var textForPages = ["Petr Machálek, Martin Černý,                Dominika Grohmann                                                            Jak napsat dobrou               Dotační   projektovou žádost                politiky EU                                                                    Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií.  Katedra enviromentálních studií. Brno 2014","Všechna práva vyhrazena. Žádná část této elektronické knihy nesmí                    být reprodukována nebo šířena v papírové, elektronické či jiné podobě                    bez předchozího písemného souhlasu vykonavatele majetkových práv                    k dílu, kterého je možno kontaktovat na adrese – Nakladatelství                    Masarykovy univerzity, Žerotínovo náměstí 9, 601 77 Brno.","Petr Machálek, Martin Černý,                              Dominika Grohmann                                Dotační                                politiky EU                                  Jak napsat dobrou projektovou žádost                                                                Masarykova univerzita                             Brno 2014","Tato publikace vznikla v rámci projektu OP VK s názvem „Inovací bakalářských studijních programů          k lepší zaměstnatelnosti“ s registračním číslem CZ.1.07/2.2.00/28.0238. Tento projekt je spolufinancován          Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Více informací k projektu naleznete zde:          http://www.fss.muni.cz/cz/site/struktura/projekty/inza.               Vědecká redakce MU:          prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc.          Ing. Radmila Droběnová, Ph.D.          Mgr. Michaela Hanousková          doc. Mgr. Jana Horáková, Ph.D.          doc. JUDr. Josef Kotásek, Ph.D.          Mgr. et Mgr. Oldřich Krpec, Ph.D.          prof. PhDr. Petr Macek, CSc.          PhDr. Alena Mizerová          doc. Ing. Petr Pirožek, Ph.D.          doc. RNDr. Lubomír Popelínský, Ph.D.          Mgr. David Povolný          Mgr. Kateřina Sedláčková, Ph.D.          prof. RNDr. David Trunec, CSc.          prof. MUDr. Anna Vašků, CSc.          prof. PhDr. Marie Vítková, CSc.          Mgr. Iva Zlatušková          doc. Mgr. Martin Zvonař, Ph.D.                Recenzentka:          Mgr. Katarína Portešová              © 2014 Masarykova univerzita          Text © 2014 Petr Machálek, Martin Černý, Dominika Grohmann          Foto © 2014 Radek Svoboda (foto na obálce)            ISBN 978-80-210-7119-3 (online : pdf)          ISBN 978-80-210-7118-6 (brožovaná vazba)","Obsah             Obsah                           Úvod ............................................................................................................... 7             Použité zkratky ............................................................................................... 8            1. Historický exkurz ...................................................................................... 10           1.1. Evropská integrace v kostce ..........................................................................................................10           1.1.1. Historie evropské integrace .........................................................................................................11           1.1.2. Evropská společenství ................................................................................................................13           1.1.3. Cesta k Evropské unii ..................................................................................................................14           1.2. Evropská unie .................................................................................................................................15           1.2.1. Základní principy EU ...................................................................................................................16           1.2.2. Významné instituce EU ................................................................................................................17           1.2.3. Politiky EU ...................................................................................................................................19           1.2.4. Ekonomika EU .............................................................................................................................20           1.2.5. Společný rozpočet EU .................................................................................................................20           1.3. Česká republika a Evropská unie ...................................................................................................23           1.4. Zdroje .............................................................................................................................................24             2. Proč fondy existují? Jaké cíle mají plnit? ................................................. 27           2.1. Proč a jak Evropská unie přerozděluje ...........................................................................................27           2.2. Evropské fondy dnes ......................................................................................................................29           2.2.1. Strukturální fondy ........................................................................................................................30           2.2.2. Fond soudržnosti .........................................................................................................................31           2.3. Zdroje .............................................................................................................................................33             3. Aktuální nastavení fondů, čerpání fondů v ČR ......................................... 34           3.1. Rozpočtové období 2007–2013 (SF + FS) .....................................................................................34           3.1.1. Cíl Konvergence ..........................................................................................................................36           3.1.2. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost ...............................................................40           3.1.3. Cíl Evropská územní spolupráce .................................................................................................40                                                                                              5","Dotační politiky EU             3.2. Další evropské zdroje / fondy ..........................................................................................................50          3.3. Komunitární programy Evropské komise  ......................................................................................52          3.3.1. Mládež v akci – Youth in Action (2007–2013) ..............................................................................54          3.3.2. Erasmus+ (2014–2020) ................................................................................................................57          3.4. Zdroje .............................................................................................................................................59           4. Jak to vypadá s přípravou nového rozpočtového období 2014–2020? ... 62          4.1. Příprava rozpočtového období 2014–2020 a Česká republika ......................................................62          4.1.1. Zaměření jednotlivých evropských fondů ....................................................................................63          4.2. Chystané novinky ...........................................................................................................................64          4.3. Příprava ČR na nové rozpočtové období .......................................................................................65          4.3.1. Proces přípravy ...........................................................................................................................65          4.3.2. Příprava programů pro programové období 2014–2020 v ČR ....................................................66          4.4. Zdroje .............................................................................................................................................68           5. Kde a jak podávat grantové žádosti ......................................................... 69          5.1. Projekt ............................................................................................................................................69          5.2. Projektový cyklus ...........................................................................................................................70          5.3. Vytvoření projektového záměru ......................................................................................................72          5.3.1. Definice problému .......................................................................................................................72          5.3.2. Výchozí stav ................................................................................................................................75          5.3.3. Cíl / cílový stav ............................................................................................................................75          5.3.4. Aktivity .........................................................................................................................................75          5.3.5. Cílové skupiny .............................................................................................................................76          5.3.6. Potřeby pro realizaci projektu ......................................................................................................76          5.4. Vyhledání vhodných zdrojů ............................................................................................................77          5.5. Jak napsat dobrou grantovou žádost ............................................................................................79          5.5.1. Jednotlivé části aplikace Benefit .................................................................................................80          5.5.2. Závěrečná doporučení ................................................................................................................87          5.5.3. Nejčastější důvody zamítnutí žádostí ..........................................................................................88          5.6. Příklady dalších grantových zdrojů.................................................................................................88          5.6.1. Erasmus+ ....................................................................................................................................88          5.6.2. Granty Evropské komise .............................................................................................................89          5.7. Zdroje .............................................................................................................................................90            Summary ...................................................................................................... 91           O autorech .................................................................................................... 93              6","Úvod             Úvod                           Cílem publikace je usnadnit orientaci v oblasti finančních mechanismů Evropské unie,           konkrétně evropských dotačních programů a strukturálních fondů. Po jejím přečtení           by měl čtenář chápat jejich roli, znát historii a kontext jejich vzniku a také mít přehled,           jaké typy dotačních programů v současnosti existují a proč. Budeme probírat dobré           i špatné příklady čerpání evropských fondů, aktuální stav v České republice a výhled           do dalšího rozpočtového období od roku 2014.                 Závěrečná – a dodejme nejdůležitější – část publikace se zabývá tím, jak efek-           tivně vyhledávat vhodné evropské zdroje pro různé typy projektů. Její důležitou sou-           částí je informační minimum pro vytvoření dobrého projektu a sepsání kvalitní gran-           tové žádosti.                 Publikace chce být dobrým průvodcem pro začátečníky, kteří se chtějí v proble-           matice evropských fondů lépe orientovat a kteří se chtějí vyvarovat zbytečných chyb           při žádání o dotace a čerpání finančních prostředků. Pro hlubší vhled do tématu do-           poručujeme využít další zdroje, které jsou uvedeny vždy na konci jednotlivých kapitol.                 Doufáme, že kniha pro vás bude dobrým průvodcem ve spletích evropských fi-           nančních mechanismů.                                                                                        Autoři                                                                                                                      7","Dotační politiky EU            Použité zkratky                          CF/FS – Fond soudržnosti (Cohesion Fund)          ČR – Česká republika          IOP – Integrovaný operační program          JEA – Jednotný evropský akt          EAFRD/EZFRV – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova          EFTA – Evropská zóna volného obchodu          EHS – Evropské hospodářské společenství          EK – Evropská komise          EMFF/ENRF – Evropský námořní a rybářský fond          EMU – Evropská měnová unie          EP – Evropský parlament          ERDF/EFRR – Evropský fond pro regionální rozvoj          ES – Evropská společenství          ESC – Economic and Social Cohesion          ESF – Evropský sociální fond          ESIF – Evropské strukturální a investiční fondy          ESUO – Evropské společenství uhlí a oceli          EURATOM – Evropské společenství pro atomovou energii          EU – Evropská unie          FS – Fond soudržnosti (Kohezní fond)          HDP – Hrubý domácí produkt          HSS – Hospodářská a sociální soudržnost          HMU – Hospodářská a měnová unie          MD – Ministerstvo dopravy          MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj          MŽP – Ministerstvo životního prostředí          NOK – Národní orgán pro koordinaci          NSRR – Národní strategický referenční rámec               8","Použité zkratky              NUTS – Nomenklatura územních statistických jednotek / územní statistické jednotky                    (pro potřeby regionální politiky EU) / nomenklaturní územní jednotka /                    nomenklaturní statistická územní jednotka / územní statistická jednotka           OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj           OEEC – Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci           OP – Operační program           OSN – Organizace spojených národů           ROP – Regionální operační program           ŘO – Řídicí orgán           USA – Spojené státy americké           PHARE – Poland-Hungary Assistance for Restructuring Economy           SF – Strukturální fondy           TEN – Transevropské sítě (Trans-European Networks)           ZS – Zprostředkující subjekt                                                                                                                                             9","Dotační politiky EU            1. Historický exkurz                          Pro dobré pochopení fungování dotačních politik Evropské unie (EU) považujeme za          vhodné nejprve zodpovědět některé související otázky: Jak vznikl evropský integrační          projekt? Jak fungují jednotlivé evropské instituce? Jinak řečeno, co všechno je po-          třeba, aby mohly účinně fungovat i dotační politiky EU jakožto „rozvojový nástroj“          sloužící podpoře ekonomického rozvoje evropských regionů?                Protože EU není jen rozsáhlý byrokratický aparát zajišťující řadu legislativních,          ekonomických a jiných opatření v každodenním životě, ale také poměrně kompliko-          vaný a zajímavý příběh, začneme krátkým pohledem do minulosti evropské integrace.          Poslouží nám to nejen k zasazení celé problematiky do souvislostí, ale i k získání uce-          lenějšího obrazu ohledně fungování dotačních politik EU.                V první kapitole se stručně podíváme nejprve na evropskou integraci obecně.          Poté se zaměříme na fungování samotné Evropské unie. V této části už budeme se          zvláštním  zřetelem  pohlížet  na  fungování  ekonomických  a  finančních  mechanismů          uvnitř EU. Nedílnou součást celé kapitoly potom tvoří závěrečné shrnutí vztahu České          republiky a Evropské unie, které by mělo posloužit na prvním místě pro ujasnění před-          stavy o kontextu distribuce finančních prostředků EU v ČR.               1.1. Evropská integrace v kostce            Evropská integrace, vytváření stále užšího svazku mezi národy Evropy, znamená pře-          devším politické, legislativní a ekonomické sbližování evropských států. Zpravidla jím          označujeme proces probíhající z velké části ve druhé polovině dvacátého století, jehož          prozatímním vrcholem je vznik Evropské unie. Ten začal brzy po druhé světové válce.                                                                                            1             1)  Idea evropského sjednocení není historickou novinkou. O zastřešení rozdrobené Evropy mluvili ev-          ropští státníci celá staletí. Až do poloviny 20. století se ale jednalo spíše o vize na základě společných          hodnot evropských národů než o konkrétní politické kroky.           10","Historický exkurz              Během něj členské státy postupně přenášely a stále přenášejí některé své kompetence           do rukou společných institucí, především tedy Evropské unie.                1.1.1. Historie evropské integrace             Myšlenka  smlouvy  mezi  evropskými  zeměmi  má           tedy své kořeny už ve středověku, a možná ještě           dříve. Mezi hlavními hnacími silami těchto myš-           lenek stála potřebnost institucionálního zastřešení           rozdrobené Evropy, aby se zabránilo častému kr-           veprolití.  O  podobném  projektu  mluvili  evropští           státníci jednou za čas po dlouhá staletí, nikdy se           však nepodařilo integrační snahy posunout z ro-           viny myšlenek do politické praxe.                 Ve 20. století, v době mezi dvěma světovými           válkami, myšlenka asi nejvýznamněji znovu ožila           v podobě Panevropské unie. Jejím duchovním ot-           cem byl překvapivě český šlechtic hrabě Richard           Mikuláš Coudenhove-Kalergi, který ji prosazoval           především  jako  nástroj  otupení  francouzsko-ně-           meckého soupeření, vystihl tak potřebu zapojení           znesvářených  států  toužících  po  odplatě  do  jed-           noho společného projektu.                 Tento nápad skutečně nalezl odezvu u fran-           couzského ministerského předsedy Herriota a poté           i u ministra zahraničí, později premiéra Aristide           Brianda,  který  spolu  s  tehdejším  německým  mi-           nistrem zahraničí Gustavem Stresemannem pro-           sazoval evropskou federaci jako záruku mírového           vývoje Evropy. Myšlenka však nenašla na evropské           půdě dostatečný ohlas a sám Briand zemřel v roce           1932, aniž by se jejich cíle naplnily.                                                           Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi (nahoře).                                 Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Coudenhove-Kalergi_1926.jpg                                                                             Aristide Briand (dole).                                        Zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Aristide_Briand_2.jpg                                                                                              11","Dotační politiky EU                   Po druhé světové válce vyrukovala s podobným nápadem celá řada evropských          i amerických státníků. Válka znamenala pro federálně smýšlející evropská hnutí vý-          znamný impuls. Cílem bylo, tentokrát snad již definitivně, zabránit opakování podob-          ného konfliktu, jakým byla druhá světová válka. Vycházelo se z relativně jednoduchého          předpokladu: je méně pravděpodobné, že státy, které spolu hodně obchodují, a jsou          tak na sobě ekonomicky závislé, vyvolají ozbrojený konflikt. 2                Asi nejvýznamnějším předělem se stalo ustanovení mezinárodního přípravného          výboru tzv. Hnutí za spojenou Evropu v čele s Winstonem Churchillem jako čestným          předsedou   v  roce  1947.  Přípravné  práce  vyústily  ke  svolání  konference  do  Haagu                    3          v následujícím roce.                Prvním faktickým krokem na cestě k evropské politické a ekonomické integraci          bylo založení Rady Evropy v roce 1949. Její principy a zásady vzešly právě z haagské          konference  (např.  podklad  pro  pozdější  ústřední  dokument  Rady,  Charta  lidských          práv a svobod). 16. dubna 1948 vznikla rovněž Organizace pro evropskou hospodář-          skou spolupráci (OEEC). Jejích 17 členů spolurozhodovalo o rozdělení americké po-          moci v rámci Marshallova plánu (plán americké finanční pomoci na obnovu válkou          zdevastované Evropy). Z této organizace vznikla v roce 1960 dodnes existující OECD          (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).                Rada Evropy působí dodnes paralelně vedle EU  a má poměrně široké pole pů-                                                              4          sobnosti. Primárně se však zaměřuje na problematiku lidských práv, demokratizaci          a sdílení kulturních hodnot.  Další původní cíl – ekonomická spolupráce evropských                                     5          zemí – již z drtivé většiny přešel pod jiné organizace.                         2)  Přestože v případě evropské integrace se zatím tento předpoklad spíše potvrzuje, s podobným tvrze-          ním by se dalo nepochybně polemizovat. Státy v Evropě před první světovou válkou spolu rovněž velmi          zhusta obchodovaly, nijak jim to však nezabránilo ve vyvolání válečného střetu. Obecně se tento předpo-          klad má v mezinárodní politice za problematický.          3)  Churchillova řeč z 19. září 1946 v Curychu se stala důležitým spouštěčem integrace federalistických          snah. Viz FIALA, Petr a Markéta PITROVÁ. Evropská unie. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Brno: Centrum pro          studium demokracie a kultury, 2009, 803 s. ISBN 9788073251802, s. 40.          4)  „Rada Evropy“ není to stejné co „Rada EU“ či „Evropská rada“ – dvě posledně jmenované jsou na          rozdíl od Rady Evropy součástí struktur Evropské unie.          5)  V minulosti patřila mezi úspěchy v oblasti lidských práv helsinská úmluva, na níž se podílely i státy          z tehdejšího východního bloku a která se stala základem i pro naši Chartu 77.           12","Historický exkurz              1.1.2. Evropská společenství             Ústředním podnětem k integraci byl hluboký hospodářský rozvrat poválečné Evropy,           finanční krize z roku 1947, platební neschopnost některých států v důsledku zvýše-           ného množství dovozů (především z USA)  a narůstající uvědomění státníků o nut-                                                     6           nosti spolupráce pro vybřednutí z krize. Mezi problémy patřilo i omezení integrace           pouze na státy západně od vznikající železné opony a otázka, jakým způsobem zapojit           Německo.                     7                 K ekonomickým počátkům integrace patřilo zejména založení nadnárodního Ev-           ropského společenství uhlí a oceli  (ESUO) v roce 1952. Šest zakládajících států (Bel-                                            8           gie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko) vznikem ESUO institucio-           nalizovalo svou snahu koordinovat produkci zmíněných surovin na společném trhu,           a tak předejít hospodářským konfliktům, které přispěly ke vzniku první světové války           a v Evropě se opakovaně stávaly předmětem sporů.                 Významnou součástí ESUO se ale stala také vůle zapojit Německo do poválečné           mezinárodní politiky tak, aby mohlo s okolními státy kooperovat, a nikoli soupeřit.                 Stejné státy, jež stály u vzniku ESUO, podepsaly roku 1957 tzv. Římské smlouvy.           Předmětem jednání o další integraci trhů (dosud integrované trhy se týkaly právě „uhlí           a oceli“) se staly tentokrát především oblasti dopravy, zemědělství a nově také výzkum           nukleárních technologií. Výsledkem jednání byl podpis Smlouvy o zřízení Evropského           společenství pro jadernou energii (EURATOM) a Smlouvy o zřízení Evropského hos-           podářského společenství (EHS). „Evropská společenství“ (ES) tak od té doby – tedy od           roku 1958 – zahrnovala již tři samostatné subjekty. 9                 Cílem  EHS  coby  klíčového  pilíře  pozdější  ekonomické  spolupráce  v  západní           Evropě mělo být postupné sbližování hospodářské politiky členských států, podpora           nepřetržitého a vyrovnaného hospodářského růstu, stabilita a urychlené zvyšování ži-           votní úrovně v zúčastněných zemích. Tento cíl stojí zcela pochopitelně v základu ev-           ropské ekonomické integrace a všech projektů z ní vycházejících – dotační projekty           nevyjímaje.               6)   LUŇÁK, Petr. Západ: Spojené státy a západní Evropa ve studené válce. 1. vyd. Praha: Libri, 1997,           460 s. ISBN 808598329x.           7)  Strach z jeho opětovného vzestupu a zbrojení vedl k paralelnímu vzniku obranných projektů: Zápa-           doevropská unie (vycházející z Bruselské smlouvy, 1954) nebo NATO (založené coby institucionalizace           americko-evropské vojenské spolupráce).           8)  Uhlí a ocel byly považovány za hlavní tehdejší strategické suroviny, jejichž disponování znamenalo           kontrolu nad možností válečného zbrojení.           9)   FIALA, Petr a Markéta PITROVÁ. Evropská unie. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Brno: Centrum pro stu-           dium demokracie a kultury, 2009, 803 s. ISBN 9788073251802.                                                                                            13","Dotační politiky EU                   V roce 1960 vzniklo Evropské sdružení vol-          ného obchodu (EFTA). Dále docházelo k prohlu-          bování, ale i k horizontálnímu rozšiřování integ-          račního  procesu  o  nové  účastníky.  Spolu  s  hori-          zontálním  rozšiřováním  a  rostoucími  ambicemi          společenství vzrůstal i tlak na jeho reformu. V re-          akci na to vznikla Evropská rada a konaly se přímé          volby do Evropského parlamentu. Za vyvrcholení          reformních  snah  lze  považovat  rok  1985,  kdy  se          ujala  vlády  nová  Komise  pod  vedením  Jacquesa          Delorse.                Delorsova  komise  si  vytkla  za  cíl  poměrně          ambiciózní změny ve fungování ES. Hlavním úko-          lem bylo dosažení dalšího stupně integrace – hos-          podářské a měnové unie (HMU). Jako klíčové se          proto jevilo dokončit projekt tzv. volného pohybu          čtyř svobod: osob, zboží, kapitálu a služeb. 10                                          Robert Schuman (nahoře).           Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Robert_Schuman.jpg                                        Jacques Delors (dole).          Zdroj: http://www.cvce.eu/obj/jacques_delors-en-2686fda2-                            b494-49ac-878a-d34466c26790.html                1.1.3. Cesta k Evropské unii            Nové výzvy přišly s pádem železné opony na přelomu osmdesátých a devadesátých let.          Vzhledem k nutnosti reagovat na nastávající geopolitické změny i na nové konflikty          na mezinárodní scéně (operace Pouštní bouře v Kuvajtu a počínající občanská válka             10)  K naplnění tohoto cíle vznikla tzv. Bílá kniha o vnitřním trhu, Schengenská smlouva o volném pohybu          osob a zboží a Jednotný evropský akt (JEA), který měl za úkol zjednodušit a zpružnit legislativní proces          v ES, deklaroval přijetí jednotné měny a vytvoření podmínek pro jednodušší spolupráci v otázkách zahra-          niční politiky. Více viz FIALA, Petr a Markéta PITROVÁ. Evropská unie. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Brno:          Centrum pro studium demokracie a kultury, 2009, 803 s. ISBN 9788073251802.            14","Historický exkurz              v Jugoslávii) se pozornost ES obrátila směrem k práci na užším rámci zahraničněpoli-           tické a vojenské spolupráce.                 To v roce 1991 vyústilo do návrhu Smlouvy o Evropské unii, ze kterého vzešla tzv.           Maastrichtská smlouva, Smlouva o Evropské unii, která znamenala definitivní posun           směrem k supranacionálnímu  charakteru společenství.                                        11                 Evropská unie oficiálně vznikla podpisem Maastrichtské smlouvy ministry za-           hraničí členských států 7. února 1992. Působnost společenství (nyní již unie) se díky           smlouvě  rozšířila  o  koordinaci  v  oblasti  bezpečnostní  a  zahraniční  politiky  a  také           o soudní spolupráci.                                                   *  *  *            Vzhledem k tomu, že další části knihy se budou dotýkat výhradně Evropské unie a je-           jích finančních mechanismů, pojďme se nyní po krátkém obecném úvodu do evropské           integrace podívat na to, co to vlastně Evropská unie je a jak funguje. Následující pod-           kapitola bude věnována popisu evropských institucí a jejich roli v evropské byrokra-           cii. Jak již bylo řečeno, zvláštní důraz bude kladen na fungování finančních institucí           uvnitř EU.                1.2. Evropská unie             Evropská unie je politický a ekonomický útvar s vlastní právní subjektivitou. Od po-           sledního  rozšíření  v  roce  2013  tvoří  EU  28  členských  států,  dohromady  čítajících           507,7 milionu obyvatel. 12, 13                11)  Co se týká horizontálního rozšíření ES (EU), k prvním šesti zakládajícím státům přistoupilo roku 1973           Dánsko, Irsko a Velká Británie. Roku 1981 se připojilo Řecko, 1986 Portugalsko a Španělsko, 1995 Fin-           sko, Rakousko a Švédsko. Zatím největší rozšíření se odehrálo roku 2004, kdy se součástí EU stala Česká           republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Bulharsko           a Rumunsko se do EU dostaly v roce 2007 a konečně roku 2013 se stalo členem i Chorvatsko. Oficiálními           kandidáty pro vstup do EU jsou Černá Hora, Island, Makedonie a Turecko. O členství se hlásí i Albánie,           Srbsko a Ukrajina.           12) Population on 1 January. EUROPEAN UNION. Eurostat [online]. 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostup-           né  z:  http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table\&language=en\&pcode=tps00001\&table-           Selection=1\&footnotes=yes\&labeling=labels\&plugin=1           13) Viz EVROPSKÁ UNIE. Evropská unie [online]. 2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://europa.           eu/index_cs.htm                                                                                            15","Dotační politiky EU             1.2.1. Základní principy EU            Evropská unie je svým způsobem jedinečná organizace. EU není v žádném případě fe-          derální stát (jako například USA nebo Ruská federace), protože členské státy zůstávají          nezávislými suverénními národy. Není však ani mezivládní organizací – jako napří-          klad OSN, neboť část své suverenity členské státy sdílejí na supranacionální (nadná-          rodní) úrovni. Teoreticky by tak měly získat větší sílu a vliv, než jakým by dispono-          valy, kdyby jednaly na mezinárodní scéně samy za sebe. Ke sdílení suverenity dochází          tak,  že  jednotlivé  země  přijímají  společná  rozhodnutí  prostřednictvím  evropských          orgánů – Evropského parlamentu (členové EP jsou voleni přímo občany), Evropské                                                             Evropská unie. Zeleně vyznačeny členské státy, šedou barvou potom státy v různých stadiích          přístupového procesu. Zdroj: http://europa.eu/about-eu/countries/index_cs.htm            16","Historický exkurz              rady a Rady EU (které zastupují národní vlády). Rozhoduje se poté na základě návrhů           Evropské komise, která má za úkol zastupovat zájmy EU jako politického celku. Z po-           čáteční téměř čistě ekonomické spolupráce se postupem času vyvinulo společenství,           které dnes kooperuje v celé řadě oblastí – od justiční spolupráce až po ochranu život-           ního prostředí.                          14                 EU je postavena na principech právního státu. To znamená, že veškerá její čin-           nost se odvíjí od smluv, které členské země ratifikovaly. Na prvním místě je cílem za-           chování míru, stability a prosperity v Evropě, stejně jako snaha o zvyšování životní           úrovně. EU má dále zájem na dodržování lidských práv – za úspěšný boj o demokracii           a lidská práva a za usmíření v Evropě a sjednocení kontinentu byla v roce 2012 Evrop-           ské unii udělena Nobelova cena míru. 15                 Na nižší úrovni je cílem EU vytvoření společného trhu a hospodářské a měnové           unie. Mezi priority tak patří podpora rozvoje hospodářství, zaměstnanosti, konkuren-           ceschopnosti a vzdělávání, a rovněž zlepšení kvality životního prostředí. Z těchto zásad           vycházejí i veškeré dotační mechanismy EU.                 K dosažení těchto politik slouží čtyři základní zásady vnitřního trhu EU – již           zmiňovaný volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu, zajišťovaný jednotným vnitřním           trhem.                  16               1.2.2. Významné instituce EU             Za účelem sdílení pravomocí, které byly dříve v kompetenci jednotlivých členských           států, vznikla celá řada společných evropských institucí. Jádro tvoří sedm orgánů Ev-           ropské unie: Evropský parlament, Evropská rada, Rada Evropské unie, Evropská ko-           mise, Soudní dvůr Evropské unie, Evropská centrální banka a Účetní dvůr. Kromě           toho existují ještě poradní a další instituce. Pro představu si krátce uvedeme fungování           alespoň (z politického a ekonomického hlediska) těch nejzásadnějších.                 Evropský parlament vykonává – společně s Radou Evropské unie – legislativní           a rozpočtovou funkci. EP tedy schvaluje rozpočet, od něhož se odvíjí i přerozdělovací             14) Prohlubování evropského  integračního  procesu neprobíhalo  zdaleka rovnoměrně. Často  se  hovoří           o tzv. integraci „à la carte“ (z francouzštiny doslova „podle jídelníčku“), kdy si jednotlivé země samy vy-           bírají, na kterých integračních krocích se chtějí podílet. Příkladem může být rozdíl mezi zeměmi, které si           vybraly používat euro, a těmi, které se drží svých původních měn.           15)  The Nobel Peace Prize 2012. Nobelprize.org. Nobel Media AB 2013. Web. 4 Jul 2014. http://www.           nobelprize.org/nobel_prizes/peace/laureates/2012           16) Snahou je, aby neexistovaly ani jiné překážky obchodu (například v podobě rozdílných technických           požadavků, různých stupňů ochrany duševního vlastnictví apod.).                                                                                            17","Dotační politiky EU             mechanismy finančních toků v rámci EU. Evropský parlament se skládá z volených          zástupců občanů členských zemí EU – tzv. europoslanců.                                                                 17                Evropská rada sestává z oficiálních hlav států (král, prezident apod.), dále z před-          sedů vlád členských zemí EU a jejím členem je i předseda Evropské komise. Rozho-          duje o nejzávažnějších politických a ekonomických otázkách, ke kterým musí EU zau-          jmout nějaký postoj. Evropská rada rozhoduje jednomyslně. Lisabonská smlouva zří-          dila stálého předsedu Evropské rady, který je volen na 2,5 roku – takzvaný „evropský          prezident“.                Rada Evropské unie (dříve Rada ministrů) má za úkol zastupovat zájmy člen-          ských  států.  Společně  s  Evropským  parlamentem  přijímá  legislativu.  Rada  jedná          v různých složeních: nejvyšší úrovní je Rada složená z resortních ministrů jednotli-          vých států, kteří se scházejí podle potřeby. Další úrovní je tzv. Výbor stálých zástupců,          kde se schází zástupci členských států pro příslušnou (projednávanou) oblast. Dal-          šími úrovněmi jsou pak výbory a pracovní skupiny. Rada rozhoduje buď jednomyslně,          kvalifikovanou většinou, nebo prostou většinou hlasů – podle závažnosti přijímaného          opatření.                A konečně, Evropská komise sleduje zájmy Evropské unie jako celku. Přestože          jsou její komisaři vysíláni jednotlivými členskými státy, nesmějí přihlížet k jejich zá-          jmům. Komise má výlučné právo navrhovat legislativu a dohlížet na dodržování za-          kládajících smluv EU. Komise také vypracovává návrh rozpočtu a rovněž provádí kon-          trolu jeho plnění. Dále Komise zastupuje EU při mezinárodních jednáních, přičemž          disponuje právem sjednávat s třetími státy dohody.                Dosud měla každá země jednoho komisaře – v současnosti je jich tedy dohro-          mady 28. Od roku 2014 se však bude počet komisařů snižovat na dvě třetiny počtu          členských států. Aby se vystřídali zástupci všech zemí, zavede se systém tzv. rotace, kdy          by vždy jednou za čas určité země neměly „svého“ komisaře. Evropská komise rozho-          duje na základě prosté většiny hlasů.                Vzhledem k našemu tématu dotačních politik EU jsou pro nás relevantní i ně-          které poradní instituce, jako jsou například Hospodářský a sociální výbor a Výbor re-          gionů. Jedná se v podstatě o konzultační orgány Evropského parlamentu, Rady Evrop-          ské unie a Evropské komise, které mohou na základě vlastních expertíz doporučit ur-          čitý typ politik, které jsou podle analýz žádoucí. V některých předepsaných oblastech          je konzultace s těmito poradními orgány Unie ustanovena jako povinná.                  17)  Po posledním rozšíření EU o Chorvatsko zasedá v EP 766 poslanců, ve volbách v roce 2014 bude zvo-          leno o něco méně – 751 poslanců.           18","Historický exkurz              1.2.3. Politiky EU             Počínaje Maastrichtskou smlouvou se oblasti činnosti EU, tzv. politiky EU, dělily do tří           pilířů. Lisabonská smlouva toto dělení sice formálně zrušila, ve skutečnosti ale do ur-           čité míry přetrvává v přechodných ustanoveních. Pod první – nadstátní – pilíř spadala           především agenda všech tří Společenství (tedy EHS, ESUO a EURATOM), která před-           cházela vzniku EU. Naproti tomu druhý a třetí pilíř zaváděly nově institucionalizované           oblasti mezivládní spolupráce (více viz tabulku). Lisabonskou smlouvou druhý a třetí           pilíř přešly přímo pod evropské orgány.                I. Evropská                II. Společná zahraniční    III. Policejní a justiční             společenství               a bezpečnostní politika    spolupráce              Společná zemědělská        Zahraniční politika        Pašování drog a obchod             politika                   Spolupráce v zahraniční    se zbraněmi             Hospodářská a měnová       politice                   Obchod s lidmi             unie                       Dodržování míru            Terorismus             Celní unie a společný trh  Volební pozorovatelé       Zločiny proti dětem             Společná obchodní politika  Lidská práva              Organizovaný zločin             Regionální a strukturální   Demokracie                Korupce             politika                                        Rozvojová pomoc             Dopravní politika                                        Bezpečnostní politika             Sociální politika          (Evropská bezpečnostní             Schengenský prostor        politika, Evropské síly rychlé              Občanství EU               reakce, odzbrojování)             Vědecko-výzkumná politika             Politika hospodářské             soutěže             Ekologická politika             Politika ochrany spotřebitele             Vzdělání a kultura              Společná rybolovná politika             Imigrační politika            Tzv. „Maastrichtský chrám“, tři pilíře koordinace politik v rámci EU. Zrušeno, resp. pozměněno Lisabonskou           smlouvou v roce 2009. Zdroj: http://www.euroskop.cz/gallery/53/16055-maastrichtsky_chram.jpg,           převzato z FIALA, Petr a Markéta PITROVÁ. Evropská unie. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Brno: Centrum pro           studium demokracie a kultury, 2009, 803 s. ISBN 9788073251802.                                                                                            19","Dotační politiky EU             1.2.4. Ekonomika EU            Teď už máme základní představu o fungování EU v politické oblasti. Od ní se odvíjí          i podoba fungování evropského prostoru v ekonomické oblasti. Evropská unie je v sou-          časnosti stále ještě největší světovou ekonomikou s výší HDP 11,8 bilionů eur (měřeno          v paritě kupní síly, 2009). EU se dlouhodobě těší vysoké životní úrovni a její ekono-          mika se vyznačuje vysokou mírou vyspělosti, větším exportem než importem, nízkou          inflací. Na druhé straně byla EU poměrně vážně zasažena finanční krizí roku 2008.          Mezi „starými“ a „novými“ členskými zeměmi  existují navíc relativně významné roz-                                                      18          díly v ekonomické vyspělosti – měřeno HDP na hlavu. 19                Co se týká hospodářské politiky, v rámci EU je většina hospodářských aktivit          buď koordinována na mezivládní úrovni (např. sociální politika), nebo je zcela v pra-          vomoci institucí Evropské unie (např. obchodní politika). Dále jsou všechny státy Unie          zapojeny do jednotného vnitřního trhu. Je tak zajištěn několikrát zmíněný volný po-          hyb zboží, osob, služeb a kapitálu.               1.2.5. Společný rozpočet EU             Vzhledem  k  našemu  tématu  bude  klíčové  porozumět  procesu  sestavování  rozpočtu          v rámci EU a pravidlům, které přitom musí být dodrženy. Rozpočet Evropské unie je          totiž určen – kromě výdajů na náklady spojené s evropskou administrativou  – pře-                                                                                    20          devším k financování politik EU, mezi něž patří i téměř všechny přerozdělovací me-          chanismy, kterým se budeme věnovat ve zbytku publikace. Podle rozpočtového rámce          na období 2007–2013 má činit společný rozpočet asi 1,05 % HDP EU (zatímco podíl          výdajů národních rozpočtů na HDP členských států se pohybuje okolo 40 %). Rozpočet          EU na rok 2013 činil 150,9 miliardy eur.                Příjmy rozpočtu Evropské unie pocházejí z různých zdrojů. Patří mezi ně pro-          centuální část hrubého národního příjmu jednotlivých členských států, dovozní cla              18) Novými členskými zeměmi se myslí státy přistoupivší v roce 2004 a později, z velké části země býva-          lého východního bloku.          19) Viz  Gross  domestic  product  at  market  prices.  EUROPEAN  UNION.  Eurostat  [online].  2014  [cit.          2014-04-07].  Dostupné  z:  http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table\&init=1\&langu-          age=en\&pcode=tec00001\&plugin=1           20) Na administrativní náklady spojené s fungováním EU plyne 6 % celkových výdajů. Patří sem náklady          na provoz všech orgánů (zejména Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady EU) a na překlad          a tlumočení, jimiž se zajišťuje dostupnost informací ve všech úředních jazycích Unie.            20","Historický exkurz              na výrobky dovážené ze států mimo EU a rovněž procento z daně z přidané hodnoty           vybrané v členských státech.                 Ohledně výdajové stránky rozpočtu se o tom, kolik peněz EU utratí a na co tyto           prostředky  poputují,  rozhoduje  následujícím  způsobem.  Evropská  komise  navrhne           rozpočet na následující rok. Návrh rozpočtu následně předloží ke schválení Radě EU,           ta jej poté předloží Evropskému parlamentu k definitivnímu schválení. Ovšem i Ev-           ropský parlament je oprávněn návrh pozměnit.                                                         21             Schvalovací mechanismy rozpočtu EU                                                            (*) Parlament schválí společný návrh a poté se do 14 dnů od zamítnutí radou rozhodne (většinou svých členů a 3/5 odevzdaných hlasů) potvrdit všechny              nebo některé změny ze čtení.           Zdroj: Rozpočet Evropské unie – základní údaje (http://ec.europa.eu)            21) Další informace o ročních rozpočtech EU i víceletém finančním rámci jsou zveřejněny na stránkách            Evropské komise: http://ec.europa.eu/budget/index_en.cfm                                                                                            21","Dotační politiky EU                   Peníze  jsou  následovně  přerozděleny  a  vynakládány  na  nejrůznější  činnosti          Unie – od zvyšování životní úrovně lidí v chudších regionech po opatření zajišťující          nezávadnost potravin. Prostředky směřují zejména do chudších regionů a k méně ma-          jetným skupinám obyvatel. Hlavním smyslem celého přerozdělovacího mechanismu          je podpora vzniku pracovních míst a hospodářského růstu.                Poté, co jsou finanční prostředky vyčerpány (tedy na konci rozpočtového roku),          musí Komise Evropskému parlamentu podat zprávu o tom, jak byly peníze vynalo-          ženy. Výdaje podléhají zároveň kontrole ze strany Evropského účetního dvora.                Prostředky jsou prioritně využívány v těchto oblastech:             –  odborná příprava a motivování podniků k inovacím a k tvorbě pracovních míst;             –  ochrana životního prostředí a zlepšování kvality života prostřednictvím financo-                vání rozvoje venkova a regionálního rozvoje;             –  výstavba infrastruktury: silnic, mostů, železnic, elektrického vedení a plynovodů                do nejodlehlejších oblastí Unie;             –  podpora kulturní rozmanitosti a studijních výměn;             –  poskytování pomoci při mimořádných událostech, jako jsou záplavy či země-                třesení.                Kromě toho věnuje Evropská unie část rozpočtu na náklady spojené s huma-          nitární a rozvojovou pomocí. Nejvíce prostředků (údaje pro rok 2013) – 46,8 % roz-          počtu – je určeno na podporu          konkurenceschopnosti      EU          a rozvoje v chudších zemích/          regionech  Unie  (tzv.  politika          soudržnosti).  Dále  29,1 %  je          určeno  na  výdaje  související          se  zemědělským  trhem  a  na          přímé  podpory.  Dotace  však          už nemají kompenzovat nad-          měrnou produkci, ale jejich cí-          lem je podporovat zajišťování          dodávek  nezávadných  a  kva-          litních potravin za přiměřené          ceny  s  tím,  že  jsou  zároveň          zaručeny odpovídající příjmy          zemědělcům.  Jejich  povin-          ností je na oplátku dodržovat                                             Rozdělování prostředků z rozpočtu EU (údaje pro rok 2013).                                   Zdroj: http://europa.eu/about-eu/basic-information/money/index_cs.htm             22","Historický exkurz              požadavky ochrany životního prostředí. Nakonec, třetí největší položku (10,7 %) tvoří           výdaje směřující na rozvoj venkova, ochranu životního prostředí a rybolov.                 EU poskytuje finanční prostředky a granty pro celou řadu projektů a programů.           Konkrétnímu způsobu poskytování financí z evropských zdrojů se věnuje druhá ka-           pitola. Ještě než se do ní ovšem pustíme, čeká nás stručná rekapitulace vztahu mezi           Českou republikou a Evropskou unií.                1.3. Česká republika a Evropská unie              Pro ucelený obraz si na závěr první kapitoly krátce shrneme cestu ČR do EU. Integrace           do západoevropských struktur byla jedním z hlavních zahraničněpolitických cílů Čes-           koslovenska po roce 1989. První významnou změnou bylo už samotné otevření hranic           se západními sousedy a odstranění řady dovozních omezení. Jako největší překážka           vyvstala ovšem celková ekonomická transformace národní ekonomiky. Před Českoslo-           venskem a později před Českou a Slovenskou republikou tedy stál velice obtížný úkol:           transformovat centrálně plánovanou ekonomiku na tržní tak, jak to požadovala EU.           Kromě toho musela ČR ještě před vstupem do Evropské unie 1. května 2004 přizpůso-           bit svůj právní řád acquis communautaire (tzn. veškerým primárněprávním i sekun-           dárněprávním aktům EU).                 Již v roce 1989 byl založen fond PHARE, jehož úkolem bylo pomáhat Polsku           a Maďarsku při přechodu na tržní ekonomiku prostřednictvím finančních grantů a po-           radenství. Postupně se jeho působnost rozšířila i na další státy bývalého východního           bloku. Československo k němu přistoupilo v roce 1990.                 V průběhu první poloviny 90. let byly s postkomunistickými státy uzavírány aso-           ciační dohody (dohody o přidružení). Ty sice samy o sobě ještě nedávaly záruku přijetí           do EU, ale umožňovaly lepší politický dialog, institucionální spolupráci a odstraňování           obchodních bariér. Na summitu v červnu 1993 byla schválena tzv. Kodaňská kritéria,           určující přesné podmínky vstupu postkomunistických zemí. Česká republika následně           podala žádost o členství v EU 17. ledna 1996.                 V červenci 1997 vydala Evropská komise Agendu 2000, která se stala základ-           ním „metodologickým“ dokumentem pro přijímání nových členských zemí. Agenda           obsahovala metodiku zpracování posudků na nově přistupující země ohledně plnění           podmínek členství v EU. Na jejím základě Evropská komise doporučila zahájit přístu-           pová jednání s Českou republikou, Estonskem, Kyprem, Maďarskem, Polskem a Slo-           vinskem, která začala v březnu 1998. V následujících letech vydávala EK každoroční           posudky hodnotící pokroky kandidátských zemí.                                                                                               23","Dotační politiky EU                   Pro vstup nových členů byla důležitá ratifikace Smlouvy z Nice, která připravila          evropské instituce na toto dosud největší rozšíření v dějinách. V prosinci 2002 byla          v Kodani s deseti kandidátskými státy uzavřena přístupová jednání. Smlouva o při-          stoupení – nakonec dohromady deseti nových států – byla podepsána v dubnu 2003          v  Aténách.  Smlouvy  o  přistoupení  poté  ratifikovaly  národní  parlamenty  stávajících          členských zemí EU a také Evropský parlament.                                                       22                Česká republika je tedy od 1. 5. 2004 plnohodnotným členem Evropské unie. Ev-          ropská komise přijala v červenci 2007 priority rozvoje České republiky, specifikované          v Národním strategickém referenčním rámci.  Tento rámec určoval strategii čerpání                                                      23          finanční pomoci v souladu s Lisabonskou strategií ve výši 26,69 miliardy eur mezi lety          2007 až 2013.                Podle  údajů  Ministerstva  financí  zaplatila  celkově  ČR  od  vstupu  do  EU  do          31. prosince 2012 301,2 mld. Kč, a naopak získala 551,2 mld. Kč. Celkově tak Česká          republika zatím patří mezi čisté příjemce evropských peněz.                                                                    24              1.4. Zdroje              Použitá literatura k 1. kapitole:            EVROPSKÁ UNIE. Evropská unie [online]. 2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://euro-             pa.eu/index_cs.htm          FIALA, Petr a Markéta PITROVÁ. Evropská unie. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Brno: Centrum pro             studium demokracie a kultury, 2009, 803 s. ISBN 9788073251802.          Gross domestic product at market prices. EUROPEAN UNION. Eurostat [online]. 2014 [cit.             2014-04-07].  Dostupné  z:  http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table\&i-             nit=1\&language=en\&pcode=tec00001\&plugin=1          JAKOB, Ondřej. Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU dosáhla rekordní výše [online]. Minister-             stvo financí ČR. 2013 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tis-             kove-zpravy/2013/cista-pozice-cr-vuci-rozpoctu-eu-dosahla-9387           22) Přistupující státy vstup do EU ratifikovaly národními parlamenty nebo referendy – včetně ČR, kde          v červnu 2003 hlasovalo pro vstup 77,3 % příchozích voličů.          23) Viz Národní strategický referenční rámec ČR 2007—2013. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ           ČR.  [online].  2009.  [cit.  2014-07-05].  Dostupné  z:  http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/          Informace-o-fondech-EU/Dokumenty/Strategicke-dokumenty/Narodni-strategicky-referencni-ramec-          CR-2007-2013          24)  Viz JAKOB, Ondřej. Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU dosáhla rekordní výše. 2013.  [online]. Minis-          terstvo financí ČR. 2013 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2013/          cista-pozice-cr-vuci-rozpoctu-eu-dosahla-9387           24","Historický exkurz             LUŇÁK, Petr. Západ: Spojené státy a západní Evropa ve studené válce. 1. vyd. Praha: Libri,              1997, 460 s. ISBN 808598329x.           Národní strategický referenční rámec ČR 2007—2013. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZ-              VOJ ČR [online]. 2009 [cit. 2014-07-05]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/              cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU/Dokumenty/Strategicke-dokumenty/Narodni-              -strategicky-referencni-ramec-CR-2007-2013           Population  on  1  January.  EUROPEAN  UNION.  Eurostat  [online].  2014  [cit.  2014-04-07].              Dostupné  z:  http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table\&language=en\&p-              code=tps00001\&tableSelection=1\&footnotes=yes\&labeling=labels\&plugin=1           The Nobel Peace Prize 2012. Nobelprize.org. Nobel Media AB. 2013. Web. 4 Jul 2014. http://              www.nobelprize.org/nobel_prizes/peace/laureates/2012                Další doporučená literatura k 1. kapitole:             ARNOLD, Rainer a Luboš TICHÝ. Základy práva Evropských společenství: (úvod, vybraná              ustanovení Smlouvy ES, rozsudky, vícejazyčná terminologie). 1. vyd. Praha: Ediční stře-              disko Právnické fakulty Univerzity Karlovy, 1994, 287 s. ISBN 8085889013.           BALDWIN, Richard E. a Charles WYPLOSZ. Ekonomie evropské integrace. 4. vyd. Praha: Gra-              da, 2013, 580 s. ISBN 9788024745688.           BRŮŽEK,  Antonín.  Evropská  měnová  integrace.  1.  vyd.  Praha:  Vysoká  škola  ekonomická              v Praze, 2001, 138 s. ISBN 8024501589.           BUONANNO,  Laurie  a  Neill  NUGENT.  Policies and policy processes of the  European              Union.  Basingstoke,  Hampshire  [U.K.]:  Palgrave  Macmillan,  2013,  xviii,  356  s.  ISBN              9781403915139.           CABADA,  Ladislav.  Aktuální  výzvy  evropského  integračního  procesu.  Plzeň:  Vydavatelství              a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010, 295 s. ISBN 9788073802899.           CIHELKOVÁ, Eva. Evropská ekonomická integrace: procesy, politiky, governance. 1. vyd.              Praha: Oeconomica, 2011, 335 s. ISBN 9788024518350.           CIHELKOVÁ, Eva. Vnější ekonomické vztahy Evropské unie. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003,              xxxii, 709 s. ISBN 8071798045.           CIHELKOVÁ, Eva a Jaroslav JAKŠ. Evropská integrace – Evropská unie. 1. vyd. Praha: Oeco-              nomica, 2004, xvii, 377 s. ISBN 8024508540.           CINI, Michelle a Nieves PÉREZ-SOLÓRZANO BORRAGÁN. European union politics. 4th ed.              Oxford: Oxford University Press, 2013, xxxix, 450 s. ISBN 9780199694754.           CRAIG, P. The Lisbon Treaty: law, politics, and treaty reform. First paperback edition. Oxford,              United Kingdom: Oxford University Press, 2013, xxxvii, 529 pages. ISBN 9780199664955.           DĚDEK, Oldřich. Doba eura: úspěchy a nezdary společné evropské měny. 1. vyd. Praha: Lin-              de, 2014, 335 s. ISBN 9788072019335.           Evropská unie: hospodářský prostor s politickou vizí. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium de-              mokracie a kultury, 2013, 325 s. ISBN 9788073253059.           FONTAINE,  Pascal.  Evropa  ve 12 lekcích.  Lucemburk:  Úřad  pro  publikace  Evropské  unie,              2010, 79 s., [1] s. obr. příl. ISBN 9789279175015.                                                                                             25","Dotační politiky EU             JAKŠ, Jaroslav. Quo vadis Evropská unie. 1. vyd. Praha: ETC Publishing, 1998, 236 s. ISBN             8086006573.          LUKÁŠ, Zdeněk a Pavel NEUMANN. Společná zemědělská politika EU: Regionální a struk-             turální politika EU. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000, 139 s. ISBN             8024500647.          MAREK, Dan a Michael J. BAUN. Česká republika a Evropská unie. 1. vyd. Brno: Barrister \&             Principal, 2010, 227 s. ISBN 9788087029893.          MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Euroskop.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-06].             Dostupné z: https://www.euroskop.cz/          TÝČ, Vladimír. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 6. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha:             Leges, 2010, 301 s. ISBN 9788087212608.          ŠLOSARČÍK, Ivo a Zuzana KASÁKOVÁ. Instituce Evropské unie a Lisabonská smlouva. 1. vyd.             Praha: Grada, 2013, 248 s. ISBN 9788024735672.          The  World  Factbook.  CIA.  Central Intelligence  Agency  [online].  2014  [cit.  2014-04-07].             Dostupné  z:  https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/             2147rank.html               Webové odkazy:           Fondyeu.eu (evropské fondy pod lupou)          Evropa.eu (oficiální portál Evropské unie česky)          Euroskop.cz (informační portál Odboru informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR)          Euractiv.cz (informační portál o Evropské unii, přehledy informací a zpravodajství)          Oficiální stránky Evropské rady (www.consilium.europa.eu)          Organizace.eu (www.organizace.eu, přehled organizací Evropské unie)          Oficiální video kanál EU (YouTube.com/eutube)          Strukturální fondy (www.strukturalni-fondy.eu)          Zastoupení Evropské komise v ČR (www.evropska-unie.cz)                                 26","Proč fondy existují? Jaké cíle mají plnit?             2. Proč fondy existují?              Jaké cíle mají plnit?                           V první kapitole jsme si utvořili základní představu o fungování Evropské unie jako           celku. Máme základní přehled i o fungování finančních mechanismů uvnitř Unie. Nyní           se proto můžeme zaměřit na to, jaký účel mají dotační evropské programy plnit. Jaký           je  cíl  přerozdělování  finančních  prostředků  mezi  jednotlivými  státy/regiony  uvnitř           EU, k čemu to má sloužit? Tato, oproti první kapitole kratší část, slouží k uvědomění si           důvodů, proč v EU přerozdělovací mechanismy fungují a jaké cíle mají plnit.                2.1. Proč a jak Evropská unie přerozděluje             Přerozdělování finančních prostředků v rámci EU vychází ze specifického charakteru           Evropské unie. Tomu odpovídá i její rozpočet, ze kterého jsou financovány například           výdaje určené na zvýšení prosperity jednotlivých regionů EU a k překonání rozdílů           mezi nimi, výdaje na podporu zemědělství či životního prostředí a na posílení bezpeč-           nosti v Evropské unii i v jejím okolí. Detailnější fungování rozpočtu jsme již probrali           v minulé kapitole, proto se nyní pojďme podívat spíše na to, jak funguje to, co nás bude           z rozpočtu EU nejvíce zajímat – dotační a grantové programy.                 EU dává finanční prostředky, mezi jinými právě granty, na širokou škálu pro-           jektů a programů, které se týkají např. vzdělávání, zdraví, ochrany spotřebitele, život-           ního prostředí, budování dopravní infrastruktury nebo humanitární pomoci. Aby se           zajistila pokud možno co nejpřísnější kontrola využívání finančních prostředků a aby           se tyto prostředky vynakládaly transparentním a odpovědným způsobem, financování           podléhá poměrně přísným pravidlům. Přes to všechno je známa celá řada případů zne-           užívání finančních prostředků EU – proslulý je v českém prostředí především případ           Regionálního operačního programu Severozápad.                                                                                               27","Dotační politiky EU                   Jde o celkově velmi komplikovaný a sofistikovaný proces. V EU funguje mnoho          různých typů programů, které jsou spravovány nejrůznějšími subjekty. Více než 76 %          rozpočtu EU spravují členské státy. Do této kategorie patří i strukturální fondy, z nichž          se  financuje  regionální  politika,  sociální  a  vzdělávací  programy  a  také  zemědělství          (včetně podpor pro zemědělce). O strukturálních fondech blíže následující podkapitoly.                V podstatě existují dva pro nás důležité typy financování. Prvním z nich jsou          granty na konkrétní projekty, které se obvykle vyhlašují veřejně coby výzva k předklá-          dání návrhů. Část zdrojů, jdoucí na granty, pochází přímo z prostředků EU, část jde          z jiných míst. Druhým významným typem podpory jsou veřejné zakázky, které slouží          výhradně k zajištění fungování institucí či programů EU. Protože je většina finančních          prostředků EU spravována na vnitrostátní úrovni, jsou za provádění kontrol a ročních          auditů odpovědné vlády jednotlivých zemí.                Kdo všechno může získat z Evropské unie prostředky na své projekty? Mezi pří-          jemce se řadí řada typů subjektů. Malé podniky mohou získat finanční prostředky EU          prostřednictvím grantů, půjček a záruk. Granty jsou poskytovány přímo. Ostatní pro-          středky jsou k dispozici přes programy řízené na národní úrovni. Nevládní organizace          a organizace občanské společnosti mohou rovněž získat finanční prostředky, z drtivé          většiny se jedná o granty.                EU dále s oblibou cílí na mládež, pročež existují dva hlavní typy financování pro-          gramů pro mladé:             –  program celoživotního učení – studijní příležitosti prostřednictvím programu Eras-                mus, podpora pro studenty končící střední školu a odborná příprava v jiné zemi;             –  program „Mládež v akci“ – spolufinancování projektů, které podporují zapojení                do společnosti, dobrovolnickou práci a širší multikulturní rozhled.                Mezi další „prominentní“ příjmové skupiny patří pracovníci vědeckého výzkumu          a také zemědělci. Výzkumní pracovníci získali na své aktivity v období 2007–2013 více          než  53  miliard  eur  (zejména  prostřednictvím  rámcového  programu  Finanční  pro-          středky EU na výzkum a inovace). Granty jsou k dispozici ve formě spolufinancování          výzkumu, který se týká „spolupráce, myšlenek, lidí, kapacit a jaderného výzkumu“. 25                Jednotlivé programy byly doposud rozděleny následujícím způsobem:             –  programy Evropského fondu regionálního rozvoje;             –  programy Evropského sociálního fondu;             –  programy Fondu soudržnosti;             –  programy Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova;             –  programy Evropského námořního a rybářského fondu.            25)    Viz  KRUTÍLEK,  Ondřej.  Výdaje  rozpočtu  EU.  VLÁDA  ČESKÉ  REPUBLIKY.  Euroskop.cz:  Věcně          o Evropě [online]. 2005-14 [cit. 2014-07-07]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8879/sekce/vydaje-          -rozpoctu-eu/           28","Proč fondy existují? Jaké cíle mají plnit?                    Regionální politika Evropské unie, nazývaná též politika hospodářské a so-           ciální soudržnosti (HSS), je principiálním odrazem solidarity uvnitř Evropské unie,           kdy bohatší státy přispívají na rozvoj chudších míst. Regionální politika EU podpo-           ru je ty regiony v členských státech, které nedosahují 75 % průměru úrovně HDP           Evropské unie na osobu, regiony se sociálními problémy a poškozeným životním           prostředím.                 Hlavním nástrojem regionální politiky EU jsou dva strukturální fondy (Evropský           fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond) a Fond soudržnosti (neboli Ko-           hezní fond). První dva fondy vznikly v 70. letech, třetí v roce 1994. V letech 2007–2013           byly ustaveny tři cíle regionální politiky – konvergence, regionální konkurenceschop-           nost a zaměstnanost, a evropská územní spolupráce. 26                2.2. Evropské fondy dnes             Fondy EU představují hlavní nástroj realizace regionální politiky Evropské unie, jinak           také evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS). Právě prostřednic-           tvím fondů se rozdělují finance určené k hlavním cílům přerozdělování – tedy ke sni-           žování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jednotlivými regiony.           HSS, či ještě jinak krátce kohezní politika (koheze = soudržnost), má být primárně           odrazem principu solidarity uvnitř EU, kdy bohatší státy přispívají na rozvoj chudších           míst, aby se zvýšila kvalita života obyvatel Unie jako celku.                 HSS má podporovat v první řadě harmonický a hlavně udržitelný rozvoj jed-           notlivých evropských regionů. Dále pak má zajišťovat politiku zaměstnanosti spolu           s ochranou životního prostředí – to je druhý pilíř HSS. Třetí pilíř představuje tzv. teri-           toriální koheze, tedy „podpora územní provázanosti a soudržnosti Unie“ – to de facto           znamená kromě věcí jako přeshraniční spolupráce ještě vše, co spadá pod výměnu           informací, zkušeností apod. Regionální politika se tedy víceméně orientuje hlavně na           realizaci lisabonské strategie – ústředním zájmem je důraz na udržitelný růst, inovace           a konkurenceschopnost, spolu s vytvářením otevřené, flexibilní a soudržné společnosti           s vysokou mírou zaměstnanosti.                 Společně se zemědělskou politikou patří politika HSS k nejvýznamnějším ev-           ropským agendám, čemuž odpovídá i fakt, že na ni Evropská unie vynakládá více než           třetinu svého společného rozpočtu. Z finančního hlediska je agenda zajišťována právě           prostřednictvím  strukturálních  fondů  a  Fondu  soudržnosti.  Pojďme  si  nyní  krátce             26) Regionální politika – Inforegio. EVROPSKÁ KOMISE. Evropská komise [online]. 2012 [cit. 2014-07-07].            Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/indexes/what_we_do_cs.cfm                                                                                            29","Dotační politiky EU             rozebrat, čím se tyto dva typy fondů vyznačují a k čemu přesně slouží, resp. jak se snaží          výše zmíněnou lisabonskou strategii naplňovat.                Zatímco strukturální fondy (SF) jsou na prvním místě určeny pro znevýhodněné          či přímo chudé regiony (mezi ně patří typicky např. venkovské oblasti, problémové          městské oblasti, upadající průmyslové oblasti, tzv. brownfields, oblasti se špatnou do-          stupností  zaviněnou  buď  geografickou  polohou,  nebo  špatnou  infrastrukturou  jako          ostrovy, hornaté oblasti, řídce osídlené nebo pohraniční regiony), Fond soudržnosti          se zaměřuje na státy. Peníze z fondů jsou čerpány v rámci několikaletých cyklů, tzv.          programových  období  (zpravidla  se  jedná  o  šestileté  cykly,  minulé  kolo  probíhalo          2007–2013, nyní začíná nové období 2014–2020) na základě jasně definovaných cílů          a priorit, které stanovují národní koordinátoři ve spolupráci s orgány Unie. Tyto fondy          budou předmětem velké části zbývajícího prostoru v této publikaci.               2.2.1. Strukturální fondy            Existují  dva  strukturální  fondy.  Zaprvé  je  to  Evropský  fond  pro  regionální  rozvoj          (ERDF), který je objemem peněz tím větším. ERDF se zaměřuje na modernizaci a kon-          kurenceschopnost hospodářství. Tento fond má relativně široký záběr a zasahuje do          mnoha oblastí díky tomu, že se zaměřuje na naplňování všech tří výše zmíněných cílů          lisabonské strategie. Slouží k podpoře řady věcí a činností – namátkou např. různých          investičních infrastrukturních projektů, jako je výstavba komunikačních sítí (silnic,          železnic, ale třeba i kanalizace), budování infrastruktury pro poskytování zdravotní          péče, ale na druhé straně cílí i na podporu podnikatelských aktivit, peníze rovněž mo-          hou sloužit k rozvoji a opravám kulturních areálů, památek, podpoře sportu a rozvoji          sportovních areálů.                V neposlední řadě jsou peníze z ERDF určeny i na projekty související s envi-          ronmentální  problematikou.  Mezi  ně  patří  např.  výsadba  regenerační  zeleně  nebo          odstraňování ekologických zátěží. ERDF podporuje také zavádění služeb elektronické          veřejné správy s cílem podpory transparentního a demokratického fungování institucí          veřejné správy. 27                Zadruhé se jedná o Evropský sociální fond (ESF). ESF se zaměřuje na zvyšo-          vání zaměstnanosti, efektivního využívání a rozvoje potenciálu lidských zdrojů a také          na podporu sociálních programů v regionech. Peníze z ESF jdou na pomoc rizikovým          skupinám obyvatel, podporu rovných příležitostí na trhu práce či zlepšování mobility            27) Fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj. Evropská komise [online]. 2014 [cit. 2014-07-07]. Do-           stupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/thefunds/regional/index_cs.cfm           30","Proč fondy existují? Jaké cíle mají plnit?              pracovních sil v rámci EU. ESF na rozdíl od ERDF podporuje projekty neinvestičního           (neinfrastrukturního) charakteru typu rekvalifikace nezaměstnaných, speciální pro-           gramy pro osoby se zdravotním postižením, etnické menšiny, mládež a další na trhu           práce  znevýhodněné  skupiny  obyvatel.  Kromě  podpory  těchto  sociálních  skupin  se           ESF zaměřuje na podporu vývoje a inovací vzdělávacích programů pro zaměstnance,           rozvoj úřadů práce a dalších služeb zaměřených na zvyšování zaměstnanosti. 28                2.2.2. Fond soudržnosti              Fond soudržnosti (FS), jinak také nazývaný Kohezní fond, je tedy na rozdíl od struk-           turálních fondů určen na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů. Má částečně           podobné zaměření jako ERDF, kdy jsou z něj podporovány investiční (infrastrukturní)           projekty, avšak jen ty, jež se týkají dopravní infrastruktury „většího rozsahu“ (např.           transevropské sítě – typicky se jedná o železniční koridory nebo o dálniční sítě, dále           pak vodní doprava, řízení silniční, železniční, říční, námořní a letecké dopravy, měst-           ská doprava při dodržování zásad udržitelného rozvoje). Kromě toho z něj jdou peníze           na další velké téma lisabonské strategie, na udržitelný rozvoj – z fondu jsou tedy uvol-           ňovány prostředky na ochranu životního prostředí a nově i na energetiku (v oblasti           energetiky jde hlavně o zvyšování energetické účinnosti a o podporu obnovitelných           zdrojů energie).                 Členský stát může čerpat prostředky z FS, pokud jeho hrubý národní důchod           na  obyvatele  nepřekročí  90 %  průměru  EU  a  má  sestavený  tzv.  konvergenční  pro-           gram neboli program hospodářské konvergence – program, jehož cílem by měla být           strategie vedoucí ke sblížení kvality národního hospodářství s průměrem EU a lep-           ším. V současnosti jde o všechny nové  členské státy plus Řecko, Portugalsko a Špa-                                                29           nělsko. FS má přispívat k přechodu těchto států k rozpočtové stabilitě, vyžadované           z hlediska EMU (evropské měnové unie, tedy pravidel nutných pro možnost připojení           k eurozóně), aniž by se na druhé straně muselo pro dosažení tohoto cíle omezovat           realizování rozsáhlých investic, které mají sloužit ke zvyšování kvality života v daných           zemích.                 V  ČR  je  hlavním  koordinátorem  využívání  prostředků  z  FS  Ministerstvo  pro           místní  rozvoj  (MMR),  které  řídí  činnost  dvou  hlavních  zprostředkujících  orgánů              28) Více viz http://ec.europa.eu/regional_policy/thefunds/social/index_cs.cfm, dále http://ec.europa.           eu/esf/home.jsp?langId=cs nebo přímo http://www.esfcr.cz/           29) Opět se termínem „nové členské státy“ myslí státy přistoupivší do EU v roce 2004 a později, tedy od            „velkého rozšíření“ dále.                                                                                            31","Dotační politiky EU             fondu, které rozhodují o konkrétní alokaci peněz na jednotlivé projekty – Ministerstva          životního prostředí (MŽP) a Ministerstva dopravy (MD). 30            Politika soudržnosti – způsobilé oblasti EU podle Cíle konvergence          a Cíle evropské konkurenceschopnosti a zaměstnanosti:                                                               Červená – regiony konvergence; růžová – regiony s postupným dokončováním; tm. modrá – regiony          s postupným zaváděním; sv. modrá – regiony konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Zdroj: http://          www.sito.regione.campania.it/SINTESI_DEFINITIVA_FESR.pdf.           30) Fondy:  Fond  soudržnosti.  Evropská  komise  [online].  2014  [cit.  2014-07-07].  Dostupné  z:  http://          ec.europa.eu/regional_policy/thefunds/cohesion/index_cs.cfm            32","Proč fondy existují? Jaké cíle mají plnit?             2.3. Zdroje               Použitá literatura ke 2. kapitole:             Fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj. Evropská komise [online]. 2014 [cit. 2014-07-07].              Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/thefunds/regional/index_cs.cfm           Fondy:  Fond  soudržnosti.  Evropská  komise  [online].  2014  [cit.  2014-07-07].  Dostupné  z:              http://ec.europa.eu/regional_policy/thefunds/cohesion/index_cs.cfm           KRUTÍLEK, Ondřej. Výdaje rozpočtu EU. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Euroskop.cz: Věcně              o Evropě [online]. 2005-14 [cit. 2014-07-07]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8879/              sekce/vydaje-rozpoctu-eu/           Regionální politika – Inforegio. EVROPSKÁ KOMISE. Evropská komise [online]. 2012 [cit. 2014-              07-07]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/indexes/what_we_do_cs.cfm               Další literatura ke 2. kapitole:             EVROPSKÁ UNIE. Evropská unie [online]. 2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://euro-              pa.eu/index_cs.htm           MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Euroskop.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-06].              Dostupné z: https://www.euroskop.cz/           MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Strukturální fondy EU [online]. 2014 [cit. 2014-              04-07]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Uvodni-strana           NAŠI  POLITICI  O.S.  FondyEu.eu  [online].  2014  [cit.  2014-04-07].  Dostupné  z:  www.fon-              dyeu.eu           Přehled  fondů  EU.  Euroskop.cz  [online].  2014  [cit.  2014-03-08].  Dostupné  z:  https://              www.euroskop.cz/9035/sekce/prehled-fondu-eu/           Typy strukturálních fondů. Euroskop.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: https:              //www.euroskop.cz/8639/sekce/typy-strukturalnich-fondu/               Webové odkazy:             Fondyeu.eu (evropské fondy pod lupou)           Evropa.eu (oficiální portál Evropské unie česky)           Euroskop.cz (informační portál Odboru informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR)           Euractiv.cz (informační portál o Evropské unii, přehledy informací a zpravodajství)           Strukturální fondy (www.strukturalni-fondy.eu)                                                                                                 33","Dotační politiky EU            3. Aktuální nastavení             fondů, čerpání fondů              v ČR                               3.1. Rozpočtové období 2007–2013 (SF + FS)             V období 2007–2013 se České republice nabízí z evropských fondů 26,7 miliardy eur.          K této částce stát ještě navíc přidá přibližně čtyři miliardy eur, protože Evropská unie          financuje maximálně 85 % výdajů na jednotlivé projekty.                Projekty, které budou podpořeny, jsou vybírány podle toho, jak napomáhají na-          plňování cílů stanovených ve strategických dokumentech (viz dále obr. Soustava stra-          tegických dokumentů). Jedná se o tzv. princip programování, kdy k plnění cílů politiky          soudržnosti napomáhají operační programy. To jsou dokumenty schválené EK, které          jasně stanovují, kterými problémy se chce ČR s pomocí finančních prostředků z EU          v daném období zabývat. Obsahují analýzu současné situace, popis strategie vedoucí          k žádané změně, stanovují prioritní osy, oblasti podpory, typy projektů i možné pří-          jemce podpory, monitorovací indikátory, finanční a institucionální zajištění programu.          Prioritní osy konkretizují, na co mohou být peníze využity. Skládají se z oblastí (příp.          podoblastí) podpory. V rámci prioritních os a oblastí podpory řídicí orgány pravidelně          vyhlašují výzvy, na které mohou žadatelé reagovat předložením projektu. Podrobněji          se tímto tématem budeme zabývat v následující kapitole.                   34","Aktuální nastavení fondů, čerpání fondů v ČR                    Nyní si strukturu OP ukažme na příkladu OP Životní prostředí, který má násle-           dujících sedm prioritních os:              1.  Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní             2.  Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí             3.  Udržitelné využívání zdrojů energie             4.  Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží              5.  Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik             6.  Zlepšování stavu přírody a krajiny              7.  Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu             8.  Technická pomoc                   Prioritní osy jsou pak rozděleny na oblasti podpory, prioritní osa 1 definuje tři:              1.  Oblast podpory 1.1 – Snížení znečištění vod             2.  Oblast podpory 1.2 – Zlepšení jakosti pitné vody             3.  Oblast podpory 1.3 – Omezování rizika povodní              Soustava strategických dokumentů                                     Strategické obecné zásady Společenství                                        Národní strategický referenční rámec                                               Operační program XY                                                  Prioritní osa A                                                Oblast podpory 1.1                                                                         Projektová rovina                  Projektová rovina                                                 Projekty             Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU/Operacni-programy                                                                                               35","Dotační politiky EU             3.1.1. Cíl Konvergence            Aby došlo k žádoucímu sblížení jednotlivých regionů a států, Evropské unie finančně          podporuje hospodářský a sociální rozvoj méně vyspělých regionů (tj. těch, jejichž HDP          na obyvatele je nižší než 75 % průměru EU) a členských států (jejichž HND na obyvatele          je nižší než 90 % průměru EU). V České republice se to týká všech regionů soudržnosti,          tzv. NUTS II,  s výjimkou Hl. m. Prahy. Cíl konvergence byl v tomto rozpočtovém ob-                       31          dobí realizován prostřednictvím osmi tematických operačních programů a sedmi regio-          nálních operačních programů. V České republice na něj připadalo 25,89 miliard eur.                Cíl konvergence tvoří osm tematických operačních programů, na které připadá          částka 21,23 miliard eur. Tematické OP jsou částečně hrazeny také z prostředků cíle          Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, což znamená, že k této částce při-          bylo dalších 75,8 miliónů eur.             Alokace fondů EU mezi tematické operační programy cíle Konvergence 2007–2013                                        Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Tematicke-operacni-programy              31) NUTS z francouzského Nomenclature des Unites Territoriales Statistique – klasifikace územních sta-          tistických jednotek. Územní celky nesou hodnotu NUTS O – NUTS V, podle počtu obyvatel a velikosti          rozlohy. Česká republika je takto pro potřeby EU rozdělena na NUTS O a NUTS I, kterými je celá ČR,          NUTS II neboli regiony soudržnosti (uměle vytvořené územní jednotky bez vlastní správy, v ČR tzv. sdru-          žené kraje), NUTS III tvoří kraje, NUTS IV okresy a NUTS V jsou obce.            36","Aktuální nastavení fondů, čerpání fondů v ČR                    Pro regiony soudržnosti (NUTS II) je určeno sedm regionálních operačních pro-           gramů (ROP) s celkově přidělenými 4,66 miliard eur. Tyto ROP spravuje vždy regio-           nální rada  zřízená za tímto účelem (viz tabulku Přehled OP programového období                     32           2007–2013). ROP pokrývají více tematických oblastí a každý se zaměřuje na specifika           svého regionu. Obecně lze říci, že je možné z těchto programů financovat např. pro-           jekty zvyšující dopravní obslužnost a dostupnost, připravující území pro rozvoj podni-           kání, bydlení i volnočasových aktivit a rozvoj cestovního ruchu.              Přehled OP programového období 2007–2013              Zkratka OP  Název              Zdroj     Řídicí orgán       Celková   Procentuální                        OP/ROP              financování                  přidělená   podíl                                                                         částka    na alokaci                                                                         v mil. €  NSRR              1. cíl: Konvergence              Tematické OP              1. OP D    OP Doprava          FS / ERDF   Ministerstvo dopravy   5 820   21,8              2. OP ŽP   OP Životní prostředí   FS / ERDF   Ministerstvo životního   4 920  18,4                                                      prostředí              3. OP PI   OP Podnikání a inovace   ERDF   Ministerstvo průmyslu   3 120  11,7                                                      a obchodu              4. OP VaVpI  OP Výzkum a vývoj    ERDF   Ministerstvo školství,   2 070  7,7                        pro inovace                   mládeže a tělovýchovy              5. OP VK   OP Vzdělávání pro   ESF       Ministerstvo školství,   1 830  6,6                        konkurenceschopnost           mládeže a tělovýchovy              6. OP LZZ   OP Lidské zdroje   ESF       Ministerstvo práce   1 880   7,1                        a zaměstnanost                a sociálních věcí              7. IOP     Integrovaný OP      ERDF      Ministerstvo pro místní   1 620  6,0                                                      rozvoj                8. OP TP   OP Technická pomoc   ERDF     Ministerstvo pro místní   229  0,7                                                      rozvoj              32) Regionální rada je řídicí orgán Regionálního operačního programu příslušného regionu soudržnosti.           