupu          Yê]NXPX  \&ODUNVRQD   NWHUê  QDYUKXMH  VH]QDP  W\\SLFNêFK  ÄSRGQLNRYêFK          a stakeholderských  problémĤ³   MHQå  SRGOH  QČM  PĤåH  VORXåLW  MDN  PDQDåHUĤm          N QDVWDYHQt MHMLFK \&65 SROLWLN\\  WDN Yê]NXPQtNĤP Y MHMLFK ~VLOt QD SROL \&63           -HGQtP ]H ]iYČrĤ :RRGRYp D -RQHVH  ] URNX       MH  åH Y]WDK \&63 D \&)3 MH          VWiOH  QHMHGQR]QDþQê   SURWRåH  VWiOH  QHQt  N GLVSR]LFL  WHRULH  Y\\VYČWOXMtFt   MDN  E\\          tyto mČly spolu souviset, aþkoli ÄVH EOtåtPH WDNRYp WHRULL ]YiåtPH OL GĤOHåLWRVW                             147          stakeholderĤ pro CSP“ .             144             :$57,\&.  6  /   \&2\&+5$1  3  /          145  \&/$5.621  0  %  (         V          146  )5((0$1  5  (         V          147             :22'  '  -   -21(6  5  (         V           64","7DE  þ      6WDNHKROGHĜi a CSP              )DNWRU \&63    .GR VWDQRYXMH     .GR SRFLĢXMH    .GR KRGQRWt                            SRåDGDYN\\         úþinky          výsledky              %H]SHþnost    Zákazníci – poptávkou  OdbČratelé a   OdbČratelé              produktĤ                        spotĜebitelé –   Svazy ochrany                                              ~UD]\\ D MLQp ~MP\\   spotĜebitelĤ                                                              7UåQt DQDOê]\\                                                              Vláda                            9OiGD ± UHJXODFt   =iND]QtFL VWHMQČ   Vláda                                              MDNR YêãH       VeĜHMQRVW D YROLþi                                              Vláda – lobování,   Soudy                                              GRKOHG .RQJUHVX   Zákazníci                                              na regulaci apod.                                              3RMLãĢovny –                                              SRMLVWQi SOQČní                                              AkcionáĜi –                                              ziskovost a cena                                              akcií              ZneþišĢování   9OiGD ± UHJXODFt   äLYRWQt SURVWĜedí   Vláda              åLYRWQtKR                       ZamČstnanci a   VeĜHMQRVW D YROLþi              prostĜedí                       MHMLFK URGLQ\\   Aktivisté                                              .RPXQLW\\        VČdci                                              %XGRXFt JHQHUDFH                            =iND]QtFL ± SRSWiYNRX  äLYRWQt SURVWĜedí   Vláda                                              ZamČstnanci a   Aktivisté                                              MHMLFK URGLQ\\   (NRQRPRYp                                              .RPXQLW\\        Finanþní analytici                                              %XGRXFt JHQHUDFH   AkcionáĜi              Charitativní   .RPXQLW\\ ±       .RPXQLW\\        .RPXQLW\\              þinnost       prostĜednictvím fondĤ,  Chudí     Chudí, nemocní,                            morálního naléhání                znevýhodnČní a                            apod.                             SRPiKDMtFt LQVWLWXFH                                              UmČní           Mecenáši umČní,                                                              umČlecké organizace                                              VzdČlávací      Školy, rodiþe,                                              instituce a studenti  dozorþí orgány,                                                              vláda                            Vláda – daĖovými   6WHMQp MDNR YêãH    6WHMQp  MDNR YêãH                            zákony            navíc daĖoví    navíc daĖové úĜady a                                              poplatníci      daĖoví poplatníci                            HospodáĜské odvČtví –  6WHMQp MDNR YêãH    6WHMQp  MDNR YêãH                            prostĜednictvím   navíc konkurence   navíc konkurence a                            benchmarkĤ                        RERURYi VGUXåHQt              3UDPHQ  :22'  '  -   -21(6  5  (         V       3ĜHORåHQR DXWRUHP                                                                                6  5","Tab. þ. 14: Typické podnikové a stakeholderské problémy                  1     Podnik                  1.1.  Historie podniku                  1.2.  OdvČtvové prostĜedí                  1.3.  Organizaþní struktura                  1.4.  HospodáĜská výkonnost                  1.5.  Konkurenþní prostĜedí                  1.6.  Mise podniku                  1.7.  Podnikové kodexy                  1.8.  Systémy Ĝízení stakeholderĤ a spoleþenských záležitostí                  2     ZamČstnanci                  2.1.  Obecné zásady                  2.2.  Benefity                  2.3.  Náhrady a odmČny                  2.4.  Školení a rozvoj                  2.5.  Plánování kariéry                  2.6.  Asistenþní programy                  2.7.  Zdravotní záležitosti                  2.8.  Absentérství a fluktuace                  2.9.  Dovolené                  2.10. Vztahy s odbory                  2.11. PropouštČní a odvolání s proti                  2.12. PropouštČní z dĤvodu nadbyteþnosti                  2.13. Poradenství  pro  odchod  do  dĤchodu  a  ukonþení                      pracovního pomČru                  2.14. Rovnost pĜístupu, diskriminace                  2.15. Ženy v managementu a kontrolních orgánech                  2.16. Péþe o dČti                  2.17. Komunikace                  2.18. Bezpeþnost a zdraví na pracovišti                  2.19. ýásteþné úvazky, doþasní zamČstnanci                  2.20. Ostatní záležitosti týkající se lidských zdrojĤ                  3     AkcionáĜi                  3.1.  Obecné zásady                  3.2.  Komunikace s akcionáĜi, stížnosti                  3.3.  Obhajoba akcionáĜĤ                  3.4.  Práva akcionáĜĤ                  3.5.  Ostatní záležitosti týkající se akcionáĜĤ                  4     Zákazníci                  4.1.  Obecné zásady                  4.2.  Komunikace se zákazníky                  4.3.  Bezpeþnost produktĤ            66","4.4.  6WtåQRVWL ]iND]QtNĤ                      4.5.  Zákaznický servis                      4.6.  2VWDWQt ]iOHåLWRVWL WêNDMtFt VH ]iND]QtNĤ                      5     'RGDYDWHOp                      5.1.  Obecné zásady                      5.2.  Relativní moc                      5.3.  2VWDWQt ]iOHåLWRVWL WêNDMtFt VH GRGDYDWHOĤ                      6     6WDNHKROGHĜL ± YHĜHMQRVW                      6.1.  Zdraví, bezpeþnost a ochrana veĜHMQRVWL                      6.2.  ŠetĜení energiemi a materiály                      6.3.  Zhodnocování dopadĤ QD åLYRWQt SURVWĜedí                      6.4.  2VWDWQt SUREOpP\\ VSRMHQp VH åLYRWQtP SURVWĜedím                      6.5.  =DSRMHQt VH GR YHĜHMQpKR åLYRWD                      6.6.  Vztahy s komunitami                      6.7.  Dary, dotace              3UDPHQ  \&/$5.621  0  %  (         V              2.6  STAKEHOLDERSKÝ PěË6783 $ 675$7(*,\&.e ěË=(1Ë              Stakeholderský pĜístup byl od poþiWNX VSMDW VH VWUDWHJLFNêP Ĝt]HQtP  8å Y URFH                                   148                   ]DKUQXO :LOOLDP 'LOO  PH]L VWDNHKROGHU\\ L H[WHUQt VXEMHNW\\  þtPå UR]ãtĜil              pĤvodní  seznam  stakeholderĤ  ] 65,  D Xþinil  stakeholderský  koncept  o to              SRXåLWHOQČMãt  YH  VWUDWHJLFNpP  Ĝízení.  OstatnČ  Dill  strategické  Ĝízení  zmiĖXMH              pĜtPR  Y Qi]YX  VYp  SUiFH  D MHãWČ pĜed  ním  se  Ansoff  zabývá  stakeholderským                                                 149              pĜístupem  v knize  Podniková  strategie   ] URNX        D YOQX  ]iMPX                                                                  150              o stakeholderský  pĜístup  v 80.  letech  odstartoval  Freeman   monografií              Strategické Ĝízení: stakeholderský pĜístup.              äH Pi L GQHV VWDNHKROGHUVNê SĜístup své místo ve strategickém Ĝt]HQt  MH ]ĜHMPp              témČĜ  ] NDåGp  XþHEQLFH  PDQDJHPHQWX   1Čkteré  uvádí  propracované  postupy              stakeholderské  analýzy  (viz  násleGXMtFt  SRGNDSLWROD    MLQp  VH  VSRNRMt  QDSĜ.              s þlenČním  stakeholderĤ  D NRQVWDWRYiQtP  MHMLFK  W\\SLFNêFK  ]iMPĤ.  Takovým                                                                        151              pĜtNODGHP MVRX QDSĜ. Strategic Management HLWWD  ,UHODQGD D +RVNLVVRQD  nebo                                                 152              (VVHQWLDOV RI 0DQDJHPHQW $QGUHZ 'X%ULQD . Další vidí stakeholderský model                                                                 153              VWiOH MHãWČ VStãH MDNR QiVWURM VSROHþenské odpovČdnosti podnikĤ.               148                 ',//  :  5         V              149  $162))  ,              150                 )5((0$1  5  (              151  +,77  0  $   ,5(/$1'  5  '   +26.,6621  5  (         V     ±              152  '8%5,1  $         V     ±              153                 *5,)),1  5  :         V      ±                                                                             6  7","1D  VWUDWHJLFNp  Ĝízení  mĤåHPH  QDKOtåHW  MDNR  QD  SURFHV  VSHFLILNRYiQt  FtOĤ          RUJDQL]DFH   YêYRM  ]iVDG  D SOiQĤ  N GRVDåHQt  WČchto  cílĤ  D DORNRYiQt  ]GURMĤ          k provedení  tČchto  plánĤ   -H  QHMY\\ããt  ~URYQt  PDQDåHUVNêFK  DNWLYLW   REY\\NOH          provádČQêFK  QHMY\\ããtPL  PDQDåHU\\   JHQHUiOQtP  Ĝeditelem  organizace  nebo          L YODVWQtN\\   -H  WDN  QDGĜazeno  rozhodování  na  úrovni  taktického  a operativního          Ĝízení.          .HĜkovský  a VykypČl  uvádí  tuto  definici  strategického  Ĝt]HQt   Ä6WUDWHJLFNp          Ĝízení uskuteþĖované top managementem, pĜípadnČ L YODVWQtN\\ ILUP\\  ]DKUQXMH          aktivity  zamČĜHQp  QD  XGUåRYiQt  GORXKRGREpKR  souladu  mezi  posláním  firmy,          MHMtPL  GORXKRGREêPL  FtOL  D GLVSRQLELOQtPL  ]GURML  D URYQČå  PH]L  ILUPRX          a prostĜedím, v nČPå ILUPD H[LVWXMH³   154 . H. SedláþNRYi D .  %XFKWD SDN ĜtNDMt          Strategické Ĝt]HQt MH SURFHV  YH NWHUpP YUFKRORYt PDQDåHĜL IRUPXOXMt D ]DYiGČMt          strategie smČĜXMtFt N GRVDåHQt VWDQRYHQêFK FtOĤ, k souladu mezi vnitĜQtPL ]GURML          podniku  a vnČMãtP  SURVWĜHGtP  D  N ]DMLãWČní  celkové  prosperity  a úspČšnosti                 155          podniku.  %DUWHV SR]QDPHQiYi  åH VODGČny musí být i cíle strategie a dostupné                   156          prostĜedky.          Strategické  Ĝt]HQt  MH  ]H  VYp  SRGVWDW\\  VWiOH  VH  RSDNXMtFtP  VRXERUHP  þinností.          -HGQRWOLYt DXWRĜi tyto þLQQRVWL SRMPHQRYiYDMt UĤznČ  YåG\\ VH YãDN MHGQi R F\\NOXV          s pĜLEOLåQČ touto náplní:          1. Strategická analýza,    *HQHURYiQt PRåQêFK Ĝešení, 3. Optimalizace Ĝešení a                                                                      157          výbČU VWUDWHJLH     ,PSOHPHQWDFH VWUDWHgie, 5. Hodnocení realizace strategie.                        158          +DUULVRQ  D -RKQ   ĜtNDMt   åH  VWUDWHJLFNê  PDQDJHPHQW  MH  SURFHV   NWHUêP          RUJDQL]DFH  DQDO\\]XMH  VYp  YQLWĜní  a vnČMãt  SURVWĜedí,  uþí  se  z nČM   VWDQRYXMH          strategické  smČĜování,  vytváĜí  strategie  za  úþHOHP  GRVDåHQt  VWUDWHJLFNêFK  FtOĤ          a provádí tyto strategie, a to vše za úþHOHP XVSRNRMHQt VWDNHKROGHUĤ organizace.          3RVORXSQRVW MHGQRWOLYêFK NURNĤ vidí takto:                       154  .(ě.296.é  0   9<.<3ċL, O., 2002, s. 4.          155             6('/Èý.29È +   %8\&+7$  .         s. 1.          156  %$57(6  )         V          157  .(ě.296.é  0   9<.<3ċL, O., 2002, s. 7.          158             +$55,621  -  6   -2+1  \&  +         V           68","2EU  þ     3URFHV VWUDWHJLFNpKR Ĝt]HQt SRGOH +DUULVRQD D -RKQD                                        sŶŝƚƎŶş Ă ǀŶĢũƓş ĂŶĂůljnjĂ                    ^ƚƌĂƚĞŐŝĐŬĠ ƐŵĢƎŽǀĄŶş   \&ŽƌŵƵůĂĐĞ ƐƚƌĂƚĞŐŝĞ     /ŵƉůĞŵĞŶƚĂĐĞ Ă                ;ǀŝnjĞ Ă ŵŝƐĞ ƉŽĚŶŝŬƵͿ                          ŬŽŶƚƌŽůĂ ƐƚƌĂƚĞŐŝĞ                                                                  ^ƚƌĂƚĞŐŝĐŬĠ ƐŵĢƎŽǀĄŶş                                                              ;ǀŝnjĞ Ă ŵŝƐĞ ƉŽĚŶŝŬƵͿ               3UDPHQ  +$55,621  -  6   -2+1  \&  +         V                                 159              Thompson a Strickland  vidí strategické Ĝt]HQt MDNR FHOHN VNOiGDMtFt VH ] SČti              komponent,  pĜesnČML  SČWL  SURSRMHQêFK  PDQDåHUVNêFh  úloh:  1.  formování              strategické  vize,  2.  stanovení  cílĤ naplĖXMtFtFK  YL]L       Y\\SUDFRYiQt  VWUDWHJLH              N MHMLFK  GRVDåHQt       HIHNWLYQt  LPSOHPHQWDFH  VWUDWHJLH       ]KRGQRFHQt  QDSOQČní              cílĤ, pĜípadnČ pĜeformulování všech pĜHGFKi]HMtFtFK NURNĤ na základČ nových              poznatkĤ   .RPSRQHQW\\  L Y]WDK\\   MDN  MH  ]ĜHMPp  ] QiVOHGXMtFtKR  REUi]NX   MVRX              WHG\\ REGREQp  MDNR X RVWDWQtFK DXWRUĤ.              2EU  þ      3URFHV VWUDWHJLFNpKR Ĝt]HQt SRGOH 7KRPSVRQD D 6WULFNODQGD                        3UDPHQ  7+203621  $  $   675,\&./$1'  $  -         V                           159                 7+203621  $  $   675,\&./$1'  $  -         V                                                                             6  9","6WUDWHJLFNi  DQDOê]D   MHå  QiV  QHMYtFH  ]DMtPi   MH  Y SRMHWt  WČchto  autorĤ souþástí          ~ORK\\ ÄY\\SUDFRYiQt VWUDWHJLH³          2EU  þ      3R]LFH VWUDWHJLFNp DQDOê]\\ SRGOH 7KRPSVRQD D 6WULFNODQGD                   3UDPHQ  7+203621  $  $   675,\&./$1'  $  -         V                          160          +LWW  %ODFN D 3RUWHU  MVRX SĜi definování strategického Ĝízení sice podrobnČMãt          ale pĜL DQDOê]H MHMLFK SĜtVWXSX D SRURYQiQt V RVWDWQtPL DXWRU\\ GRMGHPH N ]iYČru,          åH VH MHGQi Y SRGVWDWČ R WHQWêå SURFHV V WêPLå ]SČtnými vazbami. Základní úlohy          strategického Ĝízení sice autoĜL Y\\MPHQRYiYDMt SRX]H þtyĜi: 1. stanovit smČĜování          a cíle, 2. formulovat strategii, 3. naplánovat a provést implementaci strategie a 4.          monitorovat výsledky a zapracovat nutné zmČny, ale pĜL MHMLFK ]REUD]HQt MVRX MLå          obšírnČMãt                                          160             +,77  0  $   %/$\&.  -  6   3257(5  /  :         V           70","2EU  þ      3URFHV VWUDWHJLFNpKR Ĝt]HQt SRGOH +LWWD  %ODFND D 3RUWHUD                                              3UDPHQ  +,77  0  $   %/$\&.  -  6   3257(5  /  :         V               Strategické  Ĝt]HQt  WHG\\  PXVt  Y NDåGpP  SĜípadČ  zodpovČdČt  na  tĜi  základní              RWi]N\\  NWHUêPL MVRX                 1.  .GH VH QDFKi]tPH\"                2.  .DP VH FKFHPH GRVWDW\"                3.  -DN VH WDP FKFHPH GRVWDW\"              PĜiþHPå MH ]ĜHMPp  åH QD GUXKRX D WĜetí otázku nemá smysl zodpovídat, dokud              není  zodpovČ]HQD  RWi]ND  SUYQt   7R  MH  ~NROHP  VWUDWHJLFNp  DQDOê]\\   Ä\&tOHP              VWUDWHJLFNp DQDOê]\\ MH LGHQWLILNRYDW  analyzovat a ohodnotit všechny relevantní              IDNWRU\\   R QLFKå  O]H  SĜHGSRNOiGDW   åH  EXGRX  mít  vliv  na  koneþnou  volbu  cílĤ                               161              a strategie  podniku.“   Postavení  strategické  analýzy  v rámci  strategického              Ĝt]HQt MH ]ĜHMPp  %H] RGSRYtGDMtFt DQDOê]\\ QHO]H zformulovat kvalitní strategii.              .H  VWUDWHJLFNp  DQDOê]H  VH  SRXåtYi  PQRKR  PHWRG   SĜiþHPå  KRGQRWLW  ILQDQþnČ              MHMLFK YêVOHGN\\ MH SĜLQHMPHQãtP REWtåQp  SRNXG QH QHPRåQp D KRGQRWLW QiNODG\\              QD MHMLFK SURYHGHQt QHQt UHOHYDQWní s ohledem na potenciální dĤsledky špatných               161                 6('/Èý.29È +   %8\&+7$  .         V                                                                             7  1","rozhodnutí pĜi strategickém Ĝízení. Zbývá tak kritérium komplexnosti metody,          W]Q  GR MDNp PtU\\ GRNiåe metoda postihnout všechny aspekty vnitropodnikového          dČní  i interakce  podniku  s okolím,  vþetnČ všech pĜípadných  budoucích  vlivĤ.          PrávČ stakeholderská analýza by mČla tento úkol splnit výteþnČ.          2.7  S7$.(+2/'(56.È $1$/é=$          6WDNHKROGHUVNi DQDOê]D MH WHG\\ PHWRGRX VWUDWHJLFNp DQDOê]\\  1HH[LVWXMH MHGLQê          uznávaný zpĤsob provedení stakeholdeUVNp DQDOê]\\  Y OLWHUDWXĜe doporuþované          postupy staví nČkdy stakeholderskou analýzu mH]L PHWRG\\ MDNR MH PRGHO SČti          sil,  nČNG\\  ML  UHGXNXMt  QD  DQDOê]X  Rþekávání  klíþových  stakeholderĤ  MDNR  OLPLW          VWUDWHJLH  O]H ML WDNp SRXåtW MDNR V\\QWHWLFNê QiVWURM PtVWR 6:27 DQDOê]\\ QHER          Y NRPELQDFL  VH  6:27  DQDOê]RX   2VWDWQČ  Y\\XåLWt  VWDNHKROGHUVNpKR  PRGHOX          Y NRPELQDFL V MLQêP PRGHOHP QHQt RMHGLQČOp   MDN  PĤåHPH XNi]DW QD SĜíkladu          äXIDQD D \&KOiGNRYp  NWHĜí se stakeholderským modelem zkombinovali analýzu                     162          ÄQRYêFK  6³                      163          +DUULVRQ D -RKQ  XYiGt  åH ÄVWDNHKROGHUVNi DQDOê]D ]DKUQXMH            1.  identifikaci klíþových stakeholderĤ a pĜiĜD]HQt MLP SULRULW            2.  ]KRGQRFHQt MHMLFK SRWĜeb,            3.  ]MLãWČQt MHMLFK SĜedstav,            4.  D LQWHJURYiQt MHMLFK ]QDORVWt do procesu strategického Ĝízení.“                                        164          Podle  autorĤ  *RPH] 0HMLD  D %DONLQ   MVRX  YH  VWUDWHJLFNp  DQDOê]H  KODYQt  W\\WR          þtyĜi  body:  identifikace  stakeholderĤ a zpĤVREX   MDNêP  MH  SRGQLN  RYOLYĖXMH          ]MLãWČQt   MDN  V QLPL  E\\OR  MHGQiQR  Y PLQXORVWL  D RGKDGQXWt   MDN  PRKRX  RYOLYQLW          GRVDåHQt SRGQLNRYêFK FtOĤ.                      165          5REHUWV  D .LQJ  dČlí  stakeholderskou  analýzu  do  šesti  krokĤ  pomocí  šesti          otázek:            1.  .GR MVRX VWDNHKROGHĜL\"            2.  -DN MVRX VWDNHKROGHĜi ovlivnČQL RUJDQL]DFt\"            3.  -DNp E\\OL ]iMP\\ VWDNHKROGHUĤ Y PLQXORVWL\"            4.  -DN VH VWDNHKROGHĜL Y PLQXORVWL FKRYDOL D MDNp NRDOLFH XWYiĜHOL\"            5.  -DN HIHNWLYQt E\\OD MHGQiQt V WČPLWR D GDOãtPL VWDNHKROGHU\\\"            6.  -DNp QRYp VWUDWHJLH D ~NRQ\\ MVRX ]DSRWĜHEt N HIHNWLYQtPX MHGQiQt VH               VWDNHKROGHU\\\"            162             ä8)$1  3   \&+/È'.29È  +          163  +$55,621  -  6   -2+1  \&  +         V          164  *20(= 0(-,$  /  5   %$/.,1  '  %         V          165             52%(576  1  \&   .,1*  3  -         V     ±           72","2.7.1 Zobrazovací postupy              Sestrojení  mapy  stakeholderĤ,  neboli  jejich  mapování,  je  prostĜedkem,  který              umožní  získané  informace  zpĜehlednit  pro  další  použití.  PodobnČ  se  používá              tĜeba BCG matice, mapa konkurenþních skupin, graf hodnototvorného ĜetČzce,              matice atraktivity, matice schopností, dokonce i SWOT analýzu lze vizualizovat.              Pro zobrazení stakeholderĤ se používá mnoho zpĤsobĤ. Jednak jsou tu popisné              grafy,  které  jednoduše  zachycují  samotnou  existenci  stakeholderĤ,  nebo  spíše              jejich generických skupin. Jejich pĜíklady jsou na obr. þ. 2 (ýlenČní stakeholderĤ              podle  blízkosti  podniku),  na  obr.  þ.  11  (StakeholdeĜi  podniku),  nebo  na  níže              uvedeném diagramu.              Obr. þ. 13: Podnik a jeho stakeholdeĜi                                         Pramen: POST, J. E., PRESTON, L. E., SACHS, S., 2002b, s. 22.              Tato zobrazení však neplní jiný úkol, než právČ zachycení stakeholderĤ, s nimiž              je  podnik  ve  vztahu.  NeĜíkají  nic  nebo  jen  málo  o tom,  jakého  typu  je  vztah,              z jakého  dĤvodu  vznikl,  o postojích  tČchto  stakeholderĤ  nebo  jejich              vlastnostech. Pro takovéto úþely mĤžeme v literatuĜe nalézt následující zpĤsoby.              Matice zájmu a úþinku              Tyto  matice  jsou  pomČrnČ  jednoduché  a þasto  uvádČné.  Ve  dvourozmČrném              prostoru  se  mČĜí  obvykle  síla  stakeholdera  nebo  úþinek  jeho  jednání  na                                                                                7  3","RUJDQL]DFL  QD  MHGQp  RVH  D SRVWRM  QHER  ]iMHP  VWDNHKROGHUD  Y]KOHGHP          N RUJDQL]DFL  MHMt VWUDWHJLL QHER QČMDNp NRQNUpWQČMãt þinnosti.          2EU  þ      0DWLFH ]iMPX D PRFL                    9\\VRNi   +5  3D\\UROO                    PRF                            2YOLYĖRYDWHOp       .OtþRYt KUiþL                                              6WDII                             2NUDMRYt KUiþL      2YOLYĖRYDQt                    1t]Ni                    PRF                         1t]Nê                        9\\VRNê                         ]iMHP                        ]iMHP          3UDPHQ  -2+1621  *   6\&+2/(6  .   :+,77,1*721  5         VWU          Upraveno autorem.          1D ]iNODGČ této matice mĤåH EêW IRUPXORYiQD VWUDWHJLH QHER MHMt þásti. Vhodné          VWUDWHJLH QDEt]t QiVOHGXMtFt REUi]HN           2EU  þ      0DWLFH ]iMPX D PRFL ± YKRGQp VWUDWHJLH                    9\\VRNi   +5  3D\\UROO                    PRF                          8GUåRYDW VSRNRMHQp     ětGLW SHþOLYČ                            3RWHQFLiOQČ YOLYQt    .OtþRYt KUiþL                                            6WDII                             0RQLWRURYDW                           PLQLPDOL]RYDW ~VLOt   8GUåRYDW LQIRUPRYDQp                             2NUDMRYt KUiþL       2YOLYĖRYDQt                   1t]Ni                    PRF                         1t]Nê                        9\\VRNê                         ]iMHP                        ]iMHP          3UDPHQ  -2+1621  *   6\&+2/(6  .   :+,77,1*721  5         VWU          Upraveno autorem.            74","2EU  þ      0DWLFH SRVWRMH D ~þinku                     9\\VRNê    +5  3D\\UROO                       YOLY                            +QDFt VtOD SURMHNWX  +ODYQt UL]LNR SURMHNWX                                                  6WDII                                 0DOi SRPRF            0DOp UL]LNR                     1t]Nê                       YOLY                            3RGSĤUQê                       5R]NODGQê                            YOLY                           YOLY              3UDPHQ  \&+$0%(5/$,1  \&   6787(60$1  <         >RQ OLQH@  8SUDYHQR              autorem.              . Y\\KRGQRFHQt  SRVWRMH  VWDNHKROGHUĤ  N QDYUKRYDQp  VWUDWHJLL  QHER  MHMtP  þástem              mĤåH EêW SRXåLWD WDWR PDWLFH               9ãHFKQ\\ W\\WR PDWLFH WUSt MHGQtP QHGRVWDWNHP  Y\\MDGĜXMt SRX]H GYČ skuteþnosti              zároveĖ. Ovšem mĤåHPH XYDåRYDW R RERKDFHQt SRPRFt                  x  velikosti plochy znaþící stakeholdera (nebo skupinu). Tento zpĤsob                   SRXåtYDMt QDSĜ. mapy konkurenþQtFK VNXSLQ  9HOLNRVW SORFK\\ MH YKRGQi                   SUR Y\\MiGĜení poþtu stakeholderĤ ve skupinČ  REMHPX SHQČåQtFK WRNĤ vĤþi                   tomuto stakeholderovi nebo skupinČ nebo podobných (kvantitativních)                   veliþin.                 x  barvy plochy znaþtFt VWDNHKROGHUD  %DUYD  QHER ãUDIRYiQt  SORFK\\ MVRX                   YKRGQp SUR Y\\MiGĜHQt NYDOLWDWLYQtFK YODVWQRVWt  1D UR]GtO RG YHOLNRVWL                   SORFK\\ MH WĜeba k rĤzným barvám dodat klíþ MHMLFK Yê]QDPĤ. V matici                   ]iMPX D PRFL E\\ UĤzné barvy mohly znamenat tĜHED SRVWRM VWDNHKROGHUD                   k organizaci.                 x  tvaru plochy znaþící stakeholdera. Pro tvar SORFK\\ SODWt WRWpå  FR SUR                   barvu plochy. OpČW MH YKRGQi SUR NYDOLWDWLYQt YODVWQRVWL D Y\\åDGXMH                   uvedení klíþH  1tåH XYiGtPH MHMt SRXåLWt SUR Y\\MiGĜení typu vĤdcovství.               6WDNHKROGHUVNi PDSD ± 30 1DXWLFV              Stakeholderská  mapa  spoleþQRVWL  30  1DXWLFV  ]DYUKXMH  PDWLFRYp  XVSRĜádání              a pĜináší  systém  paprskovitých  výseþt   MHå  PRKRX  EêW  REdobou  generických              skupin  stakeholderĤ.  V tČchto  výseþtFK  MVRX  ]D]QDPHQiQ\\  Xåãt  VHJPHQW\\                                                                              7  5","stakeholderĤ  QHER  MHGQRWOLYt  VWDNHKROGHĜL   -HMLFK  EDUYD   WYDU  D Y]GiOHQRVW  RG          stĜHGX Y\\MDGĜXMt UĤzné vlastnosti.          2EU  þ      6WDNHKROGHUVNi PDSD VSROHþQRVWL 30 1DXWLFV                      Personální oddČlení                                            IT                                                    Finance                      Stát                                        Peter Reid                                            Luke Jones                    Odbory                                               Andrew Simons                                 Shaun Peters       Brian Smith  Austráli                         Výroba                              -LåQt $PHULND                                              Sue Niel  James Russo                                                        Severní Amerika                                                  Asie       Marketing           3UDPHQ  \&+$0%(5/$,1  \&   6787(60$1  <  6WDNHKROGHU 0DQDJHPHQW          and Virtual Teams. [on-line]. PĜHORåHQR DXWRUHP                              76","2EU  þ      .Otþ NH VWDNHKROGHUVNp PDSČ VSROHþQRVWL 30 1DXWLFV                           Chování                         VĤdcovství                 =HOHQp  6SROHKOLYi SRGSRUD                   VĤdce z dĤvodu                                                              SR]LFH  PDQDåHU                 0RGUp  1HVSROHKOLYê SĜtWHO                 ýHUYHQp  2EHFQê SRWtåLVWD                    Názorový vĤdce                 äOXWp  =DWtP QHWHVWRYiQR                                                               Potenciální vĤdce                 Moc je vyjádĜena vzdáleností od                  stĜHGX  PD[LPiOQt PRF  NH NUDML                         PLQLPiOQt PRF                        V pozadí                  StakeholdeĜi, kteĜí musí být                pozornČ sledováni             Aktivní škĤdce   Potenciální škĤdce               3UDPHQ  \&+$0%(5/$,1  \&   6787(60$1  <  6WDNHKROGHU 0DQDJHPHQW              and Virtual Teams. [on-line] PĜHORåHQR DXWRUHP              6WDNHKROGHUVNê NUXK              AutoĜL  /\\QGD  %RXUQH  D 'HUHN  :Dlker  navrhli  (nebo  alespoĖ  SRSXODUL]XMt                                      TM              metodiku  Stakeholder  Circle    -HGQi  VH  R XFHOHQê  SRVWXS  VWDNHKROGHUVNp              analýzy,  nicménČ  upravený  pro  potĜHE\\  SURMHNWRYpKR  Ĝt]HQt   7R  MH   RSURWL              strategickému  Ĝízení,  odlišné  v aspektu  G\\QDPLN\\  YêYRMH  YODVWQRVWt              stakeholderĤ. Zatímco ve strategickém Ĝt]HQt VH MHGLQp ]QiPp þasové zákonitosti                                                        166              SURMHYXMt Y ]iYLVORVWL QD GpOFH H[LVWHQFH RUJDQL]DFH   Y SURMHNWRYpP Ĝízení se              MHGQi  R ]iYLVORVW  QD  GpOFH  WUYiQt  SURMHNWX   SĜesnČML  QD  Ii]L  SURMHNWX   %RXUQH              D :DONHU NRQVWDWXMt  åH ÄVWDNHKROGHĜL PRKRX EêW XQLNiWQt Y NDåGp Ii]L SURMHNWX                                                             167              od studií proveditelnosti, pĜHV SOiQRYiQt Då N XVNXWHþnČní“ . ZmČQ\\ YH VORåHQt              stakeholderĤ QHER Y MHMLFK YODVWQRVWHFK VH WHG\\ SURMHYXMt Y SURMHNWRYpP Ĝízení              podstatnČ U\\FKOHML  QHå YH VWUDWHJLFNpP Ĝízení.              PĜHVWR  MH  PRåQp  L YH  VWUDWHJLFNpP  Ĝt]HQt  SRXåtW  ]SĤsob  zobrazení,  který                              TM              Stakeholder  Circle   QDYUKXMH   -HKR  SĜtNODG  QDOH]QHPH  QD  QiVOHGXMtFtP              REUi]NX  'RNiåH ]DFK\\WLW QDUi] W\\WR VNXWHþnosti:                 166  -$:$+$5  ,  0   0\&/$8*+/,1  *  /              167                 %2851(  /   :$/.(5  D. H. T., 2006, s. 20.                                                                             7  7","x  Urgence           Koncepci  urgence  jako  faktoru  dĤležitosti  stakeholdera  používají  Bourne          a Walker  stejnou  jako  Mitchell  a spol.  ve  svém  modelu  tĜí  atributĤ          determinujících  dĤležitost  stakeholdera:  spoþívá  na  þasové  naléhavosti          požadavkĤ a jejich dĤležitosti.           Míra  urgence  je  vyjádĜena  délkou  soustĜedné  hranice  stakeholdera.  Takové          znázornČní  þiní  ovšem  v nČkterých  pĜípadech  obtížné  porovnat  urgenci  dvou          stakeholderĤ  nacházejících  se  na  rĤzných  stranách  kruhu  a  v rĤzných          vzdálenostech od stĜedu.             x  Moc           Moc je v tomto modelu definována jako schopnost ovlivnit projekt, a to v míĜe          od neschopnosti zpĤsobit mnoho zmČn po schopnost ukonþit projekt.           Moc je mČĜena podél radiální osy. ýím vČtší þást této osy stakeholder zabírá, tím          vyšší je jeho moc.              x  Blízkost          Blízkost oznaþují Bourne a Walker za samovysvČtlující. MĤže nabývat hodnot          od pĜímého podílení se na projektu (þlenové projektového týmu s vČtšinovým          úvazkem na projektu) po „relativnČ vzdálené projektu“.           Blízkost je vyjádĜena vzdáleností od stĜedu. ýím blíže je stakeholder stĜedu, tím          bližší má postavení vĤþi projektu. Bohužel u objektĤ s velkou mocí se blízkost          projektu znázorĖuje hĤĜe (viz þervená výseþ).          Použití barev zobrazuje pĜíslušnost k rĤzným skupinám stakeholderĤ. Vnáší tak          novou  informaci  k již  zmínČným  tĜem.  NapĜ.  rĤzné  odstíny  zelené  v našem          pĜíkladu Ĝíkají, že pĜedmČtný projekt má mnoho klientĤ, každý sám za sebe má          relativnČ nízkou moc a jejich požadavky nejsou relativnČ naléhavé. Zcela jasnČ          se  ale  ukazuje,  že  pokud  by  se  tito  klienti  spojili,  mohou  dosáhnout  jak          významné  moci,  tak  vysoké  naléhavosti  (tito  jednotlivci  se  nejspíše  budou          spojovat, budou-li mít spoleþné naléhavé požadavky).                        78","2EU  þ      6WDNHKROGHUVNê NUXK                                     3UDPHQ  %2851(  /   :$/.(5, D. H. T., 2006, s. 10.               8YHGHQê PRGHO MH WHG\\ PtUQRX PRGLILNDFt PRGHOX 0LWFKHOOD D NRO   NWHUê MVPH              se rozhodli pĜLMPRXW  =DFKRYiYi GYD DWULEXW\\ VWDNHKROGHUĤ: moc a urgenci. TĜetí,              OHJLWLPLWX  QDKUD]XMH EOt]NRVWt VWDNHKROGHUD N VXEMHNWX DQDOê]\\              7URMUR]PČUQê PRGHO /XFLGXV \&RQVXOWLQJ                                                    168              AutoĜL  5XWK  0XUUD\\ :HEVWHU  D 3HWHU  6LPRQ   SRXåLOL  SUR  FKDUDNWHULVWLNX              stakeholderĤ tĜL YODVWQRVWL  PRF  SRVWRM D ]iMHP  6YĤM PRGHO SRYDåXMt ]D YKRGQê              pro Ĝt]HQt MDNpNROL ]PČny, tedy šíĜH XSODWQLWHOQê  QHå MHQ Y SURMHNWRYpP Ĝízení.              -HGQRWOLYp YODVWQRVWL YQtPDMt QiVOHGRYQČ:              0RF ± VFKRSQRVW RYOLYQLW SURMHNW RUJDQL]DFL  DĢ MLå SRWHQFLiOQt QHER DNWXiOQt              =iMHP ± VWXSHĖ aktivity nebo pasivity vĤþL SURMHNWX RUJDQL]DFL              3RVWRM ± PtUD SRGSRU\\ QHER RGSRUX YĤþL SURMHNWX RUJDQL]DFL                          168   0855$< :(%67(5   5    6,021   3   Make sense of stakeholder              management with sensible stakeholder mapping. [on-line] s. 2.                                                                             7  9","2EU  þ      7URMUR]PČUQê PRGHO /XFLGXV \&RQVXOWLQJ                                     3UDPHQ  0855$< :(%67(5  5   6,021  3  Make sense of stakeholder          management with sensible stakeholder mapping. [on-line]           1D  SĜíkladu  v pĜHGFKR]tP  REUi]NX  MH  ]Qi]RUQČno  osm  stakeholderĤ          V H[WUpPQtPL  KRGQRWDPL  MHGQRWOLYêFK  FKDUDNWHULVWLN   %RKXåHO  SRNXG  E\\FKRP          chtČli zanést do tohoto grafu více stakeholderĤ nebo stakeholderských skupin,          velice brzy by se stal nepĜehledným a pĜestal by tak plnit svou funkci.          2.7.2 Vztahy a hodnoty          3RMP\\  Y]WDK\\  D  KRGQRW\\  MVPH  MLå  ]DþDOL  SRXåtYDW  D  Y QiYUKRYp  þásti  práce          (kapitola  4)  budou  dokonce  ústĜedním  tématem.  Vztahem  budeme  rozumČt          interakci  mezi  dvČma  partnery,  pro  nás  mezi  podnikem,  o  nČMå  VH  ]DMtPiPH          D MHKR VWDNHKROGHUHP  9]WDK PĤåH EêW UHDOL]RYiQ SRPRFt GYRX NUDMQtFK SRORK          trhu  nebo  organizace.  MĤåH  EêW  MHGQRUi]RYê   opakovaný  nebo  dokonce          dlouhodobý. Aspekty tČchto charakteristik vztahĤ ]NRXPDMt UĤ]Qp WHRULH  1DSĜ.                  169          .XEiWRYi  Y\\MPHQRYiYi WHRULL ]GURMRYp ]iYLVORVWL  WHRULL WUDQVDNþních nákladĤ,          teorii sociálních sítí a interakþQt PRGHO ,03 *URXS  9]WDK\\ O]H GRNRQFH PČĜit,          UHVS  O]H ]MLãĢRYDW MHMLFK KRGQRWX              169             .8%È729È  (         VWU           80","170              Hodnota bývá v literatuĜe definována rĤznČ. Flint a kol.  ale i další 171,172  uvádí,              åH  KRGQRWD  SĜHGVWDYXMH  SRPČr  mezi  pĜtQRVHP   XåLWNHP D  ]WUiWRX   REČtí).  Zde              bychom  mČOL  SR]QDPHQDW   åH  QD  UR]GtO  RG  XåLWNX   FRå  MH  SRMHP  SRXåtYDQê              Y PLNURHNRQRPLL   MH  KRGQRWD  ]QDþnČ  VXEMHNWLYQt   FRå  VH  X  UĤzných  kategorií                                               173              stakeholderĤ  SURMHYXMH  UĤznČ   :RRGUXII   na  základČ  DQDOê]\\  PQRKD  MLQêFK              GHILQLF  Y\\PH]XMH  KRGQRWX   SUR  ]iND]QtN\\   WDNWR   Ä+RGQRWD  SUR  ]iND]QtND  MH              zákazníkem  vnímaná  výhoda  plynoucí  z MHKR  KRGQRFHQt  YODVWQRVWt  SURGXNWX              provedení  tČchto  vlastností  a  dĤsledkĤ  SRXåLWt  SURGXNWX   MHå  ]DMLVWt   QHER              ]QHPRåQt   GRVDåHQt  FtOĤ  ]iND]QtND³   :RRGUXII  WDNp  SRVWXORYDO  QiVOHGXMtFt              model hierarchie hodnoty.               2EU  þ      0RGHO KLHUDUFKLH KRGQRW\\                     3RåDGRYDQi KRGQRWD                         Cíle a úþely             6SRNRMHQRVW V FtO\\ D V PtURX                          EM N                  splnČní úþelu                      3RåDGRYDQp Rþekávané          6SRNRMHQRVW V GĤsledky                        dĤsledky                        3RåDGRYDQp Rþekávané                     atributy/dimenze           6SRNRMHQRVW               3UDPHQ  :22'58))  5  %         VWU       SĜHORåLOD D XSUDYLOD              ./$3$/29È  $   â.$3$  R., 2008, str. 349.              9tFH  VH  EXGHPH  ]DEêYDW  KRGQRWDPL  SUR  MHdnotlivé  stakeholderské  skupiny              v kapitole  þ       =GH  MLå  MHQ  RGNDåPH  QD  Yê]NXP  Y]WDKĤ  malých  a  stĜedních              podnikĤ  Y -LKRPRUDYVNpP  NUDML  VH  VWDNHKROGHU\\   SURYHGHQê  .DãSDURYRX              D .ODSDORYRX  Y WpWR SUiFL ]DĜazený do kapitoly 2.4.5.6.                 170   )/,17   '   -    :22'58))   5   %    *$5',$/   6   )           \&LWRYiQR              ] ./$3$/29È  $   â.$3A, R., 2008, str. 347.              171  %,21*  +   :$7+1(  .   3$59$7,<$5  $              172  VLý(.  5              173                 :22'58))  (  %         VWU                                                                             8  1","2.8  SHRNUTÍ           V této  þásti  jsme  se  vČnovali  stakeholderské  teorii  jako  celku,  jejímu  vzniku,          vývoji  i opodstatnČní.  Mimo  to  jsme  zaĜadili  stakeholderskou  analýzu  do          procesu  strategického  Ĝízení.  ZvláštČ  jsme  se  ale  zamČĜili  na  nČkteré  ze          základních  otázek  stakeholderské  analýzy,  a to  na  problém  identifikace          stakeholderĤ, jejich dĤležitých vlastností (jež jsme nazývali atributy)a následné          klasifikace stakeholderĤ.          PojmĤm vztahy a hodnota jsme se vČnovali relativnČ krátce, pouze v takovém          rozsahu, abychom je mohli úþelnČ použít ve þtvrté kapitole pĜi analýze vztahĤ          mezi podnikem a jeho stakeholdery a z nich vznikajících hodnot.           Dalším  dĤležitým  bodem  stakeholderské  analýzy  je  zjistit,  z þeho  plyne          dĤležitost stakeholderĤ. Proto v následující þásti použijeme data z Empirického          šetĜení  konkurenceschopnosti  podnikĤ  pro  hledání  faktorĤ dĤležitosti          stakeholderských  skupin,  abychom  mohli  v závČreþné  kapitole  navrhnout          konkrétnČjší postup stakeholderské analýzy.                                                 82","3  +/('È1Ë )$.725ģ Dģ/(ä,7267,                 67$.(+2/'(56.é\&+ 6.83,1               9 WpWR  SUiFL  EXGHPH  SRXåtYDW  GDWD  ]tVNDQi  SĜL  (PSLULFNpP  ãHWĜení              konkurenceschopnosti  podnikĤ  provedeném  v rámci  Centra  výzkumu              konkurenþní  schopnosti  þHVNp  HNRQRPLN\\   GiOH  \&HQWUXP    \&tOHP  \&HQWUD  MH              ÄNRPSOH[Qt DQDOê]D ]GURMĤ a výsledkĤ konkurenþní schopnosti ýeské republiky              D LGHQWLILNDFH  VRXYLVHMtFtFK  KRVSRGiĜskopolitických  implikací  pro  podporu                                                             174              úspČšného  pĜechodu  na  znalostnČ  ]DORåHQRX  HNRQRPLNX³    7HQWR  Yê]NXP  MH              realizován  na  tĜHFK  LQVWLWXFtFK   MLPLå  MVRX  1iURGQt  Y]GČlávací  fond               ZZZ QYI F]      \&HQWUXP      HNRQRPLFNêFK      VWXGLt    9â(0               ZZZ FHVYVHP F] D (NRQRPLFNR VSUiYQt   fakulta   Masarykovy   univerzity               ZZZ HFRQ PXQL F]   1D (NRQRPLFNR VSUiYQt IDNXOWČ Masarykovy univerzity se              SDN  Yê]NXPQê  SURMHNW  GČlí  do  tĜt  NRPSRQHQW   MLPLå  MVRX  5Ĥstová  výkonnost              D VWDELOLWD  ,QVWLWXFLRQiOQt NYDOLWD D ,QRYDþQt YêNRQQRVW  ,QRYDþní výkonnost se              dále  dČlí  na  subkomponenty  Podniková  sféra,  RegionálnČ-ekonomická              problematika  a Legislativní  problematika.  PrávČ  v rámci  Podnikové  sféry  se              v roce 2007 uskuteþQLOR (PSLULFNp ãHWĜení konkurenceschopnosti podnikĤ  MHKRå              FtOHP  E\\OR  ÄDQDO\\]RYDW  YêYRMRYp  WUHQG\\  Y GDQp  REODVWL  D IRUPXORYDW  NOtþové              IDNWRU\\  NWHUp NRQNXUHQFHVFKRSQRVW SRGSRUXMt³               Vlastnímu  empirickému  šetĜení  pĜedcházely  etapy  studia  dané  problematiky,              rešerše  relevantní  literatury,  formulování  východisek  a konstrukce  vlastního                                                                            175              GRWD]QtNX   3UR  YtFH  LQIRUPDFt  MH  PRåQR  SRXåtW  QtåH  XYHGHQRX  OLWHUDWXUX .              SbČrem  dat  byla  povČĜena  externí  spoleþnost.  Potenciální  respondenti  byli              osloveni dopisem, typicN\\ VH MHGQDOR R JHQHUiOQt Ĝeditele nebo statutární orgán.              1iVOHGQČ  probČhl  telefonický  screening  s domluvením  schĤzek,  na  kterých              zástupci  podnikĤ  vyplĖovali  dotazník  pĜtPR  V WD]DWHOL  ]DMLãWČnými  externí              spoleþQRVWt   7DN  E\\OR  ]DMLãWČQR  FR  PRåQi  QHMOHSãt  SRFKRSHQt  GRWD]QtNX              a zároveĖ  GRVDåHQR  PtU\\  QiYUDWQRVWL  Y\\ããt  QHå        =tVNDQp  ~GDMH  E\\O\\              tazatelskou  spoleþností  pĜedány  ve  formČ  matice  odpovČdí  ke  statistickému              ]SUDFRYiQt  .URPČ WDNWR ]tVNDQêFK ~GDMĤ YãDN MVRX Y ãHWĜHQt SRXåLW\\ WDNp ~GDMH              z veĜHMQČ GRVWXSQêFK ]GURMĤ, a to:                       174   \&(17580  9é=.808  .21.85(1ý1Ë  6\&+231267,  ý(6.e              (.2120,.< O výzkumném centru. [on-line]              175                 %/$ä(.  /  D NRO         %/$ä(.  /   â,â.$  /                                                                             8  3","176             1.  Databáze AlbertinD  REFKRGQtKR UHMVWĜíku a databáze iPoint            W\\WR ]GURMH SRVN\\WO\\ ILQDQþQt ~GDMH N Y\\KRGQRFHQt YêNRQQRVWL SRGQLNĤ             2.  :HERYp VWUiQN\\ SRGQLNĤ           -  prezentace  podnikĤ  SRVORXåLO\\  NH  ]SUDFRYiní  tzv.  anotací  podnikĤ   MHå          XPRåQLO\\ WD]DWHOĤm seznámit se s podnikem pĜed vlastním dotazováním a zlepšit          tak kvalitu získaných dat.          Po získání dat byly uþinČny tyto další kroky:              1.  þištČní matice,                            177             2.  primární analýza  (vyhodnocení þetností a kĜtåRYp VURYQiQt MHGQRWOLYêFK               promČQQêFK VH VWDQRYHQêPL FKDUDNWHULVWLNDPL  MLPLå E\\OD YHOLNRVW               podniku, obor podnikání a typ spoleþnosti),                             178             3.  shluková analýza , kdy byly podniky pomocí zvolených ukazatelĤ (ROA               a rĤst aktiv) roztĜídČny do skupin podle výkonnosti,             4.  hledání faktorĤ hospodáĜské úspČšnosti pomocí metody statistického               rozpoznávání obrazĤ,             5.  shluková analýza, kdy byly podniky pomocí nalezených faktorĤ               hospodáĜské úspČšnosti roztĜídČny do skupin podle typických hodnot               tČchto faktorĤ.          Z tČchto  krokĤ  QiV  ]DMtPi  þištČní  matice,  první  shluková  analýza  a metoda          statistického rozpoznávání obrazĤ  1D þištČní matice se podíleli všichni þlenové          týmu. Úkolem zde bylo minimalizovat poþHW FK\\E  SRåDGDYHN ~SOQRVWL GDW E\\O          VOHGRYiQ Då MDNR GUXKRWQê  1HY\\SOQČné odpovČGL E\\O\\ MHGQRWQČ NyGRYiQ\\ MDNR          PLVVLQJ YDOXHV  8 RWi]HN  MHå VSROX VRXYLVt D WYRĜí celek (souþet napĜ. 100 %),          bylo ovČĜeno správné vyplnČQt  9åG\\ YãDN E\\OD GRGUåRYiQD ]iVDGD  åH KRGQRW\\                                                                        179          v dotazníku  lze  mČQLW  MHQ  SRNXG  MH  ÄYtFH  QHå  MDVQp³   åH  MVRX  FK\\EQp .          U sporných  pĜípadĤ  byla  data  vylouþena  z matice  (oznaþena  za  chybČMtFt          U nČkterých  promČnných  došlo  k rĤzným  transformacím,  napĜ.  k promČnné          Ä3Rþet  samostatných  provozoven  v ýHVNp  UHSXEOLFH   MHMLFKå  VtGOR  MH  MLQGH  QHå          sídlo podniku“ bylo pĜiþWHQR    FRå Y\\MDGĜXMH SRþet samostatných provozoven          vþetnČ VtGOD SRGQLNX D FRå O]H OpSH LQterpretovat. Dále také napĜ. vznikla nová          promČQQi Ä3Rþet zamČstnancĤ QD MHGQX VDPRVWatnou provozovnu“ pomČĜením          poþtu provozoven (vþ. sídla podniku) k celkovému poþtu zamČstnancĤ  %XGH OL            176         Databáze         iPoint,        dostupná          na:          KWWS   LSRLQW ILQDQFQLQRYLQ\\ F] VXEMBKOHGDQL SKS          177  %/$ä(.  /  D NRO          178  â,â.$  /          179             ,$5266,  *           84","v následujícím použita promČnná, která prošla obdobnou transformací, bude na              to v textu upozornČno.              3.1.1 Charakteristika zkoumaného vzorku              Základní soubor tvoĜily spoleþnosti splĖující tato kritéria:                  x  sídlo v ýR,                 x  velikost nad 50 zamČstnancĤ,                 x  právní forma spoleþnosti s ruþením omezeným a akciové spoleþnosti                 x  odvČtvová klasifikace D (zpracovatelský prĤmysl)a F (stavebnictví).               Množina podnikĤ, které v dobČ šetĜení splĖovaly výše vyjmenovaná kritéria, po              vylouþení  podnikĤ  v likvidaci,  konkurzu  nebo  s informací  o konkurzu  nebo              soudní  exekuci,  zahrnovala  dle  informací  ýSÚ,  doplnČných  o údaje  z firemní              databáze podnikĤ, 4483 podnikĤ v þlenČní viz následující tabulka.              Tab. þ. 15: Podniky dle odvČtví                                                    Poþet zamČstnancĤ                             OdvČtví                                  Celkem                                                  50-99  100-249 nad 250                D -Zpracovatelský prĤmysl           1624   1308   823   3755                F – Stavebnictví                     461    203    64    728                Celkem                              2085   1511   887   4483              Pramen: BLAŽEK, L. a kol., 2007.              VýbČrový soubor dosáhl poþtu podnikĤ 440, z nichž bylo 8 vylouþeno pro rĤzné              nedostatky.  Charakteristiky  tČchto  432  podnikĤ  jsou  následující:  81  %              spoleþností  je  ze  zpracovatelského  prĤmyslu  a 19  %  ze  stavebnictví,  56  %  je              spoleþností  s ruþením  omezeným  a 44  %  akciových  spoleþností,  prĤmČrná              velikost podniku je 284 zamČstnancĤ, stĜední velikost je 145 zamČstnancĤ. Zcela              kompletní  finanþní  údaje  za  všechny  požadované  roky  (2002  –  2006  vþetnČ)              byly dostupné pouze pro 350 podnikĤ. U tČchto þinila prĤmČrná rentabilita aktiv              9 % a prĤmČrná míra rĤstu aktiv 15,5 %.              3.1.2 Charakteristika  promČnných - dĤležitost  stakeholderských                   skupin              DĤležitost stakeholderských skupin byla zjišĢována jednou otázkou, která znČla:               „Uvećte, jakou dĤležitost mají níže uvedené zájmové skupiny (stakeholders) pro              Váš podnik“              Respondenti uvádČli úroveĖ dĤležitosti jednotlivých stakeholderských skupin na              škále              „1 – nedĤležitá zájmová skupina až 5 – vysoce dĤležitá zájmová skupina“ pro                                                                               8  5","VWiYDMtFt  VLWXDFL   6WDNHKROGHUVNp  VNXSiny  byly  stanoveny  tyto  (viz  výše):          vlastníci,  zamČstnanci,  zákazníci,  dodavatelé,  vČĜitelé,  stát,  komunita  v okolí                                                                    180          SRGQLNX  -HGQi VH WHG\\ R SĜístup podobný tomu, ktHUê SRXåLOL $JOH D NRO  , a to,          åH GĤOHåLWRVW VWDNHKROGHUĤ hodnotí pĜedstavitel podniku pro daný þasový úsek.          Agle a kol. se dotazovali generálních ĜeditelĤ, v našem výzkumu odpovídali buć          generální ĜHGLWHOp  MHGQDWHOp QHER MLQt VWDWXWiUQt ]iVWXSFL  SĜípadnČ MLPL SRYČĜené          RVRE\\   . ]tVNDQêP  GDWĤP  MH  WHG\\  WĜeba  pĜistupovat  s vČGRPtP   åH  MVRX          VXEMHNWLYQtP KRGQRFHQtP UHVSRQGHQWĤ.           U všech promČnných získaných z této otázky E\\OR GRVDåHQR YHOPL Y\\VRNp PtU\\          návratnosti,  procento  chybČMtFtFK  RGSRYČGt  E\\OR  QLåãt  QHå        WM        ]          9êMLPNRX E\\OD VNXSLQD YČĜitelĤ, kde þinila tato hodnota 3,5 % (15 z 432). Tato          skuteþnost by se dala interpUHWRYDW WDN  åH YČĜLWHOp QHMVRX QČkterými respondenty          YQtPiQL MDNR VDPRVWDWQi ]iMPRYi VNXSLQD           7DE  þ      8ND]DWHOH FHQWUiOQtFK WHQGHQFt ]NRXPDQêFK SURPČQQêFK YH          YêEČURYpP VRXERUX                                            DĤOHåLWRVW                                  vlastníci   zamČstnanci   zákazníci   dodavatelé   vČĜitelé   stát   komunita   v okolí   podniku                      PrĤmČr      4,47  4,03 4,65 3,78 2,75 2,39  2,61                  Medián      5    4     5    4    3    2     3                  Modus       5    4     5    4    3    1     3                  Sm. odchylka  0,88  0,90 0,61 0,90 1,22 1,21  1,15                  Rozptyl     0,77  0,81 0,37 0,81 1,48 1,47  1,32          Pramen: Autor.          . KRGQRFHQt GĤOHåLWRVWL MHGQRWOLYêFK VNXSLQ PĤåHPH SRXåtW DULWPHWLFNê SUĤmČr.          Tyto  promČnné  mĤåHPH  Y SĜípadČ  potĜHE\\  SRYDåRYDW  ]D  LQWHUYDORYp  D Dþkoli          UR]ORåHQt  KRGQRW  MVRX  GR  MLVWp  Ptry  zešikmena,  dává  nám  prĤmČU  YêVWLåQČMãt          LQIRUPDFL  QHå PHGLiQ  =iURYHĖ QHMVRX PH]L SUĤmČry, mediány a mody výrazné          UR]GtO\\   = YêãH  XYHGHQp  WDEXON\\  MH  WHG\\  SDWUQp   åH  VNXSLQRX  YQtPDQRX  MDNR          vysoce dĤOHåLWRX MVRX ]iND]QtFL  MHMLFKå SUĤmČUQp KRGQRFHQt MH QHMY\\ããt  FRå MH          doplnČQR  L ]GDOHND  QHMQLåãt  VPČURGDWQRX  RGFK\\ONRX   -HQ  PtUQČ  QLåãt  KRGQRWX          PDMt  YODVWQtFL   ]D  QLPLå  V YêUD]QêP  RGVWXSHP  QiVOHGXMt  ]DPČstnanci  a dále          dodavatelé. Tyto dvČ VNXSLQ\\ E\\ MLå E\\OR WĜHED KRGQRWLW MHQ MDNR YHOPL GĤOHåLWp          VČĜitelé a komunita v okolí SRGQLNX MVRX SDN SUĤmČrem mezi nízkou a stĜední          dĤOHåLWRVWt  SUR VWĜední dĤOHåLWRVW VH YãDN PĤåHPH SĜiklonit i na základČ modu           180             $*/(  %  5   0,7\&+(//  5  .   6211(1)(/'  $  -           86","a mediánu.  Skupinou,  která  je  v základním  souboru  hodnocena  jako  nejménČ              významná, je stát s prĤmČrem sice 2,36, ale mediánem 2 a modem dokonce 1.              Se  snižujícími  se  hodnotami  prĤmČru  u posledních  skupin  také  vzrĤstá              smČrodatná odchylka.              3.1.3 Charakteristika dalších promČnných              PromČnné  þerpané  z ostatních  þástí  dotazníku  mají  rĤzný  charakter.  Jsou  zde              zastoupeny  v podstatČ  všechny  typy  promČnných  –  nominální,  ordinální,              intervalové  i pomČrové  promČnné.  S ohledem  na  to  budeme  pĜistupovat              k hodnocení  jednotlivých  vztahĤ  a vždy  se  budeme  snažit  použít  nejvhodnČjší              statistiku.  U všech  stakeholderských  skupin  budeme  testovat  závislost  jejich              dĤležitosti na tČchto promČnných:                  x  velikost podniku,                 x  odvČtví,                 x  právní forma podnikání,                 x  typ vlastníka (pomocí 21 definovaných typĤ),                 x  právní forma vlastníka,                 x  poþet vlastníkĤ,                 x  zemČ pĤvodu vlastníka,                 x  zda je podnik dceĜinou spoleþností.               Také  budeme  u všech  stakeholderských  skupin  testovat  vztah  k finanþní              výkonnosti podniku. Vzhledem k tomu, že této problematice se ve výzkumech              vČnuje nejvíce prostoru, pokusíme se i my neomezit pouze na bivariaþní vztahy,              ale použijeme i parciálních korelací. Proto vyþleníme tomuto úkolu samostatnou              subkapitolu  zaĜazenou  po  testování  ostatních  bivariaþních  vztahĤ,  ale  pĜed              vícefaktorovou analýzu, pro niž bude také vstupem. V této subkapitole budeme              používat  k testování  souvislostí  korelaþního  koeficientu  Goodman-Kruskalovo              Gamma nabízené programem SPSS.              Velikost podniku              Velikost  podniku  je  v dotazníku  zjišĢována  otázkou  na  poþet  zamČstnancĤ.              Jedná  se  o pomČrovou  promČnnou.  Pro  nČkteré  analýzy  byla  tato  promČnná              rekódována do tĜí kategorií: 50 – 99 zamČstnancĤ, 100 – 249 zamČstnancĤ a 250              a více  zamČstnancĤ.  Dále  budeme  používat  obČ  tyto  podoby,  ale  vždy              upozorníme na to, o kterou se jedná.              OdvČtví              V našem  výzkumu  je  sledována  odvČtvová  pĜíslušnost  v þlenČní,  jež  mĤžeme              nazvat  podrobné.  Jedná  se  o þlenČní  druhé  úrovnČ  oborové  klasifikace              ekonomických  þinností.  Ve  zpracovatelském  prĤmyslu  bylo  pĜi  této  úrovni              rozlišení  zastoupeno  celkem  20  skupin,  stavebnictví  tvoĜilo  jednu  homogenní                                                                              8  7","skupinu  (45  –  stavebnictví).  Jelikož  zastoupení  podnikĤ  ve  skupinách  na  této          rozlišovací  úrovni  je  znaþnČ  nerovnomČrné  (1  –  83  podnikĤ),  budeme  dále          používat  pouze  tzv.  hrubé  rozlišení,  a to  na  zpracovatelský  prĤmysl          a stavebnictví. Jedná se o nominální promČnnou se dvČma kategoriemi, její vliv          bude proto testován t-testem.          Právní forma podnikání          V tomto  vzorku  jsou  zastoupeny  pouze  akciové  spoleþnosti  a spoleþnosti          s ruþením  omezeným.  Jedná  se  tedy  též  o nominální  promČnnou  se  dvČma          kategoriemi a její vliv bude také testován t-testem.           Typ vlastníka          V dotazníku  figurovala  též  otázka  identifikující  typ  vlastnické  struktury          podniku.  Bylo  nabídnuto  celkem  21  rĤzných  kombinací  vlastností  vlastnické          struktury.  TČmito  vlastnostmi  byl  poþet  vlastníkĤ,  právnická  forma  vlastníkĤ,          zemČ pĤvodu,  pĜíslušnost  ke  koncernu  a velikostní  struktura  nemajoritních          vlastníkĤ.  Pro  lepší  pĜehled  uvádíme  tabulku  vþetnČ poþtu  podnikĤ          v jednotlivých kategoriích a dĤležitosti vlastníkĤ v jednotlivých kategoriích.           Tab. þ. 17: Typy vlastnické struktury               Struktura   Práv.                 Struktura                                                            Poþet                                         Souþást                                                                  DĤležitost                                 ZemČ          Typ  hlavních   sub.   vlastníka koncernu  ostatních   podnikĤ  vlastníkĤ               vlastníkĤ  vlastníka              vlastníkĤ                Jediný           01             FO              NE        –        51      4,66               vlastník                Jediný           02             PO              NE        –        43      3,93               vlastník                Jediný           03             PO             ANO        –        67      4,60               vlastník                                                  nČkolik               Majoritní           04             FO              NE     minoritních   33    4,45               vlastník                                                 vlastníkĤ                                                  nČkolik               Majoritní           05             PO              NE     minoritních   15    4,00               vlastník                                                 vlastníkĤ                                                  nČkolik               Majoritní           06             PO             ANO     minoritních   26    4,54               vlastník                                                 vlastníkĤ                                                  mnoho               Majoritní                         minoritních           07             FO              NE                 5       5,00               vlastník                          a drobných                                                 vlastníkĤ          88","Struktura   Práv.                 Struktura                                                                Poþet                                                                      DĤležitost                                     ZemČ                                             Souþást              Typ  hlavních   sub.   vlastníka koncernu  ostatních   podnikĤ  vlastníkĤ                   vlastníkĤ  vlastníka              vlastníkĤ                                                      mnoho                   Majoritní                         minoritních               08             PO              NE                 7       4,43                   vlastník                          a drobných                                                     vlastníkĤ                                                      mnoho                   Majoritní                         minoritních               09             PO             ANO                 6       4,50                   vlastník                          a drobných                                                     vlastníkĤ                   NČkolik               10             FO      CZ      NE        –       115      4,54                   velkých                   NČkolik               11           FO + PO   CZ      NE        –        14      4,50                   velkých                   NČkolik               12             PO      CZ      NE        –        6       4,67                   velkých                   NČkolik               13             FO              NE        –        4       4,75                   velkých                   NČkolik               14           F O+ PO           NE        –        10      4,10                   velkých                   NČkolik               15             PO              NE        –        5       5,00                   velkých                                                      mnoho                   NČkolik               16   velkých   FO      CZ      NE     minoritních   5     4,00                   vlastníkĤ                         a drobných                                                     vlastníkĤ                                                      mnoho                   NČkolik               17   velkých   FO+ PO   CZ     NE     minoritních   2     4,50                   vlastníkĤ                         a drobných                                                     vlastníkĤ                                                      mnoho                   NČkolik               18   velkých   PO      CZ      NE     minoritních   2     5,00                   vlastníkĤ                         a drobných                                                     vlastníkĤ                                                      mnoho                   NČkolik               19   velkých   FO              NE     minoritních   0     n/a                   vlastníkĤ                         a drobných                                                     vlastníkĤ                                                      mnoho                   NČkolik               20   velkých   FO + PO         NE     minoritních   1     4,00                                                     a drobných                   vlastníkĤ                                                     vlastníkĤ                                                                             8  9","Struktura   Práv.                 