Jejím úkolem je administrovat finanční prostředky z fondů EU.                                                                                             37","Dotační politiky EU              Regionální OP             9. ROP SZ   ROP pro NUTS II     ERDF      RR Severozápad     762,77    2,9                       Severozápad                   (Ústí nad Labem)            10. ROP MS   ROP pro NUTS II    ERDF      RR Moravskoslezsko   734,27  2,8                       Moravskoslezsko               (Ostrava)           11. ROP JV   ROP pro NUTS II    ERDF      RR Jihovýchod      720,36    2,7                       Jihovýchod                    (Brno)            12. ROP SM   ROP pro NUTS II    ERDF      RR Střední Morava   672,24   2,5                       Střední Morava                (Olomouc)             13. ROP SV   ROP pro NUTS II    ERDF      RR Severovýchod    671,29    2,5                       Severovýchod                  (Hradec Králové)            14. ROP JZ   ROP pro NUTS II    ERDF      RR Jihozápad       633,65    2,4                       Jihozápad                     (České Budějovice)            15. ROP SČ   ROP pro NUTS II    ERDF      RR Střední Čechy   571,72    2,1                       Střední Čechy                 (Praha)            2. cíl: Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost            16. OP PK   OP Praha –          ERDF      Magistrát hlavního   241,2   0,9                       Konkurenceschopnost           města Prahy            17. OP PA   OP Praha – Adaptabilita   ESF   Magistrát hlavního   108,39  0,4                                                     města Prahy            3. cíl: Evropská územní spolupráce            18. ČR–PL   OP Přeshraniční     ERDF      Ministerstvo       219,46    0,8                       spolupráce ČR–Polsko          pro místní rozvoj            19. ČR–SR   OP Přeshraniční     ERDF      —                  92,74 (pro   —                       spolupráce SR–ČR                                 ČR 56,55)            20. R–ČR    OP Přeshraniční     ERDF      —                  107,44    —                       spolupráce                                       (pro ČR                       Rakousko–ČR                                      69,12)            21. S–ČR    OP Přeshraniční     ERDF      —                  207,40    —                       spolupráce Sasko–ČR                              (pro ČR                                                                        67,20)               38","Aktuální nastavení fondů, čerpání fondů v ČR                22. B–ČR   OP Přeshraniční     ERDF      —                  115,51    —                        spolupráce                        Bavorsko–ČR             23. OP MS   OP Meziregionální   ERDF     —                  321,32    —                        spolupráce                        (INTERREG IVC)             24. OP NS  OP Nadnárodní       ERDF      —                  37,46     —                        spolupráce                        (Central Europe)             25. Interact   Servisní program          —                            —                        INTERACT II              26. ESPON   Program ESPON 2013           —                  45        —            Zdroje: MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ – NÁRODNÍ ORGÁN PRO KOORDINACI. Měsíční           monitorovací zpráva: o průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a národních zdrojů           v programovém období 2007–2013 (Prosinec 2013). 23. ledna 2014, 149 s. Dostupné z: http://           strukturalni-fondy.cz/getmedia/1a7af95d-525c-4b88-94a1-bdcf6a3b02d7. Seznam příjemců podpory           z fondů EU. 6. 3. 2014. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/432e8f70-7882-4d5e-           a967-570dc6bfccc3/2014_03-Seznam-prijemcu-(List-of-Beneficiaries)-03_2014.xlsx              Indikativní alokace prostředků z fondů EU v České republice pro ROP v cíli Konvergence                                     Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalni-operacni-programy                                                                                                 39","Dotační politiky EU             3.1.2. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost            Tento cíl podporuje regiony, které nemohou čerpat z prostředků určených pro cíl Kon-          vergence. V České republice pod něj spadá Hl. m. Praha, pro kterou jsou určeny dva          operační programy. Na cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost připadá          v České republice 0,42 miliardy eur.             Alokace fondů EU mezi operační programy pro Prahu v cíli Regionální          konkurenceschopnost a zaměstnanost 2007−2013                                        Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Operacni-programy-Praha              3.1.3. Cíl Evropská územní spolupráce            Usiluje  o  podporu  přeshraniční,  meziregionální  a  nadnárodní  spolupráce  regionů.          V České republice pod něj spadají všechny regiony (ovšem kromě OP Přeshraniční          spolupráce ČR–Polsko nesídlí pověřený řídicí orgán v ČR). Prostředky lze čerpat z de-          víti operačních programů s celkovou přidělenou částkou 0,39 miliard eur.                   40","Aktuální nastavení fondů, čerpání fondů v ČR              Programy přeshraniční spolupráce                                         Zdroj: http://ec.europa.eu/regional_policy/atlas2007/maps/crossborder/CZ_Crossborder_Web.jpg              Indikativní alokace prostředků z fondů EU pro Českou republiku v cíli EÚS pro operační           programy, kde existuje rozdělení mezi zúčastněné státy                                        Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Evropska-uzemni-spoluprace                                                                                              41","Dotační politiky EU             Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007–2013             Cíl                        Fondy pro EU27              Fondy pro ČR            Konvergence                283 mld. €         81,54 %  25,88 mld. €      96,98 %                                      (cca 7 082,80 mld. Kč)      (cca 730,00 mld. Kč)            Regionální konkurence-     54,96 mld. €       15,95 %  419,09 mil. €     1,56 %           schopnost a zaměstnanost   (cca 1 385,40 mld. Kč)      (cca 11,73 mld. Kč)            Evropská územní            8,72 mld. €        2,52 %   389,05 mil. €     1,46 %           spolupráce                 (cca 218,55 mld. Kč)        (cca 10,97 mld. Kč)            Celkem                     347 mld. €         100,00 %  26,69 mld. €     100,00 %                                                                  (cca 752,70 mld. Kč)           Přepočet směnného kurzu 1 EUR = 28,2 CZK. Informace o aktuální alokaci (přepočtené dle aktuálního                        33          směnného kurzu)  naleznete v Měsíční monitorovací zprávě, kterou vydává Ministerstvo pro místní          rozvoj, které je Národním orgánem pro koordinaci (MMR-NOK). Zdroj: http://strukturalni-fondy.cz/cs/          Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU                Průběh čerpání dotace            Řídicí orgán (ŘO) nebo zprostředkující subjekt (ZS) daného programu vyhlašuje výzvy          pro předkládání žádostí, které následně podle předem stanovených kritérií hodnotí.          S žadateli vybraných projektů je pak podepsána smlouva o poskytnutí dotace. Platby          mohou probíhat ex-post (proplacení již vynaložených výdajů) nebo také ex-ante (tzn.          poskytnutí finančních prostředků před samotnou realizací projektu). Celý systém je          založen na principu finanční spoluúčasti, tedy EU proplácí pouze část nákladů, zbytek          je placen jiným, národním zdrojem. Dalším principem je předfinancování ze státního          rozpočtu (SR), do kterého se podíl EU (zpravidla 85 %) zpětně proplatí z Platebního          a certifikačního orgánu (PCO; odbor Národní fond MF).                    33) Převodní  kurzy  měn  stanovuje  Evropská  komise  vždy  pro  každý  měsíc.  Pro  měsíční  přepočty  viz          http://ec.europa.eu/budget/contracts_grants/info_contracts/inforeuro/inforeuro_en.cfm            42","Aktuální nastavení fondů, čerpání fondů v ČR              Schéma průběhu čerpání finančních prostředků                                          Zdroj: http://strukturalni-fondy.cz/getmedia/82178e8d-8efb-478c-85de-0d63d2228a7b/Schema-           prubehu-cerpani-FP.png?width=600\&height=365                 Čerpání peněz v rozpočtovém období 2007–2013             Od počátku programového období k 3. lednu 2014 bylo v rámci politiky hospodářské,           sociální a územní soudržnosti EU v České republice podáno 103 919 žádostí o podporu           v  celkové  hodnotě  1 464,8  mld.  Kč.  To  představuje  181,3 %  celkové  alokace  Národ-           ního strategického referenčního rámce (NSRR)  na programové období 2007–2013.                                                         34           Řídicí orgány a zprostředkující subjekty OP doposud vydaly 49 070 Rozhodnutí/Smluv           o poskytnutí dotace v celkové výši 738,7 mld. Kč, což činí 91,4 % celkové alokace NSRR           (rozložení mezi jednotlivé OP viz tabulku).                   34) Národní strategický referenční rámec (NSRR) je dokument vycházející z Národního rozvojového plá-           nu jednotlivých zemí EU. Ty v něm na určité programové období stanovují priority a opatření, na které           chtějí využít prostředky fondů. Každý NSRR musí být schválen Evropskou komisí.                                                                                            43","Dotační politiky EU             Souhrnný stav čerpání ze SF/FS a národních zdrojů k 3. 1. 2014 v mld. Kč                                   Zdroj: Měsíční monitorovací zpráva: MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ – NÁRODNÍ ORGÁN PRO          KOORDINACI. Měsíční monitorovací zpráva: o průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti          a národních zdrojů v programovém období 2007–2013 (Prosinec 2013). 23. ledna 2014, 149 s.          Dostupné z: http://strukturalni-fondy.cz/getmedia/1a7af95d-525c-4b88-94a1-bdcf6a3b02d7                  O dva měsíce později to bylo již 55 626 projektů s podepsanou smlouvou. Z toho          jich bylo dokončeno  31 225. Probíhajících  projektů ve fázi realizace bylo 22 476.                              35                                                     36          Zrušených   anebo  neschválených  projektů  bylo  v  tomto  období  1 925.  Z  těchto                    37          55 626 podpořených projektů 31 296 hradí Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF),          16 461 je hrazeno z Evropského sociálního fondu (ESF), 6 855 projektů z Fondu soudrž-          nosti (CF) a 1 014 z Evropského rybářského fondu (EFF – European Fisheries Fund),          který poskytuje dotace pro jediný OP Rybářství. 38                Proplacené prostředky na účty příjemců dosahují 514,9 mld. Kč, tedy 63,7 % cel-          kové alokace NSRR. Certifikované výdaje předložené EK, a tedy již zpětně proplacené            35) Dokončený projekt je ten, který se nachází v jednom z těchto stavů: „Financování projektu ukončeno“,          „Výdaje projektu certifikovány“ nebo „Projekt finálně uzavřen“.          36) Probíhajícím  projektem  se  rozumí  „Projekt  s  vydaným  rozhodnutím  /  podepsanou  smlouvou“,          „Projekt v realizaci“ a stavy projektu „Realizace projektu ukončena“, „Velký projekt schválen Evropskou          komisí“ a „Projekt pozastaven“.          37) „Projekt nedokončen/stažen“, „Smlouva ukončena ze strany řídícího orgánu / zprostředkujícího sub-          jektu“ nebo „Velký projekt neschválen Evropskou komisí“; nejvíce zrušených projektů je z OP Podnikání          a inovace (1 332), následuje jej Integrovaný operační program se 156 zrušenými projekty.          38) MINISTERSTVO  PRO  MÍSTNÍ  ROZVOJ  ČR.  Seznam  příjemců  podpory  z  fondů  EU. 6. 3. 2014.          Dostupné  z:  http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/432e8f70-7882-4d5e-a967-570dc6bfccc3/          2014_03-Seznam-prijemcu-(List-of-Beneficiaries)-03_2014.xlsx            44","Aktuální nastavení fondů, čerpání fondů v ČR              do státního rozpočtu činí doposud 385,5 mld. Kč, což je 47,7 % celkové alokace NSRR           na programové období 2007–2013.                                             39             Stav prostředků krytých Rozhodnutím / Smlouvou o poskytnutí dotace v % vzhledem           k celkové alokaci OP v programovém období 2007–2013 k 3. 1. 2014                                       Zdroj: Měsíční monitorovací zpráva: MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ – NÁRODNÍ ORGÁN PRO           KOORDINACI. Měsíční monitorovací zpráva: o průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti           a národních zdrojů v programovém období 2007–2013 (Prosinec 2013). 23. ledna 2014, 149 s.           Dostupné z: http://strukturalni-fondy.cz/getmedia/1a7af95d-525c-4b88-94a1-bdcf6a3b02d7                    Vzhledem k tomu, že všechny peníze je třeba proplatit z EU do státního rozpočtu           do konce roku 2015 a za sedm let se podařila proplatit sotva polovina, vyskytují se           obavy, že se vysokou částku  peněz přidělených České republice nestihne vyčerpat.                                       40           Důvodů, proč se nedaří rychle a efektivně čerpat peníze z evropských fondů, je více.             39) MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ – NÁRODNÍ ORGÁN PRO KOORDINACI. Měsíční moni-           torovací zpráva: o průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a národních zdrojů v pro-           gramovém období 2007–2013 (Prosinec 2013). 23. ledna 2014, 149 s. Dostupné z: http://strukturalni-           fondy.cz/getmedia/1a7af95d-525c-4b88-94a1-bdcf6a3b02d7           40) Odhady hovoří o ztrátě v řádu desítek miliard Kč. Např. Tomáš Novotný odhaduje částku vrácenou           EU až na 119 mld. Kč, což tvoří 15 % z celkové částky určené ČR. Samotné Ministerstvo pro místní rozvoj           v březnu 2014 přiznalo, že se nevyčerpá až 62,8 mld. Kč, ačkoli dříve možnost nevyčerpání popíralo.           Viz NOVOTNÝ, Tomáš. FRIEDRICH EBERT STIFTUNG. Vyhodnocení stavu čerpání fondů EU u sedm-           nácti operačních programů v ČR. Červen 2013. Dostupné z: http://fesprag.ecn.cz/img_upload/3403f47f-           1c75ee9d75621c7be5f8ebdd/tomas_novotny_fondy_eu.pdf. Česko nevyčerpá z fondů EU až 63 miliard Kč,                                                                                             45","Dotační politiky EU                   Na začátku roku 2013 bylo deset OP označeno za rizikové (tzn. je pravděpodobné,          že tyto OP nevyužijí všech finančních prostředků). Souvisí to s koncem programového          období, kdy dochází k nashromáždění rizik a nedostatku času pro jejich řešení. Vysoce          rizikové operační programy jsou OP Životní prostředí, OP Vzdělávání pro konkuren-          ceschopnost, OP Technická pomoc a ROP Severozápad. Střední míru rizika mají také          OP Doprava, OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Podnikání a inovace, Integrovaný          operační program, OP Výzkum a vývoj pro inovace.                V případě nálezu pochybení (chybovost u více než 2 % ze vzorku) jsou udělovány          tzv. korekce. Tím se rozumí vrácení části prostředků z OP do rozpočtu EU, které je          následně možné využít na nové projekty. (Problémem pak zůstává nedostatek času          na jejich realizaci.) Vzhledem k tomu, že peníze jsou nejprve propláceny ze státního          rozpočtu, v rámci korekce o peníze přichází státní rozpočet, nikoli konkrétní projekty          či operační programy. Do června 2013  byly pochybení nalezeny u 11 ze 17 OP. ROP                                               41          Severozápad vrací 2,6 mld. Kč, OP Doprava 9 mld. Kč, OPŽP 1,7 mld. Kč, OP Podni-          kání a inovace 1,9 mld. Kč, OP Vzdělávání vrací 1 mld. Kč. Nálezy chybovosti také často          vedou k dočasnému pozastavení a necertifikování výdajů.  EK v březnu 2012 zaslala                                                                  42          České republice Akční plán pro zlepšení systému řízení a kontroly v rámci strukturál-          ních fondů v ČR, zároveň s tím bylo do poloviny téhož roku pozastaveno proplácení          žádostí o platbu.                Česká republika byla již několikrát ze strany EU kritizována za nevhodné nasta-          vení kontrolního a auditního systému, za nestabilní ministerskou personální politiku          na klíčových postech souvisejících s čerpáním. Vysoká míra chybovosti pak vedla na          konci března 2014 k příjezdu delegace europoslanců, jejíž šéf pak hovořil o „politic-          kému výběru projektů“.  Podívejme se na zmíněné problémy trochu podrobněji.                                 43                Prvně uveďme neplnění pravidla N+3/N+2, které znamená, že peníze vyčleněné          pro určitý rok musí být vyčerpány v následujících třech (platí pro roky 2008–2010),          resp. dvou (platnost pro roky 2011 a 2012) letech. Peníze, které nejsou do konce da-          ného roku vyčerpány, podléhají tzv. automatickému zrušení závazku, což znamená,          že již nebudou proplaceny. EU umožňuje realokace mezi prioritními osami v rámci             uvedlo MMR. FinančníNoviny.cz [online]. 6. 3. 2014 [cit. 2014-04-06]. ISSN: 1213-4996. Dostupné z: http://          www.financninoviny.cz/zpravy/cesko-nevycerpa-z-fondu-eu-az-63-miliard-kc-uvedlo-mmr/1051656          41) NOVOTNÝ, Tomáš. FRIEDRICH EBERT STIFTUNG. Vyhodnocení stavu čerpání fondů EU u sedm-          nácti operačních programů v ČR. Červen 2013. Dostupné z: http://fesprag.ecn.cz/img_upload/3403f47f-          1c75ee9d75621c7be5f8ebdd/tomas_novotny_fondy_eu.pdf          42) Pozastavení certifikace je součástí kontrolního mechanismu, kdy Platební a certifikační orgán (ve váž-          nějších případech Evropská komise) zmrazí všechny platby z EU do doby, než se podezření vyšetří.          43) BEDNÁROVÁ, Lucie. Kontrola dotací EU: ČR musí vyšetřit podvody. EurAktiv.cz. 27. 3. 2014. ISSN:          1803-2486. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/regionalni-rozvoj/clanek/europoslanci-kontroluji-v-cr-          dotace-011682           46","Aktuální nastavení fondů, čerpání fondů v ČR              jednotlivých operačních programů, případně i mezi jednotlivými OP. V roce 2013 byla           poslední možnost přesunu peněz, Česká republika toho ale využila spíše jen symbo-           licky (vzhledem k částce, která pravděpodobně nebude vyčerpána).                 Skluz v čerpání je ze značné části způsoben byrokratickými překážkami. Jed-           nak ČR čerpá z poměrně velkého množství operačních programů,  jednak jsou jejich                                                                           44           řízení a administrace zdlouhavé. Časový skluz nabírají OP také neúměrně dlouhým           čekáním na řešení případů, které posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.           Ze strany žadatelů o podporu je zdržující složitost podávané žádosti. Žadatelům by           také mohlo pomoci spolufinancování či předfinancování projektu, jehož nedostatek           je  bariérou  při  čerpání  zejména  programů  se  sociální  tematikou.  Právnička  Lucie           Žilková hovoří o přehnané byrokracii českých kontrolorů: „Kontroly projektů k ve-           řejným zakázkám často vedou neodborně. Důsledkem jsou časové průtahy... Kont-           roloři se také často zaměřují pouze na formální chyby, které na zadávací řízení ne-           mají žádný vliv, a za ty pak zcela nesmyslně krátí žadatelům dotace.“  S tím souvisí                                                                               45           i nedostatečná administrativní kapacita, snižování platů, propouštění a snížený ob-           jem peněz na vzdělávání vedené snahou ušetřit. Personální výměny lidí spravujících           fondy naopak často vedou k opakování chyb a pomalejšímu čerpání peněz z dotací.                                                                                            46           Evropská komise České republice doporučuje „vyhnout se neadresnému škrtání ve           veřejných investicích, které mohou podpořit růst, zvláště s využitím strukturálních           fondů EU. Zde je vhodné zaměřit se na včasné zadávání projektů spolufinancovaných           fondy EU.“                      47                 Nedostatečná transparentnost procesu hodnocení a hodnotitelů včetně korupce           jsou další příčinou. Antikorupční zpráva EU v souvislosti s ČR hovoří o „přetrvávají-           cích problémech týkajících se postupů při zadávání veřejných zakázek a zneužívání           veřejných  prostředků“.   „Zejména  doložení  stejného  postupu  u  všech  hodnocení                                  48            44) Někteří odborníci ale upozorňují na to, že velký počet OP není tou hlavní příčinou. Odkazují na země           s ještě vyšším počtem OP, kterým se peníze daří čerpat lépe.           45) ČAPKOVÁ, Tereza. MLADÁ FRONTA A.S. Česko je v čerpání peněz z evropských fondů nejhorší v EU.           E15.cz. 10. 2. 2014, 13:43. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/cesko-je-v-cerpani-penez-z-           -evropskych-fondu-nejhorsi-v-eu-1059733           46) ZIMMERMANNOVÁ, Lucie a Lenka BROWN. Problematika čerpání prostředků ze strukturálních           fondů v České republice: překážky limitující plynulé čerpání z fondů. Dostupné z: http://nf.vse.cz/           wp-content/uploads/fewpp_article-cerpani-SF-zimmermannova-brown.pdf           47) JANDA, Jakub. VIDEO: Co Evropská komise (opět) vyčítá Česku? Evropské hodnoty: Názory i sou-           vislosti [online]. 26. 6. 2013 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.evropskehodnoty.cz/video-co-           -evropska-komise-opet-vycita-cesku/           48) „However,  persistent  problems  relate  to  public  procurement  practices  and  the  misuse  of  public           funds.“ viz Summaries of the national chapters from the European Anti-Corruption Report. EUROPEAN           COMMISSION. Press releases database [online]. Brussels, 3 February 2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné           z: http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-14-67_en.htm                                                                                            47","Dotační politiky EU             prováděného nestrannými hodnotiteli se stejným výsledkem se zatím stále nedaří té-          měř u žádného programu, a proto se objevují pochybnosti. Příkladem nevhodného          nastavení hodnocení je OP ŽP, kde každou žádost posuzoval pouze jeden hodnotitel,          který ani nebyl anonymní a nestranný, neboť se jednalo o konkrétního úředníka ze          zprostředkujícího subjektu.“  Programový ředitel Transparency International ČR Ra-                                     49          dim Bureš k tématu dodává: „Jednotlivé nejznámější korupční kauzy spojené s evrop-          skými fondy se v podstatě vázaly na existenci politických klientelistických sítí a na          neomezené možnosti, které v některých operačních programech měla regionální poli-          tická reprezentace při zasahování do toho, které projekty budou vybrány a které budou          financovány. Aby toho nebylo málo, tak i ten auditní a kontrolní systém byl podří-          zen stejné politické reprezentaci. To vedlo ke známým kauzám s miliardovými ško-          dami, spojenými s regionální radou Severozápad, částečně Regionálním operačním          programem Střední Čechy (kauza Rath), problémy byly i v ROP Jihozápad. Zejména          některé Regionální operační programy trpěly právě vysokou mírou zasahování poli-          tiků do detailního rozhodování o projektech.“  Podezření z korupce vedlo k pozasta-                                                      50          vení certifikací např. u programu Životního prostředí a ke stíhání bývalého ředitele          ROP Severozápad.                Dalším problémem je schvalování a realizace velkých projektů,  které jsou nejvý-                                                                           51          znamnější zejm. u OP Životní prostředí, OP Doprava a OP Výzkum a vývoj pro inovace.          Jedná se např. o pozdní předložení návrhu, což má za důsledek přísnější podmínky          realizace, příp. až zamítnutí. Řešení se zde nabízí v podobě tzv. fázování projektů, což          prakticky znamená, že část projektu smí být realizována až v příštím programovém          období. 52                Na konec zmiňme ještě nedostatečnou propagaci a komunikaci, nízkou kvalitu          předkládaných materiálů a publikací, rozdílné informace poskytované rozdílnými sub-          jekty (tedy zbytečná nejednotnost či duplikace práce operačních programů).               49) ZIMMERMANNOVÁ, Lucie a Lenka BROWN. Problematika čerpání prostředků ze strukturálních          fondů v České republice: překážky limitující plynulé čerpání z fondů. Dostupné z: http://nf.vse.cz/wp-          content/uploads/fewpp_article-cerpani-SF-zimmermannova-brown.pdf, s. 14.          50) CHARVÁT, Jan. Evropská komise vydala zprávu o korupci, zmiňuje situaci i v ČR. Radio Praha:          Český rozhlas. 08-02-2014. Dostupné z: http://radio.cz/cz/rubrika/panorama/evropska-komise-vydala-          -zpravu-o-korupci-zminuje-situaci-i-v-cr          51)  Velké projekty jsou projekty tvořené ekonomicky neoddělitelnými pracemi, náklady na jejich realizaci          přesahují částku 50 milionů eur a musí být schváleny Evropskou komisí.          52) MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR – NÁRODNÍ ORGÁN PRO KOORDINACI. Vyhodno-          cení řízení rizikových operačních programů Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Březen 2013, 80 s.          Dostupné  z:  http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/8d31f662-e51b-42ae-a6d1-a9f15fff3e42/Vy-          hodnoceni-rizeni-rizikovych-operacnich-programu.pdf.           48","Aktuální nastavení fondů, čerpání fondů v ČR                    Nyní si tyto problémy ukážeme trochu blíže na případu OP Životní prostředí.           Ten  je  totiž  vůbec  nejhůře  čerpajícím  OP  se  spoustou  problémů.  Ačkoli  disponuje           druhou největší přidělenou částkou (147,7 miliard Kč), je jednoznačně na posledním           místě pomyslné příčky čerpání. Uzavřené smlouvy se žadateli má pouze za částku od-           povídající 55,4 % celkové alokace, což je nejnižší číslo ze všech OP. Stejné pozice mezi           ostatními OP se OPŽP dostává ve stavu již proplacených prostředků žadatelům (44 %).           Certifikováno bylo pouhých 42,4 % (což je 15. místo ze 17). Podle Tomáše Novotného                                                                                            53           i podle zprávy MMR  se za tím skrývá celá řada problémů. Nejprve je třeba zmínit                               54           pomalé administrativní procesy, dlouhé lhůty a zejména příliš složitý schvalovací pro-           ces, jedinečný mezi ostatními OP (dvě úrovně schválení žádosti, vydání rozhodnutí           a začátek realizace projektu je možný až po zrealizování všech výběrových řízení ža-           datelem apod.), který byl změněn až v roce 2013. Rozsáhlý audit monitorující dobu           působení ministra Drobila odkryl pochybení zejména v oblasti výběrových řízení, což           znamenalo 1,7 miliard Kč jako korekci. Kauza Drobil (2010) zamířila na zneužívání           evropských prostředků a vedla k pozastavení certifikace. V roce 2013 byl značný pro-           blém s naplněním pravidla N+3/N+2, což nakonec vedlo k přesunu 3,7 mld. Kč do           OP Doprava. V rámci programu se také držely značné částky na velké projekty (a tedy           nebylo vyhlášeno více výzev v prioritních osách), které pak ale EK neschválila  (kon-                                                                                       55           krétně projekty spaloven). Odhady hovoří až o 25 mld. Kč, které bude nutné vrátit do           rozpočtu EU. 56                         53) NOVOTNÝ, Tomáš. FRIEDRICH EBERT STIFTUNG. Vyhodnocení stavu čerpání fondů EU u sedm-           nácti operačních programů v ČR. Červen 2013. Dostupné z: http://fesprag.ecn.cz/img_upload/3403f47f-           1c75ee9d75621c7be5f8ebdd/tomas_novotny_fondy_eu.pdf           54) MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR – NÁRODNÍ ORGÁN PRO KOORDINACI. Vyhodno-           cení řízení rizikových operačních programů Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Březen 2013, 80 s.           Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/8d31f662-e51b-42ae-a6d1-a9f15fff3e42/Vy-           hodnoceni-rizeni-rizikovych-operacnich-programu.pdf           55) Vláda schválila přesun financí z OP Životní prostředí. Priorita: Informační zpravodaj Operačního           programu Životní prostředí. Květen 2013, roč. 6, č. 5, s. 2–3. Dostupné z: http://www.opzp.cz/soubor-           ke-stazeni/48/14646-priorita_05_2013.pdf           56) NOVOTNÝ, Tomáš. FRIEDRICH EBERT STIFTUNG. Vyhodnocení stavu čerpání fondů EU u sedm-           nácti operačních programů v ČR. Červen 2013. Dostupné z: http://fesprag.ecn.cz/img_upload/3403f47f-           1c75ee9d75621c7be5f8ebdd/tomas_novotny_fondy_eu.pdf                                                                                            49","Dotační politiky EU            3.2. Další evropské zdroje / fondy                  57               Iniciativy kohezní politiky           Iniciativy JASPERS, JEREMIE, JESSICA a JASMINE podporují lepší využívání struk-          turálních fondů a Kohezního fondu. Kromě grantů Evropské komise se na podpoře          formou  bankovních  půjček  a  grantů  podílejí  i  evropské  bankovní  instituce  (Evrop-          ská investiční banka, Evropský investiční fond, Evropská banka pro obnovu a rozvoj          a Rozvojová banka Rady Evropy) (http://ec.europa.eu/regional_policy/thefunds/in-          struments/index_cs.cfm).             –  JASPERS (Joint Assistance to Support Projects in European Regions) – Společná                pomoc při podpoře projektů v evropských regionech. Iniciativa je určena dvanácti                zemím, které přistoupily v letech 2004 a 2007 k přípravě kvalitních velkých projektů.             –  JEREMIE (Joint European Resources for Micro to medium Enterprises) – Spo-                lečné evropské zdroje pro malé a střední podniky. Členské státy EU mohou vy-                užít strukturální fondy na podporu přístupu malých podniků k financím, např.                skrze poskytování mikroúvěrů.             –  JESSICA (Joint European Support for Sustainable Investment in City Areas) –                Společná evropská podpora pro udržitelné investice a růst v městských oblas-                tech (např. rozvoj a obnova měst nebo sociálního bydlení).             –  JASMINE  (Joint  Action  to  Support  Micro-finance  Institutions  in  Europe)  –                Společná akce na podporu mikrofinančních institucí v Evropě. Evropská komise                tímto programem podporuje nebankovní poskytovatele mikroúvěrů, kteří po-                skytují mikropůjčky (půjčky do 25 000 eur) malým podnikům do deseti zaměst-                nanců nebo osobám samostatně výdělečně činným.             Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova          (EAFRD – European Agricultural Fund for Rural Development)            Fond má přispět k rozvoji venkova skrze podporu konkurenceschopnosti a diverzifi-          kaci zemědělství a lesnictví, snížení negativních vlivů intenzivního zemědělství, zvýšení          kvality života na venkově, životního prostředí a krajiny v duchu trvale udržitelného          rozvoje. České republiky se týká Program rozvoje venkova, jehož řídicím orgánem je            57) Informace převzaty hlavně z EVROPSKÁ KOMISE. Regionální politika – Inforegio: Fondy [online].          2014  [cit.  2014-04-06].  Dostupné  z:  http://ec.europa.eu/regional_policy/thefunds/index_cs.cfm Zde          také najdete podrobnější informace o jednotlivých fondech.           50","Aktuální nastavení fondů, čerpání fondů v ČR              Ministerstvo zemědělství (http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-           venkova-na-obdobi-2007/)              Evropský rybářský fond (EFF – European Fisheries Fund)             Evropským cílem je konkurenceschopnost, udržení stávající produkce ryb a zachování           současné úrovně zaměstnanosti v odvětví rybářství. V ČR jsou v letech 2007–2013 z EFF           podporovány projekty pod OP Rybářství. Ten se snaží podpořit k přírodě šetrné chovy,           podpořit poptávku po sladkovodních rybách a zvýšit přidanou hodnotu výrobků z nich           (http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/operacni-program-rybarstvi-na-obdobi/).              Fond solidarity (EUSF – European Union Solidarity Fund)             Fond solidarity má jednotlivým členským, ale také i kandidátským státům pomáhat fi-           nancovat záchranné akce při přírodních katastrofách (jako jsou povodně, zemětřesení,           bouře, lesní požáry apod.), které způsobí škodu větší než 3 miliardy eur a zároveň vyšší           než 0,6 % HDP postiženého státu, případně i opatření proti těmto katastrofám.                 Česká republika získala v roce 2002 jako přistupující stát 129 milionů eur na           likvidaci škod způsobených povodní. Peníze z tohoto fondu se využily také např. při           ztroskotání ropného tankeru Prestige ve Španělsku, vulkanické činnosti v Itálii, vich-           řici v severní Evropě či lesních požárech v Řecku (http://ec.europa.eu/regional_po-           licy/thefunds/solidarity/index_cs.cfm).               Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci           (EFG – European Globalisation Adjustment Fund)             Evropský  fond  pro  přizpůsobení  se  globalizaci  jednorázově  podporuje  pracovníky,           kteří byli propuštěni v důsledku strukturálních změn způsobených např. hospodář-           skou a finanční krizí (http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=326\&langId=cs).               Finanční mechanismus EHP/Norska (tzv. Norské fondy),           Program švýcarsko-české spolupráce            EHP  fondy  a  Norské  fondy  slouží  ke  zmírnění  sociálních  a  ekonomických  rozdílů           v Evropském hospodářském prostoru (EHP). Jedná se o příspěvek Norska, Islandu                                                                                             51","Dotační politiky EU             a Lichtenštejnska. EHP tvoří sedm programů včetně podpory životního prostředí, ne-          vládních neziskových organizací, ohrožených dětí či třeba kultury. Program švýcarsko-          -české spolupráce si stanovuje cíl snížit hospodářské rozdíly v tzv. rozšířené Evropské          unii (http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/podpora-ze-zahranici).             Nástroj předvstupní pomoci            Nástroj předvstupní pomoci je program finanční pomoci pro kandidátské země (v sou-          časnosti Černá Hora, Srbsko, Turecko, Island a Bývalá jugoslávská republika Make-          donie) a potenciální kandidátské země (v současnosti Bosna a Hercegovina, Kosovo,          Albánie). Od roku 2007 nahrazuje programy PHARE, PHARE CBC, ISPA, SAPARD          a CARDS  a finanční nástroj pro Turecko (http://ec.europa.eu/regional_policy/the-          funds/ipa/index_cs.cfm).               3.3. Komunitární programy Evropské komise             Evropská komise kromě fondů, které zřizuje, také vyplácí dotace a granty přímo z ev-          ropského rozpočtu. Podporuje tak konkrétní organizace nebo projekty, které přispívají          ke splnění politických cílů EU či jinak hájí její zájmy. Jedná se zejména o podporu vý-          zkumu, vzdělávání, dopravy a energetiky. Peníze jsou určeny pro konkrétní programy          (které bývají víceleté, neinvestiční), nikoli členský stát. Na vybrané projekty Komise          přispívá  40–75  procenty.  V  roce  2012  EK  v  ČR  podpořila  496  projektů  v  hodnotě          681 745 456 eur.                          58                Projekty takto předložené Evropské komisi by měly splňovat podmínku udrži-          telnosti, přidané evropské hodnoty a spolupráce s partnery z jiných zemí EU. Pod-          pora je vždy zaměřena na konkrétní oblast, ve které je možné žádat o peníze: Výzkum          a inovace, Podnikání, Doprava, Energetika, Životní prostředí, Informační společnost,          Zdraví, Vzdělávání, Kultura, Sociální politika, Svoboda, bezpečí a další.                Pro možnost čerpání peněz z těchto prostředků je třeba sledovat výzvy, které Ko-          mise nebo jí zřízené specializované agentury vypisují. Pro konkrétní možnosti podpory          proto doporučujeme navštívit webové stránky http://ec.europa.eu/contracts_grants/          grants_cs.htm a stránky gestora v České republice, kterým je Ministerstvo financí: http://          www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/podpora-ze-zahranici/komunitarni-programy.             58) Další roky viz http://ec.europa.eu/budget/fts/index_en.htm            52","Aktuální nastavení fondů, čerpání fondů v ČR                    Kromě přímé finanční podpory Evropská komise také vypisuje veřejné zakázky           na dodavatele výrobků či služeb. Tyto dva způsoby přímé podpory tvoří asi 20 % roz-           počtu EU.              Přehled komunitárních programů v období 2007–2013              Název rámcového programu                     Rozpočet na dobu      Poznámka                                                          platnosti programu                                                          (mil. eur)              7. rámcový program Společenství              50 521                               7. rámcový program Euratom                   2 751                 2007–2011              Celoživotní učení                            6 970                                Program pro konkurenceschopnost a inovace    3 621,3                              TEN (Transevropské sítě)                     8 163                                Marco Polo II                                450                                  Galileo                                      3 005                                Progress                                     743,3                                Evropský technologický institut              308,7                 2008–2013              Customs                                      323,8                 2008–2013              Fiscalis                                     156,9                 2008–2013              Hercule II                                   98,5                                 Evropský statistický program                 274,2                 2008–2012              MEETS                                        42,5                  2009–2013              Erasmus Mundus                               493,7                 2009–2013              Pericles                                     7                                    Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci                                     Bezpečnější internet                         55                    2009–2013                                                                                              53","Dotační politiky EU              ISA (interoperabilita evr. veř. správy)       164,1                 2010–2015             Program na podporu subjektů                   36,2                  2010–2013           v oblasti fin. služeb a auditu            LIFE+                                         2 143,4                            Solidarita a řízení migračních toků           3 949                 část                                                                               2008–2013            Bezpečnost a ochrana svobod                   745                                Základní práva a spravedlnost                 543                                Mládež v akci                                 885                                Kultura 2007                                  400                                MEDIA 2007                                    755                                Veřejné zdraví                                321,5                 2008–2013            Ochrana spotřebitele                          156,8                              Občanství                                     215                                Civilní ochrana                               133,8                              Zdroj: http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/podpora-ze-zahranici/komunitarni-programy              3.3.1. Mládež v akci – Youth in Action (2007–2013)            Program Mládež v akci je určen pro mladé lidi ve věku 13 až 30 let (věková hranice          se mění v závislosti na konkrétní akci) a lidi pracující s mládeží, úžeji se zaměřuje na          mladé od 15 do 28 let.                Program navazuje a čerpá z předcházejících programů Mládež (2000–2006),          Mládež pro Evropu (1989–1999) a Evropská dobrovolná služba (1996–1999). Rozpo-          čet na končící sedmileté období byl 885 milionů eur, přičemž peníze měly být použity          pro mezinárodní výměny a dobrovolnické práce mládeže, měly podpořit jejich vlastní          aktivity, zaměstnatelnost a začlenění, a také zlepšit kvalifikaci lidí pracujících s mlá-          deží. Projekty mladých či neziskových organizací by měly zapojit mládež do společ-          nosti, podpořit toleranci, solidaritu a vzájemné porozumění mezi mladými z různých            54","Aktuální nastavení fondů, čerpání fondů v ČR              zemí, čímž by se mělo dosáhnout vyšší sociální soudržnosti EU a evropské spolupráce.           Hovoří se o tzv. „rozměru zaměstnatelnosti“ a „rozměru účasti“. Program je důležitým           nástrojem informálního učení  a neformálního vzdělávání,  v němž mladí získávají                                        59                                                                     60           potřebné klíčové kompetence,  které mohou být zapsány v certifikátu Youthpass. 62                                        61                 Program má čtyři stálé priority  vycházející z cílů EU. Prvním je evropské ob-                                               63           čanství. Mladí by měli nalézat společné hodnoty s lidmi z jiných zemí. Nejen Evropu           „objevovat“, ale také ji spoluvytvářet. S tím souvisí druhá priorita, kterou je aktivní           účast mladých, participace. Jedná se o podporu mladých, aby se zajímali o své okolí           a zapojili se do procesů, které se jich dotýkají, tedy i přijali zodpovědnost. Dále by mělo           dojít k uvědomění si vlastních hodnot a postojů. Akce by pak měly podnítit k hodno-           tové reflexi a respektu ke kulturní rozmanitosti, k boji s jakoukoli nerovností a dis-           kriminací, rasismem či xenofobií. Vzhledem k těmto cílům je pro většinu akcí nutno           navázat partnerství s jedním nebo více partnery ze zemí programu či partnerskými              59) „Informálním učením označujeme učení v rámci každodenních aktivit, práci, rodině, ve volném čase           atd. Jde zejména o učení praxí. V oblasti mládeže se informální učení odehrává v mládežnických a volno-           časových iniciativách, ve skupinách vrstevníků a dobrovolných aktivitách atd.“ Viz Mládež v akci: Prů-           vodce programem. 2013. Dostupné z: http://www.mladezvakci.cz/fileadmin/user_upload/dokumenty/           ke_stazeni/obecne/Pruvodce_programem_MVA_2013_FINAL.pdf, s. 9.           60) „Neformálním vzděláváním označujeme učení, ke kterému dochází mimo formální vzdělávací osno-           vy. Neformální vzdělávací aktivity začleňují lidi na dobrovolné bázi a jsou pečlivě plánovány, aby posílily           osobní, společenský a profesní rozvoj účastníků.“ Viz Mládež v akci: Průvodce programem. 2013. Do-           stupné  z:  http://www.mladezvakci.cz/fileadmin/user_upload/dokumenty/ke_stazeni/obecne/Pruvod-           ce_programem_MVA_2013_FINAL.pdf, s. 9.           61) Klíčové kompetence definuje Evropský parlament a Rada „jako kombinaci znalostí, dovedností a po-           stojů odpovídajících určitému kontextu. Klíčovými schopnostmi jsou schopnosti, jež všichni potřebují ke           svému osobnímu naplnění a rozvoji, aktivnímu občanství, sociálnímu začlenění a pro pracovní život.“ Viz           DOPORUČENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnos-           tech pro celoživotní učení. In: 2006/962/ES. 2006. Dostupné z: http://www.mladezvakci.cz/fileadmin/           user_upload/dokumenty/ke_stazeni/PasMladeze/1_KlicoveSchopnosti-EvropskyRefRamec.pdf, s. 13.           Referenční rámec popisuje osm klíčových kompetencí: komunikace v mateřském jazyce, komunikace v ci-           zích jazycích, matematická schopnost a základní schopnosti v oblasti vědy a technologií, schopnost práce           s digitálními technologiemi, schopnost učit se, sociální a občanské schopnosti, podnikatelské schopnosti           a kulturní povědomí a vyjádření. Viz také EURYDICE. Klíčové kompetence: Vznikající pojem ve vše­           obecném povinném vzdělávání. 2002. Dostupné z: http://www.mladezvakci.cz/fileadmin/user_upload/           blog/Neformalni_vzdelavani/Klicove_kompetence.pdf.           62) Youthpass  (Pas  mládeže)  je  certifikát  k  zaznamenání  cílů  projektu  a  nově  získaných  kompetencí           v rámci neformálního vzdělávání. Využití by měl nalézt zejména při žádosti o práci. Viz www.youthpass.           eu. Youthpass bude dostupný i pro projekty pod novým programem Erasmus+ jako rozpoznávací prvek           pokračujícího Youth in Action.           63) Program Mládež v akci má kromě těchto stálých priorit také evropské roční priority, národní priority           a specifické národní priority pro jednotlivé akce programu, kterých je řádově víc (např. v roce 2013 to           bylo dohromady 23 dalších priorit). Viz http://www.mladezvakci.cz/informace-o-programu/dokumen-           ty/obecne-dokumenty/.                                                                                            55","Dotační politiky EU             zeměmi. Čtvrtým cílem je začlenění mladých lidí s omezenými příležitostmi, ať už se          jedná o zdravotní, sociální či geografický handicap. Většina akcí proto upřednostňuje          projekty, které jsou otevřené i nějak znevýhodněné mládeži, zároveň by podávané pro-          jekty měly splnit podmínku přístupnosti pro všechny bez jakékoli formy diskriminace          včetně rovnocenného počtu ženských a mužských účastníků.                V České republice spravuje program Mládež v akci Česká národní agentura Mlá-          dež, která do září 2013 spadala pod Národní institut dětí a mládeže, poté se stala sou-          částí Domu zahraniční spolupráce. Obě tyto instituce jsou zřizovány MŠMT.             Mládež v akci, rozpočet pro ČR pro jednotlivé roky v milionech eur                                Zdroj: http://ec.europa.eu/budget/figures/interactive/index_en.cfm               Akce 1: Mládež pro Evropu          V rámci akce Mládež pro Evropu probíhaly tři dílčí akce. Akce Výměna mládeže (1.1)          je určena pro dvě a více skupin lidí z různých zemí, které spojuje zájem o určité téma          a kterému se budou společně několik dní věnovat. Účastníci se budou rozvíjet jak pro-          fesně, tak osobně a sociálně.                Projekty iniciativ mládeže (akce 1.2) si navrhne a zrealizuje sama skupina mla-          dých lidí, přičemž se projekt může uskutečnit v místě bydliště (pak se jedná o tzv. ná-          rodní iniciativy mládeže), pokud se na projektu podílí více skupin z více zemí, hovo-          říme o nadnárodních iniciativách mládeže. Projekt by měl být inovativní a prospěšný          mladým lidem i ostatním místním obyvatelům.                Projekty participativní demokracie (akce 1.3) jsou určeny pro mezinárodní sku-          piny mladých, u nichž podporují občanskou zodpovědnost a dávají jim příležitost do-          zvědět se o možnostech zapojení do rozhodovacích procesů na jakékoli úrovni.            56","Aktuální nastavení fondů, čerpání fondů v ČR              Akce 2: Evropská dobrovolná služba           Podpora mladých, aby rozvíjeli své znalosti a dovednosti skrze dobrovolnou práci v ne-           ziskové organizaci. Vyjet do zahraničí může jedinec i skupina. Projekty mají za cíl pod-           pořit solidaritu, zaměřeny mohou být na kulturu, děti a mládež, sport, sociální péči,           umění, ekologii apod.              Akce 3: Mládež ve světě           V rámci této akce jsou podporovány projekty ve spolupráci se sousedními partner-           skými zeměmi EU nebo ostatními partnerskými zeměmi světa. Jedná se o výměny           a vzdělávání mládeže, sdílení dobré praxe a jiné partnerství pracovníků s mládeží.              Akce 4: Systémy na podporu mládeže           Podpořit pracovníky a zvýšit kvalitu podávaných projektů, to je hlavním cílem této           čtvrté akce. Podpora dále putuje do vznikajících partnerství mezi mládežnickými orga-           nizacemi, propagace inovačních přístupů, Evropského fóra mládeže  či jiných evrop-                                                                             64           ských organizací pracujících s mládeží.               Akce 5: Podpora evropské spolupráce v oblasti mládeže           Záměrem je posílit spolupráci mezinárodních organizací a dialog mezi politiky, pra-           covníky s mládeží a mládeží samotnou. Děje se tak skrze setkávání mladých s lidmi od-           povědnými za mládežnickou politiku, získávání informací o mládeži nebo spolupráci           mezinárodních organizací s evropskými institucemi.                3.3.2. Erasmus+ (2014–2020)             Erasmus+ je nový program EU pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport na pro-           gramové období 2014–2020. Dává dohromady sedm dřívějších evropských programů.           Kromě programu Mládež v akci je to Program celoživotního učení  (jehož součástí                                                                             65             64) Evropské fórum mládeže (European Youth Forum) je zastřešující organizace mládežnických skupin z celé           Evropy. Členskými organizacemi jsou národní rady mládeže a mezinárodní nevládní mládežnické organizace.           65) Cílem Programu celoživotního učení (Lifelong Learning Programme, LLP) je podpora výměny, spoluprá-           ce a mobility mezi jednotlivými vzdělávacími systémy, aby se tak docílilo vysoké kvality vzdělávání v Evropě.           V  ČR  koordinuje  evropské  vzdělávací  programy  Národní  agentura  pro  evropské  vzdělávací  programy                                                                                            57","Dotační politiky EU             byly Comenius , Erasmus , Grundtvig , Jean Monnet , Leonardo da Vinci  a Prů-                                                68                                                                69                        66                                    67                                                                                     70          řezový program ), dále programy mezinárodní spolupráce Erasmus Mundus , Tem-                         71                                                                                     72          pus , Edulink  a Alfa . Nově je podpořeno také odvětví sportu. Na nové rozpočtové             73                               75                        74          období je vyčleněno 14,7 miliard EUR, z čehož 10 % připadá přímo na mládež. Oproti          předchozímu období se rozpočet navýšil o 40 %.                Hlavním cílem programu Erasmus+ je podpora dovedností pro lepší zaměstna-          telnost. Chce dát příležitost více než čtyřem milionům Evropanů v zahraničí studovat,          získat pracovní zkušenosti, vyjet na školení nebo jako dobrovolníci, aby získali větší          dovednosti, a tím i lepší zaměstnatelnost. Dalším cílem je modernizovat národní vzdě-          lávání a výchovu, organizace pracující s mládeží, poprvé se podpory dočkají také spor-          tovci. Ve sportovním odvětví budou podporovány zejména projekty vycházející zdola          a ty s přeshraniční spoluprací. Tematicky to budou projekty bojující např. s korupcí,          dopingem, násilím a rasismem.                Důvodem k podpoře vzdělávání je vzrůstající nezaměstnanost mladých absol-          ventů, ale i zaměstnanců s nízkou úrovní kvalifikace. Cílem je dosáhnout profesio-          nalizovaného celoživotního formálního i neformálního vzdělávání. Podpora mladých          směřuje ke zvýšení sociálního kapitálu, také ve smyslu angažování se ve společnosti          a rozšíření o Evropský rozměr, souhlasně s Lisabonskou smlouvou: „Podporovat zapo-          jení mladých lidí do demokratického života v Evropě.“             (NAEP), která je součástí Domu zahraniční spolupráce (CZS). Národní autoritou tohoto programu je Mi-          nisterstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), které je zřizovatelem obou výše zmíněných institucí.          66) Comenius je program určený pro vzdělávání žáků a učitelů mateřských, základních a středních škol.          67) Erasmus byl vysokoškolský výměnný program fungující už od roku 1987, v České republice od roku          1998. Studující mohli v rámci Erasmu vyjet na studijní pobyt nebo pracovní stáž.          68) Grundtvig byl program pro další vzdělávání dospělých. Více viz http://www.grundtvig.org.uk/          69) V rámci programu Jean Monnet se pořádali akce (např. konference) na podporu učení, reflexe a dis-          kuze o evropské integraci pro instituce vyššího vzdělávání.          70) Podprogram Leonardo da Vinci byl určen pro odborné (nevysokoškolské) vzdělávání a přípravu.          71)  Průřezový program (Transversal) tvoří čtyři klíčové akce: Politika spolupráce a inovace, Jazyky, In-          formační a komunikační technologie, Rozšiřování a využívání výsledků. Programy byly určeny pro od-          borníky pracující ve vzdělávání, zejména ty, kteří „mají vliv na utváření vzdělávací politiky a vzdělávacího          systému v ČR“ pro výměnu zkušeností a sdílení dobré praxe.          72) Cílem programu Erasmus Mundus je zvýšit kvalitu vyššího vzdělávání v Evropě skrze spolupráci se          zeměmi mimo Evropskou unii (tzv. Third-Countries). Zároveň má propagovat Evropskou unii jako cent-          rum vynikajícího vzdělávání a posílit porozumění mezi kulturami.          73) Tempus byl zřízen na podporu vyššího vzdělávání států v sousedství EU – východní Evropa, Střední          Asie, západní Balkán a Středomoří (netýká se tedy ČR).          74) Edulink je fond směřovaný do Afriky, Karibiku a Tichomořských států s cílem spolupráce v oblasti          vyššího vzdělávání. Viz www.acp-edulink.eu.          75) Alfa je program na podporu vyššího vzdělávání v Latinské Americe.           58","Aktuální nastavení fondů, čerpání fondů v ČR              Erasmus+ tvoří tři klíčové akce             V rámci první klíčové akce Vzdělávací mobilita mohou vyjet do zahraničí jednotlivci,           a to v oblasti vzdělávání jakéhokoli stupně nebo odborné přípravy. V rámci školního           (MŠ, ZŠ a SŠ) a dalšího vzdělávání vyjíždějí na pobyty pedagogičtí pracovníci. V rámci           odborného vzdělávání a přípravy, vysokoškolského vzdělávání a oblasti mládeže jsou           pobyty určeny také studujícím a mladým lidem.                 Projekty druhé klíčové akce Strategická partnerství mají podpořit sdílení a vý-           měnu zkušeností, obecně mezinárodní spolupráci v oblasti vzdělávání, odborné pří-           pravy a mládeže. Projekty jsou určeny pro školní, odborné i vysokoškolské vzdělávání,           mládež, vzdělávání dospělých, čerpat mohou také neziskové organizace.                 V rámci třetí klíčové akce Podpora reforem vzdělávací politiky jsou podporovány           tzv. Strukturované dialogy. Jedná se projekty, ve kterých mladí diskutují s lidmi mají-           cími rozhodovací pravomoc. Navazuje na program Mládeže v akci.                 