Struktura                                                            Poþet                                                                  DĤležitost                                 ZemČ                                         Souþást          Typ  hlavních   sub.   vlastníka koncernu  ostatních   podnikĤ  vlastníkĤ               vlastníkĤ  vlastníka              vlastníkĤ                                                  mnoho               NČkolik           21   velkých   PO              NE     minoritních   2     5,00                                                 a drobných               vlastníkĤ                                                 vlastníkĤ                 Jiná           22                                                8       4,13               vlastnická                               Celkem                       427      4,60          Pramen: BLAŽEK a kol., 2007; autor.          Je  zĜejmé,  že  s takovým  poþtem  kategorií  a nerovnomČrným  zastoupením          podnikĤ  v nich  bude  srovnání  tČžké.  Proto  použijeme  nČkolika  umČlých          promČnných,  které  se  zamČĜí  vždy  na  jednu  jedinou  charakteristiku,  viz  níže.          Pokud  použijeme  tuto  promČnnou  s 22  typy  vlastnické  struktury,  budeme  její          vliv testovat jednofaktorovou analýzou rozptylu, protože se jedná o nominální          promČnnou.           Typ právní formy vlastníka          Typ  vlastníka  –  fyzická  nebo  právnická  osoba  –  mohl  nabývat  tČchto  podob:          fyzická  osoba  (177  podnikĤ),  právnická  osoba  (179  podnikĤ),  fyzická          i právnická  osoba  (27  podnikĤ)a jiné  (41  podnikĤ).  Jedná  se  o nominální          promČnnou  s více  než  dvČma  kategoriemi,  jejíž  vliv  budeme  tedy  testovat          jednofaktorovou analýzou rozptylu.           ZemČ pĤvodu vlastníka          Naprostá vČtšina spoleþností, jež uvedly zemi pĤvodu vlastníka, patĜila þeskému          vlastníkovi  (264  podnikĤ).  Z tohoto  dĤvodu  budeme  zahraniþní  vlastníky          sledovat ne podle jednotlivých zemí pĤvodu, ale spoleþnČ (87 podnikĤ). Další          skupinu podnikĤ podle tohoto kritéria tvoĜí podniky se smíšeným vlastnictvím          (15  podnikĤ).  OpČt  se  jedná  o nominální  promČnnou  s více  než  dvČma          kategoriemi, budeme proto používat jednofaktorovou analýzu rozptylu.           Koncernová pĜíslušnost          PĜíslušnost podnikĤ ke koncernĤm nesledovala jen otázka na strukturu vlastníkĤ,          ale  do  dotazníku  byla  zaĜazena  za  tímto  úþelem  zvláštní  otázka.          JednostodvacettĜi  podnikĤ  uvedlo,  že  je  souþástí  koncernu,  tĜista  podnikĤ          naopak  souþástí  koncernu  není.  Protože  se  jedná  o dichotomní  nominální          promČnnou, budeme její vliv testovat pomocí t-testu.                90","Obchodní strategie              RespondentĤm  byla  nabídnuta,  v þásti  vČnující  se  zákazníkĤm,  volba  ze  þtyĜ              možných  strategií  podniku.  Jednalo  se  o koncepci  generických  strategií              Michaela  Portera,  tedy  cost  leadership  (zvolilo  86  podnikĤ),  differentiation              (108), cost focus (68)a differentiation focus (110). Na tuto otázku neodpovČdČlo              plných 60 podnikĤ, tedy pomČr chybČjících údajĤ dosáhl cca 16 %. K testování              vlivu  zvolené  obchodní  strategie  budeme  používat  jednofaktorovou  analýzu              rozptylu.  Rozdíl  mezi  nejménČ  þetnou  a nejþetnČjší  kategorií  lehce  pĜesahuje              1,5 násobek,  tudíž  by  se  mČl  respektovat  výsledek  testu  homogenity  rozptylĤ              (LevenĤv test), ale vzhledem k tomu, že toto kritérium není splnČno velmi tČsnČ,              mĤžeme je považovat za splnČné.              ZpĤsob realizace autonomie              V dotazníku jsou otázky, zda v podniku existují relativnČ autonomní organizaþní              jednotky.  Vzniklá  promČnná  je  nominální  dichotomní,  její  vliv  bude  tedy              testován t-testem. Otázku zodpovČdČlo 94,2 % podnikĤ. 66,1 % z nich uvedlo,              že nemají autonomní organizaþní jednotky. Podniky mající relativnČ autonomní              organizaþní jednotky odpovídaly také, kolik takových jednotek mají. Protože se              jedná  o intervalovou  promČnnou,  bude  její  vliv  testován  pomocí  koeficientu              Kendallovo  tau  c.  Z rozložení  þetností  odpovČdí  se  pak  ukazuje,  že  pokud              podniky  autonomní  organizaþní  jednotky  mají,  tíhnou  k více  než  jedné.              NejþetnČjším  pĜípadem  jsou  podniky  se  dvČmi  autonomními  organizaþními              jednotkami  (8,1  %  z celého  výbČrového  souboru),  následují  se  tĜemi  (7,1  %).              Více  než  pČt  autonomních  organizaþních  jednotek  už  má  ale  ménČ  než  5  %              podnikĤ.  StejnČ  jako  u samostatných  provozoven  v ýR  se  ukazuje  závislost              existence  autonomních  organizaþních  jednotek  na  oboru  podnikání.  Ve              stavebnictví  je  témČĜ  dvakrát  více  podnikĤ  s autonomními  organizaþními              jednotkami (50 %), než ve zpracovatelském prĤmyslu (32,7 %). Rýsuje se zde              možná  souvislost  se  samostatnými  provozovnami,  a to  závislost  existence              autonomních  organizaþních  jednotek  na  existenci  samostatných  provozoven.              Podle  provedeného  testu  je  skuteþnČ  tato  závislost  statisticky  významná              (Spearmanovo U = 0,325 na hladinČ významnosti D = 0,01). Akciové spoleþnosti              mají organizaþní jednotky þastČji (43 %), než spoleþnosti s ruþením omezeným              (30,6  %).  Existenci  vztahu  potvrzuje  t-test  se  sílou  efektu  0,02  na  hladinČ              významnosti 0,009. NepĜekvapí trend rĤstu autonomních organizaþních jednotek              s rĤstem  podnikĤ.  U podnikĤ  s 50-99  zamČstnanci  má  autonomní  organizaþní              jednotky  jen  27,2  %  podnikĤ,  v kategorii  100-249  zamČstnancĤ  35,1  %              a v kategorii  nad  250  zamČstnancĤ  46,1  %.  Tuto  závislost  lze  potvrdit              Pearsonovým R s hodnotou 0,251 na hladinČ významnosti D = 0,01.              U  podnikĤ,  jež  mČly  autonomní  jednotky  byl  dále  zkoumán  zpĤsob  realizace              autonomie. K odpovČdi na otázku „Pokud ve Vašem podniku existují relativnČ                                                                                9  1","autonomní  organizaþQt  MHGQRWN\\   MDN  MH  WDWR  DXWRQRPLH  UHDOL]RYiQD\"³  E\\OR          nabídnuto tČchto šest oblastí:             1.  plánování výrobního programu,             2.  MHGQiQt V RGEČrateli,             3.  plánování materiálových vstupĤ,             4.  MHGQiQt V GRGDYDWHOL             5.  SOiQRYiQt UR]YRMH SUDFRYQtFK VLO             6.  výbČr a pĜLMtPiQt SUDFRYQtNĤ.           Respondenti  oznaþRYDOL  VWiYDMtFt  VWDY  QD  SČtibodové  škále  s naznaþeným          významem: 1 – nízká autonomie, 3 – stĜední autonomie a 5 – vysoká autonomie.          -HGQi VH R RUGLQiOQt SURPČQQRX  DOH VWHMQČ MDNR X GĤOHåLWRVWL VWDNHKROGHUVNêFK          skupin mĤåHPH N MHMtPX SRSLVX Y\\XåtW SUĤmČr a v pĜípadČ potĜHE\\ SRXåtW SUR          WHVWRYiQt MHMtKR YOLYX NRHILFLHQW\\ SUR LQWHUYDORYp SURPČnné. Pro testování vlivu          na dĤOHåLWRVW VWDNHKROGHUVNêFK VNXSLQ SRXåLMHPH DOH NRHILFLHQW .HQGDOORYR WDX          E  NWHUê MH XUþený pro ordinální promČQQp VH VWHMQêP SRþtem kategorií.           7DE  þ      8ND]DWHOH FHQWUiOQtFK WHQGHQFt REODVWt UHDOL]DFH DXWRQRPLH YH          YêEČURYpP VRXERUX                                     Plánování          Plánování                  Plánování   -HGQiQt   materiálo-  -HGQiQt   UR]YRMH   VýbČr                  výrobního   s odbČrateli   vých   s dodavateli pracovních   a pĜLMtPiQt                   programu                                      pracovníkĤ                                      vstupĤ               sil          PrĤmČr     3,22    3,49      3,42     3,32      3,15      3,48          Medián     3       4         3        3         3         3          Modus      3       5         3        3         3         3          Sm.        1,38    1,36      1,25     1,26      1,26      1,21          odchylka          Rozptyl    1,91    1,86      1,57     1,60      1,59      1,45          Pramen: Autor.          )LQDQþQt YêNRQQRVW SRGQLNĤ          FinanþQt YêNRQQRVW E\\OD YH Yê]NXPX \&HQWUD Y\\MiGĜena zaĜazením podnikĤ do          shlukĤ  dle  výkonnosti.  Pro  toto  zaĜD]HQt  E\\O\\  SRXåLW\\  GYD  XND]DWHOH   D WR          rentabilita aktiv a meziroþní míry rĤstu aktiv. Vzorec výpoþtu rentability aktiv           GiOH  52$    VWHMQČ  MDNR  SRGUREQp  GĤvody  zaĜazení  obou  ukazatelĤ,  uvádí  L.              181          Šiška   =GH VL MHQ SUR ~SOQRVW XYHćPH Y]RUFH SRXåLWp SUR YêSRþHW MHGQRWOLYêFK          ukazatelĤ:              181             â,â.$  /           92","ROA      provozní  výsledek  hospodaĜen í  * 100                                 poþiWHþní  stav  aktiv    koneþný  stav  aktiv                                              2                                         § koneþný  stav  aktiv  ·                              Rust B Aktiv     ¨ ¨       1¸ ¸ * 100                                        ©  poþiWHþní  stav  aktiv  ¹              8YHGHQp XND]DWHOH E\\O\\ SUR NDåGê SRGQLN SRXåLW\\ ]D URN\\      Då       DE\\ VH              ]DPH]LOR  ]NUHVOHQt  ] QHMUĤznČMãtFK  GĤvodĤ.  Pro  zavedení  dynamiky  byly              MHGQRWOLYêP OHWĤm pĜiĜazeny navíc váhy o velikosti 1 (r. 2002), 2, 3, 4 a 5 (rok                                                       182                     1D ]iNODGČ provedených shlukových analýz  byly podniky rozþlenČny              do 13 shlukĤ  1iVOHGXMtFt REUi]HN XYiGt SUR NDåGê ] WČchto 13 shlukĤ YiåHQp              prĤmČrné hodnoty ROA a rĤstu aktiv:               2EU  þ      9iåHQp SUĤmČry ROA a rĤVWX DNWLY Y MHGQRWOLYêFK VKOXFtFK                           9iåHQp SUĤmČry rentabilit a rĤstu aktiv za jednotlivé shluky  BB2                                 (plocha bublin znaþí poþet respondentĤ                                                                          AA5                40%                     ACx         ABx                               AAx    BB1                35%                                                                          CC1                30%                25%                                                       AB2                20%                                                       BA1               ROA   15%                                                  AA2                10%                                                       AA3                 5%                                               BAx     BA2                 0%  BCx                                                                          AB1                -5%                     CCx         CBx                              CAx                -10%                                                      AA4                  -20%  -10%  0%  10%  20%  30%  40%   50%  60%  70%  80%  AA1                                           RĤst aktiv                                                                          BA3               3UDPHQ  â,â.$  /              V grafu  pĜHGVWDYXMt  SOQp  SĜímky  osy  a þárkované  pĜímky  prĤmČrné  hodnoty              ROA  a míry  rĤstu  aktiv.  Tyto  pĜímky  tedy  dČlí  graf  do  kvadrantĤ   MHå  E\\O\\              SRMPHQRYiQ\\  $$  Då  \&\&   3R  WČFKWR  NYDGUDQWHFK  VH  SDN  MPHQXMt  Y QLFK  VH              QDOp]DMtFt  VKOXN\\   MHå  GiOH  MHãWČ  RGOLãXMH  SĜípona  ve  tvaru  þísla  oznaþXMtFtKR              VKOXN\\ QDOp]DMtFt VH Y GDQpP NYDGUDQWX RG QHM]LVNRYČMãtKR SR PpQČ ziskové.              3URWRåH  WĜináct  shlukĤ  MH  SUR  QČkteré  analýzy  pĜíliš  mnoho  (poþet  podnikĤ ve              VKOXFtFK MH QHGRVWDWHþný), byly tyto shluky dále sluþovány, a to podle toho, ve              kterém kvadrantu se nacházely. Došlo tak k vytvoĜení pČti shlukĤ  D WR $$  $%               182                 Shlukování provedl Ladislav Šiška, viz citovaný þlánek.                                                                             9  3","%$  %% D \&\&  RVWDWQt NYDGUDQW\\ ]Ĥstaly prázdné). Další logický krok se nabízel,          a to  slouþit  nadprĤmČUQp  SRGQLN\\  GR  MHGQRKR  VKOXNX   $$   $%   %$          SRMPHQRYDQpKR  $ D SRQHFKDW  SRGSUĤmČUQp  SRGQLN\\  %%  MDNR  GUXKê  VKOXN   %          D ]WUiWRYp SRGQLN\\ \&\& MDNR WĜetí shluk, C.          Pro  naše  potĜHE\\  EXGHPH  GiOH  SRXåtYDW  UR]GČlení  podnikĤ  do  shlukĤ  A (205          podnikĤ   %      SRGQLNĤ)a C (42 podnikĤ). Proti rozdČlení do tĜinácti shlukĤ MH          WX YêKRGD  åH L QHMPpQČ þHWQp NDWHJRULL MH GRVWDWHN SR]RURYiQt  SURWL UR]GČlení          do pČti shlukĤ SDN  åH O]H VKOXN\\ $  % D \& SRYDåRYDW ]D RUGLQiOQt  1HYêKRGRX          MH   åH  VKOXN  \&  Pi  YêUD]QČ ménČ  podnikĤ   QHå  RVWDWQt  VKOXN\\  D WXGtå  SĜi          MHGQRIDNWRURYp  DQDOê]H  UR]SW\\OĤ  bude  tĜeba  splnit  podmínku  homogenity          rozptylĤ   3UR  ]MLãĢování  vlivu  finanþQt  YêNRQQRVWL  EXGHPH  SRXåtYDW  SUiYČ          MHGQRIDNWRURYRX  DQDOê]X  UR]SW\\OĤ  D WDNp  .HQGDORYR  WDX  F   EXGHPH  WHG\\  WXWR          promČQQRX  SRYDåRYDW  ]D  RUGLQiOQt   DOH  EXGHPH  ML  WHVWRYDW  L MDNR  E\\  E\\OD          nominální.          MČli  bychom  na  tomto  místČ  XSR]RUQLW  QD  IDNW   åH  Y]KOHGHP  N UHNyGRYiQt          promČQQp  Y\\MDGĜXMtFt  ]DĜazení  do  pĜíslušného  shluku  tímto  zpĤsobem:  A = 1,          %      D \&      ]QDPHQi  ]iSRUQp  ]QDPénko  u korelace  pozitivní  vztah  mezi          finanþní výkonností a dĤOHåLWRVWt GDQp VWDNHKROGHUVNp VNXSLQ\\          VnitĜQt D YQČMãt IDNWRU\\ NRQNXUHQFHVFKRSQRVWL          V první  þásti  dotazníku  bylo  respondentĤP  SRORåHQR      RWi]HN  ]MLãĢXMtFtFK          MHMLFK  Qi]RU\\  QD  IDNWRU\\   MHå  MVRX  REY\\NOH  SRYDåRYiQ\\  ]D  IDNWRU\\          NRQNXUHQFHVFKRSQRVWL    .RQNXUHQFHVFKRSQost   byla   definována   takto:          Ä.RQNXUHQFHVFKRSQRVW  MH  FKiSiQD  MDNR  VFKRSQRVW  SRGQLNX  REVWiW  Y VRXWČåL                                                             183          s konkurenty na trhu produktĤ (tj. výrobkĤ  UHVS   VOXåHE ³    Respondenti          QHMSUYH KRGQRWLOL ~URYHĖ svého podniku vĤþi konkurenci v rámci daného faktoru          a následnČ  i vliv  na  konkurenFHVFKRSQRVW  SRGQLNX   1DSĜtNODG  QD  RWi]NX  Ä-DN          hodnotíte, v porovnání s konkurenty, inovaþní aktivitu Vašeho podniku v oblasti          UR]YRMH  VYêFK  SURGXNWĤ  (výrobkĤ  þL  VOXåHE \"³  E\\OR  QHMSUYH  RGSRYtGiQR  YH          VORXSFL  Ä+RGQRFHQt  9DãHKR  SRGQLNX³  QD  ãNiOH     ±  YêUD]QČ  QLåãt      ±  PtUQČ          QLåãt    ± SĜLEOLåQČ VWHMQi    ± PtUQČ vyšší, 5 – výraznČ vyšší, ale také ve sloupci          Ä9OLY QD NRQNXUHQFHVFKRSQRVW 9Dšeho podniku“ na škále silnČ negativní vliv,          mírnČ QHJDWLYQt YOLY  åiGQê YOLY  PtUQČ  pozitivní vliv  a silnČ pozitivní vliv (v          WRPWR VORXSFL MLå QHE\\O\\ NDWHJRULtP SĜiĜazeny þíselné hodnoty, ale piktogramy).          V þásti  vČQXMtFt  VH  YQČMãtP  IDNWRUĤm  byly  v prvním  sloupci  významy  hodnot          1 – velmi nízký(á), 2 – nízký(á), 3 – stĜední, 4 – vysoký(á), 5 – velmi vysoký(á)          V YêMLPNRX RWi]N\\ Ä7UK\\ SURGXNWĤ, kde pĤVREt 9iã SRGQLN VH³  MHMtå ãNiOD E\\OD             ±  YHOPL  ]XåXMt      ±  ]XåXMt      ±  QHPČní,  4  –  pomČrnČ  rozšiĜXMt  D    ±  YHOPL          rozšiĜXMt   3UR  QDãH  SRWĜHE\\  VH  KRGt  ~GDMH  ] SUYQtho  sloupce,  tedy  hodnocení          podniku.  Tyto  promČQQp  MVRX  RUGLQiOQt   QLFPpQČ  VWHMQČ  MDNR  X GĤOHåLWRVWL           183             'RWD]QtN (PSLULFNp ãHWĜení konkurenceschopnosti podnikĤ, str. 2. [on line]           94","stakeholderských  skupin  mĤžeme  použít  k hodnocení  aritmetický  prĤmČr.  pro              mČĜení  míry  asociace  s dĤležitostí  stakeholderských  skupin  budeme              u promČnných z této þásti používat Kendallovo tau b, které je urþeno právČ pro              ordinální  promČnné  se  stejným  poþtem  kategorií  (þtvercové  tabulky).  Seznam              promČnných je uveden níže v tabulce, spolu s mírou zodpovČzení tČchto otázek,              prĤmČrným  hodnocením,  smČrodatnou  odchylkou  a zkráceným  názvem,  pod              kterým bude promČnná vystupovat dále. MĤžeme pĜedpokládat, že vyšší míra              zodpovČzení znamenala vyšší ztotožnČní se s názorem, že daný faktor mĤže být              faktorem konkurenceschopnosti.              Tab. þ. 19: Seznam promČnných z þásti A dotazníku – faktory              konkurenceschopnosti podniku                                                                     Procento   PrĤmČrné   hodnocení   odchylka               ý.              Otázka              Zkrácený název     zodpovČzení   SmČrodatná                     Jak hodnotíte, v porovnání                   s konkurenty, inovaþní aktivitu Vašeho              A2                                  Inovaþní aktivita   97,9  3,4 1,05                   podniku v oblasti rozvoje svých                   produktĤ (výrobkĤ þi služeb)?                   Jak hodnotíte, v porovnání                   s konkurenty, schopnost Vašeho              A3                                  Flexibilita     99,1  3,9 0,85                   podniku pružnČ pĜizpĤsobovat své                   produkty požadavkĤm zákazníkĤ?                   Jak hodnotíte, v porovnání              A4  s konkurenty, kvalitu produktĤ Vašeho   Kvalita produktĤ   98,8  3,7 0,77                   podniku?                   Jak hodnotíte, v porovnání              A5  s konkurenty, náklady na pracovní sílu   Náklady na   97,5  2,9 0,93                   ve Vašem podniku?              pracovní sílu                   Jak hodnotíte, v porovnání              A6  s konkurenty, ostatní náklady ve Vašem  Ostatní náklady   96,1  3,0 0,78                   podniku?                   Jaká je, v porovnání s konkurenty,              A7  úroveĖ kvalifikace pracovníkĤ Vašeho   Kvalifikace   97,7  3,4 0,76                   podniku?                       pracovníkĤ                   Jaká péþe je, v porovnání s konkurenty,              A8  vČnována zákazníkĤm Vašeho      Péþe o zákazníky   97,9  3,6 0,90                   podniku?                   Jaký pĜístup má, v porovnání              A9  s konkurenty, Váš podnik ke zdrojĤm   PĜístup   93,1  3,3 1,09                   financování?                   k financování              A10  Jak je cenČno, v porovnání     Znaþka          98,1  3,5 1,00                                                                              9  5","Procento   PrĤmČrné   hodnocení   odchylka           ý.              Otázka              Zkrácený název     zodpovČzení   SmČrodatná                 s konkurenty, jméno (resp. znaþka)               Vašeho podniku?               Konkurenþní boj na trzích produktĤ,          A12                                 Konkurenþní boj   99,1  4,1  0,81               kde pĤsobí Váš podnik, je               Vyjednávací síla odbČratelĤ Vašeho   Vyjednávací síla          A13                                                 99,1  3,9  0,79               podniku je                     odbČratelĤ               Vyjednávací síla dodavatelĤ Vašeho   Vyjednávací síla          A14                                                 99,1  3,3  0,80               podniku je                     dodavatelĤ               Zájem vstoupit do pracovního pomČru   Zájem vstoupit do          A15                                                 98,1  3,0  0,76               ve Vašem podniku je            pracovního pomČru               Korupce v prostĜedí, ve kterém podniká          A16                                 Korupce         95,6  2,3  1,18               Váš podnik, je               Podpora Vašeho podniku ze strany   Podpora od státních          A17                                                 98,8  1,7  0,90               státních orgánĤ je             orgánĤ                                              Podpora od               Podpora Vašeho podniku ze strany          A18                                 místních orgánĤ   98,1  2,0  1,03               místních orgánĤ veĜejné správy je                                              veĜejné správy               Trhy produktĤ, kde pĤsobí Váš podnik          A20                                 Trhy produktĤ   94,9  3,6  0,82               se          Pramen: Autor.          PromČnné specifické pro jednotlivé stakeholderské skupiny          Ze  zbývajících  þástí  dotazníku,  zaþínajících  hodnocením  dĤležitosti          stakeholderských  skupin  bylo  získáno  dalších  zhruba  530  promČnných,          nepoþítaje  v to  umČlé  promČnné,  napĜíklad  rozpČtí  Ĝízení  (poþítané  jako  suma          zamČstnancĤ / (poþet top manažerĤ + poþet þlenĤ nižšího managementu)). Pro          vysoký  poþet  promČnných  nebylo  možno  testovat  vztah  všech  tČchto          promČnných k dĤležitostem jednotlivých stakeholderských skupin. Jednalo by se          o cca 530*7 vztahĤ, tedy cca 3700 vztahĤ. Testovány byly tedy jen promČnné,          u nichž  se  vztah  mohl  logicky  pĜedpokládat.  Ty  jsou  vždy  v následujících          subkapitolách identifikovány.           3.2  ZKOUMÁNÍ PARCIÁLNÍCH VZTAHģ          V následujících þástech budeme hledat parciální vztahy dĤležitosti jednotlivých          stakeholderských  skupin  a vybraných  potenciálních  faktorĤ této dĤležitosti.          Zkoumání  každé  této  potenciální  asociace  je  ve  své  podstatČ ovČĜováním          hypotézy buć smČrované, pokud víme, zda má pĜítomnost faktoru (nebo zmČna          jeho intenzity konkrétním zpĤsobem) mít za následek rĤst þi pokles dĤležitosti            96","stakeholderské  skupiny,  nebo  nesmČrované,  pokud  to  nevíme.  Statistickou              významnost  u  provedených  testĤ  SDN  EXGHPH  SRXåtYDW  Y WpWR  VXENDSLWROH              k posouzení platnosti tzv. nulové hypotézy k hypotéze pĤvodní a míru asociace,              pĜíp.  velikost  úþLQNX   MDNR  SRVRX]HQt  SODWQRVWL  SĤvodní  hypotézy.  Hranici              statistické  významnosti  neurþXMPH  DSULRUL   DOH  V SĜihlédnutím  k okolnostem              pĤYRGQt  K\\SRWp]\\  VL  ML  VWDQRYPH  QD        Då        NG\\       EXGHPH  RFKRWQL              akceptovat pouze pĜL PDOpP PQRåVWYt SR]RURYiQt  WĜeba pĜi testování hypotézy              Y]WDKXMtFt VH SRX]H N þásti výbČrového souboru (podniky z odvČtví stavebnictví,              koncernové podniky atp.). S mírou asociace a velikostí úþLQNX MH VLWXDFH MHãWČ              komplikovanČMãt  YL] þiVW 3RXåLWp VWDWLVWLN\\   $NFHSWXMPH MDNR SRWYU]HQp Y]WDK\\              V PtURX DVRFLDFH RG       Ätriviální“) u korelací, pĜípadnČ s velikostí úþinku od                     2              0,01 (0,1 ) u porovnávání prĤmČrĤ.                    3RXåLWp VWDWLVWLN\\              PĜi  statistickém  testování  potenciálních  faktorĤ  stakeholderské  dĤOHåLWRVWL              EXGHPH ]MLãĢRYDW MHGQDN PRåQRVWL ]REHFQČní nalezených výsledkĤ  MHGQDN PtUX              souvislosti  mezi  promČnnými,  tedy  sílu  faktoru  neER  MLQêPL  VORY\\  MDN  YHONRX              þást dĤOHåLWRVWL WHQWR IDNWRU Y\\VYČWOXMH  6WDWLVWLFNp ]REHFQČní, neboli statistická              LQIHUHQFH  MH ]SĤsobem indukce. Pomocí VWDWLVWLFNêFK QiVWURMĤ se zevšeobecĖXMt              poznatky získané díky výbČrovému souboru na soubor základní. DvČ základní              SRGRE\\  MVRX  SRPRFt  ERGRYêFh  a intervalových  odhadĤ  nebo  pomocí  testĤ                                 184              statistické významnosti   =GH EXGHPH SRXåtYDW WHVWy statistické významnosti,              FRå QiV ]DYD]XMH NH VSOQČní urþitých podmínek:              1.   výbČrový soubor musí být reprezentativní,              2.   základní soubor musí být pĜesnČ definován,              3.   výbČrový  soubor  musí  vzniknout  náhodným  výbČrem  ze  základního                   souboru,                                                                  185              4.   míra neuskuteþnČných rozhovorĤ musí být nízká (do 15 %) .              Za  úþelem  urþování  zobecnitelnosti  pomocí  hladiny  statistické  významnosti              a míry  souvislosti  mezi  zkoumanými  promČQQêPL  SRXåLMHPH  NRUHODþní              koeficienty  a testy  prĤmČrĤ  a rozptylĤ  zkoumaných  veliþin.  Vybírat  mĤåHPH              z procedur  a koeficientĤ  nabízených  programem  SPSS.  PĜehled  korelaþních                                              186              koeficientĤ zpracovali Mareš a Rabušic:                    184  0$5(â  3   5$%8â,\&, L., 2003c, s. 47.              185  0$5(â  3   5$%8â,\&  /., 2003c, s. 1 – 2.              186                 0$5(â  3   5$%8â,\&  /   2003a, s. 12.                                                                             9  7","7DE  þ      6H]QDP NRUHODþQtFK NRHILFLHQWĤ QDEt]HQêFK SURJUDPHP 6366            ÚroveĖ            mČĜHQt     PoþHW NDWHJRULt   9KRGQi PHWRGD   9KRGQê NRHILFLHQW             1RPLQiOQt   2 x 2       Crosstabs      Phi, Lambda            1RPLQiOQt             1RPLQiOQt   3+ x 2+     Crosstabs      Cramerovo V, Lambda            1RPLQiOQt             1RPLQiOQt          / Ordinální   3+ x 3+      Crosstabs      Cramerovo V, Lambda                                     a) Crosstabs                                     (pokud má      (WD                                     intervalová             1RPLQiOQt  nominální    promČnná málo            ,QWHUYDORYi  nezávislá                                     kategorií                                     b) Means,      (WD                                     $129$                                                    *DPPD  .HQGDORYR WDX E                     obČ promČnné                   (pro þtvercovou tabulku,          5. Ordinální /   s malým poþtem   Crosstabs   6RPPHUVRYR '  .HQGDORYR          Ordinální                     kategorií                      tau c (pro obdélníkovou                                                    tabulku)                     MHGQD SURPČnná          6. Ordinální /   s mnoha   poĜDGRYi NRUHODFH  .HQGDORYR WDX F          Ordinální                     kategoriemi                     obČ promČnné          7. Ordinální /   s mnoha   poĜadová korelace   .HQGDORYR WDX F          Ordinální                                 6SHDUPDQRYR UKy                     kategoriemi                                     a) Crosstabs   (WD                     obČ promČnné    b) Srovnání    VWHMQp NRHILFLHQW\\ MDN Y          8. Ordinální /   s nČkolika          ,QWHUYDORYi                prĤmČrĤ SRNXG MH  (WD                     kategoriemi     závisle promČnná                                     intervalová                     ordinální                     s nČkolika      a) Means          9. Ordinální /   kategoriemi,   b) PoĜadová   (WD          ,QWHUYDORYi                               .HQGDORYR WDX                     intervalová     korelace                     s mnoha          10. Ordinální  obČ s mnoha   poĜadová korelace   .HQGDORYR WDX            ,QWHUYDORYi  kategoriemi                6SHDUPDQRYR UKy          11.          ,QWHUYDORYi                bodový graf    Pearsonovo R, Regrese          ,QWHUYDORYi          3UDPHQ  0$5(â  3   5$%8â,\&  /       D  V               98","9 QDãt  SUiFL  EXGHPH  YåG\\  ]MLãĢovat  souvislost  mezi  nČkterou  z promČnných              a dĤOHåLWRVWt NRQNUpWQt ]iMPRYp VNXSLQ\\  7DWR GĤOHåLWRVW MH Y\\MiGĜena ordinální              promČnnou  s pČti  kategoriemi.  Zkoumané  promČnné,  potenciální  faktory              dĤOHåLWRVWL   PDMt  SRGRE\\  MDN  QRPLQiOQtFK,  tak  ordinálních  i intervalových              promČnných. Souvislosti tak mohou nabývat nČkolika podob:              1RPLQiOQt SURPČQQi  GLFKRWRPLFNi              Vliv  takové  promČnné  budeme  zkoumat  pomocí  testování  dvou  nezávislých              prĤmČrĤ t-testem. T-test urþí hladinu statistické významnosti, míru souvislosti,              zde  efekt  nezávisle  promČnné  na  závisle  promČnnou,  pak  vypoþítáme  dle                   187              vzorce :                 2              Eta         2 t                    t 2   (N 1  N 2    ) 2              NGH W MH KRGQRWRX VWDWLVWLN\\ W  1  MH SRþHW SR]RURYiQt Y SUYQt NDWHJRULL D 1  MH              poþet pozorování ve druhé kategorii.              1RPLQiOQt SURPČQQi V YtFH NDWHJRULHPL              9 QDãHP  Yê]NXPX  VH  MHGQi  REY\\NOH  R WĜi  nebo  þtyĜi  kategorie.  V takovém              pĜípadČ MH YKRGQp SRXåtW MHGQRIDNWRURYp DQDOê]\\ UR]SW\\OX  $129$  SUR XUþení              hladiny  statistické  významQRVWL   -H OL  VRXYLVORVW  R]QDþena  za  statisticky              Yê]QDPQRX  MH WĜHED MHãWČ urþit, pro které kategorie to platí (nemusí být nutnČ              statisticky  významné  rozdíly  mezi  všHPL  NDWHJRULHPL    . WRPX  Y\\XåLMHPH                                                                   188              %RQIHUURQLKR YtFHQiVREQpKR VURYQiYiní, které Mareš s Rabušicem  doporuþXMt              pro pĜtSDG\\  åH VH MHGQi R PDOê SRþet srovnávání. Lze MHM WDNp SRXåtW SĜL QHVWHMQČ              YHONêFK  VNXSLQiFK   NWHUpPXå  SUREOpPX  EXGHPH  Y QČkterých  pĜípadech  þelit.                                                                 2 189              Míru úþinku nezávisle promČnné budeme mČĜit opČt pomocí eta :                 2              Eta      sum of  squares between  groups                        total  sum of  squares              2UGLQiOQt SURPČQQi              Pro mČĜení souvislosti ordinálních promČnných s ordinálními promČnnými nám              6366  QDEt]t  NRHILFLHQW\\  *DPPD   6RPHUVRYR  G   .HQGDOOovo  tau  b  a tau  c              a SpearmanĤv koeficient. ObecnČ VH XYiGt  åH E\\ VH PČO SRXåtYDW SUR VWHMQê W\\S              výpoþtĤ YåG\\ VWHMQê NRHILFLHQW  6SHDUPDQĤv mĤåHPH ] QDãHKR YêEČru vyĜadit,              SURWRåH QHQt YKRGQê SUR SURPČnné s malým poþWHP NDWHJRULt  GH 9DXV PtVWR                                     190              nČM QDYUKXMH .HQGDOORYR WDX . Oproti koeficientĤP *DPPD D 6RPHUVRYR G Pi               187                 0$5(â  3   5$%8â,\&, L., 2003b, s. 11.              188  0$5(â  3   5$%8â,\&, L., 2003b, s. 19.              189  0$5(â  3   5$%8â,\&, L., 2003b, s. 20.              190                 De VAUS, D., 2002.                                                                             9  9","Kendallovo  tau  výhodu,  že  je  neparametrické,  tudíž  lze  zanedbat  požadavky          kladené  na  parametrické  testy.  Oproti  GammČ  navíc  ukazuje  smČr  závislosti.          Také má svou variantu tau b urþenou pro ordinální promČnné se stejným poþtem          kategorií,  þehož  þasto  využijeme.  Proto  se  pĜikloníme  k variantČ  využití          Kendallova  tau  b  a tau  c.  Výpoþet  statistické  významnosti  probíhá  u všech          tČchto koeficientĤ stejnČ.          Intervalová promČnná          Výše  uvedená  tabulka  navrhuje  pro  intervalovou  promČnnou  koeficient  Eta,          Spearmanovo  rhó  a Kendallovo  tau.  Protože  Eta  se  poþítá  pomocí  procedury          Means není pro nás vhodná, v našem pĜípadČ bude totiž intervalová promČnná          nezávisle   promČnnou.   Jelikož   mezi   Spearmanovým   a Kendallovým          koeficientem jsme se již rozhodovali a kvĤli nižším poþtu kategorií u dĤležitosti          stakeholderĤ jsme se rozhodli pro KendallĤv koeficient, uþiníme toto rozhodnutí          ještČ jednou.          Interpretace          Interpretace  hladiny  statistické  významnosti  je  zĜejmá,  jedná  se  o bČžnČ          používaný konstrukt. NapĜíklad pokud zjistíme, že nČjaký výsledek je platný na          hladinČ  statistické  významnosti  Į = 0,05,  pak  víme,  že  uþiníme-li  100          náhodných výbČrĤ ze základního souboru, v 95 z nich bychom mČli dosáhnout          stejného výsledku. Hladinu statistické významnosti tedy požadujeme co nejnižší.          DĜíve se za hranici akceptovatelného výsledku považovala právČ hladina 0,05.          Vzhledem  k silné  závislosti  statistické  významnosti  na  rozsahu  výbČrového          souboru  a jevu,  že  i meritornČ  málo  významné  souvislosti  dosahují  vynikající          statistické  významnosti,  se  nyní  doporuþuje  pracovat  s hladinou  statistické          významnosti  jako  s kontinuem  a  u publikovaných  výsledkĤ  ji  vždy  uvádČt.          Protože v našem výzkumu není výbČrový soubor ze statistického pohledu nijak          rozsáhlý, což se ještČ více projeví, rozdČlíme-li tento soubor na více þástí napĜ.          podle odvČtví podnikání nebo právní formy podnikání, budeme v praktické þásti          akceptovat hladinu statistické významnosti do úrovnČ 0,1. Protože budeme vždy          skuteþnou  hladinu  statistické  významnosti  uvádČt,  mĤže  si  þtenáĜ sám uþinit          závČr o zobecnitelnosti nalezených výsledkĤ.                           100","7DE  þ      ,QWHUSUHWDFH KRGQRW NRUHODþQtKR NRHILFLHQWX SRGOH GH 9DXVH                            Hodnota korelace  interpretace souvislosti                                    ±        WULYLiOQt  åiGQi                                    ±        Qt]Ni Då VWĜední                               0,30 – 0,49   stĜHGQt Då SRGVWDWQi                               0,50   0,69   SRGVWDWQi Då YHOPL VLOQi                               0,70   0,89   velmi silná                               0,90 – 0,99   témČĜ perfektní              Pramen: De VAUS, D., 2002.              ,QWHUSUHWDFH PtU\\ VRXYLVORVWL MLå WDN MHGQRGXFKi QHQt  1HMSUYH PXVtPH UR]OLãLW              mezi  mírou  souvislosti,  tedy  korelaþním  koeficientem,  a efektem,  který  má              nezávisle promČnná na závisle promČnnou, tzv. koeficientem determinace. Pro                                                               191              interpretaci  hodnot  korelaþního  koeficientu  navrhl  de  Vaus   výše  uvedené.              1LFPpQČ  MDN  XYiGt  0DUHã  V 5DEXãLFHP  Ä1DãH  ]NXãHQRVW  QiP  RYãHP  ĜtNi   åH              NG\\å  Y VRFLRORJLFNêFK  DQDOê]iFK  ]MLVWtPH  NRUHODFL  Y Ĝádu  0,3,  máme  dĤvod                      192              k radosti.“              Ovšem  ne  koeficient  korelace,  ale  teprYH  NRHILFLHQW  GHWHUPLQDFH  MH  VFKRSHQ              sdČOLW  MDNê MH YOLY QH]iYLVOH SURPČnné na závisle promČnnou. Tento koeficient              vypoþtWiPH  WDN   åH  XPRFQtPH  KRGQRWX  NRUHODþního  koeficientu  na  druhou              D YêVOHGHN Y\\QiVREtPH VWHP  1DOH]HQi KRGQRWD ]QDPHQi  MDNRX þást variability              závisle promČnné nezávisle promČnná vysvČWOt  =EêYDMtFt þiVW YDULDELOLW\\ MH SDN                                  193              zpĤVREHQD  MLQêPL  YOLY\\    .RUHODFH  R KRGQRWČ       WHG\\  ]QDPHQi   åH  GDQi              promČnná vysvČWOXMH MHQ     YDULDELOLW\\ ]NRXPDQp SURPČnné.                                                                             2              Obdobou  koeficientu  determinDFH  MH  SDN  X WHVWRYiQt  SUĤmČrĤ  a rozptylĤ eta              s výpoþW\\  YL]  YêãH   -HMt  KRGQRty  se  mohou  také  pohybRYDW  RG  QXO\\  GR  MHGQp                                           194              a interpretaþní pravidlo podle Hendla  ĜtNi  åH YêVOHGHN RG     MH PDOê  RG              stĜední a od 0,4 velký.              Uvećme  si  pĜtNODG   1tåH  ]NRXPiPH  ]iYLVORVW  GĤOHåLWRVWL  YODVWQtNĤ  na  typu              právní  formy  vlastníka.  PĤvodní  hypotéza  (nesmČrovaná,  nepĜesná)  by  tedy              znČOD  ÄGĤOHåLWRVW YODVWQtNĤ VH OLãt SRGOH W\\SX SUiYQt IRUP\\ YODVWQtND³  1XORYi              hypotéza  k této  pĤYRGQt  K\\SRWp]H  EXGH  ]QtW  ÄUR]GtO\\  Y GĤOHåLWRVWL  YODVWQtNĤ              v závislosti na typu právní formy vlasWQtND MVRX QXORYp³  3odle zkoumaných dat              nulová  hypotéza  v tomto  pĜíkladu  neplatí  (mezi  skupinami  právnické  osoby               191                 De VAUS, D., 2002.              192  0$5(â  3   5$%8â,\&, L., 2003a, s. 13.              193  0$5(â  3   5$%8â,\&, L., 2003a, s. 14.              194                 +(1'/  -         V                                                                            101","a fyzické  osoby),  rozdíly  v prĤmČUHFK  MVRX  VWDWLVWLFN\\  Yê]QDPQp  QD  KODGLQČ          D = 0,039.          Pokud by pĜekroþila hladina statistické významnosti námi stanovenou hranici,          pak  bychom  museli  skuteþnČ  pozorované  rozdíly  v dĤOHåLWRVWL  YODVWQtNĤ          u právnických osob coby vlastníkĤ (4,39)a fyzických osob coby vlastníkĤ (4,58)          SRYDåRYDW  ]D  YêEČURYRX  FK\\EX   QHPRKOL  E\\FKRP  ML  Rþekávat  v základním          souboru  a  rozdíl  bychom  museli  prohláVLW  ]D  VWDWLVWLFN\\  QHYê]QDPQê   1XORYi          hypotéza by tak byla potvrzena.                                                                   2          PĤvodní hypotéza platí (pravdČpodobnČ   MHOLNRå VtOD HIHNWX PČĜena eta  MH          3URWRåH  VH  DOH  SRK\\EXMHPH  QD  QiPL  VWanovené  hranici,  musíme  být  obezĜetní.          PravdČpodobnČ  tedy  platí  vliv  typu  právní  formy  vlastníka  na  dĤOHåLWRVW          vlastníkĤ  MH DOH YHOPL VODEê           6WHMQêP  ]SĤVREHP  MH  WĜeba  vnímat  všechny  testované  souvislosti  v této          VXENDSLWROH   3URWRåH  VH  DOH  MHGQi  o  neustálé  a  mnohonásobné  opakování,          nebudeme tímto þtenáĜe obtČåRYDW D VSROHKQHPH VH QD WR  åH EXGH PtW QD YČdomí          SUDYLGOD  NWHUi MVPH ]GH SĜLMDOL          *UDI\\ ]REUD]XMtFt SUĤmČrné hodnoty dĤOHåLWRVWL GDQp VWDNHholderské skupiny pro          MHGQRWOLYp  NDWHJRULH  ]NRXPDQêFK  SURPČnných,  vþetnČ  intervalĤ  spolehlivosti,          MVRX N QDOH]HQt Y SĜílohách této práce.           3.2.2 DĤOHåLWRVW YODVWQtNĤ           7\\S SUiYQt IRUP\\ YODVWQtND  I\\]  RVRED  SUiY  RVRED          ,QWHUYDO\\ VSROHKOLYRVWL MVRX X PpQČ poþetných skupin pĜíliš velké a pĜHNUêYDMt VH          a rozdíly  v prĤmČrné  dĤOHåLWRVWL  MVRX  ]GH  PLQLPiOQt   7R  QD]QDþXMH   åH  UR]GtO\\          nebudou statisticky významné. ZároveĖ MH WHVW KRPRJHQLW\\ UR]SW\\OX  /HYHQĤv          WHVW   VWDWLVWLFN\\  Yê]QDPQê   FRå  ]QDPHQi   åH  UR]SW\\O\\  MHGQRWOLYêFK  YČkových          VNXSLQ QHMVRX VWHMQp  KRPRJHQQt   D åH MH WXGtå SRUXãHQ MHGHQ ] SĜedpokladĤ pro          analýzu  rozptylu.  Zkusíme  tedy  abstrahovat  od  skupin  fyzické  +  právnické          RVRE\\  D ÄMLQp³   MHå  MVRX  SUREOHPDWLFNp   9 WRP  SĜípadČ  MH  WHVW  KRPRJHQLW\\          rozptylu opČW VWDWLVWLFN\\ Yê]QDPQê  DOH SURWRåH REČ VNXSLQ\\ MVRX WpPČĜ VWHMQČ          poþetné, lze problém ignorovat.           Rozdíly  mezi  skupinami  nyní  vychází  pomocí  t-testu  statisticky významné  na          hladinČ  D = 0,039  a mĤåHPH  MH  RþHNiYDW  L  Y ]iNODGQtP  VRXERUX   1LFPpQČ          velikost  t  naznaþXMH   åH  UR]GtO  QHQt  SĜíliš  významný  meritornČ   7R  ]MLVWtPH                   2          pomocí  eta   (síla  efektu  nezávisle  promČnné  na  závislou  promČQQRX   MHå  VH          URYQi       (IHNW SUiYQt IRUP\\ YODVWQtND MH WHG\\ QD GĤOHåLWRVW YODVWQtNĤ MH WHG\\          minimální.  Vyšší  dĤOHåLWRVW  MH  YODVWQtNĤm  pĜLVX]RYiQD   SRNXG  MVRX  YODVWQtFL          fyzickými osobami.            102","7\\S SUiYQt IRUP\\ SRGQLNiQt  V U R   D V              Rozdíly  v hodnocení  dĤOHåLWRVWL  YODVWQtNĤ v tČFKWR  GYRX  SRGPQRåLQiFK  MVRX              pomČrnČ  PDOp   ,QWHUYDO\\  VSROHKOLYRVWL  VH  RSČt  pĜHNUêYDMt   UR]GtO  Y SUĤmČrech              þLQt     ãNiO\\  3RGOH W WHVWX MVRX DOH  rozdíly statisticky významné na hladinČ              D          D O]H  MH  Rþekávat  v základním  souboru,  nicménČ  síla  efektu  mČĜena                        2              pomocí  eta   MH  SRX]H         9\\ããt  GĤOHåLWRVW  MH  YODVWQtNĤm  pĜikládána              v akciových spoleþnostech.              ZemČ SĤYRGX YODVWQtND              PrĤmČry se liší minimálnČ, intervaly spolehlivosti se zcela pĜHNUêYDMt  -HGLQRX              RGOLãQRX  VNXSLQRX  MVRX  VPtãHQt  YODVWQtFL  ] ýeské  republiky  i ze  zahraniþí,              nicménČ  WDNRYêFK  MH  SRX]H       5R]GtO\\  Y SUĤmČrech  tČchto  tĜt  VNXSLQ  QHMVRX              VWDWLVWLFN\\ Yê]QDPQp D QHO]H MH WHG\\ Rþekávat v základním souboru.              .RQFHUQRYi SĜtVOXãQRVW              Rozdíly  v dĤOHåLWRVWL  YODVWQtNĤ mezi tČmito  dvČPD  VNXSLQDPL  MVRX  MHQ  ]KUXED              dvČ SURFHQWD ãNiO\\ D QHMVRX VWDWLVWLFN\\ Yê]QDPQp               OdvČWYt              Rozdíly v hodnocení dĤOHåLWRVWL YODVWQtNĤ podle odvČtvové pĜíslušnosti v tomto              Y\\MiGĜHQt MVRX ]DQHGEDWHOQp D QHMVRX VWDWLVWLFN\\ Yê]QDPQp  WXGtå QHO]H QDOH]HQp              rozdíly oþekávat v základním souboru.               9HOLNRVW SRGQLNX              PrĤmČrná  dĤOHåLWRVW  YODVWQtNĤ  roste  s velikostí  podnikĤ,  aþNROL  MHQ  PtUQČ –              UR]GtO\\  MVRX  PDOp   3RGOH  MHGQRIDNWRURYp  DQDOê]\\  UR]SW\\OX  QHMVRX  UR]GtO\\              VWDWLVWLFN\\  Yê]QDPQp   . WpWR  SURPČnné  však  mĤåHPH  SĜLVWXSRYDW  WDNp  MDNR              k ordinální  a mĤåHPH  WHG\\  SRXåtW  NRUHODþní  statistiky.  Ani  tento  potenciální              vztah však není statisticky významný, a to ani v pĜípadČ  åH QHEHUHPH Y SRWD]              odlehlé hodnoty (podniky vČWãt QHå      ]DPČstnancĤ   6WHMQp SODWt GRNRQFH SUR              nekategorizovanou   veOLNRVW   SRGQLNX    Y\\MiGĜenou   skuteþným   poþtem              zamČstnancĤ – vztah není statisticky významný.               2EFKRGQt VWUDWHJLH              5R]GtO\\ PH]L SRGQLN\\ SRGOH ]YROHQp REFKRGQt VWUDWHJLH QHMVRX YHONp D LQWHUYDO\\              spolehlivosti  se  pĜHNUêYDMt   SURWR  QHSĜHNYDSXMH   åH  UR]GtO\\  QHMVRX  VWDWLVWLFN\\              významné.               )LQDQþQt YêNRQQRVW SRGQLNX              Rozdíly v hodnocení vlastníkĤ SRPRFt MHGQRIDNWRURYp DQDOê]\\ UR]SW\\OX QHMVRX              VWDWLVWLFN\\  Yê]QDPQp  D QH]GDMt  VH  EêW  Yê]QDPQp  DQL  YČcnČ,  nicménČ míra              DVRFLDFH  SRPRFt  .HQGDOORYD  WDX  F  VWDWLVWLFN\\  Yê]QDPQi  MH   W = -0,08  pĜi              D           =QDPHQi  WR  WHG\\   åH  þtP  MH  SRGQLN  ~VSČšnČMãt   WtP  MVRX  YODVWQtFL                                                                             103","dĤOHåLWČMãt   2Wi]NRX  ]GH  MH  DOH  NDX]DOLWD  ±  PRåQp  MH   åH  þtP  MVRX  YODVWQtFL          dĤOHåLWČMãt  WtP MH SRGQLN ~VSČšnČMãt          Autonomie          DĤOHåLWRVW YODVWQtNĤ není závislá na existenci auWRQRPQtFK MHGQRWHN  MDN MH YLGČt          ] QiVOHGXMtFtKR  REUi]NX  D MDN  L SRWYU]XMH  W WHVW   YêVOHGN\\  QHMVRX  VWDWLVWLFN\\          významné).          9ODVWQLFNi VWUXNWXUD          9]KOHGHP  N WRPX   åH  WHVW  KRPRJHQLW\\  UR]SW\\OĤ  MH  VWDWLVWLFN\\  Yê]QDPQê  QHO]H          pokraþRYDW  Y MHGQRIDNWRURYp  DQDOê]H  UR]SW\\OĤ  se  zachováním  všech  21  typĤ          YODVWQLFNêFK  VWUXNWXU   0RåQi  YDULDQWD  E\\  E\\OD  SRNUDþovat  pouze  s typy          YODVWQLFNêFK  VWUXNWXU   MHå  PDMt  GRVWDWHN  SR]RURYiQt   2EGREQp  MVPH  YãDN  MLå          SURYHGOL  YêãH   NGH  MVPH  ]NRXPDli  rozdíly  ve  skupinách  podnikĤ  rozdČlených          napĜ.  podle  právní  formy  vlastníka  apod.  PĜL  SRXåLWt  QHSDUDPHWULFNpKR  WHVWX           .UXVNDO :DOOLVĤY WHVW  QHMVRX YêVOHGN\\ VWDWLVWLFN\\ Yê]QDPQp Wpå          3RGtO YODVWQtNĤ Y WRS PDQDJHPHQWX          9 MHGQp ] RWi]HN E\\O ]MLãĢován poþet vlastníkĤ v top managementu spoleþnosti          s vlastnickým  podílem  vČWãtP  QHå         1iVOHGQČ  byla  vytvoĜena  umČlá          promČnná Podíl vlastníkĤ v top managementu, která vznikla pomČĜením poþtu          vlastníkĤ  v top  managementu  k poþWX  YãHFK  WRS  PDQDåHUĤ.  Souvislost  byla          testována  pomocí  koeficientu  W c,  ale  nebyla  statisticky  významná.  PromČnnou          pĜesto zaĜadíme, pro zachování obezĜetnosti, do vícerozmČrné analýzy. MĤåHPH          hovoĜit  o  urþitém  rĤstu  dĤOHåLWRVWL  YODVWQtNĤ s rĤstem  podílu  vlastníku  v top          managementu,  pokud  abstUDKXMHPH  RG  YHOPL  PiOR  þetné  kategorie          1 – nedĤOHåLWi ]iMPRYi VNXSLQD           'DOãt SURPČQQp          Testováním  byly  nalezeny  závislosti  dĤOHåLWRVWL  YODVWQtNĤ  na  dalších          promČQQêFK   7\\WR  Y]WDK\\  MVou  uvedeny  v následuMtFt  WDEXOFH   3UYQt  WĜL  PDMt          pozitivní smČU  ]EêYDMtFt GYD QHgativní. Pro základní soubor by tak mČlo platit:            D  Äþím lepší má podnik pĜtVWXS NH ]GURMĤP ILQDQFRYiQt  WtP Y\\ããt MH GĤOHåLWRVW          vlastníkĤ“          - primární rolí vlastníkĤ MH YNODG SURVWĜedkĤ do podniku. Pokud tuto roli plní          dobĜH  SDN MHMLFK GĤOHåLWRVW URVWH           E  ÄþtP Y\\ããt MH Y\\MHGQiYDFt VtOD RGEČratelĤ  WtP Y\\ããt MH GĤOHåLWRVW YODVWQtNĤ“           - pĜtMP\\ RG ]iND]QtNĤ MVRX KODYQtP ]GURMHP ILQDQFt  3UDYGČpodobnČ SODWt  åH          þtP Y\\ããt MH Y\\MHGQiYDFt VtOD RGEČratelĤ  WtP QLåãt MH PDUåH D WtP QHMLVWČMãt MH          postavení podniku. V takovém pĜípadČ MVRX YODVWQtFL GĤOHåLWČMãt EXć SURWR  åH            104","pĜi  neuspokojivých  výsledcích  mohou  vymČnit  management,  nebo  proto,  že              pĜípadnČ mohou dodat chybČjící finance.              1c) „þím vyšší je zájem vstoupit do pracovního pomČru do podniku, tím vyšší je              dĤležitost vlastníkĤ“              -  pro  tento  vztah  nemáme  vysvČtlení,  možné  je,  že  vztah  je  pouze  zdánlivý              a promČnná  Zájem  vstoupit  do  pracovního  pomČru  je  ovlivĖovaná  nČkterou              z promČnných, jež ovlivĖují dĤležitost vlastníkĤ.               1d)  „þím  vyšší  je  podpora  podniku  ze  strany  státních  orgánĤ,  tím  nižší  je              dĤležitost vlastníkĤ“              1e) „þím vyšší je podpora podniku ze strany místních orgánĤ veĜejné správy, tím              nižší je dĤležitost vlastníkĤ“              -  v pĜípadČ  podpory  podniku  státem  nebo  místní  samosprávou  tyto  orgány              pravdČpodobnČ pĜebírají nČkteré úlohy vlastníkĤ a tím oslabují jejich dĤležitost.              Tab. þ. 22: Další nalezené vztahy – dĤležitost vlastníkĤ                                                       Síla    Hladina statistické                              PromČnná                                                     závislosti   významnosti                  Jaký pĜístup má, v porovnání              1a  s konkurenty, Váš podnik ke zdrojĤm   0,11        0,01                  financování?                  Jaká je, v porovnání s konkurenty,              1b  vyjednávací síla odbČratelĤ Vašeho   0,09         0,05                  podniku?                  Jaký je, v porovnání s konkurenty, zájem              1c  vstoupit do pracovního pomČru ve Vašem   0,09     0,04                  podniku?                  Jaká je podpora Vašeho podniku ze              1d                                      -0,10         0,02                  strany státních orgánĤ?                  Jaká je podpora Vašeho podniku ze              1e                                      -0,07         0,10                  strany místních orgánĤ veĜejné správy              Pramen: Autor.              Pozn.: Síla závislosti mČĜena pomocí koeficientu Kendallovo tau b, protože se              jedná o þtvercové tabulky.                                                                                    105","3.2.3 DĤOHåLWRVW ]DPČstnancĤ           7\\S SUiYQt IRUP\\ YODVWQtND  I\\]  RVRED  SUiY  RVRED          Mezi  tČmito  skupinami  byly  nalezeny  pouze  minimální  rozdíly  v hodnocení          dĤOHåLWRVWL ]DPČstnancĤ a nepĜHNYDSXMH WHG\\  åH W\\WR UR]GtO\\ QHMVRX VWDWLVWLFN\\          Yê]QDPQp D QHO]H MH Rþekávat v základním souboru.          7\\S SUiYQt IRUP\\ SRGQLNiQt  V U R   D V          Rozdíly v hodnocení dĤOHåLWRVWL YODVWQtNĤ v tČFKWR GYRX SRGPQRåLQiFK PĤåHPH          vidČW  QD  REUi]NX  QtåH   ,QWHUYDO\\  VSROHKOLYRVWL  VH  QHSĜHNUêYDMt   UR]GtO          v prĤmČrech  þLQt  YtFH  QHå        ãNiO\\   9H  VSROHþnostech  s ruþením  omezeným          MVRX  ]DPČVWQDQFL  KRGQRFHQL  MDNR  GĤOHåLWČMãt   QHå  Y DNFLRYêFK  VSROHþnostech.          3RGOH  W WHVWX  MVRX  UR]GtO\\  VWatisticky  významné  na  hladinČ  významnosti          D          D O]H  MH  Rþekávat  v základním  souboru,  nicménČ  síla  efektu  mČĜena                   2          pomocí eta  MH SRX]H        WHG\\ zcela zanedbatelná.          ZemČ SĤYRGX YODVWQtND          AþNROL  VH  QHSURMHYLO\\  UR]GtO\\  Y GĤOHåLWRVWL  ]DPČstnancĤ  podle  typu  vlastníka          (21 definovaných typĤ), ani typu právní formy a poþtu vlastníkĤ, urþitý rozdíl          H[LVWXMH  PH]L  YODVWQtN\\  SRGOH  ]HPČ pĤvodu  vlastníka.  VýraznČ  VH  RGOLãXMt          SRGQLN\\  V YODVWQtN\\  MDN  þeskými,  tak  zahraniþQtPL   7\\WR  UR]GtO\\  MVRX  SRGOH          %RQIHUURQLKR WHVWX VWDWLVWLFky významné na hladinách D = 0,068 (vĤþi podnikĤm          s þeským  vlastníkem)a D = 0,088  (vĤþi  podnikĤm  se  zahraniþním  vlastníkem.                                                    2          (IHNW WpWR ]iYLVORVWL MH RYãHP SRXKp      PČĜeno eta ).          .RQFHUQRYi SĜtVOXãQRVW          Rozdíly  v hodnocení  zamČstnancĤ  PH]L  SRGQLN\\   MHå  MVRX  D QHMVRX  GFHĜinou          spoleþQRVWt  MVRX WpPČĜ QXORYp  .RQFHUQRYi SĜíslušnost tedy nemá na hodnocení          dĤOHåLWRVWL ]DPČstnancĤ åiGQê YOLY           OdvČWYt          9H  VWDYHEQLFWYt  MVRX  ]DPČVWQDQFL  KRGQRFHQL  MDNR  GĤOHåLWČMãt   QHå  YH          zpracovatelském  prĤmyslu,  ale  rozdíl  v hodnocení  MH  PLQLPiOQt  D MDN  Y\\SOêYi          z t-testu, nelze tyto rozdíly oþekávat v základním souboru.           9HOLNRVW SRGQLNX          DĤOHåLWRVW  ]DPČstnancĤ  VH  XND]XMH  EêW  ]iYLVORX  QD  SRþtu  zamČstnancĤ          Y SRGQLNX   6tOD  WpWR  ]iYLVORVWL  MH  W c = -0,07  na  hladinČ  statistické  významnosti          D = 0,068  pro  nekategorizovanou  velikost  podniku  a W c = -0,10  na  hladinČ          statistické  významnosti  D          SUR  YHOLNRVW  SRGQLNX  Y\\MiGĜenou  zaĜazením          do tĜt YHOLNRVWQtFK VNXSLQ  1Låãt KRGQRW\\ GRVDKXMH ]iYLVORVW QD SRþtu dČlníkĤ,          W c = -0,07 na hladinČ statistické významnosti D         D ]iYLVORVW QD SRGtOX åHQ          v podniku,  a to  W = -0,07  na  hladinČ  VWDWLVWLFNp  Yê]QDPQRVWL         1DRSDN  VH            106","QHSURMHYLOD  ]iYLVORVW  QD  podílu  vysokoškolsky  vzdČlaných  pracovníkĤ,  podílu              THP pracovníkĤ a pracovníkĤ nákupu.              Pokud  ovšem  z výbČrového  souboru  odstraníme  odlehlé  hodnoty,  v tomto              pĜípadČ  SRGQLN\\  V YtFH  QHå       ]DPČstnanci  (celkem  20  podnikĤ  v intervalu              1000  –  5600  zamČstnancĤ    SDN  VH  KRGQRW\\  NRUHODFt  D MHMLFK  VWDWLVWLFNp              Yê]QDPQRVWL ]DMtPDYČ zmČní, a to závislost dĤOHåLWRVWL ]DPČstnancĤ na:               velikosti podniku kategorizované: W c = -0,14 pĜi D = 0,002               velikosti podniku nekategorizované: W c = -0,12 pĜi D = 0,002              poþtu dČlníkĤ: W c = -0,12 pĜi D = 0,002               1H]PČQLOD  VH  SRX]H  ]iYLVORVW  QD  SRGtOX  åHQ   0ĤåHPH  WDN  ĜtFL   åH  GĤOHåLWRVW              zamČstnancĤ klesá s rĤVWHP YHOLNRVWL SRGQLNX  DOH WDNp V URVWRXFtP SRGtOHP åHQ              7DNp MVRX VWDWLVWLFN\\ Yê]QDPQp UR]GtO\\ PH]L VNXSLQRX QHMPHQãtFK D QHMYČtších                                                  2              podnikĤ (D = 0,01), efekt mČĜený pomocí eta  MH YãDN MHQ              2EFKRGQt VWUDWHJLH              Co  se  obchodní  strategie  týþH   MHGLQê  SRYãLPQXWt  KRGQê  UR]GtO  H[LVWXMH  PH]L              strategií differentiation focus a ostatními. Tento rozdíl v dĤOHåLWRVWL ]DPČstnancĤ              MH DOH L WDN PLQLPiOQt D QHO]H MHM SRGOH DQDOê]\\ UR]SW\\OĤ oþekávat v základním              souboru.              )LQDQþQt YêNRQQRVW              Rozdíly v hodnocení zamČstnancĤ SRPRFt MHGQRIDNWRURYp DQDOê]\\ UR]SW\\OX MVRX              VWDWLVWLFN\\  Yê]QDPQp  PH]L  VKOXN\\  $ D %   D WR  QD  KODGLQČ  Į = 0,032               %RQIHUURQLKR WHVW   (IHNW ~þinku finanþQt YêNRQQRVWL MH YãDN SRX]H       0tUD              DVRFLDFH  SRPRFt  .HQGDOORYD  WDX  F  VWDWLVWLFN\\  Yê]QDPQi  MH   W c = -0,07  pĜi              D         =QDPHQi WR WHG\\  åH þtP MH SRGQLN ~VSČšnČMãt  WtP MVRX ]DPČstnanci              dĤOHåLWČMãt  2Wi]NRX ]GH MH DOH NDX]DOLWD ± PRåQp MH  åH þtP MVRX ]DPČstnanci              dĤOHåLWČMãt  WtP MH SRGQLN ~VSČšnČMãt               Autonomie              Zatímco  existence  relativnČ  autonomních  organizaþQtFK  MHGQRWHN  DQL  MHMLFK              poþHW  QHPDMt  N GĤOHåLWRVWL  ]DPČstnancĤ  vztah,  u nČkterých  forem  realizace              DXWRQRPLH VH WHQWR Y]WDK SURMHYLO  'ĤOHåLWRVW ]DPČstnancĤ závisela na autonomii              v plánování  materiálových  vstupĤ,  a to  silou  W b = 0,16  na  hladinČ  statistické              významnosti D = 0,03. Další statisticky významný vztah (Į = 0,08) byl nalezen              N DXWRQRPLL  Y SOiQRYiQt  UR]YRMH  SUDFRYQtFK  VLO   MHKRå  VtOD  MH  W c =  0,13.  Zde              ovšem  nastává  otázka  kauzality,  zda  MH  DXWRQRPLH  Y SOiQRYiQt  UR]YRMH              pracovních  sil  faktorem  dĤOHåLWRVWL   QHER  ]GD  MH  WRPX  QDRSDN   FRå  MH              pravdČpodobnČ logiþtČMãt                                                                             107","Tedy  þtP  Y\\ããt  MH  DXWRQRPLH  Y SOánování  materiálových  vstupĤ   WtP  Y\\ããt  MH          dĤOHåLWRVW  ]DPČstnancĤ.  ZároveĖ  SODWt   åH  V URVWRXFt  GĤOHåLWRVWt  ]DPČstnancĤ          roste i autonomie v plánování UR]YRMH SUDFRYQtFK VLO           0tUD IOXNWXDFH          Míra  fluktuace  by  mohla  být  faktorem  dĤOHåLWRVWL  ]DPČstnancĤ,  ale  mohlo  by          tomu  být  i naopak.  V dotazníku  byla  sledována  pomocí  tĜí  kategorií,  a to          fluktuace do 2 % (107 podnikĤ), mezi 2 – 10 % (265 podnikĤ)a nad 10 % (52          podnikĤ).  Tuto  promČQQRX  SURWR  EXGHPH  SRYDåRYDW  ]D  QRPLQiOQt  D MHMt  YOLY          EXGHPH  WHVWRYDW  SRPRFt  MHGQRIDNWRURYp  DQDOê]\\  UR]SW\\OX   1LFPpQČ ] QtåH          XYHGHQpKR REUi]NX MH ]ĜHMPp  åH UR]GtO\\ Y GĤOHåLWRVWL SRGOH PtU\\ IOXNWXDFH MVRX          minimální a podle analýzy rozptylu QHMVRX DQL VWDWLVWLFN\\ Yê]QDPQp          3URFHQWR YHOPL VSHFLILFNêFK SURGXNWĤ          Tato  promČQQi  Y]QLNOD  SRGtOHP  REMHPX  SURGXNWĤ oznaþHQêFK  MDNR  YHOPL          VSHFLILFNêFK N REMHPX YãHFK SURGXNWĤ oznaþHQêFK MDNR VSHFLILFNêFK  3URWRåH VH          MHGQi R LQWHUYDORYRX SURPČQQRX  EXGHPH MHMt YOLY WHVWRYDW SRPRFt NRHILFLHQWX          WDX F  8ND]XMH VH  åH GĤOHåLWRVW ]DPČstnancĤ MH QD WRPWR IDNWRUX ]iYLVOi R VtOH          W c = 0,11 na hladinČ statistické významnosti D = 0,008, tedy s rostoucím podílem          velmi specifických produktĤ roste i dĤOHåLWRVW ]DPČstnancĤ.           