Centralizované  aktivity  –  sem  spadají  projekty  uskutečněné  pod  programem           Jean Monnet, Sport či Mobility a Spolupráce. Spravuje je Výkonná agentura v Bruselu,           nikoli Česká národní agentura.                3.4. Zdroje               Literatura ke 3. kapitole:             BEDNÁROVÁ, Lucie. Kontrola dotací EU: ČR musí vyšetřit podvody. EurAktiv.cz. 27. 3. 2014.              ISSN:  1803-2486.  Dostupné  z:  http://www.euractiv.cz/regionalni-rozvoj/clanek/europo-              slanci-kontroluji-v-cr-dotace-011682           ČAPKOVÁ, Tereza. MLADÁ FRONTA A.S. Česko je v čerpání peněz z evropských fondů nej-              horší v EU. E15.cz. 10. 2. 2014, 13:43. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/              cesko-je-v-cerpani-penez-z-evropskych-fondu-nejhorsi-v-eu-1059733           ČTK. Česko nevyčerpá z fondů EU až 63 miliard Kč, uvedlo MMR. FinančníNoviny.cz [online].              6. 3. 2014 [cit. 2014-04-06]. ISSN: 1213-4996. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/              zpravy/cesko-nevycerpa-z-fondu-eu-az-63-miliard-kc-uvedlo-mmr/1051656           DOPORUČENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY ze dne 18. prosince 2006 o klíčových              schopnostech  pro  celoživotní  učení.  In:  2006/962/ES.  2006.  Dostupné  z:  http://www.              mladezvakci.cz/fileadmin/user_upload/dokumenty/ke_stazeni/PasMladeze/1_Klicove-              Schopnosti-EvropskyRefRamec.pdf           CHARVÁT, Jan. Evropská komise vydala zprávu o korupci, zmiňuje situaci i v ČR. Radio Pra-              ha: Český rozhlas. 8. 2. 2014. Dostupné z: http://radio.cz/cz/rubrika/panorama/evropska-              -komise-vydala-zpravu-o-korupci-zminuje-situaci-i-v-cr                                                                                              59","Dotační politiky EU            EVROPSKÁ KOMISE. Regionální politika – Inforegio: Fondy [online]. 2014 [cit. 2014-04-             06]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/thefunds/index_cs.cfm          JANDA, Jakub. VIDEO: Co Evropská komise (opět) vyčítá Česku?. Evropské hodnoty: Názo-             ry i souvislosti [online]. 26. 6. 2013 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.evropske-             hodnoty.cz/video-co-evropska-komise-opet-vycita-cesku/          MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ – NÁRODNÍ ORGÁN PRO KOORDINACI. Měsíční             monitorovací zpráva o průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a národ-             ních zdrojů v programovém období 2007–2013 (Prosinec 2013). 23. ledna 2014, 149 s. Do-             stupné z: http://strukturalni-fondy.cz/getmedia/1a7af95d-525c-4b88-94a1-bdcf6a3b02d7          MINISTERSTVO  PRO  MÍSTNÍ  ROZVOJ  ČR.  Seznam  příjemců  podpory  z  fondů  EU.  6.  3.             2014.  Dostupné  z:  http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/432e8f70-7882-4d5e-a-             967-570dc6bfccc3/2014_03-Seznam-prijemcu-(List-of-Beneficiaries)-03_2014.xlsx          MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR – NÁRODNÍ ORGÁN PRO KOORDINACI. Vy-             hodnocení řízení rizikových operačních programů Ministerstvem pro místní rozvoj ČR.             Březen 2013, 80 s. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/8d31f662-e51b-             -42ae-a6d1-a9f15fff3e42/Vyhodnoceni-rizeni-rizikovych-operacnich-programu.pdf          Mládež v akci: Průvodce programem. 2013. Dostupné z: http://www.mladezvakci.cz/filead-             min/user_upload/dokumenty/ke_stazeni/obecne/Pruvodce_programem_MVA_2013_             FINAL.pdf          NOVOTNÝ, Tomáš. FRIEDRICH EBERT STIFTUNG. Vyhodnocení stavu čerpání fondů EU             u sedmnácti operačních programů v ČR. Červen 2013. Dostupné z: http://fesprag.ecn.cz/             img_upload/3403f47f1c75ee9d75621c7be5f8ebdd/tomas_novotny_fondy_eu.pdf          Summaries of the national chapters from the European Anti-Corruption Report. EUROPEAN             COMMISSION. Press releases database [online]. Brussels, 3 February 2014 [cit. 2014-04-             06]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-14-67_en.htm          Vláda schválila přesun financí z OP Životní prostředí. Priorita: Informační zpravodaj Ope-             račního programu Životní prostředí. Květen 2013, roč. 6, č. 5, s. 2–3. Dostupné z: http://             www.opzp.cz/soubor-ke-stazeni/48/14646-priorita_05_2013.pdf          ZIMMERMANNOVÁ, Lucie a Lenka BROWN. Problematika čerpání prostředků ze struktrál-             ních fondů v České republice: překážky limitující plynulé čerpání z fondů. Dostupné z: http://             nf.vse.cz/wp-content/uploads/fewpp_article-cerpani-SF-zimmermannova-brown.pdf               Internetové odkazy:            http://www.strukturalni-fondy.cz (Strukturální fondy)          http://www.mapaprojektu.cz (Mapa projektů realizovaných v ČR)          http://ec.europa.eu/index_cs.htm (Evropská komise)          http://ec.europa.eu/budget/fts/index_en.htm (Projekty podpořené přímo EK)          http://ec.europa.eu/regional_policy/thefunds/instruments/index_cs.cfm (Iniciativy kohezní             politiky)          http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-2007/ (Evropský             zemědělský fond pro rozvoj venkova)             60","Aktuální nastavení fondů, čerpání fondů v ČR             http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/operacni-program-rybarstvi-na-obdobi/ (Evropský ry-              bářský fond)           http://ec.europa.eu/regional_policy/thefunds/solidarity/index_cs.cfm (Fond solidarity)           http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=326\&langId=cs (Evropský fond pro přizpůsobení              se globalizaci)           http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/podpora-ze-zahranici  (EHP  Fondy,  Norské  fondy,              Program švýcarsko-české spolupráce)           http://ec.europa.eu/regional_policy/thefunds/ipa/index_cs.cfm (Nástroj předvstupní pomoci)           http://ec.europa.eu/contracts_grants/grants_cs.htm, http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/              podpora-ze-zahranici/komunitarni-programy (Komunitární programy)           http://europa.eu/youth/cs (Evropský portál pro mládež)           http://www.mladezvakci.cz (Mládež v akci)           http://www.dzs.cz/ (Dům zahraniční spolupráce)           http://www.nidm.cz (Národní institut dětí a mládeže)           http://ec.europa.eu/programmes/erasmus-plus/index_en.htm, http://www.naerasmusplus.cz/              (Erasmus+)           http://www.naep.cz (Národní agentura pro evropské vzdělávací systémy – vč. Programu celo-              životního učení)           http://eurodesk.cz (Evropská informační síť pro mládež)                                                                                                                                      61","Dotační politiky EU            4. Jak to vypadá             s přípravou nového              rozpočtového období              2014–2020?                               4.1. Příprava rozpočtového období 2014–2020          a Česká republika              Příprava na roky 2014–2020 vychází z nadcházejícího rozpočtového rámce EU pro          toto období.  Konečná výše finanční alokace pro Českou republiku není v současné                      76          době ještě známa. S velkou pravděpodobností se ale bude konečná suma pohybovat          přibližně kolem 20,5 mld. eur, přesná suma však ještě není definitivně stanovena. Ko-          nečná výše objemu financí pro ČR se tedy může ještě mírně lišit. 77                Na podzim 2011 zveřejnila Evropská komise (EK) balíček šesti nových nařízení,          která mají tvořit legislativní základ – tedy pravidla pro vyplácení – pro podporu z Ev-          ropských  strukturálních  a  investičních  fondů  pro  roky  2014–2020.   Tato  nařízení                                                                             78          následně  mělo  za  úkol  projednat  české  Ministerstvo  pro  místní  rozvoj  (MMR).  To            76) Viz například http://www.euroskop.cz/gallery/62/18846-ppt_mff.pdf          77) Viz http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Kohezni-politika-EU          78) Viz   http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Kohezni-politika-EU/Provadeci-legislati-          va-2014-2020           62","Jak to vypadá s přípravou nového rozpočtového období 2014–2020?              k jednotlivým návrhům nařízení od EK vypracovalo tzv. Rámcové pozice, které byly           následně projednány s příslušnými partnery v rámci nejrůznějších poradních a pra-           covních skupin. Projednané Rámcové pozice poté schválila vláda ČR v lednu 2012. Do           konce roku 2013 proběhlo vyjednávání konkrétního obsahu jednotlivých nařízení – to           mělo za ČR na starosti opět MMR. 17. prosince 2013 pak vyšla finální podoba nařízení           EU k politice soudržnosti. 79                4.1.1. Zaměření jednotlivých evropských fondů              V nadcházejícím rozpočtovém období budou tvořit velmi významnou položku právě           fondy zaměřené na podporu politiky soudržnosti, dále pak na rozvoj venkova a také           prostředky na Společnou námořní a rybářskou politiku (která už se ČR týká podstatně           méně než předchozí dvě položky). Dohromady se tyto fondy budou nazývat „Evropské           strukturální a investiční fondy“ (ESIF). V podstatě se jedná o celkem pět fondů – dva           strukturální fondy (Evropský fond pro regionální rozvoj – ERDF/EFRR – a Evropský           sociální fond – ESF), Fond soudržnosti (CF/FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj           venkova (EAFRD/EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (EMFF/ENRF).                 Oproti uplynulému rozpočtovému období 2007–2013 však nedoznala progra-           mová náplň těchto fondů žádných výrazných změn. EFRR (Evropský fond pro regio-           nální rozvoj) bude cílit zejména na podporu investic pro malé a střední podniky, dále           do budování infrastruktur pro základní služby občanům a podnikatelům, na investice           do výzkumu a vývoje a na výměnu zkušeností mezi evropskými regiony pomocí vytvá-           ření sítí meziregionální spolupráce.                 Zdroje z Evropského sociálního fondu půjdou především na podporu zaměstna-           nosti a vznik kvalitních pracovních míst, společně s tím pak i na mobilitu pracovních           sil. Cílem fondu je povzbuzovat jednotlivé regiony EU k vyšší úrovni vzdělání. Kromě           tohoto cíle zahrnuje fond i finance na podporu rovných příležitostí a boj proti diskri-           minaci a chudobě.                 FS (Fond soudržnosti) se bude zaměřovat především na investice do infrastruk-           tury, a to jak dopravní, tak i v oblasti životního prostředí. Dále budou vyčleněny pro-           středky na efektivní využívání energetických zdrojů. Cílem Zemědělského fondu pro           rozvoj venkova pak bude podpora „konkurenceschopnosti zemědělství, udržitelného           nakládání s přírodními zdroji a vyváženého rozvoje venkova.“ 80             79) Viz http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Kohezni-politika-EU/Navrhy-novych-narizeni-           kohezni-politiky-pro-obdobi/Finalni-podoba-narizeni-EU-k-politice-soudrznosti           80) Viz http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Kohezni-politika-EU                                                                                             63","Dotační politiky EU                   Ovšem i podpora z Evropského námořního a rybářského fondu bude v ČR vi-          ditelná – její snahou bude podpořit rozvoj rybářství jako specifického odvětví, které          bude konkurenceschopné a sociálně i environmentálně udržitelné, přičemž současně          podpoří rozvoj regionu.                Strategickým záměrem EU je, aby zmíněné fondy maximálním možným způ-          sobem přispěly k naplňování EU 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst          podporující začlenění. Pro lepší využití těchto fondů ve prospěch strategie EU 2020          zpracuje každý stát Dohodu o partnerství, kterou schvaluje Evropská komise. Jednot-          livé programy pak mají přispět k jejímu naplňování a implementaci na národní úrovni.               4.2. Chystané novinky            I přesto, že vytyčený směr pro následující programové období zůstává v podstatě stejný          jako dosud, objevily se v systému využívání evropských fondů některé inovace. První          z nich jsme si již probrali výše – jedná se o navýšení počtu jednotlivých fondů, dále pak          také jejich sladění s cíli strategie EU 2020, k jejímuž naplňování mají být právě evrop-          ské fondy vhodným prostředkem, a také o zavedení Dohody o partnerství. Kromě toho          se na nové rozpočtové období počítá s následujícími novinkami, z nichž některé, ty          nejvýznamnější, si nyní v krátkosti rozebereme.                V první řadě se chystá řada nových opatření organizačního charakteru. Snižuje          se počet cílů, jichž mají programy dosahovat – budou to nově pouze Investice pro růst          a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce. Chystá se také vyčlenění 3 kategorií          regionů rozčleněných podle parametrů ekonomické výkonnosti (dosud byly čtyři). Ve          vyšší míře by se měl uplatňovat územně specifický přístup a stejně tak i využití inte-          grovaných nástrojů, podobně by mělo najít větší uplatnění finančních nástrojů na úkor          dosud velmi rozšířených dotací.                Přitvrzují se pravidla pro čerpání, resp. jeho kontrolu. Bude proto nastaven sys-          tém předběžných pobídek, měla by být zavedena vyšší měřitelnost přínosu podpoře-          ných projektů (podle dosahování v plánech stanovených indikátorů) a také by mělo          dojít k zavedení tzv. výkonnostního rámce – čerpání by tedy probíhalo v závislosti na          jeho rychlosti a kvalitě. Navíc se zpřísní pravidla pro vyplácení záloh členským státům,          což by mělo vést k menšímu plýtvání s finančními zdroji. Kromě toho by mělo být          znovu zavedeno tzv. pravidlo N+3. 81            81) Pravidlo N+3 znamená, že každý závazek členské země přijatý vůči Evropské komisi musí být splněn          do tří let od přijetí tohoto závazku (do konce třetího roku po roce přijetí závazku). Pravidlo N+3 platilo          v ČR pro období 2007–2010 včetně. Příklad: projekt schválený v roce 2008 musel být ukončen (pro-           64","Jak to vypadá s přípravou nového rozpočtového období 2014–2020?                    Celá legislativa se také zjednodušuje. Rozšiřují se možnosti způsobů zjednodu-           šeného vykazování nákladů, snadnější bude rovněž vyznat se v pravidlech pro způso-           bilost výdajů (ta by měla být sjednocena napříč jednotlivými fondy).               4.3. Příprava ČR na nové rozpočtové období               4.3.1. Proces přípravy              Částečně jsme proces přípravy nového rozpočtového období čerpání prostředků načali           již na začátku této kapitoly, kde jsme si popsali, jak se chystala nová nařízení ohledně           vyplácení financí pro toto období. Přípravy na programové období 2014–2020 probí-           hají v ČR počínaje rokem 2010. Ústředním aktérem celé přípravy je za Česko přede-           vším Ministerstvo pro místní rozvoj, kromě něj se však na ní podílí celá řada dalších           institucí či partnerů – a to jak na regionální, národní, tak i mezinárodní úrovni (čímž           se zároveň přispívá k záměru naplňovat princip meziregionálního partnerství napříč           jednotlivými územími). Představíme si tedy chronologicky celý proces, jímž ČR při           přípravě zhruba prošla.                 U každého významného kroku přípravy je také vždy uveden odkaz na konkrétní           dokument, který daný krok dokumentuje na oficiální rovině – je zajímavé si tyto do-           kumenty projít a takzvaně se jimi „prokousat“, neboť pro dobrou představu ohledně           budoucnosti českého čerpání evropských prostředků nemůže nic posloužit tak dobře           jako právě tyto dohody a usnesení či další dokumenty, kde je vše poměrně detailně           rozepsáno.                 Proces přípravy začal vládním projednáním dokumentu o budoucím zaměření           kohezní politiky EU po roce 2013 v ČR,  který obsahoval i návrh priorit pro čerpání                                                  82           fondů po roce 2013. V další fázi přijala vláda usnesení o partnerství pro programové           období  2014–2020.   Událo  se  tak  v  listopadu  2012.  Poté  byl  první  návrh  Dohody                               83           o partnerství projednán vládou 12. června 2013. 84             placen) do tří let od vzniku závazku, tj. nejpozději do příslušného data roku 2011. Více viz http://www.           strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-a-dokumenty/Glosar/P/Pravidlo-N-3           82) Viz http://www.mmr.cz/getmedia/7e4d838c-1926-4557-90ad-027da46020cb/Souhrnny-material-           priority-kohezni-politiky-po-2.pdf           83) Viz  http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/4b246b81-e528-4374-8043-dd795e291ff2/Pod-           klad-pro-Dohodu-o-partnerstvi.pdf           84) Viz http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Kohezni-politika-EU/Dokumenty?refnodeid=           642788                                                                                            65","Dotační politiky EU                   Jednotlivé  programy  jsou  poté  zpracovávány  na  základě  vládního  usnesení.          O  postupu  jejich  zpracování  je  vláda  průběžně  informována.  Dohoda  o  partnerství          měla být předložena ke schválení do konce března 2014, přičemž již před koncem roku          2013  byla  vládě  předložena  informace  o  aktuálním  stavu  přípravy  Dohody  o  part-          nerství a programů pro programové období 2014–2020. Mezitím bylo uloženo jed-          notlivým řídicím orgánům programů pro programové období 2014–2020 předložit          vládě do konce března 2014 i programové dokumenty.                6. února 2014 byl návrh Dohody  společně s přílohou o hodnocení naplňování                                               85          podmínek stanovených cíli programu  předán Ministerstvu životního prostředí ČR                                               86          (MŽP).  Součástí  byla  i  dokumentace  ohledně  posouzení  vlivů  na  životní  prostředí.          MŽP vzápětí tyto dokumenty uveřejnilo na portálu informačního systému SEA.  87               4.3.2. Příprava programů pro programové období          2014–2020 v ČR            V  nadcházejícím  období  se  chystá  spuštění  řady  nových  programů,  které  „poběží“          z pěti nových fondů ESIF (jak jsme si výše uvedli). Jak již bylo řečeno, celý proces pro-          bíhá za souběžné spolupráce evropských institucí a národních orgánů, zejména MMR.          Konkrétní programy pro programové období 2014–2020 byly vymezeny usnesením          vlády. Jedná se o následující programy: 88             –  Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, řízený Mini-                sterstvem průmyslu a obchodu;             –  Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, řízený Ministerstvem školství,                mládeže a tělovýchovy;             –  Operační program Zaměstnanost, řízený Ministerstvem práce a sociálních věcí;             –  Operační program Doprava, řízený Ministerstvem dopravy;             –  Operační program Životní prostředí, řízený Ministerstvem životního prostředí;             –  Integrovaný regionální operační program, řízený Ministerstvem pro místní rozvoj;             –  Operační program Praha – pól růstu ČR, řízený Magistrátem hlavního města Prahy;             85) Viz  http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/67fc8a24-7212-46fa-8aa2-ba44315594a4/Dohoda_o_          partnerstvi_SEA_6_2_final.pdf          86) Viz http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/a484ed76-4f16-4cd9-84a1-01703f25ecf9/Dohoda_o_          partnerstvi_priloha_kondicionality_SEA_6_2_final.pdf          87) Viz http://portal.cenia.cz/eiasea/view/SEA100_koncepce          88) Seznam převzat z webu http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Kohezni-politika-EU/Ope-          racni-programy, kde lze dohledat i podrobnosti ohledně jednotlivých programů.            66","Jak to vypadá s přípravou nového rozpočtového období 2014–2020?                 –  Operační program Technická pomoc, řízený Ministerstvem pro místní rozvoj;              –  Operační program Rybářství 2014–2020, řízený Ministerstvem zemědělství;              –  Program rozvoje venkova, řízený Ministerstvem zemědělství;              –  Operační program přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Polskou                 republikou, koordinovaný na území České republiky Ministerstvem pro místní                 rozvoj;              –  Operační program přeshraniční spolupráce mezi Slovenskou republikou a Čes-                 kou  republikou,  koordinovaný  na  území  České  republiky  Ministerstvem  pro                 místní rozvoj;              –  Operační program přeshraniční spolupráce mezi Rakouskou republikou a Čes-                 kou  republikou,  koordinovaný  na  území  České  republiky  Ministerstvem  pro                 místní rozvoj;              –  Operační program přeshraniční spolupráce mezi Svobodným státem Bavorsko                 a  Českou  republikou,  koordinovaný  na  území  České  republiky  Ministerstvem                 pro místní rozvoj;              –  Operační  program  přeshraniční  spolupráce  mezi  Svobodným  státem  Sasko                 a  Českou  republikou,  koordinovaný  na  území  České  republiky  Ministerstvem                 pro místní rozvoj;              –  Operační program nadnárodní spolupráce Central Europe 2020, koordinovaný                 na území České republiky Ministerstvem pro místní rozvoj;              –  Operační  program  nadnárodní  spolupráce  Danube,  koordinovaný  na  území                 České republiky Ministerstvem pro místní rozvoj (schválen dodatečně);              –  Operační programy meziregionální spolupráce, koordinované na území České                 republiky Ministerstvem pro místní rozvoj;              –  ESPON 2020.                 „Programy byly vymezeny v návaznosti na 8 tematických okruhů stanovených           na národní úrovni, které představují ,převodník‘ mezi úrovní národních rozvojových           priorit a cílů a prioritních os jednotlivých programů. Tyto okruhy se opírají o řádně           zdůvodněné problémové analýzy zpracované resorty, kraji a zástupci měst a obcí a byly           podrobeny dlouhé, důkladné a detailní debatě a systematickému ověřování potřeb ze           strany partnerů,“ píše se dále na webu strukturalni-fondy.cz. 89                 Programy vždy garantují příslušné resorty či orgány, jak je uvedeno za názvem           programu. Jsou ovšem také projednávány s relevantními lokálními hospodářskými           a  sociálními  partnery,  včetně  zástupců  neziskových  organizací.  I  zde  je  koordinací           přípravy jak na úrovni ČR, tak i komunikací s EU pověřeno Ministerstvo pro místní           rozvoj.              89) Viz http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Kohezni-politika-EU/Operacni-programy                                                                                             67","Dotační politiky EU             4.4. Zdroje             Zdroje ke 4. kapitole:            EVROPSKÁ UNIE. Evropská unie [online]. 2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://euro-             pa.eu/index_cs.htm          Fondy Evropské unie: 26,7 miliard € pro Českou republiku. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ             ROZVOJ ČR. Strukturální fondy EU [online]. 2014 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://             www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU          MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Euroskop.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-06].             Dostupné z: https://www.euroskop.cz/          MINISTERSTVO  PRO  MÍSTNÍ  ROZVOJ  ČR.  Souhrnný  návrh  zaměření  budoucí  kohezní             politiky EU po roce 2013 v podmínkách České republiky, obsahující i návrh rozvojových             prio rit pro čerpání fondů EU po roce 2013. 2011. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getme-             dia/7e4d838c-1926-4557-90ad-027da46020cb/Souhrnny-material-priority-kohezni-poli-             tiky-po-2.pdf          MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Strukturální fondy EU [online]. 2014 [cit. 2014-             04-07]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Uvodni-strana          MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR. Informační portál SEA [online]. 2014 [cit.             2014-04-07]. Dostupné z: http://portal.cenia.cz/eiasea/view/SEA100_koncepce          NAŠI POLITICI O.S. FondyEu.eu [online]. 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: www.fondyeu.eu          Přehled fondů EU. Euroskop.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: https://www.             euroskop.cz/9035/sekce/prehled-fondu-eu/          Příprava období 2014–2020. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Strukturální fon-             dy EU [online]. 2014 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/             Fondy-EU/Kohezni-politika-EU          Typy strukturálních fondů. Euroskop.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: https://             www.euroskop.cz/8639/sekce/typy-strukturalnich-fondu/               Webové odkazy:            Fondyeu.eu (Evropské fondy pod lupou)          Euroskop.cz (informační portál Odboru informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR)          Euractiv.cz (informační portál o Evropské unii, přehledy informací a zpravodajství)          Strukturální fondy (www.strukturalni-fondy.eu)                   68","Kde a jak podávat grantové žádosti             5. Kde a jak podávat              grantové žádosti                           Jak jsme uvedli na samotném počátku této knihy, naší snahou je mimo jiné přinést           soubor praktických informací, které mohou posloužit k reálnému užitku. Proto se nyní           budeme věnovat tomu, jak prakticky projektové žádosti vytvářet. Jako ilustrace nám           poslouží vyplňování žádostí v aplikaci Benefit, tedy on-line nástroji, který se používal           k podávání projektových žádostí do operačních programů 2007–2013. I přesto, že je           možné, že v budoucím rozpočtovém období se může způsob podávání projektových           žádostí změnit. Vedou nás k tomu dva hlavní důvody:              1)  Logika projektových žádostí je vždy víceméně podobná a i kdyby se změnil ná-                 stroj pro jejich podávání, bude nejspíše obsahovat podobné náležitosti, které je                 třeba rozmyslet a vypracovat.             2)  Budeme optimisté a věříme, že vše zůstane při starém, nebo přinejmenším po-                 dobném.                 V závěru stručně popíšeme i způsoby podávání projektových žádostí i na další           dva „zdroje“: Evropskou komisi a do programu Erasmus+. Nicméně jejich logika je           podobná a vypracovávání grantových žádostí většinou vychází ze stejných nebo velmi           podobných principů.               5.1. Projekt              V grantovém fundraisingu, tedy disciplíně, které je podávání projektových grantových           žádostí na všechny evropské fondy součástí, je ústřední věcí projekt. Předem promy-           šlený projekt je třeba promítnout do projektové (grantové) žádosti, tedy do formátu,           který hodnotitelé posuzují a dárci buď finančně podpoří, nebo nepodpoří. Nejprve si           ukážeme, jak takový projektový záměr vytvořit a následně to, jak jej přetvořit do poža-           dované grantové podoby.                                                                                             69","Dotační politiky EU                Projekt je souborem promyšlených aktivit, jejichž soustředěnou realizací postupně            dosahujeme v předem omezeném čase vytčeného cíle            nebo             projekt popisuje současný stav (problém) a stanovuje soubor aktivit, které v konkrét-            ním čase dosáhnou kýžené změny (cíle).                    