3URFHQWR VSHFLILFNêFK GRGiYHN QD GRGiYNiFK FHONHP          Tato promČnná vznikla podílem REMHPX GRGiYHN R]QDþHQêFK MDNR VSHFLILFNêFK          N REMHPX YãHFK GRGiYHN  2SČW VH MHGQi R LQtervalovou promČnnou a proto bude          MHMt YOLY WHVWRYiQ SRPRFt koeficientu tau c. DĤOHåLWRVW ]DPČstnancĤ MH QD WRPWR          faktoru závislá o síle W c = 0,07 na hladinČ statistické významnosti D = 0,07, tedy          s rostoucím  podílem  specifických  dodávek  na  celkových  dodávkách  roste          dĤOHåLWRVW  ]DPČstnancĤ   7DWR  ]iYLVORVW  MH  PtUQČ  VODEãt   QHå  X SRGtOX  YHOPL          specifických produktĤ na specifických produktech.          'DOãt SURPČQQp          Testováním  byly  nalezeny  závislosti  dĤOHåLWRVWL  ]DPČstnancĤ  na  dalších          promČQQêFK  7\\WR Y]WDK\\ MVRX XYHGHQ\\ Y QiVOHGXMtFt WDEXOFH  .URPČ MHGLQpKR          PDMt YãHFKQ\\ SR]LWLYQt VPČr. Pro základní soubor by tak mČlo platit:            D  ÄþtP Y\\ããt MH SUXåQRVW SRGQLNX Y SĜizpĤsobování produktĤ zákazníkĤm, tím          Y\\ããt MH GĤOHåLWRVW ]DPČstnancĤ“             DE\\  E\\O  SRGQLN  VFKRSHQ  SUXåQČ pĜizpĤsobovat  své  produkty,  potĜHEXMH          motivované  a kvalitní  zamČstnance.  Takoví  zamČVWQDQFL  MVRX  SDN  GĤOHåLWČMãt          QHå PpQČ kvalitní nebo ménČ motivovaní zamČstnanci.            E  ÄþtP Y\\ããt MH NYDOLWD SURGXNWX  WtP Y\\ããt MH GĤOHåLWRVW ]DPČstnancĤ“             108","]GH SODWt REGREQp  MDNR Yêãe. Pokud chce podnik kvalitní produkty, musím mít              kvalitní a motivované zamČVWQDQFH  MLå MVRX SRWRP GĤOHåLWČMãt               F  Äþím vyšší péþH MH YČnována zákazníkĤm, tím dĤOHåLWČMãt MVRX ]DPČstnanci“               - opČt platí pĜedchozí argumentace.               G  ÄþtP OHSãt MH SĜtVWXS SRGQLNX NH ]GURMĤP ILQDQFRYiQt  WtP Y\\ããt MH GĤOHåLWRVW              zamČstnancĤ“                 ]GH  MH  PRåQp   åH  VRXYLVORVW  SODWt  V RSDþQRX  NDX]DOLWRX  D GR  Y]WDKX  YVWXSXMH              tĜetí  promČnná,  finanþQt  YêNRQQRVW   0RåQi  VRXYLVORVW  MH  SDN  WDNRYi   þtP  MH              podnik finanþnČ výkonnČMãt  WtP OHSãt SĜtVWXS NH ]GURMĤm financování má (pro              vztah platí W c = -0,11 pĜi D = 0,008). ZároveĖ þtP MVRX ]DPČstnanci dĤOHåLWČMãt              WtP MH SRGQLN YêNRQQČMãt  YL] YêãH W c = -0,07 pĜi D = 0,08).               H  ÄþtP Y\\ããt MH ]iMHP YVWRXSLW GR SUDFRYQtKR SRPČru v daném podniku, tím              Y\\ããt MH GĤOHåLWRVW ]DPČstnancĤ“              - mĤåHPH VH GRPQtYDW  åH þtP Y\\ããt MH ]iMHP YVWRXSLW GR SUDFRYQtKR SRPČru,              tím vČWãt PRåQRVWL Pi SRGQLN YH YêEČru kvalitních zamČstnancĤ, kterých si poté              Yiåt   0RåQi  MH  DOH  L RSDþná  kauzalita  –  þtP  Y\\ããt  MH  Y SRGQLNX  GĤOHåLWRVW              zamČstnancĤ  WtP Y\\ããt MH ]iMHP YVWRXSLW ]GH GR SUDFRYQtKR SRPČru.               I  ÄþtP  Y\\ããt  MH  NRUXSFH  Y SURVWĜHGt   YH  NWHUpP  SRGQLN  SRGQLNi   WtP  QLåãt  MH              dĤOHåLWRVW ]DPČstnancĤ“              -  toto  tvrzení  mĤåHPH  SRYDåRYDW  ]D  GRSOĖXMtFt  N WYU]HQtP   D     E D  F    3Ĝi              Y\\ããt NRUXSFL MVRX NYDOLWD  SUXåQRVW D Spþe ménČ dĤOHåLWp  QHå SRNXG MH VRXWČå              þHVWQi   3URWR  WDP   NGH  MH  Y\\ããt  PtUD  NRUXSFH   QHPXVt  EêW  ]DPČstnanci  tak              dĤOHåLWt                J   Äþím  více  se  rozšiĜXMt  WUK\\   NGH  SRGQLN  SĤVREt   WtP  MVRX  ]DPČstnanci              dĤOHåLWČMãt³               -  rozšiĜování  trhĤ  MH  SUDYGČpodobnČ  výzvou,  na  kterou  mohou  trhy  správnČ              UHDJRYDW WHKG\\  PDMt OL GRVWDWHþnČ kvalitní zamČVWQDQFH  .YDOLWQČMãt ]DPČstnanci              MVRX SRWRP GĤOHåLWČMãt                                                                                        109","7DE  þ      'DOãt QDOH]HQp Y]WDK\\ ± GĤOHåLWRVW ]DPČVWQDQFĤ                                                                   Hladina                                                             Síla                               PromČnná                              stat.                                                           závislosti                                                                    význ.              -DN KRGQRWtWH  Y SRURYQiQt V NRQNXUHQW\\  VFKRSQRVW          2a  9DãHKR SRGQLNX SUXåQČ pĜizpĤsobovat své produkty   0,14   0,04              SRåDGDYNĤm zákazníkĤ\"              -DN KRGQRWtWH  Y SRURYQiQt s konkurenty, kvalitu          2b                                                 0,13    0,04              SURGXNWX 9DãHKR SRGQLNX\"              -DNi SpþH MH  Y SRURYQiQt V NRQNXUHQW\\  YČnována          2c                                                 0,07    0,04              zákazníkĤP 9DãHKR SRGQLNX\"              -DNê SĜístup má, v porovnání s konkurenty, Váš          2d                                                 0,10    0,04              SRGQLN NH ]GURMĤP ILQDQFRYiQt\"              -DNê MH  Y SRURYQiQt V NRQNXUHQW\\  ]iMHP YVWRXSLW GR          2e                                                 0,08    0,04              pracovního pomČUX YH 9DãHP SRGQLNX\"              .RUXSFH Y SURVWĜedí, ve kterém podnLNi 9iã SRGQLN  MH          2f                                                -0,08    0,04              VStãH Qt]Ni QHER Y\\VRNi\"              Trhy produktĤ, kde pĤVREt 9iã SRGQLN  VH VStã ]XåXMt          2g                                                 0,09    0,05              nebo rozšiĜXMt\"          Pramen: Autor.          9]WDK\\ V RSDþQRX NDX]DOLWRX   VWDELOLWD RGEČUDWHOĤ          8ND]XMH  VH   åH  þtP  Y\\ããt  MH  VWDELOLWD  RGEČratelĤ   WtP  Y\\ããt  MH  GĤOHåLWRVW          zamČstnancĤ  1LFPpQČ logika by naznaþovala kauzalitu spíše opaþQRX  D WR åH          þtP  MH  Y\\ããt  GĤOHåLWRVW  ]DPČstnancĤ   WtP  MH  Y\\ããt  VWDELOLWD  RGEČratelĤ.  Tento          vztah má sílu W c = 0,11 na hladinČ statistické významnosti D = 0,004.          9]WDK\\ V RSDþQRX NDX]DOLWRX   VWDELOLWD GRGDYDWHOĤ          6H  VWHMQêP  SUREOpPHP  NDX]DOLW\\  MDNR  X VWDELOLW\\  RGEČratelĤ  se  setkáváme          u stability  dodavatelĤ   . GĤOHåLWRVWL  ]DPČstnancĤ  ]GH  H[LVWXMH  Y]WDK  R VtOH          W c = 0,12  (statistická  významnost  D            DOH  RWi]ND  MH   ]GD  MH  VWDELOLWD          dodavatelĤ pĜíþinou dĤOHåLWRVWL ]DPČstnancĤ, nebo spíše dĤOHåLWRVW ]DPČstnancĤ          pĜíþinou stability dodavatelĤ.          3.2.4 DĤOHåLWRVW ]iND]QtNĤ           7\\S SUiYQt IRUP\\ YODVWQtND  I\\]  RVRED  SUiY  RVRED          Mezi  tČmito  skupinami  byly  nalezeny  pouze  minimální  rozdíly  v hodnocení          dĤOHåLWRVWL ]iND]QtNĤ  RGOLãXMt VH SRX]H VPtãHQi VNXSLQD D MLQp  W\\WR PDMt DOH YH          výbČrovém souboru minimální zastoupení (27 a 41 podnikĤ). Tyto rozdíly tak          QHMVRX VWDWLVWLFN\\ Yê]QDPQp D QHO]H MH Rþekávat v základním souboru.              110","Typ právní formy podnikání (s.r.o., a.s.)              Rozdíly  jsou  opČt  minimální  a t-test  není  statisticky  významný,  tedy  nelze              rozdíly oþekávat v základním souboru.              ZemČ pĤvodu vlastníka              Rozdíly v dĤležitosti zamČstnancĤ jsou nyní již vČtší, ale stále þiní nejvýše 2 %              škály. Navíc nejsou statisticky významné a nemĤžeme je oþekávat v základním              souboru.               Koncernová pĜíslušnost              StejnČ   jako   u dĤležitosti   zamČstnancĤ   není   mezi   koncernovými              a nekoncernovými  podniky  témČĜ  žádný  rozdíl  v hodnocení  dĤležitosti              zákazníkĤ.               OdvČtví              Ve zpracovatelském prĤmyslu jsou zákazníci hodnoceni jako dĤležitČjší, než ve              stavebnictví.  Rozdíl  je  statisticky  významný  (D = 0,041),  ale  závislost  je              pomČrnČ nízká, a to eta2 = 0,01.               Velikost podniku              DĤležitost  zákazníkĤ  není  ovlivnČna  velikostí  podniku,  a to  ani  když  poþet              zamČstnancĤ kategorizujeme.              Obchodní strategie              Co  se  obchodní  strategie  týþe,  nejvČtší  rozdíl  existuje  mezi  strategií              differentiation focus a cost focus, což je i logické. Ovšem i tak rozdíl þiní jen              2 % škály a nelze jej oþekávat v základním souboru.               Finanþní výkonnost              Aþkoli se zdá, že hodnocení dĤležitosti zákazníkĤ má zĜejmou tendenci snižovat              se  se  zhoršující  se  finanþní  výkonností  podniku,  což  je  logické,  je  tĜeba  si              uvČdomit,  že  se  jedná  o rozdíly  do  1  %  škály.  Tyto  rozdíly  nelze  oþekávat              v základním souboru, všechny provedené testy jsou negativní.              ZemČ pĤvodu zákazníka              Podle  nalezené  souvislosti  mezi  podílem  zákazníkĤ  ze  zahraniþí  a dĤležitostí              zákazníkĤ  roste  dĤležitost  zákazníkĤ,  roste-li  tento  podíl.  Závislost  je  však              pomČrnČ nízká, a to W = 0,07 pĜi D = 0,033.              Další promČnné              Testováním  byly  nalezeny  závislosti  dĤležitosti  zákazníkĤ  na  dalších              promČnných. Tyto vztahy jsou uvedeny v následující tabulce. U prvních tĜí (3a –              3c) však musíme pĜedpokládat kauzalitu opaþnou, než hledáme, poslední má, na              rozdíl od ostatních, negativní smČr. Pro základní soubor by mČlo platit:                                                                             111","3d) „þím vyšší je konkurenþní boj, tím vyšší je dĤležitost zákazníkĤ“           -  tato  korelace  je  až  neobvykle  vysoká,  ale  vyplývá  z podstaty  vČci.  ýím  je          konkurenþní boj vyšší, tedy þím vyšší je pĜevis nabídky nad poptávkou, tím je          zákazník dĤležitČjší.          3e) „þím vyšší je vyjednávací síla odbČratelĤ, tím vyšší je dĤležitost zákazníkĤ“           -  odbČratelé  a zákazníci  jsou  v tomto  výzkumu  jedna  a ta  samá  skupina a je          zĜejmé,  že  pokud  je  jejich  vyjednávací  síla  vyšší,  napĜíklad  z dĤvodu  ostrého          konkurenþního boje, bude pro podnik tČžší jim vyhovČt a budou tedy dĤležitČjší.          3f) „þím  vyšší  je  korupce  v prostĜedí,  ve  kterém  podnik  podniká,  tím  nižší  je          dĤležitost zákazníkĤ“           -  korupce  pĤsobí  v opaþném  smČru,  než  pĜedchozí  faktory.  ýím  je  vyšší,  tím          menší roli hrají faktory dĤležité pĜi þestné soutČži, tedy cena, kvalita apod., což          snižuje dĤležitost zákazníkĤ.          Tab. þ. 24: Další nalezené vztahy                                                               Hladina                                                     Síla                           PromČnná                            statistické                                                  závislosti                                                              významnosti              Jak hodnotíte, v porovnání s konkurenty,              schopnost Vašeho podniku pružnČ          3a                                        0,13        0,003              pĜizpĤsobovat své produkty požadavkĤm              zákazníkĤ?              Jak hodnotíte, v porovnání s konkurenty,          3b                                        0,08         0,07              kvalitu produktu Vašeho podniku?              Jaká péþe je, v porovnání s konkurenty,          3c                                        0,11        0,014              vČnována zákazníkĤm Vašeho podniku?              Konkurenþní boj na trzích produktĤ, kde          3d                                        0,19        0,001              pĤsobí Váš podnik, je nízký nebo vysoký?              Vyjednávací síla odbČratelĤ Vašeho          3e                                        0,15        0,001              podniku je nízká nebo vysoká?              Korupce v prostĜedí, ve kterém podniká          3f                                        -0,09        0,04              Váš podnik, je spíše nízká nebo vysoká?          Pramen: Autor.                    112","Vztahy s opaþnou kauzalitou – existence autonomních jednotek a zpĤsob              realizace autonomie              PĜi  zkoumání  vztahu  autonomie  a dĤležitosti  zákazníkĤ  se  ukazují  tĜi  rĤzné              skuteþnosti.  Existuje  statisticky  významný  rozdíl  (D = 0,004)  mezi  dĤležitostí              zákazníkĤ v podnicích, které nemají samostatné relativnČ autonomní organizaþní              jednoty a tČmi, které je mají. Síla efektu je ovšem velmi nízká, 0,005.               ZároveĖ  existuje  statisticky  významný  vztah  dĤležitosti  zákazníkĤ a prĤmČru              promČnných vyjadĜujících míru autonomie (W = -0,08 pĜi D = 0,01)a dĤležitosti              zákazníkĤ  a míry  autonomie  pĜi  výbČru  a pĜijímání  pracovníkĤ (W = -0,14  pĜi              D = 0,055). ObČ tyto závislosti mají negativní smČr, otázkou však je kauzalita.              Protože je logiþtČjší, že závisí autonomie pĜi výbČru a pĜijímání pracovníkĤ na              dĤležitosti zákazníkĤ (þím vyšší je dĤležitost zákazníkĤ, tím nižší je autonomie              v této  oblasti),  platí  pravdČpodobnČ  stejná  kauzalita  i pro  prĤmČrnou  míru              autonomie a pro rozdíly v prĤmČrech mezi podniky s autonomními útvary a bez              nich.               Vztahy s opaþnou kauzalitou - poþet samostatných provozoven se sídlem              v ýR, poþet dceĜiných spoleþností, poþet stávajících SW aplikací              Poþet  samostatných  provozoven  roste  s dĤležitostí  zákazníkĤ (W = 0,07  pĜi              D = 0,01).  Je  však  pravdČpodobné,  že  dĤležitost  zákazníkĤ  je  faktorem  poþtu              samostatných  provozoven.  Stejnou  kauzalitu  mĤžeme  pĜedpokládat  i  u poþtu              dceĜiných spoleþností, jenž však s rostoucí dĤležitostí zákazníka klesá (W = -0,09              pĜi  D = 0,009)a  u poþtu  stávajících  softwarových  aplikací,  jenž  s rostoucí              dĤležitostí zákazníka roste (W = 0,114 pĜi D = 0,001).              Vztahy s opaþnou kauzalitou - kritéria pĜi výbČru dodavatele – cena              a kvalita              U obou tČchto kritérií je stejný smČr vztahu – pozitivní. Pro kvalitu je pak vztah              mnohem  silnČjší  než  pro  cenu:  W = 0,21  pĜi  D = 0,001  versus  W = 0,08  pĜi              D = 0,09.  Nelze  však  pĜedpokládat  kauzalitu,  že  þím  dĤležitČjší  je  kvalita  pro              výbČr dodavatele, tím dĤležitČjší je zákazník, ale naopak. U ceny jako kritéria              výbČru už se však mĤžeme domnívat, že spíše þím je dĤležitČjší u nákupu cena,              tím je dĤležitČjší zákazník, protože pro opaþnou kauzalitu by musel být vztah              negativní.               Vztahy s opaþnou kauzalitou - stabilita odbČratelĤ a dodavatelĤ              K obČma veliþinám vyjádĜeným prĤmČrnou stabilitou má dĤležitost zákazníkĤ              statisticky  významný  vztah.  U stability  odbČratelĤ se jedná o W = 0,114  pĜi              D = 0,001 a u stability dodavatelĤ o W = 0,07 pĜi D = 0,033. V obou pĜípadech je              tedy smČr stejný, a to s rĤstem stability roste dĤležitost zákazníkĤ. TČžko si lze              ale pĜedstavit kauzalitu, že rĤst stability dodavatelĤ zapĜíþiĖuje rĤst dĤležitosti                                                                             113","zákazníkĤ,  tedy  spíše  vyšší  dĤležitost  zákazníkĤ  je  faktorem  vyšší  stability          dodavatelĤ.  U stability  odbČratelĤ  již  to  není  zcela  jednoznaþné.  Nejprve          musíme upozornit, že v tomto výzkumu jsou odbČratelé a zákazníci jedna a tatáž          skupina. Dále, je otázka, zda vyšší dĤležitost zákazníkĤ podnČcuje péþi podniku          o nČ  takovým  zpĤsobem,  že  je  pak  vyšší  jejich  stabilita,  þi  zda  platí,  že          stabilnČjší zákazníci jsou pro podnik dĤležitČjší.          3.2.5 DĤležitost dodavatelĤ           Typ právní formy vlastníka (fyz. osoba, práv. osoba)          Mezi  tČmito  skupinami  byly  nalezeny  pouze  minimální  rozdíly  v hodnocení          dĤležitosti dodavatelĤ, odlišují se pouze smíšená skupina a jiné vĤþi fyzickým          osobám a právnickým osobám, tyto mají ale ve výbČrovém souboru minimální          zastoupení  (27  a 41  podnikĤ).  Tyto  rozdíly  tak  nejsou  statisticky  významné          a nelze je oþekávat v základním souboru.          Typ právní formy podnikání (s.r.o., a.s.)          Rozdíly  jsou  minimální  a t-test  není  statisticky  významný,  tedy  nelze  rozdíly          oþekávat v základním souboru.          ZemČ pĤvodu vlastníka          Rozdíly v dĤležitosti dodavatelĤ jsou opČt minimální, odlišuje se pouze skupina          smíšených vlastníkĤ, ta þítá ale jen 15 podnikĤ. Rozdíly tedy nejsou statisticky          významné a nemĤžeme je oþekávat v základním souboru.          Koncernová pĜíslušnost          StejnČ  jako  u dĤležitosti  zamČstnancĤ i zákazníkĤ  není  mezi  koncernovými          a nekoncernovými  podniky  témČĜ  žádný  rozdíl  ani  v hodnocení  dĤležitosti          dodavatelĤ.          OdvČtví          Rozdíly  podle  odvČtví  v hrubém  þlenČní  jsou  sice  statisticky  významné  na          hladinČ D = 0,076, ale rozdíl není pĜíliš velký a vliv odvČtví je zanedbatelný, þiní          pouze  0,003.  Ve  zpracovatelském  prĤmyslu  jsou  dodavatelé  hodnoceni  jako          dĤležitČjší.           Velikost podniku          Závislost  dĤležitosti  dodavatelĤ  na  nekategorizované  velikosti  podniku  je          negativní  a slabá  W = -0,07  pĜi  D = 0,08.  PodobnČ  je  tomu  u kategorizované          velikosti  podniku,  test  homogenity  rozptylu  je  sice  statisticky  významný,  ale          protože  poþty  podnikĤ  v nejmenší  a nejvČtší  skupinČ  se  drží  do  1,5  násobku          nejmenší skupiny, mĤžeme tento pĜedpoklad zanedbat. Podle Bonferroniho testu          jsou  statisticky  významné  rozdíly  mezi  stĜednČ  velkými  podniky  a velkými            114","2              podniky (D = 0,022). Síla efektu podle eta  MH RYãHP MHQ       7HG\\ þím vČWãt MH              SRGQLN  WtP QLåãt MH GĤOHåLWRVW GRGDYDWHOĤ.              .URPČ poþtu pracovníkĤ FHONHP MH GĤOHåLWRVW GRGDYDWHOĤ ]iYLVOi Wpå QD SRGtOX              vysokoškolsky  vzdČlaných  pracovníkĤ.  SmČU  ]iYLVORVWL  MH  WDNp  QHJDWLYQt   D WR              W = -0,09  pĜi  D = 0,02.  ýtP  Y\\ããt  MH  SRGtO  vysokoškolsky  vzdČlaných              pracovníkĤ  WtP QLåãt MH GĤOHåLWRVW GRGDYDWHOĤ.               2EFKRGQt VWUDWHJLH              Co  se  obchodní  strategie  týþH   QHMYČWãt  UR]GtO  H[LVWXMH  Pezi  strategiemi  cost              OHDGHUVKLS D GLIIHUHQWLDWLRQ D MH WR ]DMtPDYê SR]QDWHN  QLFPpQČ UR]GtO MH PHQãt              QHå     ãNiO\\ D QHO]H MHM Rþekávat v základním souboru.              )LQDQþQt YêNRQQRVW              AþNROL  VH  ]Gi   åH  KRGQRFHQt  GĤOHåLWRVWL  GRGDYDWHOĤ má zĜHMPRX  WHQGHQFL              zvyšovat se se zKRUãXMtFt VH ILQDQþQt YêNRQQRVWt SRGQLNX  MH WĜeba si uvČdomit,              åH  VH  MHGQi  R UR]GtO\\  GR        ãNiO\\   7\\WR  UR]GtO\\  QHO]H  Rþekávat  v základním              VRXERUX  YãHFKQ\\ SURYHGHQp WHVW\\ MVRX QHJDWLYQt  =DMtPDYp YãDN MH  åH WHQGHQFH              MH RSDþQi  QHå E\\O\\ SĜedchozí, tedy potenciální závislost má negativní smČr.               Autonomie              AþNROL  X MHGQRWOLYêFK  ]SĤsobĤ  realizace  autonomie  se  vztah  mezi  mírou              autonomie  a dĤOHåLWRVWt  GRGDYDWHOĤ  QHSURMHYLO   PH]L  SUĤmČrnou  mírou              autonomie  samostatných  organizaþQtFK  MHGQRWHN  D GĤOHåLWRVWt  GRGDYDWHOĤ  byl              QDOH]HQ  -HKR VPČU MH QHJDWLYQt W = -0,07 pĜi D          .DX]DOLWD ]GH EXGH DOH              spíše opaþQi  QHå MDNRX KOHGiPH  WHG\\ SRNXG MVRX GRGDYDWHOp GĤOHåLWČMãt  EXGH              PtUD  DXWRQRPLH  Y MHGQRWOLYêFK  REODVWHFK  QLåãt   ([LVWXMt  WDNp  VWDWLVWLFN\\              významné rozdíly (D = 0,044) v prĤmČrné dĤOHåLWRVWL GRGDYDWHOĤ v závislosti na              existenci  samostatných  relativnČ  autonomních  organizaþQtFK  MHGQRWNiFK              Y SRGQLNX   6tOD  HIHNWX  MH  YãDN  PL]LYi            'RGDYDWHOp  MVRX  GĤOHåLWČMãt              Y SRGQLFtFK   MHå  QHPDMt  VDPRVWDWQp  UHODWLYQČ  autonomní  organizaþQt  MHGQRWN\\              9]WDK MH SUDYGČpodobnČ zdánlivý.              ZemČ SĤYRGX ]iND]QtND              Ve výbČURYpP VRXERUX SODWt  åH þtP MH YČtší podíl zákazníkĤ ze zahraniþt  WtP MH              vČtší dĤOHåLWRVW GRGDYDWHOĤ. Závislost má hodnotu W = 0,1 pĜi D = 0,01.              .ULWpULD SĜL YêEČUX QRYpKR GRGDYDWHOH              Testováním  byly  nalezeny  souvislosti  dĤOHåLWRVWL  GRGDYDWHOĤ a rĤzných  kritérií              výbČru dodavatelĤ  7\\WR Y]WDK\\ MVRX XYHGHQ\\ Y QiVOHGXMtFt WDEXOFH  .URPČ dvou              kritérií, a to doby pĤsobení dodavatele na WUKX D UHIHUHQFH MLQêFK RGEČratelĤ se              ukázala  závislost  dĤOHåLWRVWL  GRGDYDWHOĤ  QD  YãHFK  Y GRWD]QtNX  MPHQRYDQêFK              NULWpULtFK   1DYtF  VtO\\  ]iYLVORVWL  MVRX  VStãH  Y\\ããt   Dþkoli  slovnČ  E\\FKRP  MH                                                                              115","charakterizovali  jako  spíše  nízké)a potvrzuje  je  vztah  prĤmČrné  dĤležitosti          kritérií výbČru a dĤležitosti dodavatelĤ (W = 0,18 pĜi D = 0,001).          Tab. þ. 25: Kritéria pĜi výbČru dodavatele a dĤležitost dodavatelĤ                                                   Síla   Hladina statistické                   Kritérium výbČru dodavatele                                                závislosti   významnosti          4a  Cena                                0,10          0,022          4b  Platební podmínky                   0,10          0,022              Ostatní dodací podmínky (doprava,          4c                                      0,13          0,001              pĜevzetí rizika)          4d  Kvalita produktĤ                    0,14          0,001          4e  Reference jiných odbČratelĤ         0,11          0,012              Soulad chování dodavatele s politikou          4f  spoleþenské odpovČdnosti (CSR) Vašeho   0,16      0,001              podniku          Pramen: Autor.           Další promČnné          Testováním  byly  nalezeny  závislosti  dĤležitosti  dodavatelĤ  na  dalších          promČnných.  Tyto  vztahy  jsou  uvedeny  v následující  tabulce.  OpČt  kromČ          úrovnČ korupce je vztah ve všech pĜípadech pozitivní. Pro základní soubor by          tak mČlo platit:          4g) „þím vyšší je kvalita produktu, tím vyšší je dĤležitost dodavatelĤ“           - je zĜejmé, že pokud podnik požaduje vysokou kvalitu, má menší možnosti ve          volbČ dodavatelĤ, než pokud by takovou potĜebu nemČl. ZároveĖ je nutné úžeji          s dodavatelem spolupracovat.           4h) „þím vyšší je vyjednávací síla odbČratelĤ, tím vyšší je dĤležitost dodavatelĤ“           - v pĜípadČ, že je vysoká vyjednávací síla odbČratelĤ, je pro podnik cena vstupĤ          dĤležitČjší,  než  pokud  by  tak  tomu  nebylo.  Podnik  je  tak  stavČn  do  ménČ          výhodné pozice vĤþi dodavatelĤm.           4ch) „þím vyšší je vyjednávací síla dodavatelĤ, tím vyšší je jejich dĤležitost“          -  zcela  logická  závislost,  potvrzená  velmi  vysokou  hodnotou  korelaþního          koeficientu a velmi vysokou statistickou významností.          4i) „þím vyšší je korupce v prostĜedí, kde podnik podniká, tím nižší je dĤležitost          dodavatelĤ“          -  opČt  mĤžeme  argumentovat  tím,  že  korupce  oslabuje  tržní  principy  a tudíž          pĤsobí v opaþném smČru, než ostatní identifikované závislosti.            116","Tab. þ. 26: Další nalezené vztahy (dodavatelé)                                                      Síla    Hladina statistické                              PromČnná                                                    závislosti   významnosti                  Jak hodnotíte, v porovnání               4g  s konkurenty, kvalitu produktu Vašeho   0,07     0,09                  podniku?                  Vyjednávací síla odbČratelĤ Vašeho               4h                                     0,08          0,06                  podniku je nízká nebo vysoká?                  Vyjednávací síla dodavatelĤ Vašeho              4ch                                     0,25         0,001                  podniku je nízká nebo vysoká?                  Korupce v prostĜedí, ve kterém podniká               4i  Váš podnik, je spíše nízká nebo    -0,08         0,06                  vysoká?              Pramen: Autor.              Vztahy s opaþnou kauzalitou - stabilita odbČratelĤ a dodavatelĤ              Byl nalezen vztah mezi stabilitou odbČratelĤ a dĤležitostí dodavatelĤ a stabilitou              dodavatelĤ  a jejich  dĤležitostí.  Oba  mají  je  pozitivní  smČr,  stejnou  sílu  a jsou              stejnČ  statisticky  významné:  W = 0,08  pĜi  D = 0,04.  Vzhledem  k pozitivnímu              smČru  musíme  pĜedpokládat  opaþnou  kauzalitu,  tedy  þím  jsou  dodavatelé              dĤležitČjší,  tím  jsou  stabilnČjší  (podnik  se  snaží  o jejich  co  nejvyšší              stabilitu)a þím jsou dodavatelé ménČ dĤležití, tím jsou odbČratelé ménČ stabilní              (klesá kvalita produktu nebo podobnČ).               3.2.6 DĤležitost vČĜitelĤ               Typ právní formy vlastníka (fyz. osoba, práv. osoba)              V hodnocení  dĤležitosti  vČĜitelĤ  existují  pomČrnČ  výrazné  rozdíly  mezi              jednotlivými typy právní formy vlastníkĤ. Statisticky významné jsou však jen              mezi  fyzickými  a právnickými  osobami  (ostatní  kategorie  mají  nízké  poþty              podnikĤ), a to pĜi Bonferroniho testu na hladinČ D = 0,008. Efekt þiní 0,03.              Typ právní formy podnikání (s.r.o., a.s.)              Rozdíly  v hodnocení  dĤležitosti  vČĜitelĤ  v závislosti  na  typu  právní  formy              podnikání jsou minimální a nelze je oþekávat v základním souboru.                                                                                        117","ZemČ pĤvodu vlastníka          PĜi  rozdČlení  podnikĤ  podle  pĤvodu  vlastníka  jsou  rozdíly  v hodnocení          výraznČjší  a mezi  skupinami  podnikĤ s þeským  vlastníkem  a zahraniþním  jsou          i statisticky významné na hladinČ D = 0,083 (Bonferroniho test). Efekt þiní 0,02,          což je více, než jsme zatím pozorovali u jiných vztahĤ. Pro podniky s þeským          vlastníkem jsou vČĜitelé dĤležitČjší, než pro ostatní podniky.          Koncernová pĜíslušnost          Mezi  podniky  rozdČlenými  podle  pĜíslušnosti  ke  koncernu  jsou  také  zajímavé          rozdíly, které jsou statisticky významné na hladinČ D = 0,038, ale efekt je pouze          0,004. Jak bylo možné oþekávat, vČĜitelé jsou dĤležitČjší v podnicích, jež nejsou          souþástí koncernu.           OdvČtví          Mezi  zpracovatelským  prĤmyslem  a stavebnictvím  jsou  také  výrazné  rozdíly          v hodnocení  vČĜitelĤ  a jsou  statisticky  významné  na  hladinČ  D = 0,049.  Efekt          odvČtví  je  0,003.  Ve  stavebnictví  jsou  vČĜitelé  podstatnČ dĤležitČjší,  než  ve          zpracovatelském prĤmyslu.          Velikost podniku          Podle  rozdílu  prĤmČrĤ mezi  jednotlivými  velikostními  kategoriemi  podnikĤ          jednoznaþnČ klesá dĤležitost podniku s rĤstem velikosti podniku. Tyto rozdíly          však nejsou podle jednofaktorové analýzy rozptylĤ statisticky významné. Pokud          ovšem  zkoumáme  závislost  dĤležitosti  vČĜitelĤ  na  nekategorizované  velikosti          podniku, pak nalezneme závislost o síle W = -0,07 pĜi D = 0,086. Podobné platí          pro poþet dČlníkĤ, je W = -0,09 pĜi D = 0,032. Tedy korelaþní analýza potvrzuje,          co naznaþuje níže uvedený graf.          Obchodní strategie          DĤležitost  vČĜitelĤ  se  odlišuje  od  ostatních  podnikĤ  hlavnČ  v podnicích,  které          uplatĖují  strategii  cost  leadership.  Zde  je  dĤležitost  vČĜitelĤ  nejvyšší.  Podle  t-          testu  je  statisticky  významný  rozdíl  mezi  touto  skupinou  a skupinou          differentiation,  kde  jsou  vČĜitelé  dĤležití  podstatnČ  ménČ,  a to  na  hladinČ          D = 0,091 a efekt není zanedbatelný, þiní 0,02.          Finanþní výkonnost podniku          PodobnČ  jako  u dĤležitosti  dodavatelĤ  se  ukazuje  trend  rĤstu  dĤležitosti          s poklesem finanþní výkonnosti podniku. Je to sice logické, nicménČ pozorované          rozdíly nejsou statisticky významné, a to pĜesto, že jsou výrazné.                 118","Autonomie              TémČĜ  neexistuje  rozdíl  (<1  %  škály)  v dĤležitosti  vČĜitelĤ  mezi  podniky,  jež              mají relativnČ autonomní organizaþní jednotky a jež je nemají.              Platební podmínky jako kritérium výbČru dodavatele              PonČkud  nejasný,  aþkoli  pomČrnČ  silný  je  vztah  mezi  dĤležitostí  platebních              podmínek jako kritéria výbČru dodavatele a dĤležitostí vČĜitele. Tento vztah je              pozitivní  W = 0,22  pĜi  D = 0,001,  tedy  þím  dĤležitČjší  jsou  platební  podmínky,              tím  dĤležitČjší  jsou  vČĜitelé.  Závislost  by  se  dala  vysvČtlit  tak,  že  platební              podmínky  jsou  dĤležitČjší  pro  podniky,  jež  nejsou  pĜíliš  finanþnČ  výkonné,              protože pro tyto podniky jsou zároveĖ vČĜitelé dĤležitČjší. Tuto argumentaci ale              nepodporuje  fakt,  že  nebyla  nalezena  podobná  souvislost  mezi  cenou  jako              kritériem výbČru dodavatele a dĤležitostí vČĜitele.              Ostatní dodací podmínky jako kritérium výbČru dodavatele              PodstatnČ  slabČjší,  než  pĜedchozí,  je  souvislost  mezi  ostatními  dodacími              podmínkami  jako  kritériem  výbČru  dodavatele  a dĤležitostí  vČĜitelĤ.  SmČr  je              opČt pozitivní W = 0,07 pĜi D = 0,08. DĤvod této souvislosti mĤže být podobný,              jako je popsáno výše.               Podíl vlastníkĤ na top managementu              Ve  výbČrovém  souboru  platí,  že  dĤležitost  vČĜitelĤ  závisí  na  podílu  vlastníkĤ              v top managementu. SmČr je pozitivní W = 0,08 pĜi D = 0,058, tedy þím více je              vlastníkĤ v top managementu, tím vČtší je dĤležitost vČĜitelĤ. Je to pĜekvapivé,              protože  se  stoupajícím  podílem  vlastníkĤ  v top  managementu  roste  výkonnost              podniku: W = -0,14 pĜi D = 0,001. Je možné, že vlastníci – top manažeĜi vnímají              dĤležitost vČĜitelĤ odlišnČ, než ostatní top manažeĜi, kteĜí byli respondenty.              Podíl zahraniþních zákazníkĤ              Ukazuje  se  souvislost  mezi  podílem  zahraniþních  zákazníkĤ  a dĤležitostí              vČĜitelĤ,  a to  W = -0,07  pĜi  D = 0,097.  Platí  tedy,  že  þím  je  vyšší  podíl              zahraniþních zákazníkĤ, tím je nižší dĤležitost vČĜitelĤ.              Vztahy s nejednoznaþnou kauzalitou - korupce              PravdČpodobnČ opaþná než hledaná kauzalita platí u míry korupce v prostĜedí,              ve  kterém  podnik  podniká.  SmČr  této  souvislosti  je  pozitivní  W = 0,12  pĜi              D = 0,007. MĤžeme se domnívat, že platí „þím je vyšší dĤležitost vČĜitelĤ, tím je              vyšší  korupce“,  nicménČ  zároveĖ  platí  „þím  vyšší  je  korupce,  tím  vyšší  je              finanþní  výkonnost  podnikĤ (W = -0,10  pĜi  D = 0,019).  Možná  se  tak  jedná              o zdánlivý vztah a obČ veliþiny jsou ovlivnČny finanþní výkonností podniku.                                                                                 119","Vztahy s nejednoznaþnou kauzalitou - prostĜedky vynakládané na          zamČstnanecké výhody          Ukazuje  se  souvislost  mezi  výší  prostĜedkĤ  vynakládaných  na  zamČstnanecké          výhody  a dĤležitostí  vČĜitelĤ,  a to  W = -0,13  pĜi  D = 0,002.  Platí  tak,  že  vyšší          prostĜedky  vynakládané  na  zamČstnanecké  výhody  jsou  spojeny  s nižší          dĤležitostí vČĜitelĤ. Otázkou je kauzalita, zda platí, že þím vyšší prostĜedky jsou          na  zamČstnanecké  výhody  vynakládány,  tím  nižší  je  dĤležitost  vČĜitelĤ –          napĜíklad  proto,  že  zamČstnanci  jsou  motivovanČjší,  zákazníci  spokojenČjší          a podnik  finanþnČ úspČšnČjší,  tudíž  vČĜitelé  ménČ dĤležití.  Nebo  zda  platí,  že          þím  vyšší  je  dĤležitost  vČĜitelĤ,  tím  nižší  jsou  prostĜedky  vynakládané  na          zamČstnanecké výhody, protože podniky ve kterých jsou vČĜitelé dĤležití, prostČ          nemají prostĜedky, které by mohly alokovat na zamČstnanecké výhody.          Vztahy s nejednoznaþnou kauzalitou - podíl zahraniþních dodavatelĤ          DĤležitost  vČĜitelĤ  je  nepĜímo  úmČrnČ  závislá  na  podílu  zahraniþních          dodavatelĤ, vztah o síle W = -0,12 pĜi D = 0,003 znamená, že þím vyšší je podíl          zahraniþních  dodavatelĤ,  tím  nižší  je  dĤležitost  vČĜitelĤ.  Je  ovšem  možné,  že          kauzalita je opaþná a platí, že þím vyšší je dĤležitost vČĜitelĤ, tím nižší je podíl          zahraniþních dodavatelĤ, což by mohlo platit v tom pĜípadČ, že podniky, pro nČž          jsou  vČĜitelé  dĤležitČjší,  mají  nižší  finanþní  výkonnost  a nemohou  si  dovolit          dodávky ze zahraniþí.           3.2.7 DĤležitost státu           Typ právní formy vlastníka (fyz. osoba, práv. osoba)          Hodnocení dĤležitosti státu se liší mezi podniky, jejichž vlastníky jsou fyzické          osoby  a podniky,  jejichž  vlastníky  jsou  právnické  osoby,  jen  velmi  mírnČ.          Ostatní  skupiny  podnikĤ  (smíšené  vlastnictví  a jiné)  hodnotí  stát  sice  jako          podstatnČ  ménČ dĤležitý,  ovšem  tyto  rozdíly  nejsou  statisticky  významné          pravdČpodobnČ pro znaþnČ menší poþty podnikĤ v tČchto skupinách.          Typ právní formy podnikání (s.r.o., a.s.)          Rozdíly  v hodnocení  dĤležitosti  státu  v závislosti  na  typu  právní  formy          podnikání jsou minimální a nelze je oþekávat v základním souboru.                        120","ZemČ pĤvodu vlastníka              PĜi  rozdČlení  podnikĤ  podle  pĤvodu  vlastníka  jsou  rozdíly  stále  nízké,              nejvýraznČjší  rozdíl  mezi  podniky  se  zahraniþním  vlastníkem  a se  smíšenými              vlastníky  dosahuje  cca  2  %  škály.  Tyto  rozdíly  nejsou  statisticky  významné              a nelze je oþekávat v základním souboru.               Koncernová pĜíslušnost              Mezi  podniky  rozdČlenými  podle  pĜíslušnosti  ke  koncernu  jsou  rozdíly  opČt              velmi nízké a nelze je oþekávat v základním souboru.              OdvČtví              Mezi  zpracovatelským  prĤmyslem  a stavebnictvím  jsou  rozdíly  v hodnocení              státu výrazné a jsou statisticky významné na hladinČ D = 0,001. Efekt odvČtví je              0,005.  Ve  stavebnictví  je  stát  podstatnČ dĤležitČjší,  než  ve  zpracovatelském              prĤmyslu.               Velikost podniku              Podle rozdílu prĤmČrĤ mezi jednotlivými velikostními kategoriemi podnikĤ by              se mohlo zdát, že dĤležitost státu klesá s rĤstem velikosti podniku. Tyto rozdíly              však nejsou podle jednofaktorové analýzy rozptylĤ statisticky významné a ani              ostatní testy nejsou statisticky významné, nemĤžeme tedy tyto rozdíly oþekávat              v základním souboru.               Obchodní strategie              Rozdíly  v dĤležitosti  státu  v závislosti  na  uplatĖované  obchodní  strategii  sice              nejsou  zanedbatelné,  zvláštČ  pokud  porovnáme  nákladové  strategie  vĤþi              strategiím odlišení se, ale tyto rozdíly nejsou statisticky významné a nemĤžeme              je tedy oþekávat v základním souboru.              Finanþní výkonnost podniku              MĤžeme  pozorovat  rozdíly  v prĤmČrné  dĤležitosti  státu  v jednotlivých              skupinách  podle  finanþní  výkonnosti,  kde  se  nabízí  trend  poklesu  dĤležitosti              státu  s poklesem  finanþní  výkonnosti.  Tyto  rozdíly  sice  nejsou  statisticky              významné, nicménČ obČ promČnné spolu korelují a tento vztah má sílu W = -0,11              pĜi D = 0,01.              Autonomie              StejnČ  jako  u  vČĜitelĤ  i  u  státu  témČĜ  neexistuje  rozdíl  (cca  1  %  škály)              v dĤležitosti mezi podniky, jež mají relativnČ autonomní organizaþní jednotky              a jež je nemají.              Existují  sice  souvislosti  mezi  tĜemi  formami  realizace  autonomie  a dĤležitostí              státu, nicménČ vysvČtlení pro námi hledanou kauzalitu pro tyto vztahy nemáme.                                                                             121","Tab. þ. 27: Oblasti realizace autonomie a dĤležitost státu                                          Síla         Hladina statistické               Oblast realizace autonomie                                        závislosti       významnosti          6a  Jednání s odbČrateli        0,14              0,036          6b  Jednání s dodavateli        0,15              0,02              Plánování rozvoje pracovních          6c                              0,15              0,029              sil          Pramen: Autor.           Poþet samostatných provozoven v zahraniþí          S rĤstem  poþtu  samostatných  zahraniþních  provozoven  roste  dĤležitost  státu,          vztah má sílu W = 0,04 pĜi D = 0,057. Jedná se tedy o pomČrnČ slabou závislost.          Zahraniþní zákazníci          S rostoucím podílem zahraniþních zákazníkĤ naopak dĤležitost státu klesá. Tato          závislost je silnČjší, než pĜedešlá: W = -0,11 pĜi D = 0,006.          Zahraniþní dodavatelé          Stejný  smČr  vztahu,  aþkoli  mírnČ  nižší  tČsnost,  je  mezi  podílem  zahraniþních          dodavatelĤ a dĤležitostí  státu.  Parametry  této  závislosti  jsou  W = -0,08,          D = 0,033.          Kritéria pĜi výbČru dodavatele          Ve  výbČrovém  souboru  mĤžeme  pozorovat  statisticky  významné  souvislosti          mezi rĤznými kritérii výbČru dodavatele a dĤležitostí státu. MĤže se ale jednat          o statistickou  chybu  I. typu,  kdy  chybnČ  není  zamítnuta  nulová  hypotéza          o neexistenci  rozdílĤ  v daném  souboru,  nebo  je  se  jedná  o vztah  zdánlivý  þi          s intervenující  promČnnou.  Bohužel  se  stávajícími  daty  nelze  tento  problém          vyĜešit a tudíž ani uspokojivČ odpovČdČt na otázku, o jakou kauzalitu se jedná.          Protože  nemáme  interpretaþní  možnosti,  nezahrneme  tyto  promČnné  do          vícerozmČrné analýzy.          Z kritérií pro výbČr dodavatele, jež byla v dotazníku nabídnuta respondentĤm,          nevykazují  statisticky  významný  vztah  k dĤležitosti  státu  certifikát  jakosti          dodavatele a doba pĤsobení dodavatele na trhu.                        122","Tab. þ. 28: Kritéria pĜi výbČru dodavatele a dĤležitost státu                                                            Síla    Hladina stat.                          Kritérium výbČru dodavatele                                                          závislosti   význ.               6d  Cena                                     0,08      0,073               6e  Platební podmínky                        0,14      0,001                  Ostatní dodací podmínky (doprava, pĜevzetí               6f                                           0,17      0,001                  rizika)               6g  Kvalita produktĤ                         0,10      0,021               6h  Reference jiných odbČratelĤ              0,11      0,009                  Soulad chování dodavatele s politikou              6ch  spoleþenské odpovČdnosti (CSR) Vašeho    0,15      0,001                  podniku              Pramen: Autor.               Další promČnné              Testováním  byly  nalezeny  závislosti  dĤležitosti  státu  na  dalších  promČnných.              Tyto  vztahy  jsou  uvedeny  v následující  tabulce.  U všech  se  jedná  o pozitivní              smČr. Pro základní soubor by mČlo platit:               6i) „þím vyšší péþe je vČnována zákazníkĤm, tím vyšší je dĤležitost státu“              -  zde  není  souvislost  zcela  jasná,  mĤže  platit  opaþná  kauzalita  s intervenující              promČnnou,  a to  þím  vyšší  je  dĤležitost  státu,  tím  vyšší  je  péþe  vČnovaná              zákazníkĤm; napĜíklad pokud by péþe o zákazníky navazovala (byĢ dobrovolnČ)              na nČjaká naĜízení státu (hygienické pĜedpisy).               6j) „þím lepší je pĜístup podniku ke zdrojĤm financování, tím vyšší je dĤležitost              státu“               -  opČt  nejednoznaþný,  možná  falešný  vztah,  s potenciální  opaþnou  kauzalitou              nebo intervenující promČnnou.               6k) „þím vyšší je korupce v prostĜedí, ve kterém podnik podniká, tím vyšší je              dĤležitost státu“               -  pomČrnČ  logický  vztah,  pokud  v urþité  oblasti  roste  korupce,  mČl  by  stát              zasáhnout, navíc nejþastČji se jedná o korupci právČ pĜi jednání se státem (jeho              orgány).  MĤže  ale  platit  i opaþná  kauzalita,  a to  pokud  podnik  realizuje  více              státních zakázek, je pro nČj stát dĤležitČjší a mĤže se tak pohybovat v prostĜedí,              kde je vyšší korupce. V takovém pĜípadČ by tento vztah byl pouze zdánlivý.               6l)  „þím  vyšší  je  podpora  podniku  ze  strany  státních  orgánĤ,  tím  vyšší  je              dĤležitost státu“                                                                               123","6m) „þím vyšší je podpora podniku ze strany místních orgánĤ veĜejné správy,          tím vyšší je dĤležitost státu“          Oba tyto vztahy jsou logické a potvrzují, že pokud se stát ve vztahu k podnikĤm          angažuje, je pro nČ o to dĤležitČjší.          Tab. þ. 29: Další nalezené vztahy (stát)                                                   Síla   Hladina statistické                          PromČnná                                                závislosti   významnosti              Jaká péþe je, v porovnání s konkurenty,           6i                                     0,11          0,012              vČnována zákazníkĤm Vašeho podniku?              Jaký pĜístup má, v porovnání           6j  s konkurenty, Váš podnik ke zdrojĤm   0,08       0,05              financování?              Korupce v prostĜedí, ve kterém podniká           6k                                     0,14          0,001              Váš podnik, je spíše nízká nebo vysoká?              Podpora Vašeho podniku ze strany           6l                                     0,23          0,001              státních orgánĤ je nízká þi vysoká?              Podpora Vašeho podniku ze strany          6m  místních orgánĤ veĜejné správy je nízká   0,23    0,001              þi vysoká?          Pramen: Autor.           3.2.8 DĤležitost komunit v okolí podniku           Typ právní formy vlastníka (fyz. osoba, práv. osoba)          Mezi  tČmito  skupinami  lze  pozorovat  jen  minimální  rozdíly  v hodnocení          dĤležitosti  komunit,  a to  zvláštČ  mezi  nejþetnČjšími  skupinami  podnikĤ          vlastnČných jen fyzickými nebo jen právnickými osobami.           Typ právní formy podnikání (s.r.o., a.s.)          Rozdíly  v hodnocení  dĤležitosti  komunit  v tČchto  dvou  podmnožinách  jsou          minimální a nelze je oþekávat v základním souboru.          ZemČ pĤvodu vlastníka          PrĤmČry se liší minimálnČ, intervaly spolehlivosti se zcela pĜekrývají. Rozdíly          v prĤmČrech  v tČchto  tĜech  skupinách  nejsou  statisticky  významné  a nelze  je          tedy oþekávat v základním souboru.                   124","Koncernová pĜíslušnost              Rozdíl v dĤležitosti komunit mezi tČmito dvČma skupinami je jen jedno procenta              škály a není statisticky významný.              OdvČtví              Rozdíly  v hodnocení  dĤležitosti  komunit  podle  odvČtvové  pĜíslušnosti  sice              vypadají  pomČrnČ  významnČ  (2,58  ve  zpracovatelském  prĤmyslu  a  2,73  ve              stavebnictví),  nicménČ  ve  skuteþnosti  se  jedná  stále  jen  o 5  %  škály              a jednofaktorová  analýza  rozptylĤ  není  statisticky  významná,  tudíž  nelze              nalezené rozdíly oþekávat v základním souboru.               Velikost podniku              PrĤmČrné  hodnocení  dĤležitosti  komunit  v okolí  podniku  roste  spolu  s rĤstem              velikosti  podniku,  jak  se  zdá  pĜi  porovnání  prĤmČrĤ  mezi  jednotlivými              velikostními kategoriemi. Ovšem rozdíl mezi krajními hodnotami nepĜesahuje 1              %  škály  a podle  provedených  testĤ  nelze  oþekávat  pozorované  rozdíly              v základním souboru.               Obchodní strategie              Rozdíly  mezi  podniky  podle  zvolené  obchodní  strategie  nejsou  velké,  þiní              nejvýše 4 % škály a intervaly spolehlivosti se pĜekrývají, proto nepĜekvapuje, že              rozdíly nejsou statisticky významné.               Finanþní výkonnost podniku              Závislost  mezi  finanþní  výkonností  a dĤležitostí  komunit  nevykazuje  lineární              prĤbČh,  ale  vytváĜí  U kĜivku,  tedy  dĤležitost  komunit  je  výraznČ  vyšší  ve              shlucích A a C než ve shluku B. Podle jednofaktorové analýzy rozptylu mĤžeme              v základním  souboru  oþekávat  stejný  rozdíl  mezi  shlukem  B  a C,  hladina              statistické významnosti je D = 0,014 (Bonferroniho test)a efekt je 0,02.               Autonomie              DĤležitost komunit není závislá na existenci autonomních jednotek, jak je vidČt              z následujícího  obrázku  a jak  i potvrzuje  t-test  (výsledky  nejsou  statisticky              významné).  Ovšem  statisticky  významná  je  souvislost  oblasti  realizace              autonomie „plánování rozvoje pracovních sil“, a to W = 0,12 pĜi D = 0,084. Platí              tak, že þím vyšší je autonomie v plánování rozvoje pracovních sil, tím vyšší je              dĤležitost komunit.              Podíl pohyblivé složky mzdy u vrcholového managementu              S rĤstem  podílu  pohyblivé  složky  u vrcholového  managementu  ve  výbČrovém              souboru klesá dĤležitost komunit v okolí podniku. Tato závislost o síle W = -0,11              platí  na  hladinČ  statistické  významnosti  D = 0,009.  PravdČpodobnČ  se  do  této                                                                              125","]iYLVORVWL  SURPtWi  UROH  NRPXQLW  MDNR  VNXSLQ\\   MHå  RGþerpává  podnikové          prostĜedky. ýtP YtFH MLFK SDN RGþHUSi  WtP PHQãt REMHP PDMt RGPČQ\\ PDQDåHUĤ.          3URVWĜHGN\\ Y\\QDNOiGDQp QD ]DPČVWQDQHFNp YêKRG\\          S rĤstem  podílu  prostĜedkĤ  vynakládaných  na  zamČstnanecké  výhody  (podíl          tČchto  prostĜedkĤ  na  celkových  personálních  nákladech)  roste  i dĤOHåLWRVW          NRPXQLW   3DUDPHWU\\  WRKRWR  Y]WDKX  MVRX  W = 0,08  pĜi  D           -H  PRåQp   åH          vyšší prostĜedky vynakládané na zamČVWQDQHFNp YêKRG\\ ]QDPHQDMt VSRNRMHQČMãt          pracovníky,  ti  poté  hodnotí  komXQLW\\  Y RNROt  SRGQLNX  MDNR  GĤOHåLWČMãt   FRå  VH          SRWp SURPtWi L GR KRGQRFHQt NRPXQLW PDQDåHU\\           6WiYDMtFt VWDELOLWD GRGDYDWHOĤ          V základním souboru by mČla platit tato souvislost pozorovaná ve výbČrovém          VRXERUX   D WR  åH  þtP  MH  Y\\ããt  VWDELOLWD  GRGDYDWHOĤ   WtP  MH  Y\\ããt  GĤOHåLWRVW          komunit.  Tato  souvislost  má  parametry  W = 0,07  pĜi  D           -H          pravdČSRGREQp   åH  VH  MHGQi  R ]GiQOLYRX  VRXYLVORVW  D REČ  tyto  promČQQp  MVRX          ovlivnČny tĜetí promČQQRX  DQLå E\\ PH]L QLPL H[LVWRYDO SĜímý vztah. Takovou          tĜetí promČQQRX E\\ PRKO\\ EêW W]Y  ÄRWKHU UHJDUGLQJ YDOXHV³  MDN E\\O\\ QDYUåHQ\\                         195          týmem Agle a kol. .          9OLY ]DPČVWQDQHFNêFK YêKRG QD PRWLYDFL SUDFRYQtNĤ          S rĤstem  vlivu  zamČstnaneckých  výhod  na  motivaci  pracovníkĤ  roste          i dĤOHåLWRVW  NRPXQLW   3DUDPHWU\\  Y]WDKX  MVRX  W = 0,10  pĜi  D = 0,013.          MotivovanČMãt SUDFRYQtFL MVRX SUDYGČpodobnČ ochotnČMãt ]YDåRYDW YtFH Y]WDKĤ,          MHå VRXYLVt V SRGQLNHP VStãH YROQČML           .ULWpULD SĜL YêEČUX QRYpKR GRGDYDWHOH          Testováním  byly  nalezeny  souvislosti  dĤOHåLWRVWL  NRPXQLW  D UĤzných  kritérií          výbČru dodavatelĤ  7\\WR VRXYLVORVWL MVRX XYHGHQ\\ Y QiVOHGXMtFt WDEXOFH  8 YãHFK          VH  MHGQi  R SR]LWLYQt  VPČr,  pĜiþHPå  X NULWpULD  Ä6RXODG  FKRYiQt  GRGDYDWHOH          s politikou spoleþenské odpovČGQRVWL  \&65  9DãHKR SRGQLNX³ MGH R PHULWRUQČ          neobvykle významnou souvislost. V základním souboru by tak mČlo platit:            H   ÄþtP  Y\\ããt  MH  GĤOHåLWRVW  SODWHEQtFK  SRGPtQHN  MDNR  NULWpULD  YêEČru          GRGDYDWHOH  WtP Y\\ããt MH GĤOHåLWRVW NRPXQLW³           - pravdČpodobnČ VH MHGQi R ]GiQOLYê Y]WDK  GĤOHåLWRVW SODWHEQtFK SRGPtQHN Pi          pozitivní  závislost  na  finanþní  výkonnosti  podnikĤ (W = 0,08  pĜi  D = 0,051),          VWHMQČ tak dĤOHåLWRVW NRPXQLW MH Y\\ããt PH]L PpQČ úspČšnými podniky. Finanþní          výkonnost  tak  mĤåH  EêW  WĜetí  promČQQi   MHå  RYOLYĖXMH  GĤOHåLWRVW  SODWHEQtFK          podmínek a dĤOHåLWRVW NRPXQLW            195             $*/(  0,7\&+(//  6211(1)(/'           126","I  ÄþtP  Y\\ããt  MH  GĤOHåLWRVW  RVWDWQtFK  GRGDFtFK  SRGPtQHN  MDNR  NULWpULD  YêEČru              GRGDYDWHOH  WtP Y\\ããt MH GĤOHåLWRVW NRPXQLW³              - opČt se mĤåH MHGQDW R ]GiQOLYê Y]WDK QHER R Y]WDK V LQWHUYHQXMtFt SURPČnnou.              O takové tĜetí promČQQp ERKXåHO QHPiPH LQIRUPDFH               J  ÄþtP Y\\ããt MH GĤOHåLWRVW NYDOLW\\ SURGXNWĤ MDNR NULWpULXP YêEČru dodavatele,              WtP Y\\ããt MH GĤOHåLWRVW NRPXQLW³              - i zde se pravdČpodobnČ MHGQi R ]GiQOLYê Y]WDK  3UDYGČpodobnČ SODWt  åH þím              dĤOHåLWČMãt  MH  SUR  SRGQLN  NYDOLWD  MHKR  SURGXNFH   WtP  GĤOHåLWČMãt  MH  NYDOLWD              produktĤ  na  vstupu.  ZároveĖ  kvalita  produkce  bývá  SRYDåRYiQD  ]D  MHGHQ                                                   196              ] SURMHYĤ spoleþensky zodpovČdného chování   MHKRå GDOãtP SURMHYHP MH Spþe              o komunity  v okolí  podnikĤ.  ObČ  promČnné  tak  mĤåH  RYOLYĖovat  úroveĖ              spoleþensky zodpovČdného chování podniku.                K  ÄþtP Y\\ããt MH GĤOHåLWRVW VRXODGX FKRYiQt dodavatele s politikou spoleþenské              odpovČGQRVWL  \&65  SRGQLNX  WtP Y\\ããt MH GĤOHåLWRVW NRPXQLW³               -  zde  pravdČpodobnČ  platí  opaþQi  NDX]DOLWD   QHå  KOHGDQi   D WR  ÄþtP  Y\\ããt  MH              dĤOHåLWRVW  NRPXQLW   WtP  Y\\ããt  MH  GĤOHåLWRVW  VRXODGX  Fhování  dodavatele              s politikou spoleþenské odpovČdnosti.               Všechny tyto promČnné zahrneme pro zachování obezĜetnosti do vícerozmČrné              analýzy.               7DE  þ      .ULWpULD SĜL YêEČUX GRGDYDWHOH D GĤOHåLWRVW NRPXQLW Y RNROt              SRGQLNX                                                       Síla   Hladina statistické                       .ULWpULXP YêEČru dodavatele                                                    závislosti   významnosti              7a  Platební podmínky                   0,08          0,037                  Ostatní dodací podmínky (doprava,              7b                                      0,17          0,001                  pĜevzetí rizika)              7c  .YDOLWD SURGXNWĤ                    0,07          0,089                  Soulad chování dodavatele s politikou              7d  spoleþenské odpovČdnosti (CSR) Vašeho   0,22      0,001                  podniku              Pramen: Autor.                     196                 1DSĜ  35(6721  /  (   2¶%(1121  '  3         V                                                                            127","Další promČnné          Testováním byly nalezeny závislosti dĤležitosti komunit na dalších promČnných.          Tyto  vztahy  jsou  uvedeny  v následující  tabulce.  U všech  se  jedná  o pozitivní          smČr. Pro základní soubor by mČlo platit:          7e) „þím vyšší je kvalita produktu, tím vyšší je dĤležitost komunit“           - pravdČpodobnČ se setkáváme se stejným zdánlivým vztahem, jako u dĤležitost          kvality coby kritéria výbČru dodavatele. OpČt jsou pravdČpodobnČ jak kvalita,          tak dĤležitost ovlivnČny úrovní spoleþensky zodpovČdného chování.          7f)  „þím  vyšší  je  podpora  podniku  ze  strany  státních  orgánĤ,  tím  vyšší  je          dĤležitost komunit“          7g) „þím vyšší je podpora podniku ze strany místních orgánĤ veĜejné správy, tím          vyšší je dĤležitost komunit“           -  v tomto  pĜípadČ  jsou  logicky  možné  obČ  kauzality,  a to  pokud  je  dĤležitost          komunit pro podnik vyšší a podnik se podle toho chová, je pravdČpodobnČ vyšší          podpora  takového  podniku  aĢ  již  se  strany  státních  orgánĤ,  nebo  místních          orgánĤ veĜejné správy. Na druhou stranu i podpora ze strany státu nebo místních          orgánĤ mĤže  být  dĤvodem  vyšší  dĤležitosti  komunit.  Pro  tyto  interpretace          hovoĜí také fakt, že souvislost je silnČjší u místních orgánĤ veĜejné správy, které          jsou, stejnČ jako komunity, podniku „blíže“.          Tab. þ. 31: Další nalezené vztahy (komunity v okolí podniku)                                                  Síla    Hladina statistické                          PromČnná                                                závislosti   významnosti              Jak hodnotíte, v porovnání s konkurenty,          7e                                      0,07         0,095              kvalitu produktu Vašeho podniku?              Podpora Vašeho podniku ze strany          7f                                      0,10         0,021              státních orgánĤ je nízká þi vysoká?              Podpora Vašeho podniku ze strany          7g  místních orgánĤ veĜejné správy je nízká   0,18   0,001              þi vysoká?          Pramen: Autor.           Vztahy s nejednoznaþnou kauzalitou – skladba zamČstnancĤ          Testováním byly nalezeny souvislosti dĤležitosti komunit a dalších promČnných.          Tyto jsou uvedeny v následující tabulce. U všech se jedná o negativní smČr. Pro          základní soubor by mČlo platit:          7h)  „þím  vyšší  je  podíl  vysokoškolsky  vzdČlaných  zamČstnancĤ,  tím  je  nižší          dĤležitost komunit“            128","FK   ÄþtP  MH  Y\\ããt  SRGtO  WHFKQLFNR KRVSRGiĜských  pracovníkĤ   WtP  MH  QLåãt              dĤOHåLWRVW NRPXQLW³              - tuto souvislost mĤåHPH LQWHUSUHWRYDW WDNp ÄþtP MH Y\\ããt SRGtO GČlníkĤ  WtP MH              vyšší dĤOHåLWRVW NRPXQLW³                                                  197               L   ÄþtP  MH  Y\\ããt  SRGtO  SUDFRYQtNĤ  nákupu   QD  7+3  FHONHP   WtP  MH  QLåãt              dĤOHåLWRVW NRPXQLW³                                                         198               M  ÄþtP MH Y\\ããt SRGtO DGPLQLVWUDWLYQtFK SUDFRYQtNĤ  QD 7+3 FHONHP  WtP MH              QLåãt GĤOHåLWRVW NRPXQLW³              -  tyto  dvČ  souvislosti  mĤåHPH  LQWHUSUHWRYDW  WDNp  MDNR  ÄþtP  MH  Y\\ããt  SRGtO                                 199              technických pracovníkĤ   WtP MH Y\\ããt GĤOHåLWRVW NRPXQLW³              3UR W\\WR VRXYLVORVWL MH WČåNp QDMtW Y\\VYČWOHQt  -H PRåQp  åH VH MHGQi R ]GiQOLYp              souvislosti.  Pro  zachování  obezĜetnosti  budou  tyto  promČnné  zaĜazeny  do              vícerozmČrné analýzy.              7DE  þ      6NODGED ]DPČVWQDQFĤ a dĤOHåLWRVW NRPXQLW Y RNROt SRGQLNX                                                      Síla    Hladina statistické                       Oblast realizace autonomie                                                    závislosti   významnosti                  Podíl vysokoškolsky vzdČlaných               7h                                     -0,07        0,076                  zamČstnancĤ na zamČstnancích celkem                  Podíl technicko-hospodáĜských              7ch                                     -0,08         0,05                  pracovníkĤ na zamČstnancích celkem                  Podíl pracovníkĤ nákupu na THP               7i                                     -0,08        0,061                  celkem                  Podíl administrativních pracovníkĤ na                M                                     -0,08        0,067                  THP celkem              Pramen: Autor.              9]WDK\\ V RSDþQRX NDX]DOLWRX   REODVWL DQJDåRYiQt SRGQLNX              Z tČchto  testovaných  vztahĤ  QHE\\OR  VWDWLVWLFN\\  Yê]QDPQp  SRX]H  DQJDåRYiQt              podnikĤ ve zdravotnictví. Všechny ostatní REODVWL DQJDåRYiQt Y\\ND]XMt SR]LWLYQt              vztah  s dĤOHåLWRVWt  NRPXQLW   %XGH  VH  ]GH  DOH  MHGQDW  R RSDþQRX  NDX]DOLWX   QHå                197                 Pracovníci útvarĤ QiNXSX D SURGHMH  YþetnČ obchodních zástupcĤ, marketingu              apod. mimo vedoucí pracovníky.              198                 Pracovníci sekretariátĤ, personálního úseku, ekonomického úseku, právního              oddČlení, další administrativní pracovníci mimo vedoucích pracovníkĤ.              199  3UDFRYQtFL Yê]NXPX D YêYRMH  WHFKQLFNp SĜípravy výroby, operátoĜi a obsluha              výpoþetní techniky apod. mimo vedoucí pracovníky.                                                                            129","hledáme  –  þím  dĤležitČjší  jsou  komunity  v okolí  podniku,  tím  vyšší  je  míra          angažovanosti podnikĤ v tČchto jednotlivých oblastech.          Tab. þ. 33: Oblasti ve kterých se podnik v rámci svých CSR aktivit          angažuje a dĤležitost komunit v okolí podniku                                                      Hladina                            Oblast     Síla závislosti  statistické                                                    významnosti                    7k  Sociální péþe     0,09         0,039                     7l  Sport            0,11         0,017                    7m  Kultura           0,16         0,001                    7n  VzdČlávání        0,09         0,036                    7o  Životní prostĜedí  0,12        0,009          Pramen: Autor.           Vztahy s opaþnou kauzalitou - forma angažování – partnerské programy          V základním  souboru  by  mČl  platit  níže  zobrazený  rozdíl  dĤležitosti  komunit          podle  toho,  zda  se  podnik  angažuje  pĜi  svém  CSR  úsilí  formou  partnerských          programĤ  (rozvojových  projektĤ,  secondmentu  nebo  poskytování  stipendií).          Podle  t-testu  je  tento  rozdíl  statisticky  významný  na  hladinČ  D = 0,057,  jeho          efekt je však slabý 0,003. Kauzalita bude pravdČpodobnČ panovat opaþná, než          hledaná.  Zajímavý  je  ale  smČr,  platí,  že  pokud  se  podnik  angažuje  formou          partnerských programĤ, je pro nČj dĤležitost komunit nižší, než pokud se touto          formou neangažuje.          3.3  DģLEŽITOST    STAKEHOLDERSKÝCH        SKUPIN    A FINANýNÍ              VÝKONNOST PODNIKģ          Na tomto místČ bychom mČli pĜipomenout, že vzhledem k rekódování promČnné          vyjadĜující zaĜazení do pĜíslušného shluku tímto zpĤsobem: A = 1, B = 2 a C = 3          znamená záporné znaménko u korelace pozitivní vztah mezi finanþní výkonností          a dĤležitostí dané stakeholderské skupiny.           3.3.1 Vlastníci          PĜi  porovnání  prĤmČrné  dĤležitosti  vlastníkĤ ve  þtyĜech  shlucích  je  vidČt          klesající  trend  dĤležitosti  vlastníkĤ  s klesající  hospodáĜskou  úspČšností.          Výjimku ale tvoĜí shluk CC, který se tomuto trendu silnČ vymyká. Mezi tĜemi          shluky  dochází  ke  stejnému  jevu,  prĤmČrná  dĤležitost  vlastníkĤ  je  dokonce          stejná  ve  shluku  A jako  ve  shluku  C,  pouze  ve  shluku  B  je  nižší  (4,54  proti          4,37).  Rozdíly  v prĤmČrech  ale  nejsou  ani  v jednom  pĜípadČ  statisticky          významné.               130","1DRSDN  ]iYLVORVW  výkonnosti  na  dĤOHåLWRVWL  YODVWQtNĤ  VH  SRWYU]XMH  NRUHODþním                               200              NRHILFLHQWHP *DPPD   NWHUê MH VWDWLVWLFN\\ Yê]QDPQê QD KODGLQČ Į = 0,04 u 4              shlukĤ a Į = 0,03 u 3 shlukĤ s hodnotami závislosti J = 0,15 resp. J = 0,17.              9  SULPiUQt  DQDOê]H  E\\O  QDOH]HQ  WUHQG  Äþím  vČWãt  SRGQLN  MH   WtP  Y\\ããt  MH              dĤOHåLWRVW YODVWQtNĤ³  1\\Qt PĤåHPH SR]RURYDW ]Ĝetelný trend poklesu dĤOHåLWRVWL              vlastníkĤ s poklesem finanþní výkonnosti mezi podniky s 50 – 99 zamČstnanci:              J = 0,22 na Į          1        9 RVWDWQtFK SRGQLFtFK MH WDWR ]iYLVORVW PQRKHP              slabČMãt  QLFPpQČ hladina statistické významnosWL MH QHDNFHSWRYDWHOQi              9HOPL  ]DMtPDYp  MH   åH  SR  UR]GČlení  vzorku  podle  oborX  SRGQLNiQt  MH  YH              zpracovatelském  prĤmyslu  závislost  dĤOHåLWRVWL  YODVWQtNĤ  a výkonnosti  pĜesnČ              opaþného smČru J = 0,2 pĜi Į          QHå YH VWDYHEQLFWYt J = -0,2 pĜi Į = 0,18.              PĜL  KRGQRFHQt  KODGLQ\\  Yê]QDPQRVWL  YH  VWDYHEQLFWYt  MH  WĜeba  mít  na  pamČti              YHOLNRVW WpWR SRGPQRåLQ\\ 1              0H]L SRGQLN\\ V PDMRULWQtP YODVWQtNHP E\\OD QDOH]HQD VLOQČMãt ]iYLVORVW  J = -0,2              pĜi  Į            QHå  PH]L  SRGQLN\\  EH]  PDMRULWQtKR  YODVWQtND   J = -0,015  pĜi              Į            9 SRGQLFtFK  V MHGLQêP  YODVWQtNHP  E\\OD  ]iYLVORVW  QHXWUiOQt   DOH              statisticky nevýznamná.              Statisticky významná závislost byla také nalezena mezi akciovými spoleþnostmi              (J = 0,32  pĜi  Į          PH]L  VSROHþnostmi  s ruþením  omezeným  J = 0,14  pĜi              Į          1          PH]L  VSROHþnostmi  s þeským  vlastníkem  (J = 0,17  pĜi              Į = 0,005)a mezi  spoleþQRVWPL   NWHUp  QHMVRX  VRXþástí  koncernu  (J = 0,3  pĜi              Į = 0,016).               .DX]DOLWD              =Gi VH  åH NDX]DOLWD MH ]GH RSDþQi   QHå  KOHGDQi   3Ĝi  daném  smČru souvislosti               SR]LWLYQt   MH  ORJLFNp  Y\\VYČWOHQt   åH  YêNRQQRVW  SRGQLNX  ]iYLVt  QD  GĤOHåLWRVWL              vlastníkĤ  D QH  QDRSDN   %\\O OL  E\\  VPČr  souvislosti  negativní,  byla  by              pravdČpodobnČMãt NDX]DOLWD RSDþná.              3.3.2 ZamČstnanci              PodobnČ MDNR X SĜedchozí promČnné klesá, mČĜeno prĤmČry ve þtyĜech shlucích,              spolu s dĤOHåLWRVWt ]DPČstnancĤ i výkonnost podniku, ale opČW V YêMLPNRX VKOXNX              \&\&  3R]RURYDQp UR]GtO\\ DOH QHMVRX VWDWLVWLFN\\ Yê]QDPQp  0ČĜeno koeficientem              *DPPD  MH ]iYLVORVW R VtOH J = 0,1 na hladinČ významnosti Į = 0,09 a J = 0,12 na              hladinČ významnosti Į = 0,08 pro 4, resp. 3 shluky.              9 SULPiUQt  DQDOê]H  GDW  VH  REMHYLOD  YHlmi  slabá,  ale  statisticky  významná              závislost dĤOHåLWRVWL ]DPČstnancĤ QD YHOLNRVWL SRGQLNX  1\\Qt E\\O\\ SĜi rozdČlení               200                 *RRGPDQ .UXVNDORYR *DPPD                                                                            131","souboru  podle  velikosti  podniku  všechny  výsledky  statisticky  nevýznamné,          VWHMQČ tak pĜi rozdČlení souboru podle oboru. Pouze u akciových spoleþností byl          statisticky významný (na hladinČ Į          Y]WDK N YêNRQQRVWL Y\\MiGĜené tĜemi          shluky, a to o síle J = 0,18.          3RGOH YêGDMĤ na vzdČlávání, fluktuace ani fluktuace kvĤli nízkému platu nebyly          PH]L VKOXN\\ åiGQp UR]GtO\\          Mezi  podniky  uplatĖXMtFtPL  VWUDWHJLL  \&RVW  OHDGHUship  byla  nalezena  silná          závislost (J = 0,3 na Į = 0,02).          .DX]DOLWD          OpČW  MH  ORJLFNi  NDX]DOLWD  Äþím  dĤOHåLWČMãt  ]DPČstnanci,  tím  vyšší  finanþní                                                             201          výkonnost“.  U skupiny  zamČstnancĤ  VLFH  3UHVWRQ  D 2¶%DQQRQ   identifikovali          W]Y   ÄFWQRVWQRX  VSLUiOX³   NG\\  YêNRQQRVW  VSROHþnosti  v oblasti  zamČstnancĤ           VFKRSQRVW Y\\EUDW D XGUåHW VL NYDOLWQt ]DPČstnance) znamenala vyšší výkonnost          podniku  a vyšší  výkonnost  znamenala  vyšší  výkonnost  v oblasti  zamČstnancĤ,          ale naše výzkumná oti]ND MH SRVWDYHQD SRQČNXG MLQDN D GĤOHåLWRVW ]DPČstnancĤ          Y QDãHP SRMHWt QHPĤåHPH UHGXNRYDW QD MHMLFK NYDOLWX           3.3.3 Zákazníci          6 YêMLPNRX  VKOXNX  %$  MVRX  NOHVi  SUĤmČrná  dĤOHåLWRVW  ]iND]QtNĤ  V NOHVDMtFt          výkonností  podnikĤ  rozdČlených  do  pČti  shlukĤ.  PodobnČ  VH  VWHMQpPX  WUHQGX          Y\\P\\Ni VKOXN $%%$ D WHSUYH SĜi rozdČlení podnikĤ do tĜí shlukĤ má trend þistý          prĤbČK   $QL  Y MHGQRP  SĜípadČ  DOH  QHPDMt  SR]RURYDQp  UR]GtO\\  VWDWLVWLFNRX          Yê]QDPQRVW  6WHMQČ WDN NRUHODFH QHMVRX VWDWLVWLFN\\ Yê]QDPQp           Statisticky  významných  vztahĤ  E\\OR  GRVDåHQR  SRX]H  PH]L  DNFLRYêPL          spoleþnostmi, a to o síle J = 0,26 na hladinČ významnosti Į = 0,06 a u podnikĤ          se  100  -  249  zamČstnanci  o síle  J = 0,2  na  hladinČ  významnosti  Į = 0,085.          U spoleþností  s ruþením  omezeným  i ostatních  velikostí  podnikĤ  by  i pĜi          statistické významnosti byl tento vztah mnohem slabší.          .DX]DOLWD          OpČt  mĤåHPH  Y QDãHP  SĜípadČ pĜHGSRNOiGDW  NDX]DOLWX  Äþím  dĤOHåLWČMãt          zákazníci,  tím  vyšší  finanþQt  YêNRQQRVW³   ,  Y WRPWR  SĜípadČ  sice  výzkum                          202          3UHVWRQ   2¶%DQQRQ   SURNi]DO  W]Y   ÄFWQRVWQRX  VSLUiOX³   DOH  VWHMQČ  MDNR          u zamČstnancĤ nemĤåHPH  ]DPČĖRYDW  WRS  PDQDåHU\\  YQtPDQRX  GĤOHåLWRVW          VWDNHKROGHUVNp  VNXSLQ\\  D MLPL  SRXåLWp  Y\\MiGĜení  dĤOHåLWRVWL  SRPRFt  NYDOLW\\          SURGXNWX D VOXåHE            201  35(6721  /  (   2¶%(1121  '  3          202             35(6721  /  (   2¶%(1121  '  3           132","3.3.4 Dodavatelé              U dodavatelĤ VH XND]XMH WHQGHQFH RSDþQi  QHå MDNp MVPH pozorovali doposud.              PĜi  rozdČlení  podnikĤ  do  þtyĜ i tĜí  shlukĤ  MH  þistý  trend  rĤstu  dĤOHåLWRVWL              dodavatelĤ s poklesem výkonnosti podnikĤ. SmČU ]iYLVORVWL MH WHG\\ RSDþQê  QHå              MVPH SĜHGSRNOiGDOL  1LFPpQČ hladina statistické význaPQRVWL MH YHOPL Y\\VRNi              a to i u korelací.              PĜi  rozdČlení  podle  velikosti  podnikĤ  VH  XND]XMH  PH]L  QHMYČtšími  podniky              statisticky  významná  závislost  (Į = 0,05)  o síle  J = -0,22.  U ostatních  skupin              QHMVRX W\\WR ]iYLVORVWL VWDWLVWLFky významné, ale testy naznaþXMt  åH E\\ E\\O\\ YHOPL              slabé, pouze u trichotomizované promČnné a pČti shlukĤ se hladina významnosti              ]Y\\ãXMH D VtOD ]iYLVORVWL PH]L SRGQLN\\ V    Då    ]DPČstnanci zhruba odpovídá              VtOH ]iYLVORVWL PH]L QHMYČtšími podniky.              Mezi  akciovými  spoleþnostmi  se  u trichotomizované  promČnné  a tĜí  shlukĤ              ukázala závislost J = -0,22 na hladinČ významnosti Į = -0,08. Mezi spoleþnostmi              s ruþením  omezeným  byla  síla  této  závislosti  poloviþní,  ale  nebyla  statisticky              významná.               .DX]DOLWD              U této stakeholderské skupiny mĤåHPH V MLVWRWRX ĜtFL  åH MVPH QDOH]OL KOHGDQRX              ]iYLVORVW   .DX]DOLWD  MH  ]GH  ]ĜHMPi   SODWt   åH  þtP  MH  SRGQLN  PpQČ úspČšný,  tím              dĤOHåLWČMãt MVRX SUR QČM GRGDYDWHOp              3.3.5 VČĜitelé              U dĤOHåLWRVWL YČĜitelĤ MH WDNp WUHQG SRNOHVX MHMLFK GĤOHåLWRVWL V UĤstem výkonnosti              podniku. PrĤbČh trendu ale není þLVWê  Y\\P\\Ni VH PX VKOXN %$  NWHUê VH ]DĜadil              PH]L  VKOXN\\  \&\&  D %%   \&\&   %$   %%   $%   $$  Y SRĜDGt  RG  VKOXNX  V QHMY\\ããt              dĤOHåLWRVWt  YČĜitelĤ).  PĜi  rozdČlení  podnikĤ  do  þtyĜ a tĜí  shlukĤ  MH  MLå  SUĤbČh              trendu  þistý.  Hladina  statistické  významnosti  kĜtåRYêFK  WDEXOHN  MH  F 2 =  0,109,              tedy s ohledem na velikost vzorku akceptRYDWHOQi  %RKXåHO KODGLQD VWDWLVWLFNp              Yê]QDPQRVWL NRUHODFt MH SĜíliš vysoká.               9H  VWDYHEQLFWYt  MH  ]iYLVORVW  GĤOHåLWRVWL  YČĜitelĤ  a výkonnosti  podstatnČ  vyšší              (J        D MH  VWDWLVWLFN\\  Yê]QDPQi  QD  KODGLQČ  Į = 0,056.  Ve  zpracovatelském              prĤP\\VOX  VH  QDRSDN  XND]XMH  MDNR  YHOPL  Qt]Ni   KRGQRW\\  DOH  QHMVRX  VWDWLVWLFN\\              významné.               PĜi rozdČlení podle velikosti podniku se ukazuMH VWDWLVWLFN\\ Yê]QDPQi ]iYLVORVW              (na  hladinČ  významnosti  Į = 0,019)  o síle  J = -0,29  mezi  podniky  s 50  –  99              zamČstnanci.  Vztahy  v ostatních  kateJRULtFK  Y\\FKi]HMt  YHOPL  VODEp  D QHMVRX              statisticky významné.                                                                               133",".DX]DOLWD          6WHMQČ MDNR X GRGDYDWHOĤ i u vČĜitelĤ lze mluvit o hledané závislosti. ýtP MH QLåãt          YêNRQQRVW SRGQLNX  WtP MH Y\\ããt GĤOHåLWRVW YČĜitelĤ.          3.3.6 Stát          PrĤmČrná  dĤOHåLWRVW  SO\\QXOH  NOHVi  V NOHVDMtFt  YêNRQQRVWt  SRGQLNX  PČĜHQR  MDN          pČti, tak þtyĜmi i tĜemi shluky. U všech tĜHFK Y\\KRGQRFRYDQêFK YDULDQW MVRX SDN          rozdíly mezi prĤmČry statisticky významné (Į = 0,046, Į = 0,03, Į = 0,014).          6WDWLVWLFN\\  Yê]QDPQp  MVRX  WDNp  NRUHODFH  WĜí  shlukĤ  a výkonnosti  (J = 0,16  na          hladinČ stat. významnosti Į = 0,01) i þtyĜ shlukĤ a výkonnosti (J = 0,156 pĜi na          hladinČ stat. významnosti Į = 0,01).           PĜi rozdČOHQt SRGOH RERUX SRGQLNiQt MH QDOH]Hná závislost statisticky významná          pouze ve zpracovatelském prĤmyslu, a to na hladinČ Į = 0,014 o síle J = 0,16.           Ve spoleþnostech s ruþHQtP RPH]HQêP MH SRWRP WHQWR Y]WDK VODEãt  J = 0,1 na          hladnČ  významnosti  Į          QHå  PH]L  DNFLRYêPL  VSROHþnostmi  (J = 0,2  na          hladinČ významnosti Į = 0,034).          PĜi rozdČlení podle velikosti vychází síly závislosti pĜLEOLåQČ VWHMQp Y SRGQLFtFK          od 100 zamČstnancĤ výše (cca 0,2 na hladinČ významnosti Į = 0,03 pro podniky          od 100 zamČstnancĤ do 249 zamČstnancĤ a Į = 0,09 pro podniky s 250 a více          zamČVWQDQFL    NGHåWR  Y SRGQLFtFK  RG      ±      ]DPČstnancĤ  MH  VtOD  ]iYLVORVWL          minimální a bez statistické významnosti.          .DX]DOLWD          PravdČSRGREQi  NDX]DOLWD  MH  ]GH  RSDþQi   QHå  KOHGDQi   D WR  åH  ÄþtP  MH VWiW  SUR          podnik  dĤOHåLWČMãt   WtP  MH  SRGQLN  YêNRQQČMãt³   1DSĜíklad  z dĤYRGX   åH  SRGQLN          PLQLPDOL]XMH  PRåQRVWL  VDQNFt  QHbo  dostává  od  státu  více  zakázek  þi  rĤzných          pobídek.           3.3.7 Komunity v okolí podniku          DĤOHåLWRVW  NRPXQLW\\  Y RNROt  SRGQLNX  Pi  ]DMtPDYê  SUĤbČh  podobný  ve  všech          tĜech typech shlukĤ  9åG\\ NOHVi V NOHVDMtFt YêNRQQostí podniku, aby ale nakonec          E\\OD  QHMY\\ããt  YH  VKOXNX  \&  UHVS   \&\&    6WDWLVWLFN\\  Yê]QDPQi  MH  MHQ  NĜtåRYi          tabulka dĤOHåLWRVWL NRPXQLW\\ D WĜí shlukĤ (F 2 =  0,09). Rozdíly v prĤmČUHFK MVRX          statisticky  významné  u pČti  shlukĤ (Į = 0,043),  þtyĜ (Į = 0,02)  i tĜí  shlukĤ          (Į           .RUHODFH VWDWLVWLFN\\ Yê]QDPQp QHMVRX          PĜi  rozdČlení  podnikĤ  SRGOH  RERUX  SRGQLNiQt  VH  XND]XMt  PtUQČ  protichĤdné          tendence dĤOHåLWRVWL  UĤst dĤOHåLWRVWL V UĤstem výkonnosti ve stavebnictví a rĤst              134","dĤležitosti s poklesem výkonnosti ve zpracovatelském prĤmyslu), ale výsledky              nejsou statisticky významné.              Kauzalita              Komunity  v okolí  podniku  bychom  mohli  oznaþit  za  tĜetí  skupinu,  jež  byla              zkoumána  v práci  Prestona  a O’Bannona.  I  u ní  se  prokazovala  „ctnostná              spirála“. Námi nalezené výsledky mohou znamenat, že vyšší dĤležitost komunit              v okolí  podniku  mĤže  být  výsledkem  hospodáĜské  úspČšnosti,  kdy  úspČšnČjší              podniky  se  mohou  více  vČnovat  komunitám.  ZároveĖ  ale  mĤže být vyšší              dĤležitost komunit výsledkem problémĤ, které mají také vliv na hospodáĜskou              úspČšnost podnikĤ. Proto mĤže být vyšší dĤležitost komunit jak dĤvodem vyšší              finanþní  výkonnosti,  tak  mĤže  být  nižší  finanþní  výkonnost  dĤvodem  vyšší              dĤležitosti  komunit.  Kauzalita  zde  tedy  mĤže  být  oboustranná,  stejnČ  jako              v pĜípadČ výsledkĤ Prestona a O’Bannona.              3.3.8 Diskuze výsledkĤ              Závislost  výkonnosti  na  dĤležitosti  vlastníkĤ buć  neexistuje  vĤbec,  nebo  je              velmi  slabá.  PĜíþina  mĤže  spoþívat  v rozdílných  smČrech  této  závislosti  ve              zpracovatelském  prĤmyslu  a stavebnictví.  Zatímco  ve  zpracovatelském              prĤmyslu platí, že þím jsou vlastníci dĤležitČjší, tím nižší je finanþní výkonnost              (což  by  mohlo  být  uplatnČno  jako  argument  pĜíznivcĤ  stakeholderského              pĜístupu), ve stavebnictví platí, že þím vyšší dĤležitost vlastníkĤ je, tím vyšší je              i finanþní výkonnost podniku. VysvČtlení bude možná nalezeno v navazujících              pĜípadových studiích.               Další  pozoruhodný  výsledek  je,  že  mezi  spoleþnostmi  s jedním  majoritním              vlastníkem  byla  nalezena  mnohem  silnČjší  závislost  finanþní  výkonnosti  na              dĤležitosti  vlastníkĤ,  než  mezi  spoleþnostmi  s více  velkými  vlastníky  bez              majoritního  vlastníka.  NicménČ  v obou  skupinách  byl  smČr  závislosti  stejný.              Možné vysvČtlení je, že jeden majoritní vlastník je efektivnČjší v rozhodování              nebo urþování strategie.              Také  v akciových  spoleþnostech  je  zkoumaná  závislost  silnČjší,  než  ve              spoleþnostech  s ruþením  omezeným.  Protože  v ýeské  republice  je  bČžné,  že              majitelé  spoleþností  s ruþením  omezeným  se  podílejí  pĜímo  na  Ĝízení              spoleþnosti, kdežto v akciových spoleþnostech je Ĝízení pĜedáváno více do rukou              managementu  voleného  pĜísnČ  na  základČ  jeho  schopností,  mohou  výsledky              naznaþovat, že tento zpĤsob Ĝízení je lepší.               Závislost mezi podniky, jež nejsou souþástí koncernu, je zhruba dvakrát silnČjší,              než  v celém  vzorku.  Možným  dĤvodem  mĤže  být  to,  že  pokud  je  podnik              souþástí koncernu, je použití strategie „exit“ménČ pravdČpodobné, než u jiných              typĤ vlastníkĤ.                                                                              135","Závislost  dĤležitosti  zamČstnancĤ  a finanþní  výkonnosti  podniku  je  ve          výbČrovém  souboru  opČt  pomČrnČ  nízká,  pokud  lze  vĤbec  Ĝíci,  že  existuje.          SilnČjší  byla  nalezena  v akciových  spoleþnostech,  ovšem  nebyla  statisticky          významná.          Aþkoli  nČkteĜí  autoĜi  a nČkteré  pĜístupy  vyzdvihují  zamČstnance  (nebo  jejich          znalosti)  jako  esenciální  pro  podnik  nebo  oznaþují  znalosti  jako  nejdĤležitČjší          výrobní faktor, v této analýze se tato tvrzení nepotvrdila. NicménČ musíme mít          na  pamČti  strukturu  výbČrového  souboru,  který  je  tvoĜen  podniky  ze          zpracovatelského  prĤmyslu  a stavebnictví,  tedy  spíše  typickými  pĜedstaviteli          tzv. druhé nikoli tĜetí vlny (pĜípadnČ „nové ekonomiky“).           PĜekvapení  mĤže  být,  že  nebyl  nalezen  vztah  mezi  dĤležitostí  zákazníkĤ          a finanþní  výkonností.  DĤvodem  mĤže  být,  že  87  %  podnikĤ  ve  zkoumaném          vzorku oznaþilo zákazníky jako velmi a vysoce dĤležitou zájmovou skupinu.          Statisticky významný vztah tak byl nalezen pouze v akciových spoleþnostech,          velkých  podnicích  (tyto  promČnné  však  mezi  sebou  v základním  souboru          korelují)  mezi  spoleþnostmi  uplatĖujícími  strategii  nákladového  vĤdcovství.          Protože však nebyla nalezena statisticky významná závislost v celém výbČrovém          vzorku,nemĤžeme z tČchto zjištČní þinit hodnovČrné závČry.          Pro  vztah  dĤležitosti  dodavatelĤ  a finanþní  výkonnosti  také  nebyla  nalezena          statisticky významná závislost v celém vzorku, pouze v podmnožinách akciové          spoleþnosti  a velké  podniky.  Fakt,  že  se  v datech  neukazuje  vztah  þím  vyšší          dĤležitost  dodavatelĤ  tím  vyšší  finanþní  výkonnost  podniku,  ale  naopak  þím          vyšší dĤležitost dodavatelĤ, tím nižší finanþní výkonnost podniku naznaþuje, že          kauzalita by zde mohla být smČrem: pro ménČ výkonné podniky jsou dodavatelé          dĤležitČjší, protože mohou bezprostĜednČ ohrozit jejich samotnou existenci. Na          druhou stranu, výkonnČjší podniky mají silnČjší vyjednávací pozici.          Obdobná situace panuje u dĤležitosti vČĜitelĤ s tím rozdílem, že kĜížové tabulky          jsou  zde  statisticky  významné.  OpČt  mĤžeme  vysvČtlit  touto  kauzalitou:  horší          finanþní  výkonnost  znamená  problémy  v získávání  financí  a tak  ústí  ve  vyšší          dĤležitost  vČĜitelĤ.  RelativnČ  silná  je  tato  závislost  ve  stavebnictví  a ve          spoleþnostech  s 50  –  99  zamČstnanci.  Je  zĜejmé,  že  malé  podniky  mají  horší          pozici pĜi získávání úvČrĤ a obdobné je to i ve stavebnictví.          U dĤležitosti státu se zdá, že existuje závislost s finanþní výkonností, ale slabá.          SilnČjší  je  mezi  spoleþnostmi  s více  než  100  zamČstnanci  než  v malých          spoleþnostech  (50  –  99  zamČstnancĤ).  To  mĤže  být  spojeno  s vČtší  možností          velkých spoleþností napĜ. lobovat, na rozdíl od spoleþností malých.           I u dĤležitosti komunit v okolí podniku se zdá, že vztah s finanþní výkonností          existuje, ale má ponČkud neobvyklý tvar. V nejlepších i nejhorších podnicích je            136","dĤOHåLWRVW  NRPXQLW  Y RNROt  SRGQLNX  VWHMQi   NGHåWR  YH  ]EêYDMtFtFK  SRGQLFtFK  MH              znatelnČ  QLåãt   0ĤåHPH  VH  GRPQtYDW   åH  Y\\VRNi  GĤOHåLWRVW  NRPXQLW  Y RNROt              SRGQLNX  PH]L  QHM~VSČšnČMãtPL  SRGQLN\\  MH  ]SĤVREHQD  WtP   åH  W\\WR  SRGQLN\\  VL              prostČ  PRKRX  GRYROLW  ]DEêYDW  VH  SRåDGDYN\\  NRPXQLW   9 QHMPpQČ úspČšných              podnicích  potom  mĤåH  EêW  Y\\VRNi  GĤOHåLWRVW  NRPXQLW  GĤsledkem  problémĤ              tČchto podnikĤ  MHå QHMVRX VFKRSQ\\ Y\\ĜHãLW D MHå PDMt ]iURYHĖ dopady na tyto              komunity (napĜ. chemiþka v centru Ústí nad Labem).              7DNp VH XNi]DOR  åH YêãH XYHGHQi závislost nabývala rozdílných smČrĤ, mČĜeno              prĤmČrnou  dĤOHåLWRVWt  NRPXQLW   YH  ]SUDFRYDWHOVNpP  SUĤmyslu  (rĤst  dĤOHåLWRVWL              s poklesem výkonnosti)a ve stavebnictví (rĤst dĤOHåLWRVWL V UĤstem výkonnosti),              nicménČ tyto výsledky nebyly statisticky významné.              3.4  S28+51 1$/(=(1é\&+ %,9$5,$ý1Ë\&+ 9=7$+ģ              V této  þásti  si  shrneme  nalezené  parciální  vztahy  v tabulkách  podle              stakeholderských skupin. .DåGi WDEXOND R]QDþXMH SRWHQFLiOQt IDNWRU GĤOHåLWRVWL              GDQp  VNXSLQ\\   GiOH  Y\\MiGĜení  ke  kauzalitČ,  pozorovanou  tČsnost  vztahu  (pro                                        2              nominální promČnné pomocí eta   MLQDN .HQGDOORYR WDX E QHER WDX F D KODGLQD              statistické  významnosti  (oznaþena  Į    =DKUQXW\\  MVRX  MHn  vztahy  statisticky              významné  na  hladinČ  Į        D Y\\ããt   9]WDK\\  MVRX  ĜD]HQ\\  SRGOH  ]MLãWČné              kauzality.              7DE  þ      6RXKUQ QDOH]HQêFK SDUFLiOQtFK Y]WDKĤ SUR YODVWQtN\\                          9]WDK             .DX]DOLWD   TČsnost vztahu/efekt   Į                                                             2                                                            K  = 0,01               Právní forma vlastníka        hledaná     u fyz. osob vyšší   0,039                                                           dĤOHåLWRVW                                                             2                                                            K  = 0,01               Právní forma podnikání        hledaná                     0,027                                                       u a. s. vyšší dĤOHåLWRVW               PĜístup k finanþQtP ]GURMĤm   hledaná        W b = 0,11    0,01               9\\MHGQiYDFt VtOD RGEČratelĤ   hledaná        W b = 0,09    0,05               Podpora od státních orgánĤ    hledaná       W b = -0,10    0,02               Podpora od místních orgánĤ    hledaná       W b = -0,07    0,10               veĜHMQp VSUiY\\               Finanþní výkonnost,           opaþná,       W c = -0,08   0,034               kategorizovaná                 patrnČ               =iMHP R YVWXS GR SUDFRYQtKR   zdánlivá       W b = 0,09    0,04               pomČru                                                         pouze parciální               Finanþní výkonnost            opaþná                                                            korelace              Pramen: Autor.                                                                               137","Pro skupinu vlastníkĤ MVPH VWDWLVWLFN\\ Yê]QDPQêFK souvislostí nenalezli mnoho,          u vČtšiny z nich ale mĤåHPH SĜedpokládat hledanou kauzalitu. Všechny se však          SRK\\EXMt GR KUDQLFH Qt]Np ~URYQČ ]iYLVORVWL  D WR L QHMVLOQČMãt QDOH]HQi ]iYLVORVW          dĤOHåLWRVWL  YODVWQtNĤ  na  podpoĜe  státních  orgánĤ (W b = -0,10).  Všechny  tyto          nalezené souvislosti zahrneme do vícerozmČrné analýzy.           7DE  þ      6RXKUQ QDOH]HQêFK SDUFLiOQtFK Y]WDKĤ SUR ]DPČVWQDQFH                     9]WDK            .DX]DOLWD   7Čsnost vztahu/efekt   Į                                                      2                                                     K  = 0,005           Právní forma podnikání      hledaná                       0,001                                                u s.r.o. vyšší dĤOHåLWRVW                                                       2                                                     K  = 0,01                                                   u þeských vyšší           ZemČ pĤvodu vlastníka       hledaná                       0,068                                                   dĤOHåLWRVW RSURWL                                                smíšeným vlastníkĤm                                                       2                                                     K  = 0,01                                                   u zahraniþních           ZemČ pĤvodu vlastníka       hledaná     vlastníkĤ vyšší   0,088                                                   dĤOHåLWRVW RSURWL                                                smíšeným vlastníkĤm           Velikost podniku           nekategorizovaná ( pĜi oþištČní   hledaná   W c = -0,07   0,068           o 20 podnikĤ nad 1000                     (W c = -0,12)   (0,002)           zamČstnancĤ)           Velikost podniku           kategorizovaná (pĜi oþištČní              W c = -0,10     0,027           o 20 podnikĤ nad 1000       hledaná       (W c = -0,14)   (0,002)           zamČstnancĤ)                                                       2                                                     K  = 0,02           Velikost podniku                     UR]GtO PH]L QHMPHQãtPL           kategorizovaná              hledaná   SRGQLN\\ D QHMYČtšími   0,01                                                      podniky           3RGtO åHQ QD ]DPČstnancích   hledaná           celkem                                    W c = -0,07     0,07           Podíl velmi specifických           produktĤ ze specifických    hledaná        W c = 0,11     0,008           produktĤ           Podíl specifických dodávek na   hledaná    W c = 0,07     0,07           celkových dodávkách           Flexibilita                 hledaná       W b = 0,14      0,04           .YDOLWD SURGXNWĤ            hledaná       W b = 0,13      0,04           Péþe o zákazníky            hledaná       W b = 0,07      0,04           .RUXSFH                     KOHGDQi       W b = -0,08     0,04            138","9]WDK            .DX]DOLWD   7Čsnost vztahu/efekt   Į               Trhy produktĤ               hledaná       W b = 0,09      0,05                                                           2                                                         K  = 0,02                                          hledaná,   rozdíl mezi podniky               Finanþní výkonnost                                        0,032                                           patrnČ   shlukĤ $ D %  YH VKOXNX                                                      A dĤOHåLWRVW Y\\ããt               Autonomie v plánování      hledaná,       W b = 0,16      0,03               materiálových vstupĤ        patrnČ               PĜístup k finanþQtP ]GURMĤm   opaþná      W b = 0,10      0,04               Stabilita odbČratelĤ        opaþná         W c = 0,11     0,004               Stabilita dodavatelĤ        opaþná         W c = 0,12     0,003               $XWRQRPLH Y SOiQRYiQt UR]YRMH   opaþná,                   0,08               pracovních sil              patrnČ        W b = 0,13               =iMHP R YVWXS GR SUDFRYQtKR   opaþná,                     0,04               pomČru                      patrnČ        W b = 0,08               Finanþní výkonnost          opaþná         J = 0,12       0,08              Pramen: Autor.              6WDWLVWLFN\\  Yê]QDPQêFK  VRXYLVORVWt  MVPH  SUR  VNXSLQX  ]DPČstnancĤ  nalezli              skuteþnČ  mnoho  (21)a vČWãLQD        Y\\ND]XMH  KOedanou  kauzalitu.  U þtyĜ              promČQQêFK  QHQt  NDX]DOLWD  MHGQR]QDþná a u dalších tĜt  MH  SDWUQČ  opaþná.  Pro              MLVWRWX ]DKUQHPH YãHFKQ\\ W\\WR VRXYLVORVWL GR YtFHUR]PČrné analýzy.               7DE  þ      6RXKUQ QDOH]HQêFK SDUFLiOQtFK Y]WDKĤ SUR ]iND]QtN\\                       9]WDK          .DX]DOLWD    7Čsnost vztahu/efekt    Į                                                         2                                                        K  = 0,01               OdvČtví                 hledaná   ve zpracovatelském prĤmyslu  0,041                                                     vyšší dĤOHåLWRVW               Podíl zahraniþních      hledaná                           0,033               zákazníkĤ                                W c = 0,07               .RQNXUHQþQt ERM         hledaná          W b = 0,19       0,001               9\\MHGQiYDFt VtOD               odbČratelĤ              hledaná          W b = 0,15       0,001               .RUXSFH                 KOHGDQi          W b = -0,09       0,04               Flexibilita             opaþná           W b = 0,13       0,003               .YDOLWD SURGXNWĤ        opaþná           W b = 0,08        0,07               Péþe o zákazníky        opaþná           W b = 0,11       0,014                                                         2                                                       K  = 0,005               ([LVWHQFH DXWRQRPQtFK               MHGQRWHN                opaþná    vyšší dĤOHåLWRVW Y SRGQLFtFK   0,004                                                 EH] DXWRQRPQtFK MHGQRWHN               PrĤmČrná míra autonomie   opaþná         W c = -0,08       0,01                                                                             139","9]WDK          .DX]DOLWD    7Čsnost vztahu/efekt    Į           Míra autonomie pĜi výbČru   opaþná       W b = -0,14      0,055           a pĜLMtPiQt SUDFRYQtNĤ           Poþet samostatných      opaþná           W c = 0,07        0,01           provozoven           Poþet dceĜiných         opaþná           W c = -0,09      0,009           spoleþností           PoþHW VWiYDMtFtFK       opaþná                            0,001           VRIWZDURYêFK DSOLNDFt                    W c = 0,114           \&HQD MDNR NULWpULXP YêEČru   opaþná                       0,001           dodavatele                               W b = 0,21           .YDOLWD MDNR NULWpULXP   opaþná                            0,09           výbČru dodavatele                        W b = 0,08           Stabilita odbČratelĤ    opaþná           W c = 0,114      0,001           Stabilita dodavatelĤ    opaþná           W c = 0,07       0,033           Finanþní výkonnost      opaþná     pouze parciální korelace          Pramen: Autor.          Sedmnáct nalezených souvislostí není málo, nicménČ MHQ þtyĜL ] QLFK Y\\ND]XMt          hledanou  kauzalitu.  Do  vícerozmČrné  analýzy  budou  proto  zaĜD]HQ\\  MHQ  W\\WR          promČnné.           7DE  þ      6RXKUQ QDOH]HQêFK SDUFLiOQtFK Y]WDKĤ SUR GRGDYDWHOH                    9]WDK          .DX]DOLWD     7Čsnost vztahu/efekt   Į                                                      2                                                    K  = 0,003           OdvČtví                  hledaná   ve zpracovatelském prĤmyslu  0,076                                                   vyšší dĤOHåLWRVW           Velikost podniku,        hledaná          W c = -0,07      0,08           nekategorizovaná                                                      2                                                     K  = 0,02           Velikost podniku                   u stĜednČ velkých podnikĤ           kategorizovaná           hledaná   vyšší dĤOHåLWRVW QHå X YHONêFK   0,022                                                     podnikĤ           Podíl vysokoškolsky      hledaná                           0,02           vzdČlaných pracovníkĤ                     W c = -0,09           Podíl zahraniþních       hledaná                           0,01           zákazníkĤ                                  W c = 0,1           \&HQD MDNR NULWpULXP YêEČru           dodavatele               hledaná          W b = 0,10       0,022           3ODWHEQt SRGPtQN\\ MDNR           kritérium výbČru dodavatele   hledaná     W b = 0,10       0,022           Ostatní dodací podmínky   hledaná         W b = 0,13       0,001           MDNR NULWpULXP YêEČru            140","9]WDK          .DX]DOLWD     7Čsnost vztahu/efekt   Į               dodavatele               .YDOLWD SURGXNWĤ MDNR               kritérium výbČru dodavatele   hledaná     W b = 0,14       0,001               5HIHUHQFH MDNR NULWpULXP               výbČru dodavatele        hledaná          W b = 0,11       0,012               6RXODG V SROLWLNRX \&65 MDNR   hledaná                      0,001               kritérium výbČru dodavatele               W b = 0,16               .YDOLWD SURGXNWX         hledaná          W b = 0,07       0,09               9\\MHGQiYDFt VtOD RGEČratelĤ   hledaná     W b = 0,08       0,06               9\\MHGQiYDFt VtOD GRGDYDWHOĤ   hledaná     W b = 0,25       0,001               .RUXSFH                  KOHGDQi          W b = -0,08      0,06               Finanþní výkonnost       hledaná   pouze u parciálních korelací                                                          2                                                        K  = 0,003               ([LVWHQFH VDPRVWDWQêFK   zdánlivá,               DXWRQRPQtFK MHGQRWHN      patrnČ   vyšší dĤOHåLWRVW Y SRGQLFtFK   0,044                                                  EH] DXWRQRPQtFK MHGQRWHN               PrĤmČrná míra autonomie   opaþná          W c = -0,07      0,034               Stabilita odbČratelĤ     opaþná           W c = 0,08       0,04               Stabilita dodavatelĤ     opaþná           W c = 0,08       0,04              Pramen: Autor.              Poþet  statisticky  významných  souvislostí  nalezených  pro  dodavaWHOH  MH  WDNp              vysoký  (19),  dĤOHåLWČMãt  MH  DOH  YHOPL  Y\\VRNê  SRþet  závislostí  dĤOHåLWRVWL              dodavatelĤ na patnácti promČnných. Všechny statisticky významné souvislosti              tak mĤåHPH ]DKUQRXW GR YtFHUR]PČrné analýzy.              7DE  þ      6RXKUQ QDOH]HQêFK SDUFLiOQtFK Y]WDKĤ SUR YČĜLWHOH                       9]WDK         .DX]DOLWD     7Čsnost vztahu/efekt    Į                                                         2                                                        K  = 0,03               Právní forma vlastníka   hledaná   vyšší dĤOHåLWRVW X I\\]LFNêFK   0,008                                                RVRE  QHå X SUiYQLFNêFK RVRE                                                         2                                                        K  = 0,02               ZemČ pĤvodu vlastníka   hledaná   vyšší dĤOHåLWRVW X þHVNêFK QHå  0,083                                                  u zahraniþních vlastníkĤ                                                        2                                                       K  = 0,004               .RQFHUQRYi SĜíslušnost   hledaná   vyšší dĤOHåLWRVW X SRGQLNĤ   0,038                                                 QHQiOHåHMtFtFK NH NRQFHUQX                                                        2                                                       K  = 0,003               OdvČtví                hledaná                            0,049                                               vyšší dĤOHåLWRVW YH VWDYHEQLFWYt               Velikost podniku,      hledaná                            0,086               nekategorizovaná                        W c = -0,07                                                         2               Obchodní strategie     hledaná           K  = 0,02        0,091                                                                            141","vyšší dĤOHåLWRVW X SRGQLNĤ                                             uplatĖXMtFtFK VWUDWHJLL FRVW                                            OHDGHUVKLS QHå X SRGQLNĤ se                                              strategií differentiation           Podíl vlastníkĤ na top   hledaná                          0,058           managementu                              W c = 0,08           Podíl zahraniþních     hledaná                            0,097           zákazníkĤ                                W c = 0,07           Finanþní výkonnost     hledaná     pouze parciální korelace           3ODWHEQt SRGPtQN\\ MDNR   hledaná,           kritérium výbČru                         W b = 0,22       0,001           dodavatele             patrnČ           2VWDWQt SRGPtQN\\ MDNR           kritérium výbČru      hledaná,           W b = 0,07        0,08                                  patrnČ           dodavatele                                 zdánlivá,           .RUXSFH                                  W b = 0,12       0,007                                  patrnČ           Výše prostĜedkĤ           vynakládaných na         \"              W c = -0,12       0,003           zamČstnanecké výhody           Podíl zahraniþních       \"                                0,003           dodavatelĤ                              W c = -0,12          Pramen: Autor.           $å GHVHW ]H GYDQiFWL QDOezených souvislostí u skupiny vČĜitelĤ mĤåHPH R]QDþit          za  závislosti  s hledanou  kauzalitou,  u výše  prostĜedkĤ  vynakládaných  na          zamČVWQDQHFNp YêKRG\\ MH WČåNp UR]KRGQRXW D X MHGQp VRXYLVORVWL VH PĤåH MHGQDW          o zdánlivý  vztah.  PromČnné  mĤåHPH  GR  YtFHUR]PČrné  analýzy  zahrnout          všechny.           7DE  þ      6RXKUQ QDOH]HQêFK SDUFLiOQtFK Y]WDKĤ SUR VWiW                                                          TČsnost                         9]WDK               .DX]DOLWD                 Į                                                        vztahu/efekt                                                          2                                                         K  = 0,005           OdvČtví                            hledaná   vyšší dĤOHåLWRVW  0,001                                                       ve stavebnictví           Poþet samostatných provozoven se           sídlem v zahraniþí                 hledaná     W c = 0,04   0,057           Podíl zahraniþních zákazníkĤ       hledaná    W c = -0,11   0,006           Podíl zahraniþních dodavatelĤ      hledaná    W c = -0,08   0,033           .RUXSFH                            KOHGDQi     W b = 0,14   0,001           Podpora od státních orgánĤ         hledaná     W b = 0,23   0,001            142","TČsnost                             9]WDK               .DX]DOLWD                 Į                                                            vztahu/efekt               Podpora od místních orgánĤ veĜHMQp   hledaná              0,001               správy                                         W b = 0,23               Finanþní výkonnost                    \"       W c = -0,12   0,01               \&HQD MDNR NULWpULXP YêEČru dodavatele   zdánlivá   W b = 0,08   0,073               3ODWHEQt SRGPtQN\\ MDNR NULWpULXP YêEČru   zdánlivá        0,001               dodavatele                                     W b = 0,14               Ostatní dodací podmínky (doprava,               pĜHY]HWt UL]LND  MDNR NULWpULXP YêEČru   zdánlivá   W b = 0,17   0,001               dodavatele               .YDOLWD SURGXNWĤ MDNR NULWpULXP YêEČru               dodavatele                         zdánlivá    W b = 0,10   0,021               5HIHUHQFH MLQêFK RGEČratelĤ MDNR               kritérium výbČru dodavatele        zdánlivá    W b = 0,11   0,009               Soulad chování dodavatele s politikou               spoleþenské odpovČdnosti (CSR) Vašeho   zdánlivá          0,001               SRGQLNX MDNR NULWpULXP YêEČru                  W b = 0,15               dodavatele               Péþe o zákazníky                   zdánlivá    W b = 0,11   0,012               PĜístup k finanþQtP ]GURMĤm        zdánlivá    W b = 0,08   0,05               Finanþní výkonnost                 opaþná      J = 0,16    0,01              Pramen: Autor.              Vztah  státu  k podnikĤP  QHQt  WDN  ~]Nê   MDNR  X SĜedchozích  skupin,  a to  se              pravdČpodobnČ promítá do charakteru nalezených VRXYLVORVWt  = ãHVWQiFWL MH MLFK              pravdČpodobnČ Då RVP ]GiQOLYêFK  R ILQDQþQt YêNRQQRVWL MH WČåNp UR]KRGQRXW              MDNi NDX]DOLWD SODWt D MHQ X VHGPL VH MHGQi R NDX]DOLWX KOHGDQRX  3UR ]DFKRYiQt              obezĜetnosti  zahrneme  všechny  tyto  potenciální  faktory  dĤOHåLWRVWL  VWiWX  GR              vícerozmČrné analýzy.               7DE  þ      6RXKUQ QDOH]HQêFK SDUFLiOQtFK Y]WDKĤ SUR NRPXQLW\\ Y RNROt              SRGQLNX                        9]WDK            .DX]DOLWD    7Čsnost vztahu/efekt   Į               Autonomie v plánování      hledaná                        0,084               UR]YRMH SUDFRYQtFK VLO                      W b = 0,12               Výše podílu pohyblivé               VORåN\\ P]G\\ X YUFKRORYpKR   hledaná        W c = -0,11    0,009               managementu               Vliv zamČstnaneckých               výhod na motivaci          hledaná         W b = -0,10    0,013               pracovníkĤ                                                                             143","9]WDK            .DX]DOLWD    7Čsnost vztahu/efekt   Į           Podpora od státních orgánĤ   o  b  Č PRåQRVWL   W b = 0,10   0,021           Podpora od místních orgánĤ   obČ PRåQRVWL                 0,001           veĜHMQp VSUiY\\                              W b = 0,18                                                        2                                                      K  = 0,02                                                    QLåãt GĤOHåLWRVW                                                 u prĤmČrných podnikĤ           Finanþní výkonnost      obČ PRåQRVWL   QHå X RVWDWQtFK SRGQLNĤ,  0,014                                                  statisticky významný                                                     rozdíl oproti                                                 neúspČšným podnikĤm           Soulad chování dodavatele           s politikou spoleþenské           odpovČdnosti (CSR)           9DãHKR SRGQLNX MDNR        opaþná           W b = 0,22    0,001           kritérium výbČru           dodavatele           Sociální péþe              opaþná          Wc = 0,09      0,039           Sport                      opaþná          Wc = 0,11      0,017           .XOWXUD                    opaþná          Wc = 0,16      0,001           VzdČlávání                 opaþná          Wc = 0,09      0,036           äLYRWQt SURVWĜedí          opaþná          Wc = 0,12      0,009           Výše prostĜedkĤ           vynakládaných na        V LQWHUYHQXMtFt    W c = -0,08    0,096                                    promČnnou           zamČstnanecké výhody           Stabilita dodavatelĤ      zdánlivá          W c = 0,07    0,091           3ODWHEQt SRGPtQN\\ MDNR           kritérium výbČru          zdánlivá          W b = 0,08    0,037           dodavatele           Ostatní dodací podmínky           (doprava, pĜevzetí rizika)   zdánlivá                     0,001           MDNR NULWpULXP YêEČru                       W b = 0,17           dodavatele           .YDOLWD SURGXNWĤ MDNR           kritérium výbČru          zdánlivá          W b = 0,07    0,089           dodavatele           .YDOLWD                   ]GiQOLYi          W b = 0,07    0,095          Pramen: Autor.          8 VNXSLQ\\ NRPXQLW MH VWDWLVWLFN\\ Yê]QDmných souvislostí 13, ale pouze u tĜí si          mĤåHPH EêW MLVWL  åH VH MHGQi R KOHGDQRX NDX]DOLWX D X ILQDQþQt YêNRQQRVWL MH          tČåNp  UR]KRGQRXW   8 GDOãtFK  WĜt  VH  MHGQi  SUDYGČpodobnČ  o kauzalitu  opaþnou            144","D X ]E\\WNX  R Y]WDK\\  ]GiQOLYp   QHER  V LQWHUYHQXMtFt  SURPČQQRX   .URPČ  vztahĤ              s opaþnou kauzalitou zahrneme do vícerozmČrné analýzy všechny promČnné.              3.5  VÍCEROZMċ51È $1$/é=$              -DN MVPH XYHGOL Y þásti vČnované postupu práce, pro nalezení faktorĤ dĤOHåLWRVWL              stakeholderských  skupin  SRXåLMHPH  YHGOH  ELYDULDþního  testování  souvislostí              korelaþní  analýzou  také  vícerozmČrnou  analýzu,  v našem  pĜípadČ  sekvenþní              dopĜedný  plovoucí  výbČr.  Pomocí  algoritmu  vyvinutého  a implementovaného                                      203              prof. Pudilem a dr. Somolem  VH EXGHPH VQDåLW UHGXNRYDW PQRåLQX SĜíznakĤ              neboli poþet promČQQêFK  MHå MVRX SRWHQFLiOQtPL IDNWRU\\ GĤOHåLWRVWL  QD PQRåLQX              QHMLQIRUPDWLYQČMãtFK  SĜíznakĤ,  tedy  tČch  promČQQêFK   MHå  QHMOpSH  Y\\VYČWOXMt              úroveĖ dĤOHåLWRVWL  VNXSLQ  VWDNHKROGHUĤ.  Z povahy  úlohy  budeme  tuto  Ĝešit              oddČlenČ  SUR  MHGQRWOLYp  VWDNHKROGHUVNp  VNXSLQ\\   0QRåLQX  SURPČnných  na              YVWXSX  MVPH  Y\\EtUDOL  ] GRVWXSQêFK  SURPČQQêFK  MHGQDN  QD  ]iNODGČ  podkladĤ              nalezených  rešerší  relevantní  OLWHUDWXU\\   MHGQDN  QD  ]iNODGČ zmínČných              bivariaþQtFK DQDOê]  9 QiVOHGXMtFtP WH[WX WHG\\ YåG\\ SUR NDåGRX VWDNHKROGHUVNRX              skupinu  uvedeme  seznam  vstupních  pĜíznakĤ   VH]QDP  QHMLQIRUPDWLYQČMãtFK              pĜíznakĤ vþetnČ  MHMLFK  KRGQRW\\  LQIRUPDWLYQRVWL  D VPČr  pĤsobení  tČchto              QHMLQIRUPDWLYQČMãtFK  SĜíznakĤ.  Pokusíme  se  také  upĜesnit  kauzalitu  tam,  kde              nebyla na základČ bivariaþních analýz zĜHMPi              3.5.1 Statistické rozpoznávání obrazĤ              9êãH  SRXåLWp  VWDWLVWLFNp  SRVWXS\\  VLFH  WHVWXMt  VRXYLVORVWL  PH]L  GYČPD  MHY\\   DOH              právČ  MHQ  PH]L  GYČPD  MHY\\   VDPR]ĜHMPČ  pomocí  rĤzných  technik  mĤåHPH              zohledĖovat tČFKWR MHYĤ více, z dĤYRGX SUDFQRVWL MVPH DOH EUDOL Y ~YDKX QHMYêãH              tĜL  QDMHGQRX    7R  ]QDPHQi  ]QDþQRX  UHGXNFL  UHDOLW\\   MHå  MH  QHSRPČrnČ              komplexnČMãt  7ČåNR SĜHGSRNOiGDW  åH QDSĜ. dĤOHåLWRVW YODVWQtNĤ závisí pouze na              odvČWYt QHER MHMLFK SRþtu nebo zemi pĤYRGX DWS  7RWR ]MHGQRGXãHQt VH RGUiåt              v nízké míĜH QDFKi]HQêFK NRUHODFt  -H WR WDNp GĤvod, proþ Mareš s Rabušicem              XYiGt   YL]  YêãH    åH  Y VRFLiOQtFK  YČGiFK  MH  NRUHODFH  R KRGQRWČ       ÄGĤvodem              k radosti“, aþNROL MLQp GLVFLSOtQ\\ E\\ WXWR NRUHODFL R]QDþLO\\ ]D ÄVWĜední“.              3URWR  ]DSRMtPH  Y WpWR  SUiFL  GDOãt  PHWRGX   D WR  W]Y   VWDWLVWLFNp  UR]SR]QiYiQt              obrazĤ   DQJOLFN\\  VWDWLVWLFDO  SDWWHUQ  UHFRJQLWLRQ    -HGQi  VH  R PHWRGX              vícerozmČUQp  DQDOê]\\   WHG\\  MH  VFKRSQD  ]RKOHGQLW  YtFH  SRWHQFLiOQtFK  IDNWRUĤ              nČMDNpKR  MHYX  VRXþasnČ   =GH  SRXåLMHPH  DOJRULWPXV  Y\\YLQXWê  SUDFRYLãWČm              6DORPH  MHå MH VSROHþným pracovištČm Ústavu teorie informace a automatizace              Akademie vČd ý5 D )DNXOW\\ PDQDJHPHQWX 9â(  -HGQi VH R W]Y  Xþící se metodu              rozpoznávání  a výbČUX  QHMLQIRUPDWLYQČMãtFK  SĜíznakĤ.  PĜíznakem  rozumíme              YODVWQRVW  ]REUD]RYDQpKR  REMHNWX   Y QDãHP  SĜípadČ  promČQQRX  SRSLVXMtFt              SRGQLN   ,QIRUPDWLYQRVW  SDN  SĜHGVWDYXMH  GR  MDNp  PtU\\  WDWR  YODVWQRVW  GRNiåH               203                 6202/  3   38',/  3   12929,ý29È  -   3$\&/Ë.  3                                                                            145","vysvČtlit závislou promČnnou, zde dĤOHåLWRVW VWDNHKROGHUD  3UR QiV QHMGĤOHåLWČMãt          vlastností tohoto algoritmu MH VFKRSQRVW UHGXNRYDW PQRåLQX SĜíznakĤ právČ na          W\\  QHMLQIRUPDWLYQČMãt  D WDNp  Y\\MiGĜLW   V MDNRX  ~VSČšností  by  podle  tČchto          QHMLQIRUPDWLYQČMãtFK SĜíznakĤ E\\OD SUR NDåGê GDOãt  W]Q  ÄQRYê³  SRGQLN VSUiYQČ          urþena dĤOHåLWRVW GDQp VWDNHKROGHUVNp VNXSLQ\\  9 QDãt SUiFL NRQNUpWQČ Y\\XåLWê          DOJRULWPXV VH MPHQXMH VHNYHQþní dopĜedný plovoucí výbČU  VHTXHQWLDO IRUZDUG          floating selection) a v Centru výzkumu konkurenþní schopnosti ýeské republiky          MH Y\\XåtYiQ SĜi hledání faktorĤ konkurenceschopnosti þeských podnikĤ. Tento          DOJRULWPXV D MHKR LPSOHPHQWDFL Y\\YLQXOL D poskytli prof. Pudil a dr. Somol. Pro          KRGQRFHQt  LQIRUPDWLYQRVWL  WHVWRYDQêFK  PQRåLQ  SURPČQQêFK  SRXåLMHPH          klasifikaþQt  PHWRGX  N 1HDUHVW  1HLJKERUV   NWHUi  Ĝadí  vzorky  (podniky)  do          MHGQRWOLYêFK WĜíd (kategorií dĤOHåLWRVWL  SRGOH N QHMEOLåãtFK VRXVHGĤ. PrávČ poþet          QHMEOLåãtFK  VRXVHGĤ  N MH  YROLWHOQêP  SDUDPHWUHP  H[SHULPHQWĤ   3URWRåH  QHQt          PRåQp  MHGQR]QDþnČ  UR]KRGQRXW   MDNi  velikost  k by  mČOD  EêW  SRXåLWD   EXGHPH          experimenty provádČt s variabilním nastavením k, D WR      D    6XGp KRGQRW\\ MH                                                              204          ]Y\\NHP  QHSRXåtYDW  ] GĤvodu  potlaþení  nerozhodných  situací   a pro  vyšší          KRGQRWX  QHå     MH  SRþet  podnikĤ  Y MHGQRWOLYêFK  NDWHJRULtFK  GĤOHåLWRVWL  SĜíliš          Qt]Nê  3R NDåGpP H[SHULPHQWX WDN EXGH Y\\EUiQD MDNR QHMYKRGQČMãt WD YHOLNRVW N          SRPRFt  NWHUp  EXGH  GRVDåHQR  QHMLQIRUPDWLYQČMãt  PQRåLQ\\  SURPČQQêFK   6WHMQê                                                           205          SRVWXS  E\\O  SRXåLW  SĜi  hledání  faktorĤ  konkurenceschopnosti.   V dalším  textu          tak  bude  referováno  k MHGQRWOLYêP  SRXåLWêP  N MDNR  N PHWRGiP   11    11          D  11  1HVPtPH ]DSRPHQRXW ]PtQLW MHGQR GĤOHåLWp RPH]HQt WpWR PHWRG\\  D WR          podmínku  minimálního  pomČru  vzorkĤ k pĜíznakĤm,  tedy  podnikĤ k poþtu          vstupních promČQQêFK  3ODWt  åH SURPČQQêFK YVWXSXMtFtFK GR DOJRULWPX E\\ PČlo                                                206          EêW  QHMYtFH  GHVHWNUiW  PpQČ   QHå  MH  SRGQLNĤ.   Více  o metodČ  statistického                                                  207          rozpoznávání obrazĤ lze nalézt v textu prof. Pudila .          3.5.2 Redukce poþtu tĜíd rekódováním dĤOHåLWRVWL VWDNHKROGHUĤ          Pro  naše  potĜeby  vybraná  metoda  vícerozmČUQp  DQDOê]\\  XPRåĖXMH  þlenČní          zkoumaných  obrazĤ  (podnikĤ)  do  koneþného  poþtu  tĜíd  (skupin  podle                               208          dĤOHåLWRVWL   -H DOH ]Y\\NHP  SRXåtYDW SRX]H GYČ tĜtG\\  ]GUDYt QHPRFQt   FRå VH          XNi]DOR MDNR YêKRGQp L SĜL Yê]NXPX .RQNXUHQþní schopnosti podnikĤ (podniky          nadprĤmČrnČ finanþnČ výkonné/podniky podprĤmČrnČ finanþnČ výkonné). Proto          SUR  QiVOHGXMtFt  YêSRþW\\  UHNyGXMHPH  GĤOHåLWRVW  VWDNHKROGHUĤ  také  do  dvou          hodnot,  a to  nadprĤmČrnou  a podprĤmČUQRX   9 QiVOHGXMtFtFK  WDEXONiFK  MVRX          poþty odpovČdí v daných kategoriích.           204             38',/  3         V     ±          205  ýÈ67(.  2         V          206             -$,1  $  .   \&+$1'5$6(.$5  %  1982, s.835–855, ciWRYiQR ] 38',/          P., 2008, s. 44.          207  38',/  3         V     ±          208             3XGLO  0RQR ,,  VWU           146","Tab. þ. 41: ýetnosti odpovČdí podle vnímané dĤležitosti stakeholderĤ –              pĤvodní kategorie                                                       DĤležitost                                           vlastníci   zamČstnan  ci   zákazníci   dodavatel  é   vČĜitelé   stát   komunita   v okolí   podniku               DĤležitost zamČstnancĤ                  1 nedĤležitá zájmová skupina   6  6   0    1    88  137     98               2 málo dĤležitá zájmová     7    9    3   34   74    90     84               skupina               3 stĜednČ dĤležitá zájmová   54  105  22  122  147  125    151               skupina               4 velmi dĤležitá zájmová               skupina                    75  159   96  173   72    52     75               5 vysoce dĤležitá zájmová   287  152  310  100  36   25     19               skupina               Celkem                    429  431  431  430   417  429    427               Pramen: Autor.              Tab. þ. 42: ýetnosti odpovČdí podle vnímané dĤležitosti stakeholderĤ –              rekódované kategorie                                                    DĤležitost                                        vlastníci   zamČstnan  ci   zákazníci   dodavatel  é   vČĜitelé   stát   komunita   v okolí   podniku                  DĤležitost zamČstnancĤ                     PodprĤmČrná          142  279  121  157  162  227    182                  NadprĤmČrná          287  152  310  273  255  202    245                  Celkem               429  431  431  430  417  429    427              Pramen: Autor.                                                                                        