Ještě  než  pokročíme  dále,  uvědomme  si  jednu  zcela  ústřední  věc.  Co  se  děje          s projektovou žádostí po jejím úspěšném odevzdání? Nejdříve většinou projde posuzo-          váním formálních náležitostí, tomu se budeme více věnovat později. Ale poté dostanou          žádost takzvaní hodnotitelé, kteří ji posuzují. Kdo to je? Rozhodně to není počítač nebo          jiný stroj, ale člověk. A tento člověk má za úkol, aby podle předem definovaných krité-          rií posoudil kvalitu projektové žádosti. A mezi kritérii téměř nikdy nechybí následující:             –  jak moc se hodí předkládaný projekt/téma do programu, kam je podávaný;             –  jestli jsou zvoleny adekvátní cíle, které směřují k umenšení nebo vyřešení pro-                blému, na který projekt reaguje;             –  jestli jsou aktivity vybrány tak, aby se jimi efektivně dosáhlo cílů;             –  zda-li je rozpočet sestaven přiměřeně, nic v něm nepřebývá, ale ani nechybí.                No a teď se vraťme k ústřední myšlence: všechno toto hodnotí člověk z masa a kostí.          A s myšlenkou na tohoto člověka-hodnotitele promýšlejme celý projekt a sestavujme pro-          jektovou žádost. Zkusme vše, co napíšeme, zpětně shlédnout z nadhledu a odpovídejme          si na otázku, zdali v naší žádosti jednoduše a jednoznačně hodnotitel najde odpověď na          své otázky – tak aby nám mohl dát vysoký počet bodů při hodnocení jednotlivých kritérií.                Uvědomme si, že projektové žádosti na evropské fondy jsou docela komplexní          a mnohostránkové texty a tabulky a hodnotitel často hodnotí více projektů. A bude          mít proto „raději“ takové projekty, které se mu budou snadno hodnotit. Proto by ten          náš měl být jasný, dobře čitelný, s jasně definovaným problémem a promyšlenými cíli          a aktivitami. Potom máme šanci, že to celé hodnotitel ocení dobrým bodovým resumé.               5.2. Projektový cyklus             Je dobré si uvědomit, že vytvoření a podání samotné projektové (grantové) žádosti          je jen jednou částí celého projektového cyklu. Když podceníme kroky, které sepsání          a podání předchází, snižujeme šanci na úspěch. Současně je dobré si uvědomit, že          podpořením vaší žádosti práce také zdaleka nekončí. A nemyslíme pouze realizaci sa-          motného projektu. Ale i dobrou administraci nebo vypracovávání průběžných a zá-            70","Kde a jak podávat grantové žádosti              věrečných finančních i obsahových zpráv. První částí projektového cyklu se budeme           v následující části knihy podrobněji věnovat.                           A. Sestavení projektu, sepsání a odevzdání grantové žádosti                                             Identifikace problému                                                Stanovení cílů                                            Hledání vhodného dárce                                  Stručný návrh projektu a konzultace s dárcem                                           Sepsání grantové žádosti                                              Tvorba rozpočtu                                                Přiložení příloh                                          Odevzdání grantové žádosti                                       B. Realizace a ukončení projektu                                           Podpis grantové smlouvy                                              Realizace projektu                                   Sepsání průběžné zprávy o realizaci projektu                                    Sestavení průběžného vyúčtování projektu                                              Realizace projektu                                           Sepsání závěrečné zprávy                                       Sestavení závěrečného vyúčtování                                                                                              71","Dotační politiky EU            5.3. Vytvoření projektového záměru             Ještě než začnete vypracovávat příslušnou projektovou žádost, vypracujte si sami pro          sebe stručný projektový záměr. To zaručí, že nebudete projekt vymýšlet až při vypl-          ňování projektové žádosti, ale budete mít už dopředu jasno, co a proč chcete dělat.          Zvýšíte tak šanci, že projekt bude logicky a dobře rozmyšlen, bude „držet při sobě“          a jeho jednotlivé části budou dobře provázány. Takový projektový záměr se vám bude          už o něco snadněji rozpracovávat do dílčích částí podle požadavků toho kterého for-          muláře žádosti o grant.               5.3.1. Definice problému            Na samém začátku projektu stojí potřeba něco změnit. To znamená, že musí existo-          vat problém, který chcete řešit, respektive neuspokojivý stav, který je možné napravit.          A to ať už jste nezisková organizace, obec, komerční subjekt, nebo vzdělávací zařízení,          a na tématu, kterého se problém týká, pracujete dlouhodobě, nebo se chcete něčemu          věnovat nově.                Ovšem nestačí pouze identifikovat problém. Musíte též znát příčiny současného          stavu. Často neexistuje jedna jediná příčina problému, snažte se jich proto identifiko-          vat více.                Nemělo by nám stačit definovat pouze problém se svou příčinou. Ale každý ne-          dostatek má nějaké následky, nějak negativně se projevuje, a to je většinou primárním          důvodem, proč se vůbec tématu chceme věnovat a proč by měl být náš projekt finančně          podpořen.                Existuje jednoduchý nástroj, který nám pomůže definovat problém, jeho příčiny          a následky – takzvaný strom problému. V případě, že si ho vypracujeme, snadněji se          nám definují i cíle nebo budoucí aktivity projektu, a navíc máme jistotu, že poté souvisí          s definovaným problémem.                Pečlivou identifikací příčin problému získáme možné budoucí aktivity nebo dílčí          cíle, které neuspokojivý stav mohou vyřešit. Důsledky problému se mohou proměnit          v  ukazatele  úspěšnosti  projektu  a  pozitivně  přeformulovaný  problém  se  může  stát          hlavním cílem projektu.                     72","Kde a jak podávat grantové žádosti              Strom problému                     důsledky                                                        PROBLÉM                      příčiny                      Ilustrativní příklad           (je pro názornost výrazně zjednodušen a nepostihuje použité téma v celé šíři)             Problém           V České republice je na rozdíl od západních zemí nízká míra recyklace komunálních           odpadů (cca 20 %).           Pozitivně přeformulovaný problém – cíl           Zvýšíme v České republice míru třídění komunálních odpadů na úroveň běžnou v zá-           padních zemích – na 50 %.             Příčiny              1)  Většina obcí a měst neumožňuje snadné třídění pro domácnosti – před domy                 musejí být ze zákona přistaveny jen nádoby na směsný odpad, nikoliv na všechny                 základní druhy odpadů.                                                                                               73","Dotační politiky EU               2)  V České republice je relativně vysoká míra třídění papíru nebo skla, ale mini-                mální  recyklace  například  u  biologicky  rozložitelných  odpadů  (zelený  odpad                z kuchyní nebo zahrad).            3)  Obce a města nemají dost finančních prostředků na zavádění prorecyklačních                opatření – sběrné dvory, popelnice na všechny základní druhy odpadu, kompo-                stárny apod.          Pozitivně přeformulované příčiny – možné budoucí aktivity nebo dílčí cíle             1)  Prosadíme úpravu zákona o odpadech, který by uložil městům a obcím povin-                nosti  dát  před  všechny  domy  nádoby  na  základní  druhy  odpadů  (například.                směs, papír, sklo, pet lahve, bioodpad).            2)  Zvýšíme míru recyklace biologicky rozložitelných odpadů.            3)  Prosadíme vyčlenění dostatečného množství finančních prostředků na zavádění                prorecyklačních opatření ve městech a obcích.            Důsledky problému             1)  Tlak na stavbu dalších spaloven odpadů, protože se málo třídí.            2)  Velké množství odpadů se kromě pálení také skládkuje (v množství, které odpo-                ruje evropským směrnicím).            3)  Neklesá potřeba těžit a vyrábět stále nové suroviny, místo abychom znovu využí-                vali/recyklovali již použité.          Pozitivně přeformulované důsledky problému – ukazatelé úspěšnosti projektu             1)  V České republice se nestaví žádné další spalovny, nejsou na to vyčleněny ve-                řejné finance apod.            2)  Snižuje se množství skládkovaného odpadu.            3)  Zvyšuje se znovuvyužívání různých surovin a klesá jejich těžba a výroba.                  Příčin a důsledků může být celá řada a některé můžeme identifikovat i v několika          „vrstvách“ (viz obrázek). Jejich poctivou definicí si velmi ulehčíme následnou práci na          vytvoření projektové žádosti.                Jestliže jsme si vypracovali strom problému, není už pro nás takový problém          dokončit projektový záměr, protože máme docela dobrý návod na definici cílů. Těm          se budeme podrobněji věnovat dále, ale už nyní je třeba zdůraznit, že musí vycházet          z definovaného problému. Problém si lze představit i jako výchozí stav a cíl jako cí-          lový stav, který bude dosažen realizací projektu. Dosažením cílového stavu tak logicky          eliminujete nebo zcela řešíte definovaný problém. Vraťme se teď k definici projektu          a dopracujme si chybějící části.                 74","Kde a jak podávat grantové žádosti              5.3.2. Výchozí stav             V případě, že si vypracujeme strom problému, nebude pro nás problém definovat vý-           chozí stav, tedy situaci, kdy existuje problém (nežádoucí stav), který chceme předklá-           daným projektem řešit.                 Definice výchozího stavu se netýkají pouze pojmenování a popsání problému           (jeho příčin a důsledků), ale také kontextu: měli bychom být schopni jasně a stručně           popsat:              –  důvody, proč problém existuje a přetrvává;              –  bariéry, proč zatím nebyl vyřešen;              –  definovat hlavní aktéry, (i) kteří existencí problému „trpí“, (ii) kteří z něj „profi-                 tují“, (iii) jednotlivce či instituce, které na něj mají vliv;              –  přiblížit to, zdali se už v minulosti někdo snažil problém (vy)řešit a s jakým vý-                 sledkem (případně, proč nebyl úspěšný);              –  apod.                 Dobrý popis výchozího stavu nám (a následně po vložení do grantové žádosti)           i hodnotitelům plasticky přiblíží téma, kterému se budeme věnovat, a jasně ukáže, že           víme, o čem píšeme, že víme, čemu se chceme věnovat a rozumíme kontextu.                5.3.3. Cíl / cílový stav             Pozitivním přeformulováním problému uvedeného ve stromu problému a v popisu vý-           chozího stavu dostaneme cíl, respektive cílový stav. Tedy to, k čemu povede realizace           projektu.                 Podrobněji se formulací cílů, jak hlavních, tak dílčích, a požadavkům na její po-           dobu budeme věnovat později. Nyní nám jde hlavně o to, abychom v rámci projekto-           vého záměru měli definován cílový stav, kterého chceme dosáhnout.                 5.3.4. Aktivity             V případě, že známe problém (jeho příčiny a důsledky) a jsme schopni definovat cílový           stav, je nutné vědět, jak se z bodu A (výchozí stav) dostaneme do bodu B (cíl). To se           stane tím, že budeme realizovat aktivity projektu. Aktivity jsou tedy svorníkem mezi           výchozím a cílovým stavem, nástrojem, který nás posune od problému k jeho řešení           nebo alespoň eliminaci.                                                                                             75","Dotační politiky EU             5.3.5. Cílové skupiny            Námi definovaný problém a jeho dopady se týkají většinou nějaké definovatelné cílové          skupiny (lidí nebo subjektů).                Dopady mohou být (1) negativní – někdo problémem trpí: menšiny xenofobií          nebo špatným přístupem ke vzdělání; lidé žijící ve městě se špatným ovzduším; města          a obce, které se potýkají s problémem komunálních odpadů apod. Tito bývají většinou          primární cílovou skupinou.                Dopady stávajícího stavu mohou být i (2) pozitivní – někdo ze stávajícího stavu          profituje: chemická továrna a její majitelé v případě nedostatečné regulace pro vypou-          štění škodlivých látek; provozovatelé spalovny v případě absence dostatečného počtu          sběrných dvorů v regionu apod.                Další cílovou skupinou jsou (3) ti, kterých se jakkoliv dotkne realizace projekto-          vých aktivit: budou vtaženi do projektu a budou se podílet na řešení problému (úřed-          níci, politici apod.).                Realizací aktivit projektu a dosažením cílového stavu tak přineseme pozitivní          změnu primární cílové skupině/skupinám. Proto bývají v logice projektů také nazý-          váni jako beneficienti.               5.3.6. Potřeby pro realizaci projektu            A  poslední  základní  věcí  je  předpokládaná  výše  finančních  (případně  jiných)  pro-          středků, které potřebujeme k tomu, abychom projekt realizovali, a dosáhli tak kýže-          ných cílů.                Projektový záměr tedy povětšinou obsahuje: definovaný problém / výchozí stav,          cíle / cílový stav, aktivity, cílové skupiny a hrubou představu o financích a dalších          potřebách.                Jestliže jsme si definovali projektový záměr, můžeme pokročit dále a vyhledat          vhodný evropský zdroj / fond / operační program, do kterého bychom mohli náš pro-          jekt v podobě žádosti o grant podat.                         76","Kde a jak podávat grantové žádosti             5.4. Vyhledání vhodných zdrojů              Evropské finance jsou určeny především k podpoře regionů, konkurenceschopnosti,           hospodářství, ochraně životního prostředí a růstu kvality života. Mohou si na ně „sáh-           nout“ nejen neziskové organizace, ale i firmy, obce, kraje, školy, univerzity atp. Pro           potřeby podávání konkrétních grantových žádostí a naší publikace si je nyní rozdělme           na dvě základní oblasti.                   První oblast:              –  Tematické operační programy – například OP Životní prostředí, OP Podnikání                 a inovace, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost apod. Řídicími orgány jsou                 příslušná ministerstva.              –  Regionální operační programy – tyto finanční prostředky jsou určeny pro pro-                 jekty zaměřené vždy na určitý region, v evropské hantýrce nazývaný NUTS. Ten                 bývá tvořen jedním nebo více kraji.              –  Programy pro Prahu.              –  Programy územní spolupráce – ty jsou určeny pro meziregionální projekty, pře-                 devším  přeshraniční  (například  ČR–Bavorsko,  ČR–Rakousko,  ČR–Slovensko                 apod.).                 O těchto zdrojích, včetně aktuálně vyhlášených uzávěrek přijímání projektů na-           leznete vyčerpávající informace na webových stránkách www.strukturalni-fondy.cz –           toto je klíčové místo pro všechny, kdo by chtěli z evropských zdrojů financovat své           projekty. Stejně tak se o nich podrobněji zmiňujeme v první části publikace.                 Jakmile  budou  dohodnuty  podmínky  a  podrobnosti  pro  rozpočtové  období           2014+, budou zde (nebo na obdobě těchto stránek) k nalezení všechny základní infor-           mace o všech podporovaných oblastech. Nyní vyjděme z podoby a struktury, která byla           použita pro období 2007–2013.                  Druhá oblast:              –  Granty Evropské komise              –  Program Erasmus+              –  apod.                 O možnostech financování vašich projektů ze zdrojů druhého typu se stručně           zmíníme později. Nejdříve si ukážeme průběh podávání žádosti na některém z tema-           tických operačních programů. Vybereme si například OP Životní prostředí, který patří           mezi tzv. tematické operační programy. Na něj byste se nejspíše dívali jako na první,           kdybyste chtěli realizovat projekt, který se týká životního prostředí. Každý operační           program je dále rozdělen do prioritních os a ty dále do tzv. oblastí (a dále případně do           podoblastí) podpory.                                                                                             77","Dotační politiky EU                   OP Životní prostředí obsahuje 8 prioritních os rozdělujících operační program          na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpory          (a některé dále podoblastí podpory), které vymezují, jaké typy projektů mohou být          v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Prioritní osy jsou následující:             –  Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní             –  Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí             –  Udržitelné využívání zdrojů energie             –  Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží             –  Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik             –  Zlepšování stavu přírody a krajiny             –  Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu             –  Technická pomoc                Technická pomoc je specifickou oblastí podpory a týká se spíše asistence v pří-          slušném operačním programu. Většinu potenciálních příjemců tedy až tolik nezajímá.                V případě, že se váš projektový záměr týká některé z prioritních os, je třeba zjistit,          zdali je současně vyhlášena nějaká výzva pro podávání grantových žádostí, případně          uzávěrky monitorovat. Až nastane ten správný čas a vy budete moci grantové žádosti          podávat, je nutné se seznámit se všemi podrobnostmi, které se výzvy týkají. K tomu          jsou určeny příručky pro žadatele. Ale nejdůležitější je zjistit, zdali se váš projekt do          vybrané výzvy k podávání žádostí hodí. Proto jste si vypracovali projektový záměr.          Každá prioritní osa i oblast (podoblast) podpory je konkrétně definovaná, každá chce          řešit jiný typ problému, může cílit na jiné cílové skupiny a preferuje jiný typ projekto-          vých aktivit.                Příprava  každé  projektové  žádosti  zabere  čas  a  musíte  jí  věnovat  pozornost          a energii. Proto je důležité, abyste si byli jisti, že se do vámi vybrané uzávěrky hodí.          K tomu vám poslouží porovnání vašeho projektového záměru a definice každé vyhlá-          šené uzávěrky. Ty vycházejí nejen z definice každé prioritní osy a oblasti podpory. Vý-          zvy tak nejčastěji obsahují (u každé výzvy může být různá kombinace zveřejněných          podmínek):             –  oblast podpory (vždy);             –  podoblast podpory (vždy);             –  typ možných žadatelů o grant – jaké subjekty mohou žádosti podávat (vždy);             –  termíny pro realizaci projektů – kdy mohou nejdříve začít a kdy musejí nejpoz-                ději skončit (vždy);             –  minimální a maximální částka rozpočtu projektu (vždy);             –  uznatelné položky rozpočtu – jaké typy výdajů jsou proplatitelné (vždy);             –  termín pro podání žádostí (vždy);             –  vymezení cílových skupin potenciálních projektů (většinou);             –  vymezení možných typů aktivit projektu (většinou);            78","Kde a jak podávat grantové žádosti                 –  odkazy na příručky pro žadatele a případně další dokumenty, se kterými je nutno                 se při podávání grantových žádostí seznámit (vždy) – v nich jsou uvedeny další                 podrobnosti pro úspěšné vypracování projektových žádostí.                 Jestliže vám dostupné informace nestačí a vy si stále nejste jisti, zdali se váš           projekt do výzvy hodí, můžete napsat nebo zavolat kontaktním osobám, které bývají           u každé z výzev. V neposlední řadě si zjistěte, zdali nejsou k výzvám pořádány infor-           mační semináře. Ty vám pomohou nejen se ujistit, že je výzva určena právě pro vás, ale           většinou se na ní dozvíte i některé informace nutné k vypracování samotných žádostí.                 V případě, že jste nabyli jistotu, že by se váš projektový záměr hodil do některé           z vyhlášených výzev, nastává čas zpracovat samotnou grantovou žádost. To se v pří-           padě většiny evropských fondů děje, jak už jsme se zmínili, prostřednictvím webové           aplikace Benefit. A na ní si nyní popíšeme, co bývá nejčastější součástí grantové žá-           dosti a jaká je logika jejího vypracování.                5.5. Jak napsat dobrou grantovou žádost              V době přípravy této publikace (březen/duben 2014) naleznete webovou aplikaci na           stránce  www.eu-zadost.cz. Je  třeba  se  zaregistrovat a v případě,  že máte vybranou           konkrétní  uzávěrku,  tak  si  založit  příslušnou  žádost,  kterou  budete  postupně  vypl-           ňovat. Logika grantových žádostí je vždy zhruba obdobná, a když už případně máte           nějakou zkušenost s podáváním grantových žádostí třeba nadacím, tak ji v tomto pří-           padě bezvadně uplatníte. Projdeme si všechny hlavní a páteřní části Benefitu a objas-           níme si jejich logiku. Nebudeme se však podrobně věnovat formálním náležitostem           (identifikace žadatelů apod.) ani přílohám a rozpočtům, pro ty bývají v každé uzávěrce           specifické pokyny. Proto není možné brát naši publikaci jako vyčerpávající návod pro           vyplňování grantové žádosti. K tomu slouží tzv. příručky pro žadatele, které jsou k dis-           pozici ke každé uzávěrce a naleznete v nich vše podstatné, včetně požadavků na přílohy           a rozpočet.                 Další podkapitoly budeme členit tak, že budou odpovídat příslušné části nebo           podčásti  webové  aplikace  Benefit  a  budeme  kopírovat  chronologickou  posloupnost           i terminologii (názvy jednotlivých částí).                 V Benefitu vám může pomoci fakt, že pro každou část formuláře, kterou je nutné           vyplnit, jsou vytvořeny stručné instrukce, které se vám při vyplňování (najetí kurzoru           myši na příslušné pole) zobrazují. Z těch budeme vycházet i my.                 Důležitá poznámka: každá část formuláře má definován maximální počet znaků,           který nesmíte přesáhnout. Nesnažte se však za každou cenu tomuto limitu přiblížit.           Největší šanci mají naopak projekty, které dokážou vše popsat stručně a jasně.                                                                                             79","Dotační politiky EU             5.5.1. Jednotlivé části aplikace Benefit              Stručný obsah projektu           Zde  jednoduše  odpovídáte  na  otázky:  Co?  Proč?  Jak?  Kdo?  Jinými  slovy  se  jedná          o anotaci projektu. Po jejímž přečtení by měl hodnotitel pochopit, čemu se budete při          realizaci projektu věnovat, proč – v čem je problém, jakých cílů chcete dosáhnout a jak          to uděláte.              Stručná charakteristika organizace a zkušenosti v oblasti zaměření projektu           Zde použijte své poslání, popřípadě obdobný text, který stručně popíše vaši organizaci.          Dále specifikujte své bývalé aktivity, které jsou relevantní k obsahu předkládaného          projektu.                V této části žádosti bude hodnotitel chtít zjistit, co jste za organizaci a jakou máte          zkušenost s tématem, případně s realizací podobně velkých projektů. A čím zkušeněji          budete působit, tím pochopitelně lépe. Zkušený žadatel v očích hodnotitele zvyšuje          šanci na úspěšně realizovaný projekt.             Realizační tým            Zde uveďte všechny pozice/pracovníky, kteří se budou podílet na realizaci projektu,          a popište jejich náplň práce ve vztahu k předkládanému projektu. Pozor – na pozice,          které zde neuvedete, nebudete moci v rozpočtu žádat finance.                Uvádějte i ty spolupracovníky, kteří budou najati například formou dohody o pro-          vedení práce. Ale nikoliv ty, kteří budou své služby poskytovat jako OSVČ na fakturu.          Ti zpravidla nepatří do realizačního týmu, ale jsou to dodavatelé služeb. Nezapomeňte          uvést  i  pozice,  které  budou  mít  na  starosti  administraci  projektu,  včetně  finanční.                Hodnotitel si zde udělá obrázek o tom, zdali máte pokryté všechny potřebné po-          zice, a všechny naplánované aktivity tak budou moci být kvalitně realizovány.              Charakteristika hlavních cílů projektu           Zde uvedete a popíšete cíle/cílový stav, ke kterému se realizací projektu přiblížíte nebo          jej dosáhnete.            80","Kde a jak podávat grantové žádosti                    Dobře zvolené cíle jsou v souladu s tzv. SMART zásadami. Cíl by měl být:              –  Specific – specifický. Také bychom mohli říci přesný, konkrétní, určitý. Speci-                 fický (dobře popsaný) cíl je takový, ze kterého je hned a všem jasné, čeho má                 vlastně být dosaženo.              –  Measurable – měřitelný. Měřitelný cíl je takový, u kterého je zřejmé, zda byl                 splněn, nebo ne, případně nakolik byl splněn.              –  Aligned – v souladu. Cíl musí odpovídat potřebám projektu, vycházet z defino-                 vaného problému a směřovat k žádané změně.              –  Realistic – realistický. Realistický cíl je takový, kterého lze v konkrétním čase                 reálně dosáhnout.              –  Timed – časovaný. Cíl musí být vztažen ke konkrétnímu termínu, který je určen                 pro realizaci projektu.                 Cíle můžeme různým způsobem strukturovat. Někdy je to pro hodnotitele ukázka,           že  předkládaný  projekt  je  logicky  zasazen  do  vaší  dlouhodobé  činnosti.  Například:              –  Cíle dlouhodobé – časově překračují rámec projektu. Někdy se jim říká také zá-                 měr projektu. Je to tedy cíl/záměr, kterého nebude dosaženo samotnou realizací                 projektu, ale ke kterému nás úspěšná realizace projektu přiblíží. Právě definicí                 dlouhodobého  cíle  hodnotitelům  ukážete,  že  vaše  aktivity  promyšleně  sledují                 konkrétní vizi a předkládaný projekt je dalším krokem k jejímu naplnění.              –  Cíle střednědobé – jsou dosaženy realizací aktivit projektu. V logice Benefitu                 jsou právě tyto cíle těmi hlavními.              –  Cíle krátkodobé – dílčí cíle, kterých postupně dosahujeme realizací aktivit pro-                 jektu a jejichž naplněním dosáhneme cíle střednědobého, který nás pro změnu                 posune k naplnění cíle (záměru) dlouhodobého.                 U definice cílů často chybujeme. Zpravidla nejsou dodržovány zásady SMART,           kdy nejsou cíle především dostatečně konkrétní a měřitelné, ale jsou popsány příliš           obecně. Druhou, velmi častou chybou je, že se cíle zaměňují za aktivity – například, že           se něco uspořádá (seminář, osvětová akce, koncert, filmový festival). To ale není cíl, to           je prostředek k jeho dosažení.                 Každý operační program, prioritní osa a oblast (podoblast) podpory má defino-           vány vlastní cíle a váš projekt by je měl pomoci dosahovat. Proto při definici vašich cílů           myslete na to, aby byly kompatibilní s výše uvedenými. To je klíčové pro úspěch.               Zdůvodnění potřebnosti projektu             Zde, a nejen zde, využijete předchozí práci na projektovém rámci a stromu problému.           Zdůvodnění potřebnosti projektu je jinými slovy definice problému (nejčastěji), ně-           jakého nedostatku, případně nevyužité šance a příležitosti. Vámi definovaná potřeba                                                                                             81","Dotační politiky EU             projekt realizovat musí být opět v souladu s definovaným programem, do kterého žádost          podáváte. Každý operační program (prioritní osy apod.) řeší jiná témata a problémy.                