147","3.5.3 DĤležitost vlastníkĤ           Tab. þ. 43: Vstupní promČnné do vícerozmČrné analýzy - vlastníci            ýíslo     Kód           promČnné promČnné                 Název promČnné                 0  x19a      PĜístup k financování                 1  x26a      Vyjednávací síla odbČratelĤ                 2  x30a      Podpora od státních orgánĤ                 3  x31a      Podpora od místních orgánĤ veĜejné správy                 4  x65a      Koncernová pĜíslušnost                 5  x70       Typ vlastníka                 6  x70_forma  Právní forma vlastníka                 7  x70_pocet   Poþet vlastníkĤ                 8  x70_zeme   ZemČ pĤvodu vlastníka                 9  x71a      ZmČny vlastnické struktury v minulých pČti letech                              Podíl vlastníkĤ v top managementu (vlastnický podíl                10  x74_x90   nad 5 %)                11  x86b      Velikost podniku                12  x241a     Kraj sídla podniku                13  x241b     Právní forma podnikání                14  x243_hruba OdvČtvová pĜíslušnost                15  Vznik     Rok vzniku podniku          Pramen: Autor.          Výše  uvedených  16  promČnných  vstoupilo  do  vícerozmČrné  analýzy.          V následující  tabulce  jsou  již  promČnné,  jež  byly  metodou  urþeny  jako          nejinformativnČjší. Hodnota kritéria dosáhla 0,7093, tedy témČĜ u 71 % podnikĤ          by bylo možno urþit úroveĖ dĤležitosti vlastníkĤ podle tČchto promČnných. Tyto          promČnné tak mĤžeme prohlásit za faktory dĤležitosti vlastníkĤ. Je tĜeba mít na          mysli,  že  pĤsobení  tČchto  faktorĤ mĤže  vysvČtlit  71  %  variability  vnímané          dĤležitosti vlastníkĤ pouze ve vzájemném spolupĤsobení. Když jsme testovali          parciální  souvislosti,  nacházeli  jsme  vztahy  s podstatnČ  nižší  vysvČtlovací          schopností.                          148","7DE  þ      6H]QDP QHMLQIRUPDWLYQČMãtFK SURPČQQêFK   YODVWQtFL               ýíslo     .yG              promČnné  promČnné      1i]HY SURPČnné          SmČr závislosti                    0  x19a      PĜístup k financování   pozitivní                       [  D      9\\MHGQiYDFt VtOD RGEČratelĤ  pozitivní                    2  x30a      Podpora od státních orgánĤ   negativní                                                         vyšší dĤOHåLWRVW                       [  BIRUPD  3UiYQt IRUPD YODVWQtND                                                         u fyzických osob                                 Podíl vlastníkĤ v top                       [  B[     managementu (vlastnický   pozitivní                                 podíl nad 5 %)                   11  x86b      Velikost podniku        pozitivní                                                         vyšší dĤOHåLWRVW                   13  x241b     Právní forma podnikání                                                         v akciových spoleþnostech              Pramen: Autor.               Z promČQQêFK  LGHQWLILNRYDQêFK  MDNR  IDNWRU\\  GĤOHåLWRVWL  QHE\\OD  QDOH]HQD              VWDWLVWLFN\\ Yê]QDPQi VRXYLVORVW MHQ SUo velikost podniku a podíl vlastníkĤ v top              PDQDJHPHQWX  -HMLFK SR]LWLYQt VPČr úþinku na dĤOHåLWRVW YODVWQtNĤ však mĤåHPH              pozorovat  napĜíklad  pomocí  bodových  grafĤ.  Tyto  promČnné  ale  souvisí              i s dalšími  vybranými  promČnnými,  napĜíklad  v poþtu  þlenĤ vlastníkĤ  v top              PDQDJHPHQWX MVRX VWDWLVWLFN\\ Yê]QDPQp UR]GtO\\  Į = 0,001) mezi spoleþnostmi              s ruþením  omezeným  (prĤmČrná  hodnota  41  %)a akciovými  spoleþnostmi                                                       2              (prĤmČrná  hodnota  25  %)  s velikostí  úþinku  eta  = 0,05.  Obdobné  platí  pro              SUiYQt IRUPX YODVWQtND  NGH MH X SRGQLNĤ vlastnČnými pouze fyzickými osobami              podíl  vlastníkĤ  v top  managementu  51      NGHåWR  X SRGQLNĤ vlastnČných              SUiYQLFNêPL RVREDPL MHQ       =GH QD VWHMQp KODGLQČ statistické významnosti                                           2              (Į          MH YHOLNRVW ~þLQNX MLå HWD  = 0,24.              Vliv podílu vlastníkĤ v top managementu na dĤOHåLWRVW YODVWQtNĤ vnímanou top              PDQDJHPHQWHP  MH  VLFH  ORJLFNê   DOH  Y QDãHP  YêEČURYpP  VRXERUX  MHM  PĤåHPH              pozorovat hlavnČ zprostĜedkovanČ pĜes právní formu vlastníka. U právní formy              SRGQLNiQt  MH  WHQWR  YOLY  SUDYGČpodobnČ pĜHYêãHQ  MLQêPL  VSHFLILN\\   MHå  V VHERX              SUiYQt  IRUPD  SRGQLNiQt  QHVH   1DY]GRU\\  Rþekávání,  které  bychom  si  mohli              utvoĜit na základČ podílĤ vlastníkĤ v top managementu u fyzických osob a vlivu              tohoto  podílu  na  dĤOHåLWRVW  YODVWQtNĤ  MH  X DNFLRYêFK  VSROHþností,  pĜes  znaþnČ              QLåãt  SRGtO  YODVWQtNĤ  Y WRS  PDQDJHPHQWX   MHMLFK  GĤOHåLWRVW  PtUQČ  Y\\ããt   QHå              u spoleþností s ruþHQtP RPH]HQêP  =DMtPDYp MH  åH Dþ výše uvedené souvislosti              QHMVRX  VWDWLVWLFN\\  Yê]QDPQp   MH  ]iYLVORVW  GĤOHåLWRVWL  YODVWQtNĤ  na  podílu              vlastníkĤ  v top  managementu  statisticky  vysoce  významná  (D = 0,009)              v podnicích se 100 – 249 zamČstnanci (W c = 0,14). V ostatních podnicích, pokud              by byla tato souvislost statisticky významná, by byla nulová.                                                                              149","RĤst  dĤOHåLWRVWL  YODVWQtNĤ s rĤVWHP  YHOLNRVWL  SRGQLNX  MH  YHOPL  SRPDOê   QHQt          statisticky  významný,  ale  mĤåHPH  MHM  SR]RURYDW  QDSĜíklad  pomocí  bodových          grafĤ.  Velikost  podniku  souvisí  s dalšími  vybranými  charakteristikami.  Mezi          spoleþnostmi   s ruþením   omezeným    (prĤmČrná   velikost   200          zamČstnancĤ)a akciovými  spoleþnostmi  (392  zamČstnancĤ   MH  WHQWR  UR]GtO                                                          2          statisticky  významný  na  hladinČ  D = 0,001  s velikostí  eta  = 0,04.  Statisticky          významné rozdíly (D          YH YHOLNRVWL MVRX L SRGOH SUiYQt IRUP\\ YODVWQtN\\          NGH  MH  SUĤmČrná  velikost  podnikĤ  vlastnČných  fyzickými  osobami  180          zamČstnancĤ, právnickými osobami 422 zamČstnancĤ a u smíšeného vlastnictví                                               2          161 zamČstnancĤ. Velikost úþLQNX MH ]GH HWD  = 0,06. S velikostí podniku také          URVWRX  MHKR  PRåQRVWL  Y SĜístupu  k financování  (W c = 0,09,  D = 0,025),  roste          i podpora ze strany státních orgánĤ (W c = 0,08, D = 0,028)a klesá podíl vlastníkĤ          s vlastnickým podílem nad 5 % v managementu (W c = -0,24, D = 0,001). Velikost          SRGQLNX WHG\\ GHWHUPLQXMH QČkteré z faktorĤ dĤOHåLWRVWL YODVWQtNĤ.           PĜístup podnikĤ NH ]GURMĤm financování v celém výbČrovém souboru roste spolu          s rĤstem dĤOHåLWRVWL YODVWQtNĤ (W b = 0,11, D = 0,01). PravdČpodobnČ SODWt  åH þím          MVRX YODVWQtFL SUR SRGQLN GĤOHåLWČMãt  WtP OpSH GRNiåt ]DMLVWLW ILQDQþQt ]GURMH  DOH          WDNp  åH þtP OpSH GRNiåt ]DMLVWLW ]GURMH  WtP MVRX GĤOHåLWČMãt  0ĤåH VH WHG\\ MHGQDW          R REGREX  ÄFWQRVWQp  VSLUiO\\³  QDOH]HQp  X QČkterých  vztahĤ dĤOHåLWRVWL          stakeholderĤ a finanþní výkonnosti. V celém souboru pozorovaná souvislost se          stává silnČMãt X YODVWQtNĤ – fyzických osob (W b = 0,14, D = 0,041), u smíšeného          vlastnictví  (W b = 0,29,  D = 0,028),  v akciových  spoleþnostech  (W b = 0,17,          D = 0,01)a v podnicích s 50 – 99 zamČstnanci (W b = 0,18, D = 0,002).          1D  Y\\MHGQiYDFt  VtOH  RGEČratelĤ  závisí  dĤOHåLWRVW  YODVWQtNĤ  v celém  výbČrovém          souboru opČt spíše slabČ (W b = 0,09, D = 0,005). DĤvod této závislosti tkví patrnČ          Y WRP  åH þtP Y\\ããt MH Y\\MHGQiYDFt VtOD RGEČratelĤ  WtP QLåãt MVRX ]LVNRYp PDUåH          D WtP  YUDWãt  MH  SR]LFH  WRS  PDQDJHPHQWX   QHER  WDNp  Y WRP   åH  þtP  QLåãt  MVRX          PDUåH   WtP  GĤOHåLWČMãt  MH  UROH  YODVWQtNĤ pĜi  poskytnutí  finanþQtFK  ]GURMĤ  pro          pĜípadné  investice.  TaWR  ]iYLVORVW  MH  VLOQČMãt  X YODVWQtNĤ  –  fyzických  osob          (W b = 0,13,  D = 0,045),  vlastníkĤ  –  právnických  osob  (W b = 0,15,  D = 0,027),          a mezi  spoleþnostmi  s ruþením  omezeným  (W b = 0,13,  D = 0,022)a  v podnicích          V    Då    ]DPČstnanci (W b = 0,12, D = 0,04).          Závislost dĤOHåLWRVWL YODVWQtNĤ na podpoĜe ze strany státních orgánĤ MH Y FHOpP          výbČrovém  souboru  také  spíše  slabá  (W b = -0,10,  D = 0,02).  Tento  vztah  lze          vysvČWOLW WDN  åH SRNXG VWiW SRGSRUXMH XUþLWp SRGQLN\\  WDN MHGQDN WtP QDKUD]XMH          YODVWQtN\\ Y UROL SRVN\\WRYDWHOH ILQDQFt QHER MLQêFK ]GURMĤ  MHGQDN WtP GR XUþité          míry  mĤåH  QDKUD]RYDW  L YODVWQtN\\  MDNR  XUþRYDWHOH  VWUDWHJLH   SURWRåH  SRGSRUX          SRVN\\WXMH YåG\\ ]D QČMDNp NRQNUpWQt FKRYiQt  þtPå SRGQLNĤm vytyþXMH GR MLVWp          PtU\\  MHMLFK  VPČĜRYiQt   7HQWR  Y]WDK  MH  SRGVWDWQČ  silnČMãt  YH  VSROHþnostech          s ruþením  omezeným  (W b = -0,18,  D = 0,002)a ve  spoleþnostech  s 50  –  99            150","zamČstnanci (W b = -0,13, D           MHå MVRX PRåQi FLWOLYČMãt QD VWiWQt SREtGN\\               PRåQi ] GĤvodu vČtší flexibility).              3.5.4 DĤOHåLWRVW ]DPČstnancĤ               7DE  þ      9VWXSQt SURPČQQp GR YtFHUR]PČUQp DQDOê]\\   ]DPČVWQDQFL                ýíslo     .yG              promČnné  promČnné                  1i]HY SURPČnné                    0  x13a        Flexibilita                       [  D        9\\MHGQiYDFt VtOD RGEČratelĤ                    2  x18a        Péþe o zákazníky                       [  D        .RUXSFH                    4  x35a        Trhy produktĤ                       [  D        ([LVWHQFH DXWRQRPQtFK MHGQRWHN                       [  B]HPH    =HPČ pĤvodu vlastníka                    7  x86b        Velikost podniku                       [  E        3RGtO åHQ ]H ]DPČstnancĤ celkem                       [   E       9OLY SRK\\EOLYp VORåN\\ P]G\\ QD PRWLYDFL ]DPČstnancĤ                   10  x131b       ProstĜedky vynakládané na zamČstnanecké výhody                   11  x134b       ProstĜedky vynakládané na vzdČlávání zamČstnancĤ                   12  x137        UplatĖovaná obchodní strategie                       [   B       3RGtO VSHFLILFNêFK SURGXNWĤ                       [   BUH     3RGtO YHOPi specifických produktĤ                   15  x162        ZmČna specifiþnosti produktĤ                       [   B       3RGtO VSHFLILFNêFK GRGiYHN                       [   BUH     3RGtO YHOPi specifických dodávek                       [   D       .UDM VtGOD SRGQLNX                   19  x241b       Právní forma podnikání                       [   BKUXED   2GYČtvová pĜíslušnost                   21  Vznik       Rok vzniku podniku              Pramen: Autor.              TČchto  22  promČnných  vstoupilo  do  vícerozmČUQp  DQDOê]\\   9 QiVOHGXMtFt              WDEXOFH  MVRX  QHMLQIRUPDWLYQČMãt  SURPČnné,  pro  nČå  KRGQRWD  NULWpULD  GRViKOD              0,7477,  tedy  témČĜ  u 75  %  podnikĤ  MH  PRåQR  XUþit  úroveĖ dĤOHåLWRVWL              zamČstnancĤ podle tČchto promČnných. Tyto promČnné tak mĤåHPH SURKOiVLW ]D              faktory dĤOHåLWRVWL ]DPČstnancĤ.                                                                                     151","7DE  þ      6H]QDP QHMLQIRUPDWLYQČMãtFK SURPČQQêFK   ]DPČVWQDQFL           ýíslo     .yG          promČnné  promČnné      1i]HY SURPČnné          SmČr závislosti                   [  D       .RUXSFH                 negativní                              Podíl velmi specifických                   [   BUH    dodávek                 pozitivní                                                      ve stavebnictví vyšší                   [   BKUXED  2GYČtvová pĜíslušnost   dĤOHåLWRVW          Pramen: Autor.          Míra korupce, podíl velmi specifických dodávek a odvČtví byly identifikovány          MDNR IDNWRU\\ GĤOHåLWRVWL ]DPČstnancĤ. Zatímco dĤOHåLWRVW ]DPČstnancĤ s mírou          korupce  klesá  (W b = -0,08,  D = 0,04),  tak  s rĤstem  podílu  velmi  specifických          dodávek roste (W b = 0,07, D          9H VWDYHEQLFWYt MH SDN PtUQČ Y\\ããt  QHå YH          zpracovatelském  prĤmyslu  (výsledky  pro  celý  výbČURYê  VRXERU  QHMVRX          statisticky  významné).  ZároveĖ  H[LVWXMH  ]QDþnČ  vyšší  míra  korupce  ve          VWDYHEQLFWYt  QHå YH ]SUDFRYDWHOVNpP SUĤmyslu (prĤmČU\\ QD ãNiOH RG   GR   MVRX          3,2 vs. 2,1)a vyšší podíl velmi specifických dodávek na specifických dodávkách          ve zpracovatelském prĤP\\VOX  QHå YH VWDYHEQLFWYt       YV         3RGtO YHOPL          VSHFLILFNêFK GRGiYHN SDN NRUHOXMH V PtURX NRUXSFH  VPČU ]iYLVORVWL MH QHJDWLYQt          (W c = -0,15, D = 0,014).           MĤåHPH WDNp SR]RURYDW  åH SRPČrnČ slabá závislost dĤOHåLWRVWL ]DPČstnancĤ na          míĜe  korupce  se  mČní  podle  odvČtví.  DĤOHåLWRVW  ]DPČstnancĤ ve          zpracovatelském prĤmyslu s rostoucí mírou korupce klesá podstatnČ výraznČML          QHå Y FHOpP YêEČrovém souboru (W c = -0,15, D = 0,014), zatímco ve stavebnictví          naopak dĤOHåLWRVW ]DPČstnancĤ s mírou korupce mírnČ roste (W c = 0,33, není stat.          Yê]Q    -H WDN YLGČW  åH YêEČURYê VRXERU MH ] WRKRWR SRKOHGX MDNR FHOHN ]QDþnČ          heterogenní  a odvČWYt  MH  GĤOHåLWêP  WĜtGtFtP  ]QDNHP   %RKXåHO  QHPiPH  GRVW          pozorování  na  to,  abychom  mohli  GiOH  SRURYQiYDW  MHGQRWOLYp  NDWHJRULH          zpracovatelského prĤmyslu mezi sebou.           PravdČpodobnČ WDN SODWt  åH YH zpracovatelském prĤP\\VOX  NGH MH PtUD NRUXSFH          výraznČ  QLåãt   VWDWLVWLFNi  Yê]QDPQRVW  UR]GtOĤ  MH         D YHOLNRVW  ~þinku            2          eta          MH YêUD]QČMãt WUHQG SRNOHVX GĤOHåLWRVWL ]DPČstnancĤ u tČch podnikĤ,          Y MHMLFKå  VHJPHQWX  VH  NRUXSFH  SĜHFH  MHQ  Y\\VN\\WXMH   D WR  SDWUQČ z dĤYRGX   åH          získání  zakázky  pak  nezávisí  tolik  na  kvalitách  všech  zamČstnancĤ  DOH MHQ          nČNROLND PiOR MHGLQFĤ, kteĜt PDMt NRQH[H           RĤst  dĤOHåLWRVWL  ]DPČstnancĤ  v závislosti  na  rĤstu  podílu  velmi  specifických          GRGiYHN  MH  ORJLFNê   ýím  specifiþtČMãt  GRGiYN\\  MVRX   WtP  NYDOLILNRYDQČMãt          pracovníci musí být a tím dĤOHåLWČMãt WDNRYt ]DPČVWQDQFL MVRX  SURWRåH MH QHO]H          snadno nahradit.            152","Vliv odvČtví na dĤležitost zamČstnancĤ pĜímo není vysoký. V dobČ, kdy byl sbČr              dat  provádČn,  jsme  mohli  v obou  odvČtvích  pozorovat  nedostatek  pracovníkĤ,              jenž  byl  kompenzován  zamČstnáváním  zahraniþních  dČlníkĤ.  ObČ  odvČtví              mĤžeme  navíc  zaĜadit  mezi  typické  pĜedstavitele  tzv.  industriální  spoleþnosti.              Vliv odvČtví se tak promítá do dĤležitosti zamČstnancĤ hlavnČ zprostĜedkovanČ,              pĜes další promČnné.              3.5.5 DĤležitost zákazníkĤ              Tab. þ. 47: Vstupní promČnné do vícerozmČrné analýzy - zákazníci              ýíslo            promČnné  Kód promČnné                 Název promČnné                  0  x13a            Flexibilita                  1  x14a            Vyjednávací síla odbČratelĤ                  2  x18a            Péþe o zákazníky                  3  x25a            Konkurenþní boj                  4  x26a            Vyjednávací síla odbČratelĤ                  5  x29a            Korupce                  6  x65a            Koncernová pĜíslušnost                  7  x70             Typ vlastnické struktury                  8  x70_forma       Právní forma vlastníka                  9  x70_pocet       Poþet vlastníkĤ                 10  x70_zeme        ZemČ pĤvodu vlastníka                 11  x71a            ZmČny vlastnické struktury v minulých pČti letech                                     Podíl vlastníkĤ v top managementu (vlastnický podíl                 12  x74_x90                                     nad 5 %)                 13  x86b            Velikost podniku                 14  x137            UplatĖovaná obchodní strategie                 15  x152b_re        Podíl zahraniþních zákazníkĤ                 16  x158_159        Podíl specifických produktĤ                 17  x158_re2        Podíl velmi specifických produktĤ                 18  x162            ZmČna specifiþnosti produktĤ                 19  x181_182        Podíl specifických dodávek                 20  x181_re2        Podíl velmi specifických dodávek                 21  x216_x218_suma  Kodexy                 22  x241a           Kraj sídla podniku                 23  x241b           Právní forma podnikání                 24  x243_hruba      OdvČtvová pĜíslušnost                 25  Vznik           Rok vzniku podniku              Pramen: Autor.                                                                                153","TČchto  26  promČnných  vstoupilo  do  vícerozmČUQp  DQDOê]\\   9 QiVOHGXMtFt          WDEXOFH  MVRX  QHMLQIRUPDWLYQČMãt  SURPČnné,  pro  nČå  KRGQRWD  NULWpULD  GRViKOD          0,7639, tedy u 76 % podnikĤ MH PRåQR XUþit úroveĖ dĤOHåLWRVWL ]iND]QtNĤ podle          tČchto promČnných. Tyto promČnné tak mĤåHPH SURKOiVLW ]D IDNWRU\\ GĤOHåLWRVWL          zákazníkĤ.          7DE  þ      6H]QDP QHMLQIRUPDWLYQČMãtFK SURPČQQêFK   ]iND]QtFL           ýíslo    .yG          1i]HY SURPČnné          SmČr závislosti         promČnné promČnné                                                    QHMHGQR]QDþný prĤbČh, ve                                                    stĜedních podnicích               13  x86b     Velikost podniku                                                    QHMY\\ããt GĤOHåLWRVW  YH                                                    YHONêFK SRGQLFtFK QHMQLåãt                            Podíl velmi specifických                   [   BUH                          pozitivní                            dodávek                                                    ve spoleþnostech s ruþením               23  x241b    Právní forma podnikání                                                    omezeným vyšší dĤOHåLWRVW          Pramen: Autor.          Vliv rĤzných faktorĤ na dĤOHåLWRVW ]iND]QtNĤ bylo tČåNp RGKDOLW  9H YêEČrovém          souboru odpovČdČlo 72 % podnikĤ  åH SUR QČ MVRX ]iND]QtFL Y\\VRFH GĤOHåLWRX          ]iMPRYRX  VNXSLQRX   D GDOãtFK         SRGQLNĤ  XYHGOR   åH  MVRX  YHOPL  GĤOHåLWRX          ]iMPRYRX VNXSLQRX  =H ]EêYDMtFtFK     SRGQLNĤ DQL MHGHQ QHXYHGO  åH E\\ E\\OL          zákazníci  nevýznamnou  skupinou.  7DWR  SR]RURYiQt  MVRX  VDPR]ĜHMPČ  logická          D RGSRYtGDMt  MLQêP  Yê]NXPĤP   9DULDELOLWD  GDW  MH  YãDN  WDN  Qt]Ni   åH  SĜi          zkoumání  bivariaþních  vztahĤ  MVPH  QDOH]OL  SRX]H  SČt  statisticky  významných          vztahĤ s hledanou kauzalitou.           PĜi zkoumání parciálních korelací nachi]tPH SRX]H MHGQX VWDWLVWLFN\\ Yê]QDPQRX          souvislost,  a to  závislost  dĤOHåLWRVWL  ]iND]QtNĤ  na  podílu  velmi  specifických          dodávek v podnicích o velikosti 100 – 249 zamČstnancĤ (W c = 0,12, D = 0,027).          -HGQi VH R QHMSRþetnČMãt YHOLNRVWQt VNXSLQX  1         6WDWLVWLFN\\ Yê]QDPQê MH          však  i rozdíl  velikosti  podnikĤ  mezi  akciovými  spoleþnostmi  a spoleþnostmi          s ruþením  omezeným  (prĤmČUQi  YHOLNRVW  V U R   MH       ]DPČstnancĤ   NGHåWR          prĤmČrná velikost a.s. 392 zamČstnancĤ), a to na hladinČ D = 0,001 s velikostí                  2          úþinku eta  = 0,04.          1HMQLåãt GĤOHåLWRVW ]iND]QtNĤ ve velkých podnicích si mĤåHPH Y\\VYČWOLW WtP  åH          YHONp  SRGQLN\\  PDMt  YĤþi  svým  zákazníkĤm  pravdČpodobnČ  þastČML  YČtší          Y\\MHGQiYDFt VtOX  QHå SRGQLN\\ PHQãt  5Ĥst dĤOHåLWRVWL ]iND]QtNĤ s rĤstem podílu          velmi  specifických  dodávek  mĤåH  ]QDPHQDW   åH  VSHFLILþnost  mĤåH  EêW  SUR          SRGQLN QHMHQ NRQNXUHQþní výhodou, ale také závazkem – pĜi vyšší specifiþnosti          mĤåH EêW WČåãt ]tVNDW GRVWDWHþný okruh zákazníkĤ. Vyšší dĤOHåLWRVW ]iND]QtNĤ ve             154","spoleþnostech  s ruþením  omezeným  mĤåH  EêW  ]DSĜíþinČQD  XåãtP  Y]WDKHP  WRS              managementu  k zákazníkĤP  QHER  MHKR  Y\\ããt  PRWLYDFt   9H  VSROHþnostech              s ruþHQtP RPH]HQêP MVRX WRWLå SRGVWDWQČ þastČML ]DVWRXSHQL Y WRS PDQDJHPHQWX              vlastníci (podíl vlastníkĤ s vlastnickým podílem nad     Y WRS PDQDJHPHQWX MH              X V U R        NGHåWR X D V       D WHQWR UR]GtO MH VWDWLVWLFN\\ Yê]QDPQê QD KODGLQČ                                       2              D = 0,001 s velikostí úþinku eta  = 0,05).              3.5.6 DĤOHåLWRVW GRGDYDWHOĤ              7DE  þ      9VWXSQt SURPČQQp GR YtFHUR]PČUQp DQDOê]\\   GRGDYDWHOp              ýíslo   .yG SURPČQQp                  1i]HY promČnné            promČnné                  0  x14a            .YDOLWD SURGXNWĤ                  1  x26a            9\\MHGQiYDFt VtOD RGEČratelĤ                  2  x27a            9\\MHGQiYDFt VtOD GRGDYDWHOĤ                  3  x29a            .RUXSFH                  4  x44rec2         Poþet samostatných provozoven                  5  x57rec2         PoþHW DXWRQRPQtFK MHGQRWHN                  6  x86VSx57rec2    Poþet zamČstnancĤ QD MHGQX DXWRQRPQt MHGQRWNX                  7  x57a            ([LVWHQFH DXWRQRPQtFK MHGQRWHN                  8  x65a            .RQFHUQRYi SĜíslušnost                  9  x67             Poþet dceĜiných spoleþností                 10  x70             Typ vlastnické struktury                     [  BIRUPD       3UiYQt IRUPD YODVWQtND                     [  BSRFHW       3Rþet vlastníkĤ                     [  B]HPH        =HPČ pĤvodu vlastníka                 14  x71a            ZmČny vlastnické struktury v minulých pČti letech                                     Podíl vlastníkĤ v top managementu (vlastnický podíl                     [  B[                                     nad 5 %)                 16  x86b            Velikost podniku                 17  x88b            Podíl vysokoškolsky vzdČlaných pracovníkĤ                 18  x137            UplatĖovaná obchodní strategie                     [   EBUH        3RGtO ]DKUDQLþních zákazníkĤ                     [   B           3RGtO VSHFLILFNêFK SURGXNWĤ                     [   BUH         3RGtO YHOPi specifických produktĤ                 22  x162            ZmČna specifiþnosti produktĤ                     [   EBUH        3RGtO ]DKUDQLþních dodavatelĤ                     [   B           3RGtO VSHFLILFNêFK GRGiYHN                     [   BUH         3RGtO YHOPi specifických dodávek                 26  x187b           \&HQD MDNR NULWpULXP YêEČru dodavatele                 27  x188b           3ODWHEQt SRGPtQN\\ MDNR NULWpULXP YêEČru dodavatele                                                                              155","ýíslo        promČnné  Kód promČnné                  Název promČnné                                 Ostatní dodací podmínky (doprava, pĜevzetí rizika)             28  x189b                                 jako kritérium výbČru dodavatele             29  x190b           Kvalita produktĤ jako kritérium výbČru dodavatele                                 Certifikát jakosti dodavatele jako kritérium výbČru             30  x191b                                 dodavatele                                 Doba pĤsobení dodavatele na trhu jako kritérium             31  x192b                                 výbČru dodavatele                                 Reference jiných odbČratelĤ jako kritérium výbČru             32  x193b                                 dodavatele                                 Soulad chování dodavatele s politikou spoleþenské             33  x194b           odpovČdnosti (CSR) Vašeho podniku jako kritérium                                 výbČru dodavatele                                 PrĤmČrné hodnocení dĤležitosti kritérií výbČru             34  x187b_194b_prum                                 nového dodavatele             35  x216_x218_suma  Kodexy             36  x241a           Kraj sídla podniku             37  x241b           Právní forma podnikání             38  x243_hruba      OdvČtvová pĜíslušnost             39  Vznik           Rok vzniku podniku             40  Shluky_1        RozdČlení podnikĤ do 3 shlukĤ          Pramen: Autor.          Výše  uvedených  41  promČnných  vstoupilo  do  vícerozmČrné  analýzy.          V následující tabulce jsou nejinformativnČjší promČnné, pro nČž hodnota kritéria          dosáhla  0,7309,  tedy  u 73  %  podnikĤ  je  možno  urþit  úroveĖ dĤležitosti          dodavatelĤ podle tČchto promČnných. Tyto promČnné tak mĤžeme prohlásit za          faktory dĤležitosti dodavatelĤ.          Tab. þ. 50: Seznam nejinformativnČjších promČnných - dodavatelé           ýíslo    Kód         promČnné promČnné       Název promČnné           SmČr závislosti                                                     vyšší dĤležitost                            Existence autonomních                7  x57a                              v podnicích bez                            jednotek                                                     autonomních jednotek                9  x67      Poþet dceĜiných spoleþností  negativní                            Podíl velmi specifických   pro celý výbČrový soubor               25  x181_re2                            dodávek                  nelze rozhodnout                            RozdČlení podnikĤ do 3               40  Shluky_1                          negativní                            shlukĤ          Pramen: Autor.            156","9 SRGQLFtFK  MHå QHPDMt UHODWLYQČ autonomní organizaþQt MHGQRWN\\  MH GĤOHåLWRVW              dodavatelĤ  Y\\ããt   QHå  Y SRGQLFtFK   MHå  W\\WR  UHODWLYQČ  autonomní  organizaþní              MHGQRWN\\  PDMt   7DWR  VRXYLVORVW  MH  VWDWLVWLFN\\  Yê]QDPQi  QD  KODGLQČ  D = 0,044                                     2              D MHMt HIHNW DOH þiní pouze eta  = 0,003.              Poþet dceĜiných spoleþností mČĜen podílem podnikĤ s dceĜinými spoleþnostmi              klesá  s rostoucí  dĤOHåLWRVWt  GRGDYDWHOĤ  (48  %  podnikĤ  hodnotících  dodavatele              MDNR  PiOR  GĤOHåLWRX  VWDNHKROGHUVNRX  QHYODVWQt  GFHĜinou  spoleþnost,  u podnikĤ              hodnotících  dodavateOH  MDNR  Y\\VRFH  GĤOHåLWRX  VWDNHKROGHUVNRX  VNXSLQX  MH  WR              40 %).  Tato  souvislost  ale  není  statisticky  významná,  a to  ani  pĜi  rozdČlení              výbČURYpKR  VRXERUX  GR  SRGPQRåLQ  SRGOH  UĤzných  kritérií.  MĤåHPH  YãDN  Ĝíci,              a to i na základČ mírného rozdílu v prĤmČrné dĤOHåLWRVWL GRGDYDWHOĤ (u podnikĤ,              MHå  QHPDMt  GFHĜinou  spoleþQRVW   MH  SUĤmČrné  hodnocení  dĤOHåLWRVWL  GRGDYDWHOĤ                    NGHåWR  X SRGQLNĤ s dceĜinou  spoleþQRVWt         åH  SRNXG  SRGQLN\\  QHPDMt              dceĜiné spoleþQRVWL  MVRX SUR QČ dodavatelé dĤOHåLWČMãt              Z pĜedchozích dvou promČnných mĤåHPH XVRXGLW  åH þím vČWãt MH FHQWUDOL]DFH              v podniku (podnik nemá relativnČ autonomní organizaþQt MHGQRWN\\ DQL GFHĜiné              spoleþQRVWL   WtP Y\\ããt MH GĤOHåLWRVW GRGDYDWHOĤ. PravdČpodobnČ SODWt  åH L QiNXS              MH  Y WDNRYêFK  SRGQLFtFK  FHQWUDOL]ován  a pokud  nastane  problém  s nČkterým              z dodavatelĤ, ovlivní to celý podnik.               Souvislost  dĤOHåLWRVWL  GRGDYDWHOĤ  a specifiþQRVWL  GRGiYHN  MH  ORJLFNi   9 QDãHP              výbČrovém  souboru  však  není  zĜHMPê  VPČU  ]iYLVORVWL   ]GD  MH  QHJDWLYQt   þi              SR]LWLYQt  2EY\\NOH VH XYiGt  åH þtP MVRX VSHFLILþtČMãt GRGiYN\\  WtP MVRX Y\\ããt              pĜípadné  náklady  na  zmČnu  dodavatele  a dodavatel  má  vĤþi  podniku  lepší              postavení, mČl by tedy být pro podnik dĤOHåLWČMãt  0ĤåH VH YãDN VWiW WDNp WR  åH              specifiþnost dodávek bude konkurenþQt YêKRGRX L SUR RGHEtUDMtFt SRGQLN  D WR              v pĜípadČ   åH  SRWHQFLiOQtFK  GRGDYDWHOĤ  MH  YtFH   DOH  VSHFLILþnost  dodávek  tkví              Y WRP   åH  SRX]H  WLWR  GRGDYDWHOp  mohou  tyto  dodávky  uplatnit  pouze              u pĜedmČtného  podniku.  SpecifiþQRVW  GRGiYHN  Y\\ND]XMH  ale  také  vztah              k finanþní výkonnosti podnikĤ, tedy alespoĖ PH]L QHMPpQČ výkonnými podniky              mĤåHPH  SR]RURYDW  VLOQê  UĤst  dĤOHåLWRVWL  GRGDYDWHOH  V UĤstem  specifiþnosti              dodávek W c = 0,27, D           %\\OD OL E\\ VWHMQi VRuvislost statisticky významná              YH VKOXNX %  PČla by opaþQRX WHQGHQFL  NGHåWR YH VKOXNX $ E\\ E\\OD QXORYi              VícerozmČUQi  DQDOê]D  LGHQWLILNRYDOD  MDNR  IDNWRU  GĤOHåLWRVWL  GRGDYDWHOĤ              i finanþní výkonnost podnikĤ  7DWR ]iYLVORVW MH VWatisticky významná a pomČrnČ              silná  mezi  akciovými  spoleþnostmi  (J = -0,22,  Į            -DN  MVPH  MLå              konstatovali v diskuzi výsledkĤ bivariaþních vztahĤ, pro ménČ výkonné podniky              MVRX  GRGDYDWHOp  GĤOHåLWČMãt   SURWRåH  PRKRX  EH]SURVWĜednČ  RKUR]LW  MHMLFK              samotnou existenci.                                                                                157","3.5.7 DĤležitost vČĜitelĤ           Tab. þ. 51: Vstupní promČnné do vícerozmČrné analýzy - vČĜitelé            ýíslo          promČnné  Kód promČnné               Název promČnné                0  x19a         PĜístup k financování                1  x29a         Korupce                2  x65a         Koncernová pĜíslušnost                3  x70          Typ vlastnické struktury                4  x70_forma    Právní forma vlastníka                5  x70_pocet    Poþet vlastníkĤ                6  x70_zeme     ZemČ pĤvodu vlastníka                7  x71a         ZmČny vlastnické struktury v minulých pČti letech                                Podíl vlastníkĤ v top managementu (vlastnický podíl                8  x74_x90                                nad 5 %)                9  x86b         Velikost podniku               10  x137         UplatĖovaná obchodní strategie               11  x152b_re     Podíl zahraniþních zákazníkĤ               12  x177b_re     Podíl zahraniþních dodavatelĤ               13  x188b        Platební podmínky jako kritérium výbČru dodavatele                                Ostatní dodací podmínky jako kritérium výbČru               14  x189b                                dodavatele               15  x241a        Kraj sídla podniku               16  x241b        Právní forma podnikání               17  x243_hruba   OdvČtvová pĜíslušnost               18  Vznik        Rok vzniku podniku               19  Shluky_1     RozdČlení podnikĤ do 3 shlukĤ          Pramen: Autor.          TČchto  20  promČnných  vstoupilo  do  vícerozmČrné  analýzy.  V následující          tabulce  jsou  nejinformativnČjší  promČnné,  pro  nČž  hodnota  kritéria  dosáhla          0,6483, tedy u témČĜ 65 % podnikĤ je možno urþit úroveĖ dĤležitosti vČĜitelĤ          podle  tČchto  promČnných.  Tyto  promČnné  tak  mĤžeme  prohlásit  za  faktory          dĤležitosti vČĜitelĤ.                        158","7DE  þ      6H]QDP QHMLQIRUPDWLYQČMãtFK SURPČQQêFK   YČĜLWHOp               ýíslo     .yG             promČnné  promČnné       1i]HY SURPČnné          SmČr závislosti                       [  D       .RUXSFH                 pozitivní                                                          vyšší dĤOHåLWRVW X SRGQLNĤ                       [  D       .RQFHUQRYi SĜíslušnost   QHQiOHåHMtFtFK NH                                                          koncernu                    9  x86b       Velikost podniku        pozitivní                                                          vyšší dĤOHåLWRVW X SRGQLNĤ                                  UplatĖovaná obchodní    uplatĖXMtFtFK FRVW                   10  x137                                  strategie               OHDGHUVKLS QHå X SRGQLNĤ                                                          se strategií differentiation                                  Podíl zahraniþních                       [   EBUH                           negativní                                  zákazníkĤ                                  Podíl zahraniþních                       [   EBUH                           negativní                                  dodavatelĤ                                  3ODWHEQt SRGPtQN\\ MDNR                   13  x188b                              pozitivní                                  kritérium výbČru dodavatele                                  Ostatní dodací podmínky                                  (doprava, pĜevzetí rizika)                   14  x189b                              pozitivní                                  MDNR NULWpULXP YêEČru                                  dodavatele                                                          vyšší dĤOHåLWRVW YH                       [   BKUXED                                  OdvČtvová pĜíslušnost   stavebnictví              Pramen: Autor.              Co se míry korupce týþe, pro celý výbČURYê VRXERU MVPH ]MLVWLOL MHMt VRXYLVORVW              s dĤOHåLWRVWt  YČĜitelĤ  W b = 0,12  na  hladinČ  statistické  významnosti  D = 0,007.              6 GDQêPL LQIRUPDFHPL MVPH YãDN QHE\\OL VFKRSQL UR]KRGQRXW  R MDNRX NDX]DOLWX              VH MHGQi  þL ]GD VH QHMHGQi R ]GiQOLYê Y]WDh. Pokud míru korupce zkoumáme ve              vztazích  s ostatními  faktory  dĤOHåLWRVWL  YČĜitelĤ,  mĤåHPH  SR]RURYDW  REGREQČ              silnou  souvislost  ve  zpracovatelském  prĤmyslu  (W b = 0,11,  D = 0,03)a znaþnČ              silnČMãt  VRXYLVORVW  Y SRGQLFtFK  XSODWĖXMtFtFK  VWUDWHJLL  differentiation  (W b = 0,21,              D           =DMtPDYp  MH   åH  v podnicích  se  100  –  249  zamČVWQDQFL  MH  WDWR              souvislost  také  silná  (W b = 0,17,  D         D  Y SRGQLFtFK  V YtFH  QHå              zamČVWQDQFL  MHãWČ  silnČMãt   W b = 0,21,  D = 0,003).  Pokud  by  byl  statisticky              Yê]QDPQê  L Y]WDK  Y QHMPHQãtFK  podnicích,  byl  by  záporný.  PĜitom  rozdíly              v míĜH  NRUXSFH  MVRX  SRGOH  YHOLNRVWL  SRGQLNĤ  PLQLPiOQt  D QHMVRX  VWDWLVWLFN\\              Yê]QDPQp   1HMVLOQČMãt  Y]WDK  PH]L  PtURX  NRUXSFH  D GĤOHåLWRVWt  YČĜitelĤ  MH              v podnicích patĜících do koncernu (W b = 0,28, D           =DMtPDYp MH WDNp WR  åH              QHMY\\ããt  PtUD  NRUXSFH  SDQXMH  QD  WUzích,  na  kterých  VH  SRK\\EXMt  QHM~VSČšnČMãt              podniky (prĤmČUQi KRGQRWD      X VKOXNX %     D u shluku C 1,9). Rozdíly mezi                                                                             159","prĤmČU\\  MVRX  VWDWLVWLFN\\  Yê]QDPQp  QD  KODGLQČ  D           HIHNW  MH  DOH  Qt]Nê            2          eta  = 0,02.          DĤOHåLWRVW  YČĜitelĤ  ve  výbČrovém  souboru  klesá  s rĤstem  podílu  zahraniþních          zákazníkĤ          (W c = -0,07, D = 0,097). VysvČtlení by mohlo spoþtYDW WRP  åH þím vyšší podíl          zahraniþních  zákazníkĤ  SRGQLN  Pi   WtP  Y\\ããt  MH  MHKR  ~VSČãQRVW  D WtP  QLåãt  MH          dĤOHåLWRVW  YČĜitelĤ   7R  VH  DOH  QHSRWYU]XMH   SRGtYiPH OL  VH  QD  SUĤmČrný  podíl          zahraniþních  zákazníkĤ   NWHUê  MH  QHMQLåãt  YH  VKOXNX  $ D QHMY\\ããt  YH  VKOXNX  \&                                                                   2           UR]GtO\\  MVRX  VWDWLVWLFN\\  Yê]QDPQp  QD  KODGLQČ  D           HIHNW  MH  HWD  = 0,03,          korelace þiní W c = -0,14, D = 0,001). ZároveĖ MVPH PRKOL YH YêEČrovém souboru          pozorovat  rĤst  dĤOHåLWRVWL  YČĜitelĤ  V NOHVDMtFt  ILQDQþní  výkonností.  DĤvod  této          souvislosti tedy bude patrnČ MLQê  QHå ILQDQþní výkonnost podniku.           PodobnČ  MDNR  V URVWRXFtP  SRGtOHP  ]DKUDQLþních  zákazníkĤ  i  s rostoucím          podílem  zahraniþních  dodavatelĤ  klesá  v celém  výbČrovém  souboru  dĤOHåLWRVW          vČĜitelĤ (W c = -0,12,  D            7HQWR  Y]WDK  MH  PtUQČ  slabČMãt  YH          zpracovatelském  prĤmyslu  (W c = -0,09,  D            REGREQê  MH  Y SRGQLFtFK  VH          100  –  249  zamČstnanci  (W c = -0,12,  D = 0,04)a silnČMãt  MH  Y SRGQLFtFK          uplatĖXMtFtFK  VWUDWHJLL  GLIIHUHQWLDWLRQ   W c = -0,17,  D = 0,02)a  v koncernových          podnicích  (W c = -0,17,  D = 0,021).  V tomto  pĜípadČ  ale  nelze  ĜtFL   åH  E\\  SRGtO          zahraniþních  dodavatelĤ  URVWO  V NOHVDMtFt  YêNRQQRVWt  SRGQLNĤ   1HMY\\ããt  SRGtO          zahraniþních dodavatelĤ MH PH]L SRGQLN\\ VKOXNX %         NGHåWR YH VKOXFtFK          $ D \& MH WR WpPČĜ shodnČ       5R]GtO\\ MVRX VWDWLVWLFN\\ Yê]QDPQp QD KODGLQČ                            2          D          HIHNW MH HWD          0RåQp Y\\VYČtlení závislosti dĤOHåLWRVWL YČĜitelĤ          na podílu zahraniþních zákazníkĤ MH  åH ]DKUDQLþQt GRGiYN\\ MVRX VSRMHQ\\ V Y\\ããt          NYDOLWRX QHER MLQRX SĜidanou hodnotou – proto by byl tento vztah také silnČMãt          u podnikĤ uplatĖXMtFtFK VWUDWHJLL GLferenciace. U podnikĤ koncernových se zase          PRKRX   QD  UR]GtO  RG  QHNRQFHUQRYêFK   SURMHYRYDW  WtPWR  VWHMQêP  ]SĤsobem          dodávky od mateĜské nebo sesterských spoleþností.          3ODWHEQt  SRGPtQN\\  MDNR  NULWpULXP  YêEČru  dodavatele  ovlivĖXMH  Y FHOpP          výbČrovém  souboru  dĤOHåLWRVW  YČĜitelĤ  pomČrnČ  silnČ (W b = 0,22,  D = 0,001).          Podobný charakter má tato souvislost ve zpracovatelském prĤmyslu (W b = 0,23,          D = 0,001),  v podnicích  uplatĖXMtFtFK  VWUDWHJLH  GLIIHUHQWLDWLRQ   W b = 0,23,          D = 0,008)a differentiation  focus  (W b = 0,23,  D = 0,004),  ale  silnČMãt  MH          v podnicích  se  strategií  cost  leadership  (W b = 0,26,  D = 0,005).  SlabČMãt  MH          v koncernových podnicích (W b = 0,19, D = 0,001) na rozdíl od nekoncernových          (W b = 0,30, D = 0,001)a rozdíly mĤåHPH SR]RURYDW L SĜi rozdČlení podle velikosti          SRGQLNX  SUR QHMPHQãt SRGQLN\\ SODWt W b = 0,31, D          SUR SRGQLN\\ VH     Då          249  zamČstnanci  W b = 0,15,  D          D SUR  QHMYČtší  podniky  W b = 0,20,          D = 0,006.  MĤåHPH  SĜHGSRNOiGDW   åH  SODWHEQt  SRGPtQN\\  MVRX  GĤOHåLWČMãt             160","v podnicích  s horší  finanþQt  YêNRQQRVWt   MHå  MH  VSRMHQD  V Y\\ããt  GĤOHåLWRVWt              vČĜitelĤ   7R  SRWYU]XMH  URVWRXFt  GĤOHåLWRVW  SODWHEQtFK  SRGPtQHN  MDNR  NULWpULD              výbČUX  GRGDYDWHOH  V NOHVDMtFt  ILQDQþní  výkonností  (statistická  významnost                                                     2              rozdílĤ v prĤmČUHFK  MH  D           HIHNW  MH  HWD  = 0,01,  korelace  má  hodnotu              W c = 0,08  pĜi  D            -H  ORJLFNp   åH  MH  WHQWR  Y]WDK  VLOQČMãt  Y SRGQLFtFK              NRQNXUXMtFtFK FHQRX  QiNODGRYp YĤGFRYVWYt   Y QHNRQFHUQRYêFK SRGQLFtFK  MHå              se  netČší  zázemí  koncernu  (napĜ.  dodávky  v rámci  koncernu),  a  v malých              SRGQLFtFK   MHå  PDMt  SUDYGČpodobnČ  KRUãt  Y\\MHGQiYDFt  SR]LFL  SĜL  MHGQiQt              o platebních podmínkách.              8 RVWDWQtFK GRGDFtFK SRGPtQHN MVou nalezené souvislosti podstatnČ slabČMãt  D WR              MDN YH YêEČrovém souboru (W b = 0,07, D = 0,08), tak u podnikĤ se strategií cost              focus   (W b = 0,30,   D = 0,001),   u malých   podnikĤ   (  W b = 0,13,              D = 0,073)a nekoncernových  podnikĤ (W b = 0,09,  D           1LFPpQČ  i zde              mĤåHPH SRXåtW SĜedchozí argumentaci.               DĤOHåLWRVW  YČĜitelĤ  MH  Y FHOpP  YêEČrovém  souboru  nepĜímo  úmČrná  velikosti              podniku              (W c = -0,09,  D = 0,032).  V nekoncernových  podnicích  (D           DOH  HIHNW  MH              pouze                2              eta            MH  Y\\ããt  QHå  Y SRGQLFtFK  SDWĜících  ke  koncernu  a ve              zpracovatelském  prĤP\\VOX  QLåãt   QHå  YH  VWDYHEQLFWYt   D           HIHNW  MH  DOH                      2              nízký, eta  = 0,003). Provázanost s ostatními faktory byla zkoumána výše.              3.5.8 DĤOHåLWRVW VWiWX              7DE  þ      9VWXSQt SURPČQQp GR YtFHUR]PČUQp DQDOê]\\   VWiW              ýíslo            promČnné  .yG SURPČQQp                 1i]HY promČnné                     [  D            .RUXSFH                  1  x30a            Podpora od státních orgánĤ                  2  x31a            Podpora od místních orgánĤ veĜHMQp VSUiY\\                  3  x51rec2         Poþet samostatných provozoven se sídlem v zahraniþí                     [  D            .RQFHUQRYi SĜíslušnost                  5  x70             Typ vlastnické struktury                     [  BIRUPD       3UiYQt IRUPD YODVWQtND                     [  BSRFHW       3Rþet vlastníkĤ                     [  B]HPH        =HPČ pĤvodu vlastníka                  9  x86b            Velikost podniku                 10  x133b           Vliv zamČstnaneckých výhod na motivaci pracovníkĤ                 11  x137            UplatĖovaná obchodní strategie                     [   EBUH        3RGtO ]DKUDQLþních zákazníkĤ                     [   EBUH        3RGtO ]DKUDQLþních dodavatelĤ                                                                             161","ýíslo        promČnné   .yG SURPČQQp                1i]HY promČnné                 [   B[   BVXPD  3Rþet forem CSR, v nichå VH SRGQLN DQJDåXMH                 [   B[   BVXPD  .RGH[\\                 [   D           .UDM VtGOD SRGQLNX             17  x241b           Právní forma podnikání                 [   BKUXED      2GYČtvová pĜíslušnost             19  Vznik           Rok vzniku podniku          Pramen: Autor.          Výše  uvedených  20  promČnných  vstoupilo  do  vícerozmČrné  analýzy.          9 QiVOHGXMtFt WDEXOFH MVRX QHMLQIRUPDWLYQČMãt SURPČnné, pro nČå KRGQRWD NULWpULD          dosáhla 0,6442, tedy pro pĜes 64 % podnikĤ MH PRåQR XUþit úroveĖ dĤOHåLWRVWL          státu podle tČchto promČnných. Tyto promČnné tak mĤåHPH SURKOiVLW ]D IDNWRU\\          dĤOHåLWRVWL VWiWX           7DE  þ      6H]QDP QHMLQIRUPDWLYQČMãtFK SURPČQQêFK ± VWiW           ýíslo    .yG         promČnné promČnné       1i]HY SURPČnné          SmČr závislosti                1  x30a     Podpora od státních orgánĤ pozitivní                            Podpora od místních orgánĤ                2  x31a                             pozitivní                            veĜHMQp VSUiY\\                            Poþet samostatných                3  x51rec2   provozoven se sídlem   pozitivní                            v zahraniþí                                                    vyšší dĤOHåLWRVW X SRGQLNĤ                   [  D     .RQFHUQRYi SĜíslušnost                                                    patĜících ke koncernu                9  x86b     Velikost podniku        negativní                            Podíl zahraniþních                   [   EBUH                         negativní                            zákazníkĤ          Pramen: Autor.          Podpora ze strany státních orgánĤ v celém výbČrovém souboru logicky souvisí          s dĤOHåLWRVWt  VWiWX   W b = 0,23,  D            VWHMQêP  ]SĤsobem  závisí  dĤOHåLWRVW          státu i na podpoĜe od místních orgánĤ veĜHMQp VSUiY\\  0ĤåHPH SR]RURYDW XUþitý          moderaþní vliv velikosti podniku (þtP MH SRGQLN YČtší, tím vyšší státní podporu          uvádí (pro státní orgány platí souvislost W c = 0,08, D = 0,028 a pro místní orgány          veĜHMQp  VSUiY\\  W c = 0,09,  D             9 PDOêFK  SRGQLFtFK  MH  WDN  VRXYLVORVW          podpory  ze  strany  státních  orgánĤ a dĤOHåLWRVWL  VWiWX  VODEČMãt   W b = 0,17,          D           QHå  Y SRGQLFtFK  VH       Då       ]DPČstnanci  (W b = 0,26,  D = 0,001),          NGH  MH  DOH  WDNp  VLOQČMãt  QHå  Y QHMYČtších  podnicích  (W b = 0,24,  D = 0,001).          U podpory  ze  strany  místních  orgánĤ veĜHMQp  VSUiY\\  MH  DOH  SUĤbČK  MLQê            162","QHMVLOQČMãt ]iYLVORVW GĤOHåLWRVWL VWiWX QD PtĜH WpWR SRGSRU\\ MH PH]L QHMPHQãtPL              D QHMYČtšími  podniky  (shodnČ  W b = 0,25,  D = 0,001),  ve  stĜHGQtFK  SRGQLFtFK  MH              tato závislost mírnČ slabČMãt  W b = 0,21, D = 0,001).               DĤOHåLWRVW VWiWX ]iYLVt L QD SRþtu samostatných provozoven se sídlem v zahraniþí              (W c = 0,04,  D = 0,057).  Aþkoli  ve  výbČrovém  souboru  nemĤåHPH  SR]RURYDW              vztah  mezi  poþtem  samostatných  provozoven  v zahraniþí  a velikostí  podniku,              MVRX UR]GtO\\ Y VtOH ]iYLVORVWL GĤOHåLWRVWL VWiWX QD SRþtu zahraniþních provozoven              PH]L MHGQRWOLYêPL YHOLNRVWQtPL NDWHJRULHPL ]QDþQp  9 QHMPHQãtFK SRGQLFtFK E\\              byl  smČr  vztahu  pravdČpodobnČ  negativní,  byl-li  by  statisticky  významný.              9 SRGQLFtFK  VH       Då       ]DPČVWQDQFL  MH  SR]LWLYQt  D ]QDþnČ  silnČMãt   QHå              v celém  výbČrovém  souboru  (W c = 0,13,  D         D  Y QHMYČWãtFK  SRGQLFtFK  MH              MHãWČ silnČMãt  W c = 0,21, D = 0,011). PravdČpodobnČ VH ]GH SURMHYXMH GĤOHåLWRVW              zahraniþQt  SROLWLN\\  VWiWX   MHå  Pi  VLOQČMãt  GRSDG\\  QD  SRGQLN\\   NWHUp  PDMt              zahraniþní  provozovny.  ZároveĖ mĤåH  KUiW  VYRX  UROL  QLåãt  IOH[LELOLWD  YČtších              podnikĤ, které se pĜi zmČnČ podmínek hĤĜe pĜizpĤVREXMt  QHå PDOp SRGQLN\\              Opaþný  smČU  VRXYLVORVWL  SDQXMH  PH]L  GĤOHåLWRVWt  VWiWX  D SRGtOHP  ]DKUDQLþních              zákazníkĤ              (W c = -0,11,  D            7DWR  VRXYLVORVW  MH  VLOQČMãt  YH  YHONêFK  SRGQLFtFK              (W c = -0,15,  D = 0,026)a  v koncernových  podnicích  (W c = -0,13,  D          QHå              v nekoncernových  podnicích  (W c = -0,10,  D = 0,022).  PravdČpodobnČ  SODWt   åH              þím  více  má  podnik  zahraniþních  zákazníkĤ,  tím  ménČ  MH  ]iYLVOê  QD  GRPiFt              hospodáĜVNp SROLWLFH VWiWX  3URWRåH þtP MVRX SRGQLN\\ v našem vzorku vČtší, tím                                                 209              vČWãt PDMt SRGtO ]DKUDQLþních zákazníkĤ (U  = 0,25, D           SODWt QHMVStãH              závislost  dĤOHåLWRVWL  VWiWX  QD  SRGtOX  ]DKUDQLþních  zákazníkĤ  silnČML  YH  YHONêFK              SRGQLFtFK   .RQFHUQRYp  SRGQLN\\  PDMt  WDNp  þastČML  ]DKUDQLþní  zákazníky              (prĤmČrnČ  51  %  vĤþi  31  %  u nekoncernových  podnikĤ,  rozdíly  statisticky                                                      2              významné  na  hladinČ  D = 0,001,  úþLQHN  MH  HWD            WDNåH  L  X QLFK  VH              pravdČpodobnČ SURMHYXMH VWHMQê HIHNW              9 QHMYČWãtFK SRGQLFtFK MH WDNp QHMYČtší rozdíl v hodnocení dĤOHåLWRVWL VWiWX PH]L              koncernovými  (prĤmČr  2,54)a nekoncernovými  (2,21)  SRGQLN\\   -DNR  Y MHGLQp              skupinČ MH WHQWR UR]GtO VWDWLVWLFN\\ významný, a to na hladinČ D = 0,095, úþLQHN MH                       2              YãDN MHQ HWD  = 0,03. Ve stĜHGQtFK SRGQLFtFK MH KRGQRFHQt GĤOHåLWRVWL VWiWX WpPČĜ              VWHMQp Y NRQFHUQRYêFK L QHNRQFHUQRYêFK SRGQLFtFK  Y QHMPHQãtFK MH SDN SRPČr              opaþný (dĤOHåLWRVW VWiWX Y NRQFHUQRYêFK SRGQLFtFK MH      D Y QHNRQFHUQRYêFK              2,43).  DĤOHåLWRVW  VWiWX  YH  YêEČrovém  souboru  mírnČ  klesá  s rĤstem  podniku,              souvislost však není statisticky významná.                 209   Pearsonovo  R,  koeficient  nabízený  programem  SPSS  pro  mČĜení  korelace              dvou intervalových promČnných.                                                                            163","3.5.9 DĤležitost komunit v okolí podniku           Tab. þ. 55: Vstupní promČnné do vícerozmČrné analýzy – komunity v okolí          podniku            ýíslo   Kód promČnné                Název promČnné          promČnné                0  x30a            Podpora od státních orgánĤ                1  x31a            Podpora od místních orgánĤ veĜejné správy                2  x57rec2         Poþet samostatných provozoven                3  x62b            Autonomie v plánování rozvoje pracovních sil                4  x65a            Koncernová pĜíslušnost                5  x70             Typ vlastnické struktury                6  x70_forma       Právní forma vlastníka                7  x70_pocet       Poþet vlastníkĤ                8  x70_zeme        ZemČ pĤvodu vlastníka                9  x71a            ZmČny vlastnické struktury v minulých pČti letech                                   Podíl vlastníkĤ v top managementu (vlastnický               10  x74_x90                                   podíl nad 5 %)               11  x86b            Velikost podniku               12  x87b            Podíl žen               13  x88b            Podíl vysokoškolsky vzdČlaných pracovníkĤ               14  y109b1_re       Podíl pohyblivé složky mzdy u top managementu                                   Vliv pohyblivé složky mzdy na motivaci               15  x115b                                   pracovníkĤ               16  x137            UplatĖovaná obchodní strategie               17  x216_x218_suma Kodexy               18  x241a           Kraj sídla podniku               19  x241b           Právní forma podnikání               20  x243_hruba      OdvČtvová pĜíslušnost               21  Vznik           Rok vzniku podniku               22  Shluky_1        RozdČlení podnikĤ do 3 shlukĤ          Pramen: Autor.          Do  hledání  faktorĤ dĤležitosti  komunit  v okolí  podniku  pomocí  vícerozmČrné          analýzy  vstoupilo  výše  uvedených  23  promČnných.  V následující  tabulce  jsou          nejinformativnČjší  promČnné,  pro  nČž  hodnota  kritéria  dosáhla  0,8481,  tedy          u témČĜ  85  %  podnikĤ  je  možno  urþit  úroveĖ dĤležitosti  komunit  v okolí          podniku  podle  tČchto  promČnných.  Tyto  promČnné  tak  mĤžeme  prohlásit  za          faktory dĤležitosti komunit v okolí podniku.                 164","7DE  þ      6H]QDP QHMLQIRUPDWLYQČMãtFK SURPČQQêFK ± NRPXQLW\\ Y RNROt              SRGQLNX               ýíslo    .yG SURPČQQp       1i]HY SURPČnné        SmČr závislosti              promČnné                                       Podpora od místních orgánĤ                    1   x31a                                  pozitivní                                       veĜHMQp VSUiY\\                                       Autonomie v plánování                    3   x62b                                  pozitivní                                       UR]YRMH SUDFRYQtFK VLO                                                              vyšší u vlastníkĤ ze                       [  B]HPH        =HPČ pĤvodu vlastníka                    8                                         zahraniþí                                                              vyšší u podnikĤ                        [   B[   BVXPD .RGH[\\                 PDMtFtFK DOHVSRĖ                                                              MHGHQ NRGH[                                                              vyšší ve                        [   BKUXED     2GYČtvová pĜíslušnost                                                              stavebnictví              Pramen: Autor.              ZemČ pĤvodu  vlastníka,  vlastnictví  kodexĤ  a vliv  odvČWYt  QHPDMt  VWDWLVWLFN\\              významný vliv na dĤOHåLWRVW NRPXQLW SUR FHOê YêEČrový soubor. U zahraniþních              vlastníkĤ a smíšených vlastníkĤ MH SUĤmČrná dĤOHåLWRVW NRPXQLW       X þeských              vlastníkĤ         Y SRGQLFtFK  PDMtFtFK  ]DYHGHQ  DOHVSRĖ  MHGHQ  NRGH[              u ostatních 2,55, ve zpracovatelském prĤP\\VOX      D YH VWDYHEQLFWYt       -DN              uvidíme  dále,  tyto  tĜi  promČnné  významnČ  ovlivĖXMt  ]EêYDMtFt  GYČ  vybrané              promČnné.              PomČrnČ  VLOQi  MH  ]iYLVORVW  GĤOHåLWRVWL  NRPXQLW  QD  SRGSRĜe  ze  strany  místních              orgánĤ              (W b = 0,18,  D            7DWR  ]iYLVORVW  MH  VLOQČMãt  YH  VWDYHEQLFWYt   W b = 0,25,              D           QHå  YH  ]SUDFRYDWHOVNpP  SUĤmyslu  (W b = 0,15,  D = 0,001),              Y SRGQLFtFK  MHå PDMt DOHVSRĖ MHGHQ NRGH[  W b = 0,20, D          QHå Y RVWDWQtFK              podnicích  (W b = 0,16,  D = 0,004)a  v podnicích  se  zahraniþním  vlastníkem              (W b = 0,22,  D           QHå  Y SRGQLFtFK  V þeským  vlastníkem  (W b = 0,17,              D = 0,001).               MĤåHPH VH GRPQtYDW  åH VLOQČMãt ]iYLVORVW YH VWDYHEQLFWYt MH YêVOHGNHP Y\\ããtFK              dopadĤ VWDYHEQtFK SUDFt QD VYp RNROt  .DXzalita u vlastnictví kodexu není zcela              MHGQR]QDþná, podniky, pro nČå MVRX NRPXQLW\\ GĤOHåLWp  PRKRX ] WRKRWR GĤvodu              rĤzné kodexy pĜLMtPDW  3UDYGČpodobnČMãt DOH MH  åH SRNXG SRGQLN QČMDNê NRGH[              pĜLMPH  MVRX SDN NRPXQLW\\ Y RNROt Wohoto podniku pro tento podnik dĤOHåLWČMãt              SURWRåH NRGH[ GiYi YãHP ]DPČstnancĤP QDMHYR  MDNêP ]SĤsobem by se mČli ke              komunitám chovat. MĤåH VH SURMHYRYDW WDNp YOLY ]DKUDQLþních vlastníkĤ, kteĜí,              SRNXG  VH  MLP  GRVWDQH  SRGSRU\\  PtVWQtFK  RUJiQĤ veĜHMQp  VSUiY\\   PRKRX              pozitivnČML  QHå  þeští  vlastníci  ovlivnit  vnímání  dĤOHåLWRVWL  NRPXQLW   ýeští                                                                             165","vlastníci  buć  nepotĜHEXMt  WDNRYRX  SRGSRUX  místních  orgánĤ,  aby  zaþali          komunity zohledĖRYDW  QHER MH QHGRQXWt DQL WDWR SRGSRUD NRPXQLW\\ ]RKOHGĖovat.          DĤOHåLWRVW NRPXQLW ]iYLVt Y FHOpP YêEČrovém souboru na autonomii v plánování          UR]YRMH SUDFRYQtFK VLO VODEČ (W b = 0,12, D = 0,084), silnČMãt MH DOH WDWR ]iYLVORVW          Y SRGQLFtFK  PDMtFtFK  DOHVSRĖ  MHGHQ  NRGH[   W b = 0,28,  D = 0,003)a  v podnicích          s þeským  vlastníkem  (W b = 0,20,  D = 0,019).  Závislost  dĤOHåLWRVWL  NRPXQLW  QD          DXWRQRPLL  Y SOiQRYiQt  UR]YRMH  SUDFRYQtFK  VLO  PĤåH  VRXYLVHW  V PRåQRVWPL          pĜizpĤVRELW UR]YRM SUDFRYQtFK VLO PtVWQtP SRGPínkám a tak lépe zohlednit i vliv          komunit v okolí podniku. SilnČMãt ]iYLVORVW Y SRGQLFtFK PDMtFtFK DOHVSRĖ MHGHQ          kodex mĤåHPH Y\\VYČWOLW VWHMQČ  MDNR YêãH  YOLY þeských vlastníkĤ VQDG WtP  åH          MVRX  OpSH  VFKRSQL  SRVRXGLW   NGH  MH  WĜHED  Y\\ããt  DXWRQRPLH  Y SOiQRYiQt  UR]YRMH          pracovních sil.           3.5.10    Souhrn nalezených vztahĤ          -DN MVPH ]MLVWLOL  GĤOHåLWRVW YODVWQtNĤ ]iYLVt QHMYtFH QD SUiYQt IRUPČ podnikání          a právní formČ vlastníka. ZvláštČ u právní formy vlastníka pravdČpodobnČ KUDMH          velkou  roli  osobní  pĜítomnost  vlastníkĤ  Y SRGQLNX  QHER  Xåãt  NRQWUROD          YODVWQtNHP  QHå Y SĜtSDGHFK  NG\\ MH SRGQLN YODVWQČn právnickou osobou. Tuto          P\\ãOHQNX  SRGSRUXMH  WDNp  SRGtO  YODVWQtNĤ  Y WRS  PDQDJHPHQWX  MDNR  Yê]QDPQê          faktor  dĤOHåLWRVWL  YODVWQtNĤ a þásteþnČ i pĜtVWXS  N ILQDQFRYiQt  ±  GRNiåt OL  MHM          YODVWQtFL  ]DMLVWLW   MHMLFK  GĤOHåLWRVW  WtP  URVWH   2EGREQêP  ]SĤsobem  pĤsobí          Y\\MHGQiYDFt VtOD RGEČratelĤ a podpora od státních orgánĤ. Oba faktory souvisí          s financováním podniku, ro]GtO MH SRX]H Y WRP  åH þím vČtší þást obstará stát, tím          PHQãt MH GĤOHåLWRVW YODVWQtNĤ. MĤåHPH WHG\\ VKUQRXW  åH GĤOHåLWRVW YODVWQtNĤ roste          s rĤstem  podílu  vlastníkĤ  v top  managementu,  pĜístupu  k financování          D Y\\MHGQiYDFt  VtO\\  RGEČratelĤ  a klesá  s rĤstem  podpory  státních  orgánĤ.          DĤOHåLWRX VH DOH XNi]DO\\ L YHOLNRVW SRGQLNX  SUiYQt IRUPD YODVWQtND D SRGQLNiQt          Pro  zamČVWQDQFH  VH  XNi]DO\\  MDNR  QHMGĤOHåLWČMãt  SRX]H  WĜi  faktory,  zato  však          V Yê]QDPQêPL  Y]iMHPQêPL  YD]EDPL   1DSĜíklad  odvČtvová  pĜtVOXãQRVW  MH          zdánlivČ MHQ VODEêP IDNWRUHP GĤOHåLWRVWL ]DPČstnancĤ  DOH MH ]ĜHMPp  åH QHE\\OR          li  by  vlivu  míry  korupce,  byly  by  rozdíly  výraznČMãt  D SRX]H  ÄPtUQČ  vyšší“          dĤOHåLWRVW  ]DPČstnancĤ  ve  stavebnictví  by  byla  pravdČpodobnČ znaþnČ  vyšší.          2EGREQp SODWt SUR VDPRWQRX PtUX NRUXSFH  9 FHOpP VRXERUX MHQ Qt]Ni NRUHODFH          nabývá  ve  stavebnictví  opaþného  smČru  a násobnČ  Y\\ããt  VtO\\   QHå  YH          zpracovatelském  prĤP\\VOX   6WHMQČ  tak  míra  korupce  ovlivĖXMH  SRGtO  YHOPL          specifických  dodávek  a opČt  mĤåHPH  ĜtFL   åH  NGH  QHQt  MHMtKR  YOLYX   MH  SRGtO          specifických dodávek silnČMãtP IDNWRUHP GĤOHåLWRVWL ]DPČstnancĤ.          PĜekvapením mĤåH EêW DEVHQFH þasto zmiĖovaných faktorĤ dĤOHåLWRVWL  MDNR MVRX          napĜíklad  kvalifikovanost  zamČstnancĤ,  motivaþní  prvky  apod.  Zde  musíme          SRXNi]DW  QD  RPH]HQt  SRXåitých  dat.  V první  ĜadČ obČ  odvČtví  patĜí  spíše             166","k pĜedstavitelĤm  prĤmyslové  þásti  hospodáĜství,  než  nČjaké  znalostní              ekonomiky (nemusí platit pro všechny zúþastnČné podniky). Dále nČkteré údaje              jsou možná stále pĜíliš agregované a bylo by zapotĜebí podrobnČjšího zkoumání              problematiky.  V takovém  pĜípadČ  by  ale  bylo  nutné  zamČĜit  se  pouze  na  tuto              oblast potenciálních faktorĤ konkurenceschopnosti, aby bylo možno jít do vČtší              hloubky.  Také  by  mohl  být  vhodnČjší  metodou  napĜ.  polostrukturovaný              rozhovor, než dotazník. Námi nalezené výsledky tedy v žádném pĜípadČ tvrzení              uvádČná v literatuĜe nevyvracejí, spíš je nejsou schopna potvrdit.               Jak jsme již poznamenali, nalézt faktory dĤležitosti zákazníkĤ bylo tČžké kvĤli              nízké  variabilitČ  hodnocení  jejich  dĤležitosti.  Jen  6  %  podnikĤ  uvedlo  nižší              dĤležitost než „velmi dĤležitá zájmová skupina“. PĜesto je zĜejmé, že dĤležitost              zákazníkĤ  závisí  na  velikosti  podniku  (pro  menší  podniky  jsou  zákazníci              dĤležitČjší)a na podílu velmi specifických dodávek (s rĤstem specifiþnosti jsou              zákazníci  dĤležitČjší).  Vyšší  dĤležitost  zákazníkĤ  ve  spoleþnostech  s ruþením              omezeným  mĤže  být  zpĤsobena  bućto  jejich  typickou  menší  velikostí  nebo              užším  vztahem  top  managementu  k zákazníkĤm  (vlastníci  jsou  v s.r.o.  þastČji              zastoupeni v top managementu).               Faktory dĤležitosti dodavatelĤ jsme nalezli v podstatČ tĜi. Jedním je specifiþnost              dodávek, což je v literatuĜe þasto uvádČno. Druhým faktorem je centralita. ýím              je podnik centralizovanČjší, tím vyšší je dĤležitost dodavatelĤ. Tato závislost ale              nesouvisí s velikostí podniku, kde naopak þím je podnik vČtší, tím je dĤležitost              dodavatelĤ  nižší.  KoneþnČ tĜetím  faktorem  je  finanþní  výkonnost  podniku              a platí,  že  þím  ménČ  výkonný  podnik  je,  tím  dĤležitČjší  jsou  pro  nČj  jeho              dodavatelé.               Poþet  identifikovaných  faktorĤ dĤležitosti  vČĜitelĤ  je  pomČrnČ  široký  a jejich              vzájemné  vztahy  velmi  komplexní.  Na  prvním  místČ  bychom  mČli  jmenovat              exportní  a importní  aktivity,  jež  pĜispívají  spíše  k nižší  dĤležitosti  vČĜitelĤ.              Naopak þím dĤležitČjší jsou pro podnik platební a ostatní dodací podmínky, tím              dĤležitČjší  jsou  i vČĜitelé.  PĜedpokládaným  a potvrzeným  faktorem  je  velikost              podniku.  Komplikovaná  je  závislost  na  míĜe  korupce.  TémČĜ  všechny  tyto              souvislosti  jsou  pak  moderovány  odvČtvovou  pĜíslušností,  uplatĖovanou              obchodní strategií a koncernovou pĜíslušností.              Zcela  logickými  faktory  dĤležitosti  státu  jsou  podpora  podniku  od  státních              orgánĤ a od místních orgánĤ veĜejné správy. Dalšími jsou zahraniþní aktivity,              konkrétnČ míra exportu a poþet zahraniþních poboþek a koncernová pĜíslušnost,              jež  je  obvykle  také  znamením  nadnárodní  spolupráce.  V neposlední  ĜadČ je              faktorem dĤležitosti státu velikost podniku, závislost þím jsou podniky menší,              tím je pro nČ stát dĤležitČjší je ale slabá, vČtší roli hraje velikost podniku jako              moderující faktor ostatních vztahĤ.                                                                               167",".RPELQDFH SČti nalezených faktorĤ dĤOHåLWRVWL SRVN\\WOD QHMY\\ããt PtUX Y\\VYČtlení          dĤOHåLWRVWL NRPXQLW ]H YãHFK VWDNHKROGHUVNêFK VNXSLQ  D WR WpPČĜ 85 %. Silným          IDNWRUHP  MH  SRGSRUD  SRGQLNX  RG  PtVWQtFK  RUJiQĤ veĜHMQp  VSUiY\\   Y OLWHUDWXĜe          KRMQČ  zmiĖovaným  zahraniþní  pĤYRG  YODVWQtND   7HQWR  YOLY  MH  DOH  Y QDãHP          pĜípadČ  pro  celý  výbČrový  soubor  spíše  slabý  a pĤVREt  YtFH  MDNR  PRGHUXMtFt          promČQQi  FRå MH SĜípad i vlastnictví kodexĤ a odvČtvové pĜíslušnosti.          3.6  S+5187Ë          = QiPL QDOH]HQêFK ]iYLVORVWt Y\\SOêYDMt SUR QDãL SUiFL GYD GĤOHåLWp ]iYČry. Za          SUYp SRXåLWt VHNYHQþního dopĜedného plovoucího algoritmu se osvČdþLOR  NG\\å          MVPH  QDOH]OL  NRPELQDFH  IDNWRUĤ  vysvČWOXMtFt      ±          W\\SLFN\\  SĜes  70  %)          dĤOHåLWRVWL  MHGQRWOLYêFK  VWDNHKROGHUVNêFK  VNXSLQ   3URWL  NRUHODþním  analýzám          provedeným v pĜHGFKi]HMtFt þiVWL ÄY\\SOXO\\ QD SRYUFK³ mnohé nové souvislosti          zĜHMPp  SRX]H  SĜi  spolupĤsobení  více  promČnných  (napĜ.  míra  korupce,  podíl          velmi specifických dodávek a odvČtvová pĜíslušnost u dĤOHåLWRVWL ]DPČstnancĤ).          Za  druhé  nalezené  faktory  mĤåHPH  SRNOiGDW  ]D  REODVWL   MHå  E\\  PČly  být  ve          VWDNHKROGHUVNp  DQDOê]H  ]FHOD  MLVWČ  SUR]NRXPiQ\\   6LFH  VH  DQL  ]GDOHND  QHMHGQi          o všechny  faktory  dĤOHåLWRVWL   SĜesto  se  mĤåHPH  GRPQtYDW   åH  VH  MHGQi          o významnou pomoc. SamozĜHMPČ MH ]DSRWĜebí mít na pamČWL  åH MVPH SRXåLOL          generické  skupiny  a hlavnČ  åH  VWDNHKROGHĜL  NDåGpKR  SRGQLNX   MHMLFK  Y]WDK\\          N SRGQLNX D PH]L VHERX  MVRX YåG\\ XQLNiWQt           2PH]HQt SODWQRVWL GRVDåHQêFK YêVOHGNĤ          ZvláštČ pĜi  práci  s výsledky  analýzy  empirických  dat  si  musíme  být  vČdomi          MHMLFK  RPH]HQp  SODWQRVWL   6LFH  MVPH  dbali  na  zachování  známých  pravidel          statistické  analýzy,  napĜ   MVPH  ]NRXPDOL  KRPRJHQLWX  UR]SW\\OĤ  nebo  normalitu          UR]ORåHQt  D SRXåtYDOL  MVPH  MHQ  YêVOHGNy  statisticky  významné,  ale  omezení          SO\\QRX MLå ] SRYDK\\ ]NRXPDQêFK GDW  1D SUYQtP PtVWČ musíme zmínit strukturu          ]iNODGQtKR  VRXERUX   -HGQDOR  VH  SRX]H  R VSROHþnosti  akciové  nebo  s ruþením          RPH]HQêP   V YtFH  QHå      ]DPČstnanci,  sídlem  podniku  v ýR  a  z odvČtví          stavebnictví  a zpracovatelského  prĤmyslu.  Proto  pĜHVWRåH  MH  YêEČrový  soubor          vČrným  obrazem  souboru  základníKR   MDN  E\\OR  GRNi]iQR  %ODåNHP                   210          a Svobodou   Y\\SRYtGDMt YêVOHGN\\ SRX]H o podnicích tohoto typu.          'UXKêP RPH]HQtP MH FKDUDNWHU ]tVNDQêFK GDW  1HPXVtPH PtW REDY\\  åH E\\ E\\OD          ve  zkoumání  zahrnuta  data  nekvalitní  –  dotazníkové  šetĜení  provedli  školení          tazatelé  typicky  pĜímo  se  statutárními  zástupci  podnikĤ  a následnČ  byla  data          podrobena  vícerým  kontrolám.  -HGQi  VH  VStãH  R WR   åH  Y WpWR  SUiFL  WHVWXMHPH          závislosti dĤOHåLWRVWL JHQHULFNêFK VWDNeholderských skupin na rĤzných faktorech,          zatímco v realitČ MH VSUiYQêP SRVWXSHP SUDFRYDW QD vyšší úrovni rozlišení, a to           210             %/$ä(. D NRO         V     ±           168","buć pĜímo s jednotlivými stakeholdery, nebo s jejich skupinami vyplývajícími              ze segmentace (viz pĜíslušná þást práce). Na druhou stranu si musíme uvČdomit,              že  právČ  generické  skupiny  jsou  tou  úrovní,  kterou  mĤžeme  zobecĖovat.              Posuneme-li se na vyšší rozlišovací úroveĖ, budou z podstaty úlohy segmenty              stakeholderĤ pro každý podnik rĤzné. V podmínkách kvantitativního výzkumu              by bylo možné se s tímto problémem vypoĜádat, ale sbČr dat, jenž by si tento              pĜístup  vyžadoval,  pĜesahuje  možnosti  jednotlivce.  MĤžeme  zde  tedy  vidČt              prostor pro další zlepšování.                                                                                                                               169","4  1È95+ 3267838 67$.(+2/'(56.e $1$/é=<          Po  prozkoumání  rĤzných  aplikací  stakeholderské  analýzy  (kap.  2)a pĜi          respektování postupĤ strategického Ĝízení mĤåHPH SUR VWDNHKROGHUVNRX DQDOê]X          ve strategické analýze navrhnout tento postup:             1.  stanovit cíl analýzy,            2.  identifikovat stakeholdery,            3.  analyzovat hodnoty a segmentovat stakeholdery,            4.  analyzovat atributy,            5.  DQDO\\]RYDW PRåQê YêYRM KRGQRW D DWULEXWĤ,            6.  VHVWURMLW PDSX VWDNHKROGHUĤ,            7.  pĜLMPRXW RGSRYtGDMtFt RSDWĜení,            8.  analyzovat dopady opatĜení a pĜípadnČ opatĜení korigovat.          4.1  CË/ $1$/é=<          Strategickou analýzu nelze provádČt bez stanovení cílĤ organizace, a to alespoĖ          na úrovni mise a vize organizace (v pĜípadČ SURMHNWX E\\ VH MHGQDOR R SURMHNWRYp          ]DGiQt   9 FtOL DQDOê]\\ WHG\\ PXVt EêW MDVQČ XYHGHQR  MDNp RUJDQL]DFH QHER MDNp          MHMt þásti (napĜ  6%8  VH DQDOê]D WêNi  MDNê MH SĜedpokládaný þasový horizont          a právČ  mise  nebo  vize  této  organizace  þL  MHMt  þásti.  V prĤbČhu  provádČní          analýzy  mohou  být  samozĜHMPČ  ]MLãWČQD  IDNWD   QD  MHMLFKå  ]iNODGČ  mohou  být          zmČnČny  právČ  základní  cíle  organizace  (pURMHNWX   QHER  SDUDPHWU\\  DQDOê]\\          (þasový  horizont).  V takovém  pĜípadČ  MH  QXWQp  ]KRGQRWLW  GRVDYDGQt  NURN\\          analýzy a pĜípadnČ MH SURYpVW ]QRYX          4.2  I'(17,),.$\&( 67$.(+2/'(5ģ          ,GHQWLILNDFH  VWDNHKROGHUĤ  MH  SUYQtP  REWtåQêP   QH OL  QHMREWtåQČMãtP  NURNHP          ýelíme  tu  dvČma  problémĤP   D   Y\\MPHQRYDW  YãHFKQ\\  VWDNHKROGHU\\   WHG\\          nezapomenout  na  nČMDNê  VXEMHNW   NWHUê  MH   QHER  PĤåH  Y EXGRXFQX  EêW          stakeholderem, a b) omezit se na okruh relevantních stakeholderĤ. PĜLWRP MVRX          RED  SUREOpP\\  SURSRMHQ\\  ±  YČdomí  toho,  kdo  pro  nás  bude  relevantním          stakeholderem,  pomĤåH  SĜL  Y\\MPHQRYiYiQt  YãHFK  VWDNHKROGHUĤ.  PĜi  Ĝešení          SUREOpPX  DG  D   O]H  SRXåtW  WHFKQLN  GLYHUJHQWQtKR  P\\ãOHQt   MDNR  MVRX  QDSĜíklad          brainstorming, pĜípadnČ morfologická analýza nebo pro konkrétnČMãt SUREOpP\\          metoda delphi apod. Velmi dobrou pomĤckou mĤåH EêW ~þetnictví organizace –          MDNêNROL VXEMHNW ]GH SĜtWRPHQ MH ] SRGVWDW\\ VWDNHKROGHUHP RUJDQL]DFH          U druhého problému mĤåHPH Y\\MtW ] MHGQp ]H ]iNODdních definic stakeholderĤ,          a to stakeholdeĜL ÄMVRX WL  NGR PRKRX RYOLYQLW QHER MVRX RYOLYQČni dosahováním                        211          cílĤ  organizace“    SURMHNWX  DSRG     -DNR  YêFKR]t  MH  YKRGQi  SURWR   åH  MH           211             )5((0$1  5  (           170","dostateþnČ  ãLURNi   FRå  MH  DOH  ]iURYHĖ  MHMt  QHYêKRGRX  ±  RNUXK  VWDNHKROGHUĤ                                                                    212              PXVtPH ]~åLW WDN  DE\\ E\\O\\ QiVOHGXMtFt NURN\\ SURYHGLWHOQp  $FNRII  napĜíklad              DUJXPHQWXMH ÄORJLVWLFNêPL³ GĤYRG\\  åH QHPRKRX EêW YãLFKQL VWDNHKROGHĜi bráni              Y ~YDKX   0QRåLQX  UHOHYDntních  stakeholderĤ  lze  vymezit  aplikací  urþitých              NULWpULt   QHER  MHMLFK  NRPELQDFt   7DWR  NULWpULD  MVRX  QDYUåHQD  Y þiVWL  .GR  MH  WR              stakeholder.  Pro  úþely  výzkumu  konkurenceschopnosti  þeských  podnikĤ  (viz              empirická  data  v kapitole  þ.  3)  bylo  napĜtNODG  SRXåLWR  NULWpULXP  H[LVWHQFH              SUiYQtKR Y]WDKX VH VXEMHNWHP  NWHUê Pi EêW SRYDåRYiQ ]D VWDNHKROGHUD               4.3  A1$/é=$ +2'127 $ 6(*0(17$\&( 67$.(+2/'(5ģ              .DåGê Y]WDK RUJDQL]DFH D VWDNHKROGHUD MH YH VYp SRGVWDWČ smČnou hodnot. Pokud              by  tomu  tak  nebylo,  nemČli  by  ani  organizace,  ani  stakeholder  dĤvod  vztah              QDYD]RYDW  3RGQLN SRVN\\WXMH KRGQRWX VWDNHKROGHURYL  NWHUê RSOiWNRX SRVN\\WXMH              KRGQRWX Y MLQp IRUPČ podniku. PĜLWRP NDåGi VWUDQD RFHĖXMH SĜLMtPDQRX KRGQRWX              MDNR  Y\\ããt   QHå  Y\\GiYDQRX   MLQDN  E\\  NH  VPČnČ tČchto  hodnot  nedocházelo               PLNURHNRQRPLFNRX WHUPLQRORJLt VH MHGQi R SRPČĜRYiQt XåLWNX D REČti). Pokud              WHG\\ EXGH ]QiW SRGQLN QHMHQ VYp RFHQČní obČtované (resp. pĜLMDWp  KRGQRW\\  DOH              i ocenČQt WpWR VOXåE\\ QHER WRKRWR VWDWNX SURWLVWUDQRX  PĤåH WRKR Y\\XåtW DĢ Xå YH              prospČch svĤM QHER RERX VWUDQ  1DEt]t VH ]Ge analogie s cenovou diskriminací              3. stupnČ   NWHUi  MH  ]DORåHQD  QD  UR]SR]Qivání  individuálních  poptávkových              kĜivek, kdy napĜíklad pĜHSUDYFH QDEt]t ]iNODGQt FHQX D MLQRX FHQX SUR VWXGHQW\\              dĤFKRGFH QHER R YtNHQGHFK  1\\Qt MVPH VH GRWNOL WUDQVDNFt  NWHUp VH RG Y]WDKĤ              RGOLãXMt  WtP   åH  PRKRX  EêW  MHGQRUi]RYp   9]WDK\\  MVRX  QDRSDN  ]DORåHQ\\  QD              RSDNRYDQRVWL   FRå  SĜispívá  k tČmto  pozitivním  efektĤm:  a)  vČtší  dĤvČĜe  ve              Y]WD]tFK   D  WtP  QLåãtP  WUDQVDNþním  nákladĤm,  b)  vČtší  míĜe  kooperace  ve              vztazích (teorie her dokládá na prDNWLFNp L WHRUHWLFNp ~URYQL  åH SĜi opakovaných              LQWHUDNFtFK  MH  QHMYêKRGQČMãt  VWUDWHJLt  NRRSHURYDW    3ĜipomeĖme  také  tvrzení                        213              S. Turnbulla    åH  þím  více  vztahĤ  podnik  má,  tím  vČWãtP  PQRåVWYtP              informaþních kanálĤ GLVSRQXMH D WHG\\ WtP YtFH ]SČWQêFK YD]HE REGUåt              Tyto hodnoty – vklady – (plynoucí od stakeholderĤ organizaci)a odmČny za nČ                                                                       214              (plynoucí od organizace stakeholderĤm) mohou mít rĤzné podoby. Ho  uvádí              napĜ  SHQt]H  ]ERåt  LQIRUPDFH  VWDWXW  PRF  SUHVWLå  3Ĝidat mĤåHPH XUþitČ práci              D ]QDORVWL  QHPRYLWê PDMHWHN  åLYRWQt SURVWĜedí nebo dĤvČru.               3UR  Yê]NXP   MHKRå  GDWD  EXGHPH  SRXåtYDW  SUR  RYČĜení  našich  hypotéz,  byly                                                                            215              ]YROHQ\\ GiOH XYHGHQp VWDNHKROGHUVNp VNXSLQ\\  -HMLFK YROEX Y\\VYČWOXMH %ODåHN              D MH  NRQVHQ]HP  NROHNWLYX  DXWRUĤ   -DN  XYiGt  %ODåHN  Ä6WDNHKROGHUVNp  SRMHWt               212                 $\&.2))  5  /         V    ±   citováno z HO, CH., 2007, s. 255.              213  7851%8//  6              214  \&+,$ +8,  +         V              215                 %/$ä(.  /         V     ±                                                                            171","YQtPi  SRGQLN  MDNR  VWĜHW  ]iMPĤ rĤzných  zúþastnČQêFK  VXEMHNWĤ – tzv.                                                                216          stakeholderĤ, kteĜí do vztahu vĤþL SRGQLNX GiYDMt XUþLWê ÄYNODG³ ³  ([LVWHQFH          vkladu  do  podniku  se  tak  stala  základním  kritériem  toho,  zda  urþLWê  VXEMHNW          SRYDåRYDW ]D VWDNHKROGHUD  þi nikoli. Pro operacionalizovatelnost výzkumu bylo          QXWQp SRXåtW Qt]NRX PtUX UR]OLãHQt  SURWR QDSĜtNODG VNXSLQD ]iND]QtFL ]DKUQXMH          MDN SĜímé odbČratele, tak koncové spotĜHELWHOH  -H WĜHED XSR]RUQLW QD WR  åH GR          skupiny vČĜitelĤ QHMVRX SRþítáni vČĜitelé na základČ obchodních úvČrĤ, ti v tomto          þlenČní  patĜí  do  skupiny  dodavatelĤ.  Skupina  stát  zahrQXMH  VWiW  YH  YãHFK          ~URYQtFK UHSUH]HQWDFH MHKR YOLYX ± MDN VWátní správu, tak místní samosprávu. Do          taxativního výþtu (který byl pro výzkum  QH]E\\WQê  QHMVRX ]DKUQXW\\ QDSĜíklad          média, konkurence a další, nČkterými autory uvádČné typy stakeholderĤ. Logika          MH  QiVOHGXMtFt   NRQNXUHQFH  D PpGLD  QHSĜLQiãt  GR  SRGQLNX  YNODG   .H  ]NUHVOHQt          reality by však nemČOR GRMtW  SURWRåH YOLY NRQNXUHQFH VH SURPtWi GR PRGHOX SĜes          VWiYDMtFt  VWDNHKROGHUVNp  VNXSLQ\\   NRQNXUHQFH  XVLOXMH  R ]tVNiQt  ]iND]QtNĤ,          vlastníkĤ,  vČĜitelĤ  atd.  pĜedmČWQpKR  SRGQLNX    ,  YOLY  PpGLt  VH  SURPtWi  SĜes          VWiYDMtFt  VNXSLQ\\   QDSĜ.  ovlivní  zákazníky,  stát  nebo  vČĜLWHOH   6WHMQRX  ORJLNX          mĤåHPH  SRXåtW  L SUR  MLQp  QH]DKUQXWp  VWDNHKROGHU\\   QDSĜ.  dĜíve  zmínČnou          pobĜHåQt  SĜírodu.  Odhlédneme-li  od  morálních  dĤvodĤ   PXVt  ML  SRGQLN  EUiW          Y SRWD]  GR  Wp  PtU\\   GR  NWHUp  ML  FKUiQt VWiW   ]iND]QtFL  QHER  NRPXQLW\\   1D  QtåH          XYHGHQpP  REUi]NX  MVRX  WHG\\  ]Qi]RUQČny  zvolené  skupiny.  Pro  podnik          provádČMtFt  VWDNHKROGHUVNRX  DQDOê]X  O]H  SĜHGSRNOiGDW  YROEX  VWHMQêFK          generických  skupin  a  na  základČ  KRGQRW  D  ]iMPĤ  Y WRPWR  NURNX  ]MLãWČných          segmentaci  stakeholderĤ  do  homogennČMãtFK  VNXSLQ  YH  VP\\VOX  VXENDSLWRO\\          2.3.4.                                   216             %/$ä(.  /         V           172","2EU  þ      6WDNHKROGHĜL SRGQLNX                                              VLASTNÍCI                               VċěITELÉ                                                        ZAMċSTNANCI                                               PODNIK                         DODAVATELÉ                                                          ZÁKAZNÍCI                                        OBEC                                    REGION        KOMUNITY                                     STÁT               3UDPHQ  %/$ä(.  /         s. 17. Upraveno autorem.              4.3.1 Podnik              3RGQLN VH VQDåt PD[LPDOL]ovat hodnotu plynoucí z naznaþených vztahĤ. Pokud              nČNGR  DUJXPHQWXMH   åH  SRGQLN\\  E\\  PČO\\  H[LVWRYDW  QHER  H[LVWXMt  ]D ~þelem              maximalizace hodnoty pro všechny své stakeholdery, spoleþQRVW QHER MHMt XUþité              þiVWL  SDN PXVtPH YåG\\ GRGDW  åH DE\\ WDN PRKO þLQLW  PXVt QHMSUYH ]DMLVWLW VYRX              H[LVWHQFL   $ GORXKRGRERX  H[LVWHQFL  ]DMLVWt  SUiYČ  dlouhodobou  maximalizací              KRGQRW\\ Y]QLNDMtFt ] WČchto vztahĤ.               1tåH VH EXGHPH ]DEêYDW KRGQRWDPL VPČĖovanými mezi podnikem a konkrétní              skupinou  stakeholderĤ   YODVWQRVWPL   QD  MHMLFKå  ]iNODGČ  lze  stakeholdery              segmentovat,  a  nezapomeneme  ani  pĜipomenout  faktory  dĤOHåLWRVWL              stakeholderských  skupin  nalezené  ve  tĜHWt  NDSLWROH  WpWR  SUiFH   %XGHPH  ]GH              vycházet  hlavnČ  z kompilaþních  prací  citovaných  autorĤ  a  dalších  pramenĤ              SRXåLWêFK Y WHRUHWLFNp þásti.              4.3.2 Vlastníci              2  YODVWQtFtFK  VH  WYUGt   åH  SĜi  rozdČlování  hodnot  vytvoĜHQêFK  SRGQLNHP  MVRX              poslední  na  ĜadČ   NGHåWR  UL]LNR  QHVRX  QHMY\\ããt   +RGQRWX  YODVWQtNĤm  pĜináší              pĜHGHYãtP  ]LVN   NWHUê  SRVX]XMt  Y VRXYLVORVWL  V SRGVWXSRYDQêP  UL]LNHP              D V RKOHGHP  QD  YêãL  YNODGX   3RGVWXSRYDQp  UL]LNR  MH  YQtPiQR  VXEMHNWLYQČ              D VWHMQČ  MDNR  X YČĜitelĤ  (a  v menší  míĜe  i  u dalších  stakeholderĤ)  lze  toto              YQtPDQp  UL]LNR  VQLåRYDW  RWHYĜenou  informaþQt  SROLWLNRX   1LFPpQČ  zvláštČ                                                                             173","u nČkterých  typĤ  YODVWQLFWYt  QHPXVt  EêW  ]LVN  MHGLQRX  D GRNRQFH  DQL  KODYQt          hodnotou, pĜLQiãHQRX YODVWQtNRYL  3RPLQHPH OL PRåQRVW ]DPČstnání vlastníka,          pĜípadnČ rodinných pĜíslušníkĤ atd., mĤåH ]GH EêW QH]DQHGEDWHOQi VHEHUHDOL]DFH          YODVWQtND  SRFLW  åH ÄQČco“ tvoĜí).          Pro  podnik  pĜHGVWDYXMt  YODVWQtFL  ]iNODGQt  YNODG\\   ]D  QČå  VH  SRĜL]XMH  KPRWQê          i nehmotný,  krátkodobý  þL GORXKRGREê  PDMHWHN   .URPČ  tvorby  tČchto          primárních podmínek k podnikání však mohou vlastníci znamenat daleko více,          napĜíklad  kapitálové  zázemí   NQRZ KRZ  DSRG    ]YOiãWČ  MHGQi OL  VH  R VLOQRX          mateĜskou  spoleþQRVW   DOH  WDNp  MDN  XYiGt  .Xþera,  v nČkterých  pĜípadech                                        217          ÄVPČĜRYiQt SRGQLNX  LGHMH  NRQFHSW\\³ , tedy podílení se na Ĝízení podniku.          Pro vlastníka tedy hodnota vztahu s podnikem závisí na:             1.  Podstupovaném riziku,             2.  míĜe zisku,             3.  míĜe informaþní asymetrie,             4.  W\\SX YODVWQtND  RUJDQL]DFH [ MHGQRWOLYHF             5.  dalších dĤvodech, kromČ zhodnocení prostĜedkĤ, které vedly ke vstupu do               podniku (spekulativní vlastnictví, zamČVWQiQt Y SRGQLNX  PRåQRVW XUþovat               smČĜování podniku apod.).          3UR SRGQLN MH KRGQRWD Y]WDKX V YODVWQtNHP GR ]QDþné míry typovČ VWHMQi  MDNR          hodnota vztahu s vČĜLWHOHP D GRGDYDWHOHP  YL] QtåH   7R ]QDPHQi  åH E\\FKRP          pro tento vztah mČli znát:             1.  -DNê MH SĜínos investic pro podnik,             2.  MDN  SĜLVStYi  N GRVDåHQt  ERGX  ]YUDWX   úspor  z rozsahu  nebo  ochranČ               podniku,             3.  MDN SĜispívá k inovacím,             4.  MDNp SĜináší informace (na rozdíl od dodavatelsko-odbČratelského vztahu               nebo vztahu k vČĜitelĤm spíše na strategické úrovni).           PĜi zkoumání dĤOHåLWRVWL YODVWQtNĤ bychom nemČli zapomenout vzít v úvahu vliv          faktorĤ nalezených v empirickém šetĜení:              1.  Právní forma vlastníka,             2.  právní forma podnikání,             3.  zemČ pĤvodu vlastníka,             4.  velikost podniku,             5.  finanþní výkonnost,             6.  podíl produkce realizované v zahraniþí,             7.  podíl dodávek ze zahraniþí,           217             .8ý(5$  5        VWU           174","8.  poþet samostatných provozoven v zahraniþí,                 9.  úroveĖ korupce,                 10. podpora od státních orgánĤ,                 11. podpora místních orgánĤ veĜHMQp VSUiY\\                 12. podíl vlastníkĤ v top managementu,                 13. pĜístup k financování,                 14. Y\\MHGQiYDFt VtOD ]iND]QtNĤ/odbČratelĤ.              4.3.3 ZamČstnanci              Znaþnou þást hodnoty, kterou pro zamČstnance pĜHGVWDYXMH Y]WDK V SRGQLNHP              bude pravdČpodobnČ tvoĜLW SODW  =FHOD MLVWČ MH WR YHOPL GREĜe mČĜLWHOQi VORåND              celkové  hodnoty  pro  zamČVWQDQFH   1HQt  WR  DOH  ]GDOHND  VORåND  MHGLQi   .URPČ              SODWX WRWLå SUDFRYQtN\\ PRWLYXMH FHOi Ĝada dalších faktorĤ. Obvyklé dČOHQt MH QD                 x  ocenČní práce,                 x  podmínky práce,                 x  práce samotná.               PĜHGSRNODGHP  MH   åH  SUR  NDåGpKR  ]DPČVWQDQFH  MH  NRPELQDFH  PRWLYDþních              faktorĤ  unikátní  a mČO  E\\  ML  YåG\\  ]QiW  QDGĜízený.  Ani  zamČVWQDQFL  QHMVRX              homogenní skupinou. MĤåHPH MH GČlit podle mnoha kritérií:                  x  postavení v organizaþní struktuĜe (Ĝídící vs. výkonné místo),                 x  organizaþní útvar,                 x  míra kreativity práce,                 x  délka zamČstnání,                 x  kvalifikace,                 x  výše platu,                 x  rodinné podmínky,                 x  osobnostní typ,                 x  IDNWRU\\  MHå MH PRWLYXMt               PrávČ  IDNWRU\\   MHå  ]DPČVWQDQFH  PRWLYXMt   EXGRX  KUiW  NOtþRYRX  UROL  SUR  MHMLFK              ocenČní vztahu s podnikem. Z rozhovoru s nimi by pak mČlo vyplynout:                  1.  Poznání struktury potĜeb zamČstnancĤ,                 2.  poznání osob, se ktHUêPL VH VURYQiYDMt                                                    218                3.  poznání hodnoty odmČn pro zamČstnance.              3UR SRGQLN MH RFHQČní hodnoty plynoucí ze vztahu se zamČVWQDQFL GR MLVWp PtU\\              REGREQp  MDNR X Y]WDKX s dodavateli, vČĜLWHOL D YODVWQtN\\ ± MHGQi VH R SRVN\\WQXWt                218                 ýHUSiQR ] *5(*2529È  ,         VWU       XSUDYHQR                                                                            175","výrobních  faktorĤ.  MĤžeme  tedy  parafrázovat  v pĜíslušných  subkapitolách          uvedené potĜebné informace:             1.  Náklady za komplementární produkty nebo služby,             2.  výkonnost pĜípadných alternativních možností,             3.  vlivy z makroprostĜedí,             4.  vlivy  z mikroprostĜedí  (inovace,  nové  trhy,  apod.)a  schopnost  adaptace               zamČstnancĤ na nČ,             5.  další náklady na zamČstnance, kromČ mzdových nákladĤ,             6.  pĜínos  zamČstnance  pro  podnik  (výkonnost  pracovníka,  jeho  pĜínos               k inovacím apod.).           PĜi zkoumání dĤležitosti zamČstnancĤ bychom nemČli zapomenout vzít v úvahu          vliv faktorĤ identifikovaných v empirickém šetĜení:             1.  OdvČtví,             2.  velikost podniku,             3.  právní forma podnikání,             4.  zemČ pĤvodu vlastníka,             5.  specifiþnost produktĤ,             6.  specifiþnost dodávek,             7.  flexibilita v pĜizpĤsobování se požadavkĤm zákazníkĤ,            8.  kvalita produktĤ,            9.  úroveĖ péþe o zákazníky,             10. úroveĖ korupce,             11. podíl žen na celkovém poþtu zamČstnancĤ.          4.3.4 Zákazníci          Zákazníci  zde  reprezentují  skupinu  všech  pĜíjemcĤ  výrobkĤ  a služeb          produkovaných  a poskytovaných  organizací.  Mohou  být  rĤznorodí  jak  na  této          úrovni abstrakce – mĤže se jednat o koncové spotĜebitele, obchodníky, dodávky          pro  další  spotĜebu,  dodávky  investiþních  celkĤ  atp.,  ale  také  pĜi  vyšším          rozlišovacím  mČĜítku  –  koncoví  spotĜebitelé  mohou  nakupovat  v kamenných          obchodech,   internetových   obchodech,   pomocí   zásilkové   služby,          v hypermarketech  vzdálených  až  stovky  kilometrĤ  od  místa  bydlištČ  nebo          obchĤdcích v místČ bydlištČ. ZároveĖ mohou mít zákazníci pro nákup urþitého          produktu nebo služby rĤzné pohnutky. Mobilní telefon mĤže nČkdo koupit kvĤli          barvČ,  jiný  kvĤli  ovládání  hudebních  funkcí  zatĜesením  telefonem,  další  kvĤli          podpoĜe  rychlého  stahování  dat,  nejspíše  to  bude  ale  kombinace  tČchto  nebo          podobných dĤvodĤ.          Co tedy konkrétnČ pĜináší hodnotu odbČratelĤm ve vztahu s organizací mĤže být          velmi  komplikované  zjistit;  tuto  otázku  by  mČly  zodpovČdČt  marketingové             176","aktivity, a to, jakým zpĤsobem mĤže organizace tuto hodnotu vytvoĜit a kolik ji              to bude stát, mĤže zodpovČdČt analýza hodnototvorných a nákladových ĜetČzcĤ.              Hodnoty  pociĢované  zákazníky  mohou  tedy  být  znaþnČ  subjektivní,  zvlášĢ              u koncových spotĜebitelĤ. Tomuto typu vztahĤ se vČnuje literatura extenzivnČ.              NapĜ. Heinonenová uvádí tČchto 12 skupin zjišĢování hodnoty:                  1.  „Zkoumání pĜíþinných faktorĤ vedoucích k urþité hodnotové pĜedstavČ, tj.                   spíše ke komplexu hodnot,                 2.  preferenþní posuzování hodnoty, tj. proces zvažování obČtování nČþeho,                   nákladĤ, výdajĤ apod. na stranČ jedné a prospČchem, užitkem, pĜínosem                   þi ziskem na stranČ druhé,                 3.  zkoumání a popis samotné vnímané hodnoty zákazníkem i dodavatelem,                   tj.  zkoumání  technické  a  funkþní  dimenze  hodnoty.  Jak  sama  autorka                   dodává, dimenze hodnoty nelze abstrahovat pouze na uvedené dvČ oblasti                   –  stejnČ dĤležité  jsou  také  další  dimenze,  jako  napĜíklad  þasová                   a prostorová,                 4.  zkoumání vnímané hodnoty v procese spotĜeby jako urþitého zážitku, þi                   události.V  procese  spotĜeby  hodnoty  mĤže  docházet  i  ke  vnímání                   dĤsledkĤ jiného typu, napĜ. v bodČ 3 uvedené pĤsobení dimenzí. Poznatky                   z této  oblasti  zkoumání  jsou  využívány  zejména  v praktické  aplikaci                   v rámci  marketingové  komunikace  a  þásteþnČ  také  v procese  návrhu  a                   vývoje  produktu.  KromČ  strany  zákazníka  mĤže  ovšem  do  procesu                   spotĜeby hodnoty vstupovat i dodavatel a jeho vnímání hodnoty, kterou                   i v rámci procesu spotĜeby získává,                 5.  zkoumání  v rámci  koncepce  rozšíĜeného  produktu,  týkající  se  hodnoty                   obsažené v produktu anebo službČ,                 6.  prĤzkum  spokojenosti  zákazníka  a kvality  služeb  je  zamČĜen  na                   ponákupní proces vnímání hodnoty, tj. na zkoumání reakcí zákazníka po                   nákupu a dodání,                 7.  hodnotový  ĜetČzec – v tomto pĜípadČ  je  prĤzkum  zamČĜen  na  aktivity  a                   fungování  celého  sytému  podniku,  vedoucího  k vytváĜení  konkurenþní                   výhody  podniku.  Heinonenová  ovšem  v tomto  pĜípadČ  uvádí  velmi                   zúžený  pohled  na  danou  oblast  a  to  v kontextu  hodnotového  ĜetČzce                   prezentovaného Michaelem Porterem,                 8.  zkoumání vytváĜení a dodávání špiþkové hodnoty pro zákazníka, která je                   prezentována  jako  výsledek  orientace  podniku  na  dosažení  nejenom                   špiþkové  hodnoty,  ale  také  jako  prostĜedek  k dosažení  konkurenþní                   výhody a souþasné vysoké ziskovosti a vysokých výkonĤ.,                 9.  hodnota  zákazníka  pro  podnik.  Tato  oblast  zkoumání  pĜedstavuje                   obrácenou  perspektivu  k pĜedchozím,  protože  pozornost  je  zamČĜena  na                   hodnocení zákazníkĤ a jejich význam pro podnik,                                                                               177","10. zkoumání  zákazníkem  vnímané  hodnoty,  které  se  soustĜećXMH  QD               holistické  mČĜení.  S urþitým  omezením  lze  ĜtFW   åH  WDWR  REODVW  ]DKUQXMH               D NRPELQXMH SUDNWLFN\\ YãHFKQ\\ YêãH XYHGHQp SHUVSHNWLY\\             11. KRGQRWD  SUR  ]iND]QtND  D  VKDUHKROGHURYVNp  SRMHWt  KRGQRW\\.  V tomto               pĜípadČ  MGH  R ]NRXPiQt  ]iNODGQt  RWi]N\\   NWHURX  MH  ÄMDN  PD[LPDOL]RYDW               hodnotu pro shareholdery prostĜednictvím hodnoty pro zákazníka,             12. hodnota  vztahĤ,  resp.  relaþní  hodnota   NGH  MH  SR]RUQRVW  ]DPČĜena  na               Y]WDK\\  D  MHMLFK  Yê]QDP  ]HMPpQD   DOH  QHMHQRP   Y GORXKRGREp  LQWHUDNFL                                            219               PH]L SRGQLNHP D MHKR ]iND]QtNHP ³          -HGQRGXããt SRKOHG QD KRGQRWX SUR ]iND]QtND QDEt]t .ODSDORYi              1.  Ä=GD  >SURGXNW\\@  SĜLVStYDMt  ]iND]QtNRYL  D  GRGDYDWHOL  QDSĜíklad  ve               ]Y\\ãRYiQt MHKR  YêNRQĤ  DQHER  SRPiKDMt  VQLåRYDW  QiNODG\\   QDSĜíklad               SRPiKDMt  SĜL  ]YêãHQt  MHKR  GLIHUHQFLDFH   XVQDGĖXMt  QiNXS  ]Y\\ãXMt               SURGXNWLYLWX  VQLåXMt QiNODG\\ QD VNladování, obstarání produktu atd.),             2.  zda  pĤVREt  MDNR  PRWLYiWRU\\  DQHER  MDNR  K\\JLHQLFNp  YOLY\\   MLQêPL  VORY\\               ]GD MVRX SRYDåRYiQ\\ ]D VDPR]ĜHMPp DQHER MDNR QČFR QDYtF  FR QD MHGQp               stranČ  zákazníkĤm  pĜináší  vČWãt  QHå  RþHNiYDQê  XåLWHN  D  PRWLYXMH               napĜíklad k další koupi anebo k poskytnutí referencí dalším potenciálním               zákazníkĤm,þtPå  GRFKi]t  N ]tVNiQt  Y\\ããt  hodnoty  i  pro  dodavatele                SRNXG MH WR Y MHKR ]iMPX   9ČWãt XåLWHN Y WDNRYpPWR SĜípadČ  WM  YODVWQČ               plusový rozdíl mezi oþekávanou a skuteþnČ získanou hodnotou  mohou               WHG\\ ]tVNDW L GRGDYDWHOp  FRå MH QDSĜíklad pro existenci sítí podnikĤ, resp.               dlouhodobých vztahĤ v ĜetČzcích velmi významným faktorem,             3.  GR MDNp PtU\\ XPRåĖXMt NRQWUROX WČm, kteĜt MDNR ~þastníci hodnototvorného               V\\VWpPX MH SĜi tvorbČ KRGQRW\\ Y\\XåtYDMt             4.  GR  MDNp  PtU\\  D  YH  NWHUp  Ii]L  NXSQtKR  SURFHVX  Y]QLNDMt  D  SRGtOt  VH  QD               nákladech  vnímaných  zákazníkem.  V tomto  pĜípadČ  MH  SDWUQê  SRPČrnČ               znaþný rozdíl mezi koneþným spotĜebitelem a zákazníkem. První vČQXMH               vČtší  pozornost  nákladĤP   NWHUp  PX  Y]QLNDMt  ]HMPpQD  SĜi  a  po  koupi,               NGHåWR  WHQ  GUXKê  YHOPL  GHWDLOQČ  ]YDåXMH  WDNp  YãHFKQ\\  SĜednákupní               QiNODG\\   MDNR  QDSĜíklad  náklady  sbČru  a  selekce  informací,  þasové               náklady apod. OpČtovnČ L ]GH MH PRåQê RSDþQê SRKOHG  WHG\\ GR MDNp PtU\\               a  ve  které  fázi  procesu  (hodnototvorného  i  smČQQpKR DWULEXW\\  Y]QLNDMt                                            220               a vzniká i ztrátová stránka hodnoty.“                                                  221          9HOLFH ]MHGQRGXãHQê SĜístup pak nabízí Truneþek , podle nČMå MH KRGQRWD SUR          zákazníka  funkcí  z parametrĤ  NYDOLW\\   NRPSOHWQRVWL  VOXåHE   QiNODGĤ a  þasu.           219  +(,121(1  .         \&LWRYiQR ] ./$3$/29È  $        VWU          220  ./$3$/29È  $         VWU     ±          221             7581(ý(.  -  D NRO           178","223                                   222              V souladu i s Paroliniovou  D )OLQWHP D :RRGUXIIHP  tedy mĤåHPH X]DYĜít,              åH N RGKDGX KRGQRW\\ SUR ]iND]QtND SRWĜHEXMHPH ]QiW                 1.  1iNODG\\ ]D NRPSOHPHQWiUQt SURGXNW\\                 2.  konkurenceschopnost substitutĤ,                 3.  vlivy z makroprostĜedí,                 4.  vlivy z mikroprostĜedí (inovace, nové trhy, apod.),                 5.  další náklady, kromČ vlastní ceny,                 6.  NRQNUpWQt PRWLYiWRU\\  QHMGĤOHåLWČMãt SRORåND               3UR SRGQLN MH WHQWR Y]WDK W\\SRYČ VWHMQê  MDNR Y]WDK SĜedmČtného podniku pro              MHKR GRGDYDWHOH  YL] QtåH               PĜi  zkoumání  dĤOHåLWRVWL  ]iND]QtNĤ  bychom  nemČli  zapomenout  vzít  v úvahu              vliv faktorĤ identifikovaných v empirickém šetĜení:                  1.  OdvČtví,                 2.  velikost podniku,                 3.  právní formu podnikání,                 4.  podíl produkce realizované v zahraniþí,                 5.  konkurenþQt ERM QD WU]tFK SURGXNWĤ,                 6.  Y\\MHGQiYDFt VtOD ]iND]QtNĤ/odbČratelĤ,                 7.  úroveĖ korupce,                 8.  specifiþnost Vašich dodávek.              4.3.5 Dodavatelé              Zatímco  postavení  odbČratelĤ  MH  YH  YãHFK  Yê]NXPHFK  YåG\\  GRPLQDQWQt              a dĤOHåLWRVW  ]DPČstnancĤ  EêYi  WDNp  KRGQRFHQD  VStãH  MDNR  Y\\ããt   X GRGDYDWHOĤ              WRPX WDN ]GDOHND QHPXVt EêW  6YRX UROL KUDMH MLVWČ IDNW  åH åLMHPH YH VYČtČ, kde              nabídka  na  vČtšinČ trhĤ pĜHY\\ãXMH  SRSWiYNX   'DOãtP  þLQLWHOHP  MH   åH  PH]L              YêUREQtPL IDNWRU\\ MVRX VWiOH Yê]QDPQČMãt LQIRUPDFH D ]QDORVWL  NWHUp VL SRGQLN              mĤåH  GR  ]QDþQp  PtU\\  ]DMLVWLW  ViP  D MHMLFK  Y\\XåtYiQtP  VH  W\\WR  DQL              nespotĜHERYiYDMt   DQL  QHRSRWĜHERYiYDMt   PRKRX  VQDG  MHn  zastarávat.  Teprve              Y REODVWHFK  NGH MVRX SURGXNW\\ VLOQČ heterogenní (napĜíklad informaþní systémy)              nebo kde z nČMDNêFK VSHFLILFNêFK GĤvodĤ neplatí výše uvedené dĤvody, mĤåH              dĤOHåLWRVW  GRGDYDWHOĤ rĤVW   2EY\\NOH  MH  Y WpWR  VRXYLVORVWL  ]PLĖována  teorie              ]GURMRYp  ]iYLVORVWL   5HVRXUFH  GHSHQGHQFH  WKHRU\\    NWHURX  O]H  DOH  SRXåtW              k vysvČtlení dĤOHåLWRVWL YãHFK ]iMPRYêFK VNXSLQ ± VWDNHKROGHU\\ YQtPi MDNR W\\              VXEMHNW\\  NWHUp MVRX VFKRSQ\\ RUJDQL]DFL QČco poskytnout.                  222  3$52/,1,  \&              223                 )/,17  ' -   :22'58))  5 %                                                                            179","Tímto  se  dostáváme  k hodnotám,  které  mĤåH  Y]WDK  SRGQLNX  V GRGDYDWHOHP          pĜedstavovat.  Pro  dodavatele  znamená  pĜedmČtný  podnik  to  samé,  co  pro          pĜedmČWQê  SRGQLN  MHKR  RGEČUDWHOp   MHGQi  VH  ]GH  DOH  MHQ  R GRGiYN\\  N ]DMLãWČní          další  produkce.  Proto  lze  hodnotu  pro  obČ  strany  pomČrnČ  dobĜe  vypoþítat,          avšak  lépe  v krátkém  období,  tedy  v mezním  pĜípadČ  SUR  MHGQX  WUDQVDNFL          U opakovaných kontaktĤ zaþtQDMt KUiW YČtší roli spolehlivost partnera, pĜesnost,          vþasnost a kvalita plnČní, to vše násobené pĜedpokládanou délkou vztahu, která          VQLåXMH  WUDQVDNþQt  QiNODG\\  Y]WDKX  D ]Y\\ãXMH  MLVWRWX  SRFLĢovanou  obČma          VWUDQDPL   1DSĜtNODG  SRVN\\WXMH OL  GRGDYDWHO  REFKRGQt  ~YČr,  musí  do  ceny          zapoþítat  ekvivalent  úrokĤ  ] REMHPX  WUDQVDNFH  D WHQWR  HNYLYDOHQW  ]iYLVt  L QD          UL]LNX   MHå  SUR  GRGDYDWHOH  WDNRYp  MHGQiQt  ]QDPHQi   %XGH OL  VH  MHGQDW          o dlouhodobý vztah, bude dodaYDWHO SRåDGRYDW QLåãt UL]LNRYRX SUpPLL  3RNXG MH          navíc dodavatel v dobré finanþní situaci, na rozdíl od odbČratele, pĜHGVWDYXMt SUR          nČM SRVN\\WQXWp ILQDQFH QLåãt KRGQRWX  MVRX SUR QČM OHYQČMãt   QHå SUR RGEČratele,          D MH  ]GH  SURVWRU  SUR  ~URNRYRX  PtUX   NWHUi  SĜináší  výhody  obČma  stranám  –          GRGDYDWHOL ]DMLVWt RGE\\W  RGEČUDWHOL VQtåHQt ILQDQþních nákladĤ.          PĜHV YãHFKQ\\ VSRMHQp REWtåH O]H KRGQRWX Y]tahu pro dodavatele parametrizovat                                               224          D GR  MLVWp  PtU\\  PČĜLW   3RGOH  :DOWHUD  D  NRO    mohou  být  hodnoty  tvoĜeny          pĜímými a nepĜímými funkcemi vztahu. PĜtPp IXQNFH MVRX SDN ]LVNRYi  Y]WDK          N ]LVNRYpPX  ]iND]QtNRYL    REMHPRYi   MH OL  SĜtQRVHP  Y]WDKX  GRVDåHQt  ERGX          zvrat, úspor z rozsahu apod.)a ochranná (zakázky v horších dobách, napĜ. recesi,          VStã  QHå  ]LVN  SĜLQiãt  QiNODGRYRX  HIHNWLYQRVW    1HSĜtPêPL  IXQNFHPL  MVRX          inovaþQt  WUåQt  GtN\\ SĜedmČtnému vztahu získá dodavatel reference pro vztahy          další), prĤzkumná (dodavatel získává informace o trhu)a pĜístupová (dodavatel          ]tVNiYi  LQIRUPDFH  R VXEMHNWHFK  L  PLPR  WUK    1HO]H  VDPR]ĜHMPČ  zapomínat  na          nákladovou  stránku,  vztah  mĤåH  SUR  GRGDYDWHOH  JHQHURYDW  QiNODG\\  QD  Ĝízení          vztahu (transakþQt   6KUQHPH OL  ]QDPHQi ]GH XYHGHQp  åH SRWĜHEXMHPH YČdČt:              1.  -DNê MH ]LVN GRGDYDWHOH ]H Y]WDKX N SĜedmČtnému podniku,             2.  MDN  SĜLVStYi  N GRVDåHQt  ERGX  ]YUDWX   úspor  z rozsahu  nebo  ochranČ               podniku,             3.  MDN SĜispívá k inovacím,             4.  MDNp SĜináší informace,             5.  MDNp QRYp NRQWDNW\\ SĜináší.          Pro  pĜedmČWQê  SRGQLN  MH  WHQWR  Y]WDK  W\\SRYČ  VWHMQê   MDNR  Y]WDK  SĜedmČtného          SRGQLNX SUR MHKR RGEČratele, s pĜLKOpGQXWtP N IDNWX  åH SĜedmČtný podnik není          spotĜebitelem.              224  :$/7(5  $   5,77(5  7   *(0h1'(1  + *         \&LWRYiQR ] +È/(.          ,  D NRO           180","PĜi  zkoumání  dĤOHåLWRVWL GRGDYDWHOĤ  bychom  nemČli  zapomenout  vzít  v úvahu              vliv faktorĤ identifikovaných empirickým šetĜením:                 1.  OdvČtví,                 2.  velikost podniku,                 3.  finanþní výkonnost,                 4.  podíl  vysokoškolsky  vzdČlaných  pracovníkĤ  na  celkovém  poþtu                   zamČstnancĤ,                 5.  podíl produkce realizované v zahraniþí,                 6.  dĤOHåLWRVW FHQ\\ MDNR NULWpULD YêEČru dodavatele,                 7.  dĤOHåLWRVW SODWHEQtFK SRGPtQHN MDNR NULWpULD YêEČru dodavatele,                 8.  dĤOHåLWRVW GRGDFtFK SRGPtQHN MDNR NULWpULD YêEČru dodavatele,                 9.  dĤOHåLWRVW NYDOLW\\ MDNR NULWpULD YêEČru dodavatele,                 10. dĤOHåLWRVW UHIHUHQFt MDNR NULWpULD YêEČru dodavatele,                 11. dĤOHåLWRVW VRXODGX V SROLWLNRX \&65 MDNR NULWpULD YêEČru dodavatele,                 12. Y\\MHGQiYDFt VtOD ]iND]QtNĤ/odbČratelĤ,                 13. Y\\MHGQiYDFt VtOD GRGDYDWHOĤ,                 14. úroveĖ korupce,                 15. kvalita produktĤ,                 16. existence dceĜiných spoleþností,                 17. DXWRQRPQtFK MHGQRWHN                 18. specifiþnost dodávek.              4.3.6 VČĜitelé              Mezi vČĜLWHOH Y WRPWR SRMHWt QHSRþítáme obchodní partnery SRVN\\WXMtFt REFKRGQt              úvČr.  Obchodní  úvČU  MH  YQtPiQ  MDNR  MHGQD  ] PRåQRVWt   MDN  SĜidat  hodnotu              dodavatelsko-odbČratelskému vztahu.               Primární  hodnota  podniku  pro  vČĜitele  tkví  v úrocích  zaplacených  za  pĤMþené              SHQt]H  ÒURNRYi PtUD VH RGYtMt RG WUåQt ~URNRYp PtU\\ Y GDQpP PtVWČ, pro daný              typ  úvČru  a od  míry  rizika.  Pro  podnik  znamená  pĜLMDWê  ~YČU  PRåQRVWL              zhodnocení  tČFKWR  ILQDQFt   3URWRåH  VH  MHGQi  R þistČ  finanþQt  Y]WDK   NGH  MVRX              uplatnČny hlavnČ matematické algoritmy výpoþtu hodnoty pro obČ strany, není              pĜíliš  velký  prostor  pro  tvorbu  hodnoty  navíc.  PĜesto  mĤåH  SRGQLN  VQLåRYDW              riziko  vnímané  vČĜitelem  napĜíklad  transparentním  chováním  a zodpovČdným              informováním  o relevantním  dČQt   . SRGREQpPX  D  GDOãtP  ]iYČrĤm  došli                           225                                          226              3HWHUVHQ D 5DMDQ  i Manove a kol. :               225                 3(7(56(1  0  $   5$-$1  5  *         FLWRYiQR ] â,â.$  /         VWU              297.              226  0$129(  0   3$',//$  $  -   3$*$12  0         FLWRYiQR ] â,â.$              L., 2005, str. 301.                                                                            181","1.  Menší poþet vČĜitelĤ, nimž má podnik dobrý vztah je výhodnČjší, vČĜitelé               pak požadují nižší úrokové míry,             2.  úvČry jsou dostupnČjší, je-li vztah delší a intenzivnČjší (souþasný odbČr               více služeb od vČĜitele),             3.  záruku za úvČr lze substituovat vČtší informaþní otevĜeností (což snižuje               bance tzv. screeningové náklady).          PotĜebujeme tedy znát:             1.  Poþet vČĜitelĤ podniku,             2.  délku každého vztahu,             3.  existenci dalších služeb poskytovaných podniku nebo podnikem,             4.  informaþní otevĜenost podniku,             5.  další faktory, které mohou ovlivĖovat míru rizika.          Pro  pĜedmČtný  podnik  je  hodnotou  to,  co  mĤže  za  poskytnuté  finanþní          prostĜedky poĜídit, což je analogické k hodnotČ vztahu pro dodavatele, viz výše.          PĜi zkoumání dĤležitosti vČĜitelĤ bychom nemČli zapomenout vzít v úvahu vliv          faktorĤ identifikovaných v empirickém šetĜení:             1.  OdvČtví,             2.  velikost podniku,             3.  finanþní výkonnost,             4.  právní forma vlastníka,             5.  zemČ pĤvodu vlastníka,             6.  uplatĖovaná obchodní strategie,             7.  pĜípadná koncernová pĜíslušnost,             8.  podíl produkce realizované v zahraniþí,             9.  podíl dodávek ze zahraniþí,             10. podíl vlastníkĤ na top managementu,             11. dĤležitost platebních podmínek jako kritéria výbČru dodavatele,             12. dĤležitost dodacích podmínek jako kritéria výbČru dodavatele,             13. Jak  dĤležitým  kritériem  výbČru  dodavatele  jsou  pro  Vás  platební               podmínky,             14. Jak  dĤležitým  kritériem  výbČru  dodavatele  jsou  pro  Vás  ostatní  dodací               podmínky,             15. úroveĖ korupce.                     182","4.3.7 Stát              Skupinou  stát  se  zde  rozumí  veškerá  zákonodárná  a výkonná  moc  na  všech              úrovních,  od  celostátní  pĜes  regionální  po  obecní.  V pĜípadech,  kde  je  to              opodstatnČné,  lze  samozĜejmČ  uvažovat  i nadnárodní  úroveĖ;  legislativa              pĜipravovaná  na  úrovni  Evropské  unie  se  posléze  promítá  do  národních              legislativ a strategické Ĝízení musí takové zmČny pĜedjímat.              Stát  oþekává  od  podniku  plnČní  jeho  povinností,  tzn.  placení  daní  a jiných              odvodĤ a dodržování všech pĜíslušných pĜedpisĤ. StejnČ jako u vČĜitelĤ se jedná              o silnČ  algoritmizované  jednání,  které  je  oþekáváno,  a proaktivní  pĜístup              podniku  se  nepĜedpokládá.  ProaktivnČ  se  pĜesto  podnik  mĤže  angažovat              v oblastech, jako je politika zamČstnanosti, rozvoj infrastruktury nebo ochrana              životního  prostĜedí.  To  jsou  pro  stát  další  hodnoty,  které  mĤže  podnik              poskytnout. Na druhou stranu podnik oþekává vytvoĜení takového prostĜedí pro              podnikání,  které  bude  minimalizovat  transakþní  náklady.  To  se  týká  hlavnČ              legislativy  a infrastruktury.  Podnik  mĤže  žádat  také  o nejrĤznČjší  dotace              a transfery a zde je již proaktivní pĜístup nutností s tím, že i ostatní povinnosti              (danČ, odvody a dodržování pĜedpisĤ) musí být splnČny.              Stát  mĤže  být  také  významným  zákazníkem.  V takovém  pĜípadČ  nastává              problém, zda jej zahrnout do skupiny zákazníkĤ a analyzovat hodnoty z tohoto              vztahu  oddČlenČ  od  hodnot  vyplývajících  z bČžného  vztahu  podnik  –  stát.              NicménČ mČli bychom mít na pamČti, že zvláštČ ve vztahu se státem (resp. jeho              složkami)  je  nutné  mít  nejdĜíve  ostatní  povinnosti  splnČny  (stejnČ  jako  napĜ.              u dotací), a pak teprve mĤže být stát zákazníkem tohoto podniku. Proto mĤže              být  vhodnČjší  zahrnout  hodnoty  plynoucí  z takového  vztahu  do  skupiny  státu,              kde  mohou  být  porovnány  ve  vzájemných  souvislostech,  než  je  z tČchto              souvislostí vytrhnout a vsadit do skupiny zákazníkĤ. Na druhou stranu, pokud              by  zakázka  pro  stát  mohla  mít  synergické  efekty  se  zakázkami  pro  ostatní              zákazníky, mČly by tyto aspekty figurovat i ve skupinČ zákazníkĤ.               Hodnota vztahu pro stát bude hrát roli pĜedevším v pĜípadČ proaktivního postoje              podniku.               Hodnota vztahu se státem pro podnik pak závisí na tČchto þinitelích:                 1.  Je možnost získat od státu dotace,                 2.  je možnost získat od státu zakázky,                 3.  je možnost zlepšení infrastruktury,                 4.  je možnost snížení daĖových povinností.               V pĜípadČ  kladné  odpovČdi  na  první  dvČ  otázky  je  typ  vztahu  podobný  se              vztahem k vlastníkĤm (potvrzeno v empirickém šetĜení u zkoumání dĤležitosti              vlastníkĤ)a je tĜeba zjisti také:                                                                             183","1.  -DNê MH SĜínos investic pro podnik,             2.  MDN  SĜLVStYi  N GRVDåHQt  ERGX  ]YUDWX   úspor  z rozsahu  nebo  ochranČ               podniku,             3.  MDN SĜispívá k inovacím,             4.  MDNp SĜináší informace.          PĜi  zkoumání  dĤOHåLWRVWL  VWiWX  E\\FKRP  QHPČli  zapomenout  vzít  v úvahu  vliv          faktorĤ identifikovaných v empirickém šetĜení:             1.  Velikost podniku,             2.  pĜípadná koncernová pĜíslušnost,             3.  podíl produkce realizované v zahraniþí,             4.  podíl dodávek ze zahraniþí,             5.  úroveĖ korupce,             6.  podpora od státních orgánĤ,             7.  podpora místních orgánĤ veĜHMQp VSUiY\\          4.3.8 Komunity          .RPXQLW\\  MVRX  QHMUR]SRUXSOQČMãt  QiPL  ]YROHQRX  VWDNHKROGHUVNRX  VNXSLQRX          9êãH  MPHQRYDQp  VNXSLQ\\  QHEêYDMt  QLNG\\  ]SRFK\\EQČQ\\  MDNR  UHOHYDQWQt  SĜi          strategickém Ĝízení, na rozdíl od komunit. PrávČ ]GH VH SURMHYXMH SUREOpP  NWHUp          VXEMHNW\\ MHãWČ PDMt EêW SRYDåRYiQ\\ ]D VWDNHKROGHU\\ D NWHUp MLå QH  = WHRUHWLFNpKR          SRKOHGX MH WRWR WpPD Ĝešeno v þiVWL .GR MH VWDNHKROGHU  9 SUDNWLFNpP SRXåLWt VH          SRK\\EXMHPH  SĜL  SRMHWt  NRPXQLW  QD  ãNiOH  RG  ÄVSROHþnosti“  ve  smyslu  národa,          obþanĤ nČMDNpKR  VWiWX  QHER  L SĜíslušníkĤ  širší,  napĜ.  kulturní,  skupiny,  ke          skupinČ nebo skupinám v geografické blízkosti podniku.           , SRNXG VH RPH]tPH QD VNXSLQ\\ Y JHRJUDILFNp EOt]NRVWL  SUR -DGHUQRX HOHNWUiUQX          Temelín  napĜtNODG  -LKRþHVNp  PDWN\\    QHPXVt  EêW  VLWXDFH  ]GDOHND  MHGQRGXFKi          zvláštČ  u územnČ  decentralizovaných  podnikĤ   =YiåHQ\\  E\\  PČly  být  skupiny          v okolí všech  územnČ  VDPRVWDWQêFK  MHGQRWHN   DĢ  Xå  VH  MHGQi  R YêUREQt   Ĝídící          QHER  MLQp  MHGQRWN\\   7HG\\  ]DWtPco  pro  malý  výrobní  podnik  bude  geografická          blízkost  znamenat  napĜ   ~]HPt  REFH   SUR  -(  7HPHOtQ  PĤåHPH  ]D  WDNRYp          NRPXQLW\\ SRYDåRYDW L UDNRXVNp REþany. Proto také mluvíme o komunitách a ne          komunitČ. U nadnárodních podnikĤ mohou být zahrnuti obþané mnoha státĤ.          1D UR]GtO RG SRMHWt NRPXQLW Y UiPFL \&65 DOH QHVPtPH ]DSRPHQRXW  åH QDSĜíklad          zamČstnanci  nebo  zákazníci  v dalších  zemích,  kde  podnik  pĤVREt   QHMVRX          souþiVWt  VNXSLQ\\  NRPXQLW   DOH  MVRX  VRXþástí  skupin  zamČstnancĤ,  pĜípadnČ                                                       227          zákazníkĤ. V literatuĜe se uvádí pĜíklad spoleþQRVWL 1LNH , která se v roce 1992          ]DYi]DOD  N GRGUåRYiQt  XUþitých  podmínek  pro  své  zamČVWQDQFH  Y DVLMVNêFK          továrnách, v 90. letech tyto závazky porušovala a þelila tak tlaku QHVSRNRMHQêFK           227             '2/(ä$/29È  .         V           184","spotĜebitelĤ   .RQFHSW  \&65  W\\WR  VSRWĜebitele  a zahraniþní  zamČstnance  vnímá              MDNR  NRPXQLW\\   9H  VWDNHKROGHUVNp  DQDOê]H  MH  DOH  PXVtPH  ]DĜadit  do  skupin              zákazníkĤ  a zamČstnancĤ   -LQêP  SĜtNODGHP  MH  FKRYiQt  VSROHþnosti  Shell                     228              Y 1LJpULL ,  kde  mČOD  MHMt  þinnost  znaþný  negativní  dopad  na  domorodé              obyvatelstvo. PrávČ QiURG 2JRQL MH GREUêP SĜtNODGHP PtVWQt NRPXQLW\\ WDN  MDN              WHQWR SRMHP YQtPiPH YH VWakeholderské analýze.              1HPXVt  VH  DOH  MHGQDW  SRX]H  R NRPXQLW\\  Y\\PH]HQp  JHRJUDILFN\\   6NXSLQX              stakeholderĤ  v rámci  komunit  mĤåH  SRGQLN  Y\\PH]LW   QHER  VH  WDNRYi  VNXSLQD              vymezí  sama)  na  základČ rĤ]QêFK  ]iMPĤ   1DSĜtNODG  -LKRþeské  matky,  národ              Ogoni a obyvatele Ústí nad LabeP VSRMXMH YH Y]WDKX NH ]PtQČným podnikĤm               -( 7HPHOtQ  6KHOO D 6SROFKHPLH  ]iMHP R åLYRWQt SURVWĜedí právČ v okolí tČchto              podnikĤ  QHER MHMLFK SURYR]RYHQ  =H VWHMQpKR GĤYRGX E\\ PRKOD EêW XYDåRYiQD              L RUJDQL]DFH *UHHQSHDFH QHER SRGREQp  9êznamným stakeholderem podniku se              ale mohou stát i:                 x  školy (stĜední, vysoké, odborná uþilištČ),                 x  odborný tisk,                 x  média obecnČ,                 x  rodinní pĜíslušníci zamČstnancĤ,                 x  spotĜHELWHOVNp VYD]\\  6GUXåHQt RFKUDQ\\ VSRWĜebitele),                         229                 x  a další.              7\\WR NRPXQLW\\ Y]QLNDMt  QHER MH PĤåHPH GHILQRYDW  QD ]iNODGČ rĤzných potĜeb.              Proto i hodnoty, které pro nČ podnik znamená, pĜípadnČ které mohou podniku              pĜinášet, mohou být velmi rĤ]QRURGp  3UR SRGQLN MVRX þasto tyto skupiny spíše              KUR]ERX  QHå  SĜtQRVHP   MDN  RVWDWQČ  Y\\SOêYi  ] SRXåLWêFK  SĜíkladĤ  YêãH   -(              7HPHOtQ   6KHOO   6SROFKHPLH    1HMYČtší  hodnotou  pro  nČM  WHG\\  EXGH   MH OL  WDWR              KUR]ED HOLPLQRYiQD  .RQNUpWQt SRWĜebné informace ke zhodnocení tČchto hodnot              ]iOHåt DOH SUiYČ na rĤzných potĜHEiFK  MHå W\\WR VNXSLQ\\  QHER SRGQLN  PRWLYXMt              k navázání  vztahu.  3URWR  MH  ]E\\WHþQp  VQDåLW  VH  R  ~SOQê  YêþHW  MDNR  X  YêãH              uvedených skupin. MĤåHPH MHQ SR]QDPHQDW  åH þasto se tČPWR VNXSLQiP MHGQi              R  åLYRWQt  SURVWĜedí,  ale  také  sport,  zdravotnictví,  sociální  péþi,  kulturu,              vzdČlávání apod.              PĜi zkoumání dĤOHåLWRVWL NRPXQLW Y RNROt SRGQLNX E\\FKRP QHPČli zapomenout              vzít v úvahu vliv faktorĤ identifikovaných v empirickém šetĜení:                  228                 +800(/6  +         V       ±              229  PĜipomeĖPH  åH QDSĜtNODG 0  6WDULN REKDMXMH YQtPiQt VDPRWQpKR åLYRWQtKR              prostĜHGt MDNR VWDNHKROGHUD  PLPR MLQp Y  67$5,.  0         '5,6\&2//  \&              67$5,.  0                                                                            185","1.  OdvČtví,             2.  zemČ pĤvodu vlastníka,             3.  finanþní výkonnost,             4.  PtUD DXWRQRPLH Y SOiQRYiQt UR]YRMH SUDFRYQtFK VLO             5.  vliv zamČstnaneckých výhod na motivaci pracovníkĤ,             6.  YêãH SRGtOX SRK\\EOLYp VORåN\\ P]G\\ u vrcholového managementu,             7.  podpora od státních orgánĤ,             8.  podpora místních orgánĤ veĜHMQp VSUiY\\             9.  zda má podnik zavedeny nČMDNp NRGH[\\          4.4  A1$/é=$ $75,%87ģ          V þiVWL .GR MH WR VWDNHKROGHU MVPH Y\\EUDOL V\\VWpP WČchto tĜí atributĤ:              x  legitimita,             x  urgence,             x  moc.          Agle  a kol.   230   YH  VYpP  Yê]NXPX  SRXåLOL  N KRGQRFHQt  WČchto  atributĤ          sedmibodovou  Likertovu  stupnici  od  silnČ  nesouhlasím  s uvedeným  výrokem          (hodnota  1)  k silnČ  souhlasím  s uvedeným  výrokem  (hodnota  7).  Pokud  si  to          QHY\\åiGDMt RNROQRVWL  QHQt GĤvod tento osvČdþený zpĤsob mČQLW  .Otþovou roli          ]GH  KUDMt  VStãH  RWi]N\\   NWHUp  VL  KRGQRWLWHO  SRORåt   QHER  NWHUp  PX  EXGRX          SRORåHQ\\   SĜL  ]MLãĢování  pĜítomnosti  tČchto  tĜí  atributĤ  X MHGQRWOLYêFK  VNXSLQ              231          Agle  D NRO  SRXåLOL SĜL VYpP Yê]NXPX QiVOHGXMtFt          1.  Tato skupina má moc, aĢ MLå Y\\XåtYDQRX QHER QH >GHILQLFH  VFKRSQRVW             uplatnit ve znaþné míĜe pĜímou ekonomickou odmČnu nebo trest (peníze,             VWDWN\\ D VOXåE\\ D QHER NRHUFLWLYQt QHER I\\]LFNRX VtOX  ]EUDĖ, vČ]HQt  VDERWiå             DSRG   ]DKUQXMtFH Y WR SĜístup k zákonným prostĜedkĤm, které mohou vyvolat             SRXåLWt I\\]LFNp VtO\\ D QHER SR]Ltivní nebo negativní spoleþenský vliv (na             povČVW  SUHVWLå DSRG   QDSĜ. prostĜednictvím médií) za úþHOHP GRVDåHQt VYp             vĤle].          2.  Tato skupina má pĜístup k našemu podniku, vliv na nČM  QHER VFKRSQRVW             pĤsobit náš podnik, aĢ MLå WRWR Y\\XåtYi þi ne.          3.  Tato skupina má moc Y\\QXWLW VL VYp SRåDGDYN\\           4.  7DWR VNXSLQD SURMHYRYDOD QDOpKDYRVt ve svém vztahu s naším podnikem             [definice. aktivita ve sledování svých cílĤ ± SRåDGDYNĤ nebo pĜání – které             pociĢRYDOD MDNR GĤOHåLWp@          5.  Tato skupina aktivnČ Y\\åDGRYDOD SR]RUQRVt managementu.            230  $*/(  0,7\&+(//  6211(1)(/'          231             $*/(  0,7\&+(//  6211(1)(/'        V           186","6.  Tato skupina naléhavČ sdČORYDOD SRåDGDYN\\ SRGQLNX                                            232              7.  3RåDGDYN\\ WpWR NRQNUpWQt VNXSLQ\\  YQtPi PDQDJHPHQW MDNR OHJLWLPQt                 [definice: správné, vhodné nebo pĜimČĜené].              8.  1iã PDQDåHUVNê WêP YČĜt  åH SRåDGDYN\\ WpWR VNXSLQ\\ MVRX QHVSUiYQp QHER                           233                 nepĜimČĜené.              9.  3RåDGDYN\\ WpWR VNXSLQ\\ MVRX OHJLWLPQt Y RþtFK QDãHKR PDQDåHUVNpKR WêPX              Tyto otázky byly pro všechny stakeholdersNp VNXSLQ\\ VWHMQp  %\\O\\ IRUPXORYiQ\\              za úþHOHP Yê]NXPX D E\\OR SRWYU]HQR  åH KRGQRFHQt GĤOHåLWRVWL VWDNHKROGHUVNêFK              skupin  závisí  na  hodnocení  tČchto  atributĤ  stakeholderských  skupin  pomocí              tČchto  otázek.  