V této části grantové žádosti je třeba chytit hodnotitele „za pačesy“ a ukázat mu,          že se hodláte věnovat opravdu důležité věci.             Popis možných rizik ohrožujících realizaci projektu            Možná by bylo na první pohled logické, abychom případná rizika, která mohou ohrozit          úspěšnou realizaci projektu a dosažení stanovených cílů, spíše umenšovali nebo „ta-          jili“. Opak je pravdou. A to hlavně ze dvou důvodů:             –  tím, že jste schopni definovat rizika, ukazujte hodnotitelům, že téma znáte a víte,                co se může stát;             –  vytváříte si případné alibi pro případ, že riziko nastane, a projekt se tak zkompli-                kuje a zčásti nebo vůbec se nepodaří dosáhnout cílů.                U každého definovaného rizika se také pokuste stručně popsat co děláte / budete          dělat pro jeho eliminaci nebo jak se zachováte, když riziko skutečně nastane.              Inovativnost projektu           Každý předkládaný projekt by neměl být pouhým pokračováním vašich předchozích          aktivit. I kdyby byly praxí ověřené a sami od sebe byste neměli důvod je měnit. Mů-          žeme si o tom myslet, co chceme, ale je to tak. Nicméně, inovativnost může spočívat          v různých věcech. Nemusíte měnit aktivity, můžete třeba aktivity vašeho projektu roz-          šířit na více míst (myšleno geograficky), můžete zacílit na nové cílové skupiny nebo          můžete celkově udělat pouze dílčí změny. Když budete nějakou inovativnost popiso-          vat, snažte se ji logicky zdůvodnit, ale ne jen pouze tím, že jste k tomu nuceni pravidly          vyhlášeného grantu.              Udržitelnost aktivit projektu po skončení podpory          z příslušného operačního programu            Hodnotitelé mají za úkol také zjistit, jestli a jak budete ve vašich aktivitách po skončení          předkládaného projektu pokračovat. Zde váš popis udržitelnosti závisí na charakteru          předkládaného projektu. V případě, že projekt například směřuje k vybudování cen-          tra ekologické výchovy, je logické, že byste měli mít představu, jak jej budete nadále          využívat. V některých případech (hlavně u investičních projektů) se dokonce přímo            82","Kde a jak podávat grantové žádosti              zavazujete, že budete zainvestovanou věc (například zmíněné centrum ekologické vý-           chovy) XY let využívat v souladu s předloženým projektem a dalšími pravidly.                 V jiných projektech budete podporovat vzdělávání předškolní romské mládeže.           Zde uvedete, zda v těchto aktivitách plánujete (a jak) pokračovat.                 Současně hodnotitele zajímá, jak budete navazující aktivity financovat. I když           většinou nevíte, jaké budou za 2–3 roky možnosti, měli byste být schopni mít alespoň           nějakou realistickou představu.                 Jinými slovy odpovídejte na otázky:              –  Budou aktivity pokračovat i po skončení projektu a případně jak?              –  Jak naložíte s prostředky a výstupy získanými realizací projektu (web, cyklus                 seminářů, provoz poradny, automobil apod.)?              –  Jak plánujete zajistit finanční prostředky pro další případnou činnost související                 s realizovaným projektem?               Klíčové aktivity             Aktivity jsou svorníkem mezi výchozím stavem a cíli projektu. Jejich realizací dojde           k žádané změně, k odstranění definovaného problému, k dosažení cílů projektu. Akti-           vity popisujte co nejkonkrétněji a nebojte se trošku více rozepsat. Hodnotitelé musejí           mít pocit, že máte své plánované aktivity dobře promyšlené, že děláte vše, co je po-           třeba, a naopak neděláte nic, co s projektem a naplňováním cílů bezprostředně nesou-           visí. Vysvětlujte, proč jste si zvolili tento, a ne jiný postup.                 Aktivity popisujte tak, aby měl hodnotitel plastickou a konkrétní představu o tom,           jak budou aktivity vypadat a jakým způsobem je budete realizovat. V případě seminářů po-           pište, kolik jich bude, s kolika účastníky počítáte a obdobně postupujte u jiných typů aktivit.              Cílové skupiny             V případě vyhlášených výzev jsou většinou uznatelné cílové skupiny předdefinované pře-           dem, a na ně musí být aktivity projektů a výstupy z nich mířeny. Toto ctěte, opak by mohl           být považován za porušení formálních pravidel a váš projekt by neměl šanci na úspěch.               Vazby aktivit projektu na potřeby cílové skupiny            Každou cílovou skupinu stručně popište a definujte, přibližte hodnotitelům. Současně           zdůvodněte, proč jste si tuto cílovou skupinu vybrali, a vysvětlete, jakým způsobem na                                                                                             83","Dotační politiky EU             ni budou vámi zvolené aktivity cílit, jak ji budete do aktivit vtahovat. V neposlední řadě          popište potřeby cílové skupiny a vysvětlete přínosy, které bude z aktivit mít. Hodno-          titel musí nabýt dojmu, že je soulad mezi aktivitami a potřebami cílových skupin, což          vede k postupnému naplňování cílů projektu.             Popis a způsob zapojení cílové skupiny            Zde můžete podrobněji cílové skupiny popsat. Definujte, kde se nachází (regionálně),          jestli je vymezená věkově, socioekonomickými statusy a dalšími shodnými znaky. Sou-          časně ji kvantifikujte, aby bylo jasné, kolik lidí bude mít z aktivit prospěch/zapojí se.          Vše musí být opět v souladu s vyhlášeným programem, do kterého projekt podáváte.          Tyto věci bývají často předem dány a vy je musíte respektovat.                Dále popište, jak budete cílovou skupinu zapojovat do aktivit, jak ji budete kon-          taktovat, jak motivovat apod.              Harmonogram realizace            Zde postupujte podle struktury Benefitu, vše je docela návodné a přehledné. Myslete          na to, že některé aktivity by na sebe měli logicky navazovat a doplňovat se. Nezapo-          meňte na vazbu harmonogramu, jednotlivých lidí z realizačního týmu a rozpočtu. Aby          některé aktivity nebyly realizovány jen v malé části projektu, ale nežádali jste na ně          peníze na celou dobu apod.              Rozpočet projektu           Zde opět postupujte podle instrukcí v benefitu, vše je přednastaveno a vy rozpočet po-          stupně doplňujete. Základní doporučení:             –  Ještě před sepisováním grantové žádosti se seznamte s tzv. uznatelnými náklady,                jiné v rozpočtu být nesmí, jinak porušíte pravidla a váš projekt bude vyřazen.             –  Všechny položky v rozpočtu musí mít logickou návaznost na aktivity, nic nesmí                chybět ani přebývat.             –  Položky musí být přiměřené – vycházejte z obvyklých cen, nemusíte nutně vždy po-                řizovat to nejlevnější, ale na druhou stranu se snažte projekt realizovat co nejeko-                nomičtěji; raději si vždy ceny snažte co nejpečlivěji zjistit, nestřílejte „od boku“.                Rozpočet je z logiky věci důležitou součástí grantové žádosti, proto se opravdu          velmi  pečlivě  seznamte  se  všemi  podrobnostmi,  které  se  jej  týkají.  Naleznete  je            84","Kde a jak podávat grantové žádosti              v příručkách a manuálech pro žadatele, případně v dalších dokumentech, které jsou           k výzvám k dispozici. Ctěte uznatelné náklady, maximální výši rozpočtu, omezení pro           vybrané druhy nákladů (kolik procent z celkové částky může být alokováno na mzdy,           na služby apod.) a další pravidla. U každé výzvy se to může lišit. Porušení těchto pravi-           del znamená konec nadějí na podporu.                 Další části formulářů týkající se financí, jako jsou zdroje financování a finanční           plán se liší projekt od projektu, podle pravidel té které výzvy. Zde opět odkážeme na           dokumenty, které upravují každou výzvu. Vy zde postupujte podle jejich instrukcí.               Hodnoty indikátorů            Indikátory jsou měřitelné výstupy projektu a vychází z realizovaných aktivit. Je to vše,           co bylo vytvořeno realizací aktivit projektu. Například:              –  počet podpořených osob – zapojením do aktivit (kurzy, semináře apod.);              –  počet vytvořených vzdělávacích/metodických materiálů;              –  informační materiály, letáky, brožury, studie;              –  připravený legislativní návrh, popř. prosazený zákon;              –  bezbariérový vstup do divadla;              –  apod.                 Veškeré  výstupy  je  třeba  přehledně  kvantifikovat  a  v  popisu  stanovení  cílové           hodnoty uvést, jak jste k cílovému číslu došli – přiblížit metodiku stanovení hodnoty           indikátoru. Například v případě počtu zapojených osob (třeba účastníků vzdělávacích           seminářů) uvést, kolik bude seminářů, s jakým počtem účastníků na jednotlivých se-           minářích počítáte, a z toho vyjde stanovený celkový počet. Ukážete tím hodnotitelům,           že máte vše promyšleno.              Horizontální témata             Projekty podpořené z evropských fondů mají směřovat mimo jiné k prosazování spo-           lečných evropských hodnot (horizontálních témat) a zde popisujete, zdali a jak je váš           projekt s nimi v souladu. Jsou to například rovné příležitosti (žen a můžu, handicapo-           vaných nebo sociálně vyloučených obyvatel apod.) nebo udržitelný rozvoj.                 Aplikace Benefit vás vztahem předkládaného projektu k jednotlivým horizon-           tálním tématům docela přehledně provází. Odpovídáte na jednotlivé otázky a dopl-           ňujete kontext – zda a jaký má realizace projektu vztah k jednotlivým horizontálním           tématům.                                                                                               85","Dotační politiky EU             Publicita            Pravidla pro publicitu opět upravují dokumenty, které jsou ke každé výzvě vydávány          (například Manuál pro publicitu). Benefit vás opět přehledně provede způsobem vy-          plnění, který směřuje k tomu, abyste jasně popsali, kde a jakým způsobem budete ve-          řejně informovat o realizaci projektu a faktu, že je placen z toho kterého evropského          zdroje.                Pravidla upravující publicitu jsou v některých směrech docela podrobná a do-          poručujeme je pečlivě dodržovat. Větší část požadavků pro publicitu je předem daná.              Veřejná podpora / podpora de minimis (podpora malého rozsahu)           Projekty, které jsou z evropských fondů (tedy veřejného zdroje) podporovány, by ne-          měly žádným způsobem vytvářet „tržní výhodu“ příjemcům grantů, jinými slovy de-          formovat trh. Znamená to, že jestliže jsou některé aktivity (a jeho výstupy) projektu          zaměnitelné s aktivitami, které poskytuje určeným cílovým skupinám jiný subjekt ko-          merčně (a to jak v ČR, tak v jiné členské zemi EU), může to být vyhodnoceno jako          veřejná podpora, která vám přináší určitý typ zvýhodnění. Takováto podpora je ome-          zena určitou výší za jasně definované období – nesmí spolu s ostatními podporami de          minimis poskytnutými jednomu příjemci za dobu předchozích tří let přesáhnout výši          odpovídající částce 200 000 eur. Tento finanční strop platí bez ohledu na formu či účel          podpory de minimis poskytnuté v předchozím tříletém období. Za tříleté období se          považují fiskální roky používané k daňovým účelům.                Typické je to například u poskytování vzdělávacích kurzů a seminářů, které mo-          hou jiné subjekty poskytovat komerčně, a u podobných aktivit.                V této části formuláře proto odpovídáte na otázky, pomocí kterých se vyhodnotí,          zdali se jedná o veřejnou podporu de minimis, nebo nikoliv.                Důrazně doporučujeme prostudovat dokumenty a příručky, které tuto oblast po-          drobněji vysvětlují a které jsou opět k dispozici ke každé výzvě.              Přílohy projektu            K některým grantovým žádostem jsou předdefinovány povinné přílohy, k jiným ne a je          na vás, co budete považovat za přínosné k projektu přikládat. Povinné přílohy (potvr-          zení o právní subjektivitě apod.) je nutno přiložit vždy a jejich absence je porušením          formálních požadavků. Se soupisem povinných příloh se vždy důkladně seznamte do-          předu a včas si je opatřete.            86","Kde a jak podávat grantové žádosti                    U nepovinných si vždy klaďte otázku, co je jejich přidanou hodnotou? Můžete jako           přílohu přiložit podrobnější popis k některým částem žádosti, kde vás limitoval maxi-           mální počet znaků. Ale jen tehdy, když to má skutečně svoji důležitost. Můžete si opatřit           doporučení relevantních úřadů, dalších subjektů nebo kapacit a odborníků v oboru apod.              Další části formuláře             Další části formuláře Benefit, jako jsou partneři projektu, zdroje financování, výbě-           rová řízení nebo kategorizace pomoci se liší případ od případu a u některých výzev se           vůbec nevyplňují nebo jen tehdy, když je to relevantní – například, když máte formál-           ního partnera projektu nebo budete vyhlašovat výběrová řízení. U vybraných granto-           vých žádostí (tam, kde to po vás budou chtít) si zjistěte informace z příruček a doku-           mentů pro žadatele.                 5.5.2. Závěrečná doporučení             Z vlastní zkušenosti vřele doporučujeme si na psaní grantových žádosti vyčlenit dosta-           tek času a dokončit ho s rozumnou rezervou před odevzdáním. Po pár dnech se k žá-           dosti vrátit a v klidu ji znovu pročíst. Věřte, že s drobným odstupem budete schopni           některé  pasáže  vidět  kriticky,  identifikovat  méně  srozumitelná  místa,  a  budete  tak           moci žádost vylepšit.                 Jestliže se vám podařilo si nějaký čas před odevzdáním žádosti vyšetřit, dejte           projekt přečíst někomu, kdo se na psaní nepodílel. Téměř vždy vás upozorní na místa,           kterým úplně neporozuměl, nebo dá jinou cennou zpětnou vazbu.                 Připomínáme, že ke každé uzávěrce existuje soubor manuálů a příruček pro ža-           datele, které obsahují spoustu hodně důležitých a praktických poznámek i vysvětli-           vek k formuláři žádosti. Nedokážeme si představit sestavení úspěšné grantové žádosti,           aniž byste si je velmi pečlivě prostudovali. Naše kapitola o psaní žádostí na evropské           fondy nechce ani nemůže nahradit tyto manuály a příručky.                                                                                                          87","Dotační politiky EU             5.5.3. Nejčastější důvody zamítnutí žádostí                 • Nesplnění formálních náležitostí a nedodržení data uzávěrky.              • Nesrozumitelnost nebo neúplnost projektu.              • Nekonkrétní aktivity, neprovázanost aktivit s řešeným problémem a zvolenými cíli.              • Příliš velká ambicióznost projektu – projektový záměr musí být úměrný vašim znalostem              a zkušenostem a kapacitě organizace.              • Nedostatečný rozpočet.                 5.6. Příklady dalších grantových zdrojů              5.6.1. Erasmus+            Erasmus+  je  nový  vzdělávací  program  Evropské  unie  na  období  2014–2020, který          podporuje  spolupráci  a  mobilitu  ve  všech  sférách  vzdělávání,  v  odborné  přípravě          a v oblasti sportu a mládeže. Je nástupcem Programu celoživotního učení, programu          Mládež v akci a dalších. Podrobněji se o něm zmiňujeme v kapitole 3.3.2.                                 90                Administrací programu Erasmus+ byl v České republice pověřen Dům zahra-          niční spolupráce.  V době přípravy publikace (březen a duben 2014) je vše v začát-                           91          cích – tomu bohužel odpovídá informační servis, který prozatím není příliš uživatelsky          přívětivý. V současné době jsou k dispozici kusé informace a pro ucelenější přehled je          třeba využít informace z více zdrojů. Především to jsou webové stránky přímo pod Ev-          ropskou komisí,  kam celý program spadá, případně stránky České národní agentury                          92          mládež  (je od 1. 10. 2013 součástí Domu zahraniční spolupráce), která administro-                 93          vala několik předchůdců Erasmu+, nebo samostatné stránky programu Erasmus+ pro          Českou republiku,  které se postupně doplňují. Je třeba se při zjišťování aktuálních                            94          informací obrnit trpělivostí, ale snad se to časem zlepší a na českých stránkách pro-              90) Viz http://www.naerasmusplus.cz/cz/o-programu/          91) Viz http://www.dzs.cz/          92) Viz http://ec.europa.eu/programmes/erasmus-plus/          93) Viz http://www.mladezvakci.cz/erasmusplus/          94) Viz http://www.naerasmusplus.cz/            88","Kde a jak podávat grantové žádosti              gramu budou všechny informace v dostatečné a přehledné formě k nalezení, včetně ak-           tuálních uzávěrek a přehledného popisu postupu, jak grantovou žádost sepsat a podat.               Jak bude pravděpodobně vypadat podávání grantových žádostí            Pro potřeby podávání grantových žádostí se bude nejspíše třeba registrovat na tzv.           Participant portal  a následně dle příslušných instrukcí žádost podat prostřednictvím                            95           elektronického formuláře, které jsou ke stažení na českém webu programu Erasmus+           http://www.naerasmusplus.cz/.                 Pro  registraci  v  Participant  portal  vypracoval  Dům  zahraniční  spolupráce  in-           struktážní video. 96                 S  velkou  mírou  pravděpodobnosti  budou  formuláře  obsahovat  obdobné  části           jako formulář Benefitu, který jsme si podrobněji prošli, a proto můžete naše praktické           rady užít i v tomto případě.                5.6.2. Granty Evropské komise              V tomto případě naštěstí existuje funkční informační rozcestník v českém jazyce, který pro-           vozuje  Zastoupení  Evropské  komise  v  ČR:  http://ec.europa.eu/ceskarepublika/granty_           cs.htm. Tematicky spadají grantové programy pod příslušný „evropský komisariát“ (na-           příklad „DG Environment“ pro životní prostředí), tedy obdoby českých ministerstev.                 Evropská  komise  poskytuje  finanční  prostředky  ve  formě  grantů  na  projekty           a činnosti, které souvisejí s politikami Evropské unie. Granty jsou poskytovány v mnoha           různých oblastech: výzkum, vzdělávání, zdraví, ochrana spotřebitelů, ochrana život-           ního prostředí, humanitární pomoc atd. 97                 Postupy podávání grantových žádostí a jejich podoba se v tomto případě liší pří-           pad od případu. Nicméně vždy je logika podobná a základem je vám projektový záměr,           který jsme si popsali v podkapitole 5.3.                     95) Viz http://ec.europa.eu/education/participants/portal/desktop/en/organisations/register.html           96) Viz http://vimeo.com/kameramancz/review/87928997/fcc3e68294           97) Viz http://ec.europa.eu/ceskarepublika/granty_cs.htm                                                                                             89","Dotační politiky EU            5.7. Zdroje              Použitá literatura k 5. kapitole:            MACHÁLEK, Petr a Jitka NESRSTOVÁ: Základy fundraisingu a projektového managementu.             Brno: Masarykova univerzita, 2011.             Webové odkazy:            www.strukturalni-fondy.cz  (oficiální  web  strukturálních  fondů  provozovaný  Ministerstvem             pro místní rozvoj)          www.dzs.cz (portál Domu zahraniční spolupráce)          http://ec.europa.eu/programmes/erasmus-plus/ (oficiální portál programu Erasmus+)          www.mladezvakci.cz (oficiální portál programů Mládež v akci)          http://ec.europa.eu/ceskarepublika/granty_cs.htm (oficiální portál Zastoupení Evropské ko-             mise v ČR s přehledem grantů Evropské komise)                                                    90","Summary             Summary                           Our publication focuses on the European Union’s grant policies. The aim is to explain           history, the present and the future of grant policies and to make it easier to orien-           tate oneself in the EU’s financial mechanisms, partly in structural and cohesion funds           and subsidy programmes. After reading, readers should be aware of the importance,           history and formation of European grant policies, and also know what types of grant           programmes currently exist, and the reasons why they do.                 The first chapter briefly introduces the European integration. The first part ela-           borates the European integration process in general, while the second one looks closer           at the European Union itself, its institutions, economy, budget and other financial po-           licies. It is followed by a short overlook of the Czech Republic and EU relations.                 In the second chapter, the goals of EU’s structural funds are explained. In what           way and why does the European Union redistribute money in its budget? What pol-           icies do the funds aim to fulfil? What kinds of funds exist and why, and what is the           current state? The publication focuses then on structural and cohesion funds that are           the main sources for grant policies.                 The history and the current state of grant programmes in the Czech Republic are           being dealt with in the following chapter (chapter three). How did the drawing work           during the foregone period (2007-2013)? Where did the money go, and what goals did           they fulfil? Apart from the previously mentioned funds (i.e. cohesion and structural           funds) a look at other European grant policies is taken: Youth in Action programme,           Erasmus (Communitarian programmes) and others.                 Chapter four we looks onto the future plans – that is to say, the following EU’s           budget period (2014+). Is there any news, and in what way have the funds changed?           How does the process of fund budget preparation look like? What is the Czech position           in the new system and how is the Czech Republic prepared?                 The final, and also the most important part of the publication (chapter five) ex-           plains how to effectively ask for appropriate European resources for different types of           projects. The process of project planning is being analysed here, and also both good           and bad examples of money drawing from the EU’s funds are shown. It is explained                                                                                               91","Dotační politiky EU             how to successfully create a project and how to write a good and promising project          application.                We would like the publication to be a comprehensive helper for beginners who          want to improve their knowledge about the European funds, and who do not want to          waste their time creating applications with unnecessary errors. For those looking for          deeper insight, we recommend sources listed at the end of every chapter.                                                                          92","O autorech             O autorech                           Petr Machálek           Vystudoval sociologii a politologii na Fakultě sociálních           studií  Masarykovy  univerzity  v  Brně,  kde  v  současné           době učí kurzy Fundraising a projektový management,           Dotační politika EU a Základy práce v NNO. V minulosti           například působil jako ředitel Hnutí DUHA a ředitel ob-           čanského  sdružení  Ratolest  Brno.  Spoluzaložil  a  vedl           koalici Za snadné dárcovství, která se zaměřuje na od-           straňování bariér v oblasti individuálního fundraisingu.           Od března 2013 působí na „volné noze“ jako lektor, faci-           litátor a konzultant pro české i zahraniční nevládní orga-           nizace. Soustředí se na témata spojená s fundraisingem,           PR a médii, plánováním a vedením občanských kampaní nebo organizačním rozvo-           jem. Dále pak připravuje a vede strategická a fundraisingová plánování i jiné procesy.             Martin Černý           Studuje inženýrskou hospodářskou politiku a meziná-           rodní vztahy na Ekonomicko-správní fakultě a magis-           terskou environmentalistiku na Fakultě sociálních stu dií           Masarykovy univerzity v Brně. V současné době tamtéž           působí jako pomocný vědecký asistent na Katedře envi-           ronmentálních studií. Během studia je aktivní v nezis-           kovém sektoru – působí v organizacích, jako je NaZemi,           Glopolis nebo Forum 2000. S fundraisingem má zkuše-           nosti i ze skautského prostředí. Zajímají ho především           ekologická témata spojená s politickou ekonomií a hos-           podářským rozvojem.                                                                                                  93","Dotační politiky EU             Dominika Grohmann          Studuje  environmentalistiku  na  Katedře  environmen-          tálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy uni-          verzity. Držitelka stipendia I. A. Bláhy za bakalářskou          práci o J. Ruskinovi a J. Šafaříkovi. Členka Okrašlova-          cího spolku, neformálního sdružení pod Katedrou en-          vironmentálních studií. Dále působí jako externí peda-          gožka volného času na Lipce – školském zařízení pro          environmentální  vzdělávání  nebo  jako  organizátorka          Korespondenčního ekologického semináře pro středo-          školáky. Ve volném čase se baví deskovými hrami, pra-          ním plínek a jízdou vlakem.                                                              94","Petr Machálek, Martin Černý, Dominika Grohmann           Dotační politiky EU           Jak napsat dobrou projektovou žádost             Redakční práce Petra Orsáková           Jazyková korektura Zdeněk Granát, Lenka Váchová           V roce 2014 vydala Masarykova univerzita,           Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno, www.muni.cz           1. elektronické vydání             Neprodejné             http://humenv.fss.muni.cz/           www.muni.cz/fss/research/projects/17423               ISBN 978-80-210-7119-3","Jak napsat dobrou                                       Dotační   projektovou žádost                                       politiky EU                                            Petr Machálek, Martin Černý, Dominika Grohmann                                         Cílem publikace Dotační politiky EU: Jak napsat                                       dobrou projektovou žádost je usnadnit schopnost                                       orientace v oblasti finančních mechanismů Evropské                                       unie, konkrétně evropských dotačních programů                                        a strukturálních fondů. Po jejím přečtení by měl čtenář                                       chápat jejich roli, znát historii a kontext jejich vzniku                                       a také mít přehled, jaké typy dotačních programů                                       v současnosti existují a proč. Publikace se věnuje                                        minulosti i aktuálnímu stavu v České republice a výhledu                                       do dalšího rozpočtového období 2014+. Závěrečná část                                       publikace se zabývá tím, jak efektivně vyhledávat vhodné                                       evropské zdroje pro různé typy projektů a jak sepsat                                        kvalitní projektové žádosti.                                                           Tato publikace vznikla v rámci projektu OP VK s názvem                                       „Inovací bakalářských studijních programů k lepší zaměstnatelnosti“                                       s registračním číslem CZ.1.07/2.2.00/28.0238."];