V konkrétní  praktické  aplikaci,  která  nemusí  být  omezena              SRåDGDYNHP QD RSHUDFLRQDlizovatelnost v takové míĜH  MDNR Yê]NXP  PĤåH EêW              pĜesnČMãt SRXåtW SRGVWDWQČ širší okruh otázek, které nebudou nutnČ pro všechny              VWDNHKROGHUVNp VNXSLQ\\ VWHMné, ale naopak mohou být pĜizpĤVREHQ\\ MHGQRWOLYêP              stakeholderským skupinám, nebo segmentĤm tČFKWR VNXSLQ ÄQD PtUX³  3UR W\\WR              další podrobnČMãt RWi]N\\ PRKRX EêW Y\\XåLW\\ SR]QDWN\\ QDVKURPiåGČné napĜíklad              v pĜHGFKi]HMtFt DQDOê]H KRGQRW                                                                       234              Podle vlastnictví atributĤ legitimity, urgence a moci rozþlenili Mitchell  a kol.              stakeholdery na tyto skupiny:                    Originální    ýeský pĜeklad           VlastnČné atributy                    název                1.  dormant       skrytý                  síla                2.  discretionary    podmínČný            legitimita                3.  demanding     nároþQê  QiURNXMtFt VL    XUJHQFH                4.  dominant      vlivný (dominantní)     moc, legitimita                5.  dangerous     nebezpeþný (riskantní,   moc, urgence                                  YiåQê                6.  dependent     závislý                 legitimita, urgence                7.  definite      nesporný                moc, legitimita,                                                          urgence                8.  QRQVWDNHKROGHU   QHQt VWDNHKROGHUHP   åiGQê DWULEXW              1LFPpQČ  pro  potĜeby  stakeholderské  analýzy  bude  pĜesnČMãt  GUåHW  VH  MLå              definovaných segmentĤ V WtP  åH SRNXG QHQt KRGQRFHQt DWULEXWĤ Y MHGQRWOLYêFK              VHJPHQWHFK JHQHULFNêFK VWDNHKROGHUVNêFK VNXSLQ VWHMQp SUR FHOê VHJPHQW  O]H              segment dále rozdČlit podle tohoto hodnocení na menší þásti.               232                  %\\O\\  SRXåLW\\  )UHHPDQRY\\  JHQHULFNp  VWakeholderské  skupiny:  vlastníci,              zamČstnanci, zákazníci, stát a komunity.              233  âNiOD E\\OD NyGRYiQD UHYHU]QČ.              234                 0,7\&+(//  $*(/  :22'        V                                                                            187","4.5  A1$/é=$ 9é92-( +2'127 $ ATRIBUTģ           Mnoho  autorĤ  upozorĖXMH  QD  IDNW   åH  MH  QXWQp  YH  vztazích  se  stakeholdery                                                235          poþtWDW  V MHMLFK  G\\QDPLNRX   0LWFKHOO  D NRO    QD  WHQWR  SUREOpP  QDUiåt          Y VRXYLVORVWL  V MHMLFK  WĜHPL  DWULEXW\\   YL]  YêãH D SRXND]XMt  QD  WR   åH  QDSĜíklad          skrytý stakeholder (u nČMå VH Y\\VN\\WXMH SRX]H DWULbut moc) se rychle mĤåH VWiW          nebezpeþným, pokud se pro nČM MHKR SRWĜeby stanou urgentními. ZmČnám ovšem          SRGOpKDMt Y]WDK\\ VH VWDNHKROGHU\\ Y FHOp VYp ãtĜL  7R ]QDPHQi  åH VH PĤåH ]PČnit          i vnímání samotných hodnot smČĖovaných mezi stakeholderem a podnikem, a to          MDN  SUR  VWDNHKROGHUD   WDN  SUR  SRGQLN   1D  WDNRYp  ]PČny  by  mČl  být  podnik          pĜipravený  a mČO  E\\  MH  EêW  VFKRSHQ  SĜedvídat.  PrávČ  kvalitní  predikce  mĤåH          SRPRFL ]tVNDW D XGUåHW NRQNXUHQþní výhodu.           Stakeholderský  model  sám  o sobČ  QHGRNiåH  LGHQWLILNRYDW  YOLY\\   NWHUp  PRKRX          zapĜíþinit  zmiĖované  zmČny.  Lze  pro  nČM  DOH  Y\\XåtW  RVYČdþených  forem          VWUDWHJLFNp  DQDOê]\\   MHMLFKå  YêVWXS\\  PRKRX  SRVORXåLW  MDNR  YVWXS\\  SUR          stakeholderskou analýzu. Stakeholderská DQDOê]D VH Y WDNRYpP SRMHWt VWiYi MDN          DQDO\\WLFNêP  QiVWURMHP  SRGREQêP  QDSĜ   3(67  DQDOê]H  DSRG    WDN  WDNp          V\\QWHWLFNêP  QiVWURMHP  SRGREQêP  6:27  DQDOê]H   1HVSRUQRX  YêKRGRX          VWDNHKROGHUVNp  DQDOê]\\  MH  VSRMHQt  ]SĤsobilosti  podniku  a vnČMãtFK  YOLYĤ,          UHVSHNWLYH WR  åH VWDNHKROGHUVNi DQDOê]D YĤbec neoddČOXMH ]NRXPiQt YQLWĜního          a vnČMãtKR SURVWĜedí podniku. PĜesto k tomuto oddČOHQt GRMGH SĜL Y\\XåLWt GDOãtFK          DQDOê]  ]DþlenČQtP MHMLFK YêVWXSĤ do stakeholderské analýzy by však mČl být          tento problém odstranČn.          V této  fázi  se  tedy  pĜHGSRNOiGi  Y\\XåLWt  PHWRG  DQalýzy  okolního  a vnitĜního          prostĜHGt  SRGQLNX   3RXåtW  MH  PRåQR  MDNRXNROL  PHWRGX   EČåQp  MVRX  3(67           3(67(/ DQDOê]D   DQDOê]D   \&   SRXåLWt  VFpQiĜĤ,  strukturální  analýza  odvČtví,          klíþové  faktory  úspČchu  v odvČtví,  hodnototvorná  analýza  odvČtví  nebo          podniku,  metoda  7S,  finanþní  analýza  nebo  analýza  portfolia.  PĜi  provádČní          VWUDWHJLFNp DQDOê]\\ MH QXWQp GEiW QD WR  DE\\ VH GRVDåHQp poznatky vztahovaly          N MHMtPX  FtOL   9 WRPWR  SĜípadČ  WR  ]QDPHQi   åH  GRVDåHQp  SR]QDWN\\  PXVt  EêW          Y]WDåHQ\\  N KRGQRWiP  VPČĖovaným  mezi  stakeholdery  a podnikem,  nebo          k atributĤm stakeholderských skupin.          4.6  MAPA STAKEHOLDERģ           1iYUK QRYp ]REUD]RYDFt PHWRG\\          VČWãLQD  SRXåtYDQêFK  SĜístupĤ  VH  RPH]XMH  QD  Y\\XåLWt  GYRX  ]iNODGQtFK          charakteristik k popisu stakeholderĤ. To se zdá být nedostateþQp  MHGQDN ] WRKR          dĤYRGX  åH SRXåtYDQp FKDUDNWHULVWLN\\ MVRX X UĤzných autorĤ rĤ]Qp  MHGQDN ] WRKR          dĤYRGX  åH HPSLULFN\\ E\\OD SRWYU]HQD SODWQRVW WĜí atributĤ (Mitchell a kol.).           235             0,7\&+(//  $*(/  :22'        V           188","Ovšem  i dvourozmČrné  zobrazovací  metody  nabízí  zahrnutí  více  než  dvou              charakteristik.  Zmínili  jsme  již  možnost  použít  rĤzné  barvy,  velikosti  a tvary              objektĤ pĜedstavujících  stakeholdery.  NicménČ  tyto  vlastnosti  už  mohou              vyjadĜovat  jen  doplĖující  informace  k základním  dvČma  charakteristikám.              V opaþném pĜípadČ by se graf stal nepĜehledným, pokud by dva stakeholdery              odlišovala od sebe právČ tĜetí vlastnost.              Obr. þ. 24: Navržený trojrozmČrný model                                                             Pramen: Autor.                                                                             189","3UR  Qiã  QiYUK  SRXåLWt  WĜí  atributĤ  MDNR  ]iNODGQtFK  GHWHUPLQDQW  GĤOHåLWRVWL          VWDNHKROGHUD VH WDN MHYt MDNR YKRGQê WURMUR]PČUQê PRGHO REGREQê MDNR PRGHO          spoleþnosti  Lucidus  Consulting.  Problémem  zĤstává  pĜHKOHGQRVW   1DYUåHQê          zpĤsob zobrazení by mČl tento problém vyĜešit.          -HGQRWOLYp  ERG\\  MVRX  R]QDþHQ\\  NyGHP  VWDNHKROGHUD  QHbo  segmentu  (v  našem          pĜípadČ koncoví spotĜebitelé). TĜímístný vektor potom pro lepší orientaci udává          KRGQRW\\  NWHUêFK VWDNHKROGHU Y MHGQRWOLYêFK DWULEXWHFK GRViKO  3RNXG EXGRX SUR          KRGQRFHQt SRXåLWD MHQ NODGQi þtVOD  YL] VHGPLERGi /LNHUWRYD ãNiOD   ±   SRXåLWi          Mitchellem  a kol.),  bude  výsledný  graf  pĜehlednČMãt   9]GiOHQRVW  ERGX  RG          poþátku  grafu  podá  pĜL  SRKOHGHFK  ] MHGQRWOLYêFK  VWUDQ  SĜehlednČ  informaci,          z þeho dĤOHåLWRVW SUDPHQt          6WiOH O]H WDNp XYDåRYDW R SRXåLWt UĤzných tvarĤ, barev a velikostí pĜi oznaþení          MHGQRWOLYêFK  VWDNHKROGHUĤ   %DUY\\  MVRX  YKRGQp   VWHMQČ  MDNR  Y PHWRGLFH                         TM          Stakeholder  Circle ,  pro  znázornČní  pĜtVOXãQRVWL  NH  VWHMQp  JHQHULFNp  VNXSLQČ          stakeholderĤ.  Velikost  tvaru  mĤåH  ]QDPHQDW  REMHP  WUDQVDNFt  PH]L  RUJDQL]DFt          a stakeholderem.  Tvary  potom  mohou  zĤstat  rezervovány  pro  rĤzná  þasová          REGREt   MHå  QHPXVt  EêW  SRX]H  GYČ   6W\\O  RNUDMH  WYDUX  MVPH  Y QDãHP  SĜípadČ          rezervovali  homogenitČ  VHJPHQWX   'iOH  E\\FKRP  PRKOL  XYDåRYDW  UĤzné  další          znaþN\\  MDNR Y SĜípadČ postupu spoleþQRVWL 30 1DXWLFV  NWHUi GR WYDUĤ znaþících          stakeholdery vkládá kĜtåH  KYČzdy apod.           . WRPXWR  NRQNUpWQtPX  ]REUD]HQt  E\\FKRP  PČli  uþLQLW  MHãWČ  MHGQX  SR]QiPNX          -HGQi VH R ELWPDSRYRX JUDILNX  DOH SUR UHiOQp SRXåLWt SĜichází v úvahu grafika          YHNWRURYi  NWHUi XPRåQt V PRGHOHP RWiþet a tak bude pro pozorovatele znaþnČ          MHGQRGXããt SRUR]XPČW ]GURMĤm dĤOHåLWRVWL VWDNHKROGHUD  9 WDNRYpP SĜípadČ by          samozĜHMPČ E\\O\\ QDKUD]HQ\\ NUXåQLFH D þWYHUFH WURMUR]PČrnými ekvivalenty.          ÒGDMH  N ]REUD]HQt  MH  YKRGQp  XVSRĜiGDW  GR  WDEXON\\   1DYUKQRXW  PĤåHPH  QtåH          uvedený  zpĤVRE   1HMSUYH  MH  LGHQWLILNRYiQ  VWDNHKROGHU   MHKRå  VH  ]i]QDP  WêNi          3RWp MH SĜiĜD]HQD MHKR SĜíslušnost do nČMDNp ãLUãt PQRåLQ\\ VWDNHKROGHUĤ  V QLPLå          má  shodné  nČNWHUp  YODVWQRVWL   D GR  JHQHULFNp  VNXSLQ\\   9 QiVOHGXMtFtFK  ãHVWL          VORXSFtFK  MVRX  ]DQHVHQ\\  Kodnoty  základních  atributĤ  stakeholdera  vþetnČ          pĜHGSRNODGX MHMLFK YêYRMH Y QHMEOLåãtP REGREt  'DOãt VORXSFH ]REUD]XMt YãHFKQ\\          FKDUDNWHULVWLN\\  SRXåtYDQp  SĜtVWXS\\   MHå  MVPH  VKUQXOL  YêãH   2SČt  lze  pĜidat          informaci  o pĜHGSRNOiGDQpP  YêYRML   9 SRVOHGQtP  VORXSFL  MVRX  KRGQRW\\          smČĖované se stakeholderem. Tyto by mČly být popsány podrobnČ, sloupec by          tedy ve skuteþnosti byl širší.          9\\MiGĜení  dopadĤ  þinnosti  (dílþího  cíle,  konkrétní  aktivity)  na  stakeholdera          mĤåH  EêW  VDPR]ĜHMPČ  podrobnČMãt   QHå  MHQ  MDNR  NODGQp ]iSRUQp QHXWUiOQt          -DNiNROL  SRXåLWi  ãNiOD  DOH  PXVt  EêW  Y\\VYČWOHQD   6WHMQp  SODWt  SUR  YHOLNRVW          stakeholdera,  kde  se  nabízí  hned  nČkolik  zpĤsobĤ   D WR  WUåQt  SRGtO   REMHP            190","transakcí  se  stakeholderem  v absolutním  vyjádĜení,  relativní  velikost              stakeholdera  vĤþi  pĜedmČtnému  podniku  (mČĜena  obratem  nebo  celkovými              aktivy). Pro náš pĜíklad skupiny koncových spotĜebitelĤ jsme vybrali podíl této              skupiny na celkových tržbách podniku. Ukazatel by mČl být pokud možno pro              všechny stakeholdery stejný, tedy napĜ. pro dodavatele by byl podíl dodávek na              celkových nákladech, pro zamČstnance podíl personálních nákladĤ na celkových              nákladech.  PĜesto  by  v této  podobČ  nemusel  být  relevantní  pro  všechny              stakeholdery, napĜ. pro komunity v okolí podniku. V takovém pĜípadČ by mohla              být skupina napĜ. Jihoþeské matky reprezentována poþtem þlenĤ nebo poþtem              akcí,  což  by  umožnilo  tuto  skupinu  porovnávat  alespoĖ  v rámci  generické              skupiny.  Vlastnost  velikost  stakeholdera  by  ale  nemČla  duplikovat  vlastnost              „moc“,  jinak  by  se  jednalo  o redundantní  informaci  a pĜi  analýze  by  mohla              zpĤsobit vyšší váhu této vlastnosti na úkor ostatních.               Tab. þ. 57: Souhrn informací získaných o stakeholderech                 Stakeholder     Generická skupina        Dopady þinnosti org.   Postoj k organizaci   Hodnoty                         Skupina   Moc   - vývoj   Legitimita   - vývoj   Urgence   - vývoj   Velikost   stakeholdera  - vývoj   - vývoj   - vývoj   Zájem   - vývoj   VĤdcovství   - vývoj               Koncoví    Sk  Z 3  +2  4  +1 2 0  0,  +K 0 K 0 K  0  0  0   vypsat            spotĜebitelé                      3                          hodnoty            ...              VysvČtlivky:  Skupiny:          Sk – koncoví spotĜebitelé                         Generické skupiny    Z – generická skupina zákazníci                         Dopady, postoje, zájem  K – kladný, Z – záporný, 0 – není,                                                  n  e  p  Ĝedpokládá se               Pramen: Autor.              V žádném  z dĜíve  uvedených  pĜíkladĤ  (kap.  2)  mapování  není  zahrnut  vývoj              v þase,  a to  pĜesto,  že  mnoho  autorĤ  na  dynamiku  vztahĤ  se  stakeholdery              upozorĖuje (Bourne, Walker, Mitchell a kol. i další). Jeví se tedy jako vhodné              zakomponovat  do  navrženého  modelu  pĜípadné  budoucí  pozice  stakeholderĤ.              Možné  je  použít  rĤzných  tvarĤ,  napĜ.  jeden  tvar  pro  aktuální  stav  všech              stakeholderĤ a jiný tvar pro potenciální stavy, pĜípadnČ také další tvary pro více              let  dopĜedu  nebo  nazpČt.  Takový  graf  je  potom  možné  použít  jak  pro              vyhodnocení  pĜedpokládaných  vlivĤ vnČjšího  prostĜedí,  tak  pro  vyhodnocení              dopadĤ chování organizace – napĜ. její strategie nebo jejích þástí.                                                                               191","4.7  PěIJETÍ   ODPOVÍDAJÍCÍCH    OPATě(1Ë     $1$/é=$    -(-Ë\&+              DOPADģ  KOREKCE A ,03/(0(17$\&( 23$7ě(1Ë          1HQt  SĜedmČtem  této  práce  zkoumat  další  fáze  strategického  Ĝt]HQt   -H  DOH          vhodné na tomto místČ SR]QDPHQDW  åH N SĜHGFKi]HMtFtP NURNĤm se lze vracet,          MDN MH WR Y SURFHVX VWUDWHJLFNpP Ĝízení obvyklé. Pro posouzení dopadĤ strategie          pĜHG MHMt LPSOHPHQWDFt E\\O SĜHGVWDYHQ QDYUåHQê WURMUR]PČrný model. MĤåH EêW          úþHOQp VHVWDYLW WDEXON\\ D JUDI\\ SUR NDåGê GtOþt FtO QHER NDåGRX KODYQt DNWLYLWX          MHå  REVDKXMH  VWUDWHJLH   ]YOiãĢ.  V takovém  pĜípadČ  WDEXOND  REVDKXMH  SRX]H          stakeholdery  dotþené  tímto  cílem  nebo  aktivitou.  Dopady  þinnosti  organizace          MVRX QDKUD]HQ\\ GRSDG\\ DNWLYLW\\ þi realizace dílþího cíle.                S+5187Ë          Stakeholderská analýza v tomto námi QDYUKRYDQpP SRMHWt SRVN\\WQH Y SRGVWDWČ          poĜádací princip a vhodný rámec pro provedení FHOp VWUDWHJLFNp DQDOê]\\  7tP  åH          zaþtQi  Y\\MPHQRYiQtP  YãHFK  VWDNHKROGHUĤ  –  potenciálnČ  i skuteþnČ          ]DLQWHUHVRYDQêFK VXEMHNWĤ  ]DMLVWt NRPSOH[QRVW VEtUDQêFK GDW  1DYUåHQp DWULEXW\\          stakeholderĤ  potom  s ostatními  doporuþHQêPL  FKDUDNWHULVWLNDPL  SRPiKDMt          orientovat  úsilí  analytikĤ  správným  smČUHP   9 WRPWR  SRMHWt  QHQt  QiKUDGRX          MLQêFK  PHWRG  VWUDWHJLFNp  DQDOê]\\   DOH  Y SRXåLWt  VSROX  V QLPL  E\\  PČOR  GRMtW          N V\\QHUJLFNpPX HIHNWX  -H QiVWURMHP ]iURYHĖ DQDO\\WLFNêP  NG\\å Y\\åDGXMH UĤzné          GHWDLOQt  VWXGLH  WRKR   NGR  MH  VWDNHKROGHU   MDNp  KRGQRW\\  MVRX  V QtP  VPČĖovány          D MDNê  PĤåH  EêW  EXGRXFt  YêYRM   DOH  WDNp  V\\QWHWLFNêP   NG\\å  YãHFKQ\\  W\\WR          LQIRUPDFH  VKUQXMH  QD  MHGQRP  PtVWČ   WDEXOND   JUDI    QDSRYtGi   MDNp  VNXSLQ\\          PRKRX  MHGQRWOLYt  VWDNHKROGHĜi  tvoĜit  (koncoví  zákazníci/velkoobchody,          zákazníci elektronického obchodu/zákazníci kamenného obchodu D MDNp GRSDG\\          na  nČ  PDMt  SRGQLNRYp  DNWLYLW\\   'DOãt  YêKRGRX  MH  WR   åH  QHRGGČOXMH  YQLWĜní                                     236          prostĜedí  a vnČMãt  RNROt  SRGQLNX    MHå  MVRX  MLQDN  SUDFQČ  VSRMRYiQ\\  6:27          analýzou a konkurenþní výhody by mČO\\ EêW WHG\\ ]MHYQp          Celý  postup  stakeholderské  analýzy  byl  QDYUåHQ  WDN   DE\\  E\\O  FR  QHMOpSH          SRXåLWHOQê  YH  VNXWHþném  strategickém  Ĝt]HQt   3URWR  MVPH  KOHGDOL  IDNWRU\\          dĤOHåLWRVWL VWDNHKROGHUĤ Y UHiOQêFK SRGQLFtFK  SURWR E\\OD QDYUåHQD QRYi SRGRED          vizualizace analyzRYDQêFK GDW  1HPĤåHPH WYUGLW  åH QDlezené faktory dĤOHåLWRVWL          EXGRX  SODWLW  SUR  NDåGê  SRGQLN   DOH  L SĜesto  mohou  být  vodítkem  pro  vČtšinu          z nich.          PĜtQRVHP SUiFH MH WDNp SRWYU]HQt IDNWX  åH MHGQRWOLYp IDNWRU\\ GĤOHåLWRVWL PRKRX          mít  mnohonásobnČ  QLåãt  Y\\VYČtlovací  schopnost  dĤOHåLWRVWL   QHå  MHMLFK          NRPELQDFH  =DSRMHQt MHGQp ] PHWRG statistického rozpoznávání obrazĤ XPRåQLOR             236             8YiGt MLå )5((0$1  5  (         VWU           192","provést  dĤkladnou  vícerozmČrnou  analýzu  se  zkoumiQtP  Då  GHVtWHN              potenciálních faktorĤ QDMHGQRX                                                                            237              Menším pĜtQRVHP MH DNWXDOL]DFH D UR]ãtĜení souhrnu definic Mitchella a kol.              a hlavnČ následné analýzy NULWpULt SRXåtYDQêFK SĜL ]~åHQt GHILQLF  7DWR NULWpULD              MVRX GĤOHåLWi MLå SĜi uvČGRPRYiQt VL WRKR  NGR MH VWDNHKROGHUHP SRGQLNX  WHG\\              v prvním kroku stakeholderské analýzy. ZároveĖ RWi]ND  NGR MH WR VWDNHKROGHU              MH MHGQRX ] QHMåLYČMãtFK Y VWDNHKROGHUVNp WHRULL                                                              237                 0,7\&+(//  5  .   $*/(  %  5   :22'  '  -                                                                            193","SUMMARY           The stakeholder approach has been gaining increasing popularity especially in          the past fifteen years. Although it came to existence in the 1960s, most attention          WKDW  KDV  EHHQ  FRQVWDQWO\\  JURZLQJ  KDV  EHHQ  SDLG  WR  LW  VLQFH  WKH  PLG     V   ,Q          1999 an entire edition of Academy of Management Journal (an impact factor of                 LQ         ZDV  GHGLFDWHG  WR  LW   LQ  DGGLWLRQ   WKH  WHUP  VWDNHKROGHU  ZDV          mentioned  in  almost  900  articles,  SXEOLVKHG  LQ  MRXUQDOV  DQG  PDJD]LQHV          PRQLWRUHG  E\\  WKH  :HE  RI  6Fience  citation  index,  in  2008.  This  approach  is          assumed to have originated due to broad social and economic changes affecting          WKH  EXVLQHVV  HQYLURQPHQW  ZKLOH  D  JURZLQJ  LQWHUHVW  LQ  WKLV  LVVXH  PD\\  KDYH          stemmed from the acceleration of these chDQJHV  +RZHYHU  WKis approach seems          to be useful in many aspects and the intensive attention paid to it has resulted in          QHZ  ZD\\V  RI  H[SORLWLQJ  LW   )RU  LQVWance,  many  hypotheses  assuming  the          dependency of a company’s efficiency on the implementation of the stakeholder          approach  have  been  tested  DQG  SURYHG   LQ  DGGLWLRQ   D  ZLGH  GLVFXVVLRQ  RQ  WKH          ethical aspect of doing business takes place DQG ZD\\V RI LGHQtifying stakeholders          have been proposed and confirmed.          A  stakeholder  model  of  a  company  designed  for  its  application  in  a  strategic          DQDO\\VLV  ZDV  IRUPXODWHG  DQG  XVHG  LQ  the  submitted  publication.  A  strategic          DQDO\\VLV  GLVSRVHV  RI  PDQ\\  PHWKRGV  ZLWK  different  aims  and  variously  broad          ranges. The proposed procedure of a straWHJLF DQDO\\VLV ZDV GHVLJQHG WR EH DV          FRPSOH[ DV SRVVLEOH  ZKLFK FDQ EH UHJDUGHG DV LWV EHQHILW DQG MXVWLILFDWLRQ  7KH          stakeholder model being an underlying consWUXFW RI WKLV ZRUN is suitable for the          IROORZLQJ UHDVRQV          The  stakeholder  approach  perceives  a  company  as  a  place  of  conflict  of  all          stakeholders’ interests. ShoulG ZH DFFHSW D ZLGH GHILQLWLRn of a stakeholder, i.e.          VWDNHKROGHUV  DUH  WKRVH  ZKR  ³FDQ  DIIHFW  the  achievement  of  an  organization’s          REMHFWLYHV  RU  ZKR  DUH  DIIHFWHG  E\\  WKH  DFKLHYHPHQW  RI  DQ  RUJDQL]DWLRQ¶V                   238          REMHFWLYHV´    LW  LV  WKHQ  LPSRVVLEOH  WR  LPDJLQH  DQ  REMHFW  UHOHYDQW  WR  VWUDWHJLF          GHFLVLRQ PDNLQJ WKDW ZRXOG QRW EH WKHRUHWLFDOO\\ LQFOXGHG  1HYHrtheless, it is not          feasible to depart from this concept in practice but it can serve as a basis for the          process  of  identifying  relevant  stakeholGHUV   ZKLFK  LV  RQH  RI  WKH  SDUWLDO          REMHFWLYHV DQG SURFHGXUDO VWHSV RI WKH VROXWLRQ SUHVHQWHG LQ WKH ERRN   7DNLQJ DOO          substantial aspect of a company’s existence into consideration then has a direct          impact on a company as it minimizes the risk of endangering the existence of          companies due to ignorance.           $Q DQDO\\VLV RI UHODWLRQV EHWZHHQ D FRPSDny and its stakeholders is beneficial by          itself, i.e. regardless of aGYDQWDJHV PHQWLRQHG LQ WKH SUHYLRXV LWHP  ,W GRHV QRW          LQFOXGH RQO\\ ILQGLQJ RXW ZKHWKHU VXFK UHODtions exist or can come into existence           238             )5((0$1  5  (   5((', D. L., 1983, p. 91.           194","but  also  the  analysis  of  these  very  relations  as  they  involve  an  exchange  of              YDOXHV  D FRPSDQ\\ SURYLGHV D VWDNHKROGHU ZLWK D YDOXH ZKR LQ UHWXUQ SURYLGHV D              FRPSDQ\\  ZLWK  D  YDOXH  LQ  D  GLIIHUHQW  IRUP   ,W  PHDQV  WKDW  HDFK  RI  WKHP  SULFHV              VXEMHFWLYHO\\ WKH DFFHSWHG YDOXH DV KLJKHU WKDQ WKH SURYLGHG RQH  RWKHUZLVH  VXFK              DQ H[FKDQJH RI YDOXHV ZRXOG QRW WDNH SOace (the microeconomics theory refers              to  it  as  measuring  benefit  and  cost).  7KXV  LI  D  FRPSDQ\\  NQRZV  QRW  RQO\\  LWV              pricing of a provided value (or accepted one, respectively) but also pricing of its              FRXQWHUSDUW  LW FDQ XVH LW IRU LWV RZQ EHQHILW DV ZHOO DV WKH EHnefit of both the              parties (it may resemble an DQDORJ\\ ZLWK WKH WKLUG GHJUHH SULFH GLVFULPLQDWLRQ              that  is  based  on  the  identification  of  individual  demand  curves,  e.g.  a  carrier              RIIHUV D EDVH SULFH DV ZHOO DV DQRWKHU SULFH IRU VWXGHQWV  SHQVLRQHUV RU D ZHHNHQG              SULFH   :H KDYH MXVW PHQWLRQHG WUDQVDFWLons that differ from relations by the fact              that they can be one-off. On the other hand, relations are based on repetitiveness,              ZKLFK  FRQWULEXWHV  WR  WKH  IROORZLQJ  SRVLtive  effects:  a)  higher  confidence  of              UHODWLRQV   DQG  FRQVHTXHQWO\\  ORZHU  WUDQVaction  costs),  and  b)  higher  rate  of              cooperation  in  relations  (the  game  theory  proves  both  on  the  practical  and              theoretical  level  that  the  most  beneficial  strategy  in  repeated  interactions  is              cooperation).  Furthermore,  it  is  necessary  to  mention  a  statement  by  S.                     239              Turnbull   that  the  more  relations  a  company  has,  the  more  information              channels it disposes of and thus the more feedback it receives.              2EMHFWLYHV  ZRUNLQJ K\\SRWKHVHV              7KH  PDLQ  REMHFWLYH  RI  WKH  SUHVHQWHG  ERRN  ZDV  WR  ³SURSRVH  PHWKRGRORJ\\  RI              XVLQJ  D  VWDNHKROGHU  DQDO\\VLV  DV  D  WRRO  RI  D  VWUDWHJLF  DQDO\\VLV´   ,Q  RUGHU  WR              PHHW WKLV REMHFWLYH  LW ZDV QHFHVVDU\\ WR meet several partial goals both on the              theoretical and application level. The aSSURDFK WR WKLV REMHFWLYH ZDV PDUNHG E\\              the  fact  that  the  stakeholder  analysis  had  been  used  in  strategic  management              since the 1980s and that various methods of conducting a strategic analysis had              H[LVWHG  IRU  VRPH  WLPH   +RZHYHU   WKH  H[LVWLQJ  IRXQG  SURFHGXUHV   VHH  WKH              theoretical part of the book) are either tRR JHQHUDO  ZKLFK PHDQV WKDW WKH\\ DUH QRW              instructive enough for conducting a concrete stakeholder analysis, or they offer a              solution to only some problems, or they even focus on other fields than strategic              PDQDJHPHQW  VXFK DV SURMHFW management. Therefore the exerted effort aimed at              IRUPXODWLQJ PHWKRGRORJ\\ WKDW ZRXOG EH detailed and complex enough to conduct              D VWDNHKROGHU DQDO\\VLV DV UHTXLUHG E\\ D VWUDWHJLF DQDO\\VLV  +HQFH LW ZDV QHFHVVDU\\              WR PHHW WKH IROORZLQJ SDUWLDO JRDOV                  1.  an analysis of current approaches to WKH VWDNHKROGHU DQDO\\VLV DV D ZKROH                 2.  an analysis of accessible solutions to basic problems of the stakeholder                   analysis – the identification of stakeholders and their importance factors,                 3.  a proposal of a stakeholder analysis procedure.                239                 7851%8//  6                                                                            195","240          A mixed research, i.e. TXDQWLWDWLYH DQG TXDOLWDWLYH RQH   ZDV WKH PRVW VXLWDEOH          type of research, based on the proposed REMHFWLYHV  7KH QDWXUH RI WKH ERRN ZDV                                            242                                241          predominantly  exploratory   or  mapping    ,W  LV  QRW  FRPPRQ  WR  IRUPXODWH          K\\SRWKHVHV DW WKH EHJLQQLQJ RI ZRUN LQ VXFK UHVHDUFK  RQ WKH contrary, they can          EH RQH RI WKH RXWFRPHV RI WKH ZRUN  L H  a starting point for IROORZ XS UHVHDUFK          7KHUHIRUH QR ZRUNLQJ K\\SRWKHVLV UHODWLQJ WR WKH PDLQ REMHFWLYH RU WKH ILUVW DQG          WKLUG SDUWLDO JRDO ZDV VHW  1HYHUWKHOHVV  K\\SRWKHVHV UHODting to the second partial                                                              243          JRDO  ZHUH  VHW  DV  LW  ZDV  EDVHG  on  a  descriptive-research  type .  Since  they          LQFOXGH D ZKROH VHULHV RI K\\SRWKHVHV  LW LV necessary to refer a reader to a chapter          HQWLWOHG ³([SORULQJ SDUWLDO UHODWLRQV´ IRU GHWDLOV           :RUN SURFHGXUH          ,Q  RUGHU  WR  PHHW  WKH  SDUWLDO  JRDOV  DQG  WKXV  WKH  PDLQ  REMHFWLYH   WKH  IROORZLQJ          VWHSV ZHUH WDNHQ  )LUVW WKH RULJLQ DQG GHYHORSPHQW RI WKH VWDNHKROGHU WKHRU\\ ZDV          examined in order to embed the issue to D ZLGHU FRQWH[W  1H[W LW ZDV GHILQHG          ZKR  D  VWDNHKROGHU  LV   ZKDW  FKDUDFWHULVWLFs  of  a  stakeholder  should  interest  an          DQDO\\VW  ZKHQ  FRQGXFWLQJ  D  VWUDWHJLF  DQDO\\VLV   DQG  KRZ  VWDNHKROGHUV  FDQ  EH          classified. A separate chapter summarizes surveys that are most important for          the  given  topic.  Another  part  searched  for  stakeholders’  importance  factors          using empirical data of 432 enterprises, ZKLFK VKRXOG FRQWULEXWH VLJQLILFDQWO\\ WR          WKH VWDNHKROGHU DQDO\\VLV  ZKRVH WZR PDLQ issues are identifying the stakeholders          and analyzing their importance. This sHFWLRQ WRJHWKHU ZLWK WKH PHWKRGRORJLFDO          part  made  it  possible  to  meet  the  first  WZR  SDUWLDO  JRDOV  DQG  HVWDEOLVK  D  EDVLV          XSRQ ZKLFK WKH SURFHGXUH RI WKH VWUDWHJ\\ analysis could be formulated (in the          fourth chapter – stakeholder approach and strategic management), as promised          LQ WKH WKLUG SDUWLDO JRDO  %\\ GRLQJ VR WKH PDLQ REMHFWLYH RI WKH ERRN ZDV ILQDOO\\          PHW DV ZHOO  7KH ILQDO SDUW ZDV FRQFOuded by a summary of research outcomes          and contributions of the book.          6WDNHKROGHU WKHRU\\          7KH ILUVW SDUW RI WKH ERRN GHDOW ZLWK PHWKRGRORJ\\ LVVXHV  KRZHYHU  WKH VHFRQG          i.e. theoretical, one summarized the stakeKROGHU WKHRU\\ DV D ZKROH LQFOXGLQJ LWV          RULJLQ   GHYHORSPHQW  DQG  MXVWLILFDWLRQ   %HVLGHV   WKH  VWDNHKROGHU  DQDO\\VLV  ZDV          incorporated  into  the  process  of  strategic  management.  SpHFLDO  DWWHQWLRQ  ZDV          paid  to  selected  basic  issues  concerning  the  stakeholder  analysis,  namely  the          issue of identifying stakeholders, their key characteristics (called attributes) as          ZHOO DV WKH VXEVHTXHQW FODVVLfication of stakeholders.             240             +(1'/  -         S    Q          241  \&2//,6  -   +866(<  5         S          242  3$9/,\&$  .  HW DO         S          243             \&2//,6  -   +866(<  5         S           196","The  notions  “relations”  and  “values”  were  explained  relatively  briefly,  i.e.  in              such an extent that makes it possible to use them effectively in the proposed part              when  analyzing  relations  between  a  company  and  its  stakeholders  as  well  as              values that arise from these relations.              Since  finding  out  what  the  importance  of  stakeholders  comes  from  is  an              important  point  of  a  stakeholder  analysis,  data  from  the  Empirical  survey  of              companies’  competitiveness  were  used  in  the  next  section  in  order  to  find              importance factors of stakeholder groups.               Search for importance factors and statistical pattern recognition              Both  possibilities  of  generalizing  and  the  strength  of  relationships  between              variables, i.e. the power of factors, or what part of importance a given factor              explains,  were  examined  during  the  statistical  testing  of  potential  factors  of              stakeholders’  importance.  The  used  statistical  procedures  involved  t-test,              ANOVA  and  correlations.  These  procedures  test  relationships  between  two              phenomena,  but  between  only  two  phenomena  (however,  it  is  possible  to              consider more phenomena by employing various techniques, which was used in              this  case  as  well,  but  the  maximum  number  was  here  three  due  to  the  labor-              intensive nature of these procedures). This implies a considerable reduction of              reality  that  is  much  more  complex.  It  is  difficult  to  suppose  that  e.g.  the              importance  of  owners  depends  only  on  an  industry  or  their  number  or  their              country of origin, etc. This simplification was reflected in the fact that the found              correlations were usually weak.               Therefore another method was used in this book, i.e. so-called statistical pattern              recognition. It is a method of a multidimensional analysis that is able to consider              simultaneously more potential factors of a phenomenon. The used algorithm was              developed  by  Salome  institute,  which  is  a  joint  workplace  of  the  Institute  of              Information  Theory  and  Automation,  which  is  a  branch  of  the  Academy  of              Sciences  of  the  Czech  Republic,  and  the  Faculty  of  Management  at  the              University of Economics. This so-called learning method recognizes and selects              features  with  the  highest  correct  classification  rate.  A  feature  refers  to  a              characteristic of a displayed object, i.e. a variable describing a company in this              case. The correct classification rate then describes to what extent such a feature              can explain a dependent variable, i.e. the importance of a stakeholder. The most              important  characteristic  of  this  algorithm  is  its  ability  to  reduce  the  set  of              features to only those with the highest correct classification rate as well as to              express how successfully the importance of a given stakeholder group would be              correctly determined for each following (i.e. “new”) company according to the              values of the features with the highest correct classification rate. The exploited              algorithm is called a sequential forward floating selection and it is used in the              Research Centre for the Competitiveness of the Czech Republic for search for              competitiveness factors of Czech companies. This algorithm was proposed and                                                                             197","LWV  LPSOHPHQWDWLRQ  ZDV  SURYLGHG  E\\  SURI   3XGLO  DQG  'U   6RPRO   0RUH          information on the method of statistical pattern recognition can be found in prof.                     244          Pudil’s paper.          Searching for importance factors of generic stakeholder groups took place in the          database of 432 companies based in the Czech Republic, employing more than              SHRSOH   ZLWK  WKH  OHJDO  IRUP  RI  HLWKer  private  limited  company  or  public          limited  company,  and  operating  in  the  manufacturing  industry  or  civil          HQJLQHHULQJ   $  TXHVWLRQQDLUH  ZDV  XVHG  to  obtain  as  many  as  683  variables          describing  each  of  the  companies  and  further  up  to  123  variables  assessing          financial  efficiency  of  a  company  ZHUH  REWDLQHG  IURP  SXEOLFO\\  DFFHVVLEOH          sources. The importance factors of stakeholGHUV ZHUH FRQVLGHUed as one of the          critical points of a stakeholder analysis in this book and the found importance          factors as one of the main benefits of thLV ERRN  ,W ZDV WKH extensive data and a          highly  sophisticated  method  that  enabled  the  successful  achievement  of  this          JRDO  7KH XVH RI WKH VHTXHQWLDO IRUZDUG IORDWLQJ VHOHFWLRQ SURYHG XVHIXO ZKHQ          combinations  of  factors  explaining  65-85%  (typically  over  70%)  of  the          importance  of  individual  stakeholder  JURXSV  ZHUH  IRXQG   \&RPSDUHG  WR          correlation analyses carried out in the prHYLRXV VHFWLRQ  PDQ\\ QHZ FRQQHFWLRQV          RFFXUUHG   WKH\\  EHFDPH  QRWLFHDEOH  RQO\\  thanks  to  the  co-incidence  of  more          variables  (e.g.  the  rate  of  corruption,  the  share  of  very  specific  supplies,  or          industry classification for employees’ importance).          3URSRVDO RI D VWDNHKROGHU DQDO\\VLV SURFHGXUH          Having  examined  various  applications  of  the  stakeholder  analysis  in  the          previous section and having respected the procedures of strategic management,          WKH  IROORZLQJ  SURFHVV  ZDV  SURSRVHG  IRU  WKH  VWDNHKROGHU  DQDO\\VLV  ZLWKLQ  D          strategic analysis:              1.  setting a goal of the analysis,             2.  identifying stakeholders,             3.  analyzing values and segmenting stakeholders,             4.  analyzing attributes,             5.  analyzing the possible development of values and attributes,             6.  compiling a map of stakeholders,             7.  WDNLQJ DGHTXDWH PHDVXUHV             8.  analyzing impacts of the measures and correcting the measures, if               necessary.          (DFK VWHS ZDV FORVHO\\ H[DPLQHG LQ WKH ERRN DQG WKH ELJJHVW DWWHQWLRQ ZDV SDLG          to the analysis of values and segmentaWLRQ RI VWDNHKROGHUV LQ FRPSOLDQFH ZLWK            244             38',/  3         S     ±           198","245              :ROIH DQG 3XWOHU¶V DSSURDFK   DV ZHOO DV FUHDWLQJ D PDS RI VWDNHKROGHUV  DQ              original  display  procedure  using  attribXWHV  RI  SRZHU   OHJLWLPDF\\  DQG  XUJHQF\\              ZDV SURSRVHG KHUH               The  suggested  approach  to  a  stakeholder  analysis  provides  a  procedural              SULQFLSOH DQG D VXLWDEOH IUDPHZRUN IRU FRQGXFWLQJ WKH HQWLUH VWUDWHJLF DQDO\\VLV  ,W              ensures  the  complexity  of  gathered  data  by  listing  all  stakeholders,  i.e.              SRWHQWLDOO\\  DQG  UHDOO\\  HQJDJHG  VXEMHFWV   in  the  beginning.  The  stakeholders’              SURSRVHG DWWULEXWHV WRJHWKHU ZLWK RWKHr recommended characteristics then help to              focus the analysts’ efforts in the right direction. This approach to a stakeholder              analysis does not substitute other methods of a strategic DQDO\\VLV  LW VKRXOG UDWKHU              FUHDWH V\\QHUJ\\ ZLWK WKHLU XVH  ,W LV QRW RQO\\ DQ DQDO\\WLFDO WRRO  UHTXLULQJ YDULRXV              GHWDLOHG VWXGLHV RI ZKR LV D VWDNHKROGHU  ZKDW YDOXHV DUH H[FKDQJHG ZLWK WKHP              DQG ZKDW WKH IXWXUH GHYHORSPHQW FDQ EH, but also a synthetic one, summarizing              all the data in one place (in a table or FKDUW  DV ZHOO DV VXJJHVWLQJ ZKDW JURXSV              individual stakeholders can form (e.g. eQG XVHUV  ZKROHVDOHUV  H VKRS FXVWRPHUV              RU RXWOHW FXVWRPHUV  DQG ZKDW LPSDFW FRPSDQ\\ DFWLYLWLHV KDYH RQ WKHP  ,WV QH[W              asset is the fact that it does not separate a company’s internal environment from                           246              the  external  one    ZKLFK  WKXV  PHDQV  WKDW  FRPSetitive  advantages  should  be              obvious.               \&RQWULEXWLRQ IRU WKH WKHRU\\              The  contribution  for  the  theory  is  prLPDULO\\  WKH  NQRZOHGJH  WKDW  LQGLYLGXDO              importance factors can be many times less explanatory than their combinations.              (PSOR\\LQJ RQH RI WKH PHWKRGV RI VWDWLVWLcal pattern recognition made it possible              to  conduct  a  thorough  multidimensional  analysis  that  can  examine  tens  of              potential factors at the same time.              3HUKDSV D VPDOOHU EHQHILW LQ WKH TXDOLWDWLYe sense is the update and expansion of                                         247              the definition set by Mitchell et al.   DQG PDLQO\\ VXEVHTXHQW DQDO\\VHV RI FULWHULD              XVHG LQ GHILQLWLRQ QDUURZLQJ  7KHVH FULWHULD DUH LPSRUWDQW IRU UHDOL]LQJ ZKR LV D              company’s stakeholder, i.e. in the first step of the stakeholder analysis. At the              VDPH WLPH  WKH TXHVWLRQ ZKR LV D VWDNHKROder is one of the most discussed ones              in the stakeholder theory.               \&RQWULEXWLRQ IRU SUDFWLFH              7KH ZKROH VWDNHKROGHU DQDO\\VLV SURFHGXUH ZDV SURSRVHG LQ VXFK D ZD\\ WKDW LW              should  be  easily  applicable  in  real  strategic  management.  Therefore              VWDNHKROGHUV¶ LPSRUWDQFH IDFWRUV ZHUH VHarched for in existing companies and a              QHZ IRUP RI YLVXDOL]LQJ WKH DQDO\\]HG GDWD ZDV SURSRVHG  ,W FDQQRW EH FODLPHG               245  :2/)(  5  $   387/(5  '  6              246  )5((0$1  5  (         S              247                 0,7\&+(//  5  .   $*/(  %  5   :22'  '  -                                                                            199","WKDW  WKH  IRXQG  LPSRUWDQFH  IDFWRUV  ZLOO  EH  DSSOLFDEOH  IRU  HYHU\\  FRPSDQ\\          KRZHYHU  WKH\\ FDQ VWLOO VHUYH DV guidance for most of them.          /LPLWLQJ WKH YDOLGLW\\ RI UHVXOWV          ,W LV QHFHVVDU\\ WR WDNH LQWR DFFRXQW WKH OLPLWHG YDOLGLW\\ RI UHVXOWV ZKHQ ZRUNLQJ          ZLWK RXWFRPHV RI DQ HPSLULFDO GDWD DQDO\\VLV  (YHQ WKRXJK ZHOO NQRZQ UXOHV RI D          VWDWLVWLFDO  DQDO\\VLV  ZHUH  NHSW   H J   KRPogeneity  of  variances  or  normality  of          GLVWULEXWLRQ ZHUH H[DPLQHG DQG RQO\\ VWDWLVWLFDOO\\ VLJQLILFDQW UHVXOWV ZHUH XVHG          limitations  result  from  the  very  nature  of  the  analyzed  data.  Firstly  it  is          necessary to mention the structure of the statistical population: it included only          public or private limited companies employing more than 50 people, based in          the  Czech  Republic,  and  operating  in  the  manufacturing  industry  and  civil          engineering. Therefore it can be inferred that despite the subpopulation being a                                                                     248          true copy of the statistical population, DV SURYHG E\\ %ODåHN DQG 6YRERGD , the          results provide information on companies of only this type.           The  second  limitation  is  the  nature  of  the  obtained  data.  There  is  no  need  to          ZRUU\\  ZKHWKHU  ORZ TXDOLW\\  GDWD  ZHUH  included  in  the  research  since  the          TXHVWLRQQDLUH  VXUYH\\  ZDV  conducted  by  trained  intervLHZHUV   W\\SLFDOO\\  ZLWK          statutory  representatives  of  the  companies,  and  subsHTXHQWO\\  WKH  GDWD  ZHUH          VXEMHFW  WR  PXOWLSOH  FKHFNV   +RZHYHU   the  importance  dependencies  of  generic          VWDNHKROGHU JURXSV ZHUH WHVWHG RQ YDULRXV IDFWRUV ZKHUeas the correct procedure          XVHG  LQ  UHDOLW\\  ZRUNV  RQ  D  KLJKHU  UHFRJQLWLRQ  OHYHO   L H   HLWKHU  GLUHFWO\\  ZLWK          individual  stakeholders,  or  their  groups  resulting  from  segmentation  (see  the          DSSURSULDWH  VHFWLRQ  RI  WKH  ERRN    2Q  WKH  RWKHU  KDQG   ZH  KDYH  WR  UHDOL]H  WKDW          generic groups are precisely the level thDW FDQ EH JHQHUDOL]HG  ,I LW PRYHV WR D          higher recognition level, the stakeholdeU VHJPHQWV ZLOO GLIIHU IRU HDFK FRPSDQ\\          EHFDXVH  RI  WKH  QDWXUH  RI  D  WDVN   ,W  ZRXOG  EH  SRVVLEOH  WR  GHDO  ZLWK  WKLV  LVVXH          ZLWKLQ  TXDQWLWDWLYH  UHVHDUFK   KRZHYHU   WKH  FROOHFWLRQ  RI  GDWD  UHTXLUHG  E\\  WKLV          approach goes far beyond an individual’s possibilities. Hence this is apparently          space for further improvements.                          248             %/$ä(. D NRO         V     ±           200","SEZNAM LITERATURY               [1]  ACKOFF, R. L. The Future is Now. In Systems Practice, 1/1/1988. s. 7 – 9.              [2]  ACKOFF,  R.  Redesigning the Future: A Systems Approach to Societal                  Problems. New York: John Wiley, 1974. 260 s.              [3]  AGLE, B. R., MITCHELL, R. K., SONNENFELD, A. J. Who matters to                  CEOs?  An  investigaiton  of  stakeholder  attributes  and  salience,  corporate                  performance, and CEO values. In Academy of Management Journal, 42/5,                  1999, s. 507 – 525. ISSN 00014273.              [4]  ALKHAFAJI,  A.  A Stakeholder Approach to Corporate Governance:                  Managing in a Dynamic Environment.  New  York:  Quorum,  1989.  291  s.                  ISBN 0-89930-447-8.              [5]  ALLOUCHE,  J.,  LAROCHE,  P.  A Meta-Analytical  Investigation  of  the                  Relationship  Between  Corporate  Social  And  Financial  Performance.  In                  Revue de Gestion des Ressources Humaines. 57/2005, s. 18 – 41.              [6]  ANSOFF, I. Corporate Strategy. New York: McGraw-Hill, 1965.              [7]  ATKINSON, A. A., WATERHOUSE, J. H., WELLS, R. B. A Stakeholder                  Approach  to  Strategic  Performance  Measurement.  In  Sloan Management                  Review. 1997, 3/38. s. 25 – 37.              [8]  AUPPERLE,  K.,  CARROLL,  A.,  HATFIELD,  D.  An  Empirical                  Examination of the Relationship Between Corporate Social Responsibility                  and Profitability. In Academy of Management Journal. 28/1985. str. 446 –                  463.              [9]  BARNARD,  CH.  The Function of the Executive.  London:  Harvard                  University Press, 1938. 292 s. ISBN 0-674-32803-5.              [10] BARTES, F. Konkurenþní strategie firmy. Praha: Management Press, 1997.                  124 s. ISBN 8085943417.              [11] BEALPLANET.COM Beal’s Contribution To The Environment. [on-line]                  Dostupné  4.  8.  2009  na  WWW:  http://www.bealplanet.com/portail-                  2006/index.php?page=ecolo\&lang=us.              [12] BERLE, A., MEANS, G. The Modern Corporation and Private Property.                  New York: MacMillan, 1932.              [13] BERMAN,  S.,  WICKS,  A.,  KOTHA,  S.,  JONES,  T.  Does  stakeholder                  orientation  matter:  The  relationship  between  stakeholder  management                  models  and  firm  financial  performance.  In  Academy of Management                  Journal, 42/5, 1999, s. 488 – 506. ISSN 00014273.              [14] Biong, H., Wathne, K., Parvatiyar, A. Why Do Some Companies Not Want                  to  Engage  in  Partnering  Relationships.  In  Relationships and Networks in                  International Business Markets. Oxford: Elsevier Science, 1997, str. 91 –                  107.                                                                                 201","[15] BLAIR, D. L., WHITEHEAD, C. J. Too many on the seesaw. Stakeholder              diagnosis  and  management  for  hospitals.  In  Hospital and Health              Administration. 2/33/1988, s. 153-166.          [16] BLAŽEK,  L.  a kol.  Konkurenþní schopnost podnikĤ: (primární analýza              výsledkĤ empirického šetĜení). 1. vyd., Brno: Masarykova univerzita, 2007,              302 s. ISBN 9788021044562.          [17] BLAŽEK,  L.  Výzkum  konkurenceschopnosti  podniku.  Aplikace              stakeholderského  pĜístupu.  In  Vývojové tendence podnikĤ.  Masarykova              univerzita, Brno, 2005. ISBN 80-210-3847-0. s. 13 – 27.          [18] BLAŽEK,  L.,  ýADA,  R.,  GOLEC,  R.,  KUBÁTOVÁ,  E.,  ŠIŠKA,  L.              Vývojové tendence podnikĤ. ýást 1. ZávČreþná zpráva výzkumného úkolu.              Brno:  Masarykova  univerzita,  Ekonomicko-správní  fakulta,  2004.  Interní              materiál.          [19] BLAŽEK,  L.,  ŠIŠKA,  L.  Výzkum  konkurenceschopnosti  podnikĤ.              Formulace dotazníku. In Vývojové tendence podnikĤ II. Sv. 1, s. 13 – 58.              Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-4133-1.          [20] BOHATÁ, M. Teorie zájmových skupin – možnosti a limity. In Politická              ekonomie. 5/1998, Praha: Vysoká škola ekonomická. s. 733 – 741. ISSN              0032-3233.          [21] BOURNE,  L.,  WALKER,  D.  H.  T.  Visualizing  Stakeholder  Influence  –              Two Australian Examples. In Project Management Journal.1/37/2006. s. 5              – 21.          [22] BOWEN,  H.R.  Social Responsibilities of the Business Man.  New  York:              Harper and Bros, 1953.          [23] BUSINESS  CENTER.CZ  Slovník pojmĤ, heslo Stakeholders.  [on-line]              Dostupné 1. 3. 2007 na WWW: http://business.center.cz/business/pojmy/          [24] Cambridge Advanced Learner's Dictionary. [on-line] Dostupné 1. 3. 2007              na                                                    WWW:              http://dictionary.cambridge.org/results.asp?searchword=stakeholder\&x=40              \&y=9.          [25] CAMERON,  R.  Struþné ekonomické dČjiny svČta.  Praha:  Victoria              Publishing, 1996. 476 s. ISBN 8085865211.          [26] CARROLL,  A.  B.  A Three-Dimensional  Conceptual  Model  of  Corporate              Performance. The Academy of Management Review, October 1979. Vol. 4.              No. 4. str. 497-505.          [27] CARROLL,  A.  B.  Corporate  Social  Responsibility  –  Evolution  of              a Definitional Construct. Business and Society, September 1999. Vol. 38.              No. 3. str. 268-295.          [28] CENTRUM  VÝZKUMU  KONKURENýNÍ  SCHOPNOSTI  ýESKÉ              EKONOMIKY Dotazník Empirické šetĜení konkurenceschopnosti podnikĤ.              [on    line]   Dostupné    12.    2.    2010    na    WWW              http://is.muni.cz/do/1456/soubory/oddeleni/centrum/Dotaznik              _emp.setreni2009.pdf.            202","[29] CENTRUM  VÝZKUMU  KONKURENýNÍ  SCHOPNOSTI  ýESKÉ                  EKONOMIKY  O výzkumném centru.  [on-line]  Dostupné  3.  8.  2008  na                  WWW: http://www.econ.muni.cz/t175.              [30] CLARKSON,  M.  B.  E.  A risk  based  model  of  stakeholder  theory.  In                  Proceedings of the Second Toronto Conference on Stakeholder Theory.                  Toronto: Centre for Corporate Social Performance and Ethics, University of                  Toronto, 1994.              [31] CLARKSON,  M.  B.  E.  Stakeholder  Framework  for  Analyzing  and                  Evaluating  Corporate  Social  Performance.  In  Academy of Management                  Review 1/20/1995. s. 92 – 117. ISSN 0363-7425.              [32] COCHRAN, T. C. The Social Responsibilities of Business: Company and                  Community, 1900 – 1960. Review by T. C. Cochran. In Business History                  Review. 45/1971. s. 126 – 127.              [33] COLLIS,  J.,  HUSSEY,  R.  Business Research. A practical guide for                  undergraduate and postgraduate students.  2.  vyd.  Palgrave  MacMillan:                  New York, 2003, 374 s. ISBN 0-333-98325-4.              [34] ýÁSTEK,  O.  VícerozmČrná  analýza.  In  Konkurenþní schopnost podnikĤ,                  analýza faktorĤ hospodáĜské úspČšnosti.  1.  vyd.,  Brno:  Masarykova                  univerzita, 2008, 210 s. ISBN 9788021047341.              [35] ýESKÁ INFORMAýNÍ AGENTURA ŽIVOTNÍHO PROSTěEDÍ ýesko-                  anglický slovník termínĤ, heslo Stakeholder. [on-line] Dostupné 1. 3. 2007                  na              WWW:                www.cenia.cz/web/www/web-                  pub2.nsf/$pid/MZPMSFHV0HSB/$FILE/slovnicek_ur.pdf.              [36] ýESKÁ  SPOLEýNOST  PRO  JAKOST  Vývoj modulárního vzdČlávacího                  programu s názvem Spoleþenská odpovČdnost organizací (firem) SOF /                  Corporate social responsibility – CSR.  [on-line]  Dostupné  1.  3.  2007  na                  WWW: http://www.csq.cz/cz/stakeholderi.asp.              [37] DAVIS,  K.  The  case  for  and  against  business  assumption  of  social                  responsibilities. Academy of Management Journal, 16/1973, str. 312 – 313.              [38] De  VAUS,  D.  Analyzing Social Science Data. 50 Key Problems in Data                  Analysis. 1. vyd. Sage: London, 2002. 401 s. ISBN 0-7619-5937-8.              [39] DILL,  W.  R.  Environment  as  an  influence  on  managerial  autonomy.  In                  Administrative Science Quarterly. Vol. 2, No. 4, 1958. s. 409-443.              [40] DILL,  W.  R.  Public  Participation  in  Corporate  Planning:  Strategic                  Management in a Kibitzer´s World. In Long Range Planning, issue 1, vol.                  8, 1975. s. 57-63. ISSN 00246301.              [41] DOLEŽALOVÁ,  K.  Vztah  podnik  –  community  a corporate  social                  responsibility  jako  jeden  z nástrojĤ  konkurenceschopnosti  podniku.  In                  Vývojové tendence podnikĤ. Specifický výzkum Katedry podnikového                  hospodáĜství. Sv. 1, s. 29 – 73. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN                  80-210-3847-0.              [42] DONALDSON,  T.,  PRESTON,  L.  E.  The  stakeholder  theory  of  the                  corporation:  Concepts,  evidence,  and  implications.  Academy of                                                                             203","Management Review. January 1995, vol. 20, no. 1 s. 65 - 91. ISSN 0363-              7425.          [43] DRISCOLL, C., STARIK, M. The Primordial Stakeholder: Advancing the              Conceptual  Consideration  of  Stakeholder  Status  for  the  Natural              Environment. In Journal of Business Ethics. 14/1995, s. 207 – 217. ISSN              0167-4544.          [44] DUBRIN, A. Essentials of Management. South-Western Cengage Learning,              2009. 8 vydání, 651 s. ISBN 978-0-324-35389-1.          [45] FILENE,  E.  A.  A Simple  Code  of  Business  Ethics.  In  Annals of the              American Academy of Political and Social Sciences. CI/1922. s 223 – 228          [46] FLINT,  D.  J.,  WOODRUFF,  R.  B.  The  Initiators  of  changes  in              customers´desired  values.  Results  from  a  theory  building  study.  In              Industrial Marketing Management, 30/2001, s. 321 – 337.          [47] Flint,  D.  J.,  Woodruff,  R.  B.,  Gardial,  S.  F.  Customer  Value  Change  in              Industrial  Marketing  Relationships:  A  Call  for  New  Strategies  and              Research. In Industrial Marketing Management, 26/1997, s. 163-175.          [48] FOLLETT, M. P. Creative Experience. New York: Longmans, Green and              Co., 1924. 324 s.          [49] FOLLETT,  M.  P.  The New State: Group Organization the Solution of              Popular Government. New York: Longmans, Green and Co., 1918. 380 s.          [50] FREEMAN,  R.  E.  Divergent  Stakeholder  Theory.  In  The Academy of              Management Review. 2/24/1999. s. 233 – 236.          [51] FREEMAN, R. E. Strategic management: A stakeholder approach. Boston:              Harper Collins, 1984.          [52] FREEMAN,  R.  E.  The  stakeholder  approach  revisited.  Zeitshrift für              Wirtschafts- und Unternehmensethik. 3/5/2004. s. 228 – 241.          [53] FREEMAN,  R.  E.,  REED,  D.  L.  Stockholders  and  stakeholders:  A new              perspective  on  corporate  governance.  In  California Management Review,              Vol. 25, No. 3. s. 88 – 106. 1983.          [54] FRIEDMAN, M.  The Social Responsibility of Business Is to Increase Its              Profits. New York Times Magazine, Sept. 1970.          [55] GARY,  H.  E.  Principles and Policies of the United States Steel              Corporation. 1921.          [56] GOMEZ-MEJIA, L. R., BALKIN, D. B. Management. McGraw-Hill, 2002.              1. vydání, 479 s. ISBN 0-256-25256-4.          [57] GOODPASTER,  K.  E.  Business  Ethics  and  Stakeholder  Analysis.  In              Business Ethics Quarterly. 1/1/1994, str. 423 – 429.          [58] GREGOROVÁ,  I.  Vztah  mezi  Ĝízením  lidských  zdrojĤ  a  výkonností              podniku  –  pĜehled  empirických  studií.  In  Vývojové tendence podnikĤ II.              Specifický výzkum Katedry podnikového hospodáĜství. Sv. 1, s. 81 – 118.              Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-4133-1.             204","[59] GRIFFIN,  R.  W.  Management.  Houghton  Mifflin  Company,  2002.  7                  vydání, 799 s. ISBN 0-618-11360-6.              [60] HÁLEK,  I.  a  kol.  SítČ  malých  a  stĜedních  podnikĤ v ýR.  In  Vývojové                  tendence podnikĤ IV. Specifický výzkum Katedry podnikového hospodáĜství.                  Sv. 2, s. 297 – 332. Brno: Masarykova univerzita, 2008. ISBN 978-80-210-                  4723-5.              [61] HARRISON,  J.  S.,  JOHN,  C.  H.  Foundations in Strategic Management.                  South-Western Thomson Corporation, 2004. 3 vydání, 188 s. ISBN 0-324-                  25917-4.              [62] HEALD, M. Management´s Responsibility to Society: The Growth of an                  Idea. In Business History Review. Winter 1957. s. 375 – 384.              [63] HEALD,  M.  The Social Responsibilities of Business: Company and                  Community, 1900 – 1960. Press of Case Western Reserve University, 1970.                  339 s. ISBN 0-88738-231-2.              [64] HEINONEN,  K.  Time and location as customer perceived value drivers.                  Master  thesis.  Stockholm:  Svenska  handelshögskolan,  2004.  ISBN  951-                  555-817-4.              [65] HENDL, J. Kvalitativní výzkum. Základní teorie, metody a aplikace. 2. vyd.                  Praha: Portál, 2000. 408 s. ISBN 978-80-7367-485-4.              [66] HENDL,  J.  PĜehled statistických metod zpracování dat.  2.  vyd.  Praha:                  Portál, 2006. 583 s. ISBN 8073671239.              [67] HERTZOVÁ, N. Plíživý pĜevrat: globální kapitalismus a smrt demokracie.                  Praha: DokoĜán, 2003. 253 s. ISBN 80-86569-46-2.              [68] HITT,  M.  A.,  BLACK,  J.  S.,  PORTER,  L.  W.  Management.  Pearcon                  Prentice Hall, 2005. 1. vydání, 730s. ISBN 0-13-008847-7.              [69] HITT,  M.  A.,  IRELAND,  R.  D.,  HOSKISSON,  R.  E.  Strategic                  Management: Competitiveness and Globalization (Concepts and Cases).                  South-Western Thompson Corporation, 2005. 6. vydání, 1020 s. ISBN 0-                  324-27529-3.              [70] HO,  CH.  Identifying  Stakeholders`  Positions  Through  Value  Creation                  System, In The Business Review, Cambridge, 2007; 7, 1, s. 254 – 262.              [71] HORNE,  J.  F.  Mary Parker Follett: Visionary Genius Finds Her Own                  Time.    [on-line]    Dostupné    1.     12.     2008     na                  http://www.psicopolis.com/arips/tecndemo /maryparkerfollett1.htm.              [72] HUýKA, M. a kol. Správa spoleþností. Praha: Kernberg Publishing, 2007.                  272 s. ISBN 9788090396203.              [73] HUMMELS,  H.  Organizing  Ethics:  A Stakeholder  Debate.  In  Journal of                  Business Eghics. 17/1998, s. 1403 – 1419.              [74] CHAMBERLAIN,  C.,  STUTESMAN,  Y.  Stakeholder  Management  and                  Virtual  Teams.  PMI Honolulu 2006.  [on-line]  Dostupné  5.  5.  2009  na                  WWW           www.pmi-honoluluchapter.org/PROGRAMS/Stakeholder                  Management %20062106.ppt.                                                                             205","[75] CHEIT, E. F. The business establishment. New York: Wiley, 1964. 248 s.          [76] CHIA-HUI, H. Identifying Stakeholders´ Positions through Value Creation              System. In The Business Review, Cambridge.1/7/2007, s. 254 – 262.          [77] IAROSSI,  G.  The  power  of  survey  design:  a user’s  guide  for  managing              surveys,  interpreting  results,  and  influencing  respondents.  Washington              D.C.: World Bank, 2006. 275 s. ISBN 0821363921.          [78] JAIN,  A.  K.,  CHANDRASEKAR,  B.  Dimensionality  and  sample  size              considerations  in  pattern  recognition  practice. Handbook of Statistics.              Amsterdam: P. R.Krishnaiah and L. N.Kanal, 1982, vol. 2., s.835–855.          [79] JAWAHAR,  I.  M.,  MCLAUGHLIN,  G.  L.  Toward  a descriptive              stakeholder  theory:  An  organizational  life  cycle  approach.  California              Management Review, 6/2001, s. 397 – 414. ISSN 0363-7425.          [80] JOHNSON, G., SCHOLES, K., WHITTINGTON, R. Exploring corporate              strategy. Text and Cases.  London:  Prentice  Hall  Europe,  1999.  s.  468.              ISBN 978-0-273-71192-6.          [81] JONES, T. M., WICKS, A. C., FREEMAN, R. E. Stakeholder Theory: The              State  of  the  Art.  In  The Blackwell Guide to Business Ethics.  Blackwell              Publishers Inc., 2002, s. 19 – 37. ISBN 0-631-22122-0.          [82] KALER, J. Differentiating stakeholder theories. Journal of Business Ethics.              Dordrecht, 2003, roþ. 46, þ.1. ISSN 1674544.          [83] KAŠPAROVÁ,  K.,  KLAPALOVÁ,  A.  Vztahy  SME  se  stakeholdery              v Jihomoravském  kraji.  In  Vývojové tendence podnikĤ III.  Specifický              výzkum Katedry podnikového hospodáĜství.  Sv.  2,  s.  717  –  730.  Brno:              Masarykova univerzita, 2007. ISBN 978-80-210-4466-1.          [84] KEěKOVSKÝ, M., VYKYPċL, O. Strategické Ĝízení: Teorie pro praxi. 1.              vyd. Praha: C. H. Beck, 2002, 172 s. ISBN 80-7179-578-X.          [85] KLAPALOVÁ,  A.,  ŠKAPA,  R.  Tvorba  hodnoty  ve  zpČtných  tocích  na              B2B trzích. In Vývojové tendence podnikĤ IV. Specifický výzkum Katedry              podnikového hospodáĜství.  Sv.  2,  s.  335  –  376.  Brno:  Masarykova              univerzita, 2008. ISBN 978-80-210-4723-5.          [86] KLAPALOVÁ,  A.,  Hodnota a e-business.  Brno:  Masarykova  univerzita,              2010, 151 s.          [87] KUBÁTOVÁ, E. Dodavatelské vztahy z pohledu sítí. In Vývojové tendence              podnikĤ. Specifický výzkum Katedry podnikového hospodáĜství.  Sv.  1,  s.              223 – 254. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3847-0.          [88] KUýERA,  R.  Vztahy  k vlastníkĤm  (akcionáĜĤm).  In  Vývojové tendence              podnikĤ. Specifický výzkum Katedry podnikového hospodáĜství.  Sv.  1,  s.              255 – 270. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3847-0.          [89] LEZEC.CZ  Anketa „Green Thinking“,  [on-line]  Dostupné  4.  8.  2009  na              WWW: http://www.lezec.cz/ankety.php.            206","[90] MALÝ,  M.,  THEODOR,  M.,  PEKLO,  J.  ěízení a správa spoleþností                  (Corporate Governance). 1. vyd. Praha: VŠE v Praze, 2002. 112 s. ISBN                  80-245-0429-4.              [91] MANOVE, M., PADILLA, A. J., PAGANO, M. Collateral versus project                  screening: a model of lazy banks. In Journal of Economics, 32/2001, s.726-                  745.              [92] MAREŠ, P., RABUŠIC, L. MČĜení síly asociace mezi dvČma promČnnými.                  2003a              [93] MAREŠ, P., RABUŠIC, L. Srovnávání skupin na základČ stĜedních hodnot                  a základy testování hypotéz. 2003b.              [94] MAREŠ,  P.,  RABUŠIC,  L.  Statistická inference aneb zobecĖování                  z výbČrového na základní soubor. 2003c.              [95] MEDEK,  M.  Komunikace se skupinami stakeholders jako faktor                  konkurenceschopnosti podniku: disertaþní práce. Zlín: Univerzita Tomáše                  Bati ve ZlínČ, 2006, 226 s.              [96] MITCHELL,  R.  K.,  AGLE,  B.  R.,  WOOD,  D.  J.  Toward  a theory  of                  stakeholder identification and salience: Defining the principle of who and                  what really counts. Academy of Management Review,  October  1997, vol.                  22, no. 4, s. 853-886.              [97] MURRAY-WEBSTER,  R.,  SIMON,  P.  Make sense of stakeholder                  management with sensible stakeholder mapping. [on-line] Dostupné 1. 4.                  2009                        na                        WWW:                  http://www.lucidusconsulting.com/articles/Lucid%20Thoughts%2024.pdf.              [98] NASI, J. What Is Stakeholder Thinking? A Snapshot of the Social Theory                  of  the  Firm.  In  Understanding Stakeholder Thinking.  Helsinki:  LSR                  Publications, 1995.              [99] NċMEC,  P.  Public relations. Komunikace v konfliktních a krizových                  situacích. Praha: Management Press, 1999. 125 s. ISBN 80-859-43-66-2. s.                  73 – 74.              [100] PAJUMEN, K., NASI, J. Stakeholder Management as a Play. In Frontiers                  of E-Business Research. 2004. 14 s.              [101] PAROLINI,  C.  The Value Net. A Tool for Competitive Strategy.                  Chichester: John Wiley \& Sons, Ltd, 1999. ISBN 0 471 98719 0.              [102] PAVLICA, K. a kol. Sociální výzkum, podnik a management. Ekopress:                  Praha, 1. vyd., 2000. 161 str. ISBN 80-86119-25-4.              [103] PESQUEUX, Y., DAMAK-AYADI, S. Stakeholder theory in perspective.                  In Corporate Governance. Sv. 5, 2005, þ. 2, s. 5 – 21. ISSN 1472-0701.              [104] PETERSEN, M. A., RAJAN, R. G. The benefits of lending relationships:                  Evidence from small business data. In Journal of Finance, 3/49/1994, s. 3 –                  38.                                                                               207","[105] POSNER,  B.,  SCHMIDT,  W.  Values  and  the  American  Manager:  An              Update  Updated.  In  California Management Review.  3/26/1984,  s.  202  –              216.          [106] POST,  J.  E.,  PRESTON,  L.  E.,  SACHS,  S.  (2002a)  Managing  the              Extended  Enterprise:  The  New  Stakeholder  view.  In  California              Management Review. 1/45/2002. s. 6-28. ISSN 0008-1256.          [107] POST,  J.  E.,  PRESTON,  L.  E.,  SACHS,  S.  (2002b)  Redefining the              corporation: stakeholder management and organizational wealth. Stanford:              Stanford Business Books, 2002. 334 s. ISBN 0804743045.          [108] PRESTON,  L.  E.,  DONALDSON,  T.  Stakeholder  management  and              organizational  wealth.  Academy of Management Review.  24:  619  –  620.              1999. ISSN 0363-7425.          [109] PRESTON,  L.  E.,  O’BENNON,  D.  P.  The  Corporate  Social-Financial              Performance Relationship. In Business and Society. 36/1997, str. 419 – 420.          [110] PSTRUŽINA,  K.  Atlas filosofie vČdy.  [on-line].  Praha:  Vysoká  škola              ekonomická   v Praze.   Dostupné   19.   12.   2002   na   WWW:              http://nb.vse.cz/kfil/Win/atlas1/atlas3.htm          [111] PUDIL,  P.  Teoretické  základy  využití statistických  metod  rozpoznávání              pro  vyhledání  faktorĤ  hospodáĜské  úspČšnosti  podnikĤ.  In  Konkurenþní              schopnost podnikĤ, analýza faktorĤ hospodáĜské úspČšnosti. 1. vyd., Brno:              Masarykova univerzita, 2008, 210 s. ISBN 9788021047341.          [112] RING,  P.  S.  Fragile  and  resilient  trust  and  their  roles  in  cooperative              interorganizational  relationships.  In  Proceedings of the Fourth Annual              Meeting of the International Association on Business and Society. San              Diego, 1996, s. 107 – 113.          [113] ROBERTS,  N.  C.,  KING,  P.  J.  The  Stakeholder  Audit  Goes  Public.  In              Organizational Dynamics. 3/17/1989, s. 63 – 79.          [114] ROBINSON, G., DECHANT, K. Building a business case for diversity.              In Academy of Management Executive. 3/11/1997, s. 21 – 31.          [115] ROCKEFELLER,  J.  D.  The Personal Relation in Industry.  New  York,              1917. 43 s.          [116] ROCKJOY.CZ Recyklace lan. [on-line] Dostupné 3. 8. 2009 na WWW:              http://rockjoy.cz/page.php?id=29.          [117] SALANCIK,  G.  R.,  PFEFFER,  J.  The  bases  and  use  of  power  in              organizational decision-making: The case of universities. In Administrative              Science Quarterly, 19/1974, str. 453 – 473.          [118] SAVAGE,  G.  T.,  NIX,  T.  H.,  WHITEHEAD,  C.  J.,  BLAIR,  J.  D.              Strategies  for  assessing  and  managing  organizational  stakeholders.  In              Academy of Management Executive. 5/1991, s. 61 – 75.          [119] SEDLÁýKOVÁ H., BUCHTA, K. Strategická analýza. 2. vyd. Praha: C.              H. Beck, 2006. 121 s. ISBN 80-7179-367-1.               208","[120] SLOUKOVÁ,  D.  Metodologie vČdy,  [on-line].  Praha:  Vysoká  škola                  ekonomická   v Praze.   Dostupné   28.   2.   2003   na   WWW:                  http://nb.vse.cz/sloukova/FIL102/              [121] SLOVNÍK  CENTRUM.CZ  Heslo Stakeholder.  [on-line]  Dostupné  1.  3.                  2007 na WWW: http://www.slovniky.centrum.cz.              [122] SLOVNÍK IHNED.CZ Heslo Stakeholder. [on-line] Dostupné 1. 3. 2007                  na WWW: http://www.ib.ihned.cz/slovnik.              [123] SLOVNÍK  SEZNAM.CZ  Heslo Stakeholder.  [on-line]  Dostupné  1.  3.                  2007 na WWW: http://www.slovnik.seznam.cz.              [124] SLOVNÍK  TISCALI.CZ  Heslo Stakeholder.  [on-line]  Dostupné  1.  3.                  2007 na WWW: http://www.slovnik.tiscali.cz.              [125] SMITH,  H.  R.,  CARROLL,  A.  B.  Is  There  Anything  „New“  in                  Management?  A „Rip  Van  Winkle“  Perspective.  In  Academy of                  Management Review. 3/1978. s. 670 – 674. ISSN 0363-7425.              [126] SOMOL,  P.,  PUDIL,  P.,  NOVOVIýOVÁ,  J.,  PACLÍK,  P.,  Adaptive                  floating search methods in feature selection. In Pattern Recognition Letters                  vol.20/1999, s. 1157 – 1163.              [127] STARIK, M. Should trees have managerial standing? Toward stakeholder                  Status for Non-Human Nature. In Journal of Business Ethics. 49/2004, s.                  55 – 73. ISSN 0167-4544.              [128] STURDIVANT,  F.  Executives  and  Activists:  A Test  of  Stakeholder                  Management. In California Management Review. 1/22/1979, str. 53 – 59.              [129] SUCHMAN,  M.  C.  Managing  legitimacy:  Strategic  and  institutional                  approaches. In Academy of Management Review. 20/1995, str. 571 – 610.                  str. 574.              [130] ŠIMBEROVÁ,  I.  ěízení  vztahĤ  se  stakeholdry  na  prĤmyslových  trzích                  v kontextu  souþasných  marketingových  koncepcí.  In  VČdecké spisy                  vysokého uþení technického v BrnČ.  1.  vyd.,  Brno:  VUTIUM,  2008.  Sv.                  251. 38 s. ISSN 1213-418X.              [131] ŠIŠKA, L. Analýza finanþní výkonnosti respondentĤ empirického šetĜení                  CVKS.  Working paper 10/2008.  Brno:  Centrum  výzkumu  konkurenþní                  schopnosti þeské ekonomiky, 2008. 34 s. ISSN 1801-4496.              [132] ŠIŠKA, L. Vztahy k vČĜitelĤm (bankám). In Vývojové tendence podnikĤ.                  Specifický výzkum Katedry podnikového hospodáĜství. Sv. 1, s. 279 – 303.                  Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3847-0.              [133] THEODOR,  M.  A Stakeholder  Approach  to  Measuring  the  Level  of                  Corporate Governance. In Acta Oeconomica Pragensia. 5/2004. s. 30 – 37.              [134] THOMPSON,  A.  A.,  STRICKLAND,  A.  J.  Strategic Management:                  Concepts and Cases. McGraw-Hill, 1999. 11 vydání, 1081 s. ISBN 0-07-                  303714-1.              [135] TRUNEýEK,  J.  a  kol.  Management v informaþní spoleþnosti. Uþební                  texty pro bakaláĜské studium. Praha:VŠE, 1999. ISBN 8070796839                                                                             209","[136] TURNBULL,  S.  Stakeholder  Governance:  A Cybernetic  and  Property              Rights Analysis. In Corporate Governance: An International Review. Sv. 5,              1997, þ. 1. ISSN 1472-0701.          [137] VANCE, S. Are Socially Responsible Firms Good Investment Risks? In              Management Review, 64/1975, str. 18 – 24.          [138] VLýEK,  R.  Hodnota pro zákazníka.  Praha:  Management  Press,  2002.              ISBN 80-7261-068-6.          [139] WADDOCK,  S.  A.,  GRAVES,  S.  The  Corporate  social  performance-              financial performance link. In Strategic Management Journal. 18/1997. s.              303 – 317.          [140] WALTER,  A.,  RITTER,  T.,  GEMÜNDEN,  H.  G.  Value-creation  in              buyer-seller relationships: Theoretical considerations and empirical results              form supplier´s perspective. In Mark Manager,  30/2001, s. 365-377.          [141] WARTICK,  S.  L.,  COCHRAN,  P.  L.  The  evolution  of  the  corporate              social performance model. Academy of Management Review, 4/10/1985. s.              758 – 769.          [142] WEIDENBAUM,  M.,  VOGT,  S.  Takeovers  and  Stockholders:  Winners              and Losers. In California Management Review. 4/29/1987, s. 157 – 168.          [143] WILLIAMSON,  O.  E.  The Economic Institutions of Capitalism.  New              York: Free Press, 1985. 450 s. ISBN 0-68-486374-X.          [144] WILLIAMSON,  O.  E.  The Economics of Discretionary Behavior:              Managerial Objectives in a Theory of the Firm. Chicago: Markham, 1967.          [145] WOLFE,  R.  A.,  PUTLER,  D.  S.  How  tight  are  the  ties  that  bind              stakeholder groups? In Organizational Science, 1/13/2002, s. 64 – 80.          [146] WOOD, D. J., Business and Society. New York: HarperCollins. 1994.          [147] WOOD,  D.  J.  Corporate  Social  Performance  Revisited.  In  Academy of              Management Review. 4/16/1991. s. 691 – 718.          [148] WOOD,  D.  J.,  JONES,  R.  E.  Stakeholder  mismatching:  a theoretical              problem  in  empirical  research  on  corporate  social  performance.  In  The              International Journal of Organizational Analysis, 3/3/1995, s. 229 – 267.          [149] WOODRUFF,  R.  B.  Customer  value:  The  next  source  of  competitive              advantage. In Journal of the Academy of Marketing Science. 2/1997. s. 139-              153.          [150] ŽUFAN,   P.,   CHLÁDKOVÁ,     H.   ýeské   vinaĜství   a jeho              konkurenceschopnost.   In   Konkurenceschopnost  podnikĤ.   Brno:              Masarykova univerzita, 2008. s. 767 – 775. ISBN 978-80-210-4521-7.                   210","SEZNAM ZKRATEK               CFP – Corporate Financial Performance, finanþní výkonnost podniku              CSP  –  Corporate  Social  Performance,  výkonnost  podniku  ve  spoleþenské              odpovČdnosti              CSR – Corporate Social Responsibility, spoleþenská odpovČdnost podniku               CSR2 – Corporate Social Responsiveness              JE – jaderná elektrárna               SRI – Stanford Research Institute              WARC  –  Wharton  Applied  Research  Center  (zaĜízení  Wharton  School              Pennsylvánské univerzity)                                                                                                                     211","SEZNAM TABULEK           Tab. þ. 1: Definice pojmu stakeholder mezi lety 1963 – 1995 ........................... 22          Tab. þ. 2: Síla závislosti dĤležitosti na atributech ............................................... 30          Tab. þ. 3: Výsledky zkoumání kauzality – nejvyšší dosažené hodnoty .............. 42          Tab. þ. 4: Výsledky zkoumání kauzality – namČĜené hodnoty ........................... 43          Tab. þ. 5: Seznam empirických studií ................................................................. 45          Tab. þ. 6: PrĤmČrné míry korelace ve výbČrovém vzorku a nČkterých          podmnožinách ...................................................................................................... 48          Tab. þ. 7: StupeĖ významnosti stakeholderĤ pro úspČch podniku na trhu .......... 54          Tab. þ. 8: Významnost komunikace s jednotlivými skupinami stakeholderĤ pro          podniky ................................................................................................................ 56          Tab. þ. 9: Frekvence komunikace s jednotlivými skupinami stakeholderĤ ........ 57          Tab. þ. 10: NejdĤležitČjší cílové skupiny public relations .................................. 58          Tab. þ. 11: PrĤmČry hodnocení významu jednotlivých stakeholderĤ na škále 1 -          10 ......................................................................................................................... 62          Tab. þ. 12: Potenciální pĜínos vztahĤ s jednotlivými typy stakeholderĤ ............ 62          Tab. þ. 13: StakeholdeĜi a CSP ............................................................................ 65          Tab. þ. 14: Typické podnikové a stakeholderské problémy ................................ 66          Tab. þ. 15: Podniky dle odvČtví ........................................................................... 85          Tab. þ. 16: Ukazatele centrálních tendencí zkoumaných promČnných ve          výbČrovém souboru ............................................................................................. 86          Tab. þ. 17: Typy vlastnické struktury .................................................................. 88          Tab. þ. 18: Ukazatele centrálních tendencí oblastí realizace autonomie ve          výbČrovém souboru ............................................................................................. 92          Tab. þ. 19: Seznam promČnných z þásti A dotazníku – faktory          konkurenceschopnosti podniku ........................................................................... 95          Tab. þ. 20: Seznam korelaþních koeficientĤ nabízených programem SPSS ....... 98          Tab. þ. 21: Interpretace hodnot korelaþního koeficientu podle de Vause: ........ 101          Tab. þ. 22: Další nalezené vztahy – dĤležitost vlastníkĤ .................................. 105          Tab. þ. 23: Další nalezené vztahy – dĤležitost zamČstnancĤ ............................ 110          Tab. þ. 24: Další nalezené vztahy ...................................................................... 112          Tab. þ. 25: Kritéria pĜi výbČru dodavatele a dĤležitost dodavatelĤ .................. 116          Tab. þ. 26: Další nalezené vztahy (dodavatelé) ................................................. 117          Tab. þ. 27: Oblasti realizace autonomie a dĤležitost státu ................................ 122          Tab. þ. 28: Kritéria pĜi výbČru dodavatele a dĤležitost státu ............................ 123          Tab. þ. 29: Další nalezené vztahy (stát) ............................................................ 124          Tab. þ. 30: Kritéria pĜi výbČru dodavatele a dĤležitost komunit v okolí podniku           ........................................................................................................................... 127          Tab. þ. 31: Další nalezené vztahy (komunity v okolí podniku) ........................ 128          Tab. þ. 32: Skladba zamČstnancĤ a dĤležitost komunit v okolí podniku .......... 129          Tab. þ. 33: Oblasti ve kterých se podnik v rámci svých CSR aktivit angažuje          a dĤležitost komunit v okolí podniku ................................................................ 130            212","Tab. þ. 34: Souhrn nalezených parciálních vztahĤ pro vlastníky ..................... 137              Tab. þ. 35: Souhrn nalezených parciálních vztahĤ pro zamČstnance ................ 138              Tab. þ. 36: Souhrn nalezených parciálních vztahĤ pro zákazníky .................... 139              Tab. þ. 37: Souhrn nalezených parciálních vztahĤ pro dodavatele ................... 140              Tab. þ. 38: Souhrn nalezených parciálních vztahĤ pro vČĜitele ........................ 141              Tab. þ. 39: Souhrn nalezených parciálních vztahĤ pro stát ............................... 142              Tab. þ. 40: Souhrn nalezených parciálních vztahĤ pro komunity v okolí podniku               ........................................................................................................................... 143              Tab. þ. 41: ýetnosti odpovČdí podle vnímané dĤležitosti stakeholderĤ – pĤvodní              kategorie ............................................................................................................ 147              Tab. þ. 42: ýetnosti odpovČdí podle vnímané dĤležitosti stakeholderĤ –              rekódované kategorie ........................................................................................ 147              Tab. þ. 43: Vstupní promČnné do vícerozmČrné analýzy - vlastníci ................. 148              Tab. þ. 44: Seznam nejinformativnČjších promČnných - vlastníci .................... 149              Tab. þ. 45: Vstupní promČnné do vícerozmČrné analýzy - zamČstnanci .......... 151              Tab. þ. 46: Seznam nejinformativnČjších promČnných - zamČstnanci ............. 152              Tab. þ. 47: Vstupní promČnné do vícerozmČrné analýzy - zákazníci ............... 153              Tab. þ. 48: Seznam nejinformativnČjších promČnných - zákazníci .................. 154              Tab. þ. 49: Vstupní promČnné do vícerozmČrné analýzy - dodavatelé ............. 155              Tab. þ. 50: Seznam nejinformativnČjších promČnných - dodavatelé ................ 156              Tab. þ. 51: Vstupní promČnné do vícerozmČrné analýzy - vČĜitelé .................. 158              Tab. þ. 52: Seznam nejinformativnČjších promČnných - vČĜitelé ..................... 159              Tab. þ. 53: Vstupní promČnné do vícerozmČrné analýzy - stát ......................... 161              Tab. þ. 54: Seznam nejinformativnČjších promČnných – stát ........................... 162              Tab. þ. 55: Vstupní promČnné do vícerozmČrné analýzy – komunity v okolí              podniku .............................................................................................................. 164              Tab. þ. 56: Seznam nejinformativnČjších promČnných – komunity v okolí              podniku .............................................................................................................. 165              Tab. þ. 57: Souhrn informací získaných o stakeholderech ............................... 191                                                                                                213","SEZNAM GRAFģ           Obr. þ. 1: Typologie stakeholderĤ podle Mitchella a kol. ................................... 28          Obr. þ. 2: ýlenČní stakeholderĤ podle blízkosti podniku .................................... 31          Obr. þ. 3: Modely strategického stakeholderského Ĝízení ................................... 36          Obr. þ. 4: Model inherentního stakeholderského závazku .................................. 36          Obr. þ. 5: Anketa „Green Thinking“ na portálu www.lezec.cz .......................... 38          Obr. þ. 6: Míra parciální korelace mezi CSP a CFP a velikost použitého vzorku           ............................................................................................................................. 49          Obr. þ. 7: Identifikace skupin stakeholderĤ......................................................... 53          Obr. þ. 8: PoĜadí dĤležitosti stakeholderských skupin ........................................ 54          Obr. þ. 9: Proces strategického Ĝízení podle Harrisona a Johna .......................... 69          Obr. þ. 10: Proces strategického Ĝízení podle Thompsona a Stricklanda ............ 69          Obr. þ. 11: Pozice strategické analýzy podle Thompsona a Stricklanda ............ 70          Obr. þ. 12: Proces strategického Ĝízení podle Hitta, Blacka a Portera ................ 71          Obr. þ. 13: Podnik a jeho stakeholdeĜi ................................................................ 73          Obr. þ. 14: Matice zájmu a moci ......................................................................... 74          Obr. þ. 15: Matice zájmu a moci – vhodné strategie ........................................... 74          Obr. þ. 16: Matice postoje a úþinku .................................................................... 75          Obr. þ. 17: Stakeholderská mapa spoleþnosti PM Nautics ................................. 76          Obr. þ. 18: Klíþ ke stakeholderské mapČ spoleþnosti PM Nautics ..................... 77          Obr. þ. 19: Stakeholderský kruh .......................................................................... 79          Obr. þ. 20: TrojrozmČrný model Lucidus Consulting ......................................... 80          Obr. þ. 21: Model hierarchie hodnoty ................................................................. 81          Obr. þ. 22: Vážené prĤmČry ROA a rĤstu aktiv v jednotlivých shlucích ........... 93          Obr. þ. 23: StakeholdeĜi podniku ...................................................................... 173          Obr. þ. 24: Navržený trojrozmČrný model ........................................................ 189          Obr. þ. 25: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vlastníkĤ          v závislosti na typu vlastníka (f.o./p.o.) ............................................................ 218          Obr. þ. 26: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vlastníkĤ          v závislosti na typu vlastníka (s.r.o./a.s.) .......................................................... 218          Obr. þ. 27: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vlastníkĤ          v závislosti na zemi pĤvodu vlastníka ............................................................... 219          Obr. þ. 28: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vlastníkĤ          v závislosti na pĜíslušnosti podniku ke koncernu .............................................. 219          Obr. þ. 29: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vlastníkĤ          v závislosti na odvČtví ....................................................................................... 219          Obr. þ. 30: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vlastníkĤ          v závislosti na kategorizované velikosti podniku .............................................. 220          Obr. þ. 31: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vlastníkĤ          v závislosti na obchodní strategii podniku ........................................................ 220          Obr. þ. 32: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vlastníkĤ          v závislosti na finanþní výkonnosti podniku ..................................................... 220            214","Obr. þ. 33: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vlastníkĤ              v závislosti na existenci autonomních organizaþních jednotek ........................ 221              Obr. þ. 34: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vlastníkĤ              v závislosti na zemi typu vlastníka .................................................................... 221              Obr. þ. 35: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vlastníkĤ              v závislosti na podílu vlastníkĤ v top managementu ........................................ 221              Obr. þ. 36: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost zamČstnancĤ              v závislosti na typu vlastníka (f.o./p.o.) ............................................................ 222              Obr. þ. 37: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost zamČstnancĤ              v závislosti na typu vlastníka (s.r.o./a.s.) .......................................................... 222              Obr. þ. 38: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost zamČstnancĤ              v závislosti na zemi pĤvodu vlastníka ............................................................... 223              Obr. þ. 39: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost zamČstnancĤ              v závislosti na pĜíslušnosti ke koncernu ............................................................ 223              Obr. þ. 40: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost zamČstnancĤ              v závislosti na odvČtví ....................................................................................... 223              Obr. þ. 41: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost zamČstnancĤ              v závislosti na kategorizované velikosti podniku ............................................. 224              Obr. þ. 42: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost zamČstnancĤ              v závislosti na zvolené obchodní strategii ......................................................... 224              Obr. þ. 43: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost zamČstnancĤ              v závislosti na finanþní výkonnosti podniku ..................................................... 224              Obr. þ. 44: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost zamČstnancĤ              v závislosti na míĜe fluktuace ............................................................................ 225              Obr. þ. 45: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost zákazníkĤ              v závislosti na typu vlastníka (f.o./p.o.) ............................................................ 225              Obr. þ. 46: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost zákazníkĤ              v závislosti na typu vlastníka (s.r.o./a.s.) .......................................................... 226              Obr. þ. 47: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost zákazníkĤ              v závislosti na zemi pĤvodu vlastníka ............................................................... 226              Obr. þ. 48: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost zákazníkĤ              v závislosti na pĜíslušnosti ke koncernu ............................................................ 226              Obr. þ. 49: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost zamČstnancĤ              v závislosti na odvČtví ....................................................................................... 227              Obr. þ. 50: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost zákazníkĤ              v závislosti na kategorizované velikosti podniku ............................................. 227              Obr. þ. 51: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost zákazníkĤ              v závislosti na zvolené obchodní strategii ......................................................... 227              Obr. þ. 52: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost zákazníkĤ              v závislosti na finanþní výkonnosti podniku ..................................................... 228              Obr. þ. 53: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost zákazníkĤ              v závislosti existenci samostatných relativnČ autonomních organizaþních              jednotkách v podniku ........................................................................................ 228                                                                             215","Obr. þ. 54: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost dodavatelĤ          v závislosti na typu vlastníka (f.o./p.o.) ............................................................ 229          Obr. þ. 55: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost dodavatelĤ          v závislosti na typu vlastníka (s.r.o./a.s.) .......................................................... 229          Obr. þ. 56: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost dodavatelĤ          v závislosti na zemi pĤvodu vlastníka ............................................................... 230          Obr. þ. 57: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost dodavatelĤ          v závislosti na pĜíslušnosti ke koncernu ............................................................ 230          Obr. þ. 58: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost dodavatelĤ          v závislosti odvČtví v hrubém þlenČní ............................................................... 230          Obr. þ. 59: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost dodavatelĤ          v závislosti kategorizované velikosti podniku .................................................. 231          Obr. þ. 60: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost dodavatelĤ          v závislosti na zvolené obchodní strategii ......................................................... 231          Obr. þ. 61: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost dodavatelĤ          v závislosti na finanþní výkonnosti podniku ..................................................... 231          Obr. þ. 62: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost dodavatelĤ          v závislosti existenci samostatných relativnČ autonomních organizaþních          jednotkách v podniku ........................................................................................ 232          Obr. þ. 63: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vČĜitelĤ          v závislosti na typu právní formy vlastníka (f. o./p. o.) .................................... 232          Obr. þ. 64: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vČĜitelĤ          v závislosti na typu právní formy podnikání (s.r.o./a.s.) ................................... 233          Obr. þ. 65: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vČĜitelĤ          v závislosti na zemi pĤvodu vlastníka ............................................................... 233          Obr. þ. 66: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vČĜitelĤ          v závislosti na pĜíslušnosti ke koncernu ............................................................ 233          Obr. þ. 67: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vČĜitelĤ          v závislosti na odvČtví ....................................................................................... 234          Obr. þ. 68: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vČĜitelĤ          v závislosti na velikosti podniku ....................................................................... 234          Obr. þ. 69: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vČĜitelĤ          v závislosti na obchodní strategii ...................................................................... 234          Obr. þ. 70: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vČĜitelĤ          v závislosti na finanþní výkonnosti ................................................................... 235          Obr. þ. 71: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vČĜitelĤ          v závislosti na existenci autonomních organizaþních jednotek ........................ 235          Obr. þ. 72: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost státu          v závislosti na typu právní formy vlastníka (f. o./p. o.) .................................... 235          Obr. þ. 73: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost státu          v závislosti na typu právní formy podnikání (s.r.o./a.s.) ................................... 236          Obr. þ. 74: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost státu          v závislosti na zemi pĤvodu vlastníka ............................................................... 236            216","Obr. þ. 75: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost státu              v závislosti na pĜíslušnosti ke koncernu ............................................................ 236              Obr. þ. 76: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost státu              v závislosti na odvČtví ....................................................................................... 237              Obr. þ. 77: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost státu              v závislosti na velikosti podniku ....................................................................... 237              Obr. þ. 78: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost státu              v závislosti na obchodní strategii ...................................................................... 237              Obr. þ. 79: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost státu              v závislosti na finanþní výkonnosti ................................................................... 238              Obr. þ. 80: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost státu              v závislosti na existenci autonomních organizaþních jednotek ........................ 238              Obr. þ. 81: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost komunit              v závislosti na typu vlastníka (f.o./p.o.) ............................................................ 239              Obr. þ. 82: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost komunit              v závislosti na typu vlastníka (s.r.o./a.s.) .......................................................... 239              Obr. þ. 83: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost komunit              v závislosti na zemi pĤvodu vlastníka ............................................................... 240              Obr. þ. 84: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost komunit              v závislosti na pĜíslušnosti podniku ke koncernu.............................................. 240              Obr. þ. 85: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost komunit              v závislosti na odvČtví ....................................................................................... 240              Obr. þ. 86: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost komunit              v závislosti na kategorizované velikosti podniku ............................................. 241              Obr. þ. 87: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost komunit              v závislosti na obchodní strategii podniku ........................................................ 241              Obr. þ. 88: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost komunit              v závislosti na finanþní výkonnosti podniku ..................................................... 241              Obr. þ. 89: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost komunit              v závislosti na existenci autonomních organizaþních jednotek ........................ 242              Obr. þ. 90: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost komunit              v závislosti na angažování podniku v partnerských programech ..................... 242                                                                                             217","PěÍLOHY          DģLEŽITOST VLASTNÍKģ           Obr. þ. 25: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vlastníkĤ          v závislosti na typu vlastníka (f.o./p.o.)                        Pramen: Autor.           Obr. þ. 26: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vlastníkĤ          v závislosti na typu vlastníka (s.r.o./a.s.)                         Pramen: Autor.                           218","Obr. þ. 27: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vlastníkĤ              v závislosti na zemi pĤvodu vlastníka                            Pramen: Autor.              Obr. þ. 28: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vlastníkĤ              v závislosti na pĜíslušnosti podniku ke koncernu                            Pramen: Autor.               Obr. þ. 29: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vlastníkĤ              v závislosti na odvČtví                              Pramen: Autor.                                                                             219","Obr. þ. 30: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vlastníkĤ          v závislosti na kategorizované velikosti podniku                        Pramen: Autor.          Obr. þ. 31: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vlastníkĤ          v závislosti na obchodní strategii podniku                         Pramen: Autor.           Obr. þ. 32: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vlastníkĤ          v závislosti na finanþní výkonnosti podniku                        Pramen: Autor.             220","Obr. þ. 33: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vlastníkĤ              v závislosti na existenci autonomních organizaþních jednotek                            Pramen: Autor.               Obr. þ. 34: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vlastníkĤ              v závislosti na zemi typu vlastníka                            Pramen: Autor.               Obr. þ. 35: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vlastníkĤ              v závislosti na podílu vlastníkĤ v top managementu                            Pramen: Autor.                                                                               221","DģLEŽITOST ZAMċSTNANCģ           Obr. þ. 36: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost          zamČstnancĤ v závislosti na typu vlastníka (f.o./p.o.)                        Pramen: Autor.          Obr. þ. 37: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost          zamČstnancĤ v závislosti na typu vlastníka (s.r.o./a.s.)                         Pramen: Autor.                              222","Obr. þ. 38: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost              zamČstnancĤ v závislosti na zemi pĤvodu vlastníka                            Pramen: Autor.               Obr. þ. 39: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost              zamČstnancĤ v závislosti na pĜíslušnosti ke koncernu                            Pramen: Autor.               Obr. þ. 40: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost              zamČstnancĤ v závislosti na odvČtví                             Pramen: Autor.                                                                              223","Obr. þ. 41: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost          zamČstnancĤ v závislosti na kategorizované velikosti podniku                        Pramen: Autor.          Obr. þ. 42: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost          zamČstnancĤ v závislosti na zvolené obchodní strategii                        Pramen: Autor.          Obr. þ. 43: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost          zamČstnancĤ v závislosti na finanþní výkonnosti podniku                       Pramen: Autor.            224","Obr. þ. 44: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost              zamČstnancĤ v závislosti na míĜe fluktuace                            Pramen: Autor.              DģLEŽITOST ZÁKAZNÍKģ               Obr. þ. 45: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost zákazníkĤ              v závislosti na typu vlastníka (f.o./p.o.)                            Pramen: Autor.                                                                                                225","Obr. þ. 46: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost zákazníkĤ          v závislosti na typu vlastníka (s.r.o./a.s.)                        Pramen: Autor.          Obr. þ. 47: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost zákazníkĤ          v závislosti na zemi pĤvodu vlastníka                        Pramen: Autor.           Obr. þ. 48: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost zákazníkĤ          v závislosti na pĜíslušnosti ke koncernu                        Pramen: Autor.             226","Obr. þ. 49: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost              zamČstnancĤ v závislosti na odvČtví                           Pramen: Autor.              Obr. þ. 50: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost zákazníkĤ              v závislosti na kategorizované velikosti podniku                            Pramen: Autor.              Obr. þ. 51: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost zákazníkĤ              v závislosti na zvolené obchodní strategii                             Pramen: Autor.                                                                             227","Obr. þ. 52: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost zákazníkĤ          v závislosti na finanþní výkonnosti podniku                       Pramen: Autor.          Obr. þ. 53: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost zákazníkĤ          v závislosti existenci samostatných relativnČ autonomních organizaþních          jednotkách v podniku                        Pramen: Autor.                                228","DģLEŽITOST DODAVATELģ               Obr. þ. 54: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost dodavatelĤ              v závislosti na typu vlastníka (f.o./p.o.)                            Pramen: Autor.              Obr. þ. 55: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost dodavatelĤ              v závislosti na typu vlastníka (s.r.o./a.s.)                            Pramen: Autor.                                                                                               229","Obr. þ. 56: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost dodavatelĤ          v závislosti na zemi pĤvodu vlastníka                        Pramen: Autor.           Obr. þ. 57: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost dodavatelĤ          v závislosti na pĜíslušnosti ke koncernu                       Pramen: Autor.          Obr. þ. 58: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost dodavatelĤ          v závislosti odvČtví v hrubém þlenČní                        Pramen: Autor.              230","Obr. þ. 59: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost dodavatelĤ              v závislosti kategorizované velikosti podniku                            Pramen: Autor.               Obr. þ. 60: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost dodavatelĤ              v závislosti na zvolené obchodní strategii                             Pramen: Autor.               Obr. þ. 61: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost dodavatelĤ              v závislosti na finanþní výkonnosti podniku                            Pramen: Autor.                                                                             231","Obr. þ. 62: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost dodavatelĤ          v závislosti existenci samostatných relativnČ autonomních organizaþních          jednotkách v podniku                        Pramen: Autor.           DģLEŽITOST VċěITELģ           Obr. þ. 63: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vČĜitelĤ          v závislosti na typu právní formy vlastníka (f. o./p. o.)                        Pramen: Autor.                              232","Obr. þ. 64: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vČĜitelĤ              v závislosti na typu právní formy podnikání (s.r.o./a.s.)                             Pramen: Autor.              Obr. þ. 65: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vČĜitelĤ              v závislosti na zemi pĤvodu vlastníka                           Pramen: Autor.              Obr. þ. 66: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vČĜitelĤ              v závislosti na pĜíslušnosti ke koncernu                            Pramen: Autor.                                                                              233","Obr. þ. 67: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vČĜitelĤ          v závislosti na odvČtví                       Pramen: Autor.          Obr. þ. 68: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vČĜitelĤ          v závislosti na velikosti podniku                       Pramen: Autor.          Obr. þ. 69: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vČĜitelĤ          v závislosti na obchodní strategii                        Pramen: Autor.             234","Obr. þ. 70: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vČĜitelĤ              v závislosti na finanþní výkonnosti                            Pramen: Autor.              Obr. þ. 71: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost vČĜitelĤ              v závislosti na existenci autonomních organizaþních jednotek                           Pramen: Autor.              DģLEŽITOST STÁTU               Obr. þ. 72: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost státu              v závislosti na typu právní formy vlastníka (f. o./p. o.)                            Pramen: Autor.                                                                             235","Obr. þ. 73: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost státu          v závislosti na typu právní formy podnikání (s.r.o./a.s.)                        Pramen: Autor.          Obr. þ. 74: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost státu          v závislosti na zemi pĤvodu vlastníka                        Pramen: Autor.           Obr. þ. 75: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost státu          v závislosti na pĜíslušnosti ke koncernu                        Pramen: Autor.              236","Obr. þ. 76: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost státu              v závislosti na odvČtví                            Pramen: Autor.              Obr. þ. 77: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost státu              v závislosti na velikosti podniku                            Pramen: Autor.               Obr. þ. 78: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost státu              v závislosti na obchodní strategii                             Pramen: Autor.                                                                              237","Obr. þ. 79: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost státu          v závislosti na finanþní výkonnosti                       Pramen: Autor.          Obr. þ. 80: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost státu          v závislosti na existenci autonomních organizaþních jednotek                       Pramen: Autor.                                  238","DģLEŽITOST KOMUNIT               Obr. þ. 81: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost komunit              v závislosti na typu vlastníka (f.o./p.o.)                            Pramen: Autor.               Obr. þ. 82: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost komunit              v závislosti na typu vlastníka (s.r.o./a.s.)                             Pramen: Autor.                                                                                               239","Obr. þ. 83: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost komunit          v závislosti na zemi pĤvodu vlastníka                        Pramen: Autor.          Obr. þ. 84: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost komunit          v závislosti na pĜíslušnosti podniku ke koncernu                        Pramen: Autor.           Obr. þ. 85: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost komunit          v závislosti na odvČtví                        Pramen: Autor.              240","Obr. þ. 86: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost komunit              v závislosti na kategorizované velikosti podniku                            Pramen: Autor.              Obr. þ. 87: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost komunit              v závislosti na obchodní strategii podniku                             Pramen: Autor.              Obr. þ. 88: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost komunit              v závislosti na finanþní výkonnosti podniku                            Pramen: Autor.                                                                              241","Obr. þ. 89: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost komunit          v závislosti na existenci autonomních organizaþních jednotek                        Pramen: Autor.           Obr. þ. 90: PrĤmČry a intervaly spolehlivosti (95 %) – dĤležitost komunit          v závislosti na angažování podniku v partnerských programech                        Pramen: Autor.                                  242","Využití stakeholderského pĜístupu                           pĜi strategické analýze podniku                                  Ing. OndĜej ýástek, Ph.D.                  Ediþní rada: L. Bauer, L. Blažek, H. Hušková, E. Hýblová, M. Kvizda,                  R. Lukášová, J. Menšík, J. Nekuda, A. Slaný, J. Šedová, V. Žítek                              Vydala Masarykova univerzita roku 2010                              1. vydání, 2010     náklad 200 výtiskĤ                     Tisk: Tiskárna Helbich, a.s., ValchaĜská 36, 614 00 Brno                                    ISBN 978-80-210-5411-0","podniku                             Ekonomicko-správní fakulta                                                                                                                                           Masarykova univerzita                                                                                                        analýze                                                                                                        strategické                                 Využití                                                                                                          při                    stakeholderského přístupu                                                                                                     přístupu                    při strategické analýze                                                                                                                                                  podniku                                                                                                    stakeholderského                        Ondřej Částek                                                                                                                Využití                                                                                                          Částek                                                                                                        Ondřej                                        